Askorbat sodny

Máte podle všeho málo HCl v žaludku a soda vyrabuje ten zbytek a pak se nezavírá horní svěrač žaludku.

Ďakujem pekne za odpoveď, pán Jarda. Bude to u mňa duševného rázu (vysoká nenaplnenosť v živote), tak sa s tým musím "poprat"...

champion — pát říj 31, 2014 2:23 pm

Nadměrné dávky askorbátu nepoužívejte. To se poškodíte. Askorbát vytváří Fe2+ a ten působí ve Fentonově reakci vznik hydroxylových radikálů z peroxidu Osvědčená je kombinace ascorbyl palmitát s dalšími antioxidanty, např. , kurkumin, carnosic acid, pterostilben, fisetin, a další. Látky jako askorbát a tokoferol jsou potřebné, nezbytné, nenahraditelné, avšak větším dávkováním se antioxidační účinek nezvyšuje. K tomu slouží právě synergické antioxidanty, které zachytávají i ostatní formy radikálů, nejen hydroxylové a udržují tak askorbovou kyselinu v redukovaném stavu. Tj. snižují podíl dehydroaskorbové kyseliny.

Jurgen — sob lis 29, 2014 10:00 am

Trochu mimo téma. Jaká je metodika přípravy askorbátu hořečnatého?
MgCl? kolik? Nějaké škodlivé účinky? Třeba sem tu u sodné varianty viděl zmínku, že někomu srazila HCl v žaludku. Tak jestli máte nějaké zkušenosti, nápady, na co si dát pozor.

ivana p. — stř pro 10, 2014 10:00 pm

Dobrý večer. Chcela by som sa opýtať, ci zasadity askorbat sodny 1:1 je pomer v gramoch alebo objem, alebo majú soda aj Cecko rovnakú hmotnosť, takze je to to isté? Ešte by ma zaujimalo, koľko Cecka prejde do mlieka, keďže plne kojim. Ďakujem.

martina72 — čtv pro 11, 2014 10:15 pm

NOWOCAYN_2 píše:

Máte podle všeho málo HCl v žaludku a soda vyrabuje ten zbytek a pak se nezavírá horní svěrač žaludku.

Ďakujem pekne za odpoveď, pán Jarda. Bude to u mňa duševného rázu (vysoká nenaplnenosť v živote), tak sa s tým musím "poprat"...

Jarda má svým způsobem pravdu, kyseliny žaludku prostě aktivují (nebo mají aktivovat) svěrač.
Na druhou stranu, mnozí lidí s trvalým poškozením onoho svěrače žádné pálení žáhy nemají.
Ono to je ještě trošku jinak.
Užívání práškového C se sodou je bláznovství.
Proč normálně nejíte a nepijete?

Jarda — stř pro 24, 2014 12:58 pm

Jurgen píše:

Trochu mimo téma. Jaká je metodika přípravy askorbátu hořečnatého?
MgCl? kolik? Nějaké škodlivé účinky? Třeba sem tu u sodné varianty viděl zmínku, že někomu srazila HCl v žaludku. Tak jestli máte nějaké zkušenosti, nápady, na co si dát pozor.

Na to potřebujete hydrogenuhličitan hořečnatý a ten se zde skoro nedá sehnat, tedy nevím, ale jinak ho stejně smícháte s céčkem jako céčko se sodou. Předávkovávání odkyselovačem pochopitelně sníží kyselost v žaludku i v těle.

Jarda — stř pro 24, 2014 1:04 pm

ivana p. píše:

Dobrý večer. Chcela by som sa opýtať, ci zasadity askorbat sodny 1:1 je pomer v gramoch alebo objem, alebo majú soda aj Cecko rovnakú hmotnosť, takze je to to isté? Ešte by ma zaujimalo, koľko Cecka prejde do mlieka, keďže plne kojim. Ďakujem.

Většinou to lidé dávkují objemově, tedy třeba lžičku a lžičku, ale jinak by nevadilo ani složky odvážit, půjde o zhruba stejný objem a nepatrný rozdíl zde není podstatný. Pokud je dost vitamínu C v těle přechází pochopitelně i do mléka, ale předpokládám, že tam bude stav celkem stabilní, příroda zde zařadila dost slušně fungující regulaci. Někde zde stav dávkování vysokých dávek céčka v těhotenství a po porodu popisovala členka Sarka, tak pohledejte.

Nickname — ned pro 28, 2014 4:06 pm

ivana p.
askorbát sodný by měl být v poměru 2:1 - céčko:soda
doporučují to všichni co takhle léčí, jinak špatně vyšumí...ale když Vám to tak vyhovuje

Citace:

Pokiaľ ide o získanie sodného askorbátu pre ústne použitie pomocou reakcie sodného bikarbonátu a kyseliny askorbovej, hmotnostne ide síce možno o pomer 1:2, ale objemovo (prášok sódy oproti prášku kyseliny askorbovej) to odhadom môže vyzerať skôr na pomer 1:3. Keďže nadbytok sódy by mohol byť pri vyšších dávkach škodlivý, výsledný roztok pre ústne použitie by mal mať miernu prevahu kyseliny askorbovej, čiže mal by byť ešte kyslý, nie sódovo slano-horký; vhodnejší sa preto môže ukázať optický pomer 1:4. Chuťové preferencie sú individuálne, niekomu viac vyhovuje kyslejší výsledok (prevaha kyseliny askorbovej), niekomu neutrálny.

antibush1 — úte bře 10, 2015 11:22 am

Zdravím všechny a měl bych otázku:
používám Céčko ve formě askorbátu sodného. Chci používat i askorbát vápenatý a draselný. Koupil jsem tedy hydrogenuhličitan draselný, ale neměli hydrogenuhličitan vápenatý, tak jsem koupil UHLIČITAN VÁPENATÝ. Po smíchání UHLIČITANU VÁPENATÉHO s kyselinou askorbovou ta směs je taková jakoby nerozpuštěná.
Tak se ptám: je rozdíl - uhličitan a hydrogenuhličitan?
Udělal jsem tu směs špatně?

Jarda — ned kvě 03, 2015 1:08 pm

antibush1 píše:

Zdravím všechny a měl bych otázku:
používám Céčko ve formě askorbátu sodného. Chci používat i askorbát vápenatý a draselný. Koupil jsem tedy hydrogenuhličitan draselný, ale neměli hydrogenuhličitan vápenatý, tak jsem koupil UHLIČITAN VÁPENATÝ. Po smíchání UHLIČITANU VÁPENATÉHO s kyselinou askorbovou ta směs je taková jakoby nerozpuštěná.
Tak se ptám: je rozdíl - uhličitan a hydrogenuhličitan?
Udělal jsem tu směs špatně?

Tak rozdíl je to zásadní, to vám fungovat určitě nebude z chemického hlediska jde o naprosto jinou látku.

romaneta — pát srp 12, 2016 1:26 pm

dobry den pane zajicku, poridila jsem si l-askorbat vapenaty a hydrogenuhlicitan draselny a chtela bych vedet, jake je bezpecne davkovani? moc dekuju za odpoved

Jarda — ned srp 28, 2016 12:40 pm

romaneta píše:

dobry den pane zajicku, poridila jsem si l-askorbat vapenaty a hydrogenuhlicitan draselny a chtela bych vedet, jake je bezpecne davkovani? moc dekuju za odpoved

To je otázka, vždy bude záležet na deficitech v těle a vzhledem k tomu že naprostá většina lidí má vysoký vápník a mnohdy i vysoký draslík, dost těžko mohu plácnout nějaké číslo když o vás nic nevím. Pak se dá mluvit pouze o toxickém dávkování, což je u vápníku nepodstatné, tím se skoro otrávit nemůžete i když svá rizika má pochopitelně také, ale u draslíku je to jiná liga, tím se předávkovat pochopitelně dá a může to mít i fatální důsledky. Obecně bych viděl rozumné nepřekračovat dávku 4 g denně, což by mělo být relativně bezpečné skoro pro každého, ale například člověk s poruchou ledvin to snášet nemusí, prostě toto již není sranda a je třeba dost přesně si postupy a rizika nastudovat.

romaneta — úte srp 30, 2016 10:42 am

To je otázka, vždy bude záležet na deficitech v těle a vzhledem k tomu že naprostá většina lidí má vysoký vápník a mnohdy i vysoký draslík, dost těžko mohu plácnout nějaké číslo když o vás nic nevím. Pak se dá mluvit pouze o toxickém dávkování, což je u vápníku nepodstatné, tím se skoro otrávit nemůžete i když svá rizika má pochopitelně také, ale u draslíku je to jiná liga, tím se předávkovat pochopitelně dá a může to mít i fatální důsledky. Obecně bych viděl rozumné nepřekračovat dávku 4 g denně, což by mělo být relativně bezpečné skoro pro každého, ale například člověk s poruchou ledvin to snášet nemusí, prostě toto již není sranda a je třeba dost přesně si postupy a rizika nastudovat.

aha, ja myslela, ze vetsina lidi ma vysoky sodik. delavam si askorbat sodny, tak jsem ho chtela stridat s temi druhymi. proc tedy doporucujete michat himalajskou sul s KCl?

Jarda — ned zář 25, 2016 5:55 pm

romaneta píše:

aha, ja myslela, ze vetsina lidi ma vysoky sodik. delavam si askorbat sodny, tak jsem ho chtela stridat s temi druhymi. proc tedy doporucujete michat himalajskou sul s KCl?

Většina sice ano, ale všichni ne a těm pak vysoké dávky draslíku mohou vážně škodit. To je i důvodem proč vždy dávat i protiprvek a míchat himalájskou sůl s KCl, ono to ve stravě ani jinak není, vždy jsou tam oba.

stevo69 — pon pro 26, 2016 1:54 pm

Zdravím Jardo, chcem sa spýtať či môžem miešať askorbat vápenatý s hydrogenuhličitanom draselným a akom pomere.
dakujem

jahrb — ned led 22, 2017 8:46 pm

1. Když se blížil důchodový věk chtěli jsme pro sebe udělat něco více. Ženě vyhovovalo po ránu pití šťávy z citrusových plodů. Citron byl moc kyselý, vyhrál grep. Abychom nepili konzervanty a aromata kupovali jsme plody a lisovali je. Po několika měsících mi kardiolog tyto šťávy zakázal (měl jsem 3 stenty). Žena pokračovala dokud ji nezjistili osteoporózu. Dodatečně jsem zjistil, že grepy jsou k nám dovážené nezralé (barva je upravena následně, chemicky), proto šťáva v žaludku působí kysele a tělo si bere k neutralizaci vápník z kostí.
2. Jsem v kontaktu s lidmi (masér) potřebuji se chránit před onemocněním. Následně jsem začal používat vysoké dávky vit. C s rajčaty nebo jako liposomy. Ne pravidelně, ale hlavně v zimě a na jaře. Nemocnost klesla, ale objevila se dna, bolesti kloubů, ucpávání cév (mám již za 6 let pět stentů) a zhoršila se cukrovka - od loňského léta píchám inzulín. V literatuře jsem našel, že příčinou je používaný chemicky vyráběný vit. C.
3. Nyní jsem v knize M. Tombaka „Vyléčit nevyléčitelné“ zjistil, že doporučuje pít neředěnou šťávu z (mnoha) cirónů a požívat i kůru.
Z mých zkušeností vyplývá, že umělý vit. C je pro více méně zdravé lidi jako převence nachlazení. Mám prosbu, jaké zkušenosti s vit. C máte vy a čím se zbavit chemie nejen na citrusových plodech. Konzumace ovoce i některé zeleniny je se slupkou hodnotnější.

Jarda — ned led 29, 2017 7:53 pm

stevo69 píše:

Zdravím Jardo, chcem sa spýtať či môžem miešať askorbat vápenatý s hydrogenuhličitanom draselným a akom pomere.
dakujem

Tak na to odpovědět nedovedu, to jsem nikdy nezkoušel a ani netuším zda a jak by případná reakce vůbec proběhla.

Jarda — ned led 29, 2017 8:06 pm

1. Když se blížil důchodový věk chtěli jsme pro sebe udělat něco více. Ženě vyhovovalo po ránu pití šťávy z citrusových plodů. Citron byl moc kyselý, vyhrál grep. Abychom nepili konzervanty a aromata kupovali jsme plody a lisovali je. Po několika měsících mi kardiolog tyto šťávy zakázal (měl jsem 3 stenty). Žena pokračovala dokud ji nezjistili osteoporózu. Dodatečně jsem zjistil, že grepy jsou k nám dovážené nezralé (barva je upravena následně, chemicky), proto šťáva v žaludku působí kysele a tělo si bere k neutralizaci vápník z kostí.
2. Jsem v kontaktu s lidmi (masér) potřebuji se chránit před onemocněním. Následně jsem začal používat vysoké dávky vit. C s rajčaty nebo jako liposomy. Ne pravidelně, ale hlavně v zimě a na jaře. Nemocnost klesla, ale objevila se dna, bolesti kloubů, ucpávání cév (mám již za 6 let pět stentů) a zhoršila se cukrovka - od loňského léta píchám inzulín. V literatuře jsem našel, že příčinou je používaný chemicky vyráběný vit. C.
3. Nyní jsem v knize M. Tombaka „Vyléčit nevyléčitelné“ zjistil, že doporučuje pít neředěnou šťávu z (mnoha) cirónů a požívat i kůru.
Z mých zkušeností vyplývá, že umělý vit. C je pro více méně zdravé lidi jako převence nachlazení. Mám prosbu, jaké zkušenosti s vit. C máte vy a čím se zbavit chemie nejen na citrusových plodech. Konzumace ovoce i některé zeleniny je se slupkou hodnotnější.

To bych viděl jinak a i když umělé céčko má své nezpochybnitelné mouchy neviděl bych v něm zase tolik negativ. Pokud jde o aplikaci větších množství citrusů které jsou sem dováženy vyloženě nezralé a nemají tedy céčko skoro žádné v tom zase tolik výhod nevidím, to vám více poslouží místní šípky, nebo rakytník a z cizích věcí třešeň acerola a camu camu. Odstranit voskování a postřiky lze do určité míry teplou vodou a kartáčkem, ale zcela se toho zbavit je prakticky nemožné. Jinak ty vaše problémy bych asi viděl z jiného úhlu, prostudujte si tuto knížku a uvidíte zda to je jak si myslím.

Alopat — úte led 31, 2017 2:45 pm

1. Když se blížil důchodový věk chtěli jsme pro sebe udělat něco více. Ženě vyhovovalo po ránu pití šťávy z citrusových plodů. Citron byl moc kyselý, vyhrál grep. Abychom nepili konzervanty a aromata kupovali jsme plody a lisovali je. Po několika měsících mi kardiolog tyto šťávy zakázal (měl jsem 3 stenty). Žena pokračovala dokud ji nezjistili osteoporózu. Dodatečně jsem zjistil, že grepy jsou k nám dovážené nezralé (barva je upravena následně, chemicky), proto šťáva v žaludku působí kysele a tělo si bere k neutralizaci vápník z kostí.
2. Jsem v kontaktu s lidmi (masér) potřebuji se chránit před onemocněním. Následně jsem začal používat vysoké dávky vit. C s rajčaty nebo jako liposomy. Ne pravidelně, ale hlavně v zimě a na jaře. Nemocnost klesla, ale objevila se dna, bolesti kloubů, ucpávání cév (mám již za 6 let pět stentů) a zhoršila se cukrovka - od loňského léta píchám inzulín. V literatuře jsem našel, že příčinou je používaný chemicky vyráběný vit. C.
3. Nyní jsem v knize M. Tombaka „Vyléčit nevyléčitelné“ zjistil, že doporučuje pít neředěnou šťávu z (mnoha) cirónů a požívat i kůru.
Z mých zkušeností vyplývá, že umělý vit. C je pro více méně zdravé lidi jako převence nachlazení. Mám prosbu, jaké zkušenosti s vit. C máte vy a čím se zbavit chemie nejen na citrusových plodech. Konzumace ovoce i některé zeleniny je se slupkou hodnotnější.

1. Přesně toho jsem se obával, že něco podobného způsobuje každodenní konzumace citrusových plodů s obsahem kyseliny citronové, i přes jejich nesporný (zřetelně viditelný) přínos na omlazení. http://www.petrlukes.cz/?p=46

2. A není to náhodou tak, že bílé krvinky nadopované Vitamínem C likvidují breberky ve Vašem těle, lokálně vzniká zánět a uhynulé patogeny ucpávají cévy? Nemáte nějaký odkaz, který by potvrzoval Vaši domněnku, že nadužívání syntetického Vitamínu C zvyšuje inzulínovou rezistenci? Neměl jste díky supletementaci céčka při preventivních prohlídkách v krvi nadměrný obsah železa, které stimuluje patogeny stojící za Vámi zmiňovanými chorobami anebo si myslíte, že je vše, což se mi ale zdá příliš jednoduché způsobeno pouhým přebytkem a vysrážením kyselin? Bylo by totiž dobré objasnit, co je na tom z biochemického hlediska špatně. V nedávné době se zjistilo, že diabetes 2. typu, kde je obvykle ztučnělá slinivka, lze zvrátit kalorickou restrikcí v rámci nízkosacharidové diety. Ostatní cukrovky jsou s velkou pravděpodobností parazitálního původu, stačí si loknout v rybníce nebo mít kontaminovaný zdroj pitné vody. Nepracujete pod zářivkama, nesladíte fruktózou, popř. nekonzumujete margaríny a rostlinné oleje?
http://www.alternative-medicine-doctors.net/The_role_of_iron_in_cancer_and_infections.htm

3. Jednou jsem odšťavoval pomeranče i s dužinou, ošetřenou kůru jsem stáhl škrabkou. Na mrkev jsem takové ty zdrsněné žínky, ať už umělé nebo z přírodního vlákna, ještě nepoužil, i když by to také asi šlo, pokud by člověk nechtěl přijít o léčivé látky koncentrované ve slupce. Je to problém, když dojde domácí bioprodukce a u té kupované člověk neví, čím to bylo ošetřeno a v čem vypráno.

http://www.internetwks.com/owen/gaa.html
https://thebloodsugardiet.com/the-bsd-options/
http://www.naturalhealth365.com/insulin-resistance-blood-glucose-1939.html

jitka01 — pát úno 17, 2017 9:47 pm

Prosím o radu, který askorbát vitamínu C je pro mě vhodnější - sodný nebo vápenatý?
Vzhledem k přechodovému věku a možnému nedostatku vápníku - osteoporóza - bych volila raději askorbat vápenatý.
U askorbátu sodného mám strach z vázání vody v těle - otoky nohou.
Je možné vyrobit askorbát vápenatý smícháním vit. C s Vitaplastinem a v jakém poměru?
Vitaplastin:
http://www.bioveta.cz/pripravky/veterin ... rasek.html

Alopat — ned úno 19, 2017 2:45 pm

Máte pravdu, navyšovat příjem vápníku a sodíku u žen v přechodovém věku a dále 50+ je sebepoškozování, neboť právě při této hormonální nerovnováze způsobené estrogenní dominancí na úkor progesteronu, což je i skutečná příčina řídnutí kostí a deformací páteře (vedle nesprávného poměru vápníku a fosforu odchylujícího se od poměru 2:1, nedostatku Vitamínu D a hořčíku a naopak přebytku kyseliny citronové v potravě, parazitálních nákaz atd.), dochází ke kalcifikaci měkkých tkání a otokům. Řešením je výroba askorbátu z kyseliny L-askorbové neutralizované hydrogenuhličitanem draselným. Zaměřte se na články o estriolu podobných účincích některých fytoestrogenů - isoflavonů, lignanů a inhibitorech aromatázy v potravinách. V létě připadá v úvahu zelený nápoj z červeného jetelu a v zimě lněné semínko (sirná patlanina, vysoký obsah lignanů je v nefiltrovaném lněném oleji), celoročně klíčené fermentované zrno (žitný kváskový chléb ze šrotu a sladu, ječné kroupy, ideálně bio oves nahý a pohanka s domácím kefírem). Členové fóra by se mohli podělit o své zkušenosti se sójovým a mandlovým mlékem. http://menostop.sweb.cz/

https://www.celostnimedicina.cz/stravovani-zen-po-ctyricitce.htm
https://www.celostnimedicina.cz/estrogenova-dominance.htm
http://www.nasytsvoudusi.cz/2014/04/je-epidemie-estrogenove-dominance_17.html
http://www.bezpecnostpotravin.cz/fytoestrogeny-ve-vyzive-predstavuji-uzitek-nebo-riziko_1.aspx
http://www.bezpecnostpotravin.cz/fytoestrogeny-selektivni-modulatory-receptoru-estrogenu.aspx
https://www.dtest.cz/clanek-362/funkcni-potraviny-obiloviny-12-kapitola/jak-jsme-testovali
http://www.lifeextension.com/magazine/2008/8/estriol-its-weakness-is-its-strength/page-01

jitka01 — ned úno 19, 2017 6:53 pm

Díky za radu - nemůže mi ale draslík v askorbátu snížit již tak nízký tlak?
Děkuji za odkazy - na jaře začnu s jetelem - hned za domem máme louku kde roste a je v biokvalitě

AnnaS — pon úno 20, 2017 2:14 am

Jen dotaz. Jsem těhotná, užívám vit.C jako askorbát sodný z důvodů vleklé choroby ucha (v zásadě jsem se takto vyhnula několika atb, za což jsem nesmírně vděčná). Do této doby jsem měla celkem strach užívat megadávky C, vždy to jen lechtám, protože jsem netušila, jaký vliv to může mít na těhotenství. Až tady jsem si přečetla, že se něco takového dokonce doporučuje?? No, musím studovat.

Čtyři dotazy:
1) Používám poměr 2:1 ve prospěch C, ale objemově. Zde jsem četla několikrát dva protichůdné názory, za prvé, že objemově se jedná o cca totéž a tedy že si dělám neutralizovanou formu askorbátu, ani kyselou ani zásaditou, což bych brala. A potom jsem se znova tady dočetla, že se má používat pro neutralizaci 3:1, protože váhově je to rozdíl??? Jsem zmatená...

2) Já celkem nemám problém s užíváním C, nepociťuji jej negativně. Pouze když jsem zkoušela pít silně kyselou formu askorbátu s čerstvě lisovanými zeleninovými šťávami, po pár dnech jsem začala krvácet z úst - okamžitě jsem začala neutralizovat a v pořádku. Ovšem manžel, pokud užívá askorbát sodný (vždy jen nárazově, když je opravdu nemocný), dostane opravdu veliké nadýmání, které popisuje téměř horší, jak samotnou nemoc. Naposledy byl ochoten pít askorbát pouze silně kyselý...jaký toho může být důvod?

3) V nemoci dávám dceři (necelé tři roky) také C. Stále jsem měla malé výčitky, jestli jí nějak neškodím, i když jsem velmi kvitovala, že prostě léky, apropo atb nepotřebujeme. Až tady jsem se dočetla, že dokonce dávají nově narozeným dětem C do úst...tedy jen potvrzení: nejsou nějaké výjimky pro dětský organismus? Neutralizuji jí to stejně jako sobě.

4) Používám kys. askorbovou z Fichemy, vyjde to o dost levněji, kvalita je deklarovaná potravinářská. Je kvalita OK? Jinde se ceny pohybují mnohem více, tak mě to zaráží...taky teď používám jedlou sodu od fichemy, kvalita zas "jen" potravinářská, nikoliv farmaceutická, ale deklarují, že je bez přidaného hliníku....tak jsem jim uvěřila;)

Jarda — ned bře 26, 2017 9:35 am

jitka01 píše:

Prosím o radu, který askorbát vitamínu C je pro mě vhodnější - sodný nebo vápenatý?
Vzhledem k přechodovému věku a možnému nedostatku vápníku - osteoporóza - bych volila raději askorbat vápenatý.
U askorbátu sodného mám strach z vázání vody v těle - otoky nohou.
Je možné vyrobit askorbát vápenatý smícháním vit. C s Vitaplastinem a v jakém poměru?
Vitaplastin:
http://www.bioveta.cz/pripravky/veterin ... rasek.html

Dobře vám odpovídá člen Alopat a jenom dodám že za tím spíše hledejte hormonální problém, než pouhý nedostatek nějakého prvku, to je většinou druhotný problém. Osobně aplikaci vápníku zase tak moc nedoporučuji, protože dodávat vápník do již zavápněného organizmu nemusí být vždy ten nejlepší nápad o tom jsem zde již mnohokrát psal.

Jarda — ned bře 26, 2017 9:37 am

jitka01 píše:

Díky za radu - nemůže mi ale draslík v askorbátu snížit již tak nízký tlak?
Děkuji za odkazy - na jaře začnu s jetelem - hned za domem máme louku kde roste a je v biokvalitě

Nízký tlak je většinou opět hormonální záležitost, jde o nadledvinky které si tlak normálně regulují a pak je nutné dodávat ne jeden prvek, ale oba, tedy najednou sodík i draslík. Většinou se to dá pořídit stravou i když dnes je těch minerálních látek ve stravě bohužel docela málo.

Jarda — ned bře 26, 2017 9:44 am

AnnaS píše:

Jen dotaz. Jsem těhotná, užívám vit.C jako askorbát sodný z důvodů vleklé choroby ucha (v zásadě jsem se takto vyhnula několika atb, za což jsem nesmírně vděčná). Do této doby jsem měla celkem strach užívat megadávky C, vždy to jen lechtám, protože jsem netušila, jaký vliv to může mít na těhotenství. Až tady jsem si přečetla, že se něco takového dokonce doporučuje?? No, musím studovat.

Čtyři dotazy:
1) Používám poměr 2:1 ve prospěch C, ale objemově. Zde jsem četla několikrát dva protichůdné názory, za prvé, že objemově se jedná o cca totéž a tedy že si dělám neutralizovanou formu askorbátu, ani kyselou ani zásaditou, což bych brala. A potom jsem se znova tady dočetla, že se má používat pro neutralizaci 3:1, protože váhově je to rozdíl??? Jsem zmatená...

2) Já celkem nemám problém s užíváním C, nepociťuji jej negativně. Pouze když jsem zkoušela pít silně kyselou formu askorbátu s čerstvě lisovanými zeleninovými šťávami, po pár dnech jsem začala krvácet z úst - okamžitě jsem začala neutralizovat a v pořádku. Ovšem manžel, pokud užívá askorbát sodný (vždy jen nárazově, když je opravdu nemocný), dostane opravdu veliké nadýmání, které popisuje téměř horší, jak samotnou nemoc. Naposledy byl ochoten pít askorbát pouze silně kyselý...jaký toho může být důvod?

3) V nemoci dávám dceři (necelé tři roky) také C. Stále jsem měla malé výčitky, jestli jí nějak neškodím, i když jsem velmi kvitovala, že prostě léky, apropo atb nepotřebujeme. Až tady jsem se dočetla, že dokonce dávají nově narozeným dětem C do úst...tedy jen potvrzení: nejsou nějaké výjimky pro dětský organismus? Neutralizuji jí to stejně jako sobě.

4) Používám kys. askorbovou z Fichemy, vyjde to o dost levněji, kvalita je deklarovaná potravinářská. Je kvalita OK? Jinde se ceny pohybují mnohem více, tak mě to zaráží...taky teď používám jedlou sodu od fichemy, kvalita zas "jen" potravinářská, nikoliv farmaceutická, ale deklarují, že je bez přidaného hliníku....tak jsem jim uvěřila;)

AnnaS — ned bře 26, 2017 1:20 pm

1)Nehledejte v to zase takový problém oboje vyhovuje, stejně si tělo dorovnává případný rozdíl.
2)Podle všeho rozhodí HCl v žaludku a pak se v traktu namnoží šmejdi.
3)Nevidím v tom problém, ale každopádně by u dětí i dospělých šlo zcela bez rizika aplikovat některý významný přírodní zdroj, třeba šípky, nebo camu camu.
4)Na to odpovědět nedovedu, neznám vše co se na trhu prodává a jak slušný a spolehlivý daný prodejce je.

Děkuji za odpověď. k Vaší odpovědi na druhou otázku: Je lépe, aby manžel askorbát neužíval? Pokud používá silně kyselou formu, tak jej nic nenadýmá, krátce to vydrží, "jen" jej z toho bolí zuby...

Dále, ač si askorbát poctivě neutralizuji, poslední dobou při jeho používání pociťuji opravdu bolest zubů...dokonce mi začne krvácet z úst při jejich čištění. Pokud askorbát vysadím, do jednoho dne tyto příznaky zmizí a nic mě nebolí....mám dilema, protože jsem těhotná a tímto způsobem se chci vyhnout atb.

Předem děkuji za odpověď.

Jarda — ned bře 26, 2017 2:29 pm

AnnaS píše:

Děkuji za odpověď. k Vaší odpovědi na druhou otázku: Je lépe, aby manžel askorbát neužíval? Pokud používá silně kyselou formu, tak jej nic nenadýmá, krátce to vydrží, "jen" jej z toho bolí zuby...

Dále, ač si askorbát poctivě neutralizuji, poslední dobou při jeho používání pociťuji opravdu bolest zubů...dokonce mi začne krvácet z úst při jejich čištění. Pokud askorbát vysadím, do jednoho dne tyto příznaky zmizí a nic mě nebolí....mám dilema, protože jsem těhotná a tímto způsobem se chci vyhnout atb.

Předem děkuji za odpověď.

Na sílu bych to rozhodně netlačil, pokud mu dělá problém tak krátkodobě dodat a jinak brát přírodní formy s tím problém není a totéž platí pro vás. Ono to není zase pro každého řešení, umělé céčko rozhazuje hladiny mědi v těle a to nemusí být také zrovna ideální a přírodní to nedělá.

Alopat — sob čen 17, 2017 5:05 pm

1. Když se blížil důchodový věk chtěli jsme pro sebe udělat něco více. Ženě vyhovovalo po ránu pití šťávy z citrusových plodů. Citron byl moc kyselý, vyhrál grep. Abychom nepili konzervanty a aromata kupovali jsme plody a lisovali je. Po několika měsících mi kardiolog tyto šťávy zakázal (měl jsem 3 stenty). Žena pokračovala dokud ji nezjistili osteoporózu. Dodatečně jsem zjistil, že grepy jsou k nám dovážené nezralé (barva je upravena následně, chemicky), proto šťáva v žaludku působí kysele a tělo si bere k neutralizaci vápník z kostí.
2. Jsem v kontaktu s lidmi (masér) potřebuji se chránit před onemocněním. Následně jsem začal používat vysoké dávky vit. C s rajčaty nebo jako liposomy. Ne pravidelně, ale hlavně v zimě a na jaře. Nemocnost klesla, ale objevila se dna, bolesti kloubů, ucpávání cév (mám již za 6 let pět stentů) a zhoršila se cukrovka - od loňského léta píchám inzulín. V literatuře jsem našel, že příčinou je používaný chemicky vyráběný vit. C.
3. Nyní jsem v knize M. Tombaka „Vyléčit nevyléčitelné“ zjistil, že doporučuje pít neředěnou šťávu z (mnoha) cirónů a požívat i kůru.
Z mých zkušeností vyplývá, že umělý vit. C je pro více méně zdravé lidi jako převence nachlazení. Mám prosbu, jaké zkušenosti s vit. C máte vy a čím se zbavit chemie nejen na citrusových plodech. Konzumace ovoce i některé zeleniny je se slupkou hodnotnější.

Je nám ctí, že na diskuzní fórum zdraví-az zavítal známý propagátor vysokodávkového užívání Vitamínu C v inovativní kombinaci s rajčatovou šťávou a svěřil se s dlouhodobými účinky své terapie, z nichž vyplývá, že ani jinak zdraví prospěšný a tělu nezbytný antioxidant nelze považovat za všelék.

pefi — pát čen 08, 2018 2:50 pm

2. Jsem v kontaktu s lidmi (masér) potřebuji se chránit před onemocněním. Následně jsem začal používat vysoké dávky vit. C s rajčaty nebo jako liposomy. Ne pravidelně, ale hlavně v zimě a na jaře. Nemocnost klesla, ale objevila se dna, bolesti kloubů, ucpávání cév (mám již za 6 let pět stentů) a zhoršila se cukrovka - od loňského léta píchám inzulín. V literatuře jsem našel, že příčinou je používaný chemicky vyráběný vit. C.
...
Z mých zkušeností vyplývá, že umělý vit. C je pro více méně zdravé lidi jako převence nachlazení. Mám prosbu, jaké zkušenosti s vit. C máte vy a čím se zbavit chemie nejen na citrusových plodech. Konzumace ovoce i některé zeleniny je se slupkou hodnotnější.

Já jsem dlouhá léta konzumoval syntetický askorbát sodný bez následků. Z počátku jsem bral 6 až 20 g denně dle toho, jak jsem se cítil, moje jednorázová dávka byla 2 gramy (6g = 2gramy 3x denně), když na mě něco lezlo, snesl jsem i dávku 4 gramy (až 4g až 5x za den, nebo cca 2g přibližně každé dvě hodiny).
Časem jsem na velké dávky vitamínu C přestal mít chuť a tak jsem postupně klesl na to, že si dám občas pár gramů. Za mě dobrý. Umím naslouchat svému tělu a když řeklo, že už víc nepotřebuje, tak jsem jeho přání respektoval a tak jsem si neublížil.

Moje partnerka to měla jinak - ta snášela trvale (několik let) extrémní dávky askorbátu sodného, cítila se po něm sice lépe, ale zdravotní stav se jí nezlepšoval, spíše se plíživě zhoršoval. Plíživé zhoršování je nenápadné a nás ani jednoho netrklo, že je něco hodně špatně. Bohužel, dlouhodobá tolerance extrémních dávek vitamínu C znamená, že vitamínem C se akutní problém neřeší, pouze se maskuje nějaký hlubší chronický problém a pokud se nenajde a nevyřeší příčina, tak to nedopadne dobře.

Odpovím proto na něco trochu jiného:

Dlouhodobé vysoké dávky vitamínu C mohou ovlivnit metabolismus mědi a to potenciálně oběma směry - podpořit ukládání mědi v těle a vyvolat tak toxicitu mědi, nebo také snížit příjem a vyvolat deficit mědi. Měď je opravdu prevít. Tělo dokonce může mít deficit (tělu dostupné mědi) a nadbytek metabolicky nedostupné mědi současně!
Závisí to zřejmě na tom, kdy vůči jídlu vitamín C konzumujete. Z krve nebo moči se problém s mědí prakticky nepozná, o to je to horší.

Schopnost konzumovat dlouhodobě (měsíce) opravdu vysoké dávky vitamínu C bez vyvolání průjmu, může to indikovat nadbytek mědi v těle. Měď vitamín C ničí, takže možná proto vitamín C dlouhodobě v dávkách hodně nad 10 gramů za den nevyvolává u lidé s nadbytkem mědi průjem a oni jsou tím pádem v klidu, že "tělo ten vitamín spotřebuje", takže ani takové dávky neškodí. Ony dost možná přímo neškodí, pouze maskují narůstající problém v pozadí. Ale to je jen moje hypotéza.

Mechanismus může být asi takovýto: nedostatek zinku způsobí nadbytek mědi, to způsobuje chemický stres na který tělo opět spotřebováván zinek. Výsledkem je deficit zinku, chromu, manganu, rozhodí se metabolismus draslíku a rovnováha sodík/draslík jde do háje. Začnou se objevovat podivné multisystémové a nespecifické příznaky problémů doslova od hlavy (cokoliv z kategorie neuro/psycho) až k patě (otoky). Prvním postiženým orgánem jsou

Jarda — sob čen 09, 2018 8:10 am

Já jsem dlouhá léta konzumoval syntetický askorbát sodný bez následků. Z počátku jsem bral 6 až 20 g denně dle toho, jak jsem se cítil, moje jednorázová dávka byla 2 gramy (6g = 2gramy 3x denně), když na mě něco lezlo, snesl jsem i dávku 4 gramy (až 4g až 5x za den, nebo cca 2g přibližně každé dvě hodiny).
Časem jsem na velké dávky vitamínu C přestal mít chuť a tak jsem postupně klesl na to, že si dám občas pár gramů. Za mě dobrý. Umím naslouchat svému tělu a když řeklo, že už víc nepotřebuje, tak jsem jeho přání respektoval a tak jsem si neublížil.

Moje partnerka to měla jinak - ta snášela trvale (několik let) extrémní dávky askorbátu sodného, cítila se po něm sice lépe, ale zdravotní stav se jí nezlepšoval, spíše se plíživě zhoršoval. Plíživé zhoršování je nenápadné a nás ani jednoho netrklo, že je něco hodně špatně. Bohužel, dlouhodobá tolerance extrémních dávek vitamínu C znamená, že vitamínem C se akutní problém neřeší, pouze se maskuje nějaký hlubší chronický problém a pokud se nenajde a nevyřeší příčina, tak to nedopadne dobře.

Odpovím proto na něco trochu jiného:

Dlouhodobé vysoké dávky vitamínu C mohou ovlivnit metabolismus mědi a to potenciálně oběma směry - podpořit ukládání mědi v těle a vyvolat tak toxicitu mědi, nebo také snížit příjem a vyvolat deficit mědi. Měď je opravdu prevít. Tělo dokonce může mít deficit (tělu dostupné mědi) a nadbytek metabolicky nedostupné mědi současně!
Závisí to zřejmě na tom, kdy vůči jídlu vitamín C konzumujete. Z krve nebo moči se problém s mědí prakticky nepozná, o to je to horší.

Schopnost konzumovat dlouhodobě (měsíce) opravdu vysoké dávky vitamínu C bez vyvolání průjmu, může to indikovat nadbytek mědi v těle. Měď vitamín C ničí, takže možná proto vitamín C dlouhodobě v dávkách hodně nad 10 gramů za den nevyvolává u lidé s nadbytkem mědi průjem a oni jsou tím pádem v klidu, že "tělo ten vitamín spotřebuje", takže ani takové dávky neškodí. Ony dost možná přímo neškodí, pouze maskují narůstající problém v pozadí. Ale to je jen moje hypotéza.

Mechanismus může být asi takovýto: nedostatek zinku způsobí nadbytek mědi, to způsobuje chemický stres na který tělo opět spotřebováván zinek. Výsledkem je deficit zinku, chromu, manganu, rozhodí se metabolismus draslíku a rovnováha sodík/draslík jde do háje. Začnou se objevovat podivné multisystémové a nespecifické příznaky problémů doslova od hlavy (cokoliv z kategorie neuro/psycho) až k patě (otoky). Prvním postiženým orgánem jsou

chorobaSK — ned led 06, 2019 10:18 pm

Dobry večer,

Chcel by som sa spýtať skúsenejších , je normálne ak som v priebehu jedného celého dna tj od rána do večera ... pil askorbat sodny / skoro 15g Cčka(kyselina askorobova ) namiesaná vzdy so sodou bikar. a nedostavil sa prujem respektíve hnačka ?

Nemôže mi to nejak ubližiť ? ten prujem stale neprisiel.

Chcel som zistiť koľko Ccka je pre mna maximálna hranica a ten prújem stále neprichádza a trochu sa obávam či 15g vitamínu C na 55kg človeka nieje moc veľa.

Ďakujem za radu.

Jarda — pon led 07, 2019 10:45 am

chorobaSK píše:

Dobry večer,

Chcel by som sa spýtať skúsenejších , je normálne ak som v priebehu jedného celého dna tj od rána do večera ... pil askorbat sodny / skoro 15g Cčka(kyselina askorobova ) namiesaná vzdy so sodou bikar. a nedostavil sa prujem respektíve hnačka ?

Nemôže mi to nejak ubližiť ? ten prujem stale neprisiel.

Chcel som zistiť koľko Ccka je pre mna maximálna hranica a ten prújem stále neprichádza a trochu sa obávam či 15g vitamínu C na 55kg človeka nieje moc veľa.

Ďakujem za radu.

Tak je to sice dost vysoká dávka, ale znám i případy kdy nezabrala ani dávka ještě vyšší, hodně záleží na tom kolik ho tělo vezme na procesy kde ho potřebuje.

iceberg777 — ned úno 03, 2019 6:32 pm

Mam taku otazku ohladom sodneho askorbatu.
Komercne produkty (aj z USA) maju pomer kys askorbovej a sody cca 9:1
Na chut su dost slane.
preco potom su odporucania miesat kys askorbovu a sodu bikarbonu v pomere 2:1 ?
preco nie tiez 9:1 ?
osobne som si to zamiesal v pomere 10:1 a nie je to take kysle, ze by som mal diskomfort pri piti. Skusal som az 10% roztok takehoto sodneho askorbatu.
Ale je pravda, ze mne nerobi problem ani priamo jest kys askorbovu. Je to ako keby sumienka. Skusal som od 2 roznych vyrobcov, potravinarska a CSL4 kvalita.

Otazka 2:
preco komercne produkty aksorbatu sodneho nešumia vo vode ako moj domaci namiesany v rovnakom pomere?

Jarda — ned úno 03, 2019 7:51 pm

Mam taku otazku ohladom sodneho askorbatu.
Komercne produkty (aj z USA) maju pomer kys askorbovej a sody cca 9:1
Na chut su dost slane.
preco potom su odporucania miesat kys askorbovu a sodu bikarbonu v pomere 2:1 ?
preco nie tiez 9:1 ?
osobne som si to zamiesal v pomere 10:1 a nie je to take kysle, ze by som mal diskomfort pri piti. Skusal som az 10% roztok takehoto sodneho askorbatu.
Ale je pravda, ze mne nerobi problem ani priamo jest kys askorbovu. Je to ako keby sumienka. Skusal som od 2 roznych vyrobcov, potravinarska a CSL4 kvalita.

Otazka 2:
preco komercne produkty aksorbatu sodneho nešumia vo vode ako moj domaci namiesany v rovnakom pomere?

Ten poměr asi mají vyšší hlavně kvůli trvanlivosti výsledného produktu čím více askorbovky tím delší životnost. Pochopitelně také se tím více mění pH v těle než při použití neutrálního poměru. Na druhou otázku nedovedu odpovědět ve vodě by nemělo šumět ani jedno, šumění je důkazem probíhající reakce a ve vodě není s čím nějakou reakci nastartovat.

pefi — pon úno 04, 2019 11:37 am

Mam taku otazku ohladom sodneho askorbatu.
Komercne produkty (aj z USA) maju pomer kys askorbovej a sody cca 9:1
Na chut su dost slane.
preco potom su odporucania miesat kys askorbovu a sodu bikarbonu v pomere 2:1 ?
preco nie tiez 9:1 ?
osobne som si to zamiesal v pomere 10:1 a nie je to take kysle, ze by som mal diskomfort pri piti. Skusal som az 10% roztok takehoto sodneho askorbatu.
Ale je pravda, ze mne nerobi problem ani priamo jest kys askorbovu. Je to ako keby sumienka. Skusal som od 2 roznych vyrobcov, potravinarska a CSL4 kvalita.

Otazka 2:
preco komercne produkty aksorbatu sodneho nešumia vo vode ako moj domaci namiesany v rovnakom pomere?

1) Chemicky vychází správně poměr 2:1 a je to poměr kyseliny askorbové a jedné sody, výsledkem je roztok askorbátu sodného, který je prakticky pH neutrální.
No a ten poměr 9:1, který vidíte na balení askorbátru, je hmotnostní poměr askorbátu vůči sodíku, což jsou dvě složky, které dohromady tvoří askorbát sodný.

2) Pokud si koupíte askorbát sodný, tak si kupujete už hotový askorbát sodný a ne směs kyseliny askorbové a sody, takže to ani šumět nemůže - chemická reakce neprobíhá u vás doma, ale proběhla u výrobce.

iceberg777 — pon úno 04, 2019 7:35 pm

Vdaka za odpovede.

Cize doma nie je mozne vyrobit askorbat sodny? Alebo to sumenie je reakcia a zo zmesy sa stava askorbat sodny?

Aj tak nerozumiem tomu hmotnostnemu pomeru. lebo 2:1 a 9:1 je od seba daleko a pouzil som vahu, nie objem.

Jarda — pon úno 04, 2019 10:05 pm

iceberg777 — úte úno 05, 2019 1:18 pm

Vdaka za odpovede.

Cize doma nie je mozne vyrobit askorbat sodny? Alebo to sumenie je reakcia a zo zmesy sa stava askorbat sodny?

Aj tak nerozumiem tomu hmotnostnemu pomeru. lebo 2:1 a 9:1 je od seba daleko a pouzil som vahu, nie objem.

Vy se vyjadřujete značně zmatečně a pak se nedivte že na takové dotazy dostáváte i zavádějící odpovědi. Askorbát bez ohledu zda je doma vyrobený nebo zakoupený pochopitelně nešumí protože na něm nemá co šumět, jde o vyreagovanou sloučeninu která vzniká poměrně bouřlivou reakcí kyseliny askorbové a jedlé sody tedy kyseliny a zásady. Pokud se tedy zeptáte tak jak jste se ptal, "preco komercne produkty aksorbatu sodneho nešumia vo vode ako moj domaci namiesany v rovnakom pomere?" logicky člověk předpokládá že máte již hotový askorbát v obou případech a vy přitom srovnáváte hotový askorbát s jeho výrobou pomocí reakce dvou látek, což by bylo na jasnovidecký výkon. Jinak si ho tou reakcí vlastně vyrábíte tedy evidentně vyrobit doma jde. Pokud jde o hmotnostní poměr jedná se o poměr jakékoliv váhové jednotky tedy třeba dva gramy a jedem gram nebo v druhém případě devět gramů a jeden gram příslušné látky.

Ano to som pisal nezrozumizetelne.
No na wikipedi som nasiel Sodium ascorbate is produced by dissolving ascorbic acid in water and adding an equivalent amount of sodium bicarbonate in water. After cessation of effervescence, the sodium ascorbate is precipitated by the addition of isopropanol.
Takze v domacom prostredi len preskocim to vyzrazanie isopropanolom ? To len taka uvaha, ktora forma je potom kvalitnejsia, pripadne ktora ma dlhsiu zivotnost. Pretoze sa hovori ze kyselina L-askorbova oxiduje na vzduchu, ale nikde som zatial nenasiel akorychlo tam oxiduje a teda ako dlho vydrzi. Zvacsa ma dobu exspiracie 1 rok, ale tie sodium ascorbate komercne maju tusim ze dlhsiu, no otazne je ako dlho po otvoreni.

Jarda — úte úno 05, 2019 1:33 pm

Ano to som pisal nezrozumizetelne.
No na wikipedi som nasiel Sodium ascorbate is produced by dissolving ascorbic acid in water and adding an equivalent amount of sodium bicarbonate in water. After cessation of effervescence, the sodium ascorbate is precipitated by the addition of isopropanol.
Takze v domacom prostredi len preskocim to vyzrazanie isopropanolom ? To len taka uvaha, ktora forma je potom kvalitnejsia, pripadne ktora ma dlhsiu zivotnost. Pretoze sa hovori ze kyselina L-askorbova oxiduje na vzduchu, ale nikde som zatial nenasiel akorychlo tam oxiduje a teda ako dlho vydrzi. Zvacsa ma dobu exspiracie 1 rok, ale tie sodium ascorbate komercne maju tusim ze dlhsiu, no otazne je ako dlho po otvoreni.

Pokud si doma smícháte ty dvě složky, počkáte až se reakce dokončí a látku spotřebujete nemusíte řešit nic z uvedeného. Jiná věc by byla pokud by jste chtěl askorbát vyrábět na kšeft, což je ovšem asi docela nesmysl protože ho vždy vyrobíte dráž než velkovýrobci. Jinak samotná prášková forma může oxidovat pouze pokud se k ní dostane kyslík, tedy v originálním balení které je neprodyšné, nebo při uchování látky v hermeticky uzavíratelné nádobě tento problém také řešit nemusíte.

pefi — úte úno 05, 2019 2:12 pm

Goldman — pon úno 11, 2019 12:54 pm

Vdaka za odpovede.

Cize doma nie je mozne vyrobit askorbat sodny? Alebo to sumenie je reakcia a zo zmesy sa stava askorbat sodny?

Aj tak nerozumiem tomu hmotnostnemu pomeru. lebo 2:1 a 9:1 je od seba daleko a pouzil som vahu, nie objem.

2:1 je hmotnostní poměr kyseliny askorbové a jedlé sody když vyrábíte askorbát sodný
1:9 je hmotnostní poměr atomů sodíku a atomů tvořící askorbát ve výsledné molekule askorbátu sodného. Znamená to, že když zkonzumujete 10 gramů askorbátu sodného, tak jste do sebe dostal 1 gram sodíku a 9 gramů "vitamínu C".
Jestli použijete hmotnost nebo objem je v domácích podmínkách skoro jedno, takže já si kyselinu se sodou míchám objemově v poměru objemů 2:1.

2:1 je hmotnostní poměr kyseliny askorbové a jedlé sody když vyrábíte askorbát sodný
1:9 je hmotnostní poměr atomů sodíku a atomů tvořící askorbát ve výsledné molekule askorbátu sodného. Znamená to, že když zkonzumujete 10 gramů askorbátu sodného, tak jste do sebe dostal 1 gram sodíku a 9 gramů "vitamínu C".
Jestli použijete hmotnost nebo objem je v domácích podmínkách skoro jedno, takže já si kyselinu se sodou míchám objemově v poměru objemů 2:1.

To se dá přežít bez následků, brát v jednorázových dávkách 9 gramů vitamínu C? Nemůže to zničit třeba ledviny?

pefi — pon úno 11, 2019 1:44 pm

S ledvinami se to traduje, ale podle mých zdrojů je to blud. Kořeny to má ve studii, kde měli nějakou hypotézu, pacienti pili vitamín C, následně v moči hledali něco, co tam nakonec nebylo, a potom ještě jeden den starý vzorek dali na další analýzu a našli tam oxaláty. Jelikož oxaláty mohou způsobovat ledvinové kameny, tak bílé pláště začaly šířit paniku, že vitamín C může způsobovat ledvinové kameny.

Problém je v tom, že ten vzorek moči nechali dlouho stát na vzduchu, kde zoxidoval. Když si namícháte vitamín C a necháte ho stát na stole, tak postupně mění chuť - očividně dochází k nějaké reakci a z původně příjemné chuti se stává chuť nepříjemná. Proto je potřeba vitamín C pít do cca 15 mintu po namíchání.

Problém s megadávkami není s ledvinami, ale v tom, že vitamín C ovlivňuje metabvolismus mědi a ve výsledku si dlouhodobým příjmem megadávek lze vyrobit jak deficit, tak přebytek mědi, může to mít nedobrý vliv na cerulioplasmin. Ale po dobu několika týdnů jsou podle mé osobní zkušenosti vysoké dávky vitamínu C bez problémů - já jsme se řídil chutí a tělo si řeklo kdy chce ještě a kdy už má dost, některé dny jsem se dostal k 20 gramům za den.

ZDENINA — pon úno 11, 2019 5:41 pm

S ledvinami se to traduje, ale podle mých zdrojů je to blud. Kořeny to má ve studii, kde měli nějakou hypotézu, pacienti pili vitamín C, následně v moči hledali něco, co tam nakonec nebylo, a potom ještě jeden den starý vzorek dali na další analýzu a našli tam oxaláty. Jelikož oxaláty mohou způsobovat ledvinové kameny, tak bílé pláště začaly šířit paniku, že vitamín C může způsobovat ledvinové kameny.

Problém je v tom, že ten vzorek moči nechali dlouho stát na vzduchu, kde zoxidoval. Když si namícháte vitamín C a necháte ho stát na stole, tak postupně mění chuť - očividně dochází k nějaké reakci a z původně příjemné chuti se stává chuť nepříjemná. Proto je potřeba vitamín C pít do cca 15 mintu po namíchání.

Problém s megadávkami není s ledvinami, ale v tom, že vitamín C ovlivňuje metabvolismus mědi a ve výsledku si dlouhodobým příjmem megadávek lze vyrobit jak deficit, tak přebytek mědi, může to mít nedobrý vliv na cerulioplasmin. Ale po dobu několika týdnů jsou podle mé osobní zkušenosti vysoké dávky vitamínu C bez problémů - já jsme se řídil chutí a tělo si řeklo kdy chce ještě a kdy už má dost, některé dny jsem se dostal k 20 gramům za den.

Nevím jestli je to opravdu blud,ale Ferda uvádí problémy se sluchem a to dokonce i u potomků.A sluch souvisí i s činností ledvin.Takže třeba ledviny budou v pohodě,ale můžete být hluchej jako poleno.Ale třeba Pauling měl úplně jiné zkušenosti.Uvědomte si,že tělo si velmi rychle navyká na zvýšenou dávku a chce ji pořád a ještě víc.Proto je lepší zařazovat pauzy.Brala jsem Mg,Ca a béčka v těhotenství,dle Ing.Janči,malýmu se pak kazily dost první zuby,protože organismus byl přivyklý na vyšší dávky.Takže radši opatrně a ne dlouhodobě.

JanV — pát bře 13, 2020 9:46 pm

Nabízí se tedy nejdůležitější otázka - jestliže kyselina askorbová sníží celuloplasmin a způsobí toxicitu mědi, zda stejně negativní účinky má i askorbát vápenatý a hořečnatý..?

Jarda — sob bře 14, 2020 8:23 pm

JanV píše:

Nabízí se tedy nejdůležitější otázka - jestliže kyselina askorbová sníží celuloplasmin a způsobí toxicitu mědi, zda stejně negativní účinky má i askorbát vápenatý a hořečnatý..?

Na to odpověď neznám, ale krátkodobě zvláště v období viróz bych nad tím zase tolik nepřemýšlel a raději nějaké céčko dodával.

JanV — pát bře 20, 2020 8:05 am

Už se mi to podařilo zjistit. Askorbát vápenatý je bohužel kyselina askorbová a přidany vápník. Askorbát hořečnatý - kyselina askorbová s hořčíkem atd.. Pokud se ke kyselině askorbové přidají bioflavonoidy tak stoupne jak využitelnost, vstřebatelnost tamní doba po kterou kys. Ask. Koluje v organismu. Dobu použitelnosti zvyšuje i vytamin e s mixem tokoferolu.
Je však otázka zda toto vše zabrání vlivu kyseliny askorbové na ceruloplasmin. Kyselina by měla být v poměru 2:1 k bioflavonoidum. Další otázka je kolik mg bioflav. je třeba v gramu aceroly nebo jedne mrkví.

Jarda — pát bře 20, 2020 12:19 pm

JanV píše:

Už se mi to podařilo zjistit. Askorbát vápenatý je bohužel kyselina askorbová a přidany vápník. Askorbát hořečnatý - kyselina askorbová s hořčíkem atd.. Pokud se ke kyselině askorbové přidají bioflavonoidy tak stoupne jak využitelnost, vstřebatelnost tamní doba po kterou kys. Ask. Koluje v organismu. Dobu použitelnosti zvyšuje i vytamin e s mixem tokoferolu.
Je však otázka zda toto vše zabrání vlivu kyseliny askorbové na ceruloplasmin. Kyselina by měla být v poměru 2:1 k bioflavonoidum. Další otázka je kolik mg bioflav. je třeba v gramu aceroly nebo jedne mrkví.

To takto pitvat asi nejde, prostě smíchat třeba 150 g rozmixovaného rakytníku s 50 g céčka, prošejkrovat a brát podle potřeby a ceruloplazmin v době epidemie prostě neřešit. Krátkodobě se nic moc podělat nedá a snad se to povede stopnout do letních měsíců.

Alopat — čtv čec 09, 2020 10:27 am