http://www.epa.gov/oppt/biotech/pubs/fra/fra007.htm
Alergické reakce na Aspergillus oryzae
Alergické reakce nejsou neobvyklé aspergilli obecně. Je hlášen jeden případ alergické bronchopulmonální aspergilózy kvůli A. oryzae v 19-rok stará žena (Akiyama et al., 1987). Nicméně, a-amylázy z A. oryzae , který se používá pekaři v pečení chleba, byla uvedena Birnbaum, et al. (1988), aby způsobily astma v pekaře. Na základě pozorování případě astmatu pekařského kvůli monovalentní senzibilizace-amylázy používá jako přísada do mouky, vyšetřovatelé testováno 31 pekařů, kteří měli astma z povolání a / nebo rýma kožními testy a sérologické vyšetření RAST. Třicet dva procent pekařů mělo RAST specifické IgE-amylázy z A. oryzae. Pekařský astma se uvádí jako nejčastější plicní onemocnění z povolání ve Švýcarsku a západním Německem (Wuthrich a Baur, 1990). Nicméně, alergické reakce v chlebu pečiva jsou zcela běžné, a to jak pro mouky z různých zrn, jakož i na mouku, přísady jako jsou např. plísňových amyláz. Alergické reakce na pekaře nejsou specifické pro A. oryzae , ani enzymy produkované A. oryzae (O'Neil a Lehrer, 1991). Navíc scénář expozice chleba pekař do mouky a přísad v nich obsažených je zcela odlišný od toho pracovníků ve fermentačním zařízení pomocí obecné pracovní hygieny a ochrany postupy.
6. Závěry
Existují dvě možná rizika pro lidské zdraví rizik spojených s A. oryzae . První z nich, která je přímo vázána na A. oryzae , je potenciál pro produkci mykotoxinů s rozšířenou kvašení. Různé toxiny mohou být vyrobeny s nejvíce obyčejné bytí mírně jedovatý kyselina kojic. Ostatní silnější toxiny mohou být vyprodukovány pouze v několika kmenům nebo v menším množství. Tyto mykotoxiny se zdají být vyrobeny pouze za podmínek prodlouženého kvašení, a proto může být jejich výroba je třeba zabránit za řádných podmínek kvašení tj. krátké kynutí.
Druhým problémem je možnost pro výrobu aflatoxinů, protože téměř k nerozeznání totožnosti A. oryzae a A. flavus . Kurtzman, et al. (1986) ukázaly, že A. flavus a A. oryzae jsou v podstatě stejná na základě DNA srovnání. A. oryzae vypadá tak úzce souvisí s jeho aflatoxin produkující protějšek jako být viděn jak sestávat ofculture-oslabenými kmeny A. flavus (Kurtzman, 1994, Wicklow, 1984). To bylo předpokládal, že A. oryzae vyvíjí v kultuře od A. flavus kmeny kvůli výběru na funkce, které by byly ekologicky škodlivé v přírodě.
Hypoteticky, pak, je-li A. oryzae se vyvinul non-aflatoxigenic stavu po staletích v oblasti kultury, zůstává otázka, zda se může vrátit k "divoké" typu. Zkušenosti z orientálních potravin zřejmě nasvědčuje tomu, ne, nebo alespoň ne dostatečně často, aby bylo zjistitelné. Nedávné studie (Payne, 1994; Klich, 1994) tvrdí, homologie mezi částmi A. oryzae genomu a strukturální geny pro produkci aflatoxinu. Je možné, že opětovné zavedení regulačních genů nebo jejich genových produktů mohou aktivovat spící aflatoxiny syntetický potenciál. Neexistuje žádný důkaz ukázat, že požadovaná přenos genu nebo genů přeskupení, které by mohly poskytnout potřebnou funkční sekvence pro produkci aflatoxinu A. oryzae kmen se přirozeně vyskytuje. Otázkou je, tedy, zda tento typ genetické modifikace je možné v kultuře. Přenos genů z kmene toxin neprodukují během fermentace je vysoce nepravděpodobné, vzhledem k potřebě zachování axenic podmínky během kvašení. Teoretická možnost genetické přeskupení vyskytující se v kultuře vyústil v návratu zpět do "wild-type", se zdá nepravděpodobné. Neoficiální důkazy shromážděné v průběhu staletí vyplývá, že A. oryzae komerčních potravin kmeny neprodukují aflatoxiny, ani se neobjevily zprávy o jakýchkoliv nežádoucích účinků na lidské zdraví z aflatoxinu.
....Diskuse
Jen hlavní identifikované problémy jsou spojeny s lidskou a zvířecí toxicity způsobené mykotoxiny výroby. A. oryzae a A. flavus jsou označení druhů, které představují extrémy spektra znaků spojených se společným plísní. Současné důkazy ukazují na A. oryzae jako domestikované derivát A. flavus . Důkaz není kompletní dost uveďte, zda A. oryzae představuje jedinečný genotyp, stejně jako stabilní fenotyp. Zdá se, že v dlouhodobém pěstování fenotyp A. oryzae budou vystaveny, a uvedl, že aflatoxiny nebude získané z těchto kmenů. Další toxiny, jako jsou kyseliny a cyclopiazonic kojic kyseliny však může být vyjádřen.
1.. Aflatoxin výroba
I když je pravděpodobné, že se A. oryzae konala v kultivaci po desetiletí nebo dokonce staletí jsou pravděpodobně představovat kmeny, které mají malý, ale klíč, výmazy v jinak stejné genomu A. flavus , je vzdáleně možné, že fenotypové rozdíly mezi oběma druhy může být způsobeno rozdíly v uspořádání a řízení genů spíše než ztrátou nebo z nich. Pokud A. oryzae kmeny měli reverzibilní genetickými modifikacemi, které brání expresi genů aflatoxinů, pak kontrola prostředí těchto přestaveb je možné a zvrat může nastat. Je třeba poznamenat, že došlo k noreports pracovníků v průmyslových trpí aflatoxinů účinky.
K dispozici je základní otázka, na pravděpodobnost, že A. oryzae existuje ve volné přírodě. Někteří výzkumníci (Klich, 1994) ukazují, že A. oryzae mohou být izolovány v přírodě. Jiní výzkumníci (Kutzman et al., 1986) tvrdí, že A. oryzae je domácká verze A. flavus , se zkrácením doby přežití vlastnostmi, jako je snížení sporulace a nedostatek sklerocia. Wicklow (1984) popsal konkurenční nevýhody A. oryzae. Tato pozorování naznačují, že tento organismus je velmi přizpůsobené podmínkám v laboratoři.
To vše ukazuje na neúplnou znalostní základny pro A. oryzae . Zdá se však, že aflatoxin produkce není problémem pro stanovené A. oryzae kmeny. I když je teoreticky možné, pro navrácení do aflatoxigenic fenotypu A. flavus , nebylo pozorováno po stovky let používání při výrobě potravin. Kromě kontroly expozice zmírnit obavy. Zatímco někteří pracovníci mohou být vystaveni organismu, by hodně z toho expozice pravděpodobně bude přes inhalační cestou spíše než přijímání. Budou vystaveny většinou spory A. oryzae při fermentaci ve velkém měřítku. Spory, které osvobozují místa výroby by pravděpodobně přetrvávat v životním prostředí, protože menší než optimální podmínky pro klíčení a růst. Jak bylo uvedeno v posouzení nebezpečnosti, A. oryzae, postrádá mnoho funkcí přežití posedlé související A. flavus . Proto se z informací výše a pomocí hodnot v posouzení expozice, expozice životního prostředí týkající se produkce aflatoxinu objeví velmi nepravděpodobné.
2.. Ostatní toxiny
Zbývá nějaké znepokojení pro ostatní mykotoxiny produkované plísněmi koji. Tyto toxiny jsou méně účinné než aflatoxiny a jejich výroba je vázána jak namáhat specifičnost a kulturní podmínky. Nicméně, oni mohou nastat i při současných domácích kmenů, ačkoli nejsou tam žádné zprávy, že jejich výroba v průmyslových fermentací mají za následek nepříznivé účinky na lidské zdraví. Nejtoxičtější z nich, jako například cyclopiazonic kyseliny, se zdají být produkován několika kmenů za zvláštních podmínek. Na méně toxické, jako jsou např. kyselina kojic, může být omezen na regulaci procesu fermentace.
Expozice složka riziku tohoto zájmu je podobný postupu popsanému v aflatoxinu. Správné podmínky pro pěstování by měly omezit výrobu těchto toxinů a omezení vystavení pracovníků.
3.. Ostatní problémy
Alergenní Zdá se, že více souvisí s produktem fermentací než A. oryzae samo o sobě . Citlivost na-amylasein Zejména mohou být významné, ale ten, který existuje pro všechny mikroorganismy produkující tento enzym. Není tedy pro přírůstkové riziko specifické pro použití této houby.
4. Shrnutí
To znamená, že potenciální rizika pro A. oryzae zahrnovat teoretickou možnost genetické přeskupení, které vede k bezděčné výroby aflatoxinů v A. oryzae . V průběhu staletí použití v potravinářské výrobě, nejsou tam žádné zprávy o aflatoxinu výroby. Mykotoxinů výroba může s největší pravděpodobností se vyhnout řádně kontrolu fermentačních podmínek a lidské zdraví obavy zmírnit kontroly expozice a praxe pracovníků hygieny. A. oryzae není rostlina nebo zvíře patogen a přežití v prostředí se očekává, že bude omezena vzhledem k jeho snížené přežití charakteristik za léta domestikace. Rizika vyplývající z použití tohoto organismu za daných podmínek tohoto osvobození je nízká.
... mam na sliznici creva hnede skvrny ,biele ostrovceky ,a zdurene uzliny na tenkom creve ,este neviem vysledok,robili 5 biopsii,v hrudnom kosi mam nejaku hrcu ,pozväcsovane uzliny na krku ,v slabinach ,pod pazuchami ,na hlave na lavej strane drobne hrcky a mala som tiez hore na hlave,ale ta sa zmensila a asi aj v tom creve,na hrudniku mam akoby jemne atroficku kozu s bielymi fliacikmi a v kazdom fliaciku je taka malinka dierka a mam to uz aj na hornych oncatinach ,na lavej strane v okoli tych hrciek mam preriedene vlasy a lave oko velmi slabe a na prave ucho nepocujem ,takze chapete ten strach o sluch ,minuli sme nehorazne peniaze na vsetko mozne ,prosim,ked niekoho poznate ,ja navonok vyzeram ,ze som ok,ale opak je pravdou ,pred 4 rokmi som mala lymfoedem tvare ,museli mi pichat kortikoidy ,v tom dome uz nebyvame bol z roku okolo 1870 -par metrov od nas bola kaplnka a historicky cintorin ,uz sa priklanam aj inym ako pozemskym veciam ,takze keby ste vedeli ,co by som mohla urobit...Prosim (to co sa deje je na dlho to by som mohla pisat velmi dlho ,ale aspon zhruba toto.Dakujem Dufam,ze to ma aspon hlavu a pätu,tak trosku...
Zasporovany zbytek obydli vysanovat tvrdym UV zarenim. Vymalovat poctivym cerstve vyhasenym vapnem a ne nejakymi nahrazkami.
Asi jen sledovat příznaky aspergilózy...(to už je ale podle mne dost pozdě, lépe by bylo včasnější zjištění....
drzte mi palce .