BIO POTRAVINY - ako to v skutočnosti je alebo nie je ?

Zdraví-AZ — https://forum.zdravi-az.com/forums/topic/bio-potraviny-ako-to-v-skutocnosti-je-alebo-nie-je/
NOWOCAYN — pon bře 01, 2010 12:06 am

Zakladám túto tému, lebo je myslím potrebná. Hlavne pre tých, ktorí sa nejak "zažrali" do biopotravín ( zámerne nehovorím o bioproduktoch typu bio cestoviny, bio omáčky, bio sladkosti atď... ) typu ovocie, zelenina, oriešky, semená, strukoviny, obilniny...
Jedno je isté : Chcieť aby sa nepostrekovala pôda spolu s potravinami rastúcich na nej, to je rozumné. Rozumné a dobré je aj to, ak nechceme mať v pôde z ktorej konzumujeme rastliny, umelé hnojivá, ktoré sa naväzujú na určité minerály v pôde, a tým ju ochudobňujú o živiny ( súčasne tak aj rastliny ).
Certifikát Bio získavajú rastliny, ktoré sa pestujú v dostatočnej vzdialenosti od frekventovaných ciest, najlepšie niekde, kde má prístup len automobil človeka, ktorý sa stará o chod bio farmy či bio poľa...
Pôda, na ktorej sa nehnojilo priemyselnými hnojivami a rovnako na ktorú sa nestriekalo chemickými postrekmi po dobu 5 a viac rokov ( teda sa nechala 5 rokov "odležať" ), získava certifikát pôdy vhodnej na pestovanie bio rastlín ( zelenina, ovocie, semená, strukoviny, obilniny, prípadne chov dobytka... )
IDE ALE O TO, či tých 5 rokov je dosť + o to, že prostredie je aj tak zamorené - podzemnými vodami, kyslím dažďom, ovzduším...
Za skutočné bio potraviny sa vraj dajú považovať len bio potraviny z Dánska, Himalájí, panenských oblastí, atď....
Teraz nastáva otázka : 1. čím sa líšia bio potraviny ( z oblasti Slovensko, Nemecko, Francúzsko, Turecko, atď... ) od konvenčných ( teda "nebio" ) potravín z tých istých oblastí ?
- na túto otázku neviem odpovedať, preto poprosím niekoho ( napríklad pána Jardu ), kto na to dokáže odpovedať.
Ďalej ma ( vlastne nás ) zaujíma, 2. ako sa líši obsah vitamínov a minerálov čo sa týka bio potravín vs. nebio potravín ( napríklad bio mrvka vs nebio mrkva...bio ryža vs. nebio ryža...atď - nepotrebujem vedieť presné hodnoty, len percentuálne vyjadrenie ).
Otázka číslo 3 : "Kultúra zaobchádzania s potravinami" - bio oriešky a semená sa väčšinou sušia pri teplote do 43 stupňov celzia, rovnako aj bio sušené ovocie. U konvenčných ( nebio ) orieškoch a sušenom ovocí ( skoro vždy sírenom ) sa to asi nedá povedať... Bude teda táto časť bio potravín výnimkou - teda odporúča sa nakupovať tieto potraviny v bio kvalite ? Kto mi na to odpovie ? :-)
Otázka číslo 4 : bio paradajky, bio papriky... nebudú rasť "na vode" ako nebio paradajky a papriky ( mám namysli hlavne zimné obdobie ). Bio pravidlá totiž niečo také nedovoľujú. Navyše sú dovážané z oblastí, kde sa dajú pestovať na normálnej pôde - teda z oblastí, kde je príslušná teplota vhodná na ich rast aj v dobe, kedy u nás na Slovensku a v Čechách nie. Takže tieto druhy potravín budú ďalšou výnimkou, alebo nie ?
Namieste ostáva aj otázka :5. keď nebudeme podporovať bio priemysel ( teda priemysel, ktorý je prírode úplne vlastný ) pre to, že biopotraviny sú v niektorých prípadoch podstatne drahšie ( hlavne čo sa týka ovocia, zeleniny, orieškov .... v otázkach cenách obilnín nie sú také rozdiely... ), tak potom bude navždy vládnuť svetu chemické poľnohospodárstvo ? Lebo tým, že nebudeme podporovať bio pestovateľov, nebudeme podporovať prírodu. A tak snaha bio farmárov a bio poľnohospodárov o to aby bolo čo najčistejšie životné prostredie a potraviny, výde nazmar. Kto totiž nechá odležať pôdu 50 a viac rokov bez toho, aby na nej niečo pestoval ? Kto si to môže dovoliť ? Pretože v praxi by na nej mohol pestovať bez umelých hnojív a postrekov, no 50 rokov na tej pôde nič bio nevyrastie... Takže ceny plodín z takej pôdy by ostali na úrovni ceny konvenčných plodín ( rastlín ), a to za takú drinu asi nestojí... Takže v praxi mi to príde nereálne, jedine, keby sa toho chytlil nejaký veľmi bohatý sponzor, a vyplácal riadne odmeny roľníkom, ktorý si svoj plat nepokryjú predajom prírodne hnojenými rastlinami za ceny konvenčných... Pretože ich snaha ( aj naša snaha ) o čistú prírodu a potraviny bez postreku, to je jedna vec. Naša peňaženka, to je druhá vec.
Otázka číslo 6 : menej záleží na pôvode ( nemyslím tým čerstvosť ) konzumentovi, ktorý má kvalitný ( napr. ) dvojhriadeľový odšťavovač za 330 ( 8600 Kč ) a viac Eur, pretože pesticídy ostávajú takmer výlučne len vo vláknine. Lenže druhá vec je tá, že človek chce ovocie aj kusať, tak isto aj zeleninu. Nechce vždy len šťavy. Takže je dobré používať na odšťavovanie konvenčné ovocie a zeleninu, a na priamu konzumáciu používať bio ?
Čo teda robiť ? V prvom rade čitatelia ku ktorým sa radím aj ja, určite budú radi poznať odpovede na týchto 6 otázok.
Takže ak kritika na Bio, tak na úrovni, nie typu : "Je to len biznis...viac o tom neviem, ale neverím tomu".
Možno nám to uľahčí život ( v otázkach stravovania... ).

Jarda — pon bře 01, 2010 9:12 am
NOWOCAYN píše:
Zakladám túto tému, lebo je myslím potrebná. Hlavne pre tých, ktorí sa nejak "zažrali" do biopotravín ( zámerne nehovorím o bioproduktoch typu bio cestoviny, bio omáčky, bio sladkosti atď... ) typu ovocie, zelenina, oriešky, semená, strukoviny, obilniny...
Jedno je isté : Chcieť aby sa nepostrekovala pôda spolu s potravinami rastúcich na nej, to je rozumné. Rozumné a dobré je aj to, ak nechceme mať v pôde z ktorej konzumujeme rastliny, umelé hnojivá, ktoré sa naväzujú na určité minerály v pôde, a tým ju ochudobňujú o živiny ( súčasne tak aj rastliny ).
Certifikát Bio získavajú rastliny, ktoré sa pestujú v dostatočnej vzdialenosti od frekventovaných ciest, najlepšie niekde, kde má prístup len automobil človeka, ktorý sa stará o chod bio farmy či bio poľa...
Pôda, na ktorej sa nehnojilo priemyselnými hnojivami a rovnako na ktorú sa nestriekalo chemickými postrekmi po dobu 5 a viac rokov ( teda sa nechala 5 rokov "odležať" ), získava certifikát pôdy vhodnej na pestovanie bio rastlín ( zelenina, ovocie, semená, strukoviny, obilniny, prípadne chov dobytka... )
IDE ALE O TO, či tých 5 rokov je dosť + o to, že prostredie je aj tak zamorené - podzemnými vodami, kyslím dažďom, ovzduším...
Za skutočné bio potraviny sa vraj dajú považovať len bio potraviny z Dánska, Himalájí, panenských oblastí, atď....
Teraz nastáva otázka : 1. čím sa líšia bio potraviny ( z oblasti Slovensko, Nemecko, Francúzsko, Turecko, atď... ) od konvenčných ( teda "nebio" ) potravín z tých istých oblastí ?
- na túto otázku neviem odpovedať, preto poprosím niekoho ( napríklad pána Jardu ), kto na to dokáže odpovedať.
Ďalej ma ( vlastne nás ) zaujíma, 2. ako sa líši obsah vitamínov a minerálov čo sa týka bio potravín vs. nebio potravín ( napríklad bio mrvka vs nebio mrkva...bio ryža vs. nebio ryža...atď - nepotrebujem vedieť presné hodnoty, len percentuálne vyjadrenie ).
Otázka číslo 3 : "Kultúra zaobchádzania s potravinami" - bio oriešky a semená sa väčšinou sušia pri teplote do 43 stupňov celzia, rovnako aj bio sušené ovocie. U konvenčných ( nebio ) orieškoch a sušenom ovocí ( skoro vždy sírenom ) sa to asi nedá povedať... Bude teda táto časť bio potravín výnimkou - teda odporúča sa nakupovať tieto potraviny v bio kvalite ? Kto mi na to odpovie ? :-)
Otázka číslo 4 : bio paradajky, bio papriky... nebudú rasť "na vode" ako nebio paradajky a papriky ( mám namysli hlavne zimné obdobie ). Bio pravidlá totiž niečo také nedovoľujú. Navyše sú dovážané z oblastí, kde sa dajú pestovať na normálnej pôde - teda z oblastí, kde je príslušná teplota vhodná na ich rast aj v dobe, kedy u nás na Slovensku a v Čechách nie. Takže tieto druhy potravín budú ďalšou výnimkou, alebo nie ?
Namieste ostáva aj otázka :5. keď nebudeme podporovať bio priemysel ( teda priemysel, ktorý je prírode úplne vlastný ) pre to, že biopotraviny sú v niektorých prípadoch podstatne drahšie ( hlavne čo sa týka ovocia, zeleniny, orieškov .... v otázkach cenách obilnín nie sú také rozdiely... ), tak potom bude navždy vládnuť svetu chemické poľnohospodárstvo ? Lebo tým, že nebudeme podporovať bio pestovateľov, nebudeme podporovať prírodu. A tak snaha bio farmárov a bio poľnohospodárov o to aby bolo čo najčistejšie životné prostredie a potraviny, výde nazmar. Ich snaha ( aj naša snaha ) o čistú prírodu a potraviny bez postreku, to je jedna vec. Naša peňaženka, to je druhá vec.
Otázka číslo 6 : menej záleží na pôvode ( nemyslím tým čerstvosť ) konzumentovi, ktorý má kvalitný ( napr. ) dvojhriadeľový odšťavovač za 330 ( 8600 Kč ) a viac Eur, pretože pesticídy ostávajú takmer výlučne len vo vláknine. Lenže druhá vec je tá, že človek chce ovocie aj kusať, tak isto aj zeleninu. Nechce vždy len šťavy. Takže je dobré používať na odšťavovanie konvenčné ovocie a zeleninu, a na priamu konzumáciu používať bio ?
Čo teda robiť ? V prvom rade čitatelia ku ktorým sa radím aj ja, určite budú radi poznať odpovede na týchto 6 otázok.
Takže ak kritika na Bio, tak na úrovni, nie typu : "Je to len biznis...viac o tom neviem, ale neverím tomu".
Možno nám to uľahčí život ( v otázkach stravovania... ).

1)Oni ty potraviny sice mohou být čisté, ale bohužel to mnohdy není pravda, je to tedy klamavá reklama v pravém slova smyslu a ještě za velké peníze. Pokud chcete opravdu bio, tak od sebe, nebo od někoho, koho důvěrně znáte a víte, že to není hajzl. Z cizích zemí bych tomu nevěřil vůbec, protože to může být i taktický trik od prodejce, který koupí šunt a prodá bio, to se to pak bohatne.
2)Pokud jde o opravdu přirozeným způsobem pěstovanou plodinu, tak se liší zásadně, procentuelně to přesně nevím, ale domnívám se, že dvojnásobně určitě a mnohdy i více.
3)Naprostá většina těchto produktů je tepelně sušená a sířená, na tom nic nevymyslíte a je potřeba vše máčet a důkladně omýt, ale s tím sušením nenaděláte nic, to se ověřit nedá a bio na to nemá velký vliv.
4)Člověk by měl jíst převážně potraviny, které jsou v jeho blízkém okolí, do cca 500-1000 km, dostupné a dají se tam bez nějakých velikých extrabuřtů vypěstovat, či uskladnit, což považuji za mnohem lepší než plodinu ze skleníku, vypěstovanou v období, kdy by normálně nevyrostla.
5)Zemědělci nijak nechudnou, ale pořád mají málo, což chápu, to je lidská přirozenost. Celý problém není o penězích a vše co je tu špatně, za to může bílkovinný mýtus, doprovázený velikou spotřebou masa, která zdražuje obilí a další produkty. Těch by jinak byl obrovský přebytek, doprovázený směšnou cenou a navíc by se vyřešilo i ovzduší, protože to je nezpochybnitelně největší zdroj znečištění atmosféry. Další problém je ten kretenizmus s bionaftou, který zdvihá uměle ty ceny zemědělské produkce. Normální člověk to pochopí, že to je vše umělé a kašle na to, jen snílkové věří tem kydům z médií a kupují předražené bio.
6)Používám hodně šťávy a minimum celé potravy, což mi zajišťuje minimální zamoření, které se zase celkem pohodlně dá eliminovat očistnými technikami a dobrým stavem vylučovacích orgánů. Nic jiného není třeba a bio již vůbec ne.

Píšete: Takže ak kritika na Bio, tak na úrovni, nie typu : "Je to len biznis...viac o tom neviem, ale neverím tomu".

Ono to opravdu nic jiného není, akorát si musíte sundat růžové brýle.

mohy — pon bře 01, 2010 10:19 am
Jarda píše:
4)Člověk by měl jíst převážně potraviny, které jsou v jeho blízkém okolí, do cca 500-1000 km, dostupné a dají se tam bez nějakých velikých extrabuřtů vypěstovat, či uskladnit, což považuji za mnohem lepší než plodinu ze skleníku, vypěstovanou v období, kdy by normálně nevyrostla.

Túto informáciu som už dokonca počul aj od niektorých doktorov a tiež som sa s ňou stretol na rôznych internetových stránkach a diskusiách.
Jeden pohľad na túto informáciu o konzumovaní potravín zo svojej blízkosti je taký, že v blízkom okolí si človek dokáže nájsť potravu, ktorá je pre neho najvhodnejšia. Preto by sme napríklad my v strednej európe nemali konzumovať potraviny, ktoré rastú napríklad v afrike. Vysvetlujú to tým, že napríklad černoško v afrike sa nedostane prirodzene k našim čerešniam, malinám, čučoriedkam/borůvkam ale on tam má zasa banány, pomaranče a kokosové orechy. Nakoľko on tam má ďaleko väčšie priemerné denne teploty, tak aj potraviny, ktoré tam rastú a ktoré on konzumuje majú vraj "ochladzovací" efekt a napomáhajú mu sa vyrovnať s týmto
klimatickým podnebým, kde on žije.
U nás v strednej európe zas nerastú prirodzene banány a kokosové orechy a preto by sme ich nemali konzumovať, lebo nie su našou prirodzenou potravinou a už vôbec nerastú v našich podnebných pásmach. Následkom ich konzumácie najmä v zimnom období vraj spôsobuje ochladenie organizmu.
Otázkou by bolo, čo teda konzumovať v zimných mesiacoch, keby sme sa mali stravovať prirodzenou potravou? Naši predkovia vraj z tohoto dôvodu používali hlavne kvasenie ako spôsob dlhodobého uskladnenia potravín a teda okrem kyslej kapusty, dávali zakvasiť aj zeleninu. Toto bol v tej dobe teda ich hlavný zdroj vitamínu C. To bol teda jeden pohľad.
Druhý pohľad s ktorým som sa stretol hovorí, že už to tak s tými podnebnými pásmami nie je ako kedysi. Môj dedo si napríklad nepamätal, žeby teploty cez letné mesiace presahovali 26-27 stupňov, možno ešte menej a teraz sú normále teploty 30-32 stupňov a teda je potrebné pri takýchto teplotách konzumovať ovocie, ktoré naše telo ochladzuje a pomáha nám zvládať tieto teplotné extrémy. Preto v lete konzumovať citrusy, ktoré sa v našom podnebí prirodzene nevyskytujú.
No a najnovšie som sa niekde na stránka o vitariánstve dočítal, že po prechode z varenej stravy na vita, tak je ľudom zo začiatku z citrusového ovocia zima, ale po určitej dobe, keď sa telo detoxikuje, tak už je to OK.
Vo viacerych prípadoch ľudia uvádzali že prvú zimu im bola zima a druhá zima už bola OK.
A keď sa nad tým zamýšľam ja, tak si hovorím, že o teple a zime rozhoduje prekrvenie. Pokiaľ máme zanesené tenké cievy (na nohách, rukách) tak nám je zima, ak nie, tak teplo. Jedine, žeby citrusové ovocie ovplyvňovalo prekrvenie našich nôh a rúk.
Akurát pozerám, že sa toto už pred pár minutkami začalo riešiť vo vlákne (Vaše připomínky a názory).

NOWOCAYN — pon bře 01, 2010 10:46 am
Jarda píše:
1)Oni ty potraviny sice mohou být čisté, ale bohužel to mnohdy není pravda, je to tedy klamavá reklama v pravém slova smyslu a ještě za velké peníze. Pokud chcete opravdu bio, tak od sebe, nebo od někoho, koho důvěrně znáte a víte, že to není hajzl. Z cizích zemí bych tomu nevěřil vůbec, protože to může být i taktický trik od prodejce, který koupí šunt a prodá bio, to se to pak bohatne.
2)Pokud jde o opravdu přirozeným způsobem pěstovanou plodinu, tak se liší zásadně, procentuelně to přesně nevím, ale domnívám se, že dvojnásobně určitě a mnohdy i více.
3)Naprostá většina těchto produktů je tepelně sušená a sířená, na tom nic nevymyslíte a je potřeba vše máčet a důkladně omýt, ale s tím sušením nenaděláte nic, to se ověřit nedá a bio na to nemá velký vliv.
6)Používám hodně šťávy a minimum celé potravy, což mi zajišťuje minimální zamoření, které se zase celkem pohodlně dá eliminovat očistnými technikami a dobrým stavem vylučovacích orgánů. Nic jiného není třeba a bio již vůbec ne.
.

K bodom :
1. Píšete, že často nie je pravda to, že Bio potraviny sú Bio. Často nie je vždy, a tak sa pýtam, či potraviny s označením "Fair Trade" sú skutočne Bio, alebo či aj tam panujú pochybnosti ?
Bio farmy na Slovensku.... Môžem im veriť ? Zatiaľ som ich služby nevyužil, mám(e) tak urobiť ?
2. Znova mi napadá Fair Trade, resp. bio potraviny z lona prírody, kde prakticky nehrozí možnosť, žeby neboli najčistejšie, ako v daných podmienkach byť môžu. Vedel by ste poradiť, v čom sa orientovať z obalu výrobkov ? Ktoré krajiny zaručia čistotu potravín ? Bolívia, Dánsko.... ešte nejaké ?
3. Ak je na bio hrozienkach písané že sú nesírené, tak ( aj keď som to neskúmal v nejakom laboratóriu... ) podľa mňa skutočne nebudú sírené... podľa Vás áno ? Čo sa týka sušenia napríklad semien, tak Tesco Organics ( čo je asi to "najmenej Bio", kedže sa dovážajú suroviny z Číny... ) má lúpané sézamové semienka chutiace trochu pražene ( takže sa sušili pri vysokých teplotách ), Alfa Bio má slnečnice tiež z Číny, pričom sú až príliš chrumkavé ( čo je na jednej strane chutné... ) na to, aby boli sušené pri teplote ( dajme tomu ) do 50 stupňov celzia... v týchto prípadoch som si všimol jasne a podľa chuti a konzistencie, že sušenie bolo pri vysokých teplotách.
A keď sa na "nebio" dyňových lúpaných semiačkach ( Marianna ) píše, že boli pestované bez chem. hnojenia a postreku ( ale Bio nie sú ani na obale, možno výrobca nepodporuje filozofiu Bio s jej "muchami" :D, ale skôr bude dôvod v tom, že pôda ešte "neodstála" 5 a viac rokov... ) a sušené pri teplote do 43 stupňov, tak skutočne môžem veriť tomu, že boli sušené pri teplote do 43 stupňov ? No sú drahé... 100g stoja 1 Euro, cena ako Bio...
6. K tomu sa vyadrujem v sekcii "minerály, vitamíny a enzymi"

to mohy : tá tretia možnosť ( po detoxikácií zima nebude... ) sa mi zdá najmenej reálna, až smiešna ( nevymyslel si tú teóriu ty a ani som si nevšimol žeby si ju bral za najreálnejšiu, takže to neber osobne )... Tropické ovocie by som v zimnom období ( pod 15 stupňov ) nejedol vôbec, v lete v horúčavách, a v teplote 20-28 stupňov ( približne ) občas. Čo sa týka energií Jin a Jang, tak najviac Energie Jin bude mať z Južnej ameriky Pomaranč, najmenej nejaký orech. Lebo čím viac vody potravina z konkrétnej oblasti obsahuje, tým viac nesie energiu danej oblasti. Takže kokos ( dužinu ) by som až tak zle nevidel, rovnako ani datle, ktoré sú vraj ( čo sa týka energií Jin a Jang ) neutrálne - možno aj preto, lebo ich konzumuje najčastejšie po procese sušenia ( stratia väčšinu vody ).

Sybilla — pon bře 01, 2010 11:12 am

Otázku bio som vyriešila pomerne jednoducho. Keď si predstavím, že sa môžeme dočkať napr. cigariet - bio (niekde na nete sa to spomínalo, že aj také existujú), tak mám jasno. Nie je dôležité, či je niečo bio alebi nebio, keď si kúpiš napr. hotovú-priemyselne vyrobenú bio omáčku na špagety, alebo bio kečup Tie tvojmu organizmu poškodia rovnako, ako nebio. Bio máš iba vtedy, ak si zoženieš čo najmenej zamorené suroviny a z tých si všetko spracuješ sám. Čo nebudeš vedieť vyrobiť, na to proste zabudneš, garantujem ti, že budeš vedieť bez toho existovať (napr. čisté pohankové rezance-bez vajca sú neúnosne drahé, tak som to skúšala vyrobiť dovtedy, až sa podarili). Bio môžeš mať iba v prostredí čistom nezamorenom a to v strednej Európe ani priľahlých ani vzdialenejších tzv. civilizovaných krajinách nenájdeš. Možno niekde v africkej alebo amazonskej džungli, aj to je pochybné po tom, čo tam stvárajú nadnárodné ropné hyeny Aj záhradkári si hnojili za družstevné a zaprasili si tak pôdu na zahradkách a políčkach. Určite sa nájde zopár pravých roľníkov, ktorým ostal zdravý rozum a vzťah k pôde a hnojili a starali sa o pôdu podľa svojich predkov, ale tých treba hľadať s lampášom. Nebudú mať síce certifikáty, ale zato zeleninu a ovocie nutrične vyhovujúcu, hoci nebude mať európskou úniou predpísaný tvar, prípadne predpísané zakrivenie napr.ako uhoirky Dobrý biznis je len o tom, nájsť iskrivé argumenty. A podpora čistého hospodárenia a návrat k prírode je argument neporaziteľný a BIO biznis môže fičať jedna báseň. Ak si pozrieš krajiny pôvodu bio, tak prevaha je z Číny. Myslíš, že v Číne rozdeľujú pole s prosom z ktorého sa robí pšeno na bio a nebio? Pochybujem.
Hoď si batoh na chrbát, choď na výlety do okolia, na maličké dedinky alebo samoty, jednak spoznáš vlastnú krajinu a tam nájdeš čo hľadáš a budeš aj na čerstvejšom vzduchu, vyvetrá sa ti hlava, okysličíš telo a ako bonus získaš nový rozmer v myslení. Ja osobne kúpim sem tam bio pre lepší pocit, nič viac. Pohankpové vločky kupujem bio aj to len preto, že nebio nepredávajú mechanicky-nie termicky spracovené. Akonáhle by saobjavili také mechanicky spracovené pohankové vločky nebio v normálnych obchodoch tak kúpim nebio tam. Začínam uvažovať o vločkovači a budem si ich robiť sama. Môj názor na bio je teda taký, že kúpim bio len vtedy, ak určitú "zdravú" vec nemôžem kúpiť nebio, lebo ju v obchode jednoducho nemajú, naor. špaldovú pšenicu.

Xion — pon bře 01, 2010 2:48 pm

Bio je pekna myslienka, ja ju schvalujem, ale v dnesnej dobe sa vsade kde sa toci biznis lepsie uchytia podvodnici. Ale su aj farmy, ludia, ktori nepodvadzaju. Na takych sa treba zamerat. Vela z nich sa ani neoznaci BIO a pritom maju kvalitny tovar, casto kvalitnejsi, ako BIO vyrobky. Je to teda o selektovani. Farmu, alebo dodavatala, od ktoreho beries, si mozes overit, a to hned poznas, o com to je. Z cloveka, ked ho vidis na vlastne oci ,sa da vela vycitit.
Niektori ludia maju skutocne v sebe cestne hodnoty, a snazia sa tieto postupy vylepsit. Ked sa chce, daju sa najst postupy, ako to robit kvalitne. Osobne ma zaujala napriklad tato farma: http://www.agrokruh.net/novinky, keby som odtial chcel brat, tak tam osobne zajdem a pokecam s tym clovekom.

NOWOCAYN — pon bře 01, 2010 3:43 pm

to Xion : nie je to pre mňa lákavé, nakoľko tam má z "mohutnejšej" zeleniny len cukety, patizóny a zemiaky ( ani nepamätám, kedy som niečo z toho jedol... ), potom len koreniny a bylinky + vodový melón, ktorý sa hodí na leto... Takže tam nemôžem prísť osobne ( niekoho s podobným zmýšľaním a s autom zlanáriť na výlet... ) po mrkvičku, zeler, petržlen ( nie vňať ), kaleráb, kapustu... presne to totiž chcem a tam to neponúkajú Samá "lilkovitá" zelenina, to mi nevyhovuje. A ovocie nič ? Ach... asi musím počkať do jari či leta, keď budú na trhoch na Dominikánskom námestí ( Košice ) babky s ich potravinami zo záhradky ( aj tak nebudú pestované bez umelých hnojív - poväčšinou ), škoda len, že často to budú zemiaky, cibuľa, mrvka, kapusta - a z kalerábov len prešľachtený "gigant" ( neprosím ) a ... to je asi všetko. Žiť tak v španielsku, mal by som na výber až až... a nie kupovať zeler, cviklu z Poľska... I keď ani Rakúsko či Taliansko nebudú "čisté", nakoľko som aj tak nevidel žiadny zeler, ľadový šalát, petržlen, kaleráb, v nejakom hypermarkete v Bio kvalite...
Ostáva mi znova čakať na to, kým budú v jednom Bio obchode predávať niekoľko mesiacov ( keď bude sezóna ) Bio Dyňu Hokkaido ( pôvod Slovensko - nemala by to teda byť lož, že sa pestuje na pôde 5 a viac rokov nehnojenej a nestriekanej ).
Problém je v tom, že ak nepočítam cibuľu, cesnak a paradajky ( zemiaky nekonzumujem, rovnako ani papriky, citrón a grep nemusím... ), tak mi ostáva celoročne v ( možno ) Bio kvalite len mrkva z Tesca ( asi Rakúsko ), a potom pár mesiacov Hokkaido zo Slovenska - obe sú však oranžové, a nedajú sa jesť bez varenia či odšťavovania. Odšťavovač nemám, budem ich variť a predávkujem sa betakaroténom ? ... nechcem...
Bio dyňu Hokkaido máme možnosť mať na celom Slovensku - dovážajú ju všade ( do špecializovaných potravín ). Ale neviem či je to vhodná potravina, nakoľko sa bije s ovocím, ale aj obilninami, orieškami a možno so všetkým okrem tuku. Dá sa teda zjesť ako samostatné jedlo - je chutná s nejakým panenským olejom či maslom. Zase to ale bude drahý "obed", nakoľko množstvo ktoré mi zaženie hlad, bude stáť asi 1,30-1,40 Eur...

Jarda — pon bře 01, 2010 8:37 pm
mohy píše:
Túto informáciu som už dokonca počul aj od niektorých doktorov a tiež som sa s ňou stretol na rôznych internetových stránkach a diskusiách.
Jeden pohľad na túto informáciu o konzumovaní potravín zo svojej blízkosti je taký, že v blízkom okolí si človek dokáže nájsť potravu, ktorá je pre neho najvhodnejšia. Preto by sme napríklad my v strednej európe nemali konzumovať potraviny, ktoré rastú napríklad v afrike. Vysvetlujú to tým, že napríklad černoško v afrike sa nedostane prirodzene k našim čerešniam, malinám, čučoriedkam/borůvkam ale on tam má zasa banány, pomaranče a kokosové orechy. Nakoľko on tam má ďaleko väčšie priemerné denne teploty, tak aj potraviny, ktoré tam rastú a ktoré on konzumuje majú vraj "ochladzovací" efekt a napomáhajú mu sa vyrovnať s týmto
klimatickým podnebým, kde on žije.
U nás v strednej európe zas nerastú prirodzene banány a kokosové orechy a preto by sme ich nemali konzumovať, lebo nie su našou prirodzenou potravinou a už vôbec nerastú v našich podnebných pásmach. Následkom ich konzumácie najmä v zimnom období vraj spôsobuje ochladenie organizmu.
Otázkou by bolo, čo teda konzumovať v zimných mesiacoch, keby sme sa mali stravovať prirodzenou potravou? Naši predkovia vraj z tohoto dôvodu používali hlavne kvasenie ako spôsob dlhodobého uskladnenia potravín a teda okrem kyslej kapusty, dávali zakvasiť aj zeleninu. Toto bol v tej dobe teda ich hlavný zdroj vitamínu C. To bol teda jeden pohľad.
Druhý pohľad s ktorým som sa stretol hovorí, že už to tak s tými podnebnými pásmami nie je ako kedysi. Môj dedo si napríklad nepamätal, žeby teploty cez letné mesiace presahovali 26-27 stupňov, možno ešte menej a teraz sú normále teploty 30-32 stupňov a teda je potrebné pri takýchto teplotách konzumovať ovocie, ktoré naše telo ochladzuje a pomáha nám zvládať tieto teplotné extrémy. Preto v lete konzumovať citrusy, ktoré sa v našom podnebí prirodzene nevyskytujú.
No a najnovšie som sa niekde na stránka o vitariánstve dočítal, že po prechode z varenej stravy na vita, tak je ľudom zo začiatku z citrusového ovocia zima, ale po určitej dobe, keď sa telo detoxikuje, tak už je to OK.
Vo viacerych prípadoch ľudia uvádzali že prvú zimu im bola zima a druhá zima už bola OK.
A keď sa nad tým zamýšľam ja, tak si hovorím, že o teple a zime rozhoduje prekrvenie. Pokiaľ máme zanesené tenké cievy (na nohách, rukách) tak nám je zima, ak nie, tak teplo. Jedine, žeby citrusové ovocie ovplyvňovalo prekrvenie našich nôh a rúk.
Akurát pozerám, že sa toto už pred pár minutkami začalo riešiť vo vlákne (Vaše připomínky a názory).

Kvašených potravin by ve svém zájmu měl každý jíst co se vůbec dá, protože nás vlastně likvidují kvasinky a plísně a těm právě kvašené nedělá dobře. Jinak je to opravdu otázkou prokrvení a většinou to spraví sirná patlanice, pokud je denně konzumována.

Jarda — pon bře 01, 2010 8:43 pm
NOWOCAYN píše:
K bodom :
1. Píšete, že často nie je pravda to, že Bio potraviny sú Bio. Často nie je vždy, a tak sa pýtam, či potraviny s označením "Fair Trade" sú skutočne Bio, alebo či aj tam panujú pochybnosti ?
Bio farmy na Slovensku.... Môžem im veriť ? Zatiaľ som ich služby nevyužil, mám(e) tak urobiť ?
2. Znova mi napadá Fair Trade, resp. bio potraviny z lona prírody, kde prakticky nehrozí možnosť, žeby neboli najčistejšie, ako v daných podmienkach byť môžu. Vedel by ste poradiť, v čom sa orientovať z obalu výrobkov ? Ktoré krajiny zaručia čistotu potravín ? Bolívia, Dánsko.... ešte nejaké ?
3. Ak je na bio hrozienkach písané že sú nesírené, tak ( aj keď som to neskúmal v nejakom laboratóriu... ) podľa mňa skutočne nebudú sírené... podľa Vás áno ? Čo sa týka sušenia napríklad semien, tak Tesco Organics ( čo je asi to "najmenej Bio", kedže sa dovážajú suroviny z Číny... ) má lúpané sézamové semienka chutiace trochu pražene ( takže sa sušili pri vysokých teplotách ), Alfa Bio má slnečnice tiež z Číny, pričom sú až príliš chrumkavé ( čo je na jednej strane chutné... ) na to, aby boli sušené pri teplote ( dajme tomu ) do 50 stupňov celzia... v týchto prípadoch som si všimol jasne a podľa chuti a konzistencie, že sušenie bolo pri vysokých teplotách.
A keď sa na "nebio" dyňových lúpaných semiačkach ( Marianna ) píše, že boli pestované bez chem. hnojenia a postreku ( ale Bio nie sú ani na obale, možno výrobca nepodporuje filozofiu Bio s jej "muchami" :D, ale skôr bude dôvod v tom, že pôda ešte "neodstála" 5 a viac rokov... ) a sušené pri teplote do 43 stupňov, tak skutočne môžem veriť tomu, že boli sušené pri teplote do 43 stupňov ? No sú drahé... 100g stoja 1 Euro, cena ako Bio...
6. K tomu sa vyadrujem v sekcii "minerály, vitamíny a enzymi"

to mohy : tá tretia možnosť ( po detoxikácií zima nebude... ) sa mi zdá najmenej reálna, až smiešna ( nevymyslel si tú teóriu ty a ani som si nevšimol žeby si ju bral za najreálnejšiu, takže to neber osobne )... Tropické ovocie by som v zimnom období ( pod 15 stupňov ) nejedol vôbec, v lete v horúčavách, a v teplote 20-28 stupňov ( približne ) občas. Čo sa týka energií Jin a Jang, tak najviac Energie Jin bude mať z Južnej ameriky Pomaranč, najmenej nejaký orech. Lebo čím viac vody potravina z konkrétnej oblasti obsahuje, tým viac nesie energiu danej oblasti. Takže kokos ( dužinu ) by som až tak zle nevidel, rovnako ani datle, ktoré sú vraj ( čo sa týka energií Jin a Jang ) neutrálne - možno aj preto, lebo ich konzumuje najčastejšie po procese sušenia ( stratia väčšinu vody ).

Já nic bio nekupuji, ty dodavatele neznám a svůj názor jsem vám sdělil, nemám potřebu se dokola opakovat, to bych vám na ty hovadiny odpovídal pořád a stejně to k ničemu není, kupujte si bio, pokud je to váš sen a mě do toho netahejte, můj sen to není, je to podvod a to jsem vám již napsal.

Jarda — pon bře 01, 2010 8:51 pm
Sybilla píše:
Otázku bio som vyriešila pomerne jednoducho. Keď si predstavím, že sa môžeme dočkať napr. cigariet - bio (niekde na nete sa to spomínalo, že aj také existujú), tak mám jasno. Nie je dôležité, či je niečo bio alebi nebio, keď si kúpiš napr. hotovú-priemyselne vyrobenú bio omáčku na špagety, alebo bio kečup Tie tvojmu organizmu poškodia rovnako, ako nebio. Bio máš iba vtedy, ak si zoženieš čo najmenej zamorené suroviny a z tých si všetko spracuješ sám. Čo nebudeš vedieť vyrobiť, na to proste zabudneš, garantujem ti, že budeš vedieť bez toho existovať (napr. čisté pohankové rezance-bez vajca sú neúnosne drahé, tak som to skúšala vyrobiť dovtedy, až sa podarili). Bio môžeš mať iba v prostredí čistom nezamorenom a to v strednej Európe ani priľahlých ani vzdialenejších tzv. civilizovaných krajinách nenájdeš. Možno niekde v africkej alebo amazonskej džungli, aj to je pochybné po tom, čo tam stvárajú nadnárodné ropné hyeny Aj záhradkári si hnojili za družstevné a zaprasili si tak pôdu na zahradkách a políčkach. Určite sa nájde zopár pravých roľníkov, ktorým ostal zdravý rozum a vzťah k pôde a hnojili a starali sa o pôdu podľa svojich predkov, ale tých treba hľadať s lampášom. Nebudú mať síce certifikáty, ale zato zeleninu a ovocie nutrične vyhovujúcu, hoci nebude mať európskou úniou predpísaný tvar, prípadne predpísané zakrivenie napr.ako uhoirky Dobrý biznis je len o tom, nájsť iskrivé argumenty. A podpora čistého hospodárenia a návrat k prírode je argument neporaziteľný a BIO biznis môže fičať jedna báseň. Ak si pozrieš krajiny pôvodu bio, tak prevaha je z Číny. Myslíš, že v Číne rozdeľujú pole s prosom z ktorého sa robí pšeno na bio a nebio? Pochybujem.
Hoď si batoh na chrbát, choď na výlety do okolia, na maličké dedinky alebo samoty, jednak spoznáš vlastnú krajinu a tam nájdeš čo hľadáš a budeš aj na čerstvejšom vzduchu, vyvetrá sa ti hlava, okysličíš telo a ako bonus získaš nový rozmer v myslení. Ja osobne kúpim sem tam bio pre lepší pocit, nič viac. Pohankpové vločky kupujem bio aj to len preto, že nebio nepredávajú mechanicky-nie termicky spracovené. Akonáhle by saobjavili také mechanicky spracovené pohankové vločky nebio v normálnych obchodoch tak kúpim nebio tam. Začínam uvažovať o vločkovači a budem si ich robiť sama. Môj názor na bio je teda taký, že kúpim bio len vtedy, ak určitú "zdravú" vec nemôžem kúpiť nebio, lebo ju v obchode jednoducho nemajú, naor. špaldovú pšenicu.

Konečně normální názor na tu BIO lumpárnu a první člověk bez růžových brýlí, doufám, že to pochopí i NOWOCAYN, než mi z toho šlehne a budu mít BIO sen, po kterém se probudím zpocený hrůzou jako prase.

NOWOCAYN — stř bře 03, 2010 12:22 am

Paraguay, Bolívia, Egypt, India, Irán, Srí Lanka.... Ktoré z týchto krajín by mohli byť podstatne málo zamorené ? Osobne si myslím, že Srí Lanka a Bolívia určite, či sa mýlim ? Ešte som u nás nevidel Bio potraviny pôvodom z Dánska, a Bio potraviny pod záštitou "DM Drogerie" sú nahovn* už len z hľadiska, že tam neuvádzajú krajinu pôvodu...( určite to bude Čína, "jak" inak )...
Pýtam sa, lebo od Bio nechcem upúšťať úplne ( už aspoň z toho hľadiska, že "v bio potravin. priemysle" sa starajú aj o to, aby boli oriešky, suš. ovocie... atď v dobrej kvalite aj čo sa týka čerstvosti. Čína odpadá, to je jasné, ani ju nespomínam.
Také konvenčné lúpané slnečnice sú OTRASNÉ, rovnako aj konvenčné jáhly ( pšeno ), ktoré sú často "žluklé", pohánka zas lúpaná pri vysokých teplotách, ryža natural v otrasnej kvalite ( v porovnaní s Bio ), suš. Bio slivky či figy nie sú scukornateľné na povrchu čo značí, že nie sú také aké by "mali byť"... Bio cesnak je chutnejší, Bio nepasterizovaná bryndza je určite niekoľko krát lepšie ako "konvenčná nepasterizovaná bryndza" ( ktorú som pár krát videl v Tescu, ale nekúpil som ju ), všeobecne Bio potraviny sú na pultoch v čerstvejšom stave, ako konvenčná produkcia.
Takže predsa len, Bio nedosahuje toľkej "čistoty" ako hlásajú bio obchodníci a reklama, ale s bio potravinami je lepšie zachádzané - jednoznačne ( na pár výnimiek, hlavne pochádzajúcich z Číny ) o Bio sa starajú oveľa lepšie a nerastú pri ceste + nie sú postrekované - nemusím ani drhnúť jablká ktoré boli "navoskované" nejakou umelinou, nemusím drhnúť Bio brokolicu od pesticídov, mrvku nemusím šúpať ak je Bio ( boh vie, že či tá lacná mrkva 2. triedy ( ale čerstvá ) z Tesca za 75centov za 750 gramov je Bio... )...
Viem o tom, že "Bio" sa zbytočne "nafukuje" aké je super, ale vždy je to lepšia voľba, som o tom presvedčený - pokiaľ má človek istotu, že je to skutočne Bio. Ak totiž ani certifikáty nič nedokazujú, tak... kde to potom žijeme ?
Pán Jarda, aj keď ste Bio skeptik, poprosil by som Vás, aby ste napísal ktorá zo spomínaných krajín by mohla byť čistá + aby ste napísal aspoň aké potraviny ( ovocie, zelenina, obilniny, pseudoobilniny, strukoviny, oriešky/semená.... ) by v kvalite Bio mohli byť zdravšie a zároveň o poznanie čerstvejšie ( aspoň teoreticky ) ako konvenčné.
Bio slnečnica lúpaná stojí len o málo viac, ako konvenčná - a je oveľa krajšia, jané, že kúpim Bio.
Napríklad také Bio mandle 100g stoja asi 2Eurá ( nehoráznosť ), konvenčné stoja 1Euro... Ale keď na tých konvenčných vidím že krajina pôvou je USA, tak sa pri kupovaní robím, že som slepý... :D
Môže sa vyjadriť ktokoľvek, ďakujem :-)

Veverka — stř bře 03, 2010 11:58 am

Zdravím, pracujeme na půdě, která už mnoho desetiletí není nijak chemicky znečištěná. Vše co se kolem zeleniny a ovoce u nás děje je obděláváno ručně - někdy ukrutné / představa mandelinky bramborové a já se sklenicí v brambořišti ?? Kolikrát mám pocit nekonečného boje i s plevely. No ale i tak se na to těším-už aby bylo zasázeno a zaseto./. Ale mám pocit, že nám to prospívá na zdraví. Neznáme alergie, chřipky a podobná lidská období epidemií. Hnojíme zas pouze ze svého od zvířat co baštěji z naší výroby. Skleník tedy máme taky a v ňom rajčata a papriky. Ty nám na volné půdě rostou hůře, i když je také pěstujeme i takto. Semínka si ze všech plodin sbírám každoročně sama a jen ze svých a ukládám na příští sezónu. Je tedy pravda, že vše co si tu vypěstujeme je mnohdy menší než co je vidět po obchodech, ale je to šťavnaté. Na chuti výtečné. Takže nám ta velikost vlastně nevadí. Pošmáknem si a pro zdraví si myslím, že je to lepší než to , co je ,,vyhnané práškama" a vypadá na první pohled úžasně, že by se to očima koupilo. To co děláme je v podstatě pro náš dobrý pocit a i radot z úspěchu, když to roste a pak mizí z talířů. Netvrdím, že máme bio výrobu-vůbec né. Ani se nechci řadit mezi bio výrobce. Jen mám pocit, že to děláme jak za straých časů, kdy žádnou chemii neznali.
A co miluju je kefírek z kozího mlika. Holky mi jej dávají dost pro naši rodinnou potřebu a i dětem chutná. A jogurtíky ?? No to se nedá srovnat s kupovanými plnými konzervantů, příchutí....a vůbec.

Jarda — stř bře 03, 2010 5:42 pm
Veverka píše:
Zdravím, pracujeme na půdě, která už mnoho desetiletí není nijak chemicky znečištěná. Vše co se kolem zeleniny a ovoce u nás děje je obděláváno ručně - někdy ukrutné / představa mandelinky bramborové a já se sklenicí v brambořišti ?? Kolikrát mám pocit nekonečného boje i s plevely. No ale i tak se na to těším-už aby bylo zasázeno a zaseto./. Ale mám pocit, že nám to prospívá na zdraví. Neznáme alergie, chřipky a podobná lidská období epidemií. Hnojíme zas pouze ze svého od zvířat co baštěji z naší výroby. Skleník tedy máme taky a v ňom rajčata a papriky. Ty nám na volné půdě rostou hůře, i když je také pěstujeme i takto. Semínka si ze všech plodin sbírám každoročně sama a jen ze svých a ukládám na příští sezónu. Je tedy pravda, že vše co si tu vypěstujeme je mnohdy menší než co je vidět po obchodech, ale je to šťavnaté. Na chuti výtečné. Takže nám ta velikost vlastně nevadí. Pošmáknem si a pro zdraví si myslím, že je to lepší než to , co je ,,vyhnané práškama" a vypadá na první pohled úžasně, že by se to očima koupilo. To co děláme je v podstatě pro náš dobrý pocit a i radot z úspěchu, když to roste a pak mizí z talířů. Netvrdím, že máme bio výrobu-vůbec né. Ani se nechci řadit mezi bio výrobce. Jen mám pocit, že to děláme jak za straých časů, kdy žádnou chemii neznali.
A co miluju je kefírek z kozího mlika. Holky mi jej dávají dost pro naši rodinnou potřebu a i dětem chutná. A jogurtíky ?? No to se nedá srovnat s kupovanými plnými konzervantů, příchutí....a vůbec.

Tak to jste endemitický druh, ale asi správně chápete o čem je život člověka. Musí být zdravý a mít radost ze života, vše ostatní jsou pomíjivé hodnoty, což si silně uvědomuji ve chvílích, kdy mi přijede s rozjetou rakovinou nějaká bohatý člověk a první kravina kterou vypustí z huby je, že mi zaplatí cokoliv, pokud ho z toho dostanu. Nejsem spasitel a ani jím být nechci. Těmto lidem vždy říkám, pokud vám někdo pomůže, tak jste to jen vy sám a oni na mě čumí jako na zjevení a nechápou, že zde peníze nic neznamenají, poprvé v životě totiž stojí tváří v tvář syrové pravdě a vaří se jim hlava z toho, že dveře k životu peníze prostě neotevřou. To co děláte je super a asi si život opravdu vychutnáváte.

NOWOCAYN — stř bře 03, 2010 5:45 pm

to veverka : Asi práve ten "kefírek" spôsobil, že si taká zdravá... :-)

Veverka — stř bře 03, 2010 9:09 pm
Jarda píše:
Tak to jste endemitický druh, ale asi správně chápete o čem je život člověka. Musí být zdravý a mít radost ze života, vše ostatní jsou pomíjivé hodnoty, což si silně uvědomuji ve chvílích, kdy mi přijede s rozjetou rakovinou nějaká bohatý člověk a první kravina kterou vypustí z huby je, že mi zaplatí cokoliv, pokud ho z toho dostanu. Nejsem spasitel a ani jím být nechci. Těmto lidem vždy říkám, pokud vám někdo pomůže, tak jste to jen vy sám a oni na mě čumí jako na zjevení a nechápou, že zde peníze nic neznamenají, poprvé v životě totiž stojí tváří v tvář syrové pravdě a vaří se jim hlava z toho, že dveře k životu peníze prostě neotevřou. To co děláte je super a asi si život opravdu vychutnáváte.

Ano, miluji vše, co je živé. Ať jsou to rostliny, zvířata, lidé, prostě cokoliv. Neumím ,,vraždit" - to musím přenechat manželovi a odejít na procházku. Nebýt jeho, máme vše jak důchodce. Příroda je mocná čarodějka a nikdo s ní nevyběhnem. Pokud se jí naučíme naslouchat a žít s ní, ráda nám to opatí a bohatě. Pro peníze se nedá dělat snad nic. A už vůbec né život. Cokoliv dělám, dělám s láskou a přináší mi to ,,poklady". I si myslím, že lidé, co si za peníze chtí koupit všechno jsou hodně ochuzeni o to přírodní krásno, ale chápu je, že pokud takto byli vychováni od dětství a nic jiného nepoznali. Těžko jim vysvětlovat souvyslosti. Nám sem jezdí školky i občas školy na výlet ,,do ZOO" a zjišťují jak vlastně vypadá zvíře živé. Znají vše jen z marketů jako produkt a mnohdy mají zlozvyk z domova, že zvířata jen žerou a srandí a smrdí. Rodiče jim doma nic nepovolí a mnohdy jsou ty děti tak šťastné, že pláčou a tuleji se čímkoliv živím, že je mi jich fakt líto. Válet se na voňavé louce ?? No bacha klíšťata a pes - jen blechy a smrad. Mají prostě zkreslený pohled na život a jiné než počítač a televizi z domava neznají. Je mi jich celkem i líto. Naši raubíři jsou denně jak čuníci a přitom voněji z venčí. Vím kde si hráli a i když jsou špinaví, jsou zdrávi.

Mat — pát dub 16, 2010 8:56 pm
NOWOCAYN píše:
Zakladám túto tému, lebo je myslím potrebná. Hlavne pre tých, ktorí sa nejak "zažrali" do biopotravín ( zámerne nehovorím o bioproduktoch typu bio cestoviny, bio omáčky, bio sladkosti atď... ) typu ovocie, zelenina, oriešky, semená, strukoviny, obilniny...
Jedno je isté : Chcieť aby sa nepostrekovala pôda spolu s potravinami rastúcich na nej, to je rozumné. Rozumné a dobré je aj to, ak nechceme mať v pôde z ktorej konzumujeme rastliny, umelé hnojivá, ktoré sa naväzujú na určité minerály v pôde, a tým ju ochudobňujú o živiny ( súčasne tak aj rastliny ).
Certifikát Bio získavajú rastliny, ktoré sa pestujú v dostatočnej vzdialenosti od frekventovaných ciest, najlepšie niekde, kde má prístup len automobil človeka, ktorý sa stará o chod bio farmy či bio poľa...
Pôda, na ktorej sa nehnojilo priemyselnými hnojivami a rovnako na ktorú sa nestriekalo chemickými postrekmi po dobu 5 a viac rokov ( teda sa nechala 5 rokov "odležať" ), získava certifikát pôdy vhodnej na pestovanie bio rastlín ( zelenina, ovocie, semená, strukoviny, obilniny, prípadne chov dobytka... )
IDE ALE O TO, či tých 5 rokov je dosť + o to, že prostredie je aj tak zamorené - podzemnými vodami, kyslím dažďom, ovzduším...
Za skutočné bio potraviny sa vraj dajú považovať len bio potraviny z Dánska, Himalájí, panenských oblastí, atď....
Teraz nastáva otázka : 1. čím sa líšia bio potraviny ( z oblasti Slovensko, Nemecko, Francúzsko, Turecko, atď... ) od konvenčných ( teda "nebio" ) potravín z tých istých oblastí ?
- na túto otázku neviem odpovedať, preto poprosím niekoho ( napríklad pána Jardu ), kto na to dokáže odpovedať.
Ďalej ma ( vlastne nás ) zaujíma, 2. ako sa líši obsah vitamínov a minerálov čo sa týka bio potravín vs. nebio potravín ( napríklad bio mrvka vs nebio mrkva...bio ryža vs. nebio ryža...atď - nepotrebujem vedieť presné hodnoty, len percentuálne vyjadrenie ).
Otázka číslo 3 : "Kultúra zaobchádzania s potravinami" - bio oriešky a semená sa väčšinou sušia pri teplote do 43 stupňov celzia, rovnako aj bio sušené ovocie. U konvenčných ( nebio ) orieškoch a sušenom ovocí ( skoro vždy sírenom ) sa to asi nedá povedať... Bude teda táto časť bio potravín výnimkou - teda odporúča sa nakupovať tieto potraviny v bio kvalite ? Kto mi na to odpovie ? :-)
Otázka číslo 4 : bio paradajky, bio papriky... nebudú rasť "na vode" ako nebio paradajky a papriky ( mám namysli hlavne zimné obdobie ). Bio pravidlá totiž niečo také nedovoľujú. Navyše sú dovážané z oblastí, kde sa dajú pestovať na normálnej pôde - teda z oblastí, kde je príslušná teplota vhodná na ich rast aj v dobe, kedy u nás na Slovensku a v Čechách nie. Takže tieto druhy potravín budú ďalšou výnimkou, alebo nie ?
Namieste ostáva aj otázka :5. keď nebudeme podporovať bio priemysel ( teda priemysel, ktorý je prírode úplne vlastný ) pre to, že biopotraviny sú v niektorých prípadoch podstatne drahšie ( hlavne čo sa týka ovocia, zeleniny, orieškov .... v otázkach cenách obilnín nie sú také rozdiely... ), tak potom bude navždy vládnuť svetu chemické poľnohospodárstvo ? Lebo tým, že nebudeme podporovať bio pestovateľov, nebudeme podporovať prírodu. A tak snaha bio farmárov a bio poľnohospodárov o to aby bolo čo najčistejšie životné prostredie a potraviny, výde nazmar. Kto totiž nechá odležať pôdu 50 a viac rokov bez toho, aby na nej niečo pestoval ? Kto si to môže dovoliť ? Pretože v praxi by na nej mohol pestovať bez umelých hnojív a postrekov, no 50 rokov na tej pôde nič bio nevyrastie... Takže ceny plodín z takej pôdy by ostali na úrovni ceny konvenčných plodín ( rastlín ), a to za takú drinu asi nestojí... Takže v praxi mi to príde nereálne, jedine, keby sa toho chytlil nejaký veľmi bohatý sponzor, a vyplácal riadne odmeny roľníkom, ktorý si svoj plat nepokryjú predajom prírodne hnojenými rastlinami za ceny konvenčných... Pretože ich snaha ( aj naša snaha ) o čistú prírodu a potraviny bez postreku, to je jedna vec. Naša peňaženka, to je druhá vec.
Otázka číslo 6 : menej záleží na pôvode ( nemyslím tým čerstvosť ) konzumentovi, ktorý má kvalitný ( napr. ) dvojhriadeľový odšťavovač za 330 ( 8600 Kč ) a viac Eur, pretože pesticídy ostávajú takmer výlučne len vo vláknine. Lenže druhá vec je tá, že človek chce ovocie aj kusať, tak isto aj zeleninu. Nechce vždy len šťavy. Takže je dobré používať na odšťavovanie konvenčné ovocie a zeleninu, a na priamu konzumáciu používať bio ?
Čo teda robiť ? V prvom rade čitatelia ku ktorým sa radím aj ja, určite budú radi poznať odpovede na týchto 6 otázok.
Takže ak kritika na Bio, tak na úrovni, nie typu : "Je to len biznis...viac o tom neviem, ale neverím tomu".
Možno nám to uľahčí život ( v otázkach stravovania... ).

Something for you :!:
http://profit.etrend.sk/ludia-a-udalost ... atime.html

Kubajz — pát kvě 07, 2010 7:22 pm

Akorát bylo dnes ve zprávách že potravinářská inspekce našla v biopotravinách zakázané pesticidy. Z 39 zkontrolovaných potravin deset vzorků obsahovalo pesticidy. Přibývá i firem, které podnikají v biopotravinách nelegálně...
Takže jen další upozornění na to že BIO je jen další dobrej způsob proč zvedat ceny potravin...

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2228771

Jarda — pát kvě 07, 2010 7:32 pm
Kubajz píše:
Akorát bylo dnes ve zprávách že potravinářská inspekce našla v biopotravinách zakázané pesticidy. Z 39 zkontrolovaných potravin deset vzorků obsahovalo pesticidy. Přibývá i firem, které podnikají v biopotravinách nelegálně...
Takže jen další upozornění na to že BIO je jen další dobrej způsob proč zvedat ceny potravin...

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2228771

Jak si na konci toho článku snadno přečtete, tak lékaři jsou se za prachy ochotni podepsat i pod takový blábol, že tento sajrajt je vlastně prakticky neškodný. Asi ten bordel kolem bio nesmyslu nemá význam komentovat, to musí vidět každý trochu soudný člověk a celé to může zaniknout pouze pokud to lidé přestanou kupovat. Každý miligram tohoto svinstva je mimořádně nebezpečný a do polí se toho dávají tuny, tak co se dá do budoucna očekávat.

NOWOCAYN — pát kvě 21, 2010 7:27 pm

Viem, že sa tu to už preberalo, ale predsa mi to nedá..... Ryža natural ( nie Bio ) vs. ryža natural ( Bio ). "Nie Bio" stojí 500g/1 Euro, "Bio" stojí 500g/1,75 Eur. Vykašľať sa na Bio, nakoľko bude lepšie investovať ušetrené peniaze za "Bio" do inej oblasti - doplnky výživy, resp. niečo podobné ohľadom stravy, napríklad oleje, kokosový tuk... a podobne ?

Jarda — pát kvě 21, 2010 8:41 pm
NOWOCAYN píše:
Viem, že sa tu to už preberalo, ale predsa mi to nedá..... Ryža natural ( nie Bio ) vs. ryža natural ( Bio ). "Nie Bio" stojí 500g/1 Euro, "Bio" stojí 500g/1,75 Eur. Vykašľať sa na Bio, nakoľko bude lepšie investovať ušetrené peniaze za "Bio" do inej oblasti - doplnky výživy, resp. niečo podobné ohľadom stravy, napríklad oleje, kokosový tuk... a podobne ?

Vy ten BIO podvod patrně nikdy nepochopíte, berte to prostě jako daň za blbost, kterou platí věřící, ono totiž platí, kdo věří, ten neví, já se vám snažím stále něco sdělit a vy stále věříte. Projděte si tabulky a různé další fakty a snad věřit přestanete, protože budete vědět, jak to doopravdy je.

NOWOCAYN — ned kvě 23, 2010 2:07 pm

to Jarda : Pán Jarda, a kde môžem nájsť také tabuľky ? Googlujem, a nič... Ďakujem pekne za tip.

NOWOCAYN — ned kvě 23, 2010 5:28 pm

Zo zvedavosti som "hodil" do googlu slovné spojenie : "bio morčacie".... Našlo len detskú výživu s bio morčacím mäsom + bio morčacie medajlóniky pre psy.... čo to má znamenať ? :lol: ... A produkcia pre bežných ľudí typu "bio morčacie prsia" a podobne neexistuje v sieťach potravín ? Žalostné. U nás na Slovensku neexistuje v predaji ( obchod ) ani "bio kuracie".
Ahaaaa, niečo som našiel. Zasmejme sa spolu :

Jarda — pon kvě 24, 2010 8:08 am
NOWOCAYN píše:
to Jarda : Pán Jarda, a kde môžem nájsť také tabuľky ? Googlujem, a nič... Ďakujem pekne za tip.

To já takto z hlavy netuším, sám bych je musel hledat, ale pokud cokoliv potřebuji najít, tak to není problém, čili mě udivuje, že by jste nic nenašel. Existuje veliké množství všelijakých porovnávacích studií potravin a produktů na nejrůznější látky, jenom musíte správně hledat.

Jarda — pon kvě 24, 2010 8:11 am
NOWOCAYN píše:
Zo zvedavosti som "hodil" do googlu slovné spojenie : "bio morčacie".... Našlo len detskú výživu s bio morčacím mäsom + bio morčacie medajlóniky pre psy.... čo to má znamenať ? :lol: ... A produkcia pre bežných ľudí typu "bio morčacie prsia" a podobne neexistuje v sieťach potravín ? Žalostné. U nás na Slovensku neexistuje v predaji ( obchod ) ani "bio kuracie".
Ahaaaa, niečo som našiel. Zasmejme sa spolu :
muflon — stř čec 07, 2010 1:56 pm

Dezinformace-o-potravinach-siri-i-odbornici
http://www.dtest.cz/dezinformace-o-potr ... -odbornici

cituji jen část:

Propagace biopotravin

Největší manipulace se odehrávají na poli propagace biopotravin a obecně potravin pro zdravý životní styl. Výhody biopotravin jsou obvykle výrazně nadhodnoceny, což je ale jen ta méně závažná část manipulace. Horší je, že pro zvýraznění výhod biopotravin se používají prostředky, které degradují a fakticky pomlouvají klasické „nebio“ potraviny....

Selský rozum a obezřetnost

Bohužel, autoři zavádějících informací mají v současné době v médiích větší prostor než lidé, kteří dokáží skutečně objektivně zhodnotit nutriční vliv potravin na naše zdraví nebo skutečnost, zda jsou vůbec v praxi použitelné technologie, pomocí kterých se údajně potraviny vyrábí. Takzvaný zdravý životní styl je v současné době „in“ a k jeho propagaci se hodí doslova téměř vše. Je ale třeba vědět, že řada zavádějících údajů je v zásadě klamavou reklamou, ba dokonce trestným činem šíření poplašné zprávy. Jenže do soudních sporů nikdo nejde, a tak mohou manipulátoři nerušeně působit dál.
Vyznat se ve zdravotních tvrzeních, respektive jakýchkoliv tvrzeních je docela oříšek. Naštěstí ta zdravotní již budou podléhat legislativě EU tak, že nebude možné uvádět to, co není nad rámec obecně známých vlastností příslušné potraviny doloženo. A protože není v silách lidského jedince všechny manipulace a mýty odhalit, zbývá jediné – selský rozum. A obezřetnost v přístupu k údajům, které se týkají především nově uváděných potravin na trh.
Každý výrobek, který se chce prosadit proti již zavedené konkurenci, musí na svou podporu vytvořit informační a marketingovou kampaň, aby byl spotřebitel přesvědčen, že je vhodné příslušný výrobek koupit. V dosud nepřehledném legislativním prostředí, za použití „spasitelů“ lidstva (zejména jde obvykle o dobrý byznys) a při absenci prosté lidské etiky je ovšem otázkou, zdali jsou vždy metody propagace těchto výrobků korektní.
Petr HAVEL

Jarda — stř čec 07, 2010 9:35 pm
muflon píše:
Dezinformace-o-potravinach-siri-i-odbornici
http://www.dtest.cz/dezinformace-o-potr ... -odbornici

cituji jen část:

Propagace biopotravin

Největší manipulace se odehrávají na poli propagace biopotravin a obecně potravin pro zdravý životní styl. Výhody biopotravin jsou obvykle výrazně nadhodnoceny, což je ale jen ta méně závažná část manipulace. Horší je, že pro zvýraznění výhod biopotravin se používají prostředky, které degradují a fakticky pomlouvají klasické „nebio“ potraviny....

Selský rozum a obezřetnost

Bohužel, autoři zavádějících informací mají v současné době v médiích větší prostor než lidé, kteří dokáží skutečně objektivně zhodnotit nutriční vliv potravin na naše zdraví nebo skutečnost, zda jsou vůbec v praxi použitelné technologie, pomocí kterých se údajně potraviny vyrábí. Takzvaný zdravý životní styl je v současné době „in“ a k jeho propagaci se hodí doslova téměř vše. Je ale třeba vědět, že řada zavádějících údajů je v zásadě klamavou reklamou, ba dokonce trestným činem šíření poplašné zprávy. Jenže do soudních sporů nikdo nejde, a tak mohou manipulátoři nerušeně působit dál.
Vyznat se ve zdravotních tvrzeních, respektive jakýchkoliv tvrzeních je docela oříšek. Naštěstí ta zdravotní již budou podléhat legislativě EU tak, že nebude možné uvádět to, co není nad rámec obecně známých vlastností příslušné potraviny doloženo. A protože není v silách lidského jedince všechny manipulace a mýty odhalit, zbývá jediné – selský rozum. A obezřetnost v přístupu k údajům, které se týkají především nově uváděných potravin na trh.
Každý výrobek, který se chce prosadit proti již zavedené konkurenci, musí na svou podporu vytvořit informační a marketingovou kampaň, aby byl spotřebitel přesvědčen, že je vhodné příslušný výrobek koupit. V dosud nepřehledném legislativním prostředí, za použití „spasitelů“ lidstva (zejména jde obvykle o dobrý byznys) a při absenci prosté lidské etiky je ovšem otázkou, zdali jsou vždy metody propagace těchto výrobků korektní.
Petr HAVEL

Zdravý selský rozum zde doporučuji každou chvilku a je to opravdu jediný způsob, jak se ve světě plném lží a polopravd neztratit.

muflon — stř čec 07, 2010 10:30 pm

Prekopirovavam z jineho vlakna co patri spise sem:
pan Jarda pise(pát led 02, 2009 9:51 pm):

U informací na bio produkty Vás zklamu, můj názor je, že u českých producentů se jedná většinou o nesmyslné vyhazování peněz za pocit kvality, viz. Potraviny jako jedy i léky, téma Kumulace škodlivin v potravním řetězci a tak se soustředím spíše na nízkou cenu, vzhledem k velikému spotřebovávanému množství. Nakupuji v místním velkoobchodě Ovozel, kde se osobně znám s majitelem a vzhledem k odebranému množství se vždy na rozumné ceně dohodneme. Protože naprostou většinu vylisuji do šťáv, tak vlastně škodliviny, které jsou navázané na vlákninu vyhodím a proto kvalitu, mimo plísně a hniloby, moc neřeším. I zelenina v supermarketech zase tak špatná není a určitě má více vitamínů, než uzené vepřové koleno. Pokud vypijete denně alespoň litr čerstvé šťávy i z celkem nekvalitního ovoce, či zeleniny, nepředpokládám, že můžete mít nedostatek nějakého vitamínu a já piji až 4 litry.

fdh — ned čec 11, 2010 1:56 pm

Včera 10:59

„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka Ailsa McKenzieová z univerzity v Newcastlu, která s kolegou Markem Witthinghamem dva roky sledovala stravovací návyky ptactva.
Nad biopšenicí ohrnuli ptáci zobáky

Bioprodukty jsou výkřikem stravovací módy, ptáky však netáhnou, ti si radši klovnou do běžné pšenice. Uvádí to britská studie v časopisu Journal of the Science of Food and Agriculture.

Vědci se neomezili jen na laboratorní studium. V severní Anglii rozmístili padesát krmítek pro divoké ptáky a každý rok sledovali šest týdnů, jaké zrní si kosové, sýkorky a další létavci vybírají.

Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, ve druhé polovině bylo běžné zrní. Aby to ptáci neměli jednoduché, čas od času biologové polohu obou druhů měnili. Přesto byl výsledek jednoznačný – a navíc ukázal, že ptáci se dovedou učit. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků – „průmyslově“ produkovaná pšenice jim chutnala víc. Stejně to dopadlo i v laboratoři při pokusech s kanáry.

Britové prozkoumali 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů. Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – v běžném zrní je víc bílkovin.

Ptáci potřebují více proteinů zejména v zimě. V biopšenici je jich ale o desetinu méně než v normálním zrní. Rozdíl je způsoben používáním či nepoužíváním umělých hnojiv.

Ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur, dvakrát více než v roce 2000.

odkaz: http://www.novinky.cz/veda-skoly/205595 ... obaky.html

Jarda — ned čec 11, 2010 9:22 pm
fdh píše:
Včera 10:59

„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka Ailsa McKenzieová z univerzity v Newcastlu, která s kolegou Markem Witthinghamem dva roky sledovala stravovací návyky ptactva.
Nad biopšenicí ohrnuli ptáci zobáky

Bioprodukty jsou výkřikem stravovací módy, ptáky však netáhnou, ti si radši klovnou do běžné pšenice. Uvádí to britská studie v časopisu Journal of the Science of Food and Agriculture.

Vědci se neomezili jen na laboratorní studium. V severní Anglii rozmístili padesát krmítek pro divoké ptáky a každý rok sledovali šest týdnů, jaké zrní si kosové, sýkorky a další létavci vybírají.

Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, ve druhé polovině bylo běžné zrní. Aby to ptáci neměli jednoduché, čas od času biologové polohu obou druhů měnili. Přesto byl výsledek jednoznačný – a navíc ukázal, že ptáci se dovedou učit. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků – „průmyslově“ produkovaná pšenice jim chutnala víc. Stejně to dopadlo i v laboratoři při pokusech s kanáry.

Britové prozkoumali 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů. Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – v běžném zrní je víc bílkovin.

Ptáci potřebují více proteinů zejména v zimě. V biopšenici je jich ale o desetinu méně než v normálním zrní. Rozdíl je způsoben používáním či nepoužíváním umělých hnojiv.

Ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur, dvakrát více než v roce 2000.

odkaz: http://www.novinky.cz/veda-skoly/205595 ... obaky.html

Vidíte i ptáci mají mozek na rozdíl od většiny lidí a BIO podvod snadno odhalí.

stovi — stř zář 12, 2012 4:27 pm

http://byznys.ihned.cz/c1-25155480-skryte-podvody-v-bio-byznysu
Tak já teda nevím.. Podobných a také již aktuálnějších článků jsou mraky...

stovi — stř zář 12, 2012 4:29 pm

Jo, našel jsem to, tady na konkurečních novinkách psali http://www.novinky.cz/ekonomika/277806-biopotraviny-nejsou-hodnotnejsi-ani-zdravejsi-naopak-maji-vice-dusicnanu.html aktuálněji.
Mimochodem, co říkáte na bio kávu?

stovi — stř zář 12, 2012 4:31 pm

Existuje třeba něco jako bio káva bez kofeinu?

Xion — čtv zář 13, 2012 12:14 am

Bio maso - ano, ak je niekto drogovo zavisly na mase.
Bio mliecne vyrobky a vajcia - ano oplati sa za narast ceny
Bio ovocie a zelenina - vacsinou nie, v ojedintelych pripadoch sa oplati riesit. Rozdiel medzi kvalitne dopestovanou domacou zeleninou a ovocim a tym bio v obchodoch, je minimalny, alebo ziadny. Dokonca, casto krat je aj rozdiel v kvalite v prospech domaceho. Treba na to vsak iste schopnosti pobehat trhy, a spoznat zahradkarov, ktori vedia dobre pestovat. Cena je vyrazne nizsia ako za BIO.
BIO ostatne vyrobky - zalezi od narastu ceny, ale vacsinou sa neoplati riesit obiloviny, ten narast ceny za to nestoji. Ja naprikald kupujem obcas BIO kecup nie preto, ze je zdravy... on je nezdravy. Ale preto, ze chuti lepsie a stoji iba o trochu viac. Takze tu treba pouzit rozum. Napriklad blbost je kupit bio pohanku za 2,50, ked normalna pohanka stoji 1,40. Ta chemia v rastlinach vobec nieje az taka skodliva, je to miminalny rozdiel v zdravi. A zivin tam je vacsinou viac len o male percento. Dvojnasobny priplatok sa rozhodne neoplati.

Dalej, samozrejme sa riskuje, ze clovek sa stane tercom podvodu.
Moj pohlad na BIO je skor nie, ako ano. A tam, kde je ano, treba naozaj pouzivat hlavu, ale aj cakry - mudrost a intuiciu. Povedal by som, ze vacsina ludi je tym BIOom tahana za nos viac, nez im je to k skutocnemu prospechu.

Raz som cital clanok, ze pestovat BIO je v skutocnosti lacnejsie. Bola to tusim permakultura, ktora to vysvetlovala, ze je to tak. Hovorili tam, ze tie nekrestanske peniaze za BIO, je podvod na ludoch jak svina. Ze oni vedia vyrobit jednotku ovocia alebo zeleniny lacnejsie, nez ti, co pouzivaju chemiu, a su zavisli na postrekoch, neustale kupovat specialne semena, atd... takze asi tak. Moj nazor na BIO je viac negativny, ako pozitivny.

A este jedna vec... najviac, co sa mi nepacia na BIO obchodoch je to, ako predrazia aj bezne veci, co dostat aj v supermarketoch, alebo inych obchodoch. Kebyze daju vysoke ceny len za tie BIO veci... ale to ma vie vzdy vytocit, ked v hypernove vidim keksy Dobre casy za 1,79, a v bio obchode ktory je hned vedla hypernovy, su za 2,69. Nakopat tych uzernikov do prdele.

Deane — čtv zář 13, 2012 5:27 am
Xion píše:
Raz som cital clanok, ze pestovat BIO je v skutocnosti lacnejsie. Bola to tusim permakultura, ktora to vysvetlovala, ze je to tak. Hovorili tam, ze tie nekrestanske peniaze za BIO, je podvod na ludoch jak svina. Ze oni vedia vyrobit jednotku ovocia alebo zeleniny lacnejsie, nez ti, co pouzivaju chemiu, a su zavisli na postrekoch, neustale kupovat specialne semena, atd... takze asi tak. Moj nazor na BIO je viac negativny, ako pozitivny.

A este jedna vec... najviac, co sa mi nepacia na BIO obchodoch je to, ako predrazia aj bezne veci, co dostat aj v supermarketoch, alebo inych obchodoch. Kebyze daju vysoke ceny len za tie BIO veci... ale to ma vie vzdy vytocit, ked v hypernove vidim keksy Dobre casy za 1,79, a v bio obchode ktory je hned vedla hypernovy, su za 2,69. Nakopat tych uzernikov do prdele.

Ja si niečo málo vypestujem sám bez chémie a mám v úmysle si svoju produkciu rozšíriť. Nestriekám nič, ani rajčiny ani broskyne a tento rok sa mi aj nektarinky vydarili a samozrejme bez chémie. Ak by som striekal to si môžem kúpiť v obchode.

Jarda — ned zář 23, 2012 9:10 am
stovi píše:
Existuje třeba něco jako bio káva bez kofeinu?

To nevím, kafe nepiji, nicméně, proč pít kafe bez kofeinu, když se vlastně pije hlavně kvůli tomu kofeinu.

Jarda — ned zář 23, 2012 9:14 am
Xion píše:
Bio maso - ano, ak je niekto drogovo zavisly na mase.
Bio mliecne vyrobky a vajcia - ano oplati sa za narast ceny
Bio ovocie a zelenina - vacsinou nie, v ojedintelych pripadoch sa oplati riesit. Rozdiel medzi kvalitne dopestovanou domacou zeleninou a ovocim a tym bio v obchodoch, je minimalny, alebo ziadny. Dokonca, casto krat je aj rozdiel v kvalite v prospech domaceho. Treba na to vsak iste schopnosti pobehat trhy, a spoznat zahradkarov, ktori vedia dobre pestovat. Cena je vyrazne nizsia ako za BIO.
BIO ostatne vyrobky - zalezi od narastu ceny, ale vacsinou sa neoplati riesit obiloviny, ten narast ceny za to nestoji. Ja naprikald kupujem obcas BIO kecup nie preto, ze je zdravy... on je nezdravy. Ale preto, ze chuti lepsie a stoji iba o trochu viac. Takze tu treba pouzit rozum. Napriklad blbost je kupit bio pohanku za 2,50, ked normalna pohanka stoji 1,40. Ta chemia v rastlinach vobec nieje az taka skodliva, je to miminalny rozdiel v zdravi. A zivin tam je vacsinou viac len o male percento. Dvojnasobny priplatok sa rozhodne neoplati.

Dalej, samozrejme sa riskuje, ze clovek sa stane tercom podvodu.
Moj pohlad na BIO je skor nie, ako ano. A tam, kde je ano, treba naozaj pouzivat hlavu, ale aj cakry - mudrost a intuiciu. Povedal by som, ze vacsina ludi je tym BIOom tahana za nos viac, nez im je to k skutocnemu prospechu.

Raz som cital clanok, ze pestovat BIO je v skutocnosti lacnejsie. Bola to tusim permakultura, ktora to vysvetlovala, ze je to tak. Hovorili tam, ze tie nekrestanske peniaze za BIO, je podvod na ludoch jak svina. Ze oni vedia vyrobit jednotku ovocia alebo zeleniny lacnejsie, nez ti, co pouzivaju chemiu, a su zavisli na postrekoch, neustale kupovat specialne semena, atd... takze asi tak. Moj nazor na BIO je viac negativny, ako pozitivny.

A este jedna vec... najviac, co sa mi nepacia na BIO obchodoch je to, ako predrazia aj bezne veci, co dostat aj v supermarketoch, alebo inych obchodoch. Kebyze daju vysoke ceny len za tie BIO veci... ale to ma vie vzdy vytocit, ked v hypernove vidim keksy Dobre casy za 1,79, a v bio obchode ktory je hned vedla hypernovy, su za 2,69. Nakopat tych uzernikov do prdele.

Tak ano, nakopat do prdele a nejen úředníky, ale i ty lidi, co tomu blábolu věří, přeci člověku s mozkem to musí snadno dojít a člověk bez mozku se bez řádného kopance do prdele stejně neobejde, jinak to prostě nepochopí.

Deane — ned zář 23, 2012 5:56 pm

Takú otázku by som sem zaradil, chcem zúrodniť kus pozemku, asi 15 árov ktoré sú totálne zarastené burinou, roky neobrábané. Kamarát mi radí použiť akýsi silný herbicíd ktorý preniká listami. Ja by som veľmi nerád pôdu zasvinil nejakou chémiou, o niektorých ale tvrdia že sú rýchlo odbúrateľné. No chcem si dopestovať ovocie bez chémie, pri dome nestriekam ani broskyňu ani nektarinku a mal som úrodu ktorá potešila. Chcel by som zúrodniť pozemok na kopaniciach ale ani pluh by tam nepomohol pokiaľ tú burinu neskántrim. Tak čo by ste mi poradili? Motyku neradte, tá sa tam v súčastnom stave nechytá.

Amy — ned zář 23, 2012 7:32 pm
Deane píše:
Takú otázku by som sem zaradil, chcem zúrodniť kus pozemku, asi 15 árov ktoré sú totálne zarastené burinou, roky neobrábané. Kamarát mi radí použiť akýsi silný herbicíd ktorý preniká listami. Ja by som veľmi nerád pôdu zasvinil nejakou chémiou, o niektorých ale tvrdia že sú rýchlo odbúrateľné. No chcem si dopestovať ovocie bez chémie, pri dome nestriekam ani broskyňu ani nektarinku a mal som úrodu ktorá potešila. Chcel by som zúrodniť pozemok na kopaniciach ale ani pluh by tam nepomohol pokiaľ tú burinu neskántrim. Tak čo by ste mi poradili? Motyku neradte, tá sa tam v súčastnom stave nechytá.

Stará metoda pro zušlechtění pozemku je zasazení brambor.

Pokud je tam tráva vysoká, zkusit alespoň trochu seseknout. Pak zasadit brambory tzv. "pod drn". Krumpáčem (když motyka nefunguje) nebo rýčem nadzvednout drn s hlínou, vhodit bramboru, drn s hlínou přišlápnout zpět. Hotovo. Žádné "hrobečky" (navršená hlína) se nedělají. Brambory tak nakypří půdu pro další rok.

Ještě než začnou brambory růst, tak se zelená "nepřátelská" květena může postříkat herbicidem typu Roundup. Cílem je dát budoucím mladým rostlinkám brambor prostor pro růst - ale toho by se mělo dát docílit i mechanickou cestou.

Deane — ned zář 23, 2012 7:43 pm

Ale tam je to horšie, tam sa nedá ani dostať. Preto sa pýtam na chémiu. Ja by som chcel vedieť že ak napr. tým Roundupom alebo niečím iným zelinu spálim, potom by som použil oheň a nakoniec traktor s pluhom. Ako dlho bude zem zamorená, tieto prípravky by sa mali rýchle odbúrať, cez korene by nemali byť rastlinou prijímané, no stejne by som chcel poznať Váš názor.

Jenik2011 — ned zář 23, 2012 7:54 pm

To Deane:
http://ekozahrady.com/brambory_netradicne.htm
http://ekozahrady.com/texty/brambory_v_sene.doc

Amy — ned zář 23, 2012 7:55 pm
Deane píše:
Ale tam je to horšie, tam sa nedá ani dostať. Preto sa pýtam na chémiu. Ja by som chcel vedieť že ak napr. tým Roundupom alebo niečím iným zelinu spálim, potom by som použil oheň a nakoniec traktor s pluhom. Ako dlho bude zem zamorená, tieto prípravky by sa mali rýchle odbúrať, cez korene by nemali byť rastlinou prijímané, no stejne by som chcel poznať Váš názor.

Metodu jsem zkusila na roky neobhospodařovaný pozemek, kde x-let staré vrstvy trávy vytvořily neproniknutelný povlak. Tenkrát to odskákal nový rýč, ale fungovalo to.

Xeelee — pon zář 24, 2012 1:04 am
Amy píše:
Ještě než začnou brambory růst, tak se zelená "nepřátelská" květena může postříkat herbicidem typu Roundup.

Tu toxickou ultrasračku od Monsanta? Děláš si prdel?

http://orgo-net.blogspot.cz/2012/04/her ... santo.html

pecador — pon zář 24, 2012 1:18 am
Xeelee píše:
Tu toxickou ultrasračku od Monsanta? Děláš si prdel?l

Nerad bych aby to na Vás působilo urážlivě, jste ale zcela mimo realitu. Každá brambora, kterou si běžně koupíte, byla ošetřená nejen roundapem ale i pesticidy proti mandelince, plísni atd... To platí i v případě, že se honosí přívlastkem BIO!

Xeelee — pon zář 24, 2012 1:44 am
pecador píše:
Nerad bych aby to na Vás působilo urážlivě, jste ale zcela mimo realitu. Každá brambora, kterou si běžně koupíte, byla ošetřená nejen roundapem ale i pesticidy proti mandelince, plísni atd... To platí i v případě, že se honosí přívlastkem BIO!

Ne, BIO výrobky se musí pěstovat bez chemie a bavíme se o domácím pěstování a dobrovolném použití sajrajtu jako je Roundup. Jak to souvisí s kvalitou potravin v obchodech?

(Brambory nejím :) a když už si dávám nějakou škrobovitou zeleninu, tak většinou ve zkvašeném stavu.)

Deane — pon zář 24, 2012 5:26 am
Amy píše:
Tenkrát to odskákal nový rýč, ale fungovalo to.

Jaj, to viem že sa to dá, ale pozemok má cca 17 árov a ja nemám ani 100% zdravie, kríže v prdeli a nemám ten pozemok pri dome aby som sa mu mohol denne venovať. Ja sa tomu postreku chcem samozrejme vyhnúť. Ak by bol nejaký postrek odbúrateľný napr. do 3 rokov tak by som ho možno použil aspoň okolo plota. Kamarát tam používa tento:
http://www.agromanualshop.cz/p220-dominator-1-l/
Ponúkol sa mi že on by si tam zasial lucerku ktorú by kosil pre býka, ja by som si nasadil stromky. No nemám vôbec chuť tam ten postrek aplikovať. Na ten kúsok čo by som si nechal na obrábanie by som samozrejme chémiu nepoužil.

stejski — pon zář 24, 2012 7:17 pm

Dneska jsem se bavil jednou paní co se zabývá školením ochrany zdraví a HCCAP,
potvrdila mi, že bio zelenina je podvod, protože nikdo neví kolik je pesticidů v půdě
a říkala, že dobrou zeleninu má Lidl, že mají svoje pěstírny v Německu a že to testovali,
to mě potěšilo.

Deane — pon zář 24, 2012 7:39 pm

Ja mám tiež v názve oddelenia v ktorom pracujem aj slovo "enviroment" a absolvoval som tiež nejaké školenia. Ale herbicídmi sa nezaoberáme. Tomu tovaru z Lidla osobne moc nedôverujem, aj výsledky testov sa dajú kúpiť. Ja som chcel počuť názor ak je tu niekto dobre informovaný o tom, či sa tie herbicídy odbúrajú a za akú dobu. O tom jednom mi na dotaz odpísali:

Dobrý den,

nemusíte mít takové obavy z použití chemie.
Když ji budete aplikovat v doporučených dávkách a intervalech, tak si půdu neznehodnotíte.
Postřik Dominátorem (obecně to platí i pro všechny přípravky s účinnou látkou glyphosate) se v půdě rozkládá velice rychle a nezanechává žádná rezidua.
Již po 24 hod. je možno vysévat či sázet jakoukoliv plodinu.
Kultivaci je však vhodné zahájit až po objevení příznaků na zasaženém porostu, proto nechte přípravek působit caa 10 dní.
Rychlost účinku je závislá na teplotě, vlhkosti půdy a slunečním svitu.
Vůči smyvu deštěm je přípravek odolný již za 2 hodiny, při chladnějším počasí za 3-5 hodin po aplikaci.
Porost je vhodné posekat, nechat obrůst na výšku caa 20 cm a pak teprve aplikovat postřik.

Keď som brigádoval kedysi dávno v Rakúsku tak mi jeden Srb ukazoval bio-uhorky rástli v skleníku z kvetináčoch, ťahali sa nahor. Nezdá sa mi že by z takých kvetináčov bez priemyselného hnojiva tak dokázali rásť.

Jarda — úte zář 25, 2012 8:33 pm
Deane píše:
Takú otázku by som sem zaradil, chcem zúrodniť kus pozemku, asi 15 árov ktoré sú totálne zarastené burinou, roky neobrábané. Kamarát mi radí použiť akýsi silný herbicíd ktorý preniká listami. Ja by som veľmi nerád pôdu zasvinil nejakou chémiou, o niektorých ale tvrdia že sú rýchlo odbúrateľné. No chcem si dopestovať ovocie bez chémie, pri dome nestriekam ani broskyňu ani nektarinku a mal som úrodu ktorá potešila. Chcel by som zúrodniť pozemok na kopaniciach ale ani pluh by tam nepomohol pokiaľ tú burinu neskántrim. Tak čo by ste mi poradili? Motyku neradte, tá sa tam v súčastnom stave nechytá.

Tak zde se těžko radí, jakákoliv chemie je pochopitelně problematická i když dnes ji máte naprosto ve všem, nicméně pokud se stará zem obrátí nějakou těžkou technikou, většinou již není problém z ní udělat pozemek vhodný k pěstování stromků. Je to sice otázka peněz, nicméně buldozer si pomocí radlice a zadních háků poradí určitě se vším a pak již to půjde pluhem.

janin — úte zář 25, 2012 9:02 pm
Jarda píše:
Tak zde se těžko radí, jakákoliv chemie je pochopitelně problematická i když dnes ji máte naprosto ve všem, nicméně pokud se stará zem obrátí nějakou těžkou technikou, většinou již není problém z ní udělat pozemek vhodný k pěstování stromků. Je to sice otázka peněz, nicméně buldozer si pomocí radlice a zadních háků poradí určitě se vším a pak již to půjde pluhem.

V novom čísle č.Vitalita je zaujímavý rozhovor na túto tému,alebo str.týchto šikovných ľudí http://www.sadlivia.sk

pecador — čtv říj 04, 2012 2:45 am
Xeelee píše:
Ne, BIO výrobky se musí pěstovat bez chemie a bavíme se o domácím pěstování a dobrovolném použití sajrajtu jako je Roundup. Jak to souvisí s kvalitou potravin v obchodech?

Nebudu Vás zbavovat iluze, že BIO je bez chemie. Příspěvek Amy a Deane se týkal zušlechtění pozemku zasázením brambor a já si neumím představit, že pod drnem bez motyky, by tato, na kultivaci náročná okopanina, mohla vyrůst. Tím ale nechci používání těch sajrajtů nějak propagovat.

Xeelee — čtv říj 04, 2012 12:13 pm
pecador píše:
Nebudu Vás zbavovat iluze, že BIO je bez chemie. Příspěvek Amy a Deane se týkal zušlechtění pozemku zasázením brambor a já si neumím představit, že pod drnem bez motyky, by tato, na kultivaci náročná okopanina, mohla vyrůst. Tím ale nechci používání těch sajrajtů nějak propagovat.

To ty žiješ v paranoidní iluzi, že všechno obsahuje chemii. Jestli je potravina pěstována bez chemie se dá zjistit rozborem jejího složení a kvalita biopotravin bývá namátkově kontrolována. Kdyby to bylo tak jak píšeš, tak by se na neexistenci biobrambor přišlo a nikdo by neměl certifikát k jejich bio pěstování. Někdo potraviny za BIO jen vydává (podvodníci se najdou všude), ale kategoricky psát, že všechny brambory byly vypěstovány díky chemii je vzhledem k systému kontrol opravdu hloupost. Nebo snad můžeš své tvrzení doložit nějakými fakty?

pecador — čtv říj 04, 2012 3:17 pm
Xeelee píše:
To ty žiješ v paranoidní iluzi, že všechno obsahuje chemii. Jestli je potravina pěstována bez chemie se dá zjistit rozborem jejího složení a kvalita biopotravin bývá namátkově kontrolována. Kdyby to bylo tak jak píšeš, tak by se na neexistenci biobrambor přišlo a nikdo by neměl certifikát k jejich bio pěstování. Někdo potraviny za BIO jen vydává (podvodníci se najdou všude), ale kategoricky psát, že všechny brambory byly vypěstovány díky chemii je vzhledem k systému kontrol opravdu hloupost. Nebo snad můžeš své tvrzení doložit nějakými fakty?

Žiji v kraji bramborářském a o jejich pěstování něco vím. Zkuste se zeptat někoho, třeba i malozemědělce, co dělá proti mandelince, plísni a pod. a nevěřte nějakým certifikátům a tomu, co píší ve sdělovacích prostředcích. Kontrola a rozbory různých inspekcí jsou vždy o množství škodlivin ve vzorku v porovnání s normou. A norma... ta pokud přestane vyhovovat, tak se jednoduše upraví. (Porovnejte si nějaké normy, např. naše s USA a zjistíte, jak obsah některých cizorodých látek se někdy liší i desetinásobně) Tvrdím, že dnes už neexistuje potravina, která by žádnou chemii či cizorodé látky neobsahovala. Je to samozřejmě, a vždy bude, jen otázka obsahu, množství a toho, jak tyto látky na organismus působí. Kéž bych byl hlupákem a žil v paranoidní iluzi.

Xeelee — čtv říj 04, 2012 6:29 pm

To, že toho víš hodně o pěstování brambor neznamená, že víš něco o pěstování bio potravin.

pecador píše:
Zkuste se zeptat někoho, třeba i malozemědělce, co dělá proti mandelince, plísni a pod. a nevěřte nějakým certifikátům a tomu, co píší ve sdělovacích prostředcích.

Kolik z nich nabízí svý brambory jako bio?

pecador píše:
Kontrola a rozbory různých inspekcí jsou vždy o množství škodlivin ve vzorku v porovnání s normou. A norma... ta pokud přestane vyhovovat, tak se jednoduše upraví.

Souhlas, ale jak to souvisí s pěstováním bio potravin? Normy pro běžně prodávané potraviny nejsou shodné s normami pro pěstování bio potravin. Pokud někdo chce prodávat svý produkty jako bio, tak pro něj platí úplně jiná pravidla. Platnou legislativu najdeš na http://www.kez.cz/narizeni-komise-es-71 ... es-8342007.

Citace:
Česká národní značka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ, ABcert a Biokont. Pravé české a certifikované biopotraviny jsou označené grafickým symbolem BIO nebo jeho schválenými modifikacemi s nápisem “Produkt ekologického zemědělství”. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od pole přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli. Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ-01 nebo číslo a zkratku některé jiné schválené kontrolní organizace.
V Evropské unii je možno používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Označování výrobků touto značkou, její podoba a podmínky jejího použití je upraveno Nařízením Rady EHS 2092/91 o ekologickém zemědělství.
pecador — pát říj 05, 2012 10:50 am
Xeelee píše:
To, že toho víš hodně o pěstování brambor neznamená, že víš něco o pěstování bio potravin.

pecador píše:
Zkuste se zeptat někoho, třeba i malozemědělce, co dělá proti mandelince, plísni a pod. a nevěřte nějakým certifikátům a tomu, co píší ve sdělovacích prostředcích.

Kolik z nich nabízí svý brambory jako bio?

pecador píše:
Kontrola a rozbory různých inspekcí jsou vždy o množství škodlivin ve vzorku v porovnání s normou. A norma... ta pokud přestane vyhovovat, tak se jednoduše upraví.

Souhlas, ale jak to souvisí s pěstováním bio potravin? Normy pro běžně prodávané potraviny nejsou shodné s normami pro pěstování bio potravin. Pokud někdo chce prodávat svý produkty jako bio, tak pro něj platí úplně jiná pravidla. Platnou legislativu najdeš na http://www.kez.cz/narizeni-komise-es-71 ... es-8342007.

Citace:
Česká národní značka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ, ABcert a Biokont. Pravé české a certifikované biopotraviny jsou označené grafickým symbolem BIO nebo jeho schválenými modifikacemi s nápisem “Produkt ekologického zemědělství”. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od pole přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli. Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ-01 nebo číslo a zkratku některé jiné schválené kontrolní organizace.
V Evropské unii je možno používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Označování výrobků touto značkou, její podoba a podmínky jejího použití je upraveno Nařízením Rady EHS 2092/91 o ekologickém zemědělství.

o.k. Confusio non sit, sed cum verecundia vultis scire (nevědomost není hanba, ale hanba je, když znalost odmítneš)

Xeelee — pát říj 05, 2012 2:48 pm
pecador píše:
o.k. Confusio non sit, sed cum verecundia vultis scire (nevědomost není hanba, ale hanba je, když znalost odmítneš)

Neodpověděl jsi mi na otázky. Informaci sem vzal v úvahu, vyhodnotil ji na základě dostupných informací a dospěl sem k názoru, že s tebou nesouhlasím. Tedy vlastně souhlasím, ale jen když to nevztahuješ k biopotravinám. Takže třetí doplňující otázka: Co víš o pěstování biopotravin a máš s tím nějaký zkušenosti? (Podle předchozích příspěvků tipuju že ne.)

Ve tvých příspěvcích mi schází jakýkoliv argumenty. Pořád dokola se oháníš jen nějakými osobními pěstitelskými nebio zkušenostmi (o kterých jsi nám tu toho opravdu moc nenapsal) a když je nepovažuju za relevantní, tak se vytasíš s latinou a tím, že máš prostě pravdu a basta. Když napíšeš z jakých důvodů si myslíš to co tvrdíš, tak mě možná přesvědčíš, ale nic takovýho jsi sem zatím nehodil. Důvěryhodnost tvých nepodložených tvrzení je v porovnání s platnou legislativou a informacemi na webech kontrolních a certifikačních organizací téměř nulová. Pokus se nevnucovat ostatním svý názory a začni s nimi věcně diskutovat. Tvůj poslední příspěvek není ničím jiným než hloupým útokem na oponenta.

K citátu: Ten používáš vždycky, když s tebou někdo nesouhlasí? Za mě jde o argumentační faul. A co to vůbec je za citát či moudro, který nezná ani Google? Zkoušel sem vyhledat i jeho části a nic.

Vševěd — úte říj 09, 2012 10:08 am

Bio potraviny jsou chutnější. Aspoň u masa to platí stoprocentně.

OndraN — úte říj 09, 2012 3:21 pm
Vševěd píše:
Bio potraviny jsou chutnější. Aspoň u masa to platí stoprocentně.

BIO maso je nejen chutnější, ale obsahuje i daleko míň sajrajtu z krmiva a metabolických odpadů z celoživotního stání bez možnosti výběhu.
U rostliné produkce je to trochu složitější. Tady je o tom pěkný článek
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekolog ... p_veda_wag

Jarda — pát říj 12, 2012 8:38 pm
pecador píše:
Nebudu Vás zbavovat iluze, že BIO je bez chemie. Příspěvek Amy a Deane se týkal zušlechtění pozemku zasázením brambor a já si neumím představit, že pod drnem bez motyky, by tato, na kultivaci náročná okopanina, mohla vyrůst. Tím ale nechci používání těch sajrajtů nějak propagovat.

S tím bych souhlasil, dnes si bio nedokáže vypěstovat ani člověk doma, protože rostliny jsou tak přešlechtěné, že se bez chemie okamžitě stanou potravou pro škůdce.

Amy — ned říj 14, 2012 9:06 pm
pecador píše:
Nebudu Vás zbavovat iluze, že BIO je bez chemie. Příspěvek Amy a Deane se týkal zušlechtění pozemku zasázením brambor a já si neumím představit, že pod drnem bez motyky, by tato, na kultivaci náročná okopanina, mohla vyrůst. Tím ale nechci používání těch sajrajtů nějak propagovat.

Tak to je škoda, že jsem úrodu nevyfotila... a rozhodně se nejednalo o nějaké bramborové korálky.

inzenyr — pon říj 15, 2012 5:56 pm
Amy píše:
Tak to je škoda, že jsem úrodu nevyfotila... a rozhodně se nejednalo o nějaké bramborové korálky.

Naprosto souhlasim, to ja jsem si neco nafotil. :-)
BIO potraviny se daji vypestovat i bez chemie.

Na zahone 1,3 x 3 m mam pres 70 kg mrkve (6 zahonu), na dalsich pres 60 kg cervene repy (2 zahony).
Na jednom radku je 2,5 kg mrkve.
Jedna bulva cervene repy ma v prumeru 1 kg.

Na zahradce 90 m2 mam 2 kontejnery po 800 l, plne biomasy. Neustale ji do kontejneru doplnuji a zeminu pouzivam na zahony.
V jednom kontejneru za rok zmizelo nejakych 250 kg odstavene mrkve, jablek, vojtesky, 2 pytle slamy, 8 pytlu posekane travy, 4 pytle listi, hromada plevele a dal uz si to nepamatuji. :-)
Do druheho padlo 6 pytlu vojtesky, 4 pytle nadrcenych vetvi, 2 pytle slamy, 2 pytle posekane travy, 4 pytle listi, hromada nate z rajcat a okurek.
Co tam jeste vsechno nacpali sousedi netusim, ale podle toho , co rikali, toho bylo take dost.

Zahony prihnojuji pouze konskymi kopyty, nebo se da take pouzit kostni moucka.
Zasadne pudu v zahonech rycem neprevracim, aby se neznicila, pouze lehce kyprim ruskymi napady nazvanymi Tornado a Ryc pro line. :-)
Zizaly stejne rejou za mne cely rok, pouze jim obcas na zahony prihazuji posekanou travu.
Tenky klacik se da lehce do zahonu zapichnot do hloubky 40 cm, jak je od zizal preryty.
Takze sazim a seju do neprerytych, pouze nakyprenych zahonu.

Proc by ty brambory nerostly sami, jenom tu pudu nesmim znicit oranim tak, ze je tvrda jak beton, a neni v ni zadny zivot.
Brambory nejlip roztou na kompostu, tak potrebuji stejnou pudu, jako je ten kompost.

Inzenyr

Bobek — pon úno 23, 2015 7:06 pm

Divim se, ze tu podobne tema jeste neni, tedy alespon jsem ho nenasel. Jaky mate nazor na kupovanou zeleninu a ovoce v bio vs. NEbio kvalite?

martina72 — pon úno 23, 2015 7:21 pm

Toto téma je zde přetřásáno denně.
Za mne - bi či nebio v marketu rozlišíte akorát cenově, na farmářském trhu je to to samé, akorát se můžete zapovídat s prodejcem a nějakým vcítěním se zjistit, jak se věci mají. Také můžete nakupovat přímo tam, kde víte všechny okolnosti, také si to můžete ukmotit sám.
Kamarád vyzkoušel všechno.
Nakupuje zeleninu v marketu a jí ji co nejvíce (měřeno tím, že skoro nejí), zcela blažen. Slouží mu dobře a že děkuje za optání.
Já znám farmářské trhy velmi dobře a moje rada jest - pokud nepěstujete, doporučuji, nakupte si podle gusta. Zeleniny nelze snísti tolik, abyste zkrachoval nebo aby vám bylo blbě, nějak jste si uškodil..

fasting — stř bře 18, 2015 10:23 pm

Za poslední roky poklesl obsah vitamínu a minerálů díky novým technikám v zemědělství velmi drasticky. Cituji: Nejmarkantněji je to vidět například u rajčat, u nichž se snížil podíl vápníku oproti roku 1985 o neuvěřitelných 78 %, u brokolice to bylo o 73 %. Extrémně nízké hodnoty byly zjištěny také u vitaminu C, kde jeho obsah u jablek poklesl o 60 % a u jahod dokonce o 87 %.

Zdroj: http://www.denik.cz/reklama/ovoce-a-zel ... iny-2.html

pavlinastibrova — pát bře 20, 2015 1:49 pm

Jak už bylo napsáno, liší se to podle mě akorát cenově...

milusecachtova — čtv bře 26, 2015 11:55 am

Nemyslím si, že by se nějak lišila kvalita.. kdyby neodpovídalo ovoce normám, nemohli by ho dávat do obchodu

martina72 — čtv bře 26, 2015 10:52 pm
milusecachtova píše:
Nemyslím si, že by se nějak lišila kvalita.. kdyby neodpovídalo ovoce normám, nemohli by ho dávat do obchodu

A tak to by zase jako mohli a děje se to běžně tak se všemi věcmi (i mimo ty normy).
Na druhou stranu, normy právě kvalitu prodávaných potravin totálně pohřbily.
Protože přinesly legalisaci lží a podvodů a šetření na nesprávném místě.
(jako výrobce mám i osobní zkušenost se státním zkušebním a taktrochu i normovacím podnikem - posalány poctivé výrobky k přezkoušení, za nemalý peníz získáno razítko, věci NEBYLY zkoumány na úrovni vydaným protokolů o zkouškách a testech, to nebylo technicky možno, bez destrukce zaslaných vzorků ... jen jsme se prostě divili ... )

Jarda — ned bře 29, 2015 6:24 pm
Bobek píše:
Divim se, ze tu podobne tema jeste neni, tedy alespon jsem ho nenasel. Jaky mate nazor na kupovanou zeleninu a ovoce v bio vs. NEbio kvalite?

Obávám se že jsem zde již mnohokrát zmiňoval, že na BIO podvod nevěřím. Pokud se zeptáte pracovníků v sadech italských BIO pěstitelů jablek, dozvíte se že jediný podstatný rozdíl, je v postřiku v závislosti na denní době. Normální jablka se stříkají ve dne a BIO v noci, aby to nikdo neviděl. Uvědomte si že dnešní přešlechtěné kultivary rostlin prakticky bez chemikálií pěstovat nejde, to by všechno chcíplo, nebo to sežerou škůdci.