Dva druhy bielkovín V JEDNOM JEDLE

Ahojte.
Na zvýšenie množstva sacharidov (v ketóze už nie som) na nejakých 100-110g/deň používam popri dvoch banánoch denne aj trochu klíčených, či klíčených a kvasených, potom vždy varených ZŔN.
Keďže mi ide aj o dostatok bielkovín v strave (1,5g/kg hmotnosti tela), a rád by som znova spestril svoj jedálníček aj o klíčené (a možno aj klíčené a kvasené) strukoviny typu mungo fazuľa, šošovica/čočka, zaujíma ma, či sa nebudú "biť" biekoviny z mäsa s bielkovinami z klíčených/klíčených a kvasených varených strukovín, nakoľko chcem ako "prílohu číslo dva" (prvá je tuk) pridať k mäsu aj strukoviny...
Čítal som, že nie je dobré jesť 2 druhý bielkovín v jednom jedle... Ale či to nie je len blud, že ? Kto vie...
Jem dve jedlá denne, prvé kefír s dvoma banánmi, druhé mäso alebo vajíčka. Tretie jedlo nepripadá v úvahu, takže jedine tie strukoviny zmiešať s mäsom.... V deň keď jem vajíčka (1x týždenne... a je ich 10, v bio kvalite) si dám do kefíru banány tri, a v ten deň mám proste o čosi menej sacharidov. Premiešať 10 vajec s maslom a naklíčeným mungom či naklíčenou šošovicou, to by už bol príliš veľký objem jedla... preto v tento deň by som na "zrná" kašľal..alebo možno aj nie, len by som dodal miesto plnej porcie klíčenych strukovín porciu tretinovú....
Ako by ste to poriešili vy ?
Rady typu "nejedz mäso, nejedz vajcia" ma nezaujímajú. Mám to vo vysokej kvalite, nevymenil by som to za nič na svete...

nejedz zivocisne... (to nieje nejedz maso, ani nejedz vajcia) - nahodil si mi na smec, mliecne vyrobky si nezakazal.

ale nie, teraz vazne...

klicene strukoviny su uz zelenina. Mozes ich aj k masu, vramci zeleninoveho salatu, aj k vajciam.
iba susene uvarene strukoviny, su povazovane za bielkovinu. Ale aj to uz neplati.
Ked ich je malo, mensie mnozstvo, su uz podla najnovsich kriterii povazovane za sacharid.
Nemalo by sa to miesat podla zasad delenej stravy. Cize odtial to je, je to z delenej stravy.
Ale najnovsie poznatky, uz hovoria, ze napriklad strukovina s ryzou sa moze, pokial je strukoviny menej nez polovica, telo to travi ako sacharidy.
Co je logicke, lebo obiloviny dosahuju 10-14g bielkovin na 100g, strukoviny ich maju cez 20g. Cize ked das polovicu strukovin, k obilovine, tak to poklesne na menej ako 14g bielkovin na 100g vyslednej zmesi. Telo tam nebude skumat, odkial su ktore bielkoviny ci zo strukoviny alebo obiloviny, ale bude to brat ako zmes, v ktorej je menej nez 14g bielkovin, a zvysok je velke mnozstvo sacharidov, cize bude to travit ako zlozene sacharidy. Cize z toho vidno, ze ide o mnozstvo. Pokial to nedavas pol na pol, ale tych strukovin tam das len trochu, tak sa to nebude nijako bit. Telo ich bude povazovat za sacharid. A pokial su klicene, tak to uz vobec nijako nebude vadit.

Porovnaj napriklad raz
http://nutritiondata.self.com/facts/cer ... sta/5727/2
a sosovicu:
http://nutritiondata.self.com/facts/leg ... cts/4337/2

raz: 69g sacharidov, 14g bielkovin
sosovica: 60g sacharidov, 25g bielkovin

stale vidno, ze aj strukoviny obsahuju niekolkonasobne viac sacharidov, ako bielkovin.

Platí to i opačně, např. 100g brambora k masu znamená, že těch 15 gramů sacharidů se bude trávit až v tenkém střevě a z toho zbylý rezistentní škrob vyživovat zdravé bakterie ve střevě tlustém a je tato kombinace vhodná? Kolik v podobě té škrobové zeleniny a celozrnných příloh může být sacharidů, aby se maso v žaludku rozpouštělo v dostatečném množství žaludeční kyseliny a při správném Ph pro bílkoviny? Co se v takovém případě stane s amylázou ze slin - čeká na posun do tenkého střeva nebo je natrvalo deaktivována nízkým Ph v žaludku? Je nějaký rozdíl ve způsobu - rychlosti a kvalitě trávení 100% džusu a nektaru? Protože jinak bych to musel na denní bázi řešit vypitím mrkvové šťávy / nealko piva v dostatečném předstihu před večeří (maso se syrovou zeleninou, teď přes zimu obvykle s kysaným zelím, bílou ředkví daikon, cibulí a zelným salátem jako plnidlem) nebo dalším plátkem Pumpernickelu k snídani navíc. Prostě co je pro zdravého člověka lepší - minimální vyplavování inzulinu nebo za každou cenu dělená strava, i když je žaludeční kyselina a schopnost trávit v pořádku?

pro Semtamtupridem: Kombinace maso + vařená luštěnina jako příloha není vhodná kvůli antinutričním látkám - obsahu tříslovin, inhibitorům proteáz, lektinů, saponinů a antigenních bílkovin. Nicméně ty budeš máčet, klíčit, kvasit a polykat proteolytické enzymy. Nakonec ani zelené fazolky a růžičková kapusta nejsou z hlediska antinutričních látek úplně bez rizika - tedy asi přílohy střídat. http://cit.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/luskoviny.htm

Dovoluji si odhadnout, že pro snadné trávení v jednom jídle bílkoviny nesmí přesáhnout 30% u sacharidů (vzor mateřské mléko 15 až 30% - 1 až 2 g bílkovin na 7,2g laktózy nebo žito ozimé 14% 8,9g na 63,3g vs. žito trsnaté 29,5% 16g na 54,3g a oves nahý 26,5% 15,3g na 57,8g) a sacharidy nesmí přesáhnout 50% u bílkovin (vzor pro mě dobře stravitelné arašídy s 11,8g využitelných sacharidů, 25,3g čistých bílkovin a 49,3g tuků na 100 gramů potraviny). Porovnávám čistou bílkovinu a využitelné sacharidy. Odchýlení se od tohoto poměru bude znamenat plynatost a páchnoucí stolici. U kravského mléka (laktóza a opačný poměr kaseinu k syrovátce oproti mléku mateřskému 80:20/20:80) a luštěnin ještě s přihlédnutím na složité cukry - oligosacharidy.
">http://images.slideplayer.cz/7/1969868/slides/slide_3.jpg

https://www.kupi.cz/sleva/chleb-pumpernickel-k-classic
https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/products/2001130380457
http://www.sourdoughlibrary.org/homemade-traditional-pumpernickel/

Diky za nazory, chalani.
Vzhladom na to, ze ostavam na 1-1,1g bielkovin/kg telesnej hmotnosti (denny prijem), nebudem do stravy zaradovat klicene strukoviny. Chcel som to len z dovodu zvysenia bielkovin, ale kedze som sa rozhodol pre castejsie pitie uriny (cerstva ranna, a potom okolo obeda a vecer bud stara alebo odmrazena) ktorej pitie znizuje potrebu bielkovin zo stravy (takze 1,5g/kg som si uz "zatrhol"), budem z priloh "cislo 2" (prva je tuk) pouzivat uz len rozne druhy namacanej a kratko (24 hodin) klicenej ryze (po dlhsom kliceni nejak smrdi a aj tak asi 33% zrn nevyklici), a klicenu (dva dni) a k tomu den kvasenu (v izbovej teplote a rozmixovanu) pohanku... Bude to musiet stacit.
Po druhe na to pozeram aj z hladiska objemu potravy. Ide mi o co najmensi objem stravy, resp. o to, aby som nekonzumoval jedlo vtedy, ked sa mi uz nechce... Taka ryza ci pohanka mi 50g sacharidov poskytnu v ovela mensom objeme, nez taka klicena mungo ci sosovica....a uz pozeram aj na to.

Takze aspon u mna uz strukoviny (hoci klicene) nie.
Ako u inych, to je uz ich volba.

Ja by som praveze tie klicky zaradil, klicky su superpotravina, cize prave ona ma definiciu, ze dava najviac nutricnych a prospesnych latok, na jednotku hmotnosti. Klicky maju tuto hodnotu znacne vyssie, nez hociake normalne, bezne konzumujuce jedlo. Proste ich primiesaj do zeleninoveho salatu, mas tam enzymi a mnoho vitaminov, takisto su alkalicke. Kludne chod aj na 1,2g bielkovin, tie klicky ti daju viac, nez co by ti prechod z 1g na 1,2g bielkovin zobral. Nemyslim si, ze by to telu sposobilo nejake velke problemy.

XION : ja vsak akekolvek zrno (obilnina, strukovina) chcem pouzit vylucne len ako zdroj sacharidov. Dnes som mal k kvalitnemu marinovanemu mäsu s megahustym kostnym a koznym vyvarom s maslom a shitake hubou 22hod namacanu a 24 hod jemnucko klicenu ryzu natural v mnozstve, aby som z nej prijal 50g sacharidov. Keby som mal mat v jedle miesto tej ryze 50g sacharidov z munga, porcia (cele jedlo) by bola aj o 40% vacsia objemovo. Navyse chut akehokolvek mäsa s klicenou mungo ci sosovicou je horsia, nez ked sa to mäso skonzumuje s ryzou... Chut strukoviny sa "bije" s chutou mäsa, hpavne sosovica (klicena)... A ked sa bavime o superpotravinach, patria tam hlavne sardinky (idealne mrazene), maslo krav pasucich sa na luke, kefir... Co z klickov...skoro nic popravde, v porovnani s tym fo som vymenoval. Akurat zdroj sacharidov, nech nemusim za den zjest 5 bananov, alebo psenicne produkty, ci akykolvek kvaskovy chlieb... A vo varenych klicenuch strukovinach enzymy nenajdeme... Jest ich surove?... Brrr...To surove mäso mi chuti viac...taky jelen, daniel. Predtym mesiac a dlhsie mrazeny (istota).
A este jedna MEGA superpotravina a cistic zaroven - stara a odparena/odmrazena urina.... Toho sa nevzdam...
K tym klicenym strukovinam este strucne raz dodam, ze...proste mi nechutia... Mungo este ako tak hej (varene), ale...velmi velky objem..... To uz s maslom (200g) a mäsom, vyvarom (65ml husteeeeho sirupu) bude tvorit na mna velky objem... A po druhe, fakt radsej tych 1,1g bielkovin/kg pri praktikovani urinoterapie (3x denne pit, 3dcl cerstva ranna, 1dcl odmrazena na 1/4, 2dcl stara) budem mat aminokyselin az az.... Navyse taky kostno-kozny vyvar zvysuje vstrebatelnost a hlavne kvalitu bielkovin... Uz len vdaka takemu vyvaru (v dennom jedle) staci jest menej bielkovin.
Mungo mi celkom chuti, ale...az prilis narastie... Zo 100g je zrazu 300.... Takze 3 nasobne. A toneste bez varenia.... Ryza hmotnostne narastie napucana s miniklickom tak o 50g. Navyse ryze na 50g sacharidov mi staci pouzit 70g, munga ale 100g. Takze vo vysledku o 200g tazsie jedlo s mungom, nez s ryzou... A o to plnsie brucho, u mna nad limit. No skusim raz tyzdenne... Zial, len mungo, sosovicu nie, ta je sice chutna sama o sebe, ale s mäsom spolu je to humáč. To radsej vajce s medom.

Já je kombinuji i v jednom jídle, například bílkoviny z čočky doplnit bílkovinami z obilnin a v pohodě.

Vidíte .... a já doporučuji jíst čočku pouze se zeleninou ..... a myslím to vážně.

V tomto prípade je to takmer nutné... Keď chýba živočíšna bielkovina.
Ale toto plnohodnotné jedlo rozhodne nie je...

Bielkoviny zo sosovice plus bielkoviny z celozrnnych obilovin, vytvaraju plnohodnotnu bielkovinu, teda su zastupene vsetky esencialne aminokyseliny, a to vo velmi dobrych pomeroch. Zivocisne bielkoviny nutne niesu, telo s nimi robi to iste, rozlozi ich na aminokyseliny, tie vstrebe a vytvara si z nich vlastne bielkoviny. Je uplne jedno, ci pochadzaju zo zivocisneho alebo rastlinneho zakladu.

Rýže s čočkou a fazolemi = khirčí a kičadi, která tady nedávno zmínil zakladatel fóra. Zajímavá jsou také harmonizující a léčivá koření, jež tato jídla obsahují - římský kmín, koriandr, zázvor, fenykl, hořčičné semínko (limit kyseliny erukové vyčerpán jednou lžičkou hořčice a vše ostatní např. v řepkovém byť nízkoerukovém oleji škodí srdci), kurkuma (léčivá složka kurkumin), kari, špetka černého pepře (vstřebávání podporující piperin) a špetka skořice (prvek mangan) až po kokos a kokosové mléko (přirozené antivirotikum kyselina laurová a protikvasinková kaprylová).

Podle ajurvédské medicíny se řadí mezi léky, mají údajně vyvážený poměr bílkovin a sacharidů a logicky se tak doporučují lidem s vyčerpáním nadledvinek a kteří mají problémy s přijímáním potravy.

Názor autora příspěvku se nemusí shodovat s přečtenými články.
https://www.celostnimedicina.cz/horcicne-seminko-zelezna-zasobarna-zinku.htm
https://ceskozdrave.cz/zdravotni-prinosy-horcicneho-seminka-vas-ohromi/

Riadny hlod si napísal, Xion... Ak chce človek prijať dennú dávku bielkovín 1g/kg telesnej hmotnosti (do menšieho množstva by som nešiel, hlavne u tých, ktorý sa nevenujú urinoterapii), tak mu neostáva iné, než ju prijímať hlavne zo živočíšnych potravín, keďže na to aby napr. 80 kilový muž prijať 80g bielkovín z rastlinných potravín, potreboval by DENNE skonzumovať napríklad (vážené v surovom stave) : 200g strukovín, 100g ovsa, 70g orechov/semien. To je v tom prípade každé jedno jedlo VEGÁNSKE...
Vegánske jedlo je jedlo, ktoré spôsobuje úpadok ľudského zdravia. Ak človek nezačleňuje do jedla živočíšne bielkoviny, utrpí tým jeho zdravie, u niekoho skôr, u niekoho neskôr, a keby to robilo niekoľko rodov za sebou, úpadok by bol až katastrofálny...
To, že kombinácia obilnín a strukovín zaistí dokonalý aminokyselinový profil, to je len PRIANIE vegánov, ktorí si vedia oddôvodniť čokoľvek, a trpia tým najväčším sebaklamom v oblasti stravovania...
Aj keby kvasili/fermentovali každé jedno zrno, semeno/orech, nič to nemení na tom, že táto strava bude NEPLNOHODNOTNÁ. Navyše úplne chudobná na nasýtené tuky, plná omega6, plná sacharidov, alebo ak nie sacharidov (s tými zrnami v spomenutom množstve sa dá zmestiť do 150g sacharidov/deň), tak úplne bez enzýmov, minerálov dostupných v živočíšnych potravinách, a s úplným nedostatkom K2 vitamínu, vitamínu A, D, atď.
XION, poradil si mi v enzýmoch (ale ako vidíme, nie tak dobre, keďže to čo si mi poradil si po tom ako som si to objednal aj vyvrátil - napísal si, že si sa pomýlil...), venoval si mi čas, o.k., beriem. Ale píšeš bludy, pretože ty si ten typ, ktorý potrebuje VERIŤ, a potrebuje určitý SYSTÉM vytvorený na viere, že sa dá dlhodobo plnohodnotne stravovať aj na vegánskej strave. JE TO BLUD, nedá sa to.
Všetky najzdravšie prírodné spoločenstvá ľudí konzumujú čo najviac živočíšnych tukov a bielkovín, a tie s najchatrnejším zdravím konzumujú najmenej živočíšnych tukov a bielkovín....
Takže už s takýmito "vegánskymi radami" páľ do riti, už stačilo tvojich dezinformácií...

mozes penit kolko chces, ale plnohodnotna bielkovina to je. To je vedecke dokazane.
Omega-6 orechy nikomu nedoporucujem konzumovat, to si si nastavil tak, aby tam ludia robili tie klasicke veganske chyby.
80-100g bielkovin na veganskej strave je nepotrebne mnozstvo. Kazda veganska strava, ktora je rozumna, je nizkobielkovinova, cize cez 50g nemusis ist. Veganstvo je o efektivite travenia a kvalite potravy, nie o mnozstve. O tom, ze vycistene telo funguje ako hodinky. 50g staci.

Inak ja sam niesom cisty vegan, konzumujem urcite mnzostvo mliecnych vyrobkov. Volam to skoroveganstvo. Takze tam mas aj ten D, ale Dcko je najlepsie aj tak suplementovat, pokial je ta moznost a vela sa slnit. Rozdiel je len ten, ze ja to povazujem za doplnok stravy, zivocisne jedlo, ty za zaklad.

Enzymi mas v klickoch. Co riesis.
Zakladom je aj tak surove ovocie a zelenina, ktorej ma byt aspon 50%, cize spravny vegan ma byt aspon polovicny vitarian, teda mat cez 51% surovej stravy. Neexistuje, aby nieco telu chybalo, bude tam vsetko, aj pomer omega-3 omega-6... tie nasytene tuky si nemohol mysliet vazne, kazdy rozumny vegan, konzumuje superpotravinu menom kokosovy olej.

Ty si proste vychadzal, ze treba dat 80g bielkovin minimalne, netreba. U veganstva staci menej, napriklad 50g a to sa bezproblemov da dosiahnut. Napriklad tekvicove semena su bielkovinova bomba, takisto pozri ake maju bielkovinove skore. Chia su tiez celkom dobre na tom, a maju omega-3. Doporucujem tieto dve, pokial si si nevsimol. Nikomu nedoporoicujem prejedat sa mandlami, slnecnicovymi semienkami, paraorechami, makom, sezamom a podobne.. to som uz niekolko krat pisal.

XION, strasne somariny si popisal...
Veganska strava je chudobna na ziviny obecne, s vynimkou sacharidov.
50g bielkovin denne 80kg muzovi ???... Katabolizuje mu znacna cast svalov...
Fakt "super rady"...

Ačkoli je oficiální doporučený denní příjem bílkovin 0,8 gramů na kilogram ideální váhy, tak vyrovnaná dusíková bilance nastává u kancelářské práce již na 0,69 gramech / kg a dále to stoupá podle fyzické námahy a druhu sportu. Protože stravitelnost rostlinných bílkovin je ve srovnání s živočišnými o trochu horší (přibližně o 10 %), vegetariánům a především veganům se doporučuje denně konzumovat 1 g/kg váhy při jejich kombinaci.

Pro představu, těch 50 gramů bílkoviny na 70 kilogramového muže je 250 gramů masa (tedy 2 běžné porce) nebo stejně tak 250 gramů tvrdého tvarohu či 170 gramů 30% Eidamu, což je ovšem oproti už tak 308mg celkem bohatém tvarohu 1618mg vápníková bomba bez náležité 1:1 kompenzace hořčíkem. Tyto dva prvky spolu soutěží o přestupové místo ve střevní sliznici. Vstřebatelnost vápníku blokuje kyselina fosforečná a fytová v jídle. To si hodně lidí, kteří se cpou rohlíkama, těstovinama a zeleninovým salátem neuvědomuje, že jim ubývá svalová hmota a nemůže optimálně pracovat tvorba hormonů, enzymů a proteinů.

Včera jsem narazil na tabulku, podle které to vypadá, že počítat s příjmem bílkovin ze zeleniny jako jsou brambory nebo fazole a rýže je utopie. Bohužel v ní nejsou uvedeny celozrnné obiloviny a ajurvédské kombinace dvou druhů bílkovin v jednom jídle. Největší proteinovou využitelnost mají vejce, které předstihují i maso.

Celková proteinová využitelnost (Net Protein Utilization, NPU)
"Poměr mezi množstvím bílkovin využitých na stavbu tělesné tkáně (přírůstek hmotnosti) a množstvím přijatých bílkovin. Je to tedy relativně přesnější ukazatel než biologická hodnota, neboť bere v úvahu biologickou hodnotu i stravitelnost bílkoviny."
https://aktin.cz/vybirejte-bilkovinu-spravne

http://galenus.cz/clanky/vyziva/bilkoviny-vyzivova-hodnota-bilkovin
http://www.galenus.cz/clanky/vyziva/ucinne-latky-denni-doporucena-davka
http://www.magazinzdravi.cz/kolik-gramu-bilkovin-denne-potrebujeme-prijmo

Precitaj si toto

https://www.vitarian.sk/clanky/vyziva/2 ... bielkoviny

len uz som sa niekolko krat stretol s tym, ze nieco sa nezakladalo na pravde, ale na nejakom starom myte... rovnake strasenie tu bolo aj o skodlivosti zivocisnych tukov, a udajneho cholesterolu. A aj to sa opieralo o nejaky stary vyskum. Ktory sa potom vyvratil ako nelogicky.

Dalsi vtipny fakt je o spenate, kde sa pomylili v mnozstve zeleza pri zapisovani do tabulky, v jednom velmi starom vyskume, myslim ze to bolo este pred 2 svetovou vojnou, o jednu desatinnu ciarku, a kvoli tomu vznikol este aj pepek namornik, a pol storocia sa vsade detom sypal spenat do skolskych jedalni, este aj za komunizmu to bolo in, davat si kazdy tyzden spenat, ze udajne kvoli zelezu. Vyvratil to v podstaet az prichod internetu, kde sa to konecne zacalo sirit ako masova informacia, ze je mytus. (vtipny fakt na tom je este to, ze keby ten spenat tolko zeleza skutocne obsahoval, tak sa ti ludia priotravia, lebo zelezo musi byt vyvazene s medou, a v crevach blokuje vstrebavanie medi, cize ti ludia by z toho ochoreli, nastastie to bola iba chyba, a zeleza obsahuje kvazi normalne ako ina listova zelenina)

Doveruj ale preveruj...

Prosím Vás pane Jardo, pro koho tato jídla khirčí a kičadi nejsou vhodná?

Děkuji.

Jarda je jistě autorita a muž povolaný. Jeho názor jest přednější ...
Přesto mi dovolte přispět troškou do mlýna - během let, co jsem se zhlédl v makrobiotice (kde jsou obilniny a luštěniny dost "posíleny") jsem si udělal názor ten, že obilnina a luštěnina k sobě nepatří. Khičrí je pokrm velmi chutný a výživný, ale dnes už bych to nejedl. Pěkně každé zvlášť, nikoliv míchanici .... Luštěniny jsou obecně hůře stravitelné všechny, mají se tedy jíst jen s kořením a zeleninou. Máte-li chuť na obilí, dejte si ho samostatně.

Fazole mají celkovou proteinovou využitelnost 38,4% (viz. příspěvek výše), proto na ně pohlížím spíše jako na dobrý zdroj sacharidů a naprosto rozumím tomu, proč se k nim servíruje párek a k hrachové kaši volské oko.

Párek či volské oko k luštěnině je prasárna a stravovací prohřešek a kuchařská debilita, známka nevkusu a necitelnosti. Ty věci se k sobě prostě vůbec nehodí, ostatně to má dohromady i hnusnou chuť. Proč kazit dobrou čočku, fazole nebo hrách uzeninou?

Ctihodnymuz, říkám ti to, jak jsem slyšel hovořit svého praktického lékaře o důchodcích - na tobě už není co zkazit a dodávám, ale děti potřebují zdárně růst. Viz. zmiňovaná tabulka celkové proteinové využitelnosti.

O proteinovou využitelnost nejde. Jde o prostý nevkus - kombinovat potraviny, které se ku sobě vůbec nehodí. Já bych se to styděl servírovat ....

V době růstu a při sportu jde o proteinovou využitelnost až na prvním místě, jinak máš ze školáčka rachetickou bytost s podlomeným zdravím, nedejbože z podvýživy získanou vývojovou vadou.

Řeč byla o párcích a volských okách. To je perverzní strava a školáčkům by měla býti zcela odepřena.

Práveže nič k sebe nejde chuťovo lepšie, než hrachová kaša s maslom a s údeninou....
(hoci to nejedávam, pretože nejedávam hrach, ale pamätám z minulosti...)

Včera jsem si dal opepřená 4 volská oka na sádle, abych udělal něco pro své zdraví a domácí vejce doporučuji svým přátelům. Přidej si k tomu čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávu a máš americkou snídani. Taková strava je tobě odepřena, asi nemáš dostatek žaludeční kyseliny, i když bílkoviny její tvorbu a současné vstřebávání vápníku, který pak neutralizuje a odvádí močí přebytečné puriny (ideálně za pomoci draslíku ze zeleniny a luštěnin udržujícího konečný produkt katabolismu těchto purinů - kyselinu močovou v kapalném stavu), podporují. A k párku si dávám kysané zelí, Vitamín C zabraňuje případné tvorbě nitrosaminů z dusitanové soli. Není důvod odpírat dětem vejce a v rozumné míře uzeniny, nebezpečné jsou pouze dusičnany v zelenině pro velmi malé děti a fanatici zakazující některá jídla.

Řekl bych, že tento článek (níže) zachycuje některé charakterové rysy a chování makrobiotika, patrně v důsledku nedostatku vitamínů skupiny B, z nichž některé jsou obsaženy pouze v živočišných produktech a jiných deficitů z odmítání mléka a mléčných výrobků, vajec, masa, tropického ovoce (nejdostupnější zdroj Vitamínu C), cukru (zdroj jednoduchých sacharidů a rychlé energie pro svaly a mozek), bylinkových čajů, aromatických koření (podpora trávení a vstřebávání živin), ovocných džusů a některých druhů zeleniny, jako jsou brambory, papriky, rajčata, špenát, cukety a nesmyslné vaření veškeré zeleniny. Pít se podle nich má pouze při žízni, což je naprosto likvidační rada vedoucí k dehydrataci, zvláště u žen a starších osob a špatnému odvodu toxinů. Takový malý koncentrák!

Citace: "Můj největší problém s makrobiotikou jsou mnozí její představitelé. Mezi makrobiotiky jsem se setkala hned s několika extrémně orientovanými jedinci, podle kterých je jedině makrobiotika správným stravovacím způsobem a kteří aktivně napadají jiné možnosti. Sami nepůsobí ani trochu vyrovnaně a otázkou je, jestli striktní stahující makrobiotická dieta nevede i k názorovému ztuhnutí. Naprostá většina makrobiotiků jsou přitom laici ve výživě či medicíně. O to agresivněji útočí na odborníky."
http://www.margit.cz/makrobiotika-spasa-pohroma/

Pozn.: Puriny navázané na monosacharidy jsou stavební součástí DNA a RNA buněk, proto je neskutečně perverzní, zakazovat dětem v růstu bílkoviny a jednoduché cukry. A to se týká i madam Slimákové, které podle jména stačí k životu zelené lupání.

Alopate, vy polemizujete se svými projekcemi.
Tomu se říká demagogie - nejprve napíši smyšlenky o svém "protivníku" v diskusi (zde "nějací nejmenovaní makrobiotici"), pak proti těm smyšlenkám snesu argumenty (záměrně si vyberu to nejhorší a ještě to přeženu).

Hleďte, nic takového jako "typický makrobiotik" neexistuje.

Pro mne je makrobiotika určitá informace, kterou mohu použít, abych si zvětšil obzor .... a důsledkem jest většinou značné rozšíření jídelníčku, zjemnění chutí, zvýšení citlivosti v čichu a citu pro kombinace surovin a koření, načasování jídla, množství atd. .... Já měl i tu výhodu, že v makrobiotickém období jsem shodou okolností i na několik let vynechal maso (makrobiotika samozřejmě maso plně připouští, o to nejde, ale já na něj postě neměl chuť), tím se jistě otevřely vrátka pro jiné věci.
Dále mohu přiznat, že přestože miluji syrové věci, ty vařené a dušené mi dělají ještě lépe (jsem poněkud hubený a potřebuji se trošku "zahřát").

K tomu pití - nevím, co doporučuje makrobiotika (neexistuje autorita, tabulka, kodex) .... Za mne - doporučuji všema deseti před jídlem jen svlažit ústa, najíst se dobrého jídla (poloviční porci než ostatní), nikdy si nedávat "dva nebo tři chody" (jíst jen "jedno jídlo"), během jídla nepít, po jídle rozumně, spíš tak za půl hodiny, dle citu.

Zkušenost je taková, že vody si vychlastejte, kolik chcete (vodu organismus přijímá dost neochotně). Okyselenou vodu bere dobře. Jiné nápoje by se měly užívati rozumně (jsou zcela zbytečné) .... a nemíchati je s jídlem. Je možno, ale je dobré si toho být vědom ....

Kdysi jsem měl denní příjem tekutin cca 8 l. Dnes cca 2 l. Co je lepší?

Holt smůla, po tom, co jsi se tady snažil demagogicky zakazovat volská oka a některé druhy bílkovinných jídel a zároveň byly odhaleny jejich další šílené praktiky a zveřejněn výtah z článku výživové poradkyně Margit Slimákové o zkušenostech s makrobiotiky (pár jich dával dohromady také pan Jarda), to nebudeš mít s šířením jízlivých nerad a zdraví poškozujících breathariánských pohádek, makrobiotických zákazů a značných omezení tak snadné. Tím jak kolem sebe teď kopeš, nám jenom potvrzuješ, že jsi se poznal a článek je blízko pravdě. http://www.margit.cz/makrobiotika-spasa-pohroma/

Kecáš, ctihodnymuz, léta ses vzhlížel v makrobiotice a budeš nám tvrdit, že neexistuje autorita (guru Sagen Išizuka, žáci George Ohsawa, Mičio Kuši), tabulka (standardní makrobiotický talíř) a kodex, když se jedná o detailně propracovaný a úzkostně dodržovaný výživový směr (dieta) japonské sekty. Mimochodem i to jejich podezřívání bulvového celeru a salátové okurky z nadměrného obsahu sodíku a chloridů je oproti příjmu kuchyňskou solí směšné, navíc tahle zelenina má správný poměr draslíku k sodíku. Odmítání brambor při důrazu na draslík jinde také nedává smysl.

O tom jak je to s tvým nepravdivým "makrobiotika maso plně připouští", si každý může přečíst v holandské studii, která u dětí makrobiotiků zjistila nedostatečný příjem energie, bílkovin, vitamínů skupiny B, D a vápníku, což vede ke opožděnému růstu, ochablosti svalů a zpožděnému psychomotorickému vývoji. Navíc si protiřečíš, resp. ses usvědčil z manipulace vlastním vychvalováním výhody, kterou jsi při přechodu na makrobiotiku měl, když už jsi dopředu nejedl maso. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8172122

Za protivníka tě nepovažuji, spíše za místního baviče, jehož zkušenosti jsou díky bohu nepřenositelné. A už si konečně změř tu žaludeční kyselinu, když nemáš nikdy hlad ani chuť a raději spaluješ své vlastní svaly, potažmo přicházíš o chrupavky a koleduješ si o zlomená žebra, krčky a zápěstí.

Tak vhodná nebo nevhodná to se nedá říci, denně je jí miliony lidí a i v místních podmínkách máte písničku "Hrách a kroupy to je hloupý to my máme každý den", tedy se to dříve jedno i zde a dá se tvrdit že obdobná jídla se jedí na celém světě. Z tohoto pohledu je lze řadit asi k nejvhodnějším jídlům vůbec i když vše má své pro a proti. Nevhodná budou pro jedince kteří je budou špatně trávit což se relativně snadno pozná.