milda
— stř čec 15, 2009 5:10 pm
Díky, přes víkend vyzkouším 
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jaký názor máte na houby? Mají nějaké hodnoty pro člověka? Také se mají jíst syrové?
Předem děkuju
hezký den
Jana
Konkrétně hlívu ústřičnou, doporučuji v příkladu denního jídelníčku a sám ji jím velice často, samozřejmě syrovou a je velice chutná, doporučuji vyzkoušet. Rozsah jejího léčivého působení je na dlouhé psaní, ale na toto téma je toho na netu opravdu hodně, najděte přes vyhledavač "hlíva ústřičná" a máte čtení na celý večer. Jiné houby již tak zdravé nejsou, ale jako pochutina proč ne, navíc velice dobře čistí trávicí trakt a to rozhodně není na škodu.
Dobrý večer,
mohl byste, prosím napsat nějaký recept na jídlo se syrovou hlívu ústřičnou? Dík, milda
Na hlavních stránkách, v Příkladu denního jídelníčku, je recept napsaný. Pro jistotu ho přenesu sem, ale obecně lze říci, že hlívu ústřičnou můžete v syrovém stavu přidávat do veškerého zeleninového jídla.
Nastrouháme střední mrkev a kousek celeru. Nakrájíme syrovou růžičkovou kapustu, brokolici, brambor, rajčata, cibuli, ledový salát, případně jinou zeleninu a polovinu avokáda. Přidáme pokrájenou syrovou hlívu ústřičnou a dle chuti rozmačkaný česnek 1 – 3 stroužky. Jako zálivku použijeme maximálně 1 polévkovou lžíci jablečného octa a 1 – 2 lžíce extra viržin panenského olivového oleje. Dále přidáme 1 – 2 lžíce rozemletého lněného semínka, nebo strouhaného kokosu a 1 – 2 lžíce naklíčených luštěnin, například mungo, hrách, čočka. Jako koření je dobrá kurkuma nebo kari, případně čerstvá majoránka, máta, třezalka, bazalka, saturejka a pro milovníky pálivých chutí doporučuji papričky habanero, které sám používám téměř do veškerého zeleninového jídla.
Případně se dá na salát použít velice dobrá majonéza z naprosto čerstvého syrového vejce. Na jedno vejce, nedoporučuji dělat více vajec naráz, dáme cca 1 dcl oleje, trochu česneku, případně cibulku, malinko soli a jablečného octa. Celé vejce rozklepneme do mixéru, přidáme jablečný ocet a sůl, pustíme mixér na nejvyšší otáčky a malým pramínkem přiléváme pomalu olej až do zhoustnutí, potom ještě přidáme rozmačkaný česnek a pokrájenou cibulku a krátce promixujeme. Olej se dá použít jakýkoliv, ale každý také jinak chutná, mám to vyzkoušené z naprosto veškerých panenských olejů, ale jako u jiných potravin lépe vždy chutnají ty více škodlivé a tak zde je chuťově nejvhodnější panenský olej slunečnicový. Na zeleninový salát je tato majonéza opravdu super. Při použití této majonézy, již z výše uvedeného salátu vynecháte vše od místa „dle chuti rozmačkaný česnek 1 – 3 stroužky“, dávám pouze majoránku, kurkumu a pálivou papriku.
Díky, přes víkend vyzkouším
V poslednom case sa dost hovori o Betaglukanoch, ktore zvysuju imunitu (mozno kvoli tym poplachom o chripkach). Obsahuje ich Hliva Ustricova, z ktorej sa casto predavaju rozne betaglukanove extrakty.
Ja sa chcem opytat, je vobec nejaky racionalny dovod siahnut po tych pripravkoch (aj ked tvrdia ze su prirodne), ked Hliva sa da lacno kupit, alebo dokonca vypestovat na kuse dreva?
Su nejake rizika konzumovat ju surovu?
Ake mnozstvo za den je rozumne konzumovat, aby bol ucinok na pozdvihnutie imunity znatelny.
Ja som uz skusal ochutnat a ma to taku neutralnu chut, ze je to mozne jest samotne, ale zamiesanim do zeleninoveho salatu, alebo akehokolvek varackeho jedla, sa nic nemoze pokazit. Takisto skoro hociaka polievka ju myslim s radostou prijme.
aha pardon, az po pridani prispevku som si vsimol, ze v teme "Houby" sa o nej hovori, takze so surovou nieje ziaden problem.
aha pardon, az po pridani prispevku som si vsimol, ze v teme "Houby" sa o nej hovori, takze so surovou nieje ziaden problem.
Ne není s ní žádný problém, dá se velice dobře konzumovat syrová a lze ji přidávat prakticky skoro do každého zeleninového jídla. Jinak v tepelné úpravě jsou z ní výborné, sice ne moc zdravé, ale zato velice chutné houbové řízky. Jsou ale rozhodně zdravější, než řízky z masa, které tlumí trávení, naopak hlíva i v této, ne zrovna ideální, úpravě trávení podporuje.
Vdaka, a ako je to s davkovanim, u surovej hlivy, aby to malo pozitivny efekt? Aby sa to vyrovnalo tym tabletkam s betaglukanom, ktore sa mi moc nechce kupovat. Cez tabletky prijimam len jod kazde dva-tri dni (Kelp) a uz i tak mam zly pocit, ze hltam nejaku tabletku.
Toho nemusí být nějaké veliké množství, stačí pár kusů, já dávám tak 3-4 polévkové lžíce hrubě nakrájené houby, ale opravdu na to moc nezáleží, spíše jde o pravidelnost používání. Na jód si kupte řasy Dulse a ten pocit užívání tablet máte vyřešený.
Nakrájíte hlívu i s nohou (bílá) nebo jen klobouk (tmavý) ? Já to valím syrové do salátů komplet, ale když není úplně čerstvá tak ta noha chuťově nic moc...to už mi víc šmakují lampiony žampiony
Používám hlívu celou i s nohou, ale ty silnější, tvrdé nohy, většinou proženu odšťavňovačem, nebo je nakrájím velice nadrobno. Je pravda, že žampióny jsou chuťově lepší, ale nemají betaglukany a o ně především jde.
Co hliva a ovocie. Ked jem cely den ovocie, je mozne zjest male mnozstvo hlivy aj k ovociu, alebo ako je to lepsie riesit v ovocny den?
Tak to jsem nikdy nezkoušel a zrovna ideální mi to nepřipadá, asi bych hlívu míchal pouze do zeleniny a ovoce jedl samostatně, ovšem nic vám nebrání experimentovat, třeba to bude zajímavá zkušenost.
A co třeba houba shii-take nebo reishi?
http://www.vegi.cz/cz/lecive_houby
Ještě by mne zajímalo, zda jíte (vy, co s jídlem hub za syrova máte nějaké zkušenosti) syrové houby samotné nebo s něčím. Samotné houby jsou totiž (alespoň podle mé zkušenosti) do žaludku dost těžké.
http://www.vegi.cz/cz/lecive_houby
Ještě by mne zajímalo, zda jíte (vy, co s jídlem hub za syrova máte nějaké zkušenosti) syrové houby samotné nebo s něčím. Samotné houby jsou totiž (alespoň podle mé zkušenosti) do žaludku dost těžké.
Ty houby, co uvádíte, jsou výborné a mimořádně zdravé, ovšem v syrovém stavu je asi těžko seženete, sušené jsou opravdu velmi tuhé a skutečně těžko stravitelné. Já používám běžně hlívu ve všech jejích kultivarech, dokonce jsem si ji jeden čas pěstoval doma ve sklepě, což není nejmenší problém. Je výborná do salátů a relativně slušně stravitelná, pokud se něco takového dá o houbách vůbec říci. Mimo hlívu lze použít v syrovém stavu i žampióny, které jsou sice chutné, ale z pohledu léčebných účinků to je již slabší.
Do zeleninového salátu, který běžně jím ( hlávkový salát, mrkev, rajčata, olivový olej) jsem přidala hlívu, dvě lžíce naklíčeného munga a trochu jablečného octa. Chutnalo to celkem dobře, ale téměř ihned po konzumaci mě začala silně pálit trubice z krku až do žaludku. Trvalo to téměř 24 hodin a bylo to velmi nepříjemné jakoby kyselé nemohla jsem vůbec polykat. Může to být alergická reakce na hlívu nebo mungo? Nikdy před tím jsem to nejedla. Vím, že byla chyba přidat najednou dvě nové potraviny, ale nerada bych je šmahem teď zavrhla obě. Nebo je to jen nevhodná kombinace?
Zatím jsem se z ničím podobným u těchto potravin nesetkal a ani bych takovouto reakci nepředpokládal. Nezdá se mi to ani jako nevhodná kombinace a já sám to takto běžně jím. Jediná možnost, jak to opravdu zjistit, je opět vyzkoušet opatrně každou potravinu zvlášť a pokud se ani tak reakce nedostaví, což bych celkem předpokládal, tak to opět vyzkoušet jako celek. Netuším, zda jste si mungo klíčila doma, či zda šlo o kupovaný produkt. V případě kupovaného, bych již byl opatrný, může to být nějakým způsobem zamořené, či spařené a pokud to nejíte poměrně často, nemusíte tu změnu ani poznat. Je tedy klidně možné, že ani po snědení stejné kombinace se potíže znovu nedostaví a pak babo raď.
Dobrý den,mám ten samý problém, jako Ixi, kdy po snězení zeleninového salátu do kterého jsem přidávala syrovou hlívu začalo pálení v krku,které odeznívalo do večera.Stejné saláty jí i manžel a tento problém nemá.Když jsem vynechala hlívu pálení se neprojevilo.Tak jsem vyzkoušela sušenou, dávám si ji trochu méně a je to bez problému. Raději bych jí jedla syrovou, ale nevím v čem ten problém je.
Taky Vám chci poděkovat za vaše stránky a všechny cenné informace, kterými se s manželem už přes půl roku řídíme a je to super.
Zkusila jsem samostatnou syrovou hlívu chvíli žvýkat a vyplivnout, pálení v ústní dutině se dostavilo opět. Chtěla jsem si být jistá, že nejde o pálení žáhy, se kterým zkušenost nemám. Váhám, jestli hlívu ze stravy vynechat nebo to pro její účinky vydržet. Může být to pálení známka příznivého působení hlívy ( jako když se začíná se syrovou cibulí), když se po salátu nedostavily žádné zažívací obtíže?
Pokud by šlo o pálení žáhy, tak není problém vypít trochu jedlé sody a mělo by to zmizet, ale to se mi moc nezdá, protože to se dostavuje, až když se žaludeční šťávy vrací po jídle zpět do jícnu a takto to u vás patrně neproběhlo. Další možnost je nějaká alergická reakce na látky v hlívě obsažené a za těchto podmínek bych ji raději vynechal, než stále dráždit organizmus. Že by se to postupně odstranilo se mi moc nezdá, betaglukany přeci jen působí jinak než látky z cibule, ale zkušenost s tím nemám, čili to by jste to musela, vyloženě opatrně, po malých dávkách vyzkoušet.
Napadlo ma, že by sa dala vypestovat hliva aj v domácich podmienkach.
Myslím zohnat tú kultúru a naočkovat ju do nejakého stromu.
Dá sa to nejako zohnat? Myslím tá kultúra.
Vyžaduje si to nejaké špeciálne znalosti?
Ďakujem
Dá se pěstovat poměrně snadno, na pytlích spařené slámy. Sám jsem to kdysi za socializmu pěstoval celkem ve velkém a dokonce i jiné houby. Šlo to velice dobře, ale nyní se již dá snadno koupit a to blbnutí mi za to nestojí. Sadba je běžně k mání ve formě prorostlých pšeničných zrn, kterými se prosype ta spařená sláma a již to jede. Jakmile pytel proroste myceliem, tak se proříznou dírky a začnou vyrůstat trsy hub. Žádné velké znalosti to nevyžaduje, akorát trochu cviku a nějaký sklep.
http://www.jakbydlet.cz/clanek/472_hliv ... ovani.aspx
...takovýdle balíček mám v obýváku a díky Tobě jsem si te´d připomněl, že ji mám rosit.... 
Pivnicu mám a dost velkú takže v tom problém nemám.
To pestovanie ma napadlo v súvislosti s inými vecami, ktoré si vypestujem, no je fakt, že to stojí pár korún tak nad tým porozmýšlam.
Ďakujem
Pan Jardo, ak je na hlivach cosi ako biele chlpocky hlavne v strede vrchnej strany klobucika, je to normalna sucast huby, alebo plesen?viem, ze bez fotky to mozno asi velmi tazko posudit, ale zrejme ste sa hliv najedol za zivot viac ako ja a chcem sa spytat, ci ste nieco take nespozorovali...len dnes som ich kupila a vyzerali dost cerstvo...ale tak plesen je mrcha
Většinou na třeni a středu kloboučku u třeně takové drobné chloupky jsou, to záleží na konkrétním kultivaru hlívy. Bez fotky se to opravdu blbě posuzuje, ale domnívám se, že to bude v pořádku.
velmi pekne dakujem a ospravedlnujem sa za zle zaradenie temy 
Zajímá mě jestli je možné majonézu skladovat? Chtěl bych třeba udělat majonézu tak v objemu 0,5 litru, skladovat ve skle v lednici a každý den deci použít do salátu. Hrčet v paneláku každý den v 5h ráno mixérem bych asi nerozdýchal a někdo by brzo udělal majonézu ze mě 
Našla jsem webovou stránku zaměřenou na pěstování jedlých a léčivých hub. V nabídce je m.j. shii-take, a to jak sadba, tak i hotový substrát. Zatím nemám vyzkoušeno, ale chystám se. 
Tak zde bych skladování rozhodně nedoporučoval a možná to ani nejde, sám jsem nic takového ani nezkoušel, čili nevím. Mixér v paneláku opravdu sousedy potěší, také jsem dříve v králíkárně bydlel a vím o tom tedy docela dost, ale rád na ty zážitky vzpomínám.
Je to sice zábavná činnost, ale dlouhodobě vás to asi bavit nebude.
A nějaká alternativní "skladovatelná" majonéza by nebyla? Něčím bych ten salát chtěl pokropit ať není tak suchý. Sice tam mám zakápnuto panenskými oleji a citronem, ale to není uplně ono...
Pak spíše dip a ten se dá udělat třeba z avokáda, trochy naklíčené čočky, česneku, pálivé papriky, oleje a dá se dle chuti přidat i cibule a rajče. Vydrží to sice déle, ale i tak na dlouhé skladování to není.
Chtěla jsem jen na zkoušku, pokud bych nesehnala čerstvé. Zapomněla jsem uvést webovou stránku:
Mě dip přišel vždycky jen jako pasta na namáčení tyčinek a podobných blbostí nebo jako taková tatarská omáčka. Spíš by bodl nějaký dresink. Co třeba tento z vitariánských stránek:
To je prakticky totéž jako to, co jsem vám napsal, akorát z jiného materiálu a skladovatelnost není dlouhá, já osobně bych to déle jak dva dny neskladoval, ale v lednici patrně bude životnost možná i vyšší, ovšem kvalita bude určitě dost klesat. Češi jsou národem houbařů, tak by mě zajímalo, jak to vypadá s jejich ne/zdravostí, když nepočítám těžký kovy. http://www.isvav.cz/projectDetail.do?ro ... 25/03/D067 Mimochodem, houby se hodně dlouho tráví, pokud vím. http://www.isvav.cz/projectDetail.do?ro ... 25/03/D067 Mimochodem, houby se hodně dlouho tráví, pokud vím.
Tak vzhledem k tomu, že houba naprosto perfektně do sebe absorbuje kdejaký radioaktivní bordel, tak jíst houby vidím jako dost riskantní počínání.
Jardo, koukal ses na ty odkazy? Tam se mmj. píše, že po spadu po černobylské havárii už v 90. letech 20. století konzumace 10 kg běžných hub ročně nepředstavovala prakticky žádné riziko, většina izotopů se rozpadla a množství izotopu Cesia výrazně pokleslo. Množstvív přírodě se běžně vyskytujících izotopů zas tolik není a po Fukušimě se k nám vzduchem nic nedostalo. Proto by mě zajímalo, jak vhodná je konzumace hub bez přihlédnutí k obsahu radioaktivních prvků. Jak reaguje v organizmu? Chci vědět, jestli si můžu jednou za čas s klidným svědomím houby dopřát. Rozhodně je nebudu konzumovat ve velkém množství. Vzhledem ke schopnosti hub absorbovat těžký kovy bych nejed houby z oblastí poblíž velkých měst nebo silnic.
... taková malá vsuvka, co se týká Fukušimi: Proto by mě zajímalo, jak vhodná je konzumace hub bez přihlédnutí k obsahu radioaktivních prvků. Jak reaguje v organizmu? Chci vědět, jestli si můžu jednou za čas s klidným svědomím houby dopřát. Rozhodně je nebudu konzumovat ve velkém množství. Vzhledem ke schopnosti hub absorbovat těžký kovy bych nejed houby z oblastí poblíž velkých měst nebo silnic.
To, že se k nám nic nedostalo, vidím jako naprostou hovadinu. Svět je tím totálně zamořen a dá se mluvit o opravdu velkém průseru, což bude určitě znát i na nárůstu úmrtí na rakoviny plic, které vznikají z vdechnutých radioaktivních částic a vzduchem toho svinstva lítají celé vlaky. Zde to ani tak nebude o tom kolik jich sníte, ale zda budete mít smůlu, nebo ne, dýchat holt musíte a jíst také, čím více toho ve vzduchu bude, tím vyšší šanci na úmrtí získává každý z nás. Osobně je běžně nejím, ale pokud jednou, nebo dvakrát ročně někdo pěkné houby přinese, tak proč ne, stejně se všemu vyhnout nedokážete.
Tak jde o veliký problém a je otázkou, zda je vůbec řešitelný. Někde jsem zachytila, že houby si po celou dobu uchovávají schopnost nasávat těžké kovy a tak je vlastně z našeho těla odvádí. Chemický rozbor houby je jedna věc a jak fungují v těle druhá.
Obávám se, že opak bude pravdou, možná takto může možná fungovat houba uměle vypěstovaná a tedy čistá, tam bych tomu věřil. Je zdravá i vařená hlíva ústřičná? Nebo se tím všechno zničí a je k to ničemu? Syrová je samozřejmě lepší, ale je otázka, jestli ji budete schopen strávit. Uvařená je taky zdravá. A nebo ji můžete odštávit, šťávu vypít a drť uvařit a použít třeba do salátu. Na hlívě ústřičné není vůbec mimořádně zdravého. Je to prostě potravina jako každá jiná. A ta houba má tu výhodu, že si ji každý může pěstovat doma v docela velkých objemech, jest plodná. Soused v tom už zas jede. Dělali jsme žampiony (ty nesnáším, vůbec mi nechutnají, jsou ouplně jalové a kuchařsky neisnspirující), václavky, hlívu, šiitake. Rozhodně neušetříte ani peníze, ani tím nějak nepookřejete. Jde o to, zda vám to chutná.
martina72...pořád si neodpověděl ve vlákně Vytrv.sport..., tak se tam mrkni,nyní poslední příspěvek...
K hlívě (účinky jsou většinou nedoceněny..., jde však o to udělat si déletrvající léč.kůru s hlívou - viz konec příspěvku, nebo užívat aspoň preventivně když ne už léčebně, častým pojídáním...). Např.: Ovlivňuje tvorbu bílých krvinek Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) Dále: hlíva ústřičná a betaglukany mimo jiné působí na zlepšení metabolismu a aktivaci slinivky Radioprotektivní účinky glukanu (v hlívě) :
Dobře vám odpovídá člen OndraN, já osobně ji mám docela rád a užívám ji poměrně často jak syrovou, tak tepelně upravenou. Ja som kdesi cital, ze dokonca tepelne upravene huby, obsahuju niektore latky, co surove nie, ze sa tam nieco aktivuje, ale neviem sa dopatrat kde, a ci ide o vsetky huby, alebo len niektore. V kazdom pripade z toho vyplyvalo, ze vhodne je ich praveze tepelne upravit. Skusim to dohladat, a hodit sem, kde som to cital. Zaujalo ma to vsak, kedze som si myslel, ze surove su rozhodne lepsie. V mnohych pripadoch sa teplom aktivuju urcite latky, ktore surova rastlina nema. Su na tom zalozene aj niektore odvary, caje atd... zaujimavostou je napriklad aj suseny zazvor, ktory obsahuje ine latky, nez cerstvy, a najlepsie vysledky sa dosiahnu pouzivanim oboch... mozno to bude tak aj u hub, ze najlepsie vysledky budu v kombinacii tepelne upravene huby + surove. Dalej este zaujimavost, ze sa to tyka aj jedovatych latok. Neviem ci sa jedna o muchotravku cervenu, ale viem, ze u jednej huby som cital take, ze v surovom stave nieje az tak nebezpecna, ale ked sa tepelne upravi, nieco sa tam aktivuje a znasobuje sa koncentracia jedovatych latok, tazke paradoxne, zo surovej huby sa dostavia len halucinacie, ale z tepelne upravenej z toho isteho mnozstva, hrozi aj smrt. Neviem vsak ci to bolo u muchotravky cervenej, ale bolo to v nejakom clanku o hubach, a rozoberala sa tam konkretna jedovata latka. Rastlinna strava je plna roznych latok a na niektore vplyva tepelna uprava pozitivne, a ine zas nici. Preto si myslim, ze osobne najlepsie uspechy sa dosiahnu kombinovanim tepelene upravenej a surovej zeleniny. Dalej este zaujimavost, ze sa to tyka aj jedovatych latok. Neviem ci sa jedna o muchotravku cervenu, ale viem, ze u jednej huby som cital take, ze v surovom stave nieje az tak nebezpecna, ale ked sa tepelne upravi, nieco sa tam aktivuje a znasobuje sa koncentracia jedovatych latok, tazke paradoxne, zo surovej huby sa dostavia len halucinacie, ale z tepelne upravenej z toho isteho mnozstva, hrozi aj smrt. Neviem vsak ci to bolo u muchotravky cervenej, ale bolo to v nejakom clanku o hubach, a rozoberala sa tam konkretna jedovata latka. Rastlinna strava je plna roznych latok a na niektore vplyva tepelna uprava pozitivne, a ine zas nici. Preto si myslim, ze osobne najlepsie uspechy sa dosiahnu kombinovanim tepelene upravenej a surovej zeleniny.
U hub je potřeba mít opravdu velké znalosti, protože jak některé jedovaté, nebo nepoživatelné po uvaření poživatelné a dokonce velice chutné jsou, tak u jiných je to naopak, tedy bez velkých a podrobných znalostí bych se u hub do experimentování určitě nepouštěl. Ono sice platí že každá houba je jedlá, ale některá bohužel pouze jen jednou. Jak často hlívu jíte a jíte jí celoročně? Pokud hlívu vaříte, na kolik stupňů? Dočetla jsem se, že se má vařit maximálně na 40 stupňů, jinak se v ní vše z dravé zničí? Moc děkuji.
Hlívu můžete jíst dle chuti v tom problém není a pokud jde o teplotu úpravy ani zde nejsou žádná konkrétní kriteria, lze ji jíst jak syrovou tak tepelně upravenou, třeba obalená ve vajíčku jako řízek chutná špičkově. chcel by som sa spytat ci aj huby ktore vyvolavaju prehlbovanie vedomia su tiez roznako zdrave. cital som knihu od p. profesora Grofa, a tak som sa nad tym zamyslel. aky je vas nazor? je to dobre obcas si prehlbit vedomie pomocou napr vasich lisohlavok?
Takže vy jste se nad tím zamyslel ... hmmmm. Asi ne dost. pisete mi o "pandorinej skrinke"?
Já bych do drog nešla, nikdy nevíte, co se může stát. V čem spočívá přínos tzv. "prohloubení vědomí"? Nelze toho dosáhnout bez rizika požití drog, např. skrz meditaci a podobně? Z mého pohledu - když do systému hodíte drogu, nikdy nemáte 100% jistotu, že Vám z toho nepřeskočí. Natrvalo. Co když se nedokážete dostat do normálního stavu?
Odpovědi jste dostal a myslím že dobré, prostě je to skok do tmy a na co narazíte je ve hvězdách. Obecně si dovolím tvrdit že silnou osobnost tím nelze rozhodit, nebo pouze velice těžko, nicméně víte že jste silná osobnost? Navíc určitě existují látky mnohem vhodnější na podobné pokusy, konkrétně zmiňované houby mají dosti nevypočitatelné účinky, což je u rostlinného materiálu vždy potíž. Obsah látek se může výrazně lišit a jednou vám nebude skoro nic a podruhé se půjdete prolétnout z okna v desátém patře, což nemusí být ideální nápad.
Jarda
— pát bře 11, 2011 12:59 pm
Madla píše:
Host
— sob bře 12, 2011 4:58 pm
Jarda píše:
Pak spíše dip a ten se dá udělat třeba z avokáda, trochy naklíčené čočky, česneku, pálivé papriky, oleje a dá se dle chuti přidat i cibule a rajče. Vydrží to sice déle, ale i tak na dlouhé skladování to není.
"Libovolné množství semen namočíme přes noc do nádoby s vodou (ze 100 gramů semen vzejde cca 1/2 litru dressingu). Nabotnalá semena vyklopíme i s vodou do nádoby mixéru (ale můžeme použít i ruční mixér) a za průběžného přidávání vody umixujeme v jemnou kaši požadované konzistence. Ta nám poslouží jako základ pro výrobu dressingů. Přidáním dalších ingrediencí můžeme vyrobit dressingy a omáčky mnoha chutí a barev, které jsou neocenitelné při dochucování a zdobení všech zeleninových salátů." Otázka je jak dlouho se dá skladovat...?
Jarda
— ned bře 13, 2011 9:37 am
Host píše:
Mě dip přišel vždycky jen jako pasta na namáčení tyčinek a podobných blbostí nebo jako taková tatarská omáčka. Spíš by bodl nějaký dresink. Co třeba tento z vitariánských stránek:
"Libovolné množství semen namočíme přes noc do nádoby s vodou (ze 100 gramů semen vzejde cca 1/2 litru dressingu). Nabotnalá semena vyklopíme i s vodou do nádoby mixéru (ale můžeme použít i ruční mixér) a za průběžného přidávání vody umixujeme v jemnou kaši požadované konzistence. Ta nám poslouží jako základ pro výrobu dressingů. Přidáním dalších ingrediencí můžeme vyrobit dressingy a omáčky mnoha chutí a barev, které jsou neocenitelné při dochucování a zdobení všech zeleninových salátů." Otázka je jak dlouho se dá skladovat...?
Xeelee
— ned kvě 27, 2012 8:28 pm
http://www.hoax.cz/hoax/radioaktivni-houby/
http://ekonomika.idnes.cz/susene-houby- ... 2_test_jup
Jarda
— úte kvě 29, 2012 9:49 am
Xeelee píše:
Češi jsou národem houbařů, tak by mě zajímalo, jak to vypadá s jejich ne/zdravostí, když nepočítám těžký kovy.
http://www.hoax.cz/hoax/radioaktivni-houby/
http://ekonomika.idnes.cz/susene-houby- ... 2_test_jup
Xeelee
— úte kvě 29, 2012 2:12 pm
Jarda píše:
Tak vzhledem k tomu, že houba naprosto perfektně do sebe absorbuje kdejaký radioaktivní bordel, tak jíst houby vidím jako dost riskantní počínání.
jani
— úte kvě 29, 2012 3:43 pm
Xeelee píše:
Tam se mmj. píše, že po spadu po černobylské havárii už v 90. letech 20. století konzumace 10 kg běžných hub ročně nepředstavovala prakticky žádné riziko, většina izotopů se rozpadla a množství izotopu Cesia výrazně pokleslo. Množstvív přírodě se běžně vyskytujících izotopů zas tolik není a po Fukušimě se k nám vzduchem nic nedostalo.
Vzhledem ke schopnosti hub absorbovat těžký kovy bych nejed houby z oblastí poblíž velkých měst nebo silnic.
http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2012050004
Jarda
— úte kvě 29, 2012 7:56 pm
Xeelee píše:
Jardo, koukal ses na ty odkazy? Tam se mmj. píše, že po spadu po černobylské havárii už v 90. letech 20. století konzumace 10 kg běžných hub ročně nepředstavovala prakticky žádné riziko, většina izotopů se rozpadla a množství izotopu Cesia výrazně pokleslo. Množstvív přírodě se běžně vyskytujících izotopů zas tolik není a po Fukušimě se k nám vzduchem nic nedostalo.
Jarda
— úte kvě 29, 2012 7:59 pm
jani píše:
... taková malá vsuvka, co se týká Fukušimi:
http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2012050004
q:o)
— úte kvě 29, 2012 8:38 pm
Zdroj informace jsem už však zapomněla a nevím na kolik je to jpp (jedna paní povídala) 
Jarda
— čtv čen 07, 2012 11:20 am
q:o) píše:
Někde jsem zachytila, že houby si po celou dobu uchovávají schopnost nasávat těžké kovy a tak je vlastně z našeho těla odvádí. Chemický rozbor houby je jedna věc a jak fungují v těle druhá.
Zdroj informace jsem už však zapomněla a nevím na kolik je to jpp (jedna paní povídala)
Jantar
— čtv čec 11, 2013 2:22 pm
OndraN
— čtv čec 11, 2013 3:29 pm
martina72
— čtv čec 11, 2013 5:30 pm
Ostatní houby rostou v sezoně běžně za rohem, takže holubinek, růžovek, šedivek, bedel, polohříbků, křemeňáků, kozáků, klouzků, kuřátek, a jiných šmejdů jsou mraky. Pravé hřiby nesbírám, jsou chuťově i vůní ouplně naprd.
muflon
— čtv čec 11, 2013 5:43 pm
martina72 píše:
Na hlívě ústřičné není vůbec mimořádně zdravého. Je to prostě potravina jako každá jiná. A ta houba má tu výhodu, že si ji každý může pěstovat doma v docela velkých objemech, jest plodná. Soused v tom už zas jede. Dělali jsme žampiony (ty nesnáším, vůbec mi nechutnají, jsou ouplně jalové a kuchařsky neisnspirující), václavky, hlívu, šiitake. Rozhodně neušetříte ani peníze, ani tím nějak nepookřejete. Jde o to, zda vám to chutná.
Ostatní houby rostou v sezoně běžně za rohem, takže holubinek, růžovek, šedivek, bedel, polohříbků, křemeňáků, kozáků, klouzků, kuřátek, a jiných šmejdů jsou mraky. Pravé hřiby nesbírám, jsou chuťově i vůní ouplně naprd.
Působení: Mevinolin způsobuje snížení obsahu lipoproteinů krevní plazmy a snížení hladiny cholesterolu a triglyceridů. Má účinky antibakteriální, protinádorové - ty jsou vázány na polysacharidy,snižuje hladinu krevního cukru a v poslední době se prokazuje příznivé působení u alergií. Nedostatek kyseliny folové způsobuje poruchy růstu vlasů, poruchy růstu kostí, zánětlivé změny na pokožce úst, chorobné snížení bílých krvinek.
Jarda
— sob srp 31, 2013 6:10 pm
Jantar píše:
Je zdravá i vařená hlíva ústřičná? Nebo se tím všechno zničí a je k to ničemu?
Xion
— pon srp 15, 2016 10:16 am
Jarda
— ned srp 21, 2016 11:32 am
Xion píše:
Ja som kdesi cital, ze dokonca tepelne upravene huby, obsahuju niektore latky, co surove nie, ze sa tam nieco aktivuje, ale neviem sa dopatrat kde, a ci ide o vsetky huby, alebo len niektore. V kazdom pripade z toho vyplyvalo, ze vhodne je ich praveze tepelne upravit. Skusim to dohladat, a hodit sem, kde som to cital. Zaujalo ma to vsak, kedze som si myslel, ze surove su rozhodne lepsie. V mnohych pripadoch sa teplom aktivuju urcite latky, ktore surova rastlina nema. Su na tom zalozene aj niektore odvary, caje atd... zaujimavostou je napriklad aj suseny zazvor, ktory obsahuje ine latky, nez cerstvy, a najlepsie vysledky sa dosiahnu pouzivanim oboch... mozno to bude tak aj u hub, ze najlepsie vysledky budu v kombinacii tepelne upravene huby + surove.
krasnagadgetka
— pát bře 17, 2017 12:48 am
Jarda
— sob bře 18, 2017 7:36 pm
krasnagadgetka píše:
Jak často hlívu jíte a jíte jí celoročně? Pokud hlívu vaříte, na kolik stupňů? Dočetla jsem se, že se má vařit maximálně na 40 stupňů, jinak se v ní vše z dravé zničí? Moc děkuji.
Cordyceps
— ned zář 17, 2017 4:02 pm
ctihodnymuz
— pon zář 18, 2017 7:19 pm
Cordyceps píše:
chcel by som sa spytat ci aj huby ktore vyvolavaju prehlbovanie vedomia su tiez roznako zdrave. cital som knihu od p. profesora Grofa, a tak som sa nad tym zamyslel. aky je vas nazor? je to dobre obcas si prehlbit vedomie pomocou napr vasich lisohlavok?
Je potřebí nikoliv "zamyšlení se", alébrž rozhodnutí. Zaujmutí postoje ku věci.
Zmiňované "prohloubení myšlení" je ve skutečnosti otvírání vrátek, která se vám již nemusí podařit zavřít.
Pokud vám vyhovuje dobrodružství typu, že se stanou nevratné věci, prosím ....
Kdysi jsem vysvětloval, pomocí podobného opisu věci, záležitost svému žákovi, který experimentoval s lecčíms.
Otázka, kterou jsem mu položil, zněla:
Chceš otěhotnět a porodit a mít dítě? A do smrti s ním, se vším všudy, co to obnáší, žít? Odteďka?
Pochopil to ....
Chápeme se též?
Cordyceps
— úte zář 19, 2017 5:17 pm
alebo ci mam chut zaplatit dan za otvorenie dveri do neznama?
Gamina
— stř zář 20, 2017 8:02 am
Cordyceps píše:
chcel by som sa spytat ci aj huby ktore vyvolavaju prehlbovanie vedomia su tiez roznako zdrave. cital som knihu od p. profesora Grofa, a tak som sa nad tym zamyslel. aky je vas nazor? je to dobre obcas si prehlbit vedomie pomocou napr vasich lisohlavok?
Jarda
— ned zář 24, 2017 12:51 pm
Cordyceps píše:
chcel by som sa spytat ci aj huby ktore vyvolavaju prehlbovanie vedomia su tiez roznako zdrave. cital som knihu od p. profesora Grofa, a tak som sa nad tym zamyslel. aky je vas nazor? je to dobre obcas si prehlbit vedomie pomocou napr vasich lisohlavok?