Klíčení semen

Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, zda a jak klíčíte semena, jakou soupravu na klíčení doporučujete, eventuelně jaký postup.
Sama jsem zkoušela klíčit v PET lahvích (nerada, nemám ráda plasty, ale dobře se v nich semena promývají) pšenici - ale ta kvasila a nechutnala mi, pohanku - ta klíčila dost obtížně a pak jsem nevěděla, jak se zbavit těch nesmírně tvrdých slupek, quinou - ta klíčila dobře, ale poměrně brzy se mi přejedla , cizrnu - klíčila dobře a byla ze všeho asi nejchutnější.
Děkuji za rady a tipy.

Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, zda a jak klíčíte semena, jakou soupravu na klíčení doporučujete, eventuelně jaký postup.
Sama jsem zkoušela klíčit v PET lahvích (nerada, nemám ráda plasty, ale dobře se v nich semena promývají) pšenici - ale ta kvasila a nechutnala mi, pohanku - ta klíčila dost obtížně a pak jsem nevěděla, jak se zbavit těch nesmírně tvrdých slupek, quinou - ta klíčila dobře, ale poměrně brzy se mi přejedla , cizrnu - klíčila dobře a byla ze všeho asi nejchutnější.
Děkuji za rady a tipy.

Ano klíčím, ale obiloviny minimálně, většinou pouze luštěniny. Postup i vybavení, používám opravdu to nejjednodušší, co se použít dá. Vezmu běžnou zavařovací sklenici, se šroubovacím víčkem, do ní dám cca 50 ml suchých semen a jako když se točí pivo, takzvaně po skle, propláchnu vodou. To, co vyplave, stejně nemá klíčivost, tak to sliji a propláchnu stejným způsobem tolikrát, až nic nevyplave. Veškerá propláchnutá semena musí ležet na dně a vody je nad nimi minimálně 2x tolik co semen. Sklenici dám na kuchyňskou linku a položím na ní víčko tak, že ho otáčím proti směru utahování co nejdále, aby se vytvořila mezera a dovnitř mohl vzduch. Nechám takto přes noc, ráno sliji vodu, opět propláchnu a znovu sliji, nechám dost vykapat a semena sklepnu na dno do rovnoměrné vrstvy. Přiklopím víčkem, stejně jak jsem popisoval a toto opakuji každý večer a ráno. Cca po 3 – 6 dnech, jsou klíčky dost dlouhé, pak je naposledy propláchnu, okapu a dám do lednice. Zde vydrží, opět lehce přiklopené víčkem, mnoho dní a je potřeba je propláchnout tak 1x za dva dny.
Klíčené luštěniny jím skoro denně, většinou mungo, čočku, nebo hrách a někdy z nich v mixéru vyrábím velice dobré, pálivé zálivky na zeleninu. Luštěniny se velice dobře klíčí a skladovat se dají v lednici i mnoho dní, ale je třeba je každý druhý den propláchnout. Jíst by se jich mělo jenom trochu, na jedno jídlo tak 2 - 3 vrchovaté polévkové lžíce.
Dobré sytící jídlo, je také naklíčená pšenice špalda, nebo jiné obilniny, rozemleté na hmotu jako na sekanou, posypané jemně umletým mákem a oříšky, polité medem. Je to dobré a vysoce kalorické jídlo, ale sám to nejím, používal jsem to dříve, než jsem přešel k této stravě, co doporučuji. Jedná se o velice syté jídlo a doporučuji to s množstvím nepřehánět.

Obilovinám se snažím vyhýbat, protože jsem se jednak o nich dočetla dost negativního v souvislosti s lidskou stravou, jednak jsem sama zjistila, že mne třeba chléb nebo rohlíky nadýmají, takže nevidím žádný rozumný důvod, proč je dále jíst. Prozatím ještě zůstávám u vařených krup, které mi v úpravě s majoránkou atd. moc chutnají. Asi zalomíte rukama, ale já prozatím na zcela vita stravu přejít nedokážu. Chystám se stále koupit si toho Angela (odšťavňovač), tak snad se mi to se šťávičkami časem podaří.
Jinak to sklo na klíčení bude asi opravdu nejepší, děkuji za návod.

Ono to není o chutích, ale o logice, chutí se nedokážete zbavit, jde o normální drogovou závislost, přičemž, jak jsem zde již psal, chleba je nejhůře odbouratelná droga co znám a vaření potravin je hned na druhém místě.

Aké dlhé majú byť klíčky a aké výhonky? Klíčky považujem za dostatočné, keď sú dlhé rovnako ako zrnko čo nakličujem. Výhonky nechávam tak 5-6 cm. Niekedy sa začne pri výhonkoch tvoriť už korienok, čo mi vadí. Neviem ako zabrániť, aby sa ten korienok tak skoro nevytváral. Asi robím niekde chybu. Ale nie vždy sa to spraví, neviem prísť na to prečo niekedy áno a niekedy nie. Uvítam praktickú radu. Nakličujem, ako praktický človek, v zaváraninových pohároch. Aspoň ich zmysluplne využívam, keď už nezaváram

Aké dlhé majú byť klíčky a aké výhonky? Klíčky považujem za dostatočné, keď sú dlhé rovnako ako zrnko čo nakličujem. Výhonky nechávam tak 5-6 cm. Niekedy sa začne pri výhonkoch tvoriť už korienok, čo mi vadí. Neviem ako zabrániť, aby sa ten korienok tak skoro nevytváral. Asi robím niekde chybu. Ale nie vždy sa to spraví, neviem prísť na to prečo niekedy áno a niekedy nie. Uvítam praktickú radu. Nakličujem, ako praktický človek, v zaváraninových pohároch. Aspoň ich zmysluplne využívam, keď už nezaváram

Podstatná část dotazu chybí, to o čem se vlastně bavíme, velice se totiž liší obiloviny a luštěniny. Jinak s výhonky nijak bohaté zkušenosti nemám, protože sám si je nedělám, tomu jsem na chuť nějak nepřišel, je to přeci jen moc pracné. Obiloviny, pokud je vůbec občas použiji, většinou pouze máčím cca 12 hodin a pak zpracuji na syrovou kaši. Jedině pšenici špalda občas klíčím a u ní nechávám klíčky tak do 3-4 mm, jinak jsou již hořké. V naprosté většině případů klíčím luštěniny, konkrétně mungo, čočku a hrášek, zde je vhodné mít klíčky tak 10-20 mm, to chutnají nejlépe.

Mozem sa opytat, preco doporucujete jest naklicenych strukovin tak malo? Teoreticky, co by sa stalo, keby niekto nahradil pravidelne konzumovanie varenej obiloviny so strukovinou, klicenymi variantami o rovnakej hmotnosti (teda napriklad dovtedy by konzumoval ako hlavne jedlo 100g varenych obilovin a k tomu 50g varenej strukoviny a nahradil by to 100g naklicenych obilovin a 50g naklicenych strukovin). Boli by naklicene varianty tychto veci tak nabite vyzivnymi latkami, ze by mohli sposobit nieco negativne?

Jako hlavní jídlo jsem naklíčené obiloviny zkoušel tak před 15 lety a rozhodně se mi to moc neosvědčilo. Tělo tak velké množství mimořádně vydatné potravy víceméně odmítá a vyvolávalo to u mě velké zažívací potíže. U luštěnin je to ještě horší, zde se člověk doslova přiotráví bílkovinou. Protože si tyto zkušenosti pamatuji jako značně nepříjemné, doporučuji užívat pouze malá množství a sám to tak také dodržuji. Nakonec není problém si to vyzkoušet, třeba Vaše tělo bude reagovat jinak, ale rozhodně bych to nemíchal, dejte si buď jedno, nebo druhé.

A ked sa tie mnozstva jedia vo varenom stave, tak sa telo z bielkovin nepriotravi?
Inak, viem ze podla teorie delenej stravy, sa nemaju obiloviny a strukoviny miesat, no cital som o najnovsich vyskumoch, ktore ukazuju, ze Hayova dieta zlozena na zaciatku storocia nieje az taka presna a telo ma celkom dobre mechanizmy, ako travit obiloviny a strukoviny sucasne. Nieje to vsak z hodnoverneho zdroju, no tiez si myslim, ze jest obiloviny so strukovinou nebude tak kriticke, ako sa o tom niekedy hovori. Navyse, tato kombinacia predsa obsahuje bielkoviny, ktore sa dobre doplnaju.
Ja sa len zamyslam, cim nahradit doporucovane davky energie. Napriklad, taky obed 100g priloha obiloviny - 1500 KJ, a k tomu hlavne jedlo, vacsinou byva dalsich 1000-1500, a k tomu zeleninovy salat. Cize taky obed varaka dava 3000 KJ a vela ludi na tom ani nepriberie, a ked sa nejak viac hybu, alebo nebodaj posiluju, je to dokonca aj malo. Cim to nahradit v surovej strave? Zjem pol kila zeleniny, tam mam ani nie 1000 KJ, nejake klicky, trochu oleja, to da horkotazko 1500 KJ. Je to postacujuce? Myslim pre cloveka, ktory sa poriadne hybe... ale keby dal napriklad vacsie mnozstvo klicenych obilovin a strukovin, je to co sa tyka kalorii zodpovedajuce normalnym varackym obedom.
Viem ze nerad pouzivate kalorie, ale na priblizny odhad niesu zas take zle. Ake davky KJ doporucujete zjest pocas dna pri fyzickej zatazi, napriklad take bezne aktivity vecer futbal alebo behanie.
Doobeda ovocie - 3/4 kila - 1500 KJ
Obed - 2000 KJ
Olovrant - nejake orechoviny - 2000 KJ
Vecera - ako obed 2000 KJ.
Bolo by toto dostacujuce (verim ze pre cloveka co sedi na zadku ano, ale pre cloveka, co ma napriklad fyzicku robotu alebo sportuje)?

Víte, teorií je opravdu mnoho a velice se rozcházejí, čili vezměte si na pomoc holou logiku a nechte teorie teoriemi. Náš dávný předek, jednak obilí, ani luštěniny nevařil, neměl totiž v čem a nad čím, dále pochybuji, že když někde u lesa žvýkal syrové obilí, cíleně si k tomu donesl ještě odjinud luštěniny. Pokud se na to podívám takto jednoduše, logicky mi vyjde, že na podobnou kombinaci nás naši předkové nevybavili, protože se v jejich stravě prostě nevyskytovala. Jednorázově to žádný velký problém znamenat nebude, ale při dlouhodobém používání vidím celkem reálné narušení dobrého trávení.
Srovnávat syrové jídlo s vařeným, nemá žádný smysl a počítat to přes nějaké kalorie, už vůbec ne. Jako jednoduchý příklad, uvedu svůj dnešní pracovní den. Ráno 5,30 ořechové mléko 0,5 litru a postupně ještě 1,5 litru čerstvé šťávy, většinou z melounové slupky s cca 1,5 cm silnou vnitřní vrstvou. V 8,00 ovocný salát cca 500g s rozinkami, kokosem a polévkovou lžící lněného oleje. Potom jsem celý den, na plném sluníčku, pouze v kraťasech, řezal dříví na zimu a za celý den jsem pořezal skoro dvě nákladní auta. V průběhu řezání, do 17,30 jsem vypil pouze 0,5 litru živé vody, jídlo žádné. V 18,00 opět melounová šťáva cca 1 litr a v 18,30 oběd s večeří zeleninový salát cca 600 g s patlanicí z lněného oleje. Než půjdu spát, tak ještě vypiji cca 1 litr melounové šťávy. Na kalorie jsem to nepočítal, to nechám na Vás, ale dle mého názoru to naprosto neodpovídá odvedenému fyzickému výkonu. Celý den jsem byl naprosto v pohodě, bez jakékoliv známky únavy a přes neskutečné polední vedro, jsem se nijak nepotil. Předpokládám, že na kalorie bude moje celodenní jídlo celkem chudé a jak vidíte nepředstavuje to žádný problém. Z toho já usuzuji, že jsou kalorie naprosto nesmyslná nic neříkající čísla, nemá význam se s nimi zatěžovat a komplikovat si tak život. Důležité je být v pohodě, pokud bych se narval například řízkama, tak mám kalorií nesporně dostatek a nepořežu ani polovinu, budu zpocený jako prase a večer omdlím. Jak vidíte celkem snadno Vám odpovídám a mozek stále docela funguje. Tento problém tedy neřešte v teoretické rovině, to je k ničemu, prostě si to vyzkoušejte a přijdete na to, jak je Váš dotaz zbytečný.

Zde jste zapomněl, že už lovci mamutů používali oheň, zajisté ne jen aby se ohřáli.

Toto množství, pokud bylo zkonzumované, odpovídá hodnotám podle energetických tabulek na více než 5000 KJ. Živá voda má též dosti značný podíl na dodání energie, volným kyslíkem.

Rozdíl je pouze v tom o jaké auta by šlo, a zda byla použita pila nebo cirkulárka.

Tak to bych si neodvážil tvrdit.

Při tomto stravovacím režimu, by stačilo vyprazdňování střev 1x týdně.

A vařili? Pokud se domníváte, že ano uveďte v čem.
Pokud myslíte, že se lze k této hodnotě dopočítat, tak Vám to vyvracet nebudu. U živé vody Vám názor nevyvracím, to je pravda, ale kalorie rozhodně nemá.
Běžná velikost stavebního auta Mercedes, korba má předpokládám tak cca 6 m3. Uvážím li, že dost velkou část tohoto objemu tvoří vzduch, tak celkový zpracovaný reálný objem je 7-8 m3. Něco málo jsem řezal motorovou pilou cca 1/4 a zbytek na cirkulárce.
Vidíte a já docela jo.
Při tomto stravovacím režimu se střeva spontánně čistí minimálně 2x, spíše však 3x denně.

Tazko to vyratat, kolko to da KJ, ale na porovnanie medzi dostatok surovej stravy a dostatok varenej, je to zaujimave. Ono ovocne stavy sa nezdaju, ale maju okolo 200 KJ na 1 deci, takze ked sa piju na litre, da to dost energie.
Kazdopadne, pripada mi realne, ze vo vycistenom organizme staci 6000 KJ na den, pokial je strava surova a vhodne skombinovana (nezatazuje travenie). Ale v organizme zanesenom treba mozno viac KJ, inak moze dojst k ubytkom hmotnosti a energie (co vela ludi v prechode zaznamena).
Prave preto rozmyslam, ako v prechodnej faze zabezpecit tych 8000 KJ surovej stravy, to by malo stacit na to, aby sa na tom vyrazne nechudlo. (teda ovsem, niekomu to chudnutie prospeje ).

Tazko to vyratat, kolko to da KJ, ale na porovnanie medzi dostatok surovej stravy a dostatok varenej, je to zaujimave. Ono ovocne stavy sa nezdaju, ale maju okolo 200 KJ na 1 deci, takze ked sa piju na litre, da to dost energie.
Kazdopadne, pripada mi realne, ze vo vycistenom organizme staci 6000 KJ na den, pokial je strava surova a vhodne skombinovana (nezatazuje travenie). Ale v organizme zanesenom treba mozno viac KJ, inak moze dojst k ubytkom hmotnosti a energie (co vela ludi v prechode zaznamena).
Prave preto rozmyslam, ako v prechodnej faze zabezpecit tych 8000 KJ surovej stravy, to by malo stacit na to, aby sa na tom vyrazne nechudlo. (teda ovsem, niekomu to chudnutie prospeje ).

Vidíte nejde to a přitom člen viliro to "vypočítal" docela přesně. Ovocné šťávy jsou opravdu energeticky bohaté a navíc jde o rychle vstřebatelnou energii, která vůbec nezatěžuje trávení.
Opravdu nevím, já kalorie naprosto nezkoumám a u naprosté většiny lidí nějaký ten úbytek váhy není rozhodně na závadu. Na syrové stravě se váha automaticky stabilizuje na fyziologické váze, kterou měl člověk těsně po dokončení svého vývoje, což odpovídá váze z cca 18 let a dále neklesá, to by jste musel hladovět.

Tohle je pro mne velmi inspirující. O sobotách taky chodím do lesa dělat dřevo (jste fachman! Taky za den uděláme 8 metrů dřeva, ale ve dvou lidech... no býváme v lese v náročném terénu) a pořád ještě nemám úplně jasno, jak se při tak náročné fyzické práci stravovat, aby člověk vydržel při síle. Rozhodně zatím nevydržím makat bez jídla celý den, jak popisujete. Kam jsem zatím dospěl je: ráno čerstvá ovocná šťáva cca 3/4 litru, za hodinu dám dvě tři jablka a práce začíná. V průběhu práce vždy cca po hodině až hodině a půl pociťuji úbytek sil, tak dám jablko nebo banán (toto platí pro dopoledne i odpoledne). K obědu dám pět šest banánů (namačkáno vidličkou na kaši, přidán strouhaný kokos a špetka mleté skořice). Večer cestou z lesa tři čtyři jablka. Za celý takový den mi stačí jen cca dvě deci vody, žízeň nemám (stačí voda obsažená v ovoci, zelenině). Doma večer pak často chutě na sladké, takže hřeším (Miňonka, Tatranka, sušenka apod.), což chci odstranit.

Jasně, 40 let jím chleba, hodně jsem mu přivykl a je to věc, které se teď na vita stravě jaksi pořád nedokážu zbavit. Když už (ne denně), jím chléb celozrnný nebo knackebrot a je to pochoutka - nevím, kdy se chleba zbavím.
Taky si dělám chléb sám - naklíčím pšenici, pak ji zhomogenizuju, přidám trochu šrotu na zahuštění a udělám placky, které suším při 40 °C, mám tedy živý nepečený chléb. Není ale zdaleka tak dobrý jako pečený kupovaný, ach jo.

No já to nedělám v lese, ale doma u baráku a mám to dřevo složené z korby nákladního auta naprosto přesně na šáhnutí za zadkem. To je potom o něčem jiném a taky neřežu kuláče, ale staré trámy ze staveb. Mám tam sice spoustu hřebíků, ale peru to i s nimi, pilu si tak po cca 1 hodině brousím a jinak se ničím nezdržuji.
Té šťávy ráno do sebe musíte dostat minimálně 1,5 litru a vhodná je právě ta kombinace s ořechovou vylisovanou směsí, je to mimořádný zdroj energie a zdraví. Bacha na to "přátelské oplatky" jsou velice nepřátelské k vašemu tělu a velice narušují acidobazickou rovnováhu i trávení.

Zbavit se trvalé chuti na chléb, není prakticky možné, chuť mám i já, ale Vaše vědomí musí ustát svou nadřazenou roli nad tělem, pak to funguje.
Sušený chléb můžete vyzkoušet takto, rozemelte naklíčenou pšenici na strojku na maso, aby výsledek vypadal jako sekaná, potom si v mixéru udělejte pohankovou mouku, kterou to zahustíte a přidáte příchutě. Většinou česnek, skořici, nebo různá koření, je otázkou co Vám chutná, tak to vyzkoušejte. Poté se plátky velikosti kupovaného "polystyrénu" usuší a je to. Nyní již dlouhou dobu obilí nejím, ale dříve jsem takto vyráběl placičky velice často.

Jardo moc Vám děkuji za radu, to samozřejmě vyzkouším, zatím, než obilovinám odvyknu. Děkuji!

Pri kliceni ma znervoznuju dve veci, preto sa Vas opytam, ake sitko pouzivate? Ja pouzivam kovove, do ktoreho vysypem klicky... kym su este nevyklicene, je to v pohode, avsak ked su vyklicene, ten kov akoby z nich trhal supky a aj tie vyhonky ostavaju zachytene v medzerach. Pouzivate sitko z umelej hmoty?

Dalsia vec je, ze do zavaraninovej flase sa z toho sitka pomerne tazko vysypavaju, po preplachovani. Ma proste uzke hrdlo. Z tohto pohladu by sa viac hodila nejaka miska, len cim by sa to potom prikrylo?

Este sa chcem opytat, ako to myslite s tou rovnomernou vrstvou, ja ked klicim na cely tyzden, tak po vykliceni je mungo do polovice zavaraninovej flase. To znamena, ze tie klicky uplne na spodu su doslova "udusene". Nevadi to? Alebo je vhodnejsie dat ich len do vrstvy vysokej 1-2 cm? Potom by sa ale zisla nejaka nadoba z dnom co ma velku plochu.

Hledáte v tom zbytečně problém a složitost, já na to nic nepoužívám a problém s tím nemám, nepotřebuji žádné sítko, cedím to skrz prsty a nic se mi nezachytává, ani neláme. Se sypáním zrn zpátky do sklenice také není problém, prostě jenom sklenici zase otočím, trochu s ní klepnu a zrna jsou kde mají být, dokonce i v rovnoměrné vrstvě. Do běžné zavařovačky nedávejte více jak 100 ml suchého stavu, to pak musí být větší nádoba. V takovém případě si raději udělejte víc dávek po menším množství, ať ta vrstva není tak vysoká.

Aha, ja som myslel, ze to vysypate cele z toho pohara do sytka... ale uz si to viem lepsie predstavit, asi to len prevratite v tom pohari, a vyplachujete to tak, ze klicky ani neopustia pohar?

Ano, klíčky se pouze na chvíli přesunou do opačné polohy, když obrátím sklenici dnem vzhůru a voda která mezi nimi probublává, je pěkně omývá a protéká pomalu mezi prsty levé ruky. Až to vykape, tak sklenici otočím dnem dolu, trochu to sklepu ke dnu a je hotovo. Nic tedy ze sklenice nevyndávám, ani do ní nevracím.

Aha, tak tu som robil tu chybu, tiez sa mi to zdalo prilis otravne, takto je to jednoduche Vdaka, vdaka.

Když jsem četl o dělené stravě, bylo tam uvedeno, že jíst společně bílkoviny s uhlovodany je "životu nebezpečné". Konkrétně Cingroš, Sám sobě doktorem, strana 11. Oříšky s medem jsou "zakázanou" kombinací. Jak tomu mám rozumět, když tu teď radíte uvedené smíchání? Děkuji

Když jsem četl o dělené stravě, bylo tam uvedeno, že jíst společně bílkoviny s uhlovodany je "životu nebezpečné". Konkrétně Cingroš, Sám sobě doktorem, strana 11. Oříšky s medem jsou "zakázanou" kombinací. Jak tomu mám rozumět, když tu teď radíte uvedené smíchání? Děkuji

Ať to nemate čtenáře, že si protiřečím, tak to sem za Vás překopíruji celé, ono vždy není vhodné vybrat pouze dílčí úsek nějaké rady. "Dobré sytící jídlo, je také naklíčená pšenice špalda, nebo jiné obilniny, rozemleté na hmotu jako na sekanou, posypané jemně umletým mákem a oříšky, polité medem. Je to dobré a vysoce kalorické jídlo, ale sám to nejím, používal jsem to dříve, než jsem přešel k této stravě, co doporučuji. Jedná se o velice syté jídlo a doporučuji to s množstvím nepřehánět." Já všude píšu, že obiloviny jíst nedoporučuji, ale pořád je toto jídlo k organizmu ohleduplnější, než jiná obilná vařená, či pečená jídla, jako například oplatky. Co se týká uvedené kombinace, opravdu na denní jídlo vhodná není, ale jednou za čas, proč ne.

Ráda bych se zeptala na váš názor na naklíčené luštěniny - občas čtu recepty, že se má například naklíčená čočka přidávat do salátu atd. Zkusila jsem to a je to výborné (co se chuti týká) - i hrách - ale je to prospěšné - popřípadě je nutno vyvarovat se kombinaci s některou potravinou?

Klíčené luštěniny jsou, jako jiná klíčená semena, vynikající potravina a jde doslova o enzymatickou, vitamínovou a minerální bombu. Mají velikou výživnou hodnotu a stačí jich opravdu málo, na jedno jídlo pouze několik polévkových lžic. Není třeba se ničeho bát, akorát není vhodné sníst jich naráz větší množství.

Začínám s klíčením a někde jsem se dočetla, že je nutné proplachovat klíčky převařenou vodou. Vy nic takového nepíšete. Co si o tom myslíte?

Já to nedělám a je to podle mého názoru zbytečné.

Klíčky som si začal pripravovať pred týždňom, aby som zvýšil podiel enzýmov a vitamínov (a v neposlednom rade aj dobre stráviteľných bieklovín... pre mňa ako zmiešano-bielkovinný typ) v mojej strave. Namáčam ich v rozmrazenej vode, aby som v nich pred nakličovaním prebudil "zdravšiu silu" do nového rastu... Samozrejme, na 70g adzuki (napríklad) nepoužijem liter rozmrazenej vody, ale nejaké 2,5dcl ( namáčam 24 hodín, dva krát vodu vymením za ten čas, čiže spolu 5dcl ). Potom preplachujem semená 2 krát denne, asi 4 preplachy na jedno prepláchnutie. Vo vode z vodovodu. Už by to bola neznesiteľná piplačka robiť to prevarenou vodou, nakoľko už teraz mám sedem 1,5 litrových sklenených džbánov vody nad kredencom, a viac mi ich tam už netreba... (predsa prevarená voda musí niekde chladnúť), navyše pri preplachovaní sa nezachytí prakticky žiadna chémia na semenách (teda v podstate klíčkoch), nakoľko sa ešte na sitku dobre, no zároveň jemne) odkvapkajú. Možno tak gázu by som vlhčil v prevarenej vode - totiž v tom prípade jej stačí málo.
Inak ja to robím s klíčkami (napríklad - ako jeden z receptov ) takto :
Keď už mám napríklad špaldové klíčky v dostačujúcej "zrelosti", tak ich dám na minútku (max. 2 minútky) "podusiť" v rozmrazenej vode, kde pridám trochu chilli. Zbytok vody z hrnca vylejem (snažím sa, aby tej vody bolo čo najmenej, ak je jej tam len 5ml, tak ju nevylejem...) do hrnca, takto chuťovo upravené klíčky zmiešam so 100g nepasterizovanej brydze. Samo o sebe ma to nenasýti dostatočne (mňa osobne), tak si k tomu dám ešte 1-2 krajce 2-3dňového kváskového celozrného špaldového chleba ( to je cca 40 - 90g chleba ), ktorý predtým niekedy naparím nad parou. Tým chlebom totiž trochu "anulujem" príliš jinovú energiu klíčkov (ktorá by v zime prekážala...), navyše sa mi chlieb žiada - a je lepšie ho doplniť v menšom množstve takto spolu s klíčkami, ako bez klíčkov. Radšej tých 40 - 90g chleba, ako si dopredu navariť neklíčenú špaldu a "archivovať" ju v chladničke + týždeň dojedať (lebo uprednostňujem klíčky pre spomínané veľké výhody)... to zdravé určite nebude...
Kebyže totiž vynechám chlieb a namiesto neho si dám nie 70, ale 120g klíčkov (mám namysli váhu špaldových zŕn v surovom stave), tak by to bolo asi až príliš veľa vitamínov a bielkovín... aspoň všeobecne, pre mňa možno nie. A ešte... zabudol som spomenúť, že si dám k tomu na konci (po zjedení toho všetkého) aj zeleninu, hlavne nízkoškrobovú (mne taká vyhovuje najviac).
Dôležité : Ak sa cítim sýty (alebo cítim, že sýtosť za chvíľu príde), tak to proste nedojem. Radšej kúsok vyhodiť...
O čom som presvedčený : Za minútku vo vriacej vode (pri dusení na minimálnom množstve vody a nie varení) sa nemôžu zničiť enzýmy z akýchkoľvek klíčkov (pôvodom zo semien obilia či strukoviny)... totiž je ich tam oveľa viac ako pred nakličovaním, a tak minútka, max. 2 minútky nemôžu zahubiť ani polovicu enzýmov a vitamínov, a možno ešte menej (kto robil výskum ?). Mne to takto viac chutí (chvíľku podusené), je to vláčnejšie.
Inak čo sa týka nakličovania obilia a strukovín (nevravím nič nové, no možno niekto o tom nevie)... tak škroby sa v nich do vysokej miery (takmer úplne) premenia na cukry... a tak prestanú zahlieňovať organizmus človeka, a budú sa oveľa lepšie tráviť. K tomu si prirátajme niekoľkonásobne zvýšené množstvo vitamínov, enzýmov, minerálov (ak sa nemýlim), a asi zdvojnásobnenie množstva bielkovín (preto pozor pre sacharidové typy, aby nejedli klíčkov až príliš v priebehu dňa), čo ocením najmä ja.
Za minútku až dve minútky dusenia, tuky nestihnú emulgovať, a ani bielkoviny sa nerozpadnú... Za ten krátky čas sa ale stihne spojiť chuť klíčkov s chuťou koreniny (alebo inej ingrediencie) v jednom hrnci - čo ja ocením. A keď sa predsa len "bojíte", tak si dajte po jedle 1-2 polievkové lyžice pickles.
Klíčky sa dajú aj pomlieť, vtedy by možno stačila (mne osobne) tepelná úprava aj 30 sekúnd. No neviem, či by to oproti minúte vôbec bol rozdieľ, keďže 30 sekúnd je predsa len menej, no klíčky by už boli pomleté, a tým by sa (teoreticky) vitamíny a enzýmy ničili možno rovnako rýchlo (ale veeeľmi šetrne, minúta je predsa krátka doba).
Treba si uvedomiť : Nemôžeme porovnávať 90 minút varenia mäsa či strukovín s dusením dopredu enzymaticky a vitamínovo "prebudených" klíčkov, ktoré budeme tepelne upravovať (100 stupňov celzia) o 45 až 90 krát kratší čas.
To, či budete klíčky jesť takto krátko podusené alebo úplne bez tepelnej úpravy, to je len a len na vás .

Nikto sa k tomu nevyjadrí ? Zaujímavé.... nenarážam na to, že by sa na to mal vyjadriť pán Jarda - to som nepovedal. Ale že nikto nechce rozvíjať túto tému.... To nikto z vás neklíči ? Alebo - v čom je problém ? Sírnu patlaninu, "bíle jedy" atď, to viete rozoberať do nekonečna. Ale keď ja niečo navrhnem, tak....

Nikto sa k tomu nevyjadrí ? Zaujímavé.... nenarážam na to, že by sa na to mal vyjadriť pán Jarda - to som nepovedal. Ale že nikto nechce rozvíjať túto tému.... To nikto z vás neklíči ? Alebo - v čom je problém ? Sírnu patlaninu, "bíle jedy" atď, to viete rozoberať do nekonečna. Ale keď ja niečo navrhnem, tak....

Ke klíčení není třeba se vyjadřovat, to je nepochybně velice užitečné a zdravé, ale to vymýšlení s jejich tepelnou likvidací není hodno komentáře. K tepelným úpravám potravin jsem zde toho napsal již myslím dostatek na to, aby každý mohl pochopit, že je nesmysl potraviny tepelně upravovat a klíčky už vůbec ne, tím vlastně ztrácí význam je vůbec vyrábět.

Mám otázku na ľudí, čo klíčia (alebo klíčili) pšenicu špaldovú.
Klíčim klíčky (mungo, adzuki, pšenica špaldová, ovos, sézam) v "nakličovacích súpravach" Marianna. Som spokojný - až na jednu vec. Pšenica špaldová zvykne zapáchať... Klíčim podľa doporučení (teraz sa bavíme o pšenici špaldovej) 3 dni (niekedy 4), pričom predtým ju namočím na 24 hodín (dva krát za ten čas vymením vodu). Počas tých troch dní preplachujem špaldu 2 krát denne (viac sa mi nechce - nie je ani čas), a nechám v miskách pekne odkvapkať. Takže nechápem..... Ten problém so zápachom (akoby za nohami...fuj) mám len so špaldou. Zostupňuje sa, keď ju pred použitím prepláchnem a vystavím na 30 minút slnečným lúčom. Potom smrdííííí... Tak ju prepláchnem 2-3 krát znova, a musím ju dať variť na 2 minúty, aby sa to eliminovalo....
Čo môže spôsobovať ten zápach ? Je to prirodzené pre špaldu ? ...Hmmm.... Lebo fakt neviem, čo by som mohol robiť zle....
Ďakujem za odpoveď(e).

Tú nakličovaciu súpravu od Marianny som takmer hneď prestala používať, práve z dôvodu o ktorom píšeš, pretože zrnká a nielen zo špaldy z nej páchli. Nemá dobré odvetrávanie. Praktické sú zaváraninové poháre so širokým hrdlom alebo malé Pet fľašky. Keďže tej naklíčenej špaldy na jedno jedlo nezješ veľa, najjednoduchšie je to takto. Zrniečka (nie moc hrubú vrstvu) stačí na tanieriku alebo menšej miske so širším dnom zaliať vodou a prvý deň nechať celé ponorené. Další deň ich vodou len premyť a nechať prikryté sitkom, cez ktoré prehodiť utierku, aby nevysychali. Premyť stačí 2-3 x denne a za dva-tri dni podľa teploty sú pripravené. Vodu pri klíčení je treba vyliať tiež z dôvodu, že sa do nej uvoľňuje kyselina fytová, ktorá telu odoberá minerálne látky. Naklíčená špalda by nemala páchnuť, aspoň mne nepáchne.

Většinou tyto problémy způsobuje velké teplo, kdy se klíčky zapaří, nebo poškozené zrno, které má uražené špičky a tím pádem nízkou klíčivost. Pak dochází ke kvašení, nebo hnití a takový výrobek bych rozhodně ke konzumaci nedoporučoval.

Máte pravdu, pán Jarda. Zrná sú poškodené... vyklíči asi len 1/3 zŕn.... tie čo vyklíčia, tie voňajú. Tie čo nie, tie smrdia a niektoré z nich sú zmäknuté ako puding. Takže mi ostáva skúsiť inú značku špaldových zŕn ( používal som Bio...... lebo sú len o 10centov drahšie ako "nebio"...bio teda nezaručí všetko... ). A keď ani tá druhá značka ( poznám len dve ) nebude o.k. nakličovať, tak sa žiaľ budem musieť vzdať nakličovania špaldových zŕn...

Máte pravdu, pán Jarda. Zrná sú poškodené... vyklíči asi len 1/3 zŕn.... tie čo vyklíčia, tie voňajú. Tie čo nie, tie smrdia a niektoré z nich sú zmäknuté ako puding. Takže mi ostáva skúsiť inú značku špaldových zŕn ( používal som Bio...... lebo sú len o 10centov drahšie ako "nebio"...bio teda nezaručí všetko... ). A keď ani tá druhá značka ( poznám len dve ) nebude o.k. nakličovať, tak sa žiaľ budem musieť vzdať nakličovania špaldových zŕn...

To není o značce, ale liší se to u každé dodávky, záleží jak šetrně bylo sklízeno a sušeno zrno.

Pán Jarda, prosím, vyjadrite sa k tomuto ....
http://www.nutritiondata.com/facts/legumes-and-legume-products/4348/2
(výživové hodnoty 207g surových nenaklíčených mungo fazulí)
a
http://www.nutritiondata.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/2333/2
(výživové hodnoty 104g surových naklíčených mungo fazulí)

Pre porovnanie : 207 gramov surových nenakličených mungo fazulí - to je základ, lebo je to surovina, ktorá neprebehla klíčením.
Spomínaných 104 gramov 3 dni nakličovaných mungo fazulí vznikne z (vypočítal som) 28 gramov surových nenaklíčených mungo fazulí...

Pokračujem ďalej :
Ak 207gramov nenaklíčených surových mungo fazulí obsahuje spomínaných (podľa výskumu) 49,5g bielkovín, tak 100 gramov nenaklíčených surových mungo fazulí obsahuje 23,9 gramov bielkovín.
Ak 104 gramov naklíčených surových mungo fazulí vznikne z 28 gramov surových nenaklíčených mungo fazulí ( 28g nenaklíčených surových obsahuje 6,7g bielkovín ), tak sa obsah bielkovín viac ako dvojnásobne ZNÍŽI !??. Totiž na tej stránke sa píše, že 104g naklíčených (v naklíčenom stave gramáž) mungo fazulí obsahuje LEN 3,2 gramov bielkovín...
Áno, chuť naklíčených fazulí sa mení od chute nenaklíčených, lebo sa menia škroby na cukry... ale - načo by sa preboha transformovali bielkoviny... ? Čo by znižovalo ich podiel v mungo fazuli ? Z toho si viem odvodiť len to, že bielkoviny z nenaklíčených mungo fazulí (pri nakličovaní) slúžia ako palivo, ktoré pomáha premeniť škroby na cukry, a tým sa obsah bielkovín znižuje.... JE TO MOŽNÉ, či je to totálne neseriózne meranie ?
Ak áno, kde nájdem podobné meranie v prospech obsahu bielkovín počas nakličovania, o ktorom som toľko počul ?
JA SOM ČÍTAL NA INTERNETE ( u propagátorov klíčenia ), že obsah bielkovín v klíčiacich obilovinách či strukovinách sa (približne) ZDVOJNÁSOBÍ, čiže taká pšenica špaldová by nenaklíčená mala mať 13g biekovín/100g, a naklíčená 26g bielkovín/ na viac gramov, lebo zvýši svoj objem a tým aj váhu - ale tak či tak, vznikla zo 100gramov nenaklíčenej špaldy, je NEPODSTATNÉ, že má teraz väčšiu hmotnosť - aspoň sa človek z toho viac naje za rovnaký peniaz, nie ?...

Záverom : Z toho všetkého vychádza, že nakličovaním sa (údajne - vôbec tomu neprikladám na dôveryhodnosti, možno je to zámerný marketingový ťah proti lacným klíčkom !) znižuje obsah bielkovín v semenách ktoré nakličujeme (lebo Mungo bol len príklad, a určite sa podľa tých štúdií nechová tento druh strukoviny o 180 stupňov opačne ako ostatné, čiže údajne všetky nakličované sa budú takto "správať" vzhľadom ku tabuľkám živín...), a to dvojnásobne, či dokonca viac.
Navyše sa na tej stránke udáva aj to, že sa zhoršuje aminokyselinový profil nakličovaných semien... Prečo by sa tak malo diať, preboha ? Dáva to logiku ?
Prosím, vyjadrite sa k tomu - hoci aj všetci, som za každý názor na to.

O procese nakličovania som našiel toto : "Semeno je uzamknutou pokladnicou skrytej energie vo forme bielkovín, tukov, uhľohydrátov, vitamínov a minerálov. Akonáhle nasaje trochu vody, dejú sa s ním pozoruhodné veci. Enzýmy, ktoré v ňom dovtedy odpočívali, zahajujú svoju aktivitu; začínajú rozkladať uskladnený škrob na jednoduché cukry - glukózu a fruktózu, štiepia dlhé reťazce bielkovinových molekúl na voľné aminokyseliny a premieňajú nasýtené tuky na voľné mastné kyseliny. - zdroj : http://www.strava.sk"
Mám otázku... Tým, že enzými začnú rozkladať škroby na na glukózu a fruktózu, tak.... budú potom naklíčené semená ( napríklad naklíčený ovos či mungo ) zlučiteľné s napríklad bryndzou, zeleninou, alebo orieškami ?
Totiž ja zvyknem takto kombinovať : a) Obyčajná natural ryža (varená) s mungo naklíčenou fazuľou a zelenina
b) Naklíčený ovos s orieškami a zelenina
atď....
Netušil som, že škroby sa premenia na jednoduché cukry, myslel som, že ostanú zložené (dúfam, že zložené cukry sa nerovná škroby...ak hej, tak sa ospravedlňujem sa svoju neinformovanosť).
Myslel som, že glukóza a fruktóza chutia sladko - ale klíčený ovos a adzuki nechutia ako jablko či jahoda, prípadne med.... tak ?
Nerozumiem tomu... teraz čo je lepšie ? Klíčené, alebo neklíčené ? Alebo zjesť len samotné klíčené mungo (bez ničoho, len samo o sebe) v porcii, ktorá zasýti môj hlad - čiže ho nekombinovať s ničím okrem nejakej (napr. sójovej bio) omáčky ?
Ou ou...dilema....

Klíčení semen mění přirozeně látky v nich obsažené a některé využijete lépe. Dle mého názoru není ani tak podstatné, kolik a čeho se v dané potravině nachází, ale jaká je využitelnost a ta se určitě naklíčením razantně zvedá.

O procese nakličovania som našiel toto : "Semeno je uzamknutou pokladnicou skrytej energie vo forme bielkovín, tukov, uhľohydrátov, vitamínov a minerálov. Akonáhle nasaje trochu vody, dejú sa s ním pozoruhodné veci. Enzýmy, ktoré v ňom dovtedy odpočívali, zahajujú svoju aktivitu; začínajú rozkladať uskladnený škrob na jednoduché cukry - glukózu a fruktózu, štiepia dlhé reťazce bielkovinových molekúl na voľné aminokyseliny a premieňajú nasýtené tuky na voľné mastné kyseliny. - zdroj : http://www.strava.sk"
Mám otázku... Tým, že enzými začnú rozkladať škroby na na glukózu a fruktózu, tak.... budú potom naklíčené semená ( napríklad naklíčený ovos či mungo ) zlučiteľné s napríklad bryndzou, zeleninou, alebo orieškami ?
Totiž ja zvyknem takto kombinovať : a) Obyčajná natural ryža (varená) s mungo naklíčenou fazuľou a zelenina
b) Naklíčený ovos s orieškami a zelenina
atď....
Netušil som, že škroby sa premenia na jednoduché cukry, myslel som, že ostanú zložené (dúfam, že zložené cukry sa nerovná škroby...ak hej, tak sa ospravedlňujem sa svoju neinformovanosť).
Myslel som, že glukóza a fruktóza chutia sladko - ale klíčený ovos a adzuki nechutia ako jablko či jahoda, prípadne med.... tak ?
Nerozumiem tomu... teraz čo je lepšie ? Klíčené, alebo neklíčené ? Alebo zjesť len samotné klíčené mungo (bez ničoho, len samo o sebe) v porcii, ktorá zasýti môj hlad - čiže ho nekombinovať s ničím okrem nejakej (napr. sójovej bio) omáčky ?
Ou ou...dilema....

Naklíčená zrna se chovají jako živý produkt, tedy jako třeba zelenina, nebo ovoce a nijak v rozumné dávce nezatěžují organizmus. Na tento proces stačí 12 hodin máčení, ideálně i několik dní klíčení.

To Jarda : pán Jarda, teraz mi napadlo, že keď sa menia zložité cukry zo semien (obilniny, strukoviny) na jednoduché (fruktóza, glukóza), tak... nemôžu mi klíčené semená dráždiť candidu ? Ak áno, bude to pre mňa menšia tragédia (alebo skôr väčšia), ale chcem počuť ako to v skutočnosti je... . Ďakujem za odpoveď.

To Jarda : pán Jarda, teraz mi napadlo, že keď sa menia zložité cukry zo semien (obilniny, strukoviny) na jednoduché (fruktóza, glukóza), tak... nemôžu mi klíčené semená dráždiť candidu ? Ak áno, bude to pre mňa menšia tragédia (alebo skôr väčšia), ale chcem počuť ako to v skutočnosti je... . Ďakujem za odpoveď.

Předpokládám, že nikoliv, ale ono se blbě odhaduje jak jednotlivý člověk na danou potravinu reaguje, je to u každého jiné. Klíčené potraviny většině lidí nijak nevadí, na rozdíl od tepelně zpracovaných.

Jak na pohanku? Přečetla jsem si jak naklíčit pohanku, ale asi dělám něco špatně. Večer vysypu třeba 1/4 hrnku pohanky na talíř a tu poliji 1/4 hrnku studené vody.Prostě aby bylo kousíček vody nad pohankou. Ráno už je ale pohanka taková zkažená, pění a trochu smrdí. To asi normální není co? Pár klíček tam trochu je, ale jen pár, ne u všech.

Klíčení pohanky je problematické, protože zrno je většinou poškozeno a pak neklíčí, ale kvasí, což popisujete. To si musíte sehnat perfektní nepoškozené zrno, ale s tím je obrovský problém.

Kde tu pohanku kupujete? Já nakupuju BIO v supermarketu a klíčí zcele bez problémů. Došla jsem se podívat do kuchyně, mám tam pohanku obživlou 48 hodin, vzala jsem do ruky tak asi 20 semínek a všechna měla klíček a nijak nesmrděla.

Měsíčně skonzumuji odhadem 3kg pohanky a je to podle mě nejlépe klíčitelné semínko. Stačí 2x denně proplachovat a nezasmrádne ani při těch 28mi stupních, co tu máme.

Tak jsem zjistil, že té špaldě se moc klíčit nechce.... jsou to šmejdi.... a i tak to není už jako dřív....

Jinak nevím proč, ale mám problémy s klíčením semen sezamu a konopí - měl jste s tím problémy?

Kde tu pohanku kupujete? Já nakupuju BIO v supermarketu a klíčí zcele bez problémů. Došla jsem se podívat do kuchyně, mám tam pohanku obživlou 48 hodin, vzala jsem do ruky tak asi 20 semínek a všechna měla klíček a nijak nesmrděla.

Měsíčně skonzumuji odhadem 3kg pohanky a je to podle mě nejlépe klíčitelné semínko. Stačí 2x denně proplachovat a nezasmrádne ani při těch 28mi stupních, co tu máme.

Velice záleží na kvalitě zpracování, které musí být maximálně šetrné a čerstvosti semínek, pak to jde opravdu samo.

Špaldová pšenice má dost často uražené vršky semen a pak neklíčí, nejednodušší na klíčení je mungo, čočka a hrášek, což dělám docela často, ale s těmi semínky, na která se ptáte, jsem nikdy nelaboroval.

Občas klíčím obyčejnou pšenici, mám jí zdarma, a až na polámaná semínka taky klíčí dobře. Takže možná zkuste zakoupit obyčejnější příbuznou té špaldové.

Uvažuju o zakoupení celého pytle pohanky přímo z mlýna, při mé spotřebě by to bylo docela ekonomické, ale je fakt, že se trochu obávám, aby kvalita nebyla někde jinde než jsem zvyklá.

S čím lze bez problémů míchat pohanku? Běžně si jí dávám s banánem, mám pocit, že ten není tak náchylný ke kvašení. S jiným ovocem už bych jí asi nemíchala. Asi by to šlo s ořechovými mléky, ale na jejich výrobu nemám přístroj.
Taky by asi nebyl problém si jí dát se zeleninou, ale já jí nejraději k snídani nasladko.

Banán naopak většina protikvasinkových diet zakazuje, ale to záleží na individuální snášenlivosti. Já pohanku ve sladké verzi ještě nejedl a ani si to neumím představit, pro mě je to prostě jídlo, které vyžaduje kombinování se zelenými druhy listových zelenin, jako třeba špenát, nebo salát, ale proti gustu žádný dišputát.

Já myslím, že klíčit fakt není třeba. Pohanku nasypu na talíř, zaleju studenou vodou a až ji po cca 20 minutách nacucne, tak ji sním.

Já používám tento recept http://zkracene.cz/Czz9

Co říkáte na tento článek http://zkracene.cz/SXDK s relativně snadným postupem ? Moc se mi ta PETka nelíbí, asi pořídím misky http://zkracene.cz/ySUP které mě za těch 300zmísta určitě nezruinují. Jinak mě docela udivuje, že článek tohoto typu vůbec na takovémto "bulvár-webu" vyšel...

Profi nakličovadla, které by měli lenivcům nebo těm co nemají čas klíčení hlídat (patřím do obou kategorií) usnadnit život, mají naopak ceny brutální: FreshLife http://zkracene.cz/RpYp EasyGreen http://www.easygreen.cz HealthySprouter http://zkracene.cz/dF90

Tak PET lahve opravdu ideální nejsou, ale ty misky už za ty peníze vůbec ne. Já to klíčím naprosto normálně ve skleněné zavařovačce se šroubovacím víčkem, které na ni pouze položím a vyšroubuji tak, aby vznikla malá mezírka pro přístup vzduchu. Normálně po propláchnutí vylévám vodu vrchem a cedím to skrz prsty, ale pro vyšší komfort by asi nebyl problém si pár zavařovaček nechat provrtat u sklenáře a máte to samé jako v návodu, akorát skleněné a tedy jednoznačně zdravotně nezávadné. Ty ostatní specielní klíčidla, jsou ekonomické hovadiny a rozhodně bych to nekupoval, zručný kutil sklenář vám to vytvoří i z lepeného skla za menší peníze jako atypické akvárium.

V zavařovačce 5l nebo malé 7dcl ? Co kvůli větrání víčko provrtat malým vrtákem, aby se tam neprášilo, ale přitom dostatečně luftovalo ? Po propláchnutí tam voda nesmí zůstat vůbec ? Potápí se pouze při tom úvodním bobtnání že ?

Ideální je ta menší a do ní dávám cca 50 ml suchého stavu plodin ke klíčení. Na první pokus si vyzkoušejte mungo, to klíčí skoro samo a nic se na něm zkazit nedá. Víčko nevrtám, to by vám potom rezavělo a bohatě ho stačí pouze vyšroubovat na maximum. Po propláchnutí vodu vycedím skrz prsty, chvilku nechám vykapat a pak uhodím spodkem sklenice o dlaň druhé ruky, čímž se klíčené zrno sklepne do rovnoměrné vrstvy. První namočení je opravdu pod vrstvou vody a trvá 12 hodin, jinak skutečně bez vody, pouze ve vlhku.

Mungo roste jako divé, za 2 dny klíčky 3cm. Já jsem nakonec víčko jen položil šejdrem aby tam byl přístup vzduchu. Co ale vojtěška, někdo ji doporučuje klíčit na vatě což se mi moc nelíbí. Dá se při bobtnání utopit na cca 8h (menší semenům prý stačí kratší doba máčení) jako jiné semena? To cedění mezi prsty bude u těchto drobných semínek asi divoké, kopa jich zůstává na stěnách sklenice...

Tak vidíte, že to jde a snadno, ale to víčko na to dávejte, jinak to budete mít plné banánových mušek. Nevím jak vám, ale mě ty mušky zase tak moc nechutnají. Vojtěška se takto klíčit nedá s tím je opravdu dost blbnutí a z tohoto důvodu to raději nedělám, prostě na to nemám čas se kolem těch malých semínek stále motat. Ideální je z tohoto pohledu tenká vrstva semínek na namočené obvazové vatě, nebo na několika vrstvách dostatečně savého papíru a dělat se to dá třeba ve velkých, plastových, jídelních miskách s víčkem.

Jak se díváte na klíčení cizrny a hrachu(lepší je asi ten zelený než ten žlutý hrách?),
a co adzuki fazole....?

Adzuki doba kliceni 3-5dnu maji orechovo lusteninovou prichut a jsou dobra na ledviny.Doba bobtnani (namaceni)10-15 hod
Cizrna namacet az 18 hod vymenit vodu,dobry zdroj proteinu vhodne pro lidi s nizkou hmotnosti co chcou pribrat.
Hrach asi pujde ,ale netusim k cemu to bude dobre

Jak vám píše člen Dave, tak klíčit jde všechno a hrách raději ten zelený, je celkem dobrý, chutná jako ten z lusků a jde o výborný zdroj síry, draslíku, vitamínů skupiny B a dalších látek.

Díky za tip na hrášek, ten jsem ještě nezkoušela klíčit, ale ten zelený z lusků miluju, co nejdříve to vyzkouším.

Co naopak nedoporučuju klíčit je kukuřice. Klíčí ochotně, ale chutná tak nedobře, že jí nežraly ani morčata.

Dost hroznej je taky seznam.
Prosím poraďte, která naklíčená semínka mají nejvíc vitamínů b a mohly by pomoct na suchou kůži a padající vlasy?

Vitamin B budou mit nejvice zrejme obilniny,psenice urcite.Mne osobne nejvice chutna Vojteska alfalfa,ma chut jako mlady hrasek

Obecně se dá říci, že veškerá semena, ořechy a luštěniny obsahují hodně vitamínů skupiny B, ale nedá se říci která nejvíce. Každý druh totiž obsahuje hodně některého vitamínu B a jiného zase málo, čili by se to mělo co nejvíce střídat, pro rovnoměrný a dostatečný příjem všech druhů.

Vojtěška je špičková, ale blbě se klíčí, pokud máte nějaký vhodný a jednoduchý postup, tak se o něj podělte, každému se to nedaří a lidé si určitě nechají rádi poradit.

Někde jsem četl názor, že jako vitamínová BOMBA se moc snědených klíčků také tak(jako bomba) v těle chová...kolik by tak asi bylo optimální sníst v jednom jídle různých klíčků?
(nejspíš i zde bude platit že všeho moc-i toho dobrého- může i neprospívat...)

S vojteskou sem nikdy nemel problem,klici dobre.Nechavam ji namocenou pres noc a pak klicim v klicicich miskach,za dva tri dny je hotovo.I deti se po ni muzou utlouct.Kupuju semena od provita,ale neni to zrovna levna zalezitost - 44kc.

http://mandalka.cz/provita-bio-miska-klicici-souprava-p-434.html?zenid=912dcefc24cb5699a8007f683a70009a

Jinak co se tyce mnozstvi,tak udajne jedna polevkova lzice denne,ale asi to bude individualni.

Někde jsem četl názor, že jako vitamínová BOMBA se moc snědených klíčků také tak(jako bomba) v těle chová...kolik by tak asi bylo optimální sníst v jednom jídle různých klíčků?
(nejspíš i zde bude platit že všeho moc-i toho dobrého- může i neprospívat...)

Já bych ani různé druhy naráz moc nedoporučoval, já sám jím vždy jedinou variantu a prakticky je nikdy nemíchám. Také není vhodné se tím nacpat, většinou stačí maximálně dvě, až tři lžíce, jako příloha k jinému jídlu.

Alfu klíčím ve velkém plechovém truhlíku stejným způsobem jako luštěniny, žádné extra misky nebo vata. Jediné co jsem musel pořešit je výplach s mini semínky takže dělám slévání přes malý plastový cedník. Začnu namáčením přes noc asi 10 hodin (ikdyž malým semenům prý stačí i poloviční doba), ráno vodu vyleju, zakryju listem tvrdého papíru a dám do kouta v pokoji. Proplachuju a cedím 2x denně (v 5h ráno a v 17h odpoledne) což bohatě stačí i luštěninám. Po přibližně 4-5 dnech když jsou klíčky dostatečně velké, alfu hodím na den k oknu, aby slunce podnítilo tvorbu chlorofylu a vyrašily zelené lístky...

Semena používám Provita http://eshop.provita.cz/alfalfa-semena- ... a/d-70438/

PS: Co jsem z podobné drobotiny skrečoval je sezam, ten klíčí fakt pomalu a ani nechutná nijak extra.

Postup je to dobrý, ale nesedí mě na něm ten plechový truhlík, klíčky by s kovem neměly přijít do styku.

Je to nějaký poteflonovaný "zázrak" který by měl být odolný i proti vyšším teplotám apod. ale přijde mi, že ten povrch dostává od klíčků nafrak. Trochu mě děsí co se z toho materiálu může do klíčků vstřebat za svinstvo...? Přišlo mi to ale lepší než plast. Asi zkusím sehnat méně rizikový skleněný, ikdyž ten je stejně jako keramika na manipulaci poměrně těžký a křehký...

Na klíčení je určit nejvhodnější sklo a keramika u jiných materiálů netušíte, co to z nich vycucne.

Tak jsem naklíčila hrách, pravda, chutnal jako hrášek z lusků, ale jako hrášek přestárlý - tvrdý a hlavně hořký. Tak jsem se rozhodla ho uvařit a po ani ne pěti minutách varu ochutnala a zjistila, že už hořký není. Tak jsem ho hned odstavila, smíchala s nastrouhanou červenou řepou, bohatě okořenila, trošku kefíru a mletých slunečnicových semínek a je z toho docela dobrá záležitost.
Otázkou ovšem je, jak se to bude trávit.

http://www.probio.cz/vyrobky/lusteniny/
...je důležité luštěniny před vařením dostatečně dlouho namáčet (nejlépe přes noc), tímto způsobem se můžeme zbavit až 90% nestravitelných oligosacharidů. Pro vaření pak používáme novou vodu. Pro lepší stravitelnost se také doporučuje přidat během vaření kousek mořské řasy (např. kombu) nebo byliny jako saturejku či majoránku.

Dlouhá doba namáčení a vaření má i svůj další důvod - tzv. lektiny. Jedná se o specifické rostlinné bílkoviny obsažené také v některých luštěninách, které mohou být pro lidský organizmus toxické. Právě namáčením a následným vařením v nové čisté vodě lze odstranit jejich účinky. Luštěniny se proto nedoporučuje konzumovat v syrovém stavu.

Ke snížení účinků lektinů dochází také při klíčení. Po 4-6 dnech je možné konzumovat výhonky i v syrovém stavu či jen lehce blanšírované.

...jakkoliv je jejich konzumace lidskému tělu prospěšná, měli bychom být opatrní s jejich množstvím. Naše tělo si neumí bílkoviny ukládat do zásoby, a proto když sníme bílkovin moc, zatížíme ledviny a celý organizmus. Luštěniny je potřeba přijímat pravidelně a v menších porcích.

...pomáhají nahradit absenci masa. Vyznačují se rovněž nízkým glykemickým indexem a jejich energie je tak lidskému organizmu dodávána postupně. To uvítají zejména diabetici a sportovci, pro které je stabilní hladina cukru v krvi velmi důležitá.

Určitě lépe, než bez naklíčení.

Tak to určitě, spíš je otázkou, jestli by nebylo lepší ten hrách vařit déle, aby uplně změknul na kaši. Možná zkusím někdy provést test, část uvařit jen 5 min, část třeba půl hodiny a jíst dva dny po sobě se stejnou přílohou. Ale teď bohužel ne, chci si zítra střihnout jaterní očistu.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda-li má smysl namáčet mák.
Bude pak lépe stravitelný? (asi ano pokud mák obsahuje enzymové inhibitory...?)

Zkoušel jsem jej namáčet po dobu 3 dní, klíčky jsem ovšem neregistroval.
Jediná vada na kráse byla, že jsem měl problém s pomletím takového máku.
Strojek se pořád ucpával...

Díky za odpověď

Určitě to vhodné je, jako u jakéhokoliv jiného semene, ale pak bych ho rozhodně nezkoušel umlít, to je asi nesmysl, já ho pak zásadně odšťavňuji na dvouhřídelovém odšťavňovači, což jde snadno a výsledný produkt je výborný.

Dobrý den,

měl bych na Vás Jardo několik otázek ohledně klíčení.
Z těchto stránek jsem si odnesl poznatek, že podstatou klíčení je odblokování enzymových inhibitorů a aktivace enzymů, což zapřičiňuje lepší strávení daných plodin.

1) Co se stane s těmito inhibitory? Chemickými procesy se zneutralizují, nebo se vylujují do vody a tuto je pak třeba vylít? (pokud do vody, neškodí pak třeba pít vodu z namočených mandlí jak jste poradil v jednom příspěvku?)

2) Pokud semeno nejdříve rozdrtím/rozemelu, mohou pak z něj namočením být odstraněny inhibitory a probuzeny enzymy? (toto by se hodilo např. u máku nebo lněných semínek, kdy je prakticky nemožné je pomlít namočené. Na zahraničních fórech o "living foods" někteří zkoušejí naklíčený mák usušit v sušičce a pak pomlet, což mi ale přijde jako velice komplikovaný proces...)

Děkuji za odpověď

1) Jde o chemické látky, které se rozloží při klíčení semene, vodu určitě pít můžete jde o metodu ověřenou praxí.
2) Primárně musíte klíčit a teprve potom mlít, jinak se již ze semene stává mrtvý produkt a odblokování není možné.

Takže tady je update postupu včetně fota

Dobrý den, mohl byste mi poradit kde sehnat semínka vojtěšky pro zasetí?díky

Už jsem tu uváděl, že mám odzkoušenu tuto značku http://eshop.provita.cz/alfalfa-semena- ... a/d-70438/ ale myslím, že semínky z jakékoliv zdravé výživy chybu neuděláš.

Pěkný výsledek, mě z té vojtěšky vždy málem šlehlo.

Semena seženete v jakékoliv zdravé výživě, nebo i v zahrádkářských potřebách.

Dobrý den,

byl mi dovezen z UK sprouter na naklicovani semen. Bohuzel je u nej jen anglicky navod.
Na ceskem internetu jsem ho nasel treba tady http://www.nejodstavnovac.cz/healthyspr ... i-souprava .
Nemate nekdo cesky navod k tomuto sproteru?

Moc dekuji

Mirek

Dobrý deň pán Jarda,

a čo hovoríte na suché čerstvo namleté obilie na múku?
Je vhodné konzumovať kaše urobené z čerstvo namletej múky (špalda, ovos, jačmeň, pohánka), do ktorej je pridaná voda?

Z těch plodin, které jmenujete vyhovuje teoreticky pouze pohanka, vše ostatní jsou vyloženě lepkové plodiny a ty jsou ke konzumaci naprosto nevhodné. Jedná se o jejich vysokou hlenotvornost a kyselinotvornost, která ničí přátelské bakterie ve střevním traktu a množí kvasinky.

A klíčením sa teda tento lepok odstraní, resp. rozloží sa na niečo iné?

Občas takéto kaše konzumujem a nepociťovala som zvýšenie sekrécie hlienu ani iné nepríjemné pocity.

On se přímo neodstraní, ale přítomné enzymy ho začnou rozkládat jako výživu pro klíček a tím zcela předělají jeho nepříznivé vlastnosti. Pokud vám to zatím nijak nevadí, to ještě neznamená, že to tak bude stále, ona tolerance organizmu na lepek stále klesá a ve věku nad 45 let je opravdu velice nízká.

Dobrý den,

rád bych poprosil o radu. Když jsem poprvé klíčil cizrnu, vše šlo jak po másle. Při druhém klíčení v téže nádobě (vymytá sklenice od kokosového oleje) mi cizrna začne kysnout. Nejdříve se odlupují vrchní šlupky, které při oplachování odplouvají, následně se semínka rozdělují na půlky. Když jednou za půlden oplachuji, je cítit zkyslý pach a když nechám cizrnu ve sklenici den, je na dně jakási zakalená tekutina, která smrdí kysele. Není to tím, že jsem sklenici před druhým a třetím klíčením nevymyl důkladně HORKOU vodou, která by zabila kvasící mikroorganismy? Děkuji za jakoukoliv radu.

S pozdravem
Daniel.

To se těžko posuzuje, co děláte špatně, ale v těchto vedrech to kvasí celkem běžně, určitě je snadnější klíčit v chladnějším období. Mytí sklenice sice teoreticky pomoci může, ovšem já bych tomu zase takovou váhu nepřikládal.

Mohl bych si jednoduše klíčit semínka, že je dám do talíře s vodou a prostě počkám až to začne klíčit a sním je(tu vodu asi vylít, že?), žádné blbnutí kolem, vyhovuje to?
okud chci klíčit luštěniny, vyhovuje např. čočka koupená běžně v obchodě?

Spousta návodů na klíčení je i na YouTube. Např. video zde: http://www.youtube.com/watch?v=OSt0DmAPDm4, které ještě navíc ukazuje, jak si jednoduše vyrobit nádobku na klíčení se síťoviny, gumy a zavařovací sklenice.
V cizině se takové sklenice s (většinou) plastovým víčkem prodávají, vypadají pěkně, i když si člověk za to musí připlatit. U nás jsem na ně bohužel nikde nenarazil (s výjimkou zbytečně: http://www.sonnentor.cz/sonnentor_cz/produkty/kysele_pikantni/seminka_k_naklicovani/sklenen a nesmyslně drahých: http://eshop.lifefood.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=7&products_id=2029).
Přijdou mi praktické (např. tahle se mi líbí: http://sproutingseeds.go-6.com/), sám mám tu třípatrovou nakličovací misku, ale trochu mi vadí, že stejně musím nejprve nechat semínka ve vodě v jiných nádobách. Jako ideální by mi přišlo asi to, kdyby se daly sehnat samostatně nepředražená perforovaná víčka na obyčejné zavařovací sklenice.

No, to nevím, to by ten talíř musel být prakticky rovný, jinak vám ta utopená semínka shnijí v té vodě a vyhodíte to celé. Někde jsem zde popisoval, jak se to dá dělat jednoduše v zavařovací lahvi se šroubovacím víčkem, tak si to dohledejte.

Ten zahraniční vynález je opravdu šikovný, to jsem ještě neviděl a nebude to asi ani nic drahého.

Jedná se o "BioSnacky Germinator Jar" od A. Vogel, cena je 4.30 liber: http://www.avogel.co.uk/shop/products/biosnacky/germinatorjar.php. Sklenička je spíš menší (výška 14 cm,
průměr 9 cm). Uvažuji o tom, že bych zkusil tak 4 skleničky sehnat (podle toho, na kolik by to z UK vyšlo), vypadají pěkně a celé klíčení zjednodušují na minimum: všechno od namočení semen až po vyklíčení proběhne v nich.

Úplně nejvíc by se mi ale líbilo něco takového: http://www.pcda.com/english/germoir.html.

Teď jsem ještě zjistil, že A. Vogel je německá firma, takže pokud někdo - stejně jako já - uvažuje o "BioSnacky Germinator Jar" (Keimglas), tak nejlepší by byl asi nákup zde: http://www.avogel.de/shop/produkte/keimglas.php. Ještě pod ně nějaký šikovný tácek na odkapávání a nemělo by to chybu.

Samé zajímavé nápady i když ty ceny nic moc, ale pokud je ten závit stejný jako u normální zavařovačky, tak by ani v případném rozbití sklenice nebyl problém a pak je to vybavení prakticky napořád, což by se vyplatilo. Jinak ta druhá varianta s nerezovým sítkem ve víčku, by se patrně dala i v místních podmínkách ukutit z nějakých dóz od kávy, nebo jiných skleniček s plastovým víčkem a velice levně.

ten navod je v tejto teme, hned 2. prispevok, ja to tak robim a je to fantasticky jednoduche a funkcne a nemusim mat doma dalsie rarohy v podobe naklicovacich misiek a pod.

Právě proto bych to chtěl zkusit. Nakličovací miska je fajn a semínka v ní klíčí výborně, ale trochu zdržuje, že s ní musím opatrně, je potřeba vylévat vodu ze spodní misky atd. Prostě pro každodenní používání by se mi líbilo něco jednoduššího - a obyčejnou sklenici s děrovaným víkem stačí jen lapnout do ruky, strčit pod vodu, pak během pár dní párkrát propláchnout a je hotovo.
Ty vyráběné jsou obvykle sice dražší, ale za to slušně vypadají, takže nejspíš nějaké pořídím. Zatím bych zkusil nějakou DIY variantu, aspoň uvidím, jaké to bude a kolik sklenic bude potřeba. Asi nejjednodušší je využít gumičku a nějakou síťovinu (jako třeba okenní nebo balkónní síť proti hmyzu: např. http://www.kovani-kliky-zamky.cz/okenni-doplnky).
Pro výrobu "Sprouting Jar" se dá použít i sklenice s plastovým (kov může časem zrezavět) uzávěrem, který provrtáme. Také můžeme vyříznout vnitřek víčka a dát dovnitř plastovou kanavu (http://www.youtube.com/watch?v=cY1hbwkpcjE) nebo, což vyjde asi nejlevněji, plácačku na mouchy (http://www.youtube.com/watch?v=R1eps8ql8q8&feature=related).

Takže tady je update postupu včetně fota

Nebo také podobně:
Jak naklíčit vojtěšku
Vojtěšku si můžete doma na misce s vlhkou vatou nechat naklíčit a denně pak trošku přidávat do salátů. Před naklíčením dejte vojtěšku na osm hodin do vlažné vody, ve které nabobtná. Pak ji vložte na připravený tácek s navlhčenou vatou, kterou musíte denně rosit. Vojtěška potřebuje světlo a teplo, zhruba dvacet stupňů Celsia. Od sedmého dne klíčení sklízejte výhonky odstřiháváním.Semínka seženete ve zdravé výživě, někdy pod názvem ALFAALFA. A již naklíčená je někdy k dostání i v supermarketech. M.

Velice zajímavé vynálezy i když to vyžaduje celkem slušnou kutilskou zručnost, aby si člověk při výrobě nerozdělal řádně ruku.

Ahoj!
Nevím, jestli to už nevymyslel někdo dřív, ale moje mamča vymyslela jednoduchý vynález. Do šroubovacího víčka na sklenici udělala nožem spoustu děr ve tvaru hvězdy nebo slunce, chcete li, (hodně hustě) a funguje to perfektně. Víčko je samozřejmě z nějakého kovu, ale semena klíčí a chutnají normálně a je to zadarmo (různé nakličovací nádobky jsou nepraktické, kromě toho drahého víčka uvedeného výše). Voda je v kontaktu s kovem krátce (kdo chce, může zkusit plastové víko).
Nasypeme semínka do sklenice, nalijeme vodu, zavřeme víčkem a vodu vylejeme (prvotní propláchnutí semen), dál sklenici neotvírám a vodu napouštím skrz propíchané víčko a zase tudy vylévám a tak dokola, než semena naklíčí do požadované délky... Úplně jednoduše, snad to někomu pomůže mějte se krásně, klíčení zdar!!!

Přílohy:

Popis souboru: Na rychlo kreslené víčko, takto jsou v něm nějak ty díry nožem, samozřejmě by to šlo i jinak, ale máme to takhle. Jen aby si to uměl každý trochu představit, chce to co nejvíc na husto... Bez názvu.JPG [ 23.59 KiB | Zobrazeno 30504 krát ]

Nápad je to určitě dobrý. Víčka jsou poměrně měkká, takže bude jistě dost snadné (bezpečné) do nich udělat zářezy nebo dírky (např. nožem nebo s kladivem a hřebíkem). Dokonce jdou, jak jsem se sám přesvědčil, stříhat obyčejnými nůžkami (i když se jim to asi úplně nelíbilo...), takže jsem většinu vnitřku vystřihnul a pod závit dal jemnou nylonovou síťovinu. Šlo to dobře a účel to taky plní na jedničku: voda teče dovnitř i ven, jako by tam žádné víčko nebylo. Jen se obávám, že víčko začne po čase rezavět a taky ten vzhled v mém provedení není nic, co bych chtěl mít někde vystavené.
Zkoušel jsem už napsat do různých e-shopů v Německu a Anglii, na kolik by vyšly sklenice Biosnacky s dopravou (A. Vogel je švýcarský, ne německý výrobce, to jsem se posledně mýlil). Uživatelé si je dost pochvalují, vytýkají jim jen menší velikost, nepřítomnost odkapávacího tácku a to, že cena je přeci jen trochu větší, než by se slušelo (ale stále jsou o dost levnější než konkurence). Zatím mi došla odpověď pouze z Anglie: poštovné by bylo 59 liber...

Tak kdo v tom nehledá krásu, tomu to perfektně a rychle poslouží. V případě rezivění není problém si udělat další, v podstatě zdarma ...

Ahoj!
Nevím, jestli to už nevymyslel někdo dřív, ale moje mamča vymyslela jednoduchý vynález. Do šroubovacího víčka na sklenici udělala nožem spoustu děr ve tvaru hvězdy nebo slunce, chcete li, (hodně hustě) a funguje to perfektně. Víčko je samozřejmě z nějakého kovu, ale semena klíčí a chutnají normálně a je to zadarmo (různé nakličovací nádobky jsou nepraktické, kromě toho drahého víčka uvedeného výše). Voda je v kontaktu s kovem krátce (kdo chce, může zkusit plastové víko).
Nasypeme semínka do sklenice, nalijeme vodu, zavřeme víčkem a vodu vylejeme (prvotní propláchnutí semen), dál sklenici neotvírám a vodu napouštím skrz propíchané víčko a zase tudy vylévám a tak dokola, než semena naklíčí do požadované délky... Úplně jednoduše, snad to někomu pomůže mějte se krásně, klíčení zdar!!!

To je opravdu jednoduchý a dobrý nápad, který navíc nestojí prakticky nic, akorát párkrát propíchnout víčko nožem a to snad dovede skoro každý. Ono to sice asi celkem rychle zrezaví, nicméně víček se válí všude dost.

Nedám krk za všechna víčka, ale ty naše nijak nereziví a to je máme už pěkně dlouho (víc než půl roku určitě).

Některá jsou železná a barvená a některá ze slitin a barvená, ta by pak rezavět neměla, nicméně zase mohou něco uvolňovat, čili to rezavění by zase asi tolik nevadilo.

Tak to by potom vysvětlovalo nerezivění. Ale vzhledem k tomu, že víčkem voda jen proteče a pak je v postavené sklenici v kontaktu pouze se semínky a sklem, troufám si říct, že se uvolní do vody z víčka zanedbatelné množství.

Tak určitě by to zásadně vadit nemělo, ale to víte, 100x nic, umoří i osla.

To s tím propíchaným víčkem je jednoduchý a vyrobím si to. Jen ještě pořád nevím, jak teda vlastně klíčit. Napřed propláchnout, pak nalít vody dvakrát více jak semínek, nechat to 12 hodin, potom slít a propláchnout a už bez vody, nebo zase nechat nějakou vrstvu nad nimi? A klíčit ve tmě nebo na světle?

Tak to jsem ráda, že to někdo využije . Jinak já to dělám tak, že namočím na několik hodin do vody (nechám stát semena ve vodě, aby nabobtnala - každému druhu to trvá jinak dlouho), až nabobtnají, tak proplachuji třeba 2 - 3x denně (zůstanou do příštího propláchnutí vlhké)...pak začnou růst.
Pokud Vám budou smrdět, je něco špatně. Záleží taky na okolní teplotě, vodě atd. ... Ale žádnou vědu bych z toho nedělala. Některé jsou náročnější na vyklíčení, ale většinou se to povede. Pokud ne, tak je chyba třeba v nešetrném zacházení se semeny při zpracování - po sklizni (loupání, přestárlá, ulámané klíčky, mořená) s tím pak už nic neuděláte, ta jsou mrtvá a nevyklíčí.
Sklenici mám postavenou na kuchyňské lince.

Jinak na internetu máte spousty návodů, jak nakličovat, stačí jen hledat...

Tak kdo v tom nehledá krásu, tomu to perfektně a rychle poslouží. V případě rezivění není problém si udělat další, v podstatě zdarma ...

Jistě máte pravdu. Taky pokud je někdo manuálně zručný a třeba i vybavený potřebnými nástroji, tak není důvod, aby to vypadalo jako můj pokus... Ono přece např. vykrojit povedený kruh v měkkém plechu a vyrobit tak víčko srovnatelné s těmi prodávanými (např. zde http://sproutpeople.org/supply/sprouters/ringm.html) přece nemůže být takový problém.

Již jsem to zde popisoval, tak si to projděte, ale po namočení se klíčí bez vody a normálně na světle.

Každý není zručný kutil, někdo se zraní i při daleko méně nebezpečných činnostech než je práce s ostrým plechem, ale nápad je to dobrý.

Je škoda, že se nedělají i plastová šroubovací víčka na obyčejné zavařovací lahve, to by pak bylo snadnější. Leda použít nějakou dózu: např. tahle je celkem dost velká (1,8 l): http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/00030262/, tahle (0,9 l) má zase víčko z nerez oceli s (asi) plastovým vnitřkem, který by se dal jistě dostat ven a nahradit mřížkou: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/80112541/.

Ta první se zdá velice dobrá a pokud je víčko šroubovací, tak nemá chybu, to by i dobře vypadalo na kuchyňské lince.

Sestra jich má doma na vrchu kuchyňské linky nejméně deset, ušetří tím spoustu místa a vypadá to dobře. - Víčko je sice šroubovací, ale na klíčení bude ta dóza možná příliš velká a těžká. - Sám jsem teď zkusil zavařovací sklenici (0,75 l) s děrovaným víčkem, ale rez jsem tam měl už druhý den. Tak jsem tam dal kus síťoviny s gumičkou a jsem spokojený: klíčení ve "Sprouting Jar" je praktičtější a jednodušší než v klíčící misce, a je tam taky samozřejmě lepší větrání (jeden ze dvou důvodů, proč např. tady: http://sproutpeople.org/supply/sprouters/bio-set.html klíčící misky moc nemusejí).
A ještě jeden tip použitelný pro klíčení - praktické sítko: http://www.etescoma.cz/presto/cednik-na-konzervy-presto-p-223903.html?cPath=202252.

Co říkáte na tento způsob? http://www.youtube.com/watch?v=F7ebCDMXAMM Nevadí, že to je v plastové misce?

To je vlastně totéž co popisuji v té variantě se zavařovací lahví.

Pro nakličování jsem vyzkoušel třípatrovou misku (http://eshop.provita.cz/miska-naklicovaci-provita/d-70344/) a zavařovací skleničky se síťovinou a gumičkou. Na misce mi trochu vadilo pár věcí: pro máčení semen jsem musel používat další nádoby, čištění zabere trochu času a někdy se ucpe sifon v některém z pater. Na netu jim také vytýkají špatné proplachování a větrání semen.
Skleničky mi přišly praktičtější, pro klíčení si vystačím s jimi samotnými a ventilace a propláchování jsou myslím plně dostačující. Jako nevýhodu jsem vnímal to, že nevypadají tak, že bych je chtěl někde vystavit, síťovina se časem špiní a hůř čistí a z gumičky nemám dobrý pocit (nerad bych se dočkal, že mi praskne u obličeje).
A tak jsem si z Německa (http://www.e-biomarkt.de/Keim-und-Oelsaaten/Keimsaaten/Keimglas-A-Vogel::5903.html, u nás se pokud vím neprodává) objednal 4 kusy skleniček Biosnacky, které mi včera dorazily. I když je základem na pohled obyčejná zavařovací sklenice, vypadají moc pěkně. Plastový výlisek - perforované víčko s nožičkou - je velmi kvalitní a vypadá, že vydrží. Také sedí i na zavařovací sklenice, co mám doma (Franco 720 ml), ale doufám, že toho nebudu muset využít...
Pod skleničky jsem koupil plastový podnos, na kterém je přenáším a na kterém nechávám okapávat vodu. Skleničky jsou menší, ale pro nevelké množství podle mě ideální, luštěniny, které klíčím, stejně střídám. Perfektní je jejich nožička, díky které můžu sklenici naklonit, takže zbytečná voda jde pryč a také se semena rozloží po délce lahve a jsou pak na sobě v menší vrstvě (viz např. fota zde: http://sproutingseeds.go-6.com/).
Z nevýhod musím uvést v první řadě vyšší cenu - se vším všudy (včetně podnosu) mě vyšly na 1000 kč. Méně praktické je také to, že na rozdíl od síťoviny víčkem voda neteče téměř vůbec dovnitř (ale ven samozřejmě jde snadno), takže ho musím před proplachováním nejprve sundat. Také je dobré mít ten podnos a přenášet jen na něm, protože při uchopení skleničky, která byla v šikmé poloze, se může vylít menší množství vody, které na koberci asi moc nepotěší. Stejně tak po proplachování (je to nejspíš kvůli dost malému závitu na víčku - jsou to čtyři malé výčnělky - viz video zde: http://www.youtube.com/watch?v=tPyzzDUPvDI).
Celkově ale musím říct, že jsem spokojený. Nakličování se zjednodušilo, skleničky vypadají moc pěkně a i v nakloněné poloze jsou celkem stabilní (při přenášení je tak bez obav nechávám). Cena byla sice vyšší (neúměrná), ale vzhledem k tomu, že je budu mít v ruce každý den, tak mi to za to stálo.

Zajímavé informace, myslím, že to pomůže mnoha dalším.

Nakličovanie je pre mna novinka ,okrem munga. Toto video ma nakoplo a páči sa mi jej sposob ukladania fliaš.

Jarda — ned říj 12, 2014 9:07 pm

HannahBla píše:

Dobrý den, já nakličuji fazoli Muth hnědou a nechávám ji dorůst do výšky cca 8 cm, kořínky jen uštípnu. Nevidím v tom vůbec žádný problém. Chuťově je úžasná! Nevařím z toho kaši ani jiné kejdy, děláme saláty

Zajímavé, mě to delší prostě nechutnalo i když uvedený druh fazole jsem nikdy nezkoušel.

HannahBla — stř říj 15, 2014 1:33 pm

Jarda píše:

HannahBla píše:

Dobrý den, já nakličuji fazoli Muth hnědou a nechávám ji dorůst do výšky cca 8 cm, kořínky jen uštípnu. Nevidím v tom vůbec žádný problém. Chuťově je úžasná! Nevařím z toho kaši ani jiné kejdy, děláme saláty

Zajímavé, mě to delší prostě nechutnalo i když uvedený druh fazole jsem nikdy nezkoušel.

Opravdu doporučuji výhonky zkusit, třeba tenhle konkrétní chutná podobně jako mladý hrášek, ale není až tak sladký. Všichni odpůrci zeleného či zdravého v mé rodině po ochutnání změnili názor

Jarda — sob říj 18, 2014 4:51 pm

HannahBla píše:

Opravdu doporučuji výhonky zkusit, třeba tenhle konkrétní chutná podobně jako mladý hrášek, ale není až tak sladký. Všichni odpůrci zeleného či zdravého v mé rodině po ochutnání změnili názor

Jak bude chvilka vyzkouším.

rzsoulad — stř led 07, 2015 9:52 pm

Andrea píše:

Ahoj!
Nevím, jestli to už nevymyslel někdo dřív, ale moje mamča vymyslela jednoduchý vynález. Do šroubovacího víčka na sklenici udělala nožem spoustu děr ve tvaru hvězdy nebo slunce, chcete li, (hodně hustě) a funguje to perfektně. Víčko je samozřejmě z nějakého kovu, ale semena klíčí a chutnají normálně a je to zadarmo (různé nakličovací nádobky jsou nepraktické, kromě toho drahého víčka uvedeného výše). Voda je v kontaktu s kovem krátce (kdo chce, může zkusit plastové víko).
Nasypeme semínka do sklenice, nalijeme vodu, zavřeme víčkem a vodu vylejeme (prvotní propláchnutí semen), dál sklenici neotvírám a vodu napouštím skrz propíchané víčko a zase tudy vylévám a tak dokola, než semena naklíčí do požadované délky... Úplně jednoduše, snad to někomu pomůže mějte se krásně, klíčení zdar!!!

Já jsem sítko vyřešil silónkou (ponožkou) mé ženy.
Vložím semena do sklenice, nasadím silónku kterou pořádně vypnu, aby se co nejvíce roztáhla oka a zagumkuju. Po zagumkování ještě jednou vypnu. Funkce je skvělá. Cena jednoho páru silónkových ponožek činí 10 kč.

vu3107 — pát čec 13, 2018 9:24 am

dobrý den,

zajímala by mne kvalita semen pro klíčení a konzumaci, zvláště pak MUNGA ve větších baleních.

tady jsem narazil na několik balení (za rozumnou cenu) , ale většinou země původu je čína ( u jednoho teda Argentina)

doma mám jedno větší balení ( Barma ), a výsledky jsou pěkné.

osvědčila se někomu více/méně nějaká značka, anebo je to vše na jedno brdo?

odkaz: http://eshop.provita.cz/exec/search.aspx?exps=mungo&SearchType=Fulltext

https://www.puritas.cz/lusteniny/fazole-mungo--puritas-1000g-doy-pack-zip/

Přílohy:

Untitled-2.jpg [ 77.56 KiB | Zobrazeno 18116 krát ]

Untitled-2.jpg [ 140.74 KiB | Zobrazeno 18127 krát ]

Jarda — čtv úno 18, 2021 7:18 pm

neti píše:

Ďakujem za upozornenie. Klíčky mi nechutia vôbec na rozdiel od červenej repy - fermentovanú alebo zaváranú môžem žrať neustále a na kilá (zrejme betaín). Takže si viem predstaviť aj konzumáciu nula lyžíc klíčkov a išlo mi iba o zdrav. benefit. Len zo zvedavosti, pán Jarda, max. pár lyžíc kvôli antinutrientom?

Tak to ani ne, spíše bych se bavil o relativně obtížné stravitelnosti pro některé lidi zvláště pokud se tím hned bez přípravy pořádně nacpou. Většinou si lze pomalým nájezdem ušetřit zbytečné komplikace a naučit tělo s tím to druhem potraviny pracovat.

VitekH — stř kvě 05, 2021 8:36 am

Zdravim, tohle je plíseŇ, nebo něco jiného?
Bratranec přišel s tím, že to u některých klíkčů může vzniknout a že to je správně? Díky..

Jinak mám zbyly tři spodní patra vyhodit? Je tam otvor, kterym to určitě "dejchalo" do těch pater, ted y jestli je to plíseň, tak neviditelně, ale stejně, jsou nakažené i ty ostatní a tedy as ibych to jíst neměl.

Přílohy:

plisen na klickac.h.jpg [ 378.68 KiB | Zobrazeno 15250 krát ]

neti — stř kvě 05, 2021 12:52 pm

Potom to nie je pleseň, pretože aj na fotke v prílohe sú chĺpky na koreňoch. Inak brokolica sa klíči v hline, pretože semienka obsahujú látku, ktorá nie je zrovna OK pre zdravie - diskutujem o tom s pánom Jardom.

Přílohy:

broccoli sprouts.jpg [ 190.6 KiB | Zobrazeno 15232 krát ]

neti — čtv kvě 06, 2021 5:11 pm

Kyselina eruková (12 g na 100 g), ktorá údajne môže vyvolať zdrav. komplikacie.

VitekH — pát čec 23, 2021 1:44 am

prosba - viz příloha.

jedlé jsou jen ty opravdu zelené, nebo jak to je? díky.
nakličují i ty ne uplně zelené, leč se ptám, radši.

Přílohy:

hrášek - který je jedlý.jpg [ 741.9 KiB | Zobrazeno 11552 krát ]

Jarda — pát čec 23, 2021 7:05 am

VitekH píše:

prosba - viz příloha.

jedlé jsou jen ty opravdu zelené, nebo jak to je? díky.
nakličují i ty ne uplně zelené, leč se ptám, radši.

Osobně bych nic neřešil a jedl vše, ale pokud s tím chcete mít více blbnutí vhodné je vybrat ty co neklíčí.

Paracelsus — čtv zář 02, 2021 4:21 pm

VitekH píše:

prosba - viz příloha.

jedlé jsou jen ty opravdu zelené, nebo jak to je? díky.
nakličují i ty ne uplně zelené, leč se ptám, radši.

Zjistil jsem, že část mungo fazolí je úplně mrtví, pravděpodobně nějak upražená, protože nejen, že vůbec neklíčí, ale zůstanou tyhle mrtvé fazolky zůstanou tvrdé jako kámen.