Laktobacily

Má někdo zkušenosti s těmito laktobacily?
http://www.medimport.cz/volne-prodejne-pripravky/vsl-s.php

450 miliard na jeden sáček je už celkem působivé číslo.

Koupila jsem si laktobacily v lékárně (schválně jsem vybírala ty, co se musí skladovat v lednici, protože myslím, že jsou účinnější), ale jaksi jsem se zapomněla podávat na složení a doma jsem zjistila, že obsahují laktózu, což je asi špatně že, když jsem si je koupila k ukočírování plísní?

Vypadá to fakt dobře, ale je tam nasáno, že je to pouze na lékař.předpis

Zajímavé, že by i moderní medicína uznala schopnosti laktobacilů.

To je otázka poměrů celkového obsahu tablety a já bych v tom zase tak velký problém neviděl.

Chtel jsem se zeptat ohledne toho lepicolu. Chci ho zacit brat kdyz zacnu s klystyrama 1x denne cely tyden a pak postupne snizovat tak jak se tady doporucuje. Ten lepicol je 180g prasku a ma se uzivat 20g denne. Takze jedno baleni vydrzi 9 dni. Bude dostacujici kdyz budu brat tedy ten první tyden klystyru kazdy den tech 20g a pak další baleni třeba jen obden a další kazdy 3 den atd.. Ma to takhle smysl? Jeste me napada psyllia mam doma plno. Nebude teda vlodnejsi jiny produkt s laktobacily, ktery treba obsahuje vetsi pocet tech druhu kultur a psyllium dodam zvlast? Jestli jsem to pochopil dobře, tak to psyllium tam je jako potrava pro ty laktobacily..?

To jste pochopil dobře a určitě je lepší dodat nějaké silnější laktobacily, Lepicol v tomto směru moc ideální není.

Tak bez předpisu například zde - http://www.slevolekarna.cz/index.php

Ten odkaz je omyl nebo trapná reklama na neprodejný šunt ?
Chybka - na stránce z odkazu je třeba ještě pohledat dál, ale kdo hledá - najde !

Chci se zeptat, jaké laktobacily doporučíte užít po šance ? Tablet je spousta, tak bych rád věděl, které jsou kvalitní a se kterými máte zkušenosti. Děkuji

Asi bych zde neprotlačoval konkrétní výrobek, ale je vhodné se řídit cenou vztažmo k výkonu, tedy mít miliardu za co nejméně a dodat co nejvíce miliard. Vycházet z toho co dodá lékárna ve vašem okolí, protože i doprava něco stojí. Na našem trhu stejně toho na výběr moc není, protože ta běžně prodávaná balení s obsahem ve stovkách miliónů můžete rovnou vyloučit.

Dobrý den, pane Jardo. Dnes jsem si po obvolání několika lékáren koupil v jedné laktobacily na nedělní provedení šanky a doma jsem zjistil, že ač mi je prodali jako laktobacilus acidophilus, obsahují jen 5 %, 95% je laktobacilus rhamnosus (Výrobek Lacidofil). Co na plat, teď už tam nepůjdu. Jde mi o to jestli to bude mít nějaký účinek, četl jsem na foru šankhprakšalány, že ostatní kmeny než acidophilus neprojdou do střeva přes žaludeční stěny, ale někde jinde píšete, že doporuřujete acidophilus hlavně kvůli ceně, jinak účinek je podobný..
Ještě bych se chtěl zeptat jak dlouho vydrží po otevření? Mám balení 45 ks, menší jsem nesehnal a jinak je krom šanky jednou za čtvrt roku neužívám. Nebo bych jich mohl vzít víc najednou, ono v jedné tobolce 100-300 milionů acidophilů a 1,9-5,7 miliard rhamnosus není tak moc..Ještě prosím, zda je dobré je užívat po očistách jater, na jejichž první čištění se chystám po šance. Děkuji.

Tak nic tím rozhodně nepokazíte, fungovat by to mělo, ale většinou mají životnost tak půl roku, pokud nejde o nějakou speciální úpravu a to ještě v lednici. Každopádně mráz jim nevadí, ten naopak brzdí stárnutí, tedy raději skladovat v nízké teplotě, klidně i v mrazáku. Dá se jich pochopitelně brát i více najednou a po jaterce klidně také.

Ještě jsem se zapomněl zeptat jak je nejlepší laktobacily užívat. Před jídlem, nebo po jídle? Někde jsem tu snad četl, že 30 min po jídle, ale nějak to nemůžu dohledat. Dnes jsem dělal šanku a vzal jsem si je asi 25 minut po jídle, je to tak správně?

To si opravdu kupujete laktobacily v tabletach, kdyz si doma muzete udelat v cene mleka kefir, ktery bude mit na 500ml tolik laktobacilu jako cela ta vase pixla s tabletama za 300kc? Takovy kefir kdyz si date vecer, pripadne pickles behem dne, tak mate neskutecnou armadu laktobacilu a prospesnych bakterii za smesnou cenu.. Jinak pickles(kvasena zelenina) se dela tak, ze nastrouhate zeleninu, promychate ji se soli a nechat ve velke sklenici par dni v pokojove teplote. Kefir se dela tak, ze date do mleka tibetskou houbu a nechat 1 den v pokojove teplote, to je cele. Taky jsem se do toho nechtel poustet, ale dnes uz mi to prijde jako silenost si kupovat probiotika v tabletach..

To si opravdu kupujete laktobacily v tabletach, kdyz si doma muzete udelat v cene mleka kefir, ktery bude mit na 500ml tolik laktobacilu jako cela ta vase pixla s tabletama za 300kc? Takovy kefir kdyz si date vecer, pripadne pickles behem dne, tak mate neskutecnou armadu laktobacilu a prospesnych bakterii za smesnou cenu.. Jinak pickles(kvasena zelenina) se dela tak, ze nastrouhate zeleninu, promychate ji se soli a nechat ve velke sklenici par dni v pokojove teplote. Kefir se dela tak, ze date do mleka tibetskou houbu a nechat 1 den v pokojove teplote, to je cele. Taky jsem se do toho nechtel poustet, ale dnes uz mi to prijde jako silenost si kupovat probiotika v tabletach..

Já si koupil laktobacily jen kvůli šankprakšaláně, po které těžko budu pít hned kefír..Normálně to nejím. Jelikož mám týden po šance, odpověď na časování již není aktuální, ale pro příště by mi pomohla.

Vážní páni dovolte my jednu poznámku. Nechapem doktora ak my sučasne s ATB predpíše laktobacily v tabletkách.
To jako zničit si dobre bakterie a nahradit jned nečím iným ? Tak to rovno skončia ATB v koši ! ATB sa vyrábajú z odumretých častí bakterii a virusov. To asi vie málo ludí. Človeče kedy sa spametáme ?

Ano, v tom není problém, takto to vyhovuje.

Tak oni s tím trochu kompenzují škodlivé účinky ATB, což je vždy lepší než to neřešit vůbec.

Ahoj. Je po očistě tlustého střeva vhodné doplnit laktobacily formou domácího kefíru připraveného z Tibetské houby a jakým postupem doplňovat?
Díky. T.

To si opravdu kupujete laktobacily v tabletach, kdyz si doma muzete udelat v cene mleka kefir, ktery bude mit na 500ml tolik laktobacilu jako cela ta vase pixla s tabletama za 300kc? Takovy kefir kdyz si date vecer, pripadne pickles behem dne, tak mate neskutecnou armadu laktobacilu a prospesnych bakterii za smesnou cenu.. Jinak pickles(kvasena zelenina) se dela tak, ze nastrouhate zeleninu, promychate ji se soli a nechat ve velke sklenici par dni v pokojove teplote. Kefir se dela tak, ze date do mleka tibetskou houbu a nechat 1 den v pokojove teplote, to je cele. Taky jsem se do toho nechtel poustet, ale dnes uz mi to prijde jako silenost si kupovat probiotika v tabletach..

1. nie každý dobre trávi kefír (ja som toho príkladom, a pritom viem stráviť v pohode kopu mäsa s kopou tuku v jednom jedle - moje jedno jedlo dňa)...
2. Niekde sa písalo (ak to nebol len reklamný ťah), že NIE JE ZARUČENÉ, že sa dostane do hrubého čreva dostatok probiobaktérií, keď ich skonzumujeme orálne, lebo ich môže údajne zahubiť žalúdočná šťava (aj preto sa predávajú probiotiká v tobolke, ktorá odoláva žalúdočným šťavám)...
3. Niekto by rád dodával svojmu organizmu probiotiká aj každý deň či každý druhý deň, resp. niekto ich potrebuje dodávať možno aj dva mesiace zvýšené dávky vkuse, každý deň, a to musí potom piť každý deň kefír ? ... Aj keď nechce ?? ...Také probiotiká v tabletke by si človek kľudne mohol dať aj POČAS PôSTU... Veď nemajú šancu naštartovať trávenie. Kefír už ale hej, ten trávenie naštartuje (alebo naštartuje a potom aj uhasí - ako u mňa konkrétne kefír). Mne lepšie trávi bryndzu (urobím si z nej "bryndzové mlieko") než kefír, ale keďže jem raz denne, nebudem každý deň ten čas jedenia "rozťahovať" na hodinu miesto 20 minút, aby som po "bryndzovom mlieku" mal aspoň 35-40 minútovú pauzu, a až potom jedol to "jedno jedlo dňa"...
4. Dá sa robiť aj klystír s kefírom či "bryndzovým mliekom"... Bude určite VEĽMI ÚČINNÝ, ale - to aj X hodín po jeho zavedení vám môže "vykĺznuť" z hrubého čreva von...... A keď niekto chce dopĺňať probiotiká denne a chce mať istotu že sa dostanú živé do hrubého čreva, a pritom ten človek pracuje a pri práci sa aj hýbe (čupne si a podobne), má riskovať (v práci či na prechádzke), že mu "ujde" ? ... A to ešte nevravím, akú "arómu" majú vetry po zavedení klystíru s bryndzovým mliekom či kefírom....

Mám otázku..... Uškodí laktobacilom nepasterizovanej ovčej bryndze, keď ju zamrazím na pár dní ? Niekde na tejto stránke som čítal, že laktobacilom mráz nevadí (neviem či sa nemýlim), pýtam sa pre istotu a ďakujem za odpoveď.

Ja bežne skladujem laktobacily v mrazničke(v práškovej forme) a svoj "život " si zachovávajú minimálne aspoň rok, napr. jogurt z nich sa pekne urobí, tak si myslím že aj keď budú v inej forme, mali by sa zachovať. skôr si myslím že to môže trochu ovlyvniť konzistenciu bryndze ale to je druhoradé

Ďakujem za odpoveď, ktorá ma potešila.

Pokud jde o šankaprakšalánu, tak ne, tam mléčná produkty první den vhodné nejsou a po klystýrech to nijak nevadí.

Zima jim určitě nevadí, vadí jim teplo.

dobry den kto mi vie poradit robievam si kefir , mam huby a mlieko z automatu nie z obchodu , ale robi sa mi 2 dni , ked si ho robim len jeden den tak vela mlieka este odtece .

tych hub mam dost , viete mi pvoedat kolko hub a akych velkych staci na kolko ml mlieka tak aby sa mi robil len 24 hodin a mlieko neslo nazmar ? dakujem

Co myslíte tím, že hodně mléka odteče?

V těchto teplých dnech Vám na půl litru mléka stačí +/- lžíce hub, na litr +/- malá hrst a za 24h máte hotovo.

Stupeň prokvašenosti poznáte kromě konzistence i na chuti - čím kyselejší tím prokvašenější. Pokud je kvašený moc, začíná i trochu zapáchat.

a bude to aj huste trochu ? a ale velke by mali byt tie huby ja ich tam mam asi tak 4-5 liziciek na pol litra a robi sa mi to 2 dni .

To je divné a děláte to v normální pokojové teplotě, nebo v lednici.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, odkud (kromě lékárny) získám laktobacil boulardii a v čem je coagulans. Jsou tyhle dva i třeba v kysaném zelí, pickles a kefíru ?

Obávám se že ty zde v potravě nenajdete, jde o speciálně vyšlechtěné druhy a jen tak pro zajímavost zde ocituji počátek vzniku kvasinek s názvem Saccharomyces boulardii. "V roce 1920 francouzský mikrobiolog Henri Boulard pátral po novém kmenu kvasinek pro užití ve fermentačním procesu, navštívil Indočínu, kde v té době vrcholila epidemie cholery. Někteří tamní obyvatelé zůstali před tímto závažným infekčním onemocněním ochráněni. Důvodem bylo pití speciálního čaje připraveného z vnější slupky tropického ovoce liči. Boulardovi se podařilo z liči izolovat speciální kmen kvasinek s názvem Saccharomyces boulardii." Jak vidíte musela by jste žít jinde a jinak.

Již několik let mám trávicí potíže - průjmy a nadýmání po sladkém, pečivu, ovoci... doktoři mi nic neobjevili, dechovým testem na trávení fruktózy jsem prošla zcela ok, na mikroskopii krve taky žádnou divočinu ani plísně nemám, na poševní kvasinku netrpím, tak jsem na to rezignovala a prostě se to snažím nejíst a nebo alespoň ne příliš.

Ale čeho jsem si všimla- pokud užívám antibiotika, trávení se mi výrazně zlepší. Teď jsem měla Klacid na angínu, hodně se rozjela a nešlo to jinak, a rozdíl je fakt znát. Připadá mi tedy, že spíš než o cokoli jiného se jedná o bakteriální přerůstání, že prostě mám bakterie v tenkém střevě v místech, kde by být neměly. A tak si říkám - mám po těch antibiotikách brát probiotika, jak se obecně doporučuje, když vlastně je mi po snížení možství bakterií ve střevech lépe?

Nemůžete dlouhodobě užívat antibiotika. To nemá žádný smysl. Resp. ten, že se vám všechno zhorší a v budoucnu, při obtížích, vám již nebudou fungovgat vůbec.

Nenapadá mě, z čeho jste mohla usoudit, že chci dlouhodobě užívat antibiotika. Rozhodně nechci, měla jsem je teď po dlouhé době kvuli silné angíně, kdy už jsem skoro nemohla dýchat a měla již 3 dny téměř 39°C a navzdory všem alternatiním snahám se to zhoršovalo.

Ono na to není zase tak složité odpovědět, ATB zlikvidují prakticky vše, tedy se opravdu ihned uleví, nicméně vlastní imunita tím jde zcela do háje a pokud člověk souběžně nebere probiotika, tak se šmejdi většinou zregenerují rychleji, než správná střevní mikroflóra. Na netu není zase tak těžké si dohledat, jak ATB na tělo působí a jak tím imunita utrpí pokud se jedí bez kompenzace jejich vedlejších účinků. Na bakteriální přerůstání navíc existují speciální ATB, které ho zlikvidují velice rychle a docela bez vedlejších účinků, ale i tak platí to namnožení správných bakterií a dodržování správného stravovacího režimu.

Na úpravu střevní mikroflóry moc dobře účinkuje Mutaflor. Sice to nejsou laktobacily v pravém slova smyslu, ale baterie v tomto přípravku obsažené vytvoří vhodné prostředí pro všechny prospěšné bakterie a současně nevhodné pro plísně. Moje příbuzná si tím vyléčila syndrom dráždivého tračníku a kandidózu současně. Po Mutafloru se jí také znatelně zlepšila pleť. Z toho důvodu jsem si o Mutafloru ze zvědavosti zjišťovala pár informací a vypadá to dost zajímavě. Jediná nevýhoda je, že to není přípravek ale lék na předpis. Proto musíte mít známého doktora, který vám vystaví recept, jinak vám Mutaflor žádná lékárna neprodá.

Vyjímečně se zmíním o vědecky nikterak nepodpořené zkušenosti a o zcela osobním prožitku. Spousta lidí, když mne vidí (či slyší, když o tom mluvím) se ošklíbá, má hlášky, kecy v kleci, projevuje další jiné běžné (ne)zajímavosti. Ale já si ty nejlevnější kefíry a acídka z Lídlu budu do sebe soukat klidně dál. Doslova to hladí na duši i na těle. Žaludek a střeva jsou v prvotřídním pořádku. S celozrnným, domácím, chlebem, jde o excellentní snídani či jakoukoliv svačinky během dne od šesti do rána do půlnoci do večera.
Zamilovala si to i moje mladá (několikaletá, sama). Vyžahne mi jakýkoliv volně ložený kefír či acídko. Jinak pije vodu, nesnáší jiné věci, je hodně "čistomilná", sama od sebe. Nemá ráda ani silné čaje, natož kolu a tak.

Aha, no miesto toho by si si radšej mal kúpiť probiotické tobolky, pretože tie budú pre teba oveľa prospešnejšie, ako pasterizované mlieko od kráv, ktoré trávu a seno ani nevideli.....a možno ani slnečné svetlo.

To se nestane. Žádné další tobolky soukat do sebe nebudeme. Stačí, že malá miluje chlorellu - tablety. Jde ovšem o silnou manipulaci ze strany matky, o snobárnu malé, o její pocit vyjímečnosti ....

Vidíte co vše medicína má a zrovna hojně nepoužívá, to by člověka ani nenapadlo.

Zaujimava studia o preziti probiotik v traviacich stavach.
Z grafu vidno, ako pocet roznych kultur klesal pocas casu, ako boli vystavene simulovanej traviacej tekutine s pH 2.0
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/article ... figure/f1/

Vidno, ze pre kazdu kulturu je odolnost ina.

Zaujimave je, ze schopnost laktobacila GG prezit, vyrazne klesa, ked sa nenachadza v HCL alebo traviacich stavach spolu s glukozou:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/article ... figure/f2/

Otazne je, ci to tak funguje pre vsetky kmene probiotik, ale konkretne pre tento je dobre, ked sa je spolu s glukozov, co je vlastne hroznovy cukor. Zaroven, napriklad spolu s ovocim, traviaca doba je kratka, a pH nemusi ist tak nizko. Zaroven ovocie obsahuje aj vlakninu potrebnu na rast probiotik v creve. Cize z toho vyplyva, ze najlepsie je jest laktobacili spolu s ovocim, ale len cisto s ovocim, lebo ziadne ine jedlo sa netravi tak rychlo. (popripade druha moznost nalacno, a hned za tym ovocie). Druha moznost je napriklad smoothie, alebo ovocna stava. Smoothie obsahuje aj vlakninu.
Ale mozno aj trochu medu s vodou by stacilo.
V kazdom pripade, nieje vhodne ich jest po "normalnom" jedle, ktore sa travi niekolko hodin, a pH ide neraz aj pod 2. A uz vobec nie v takom, ktore neobsahuje glukozu... teda takzvane "paleo" jedlo. Prave pri traveni bielkovinovych jedlach, ide pH najnizsie, nieje tam pritomna glukoza, a zaroven traviaci cas je najdlhsi... teda probiotika nemaju sancu. Probioticku tabletku teda nieje vhodne zjest po takychto jedlach. Najlepsie teda bud ovoci, alebo dzusy, alebo nalacno.
Otazne je, ako to funguje pri kyslej kapuste, ci pri traveni kyslej kapusty, tiez nieje vhodne pridat trochu glukozy. V kazdom pripade, kysla kapusta a fermentovana zelenina, ktora sa vacsinou je po masitych jedlach, alebo bielkovinovych, nema sancu na prezitie... jedine, ked sa je samotna, alebo v salate, a vyzera, ze by nebolo zle pridat trochu glukozy (otazne je, kolko je to trochu).

Takisto je otazne, ci teda kombinacia fermentovany mliecny vyrobok + trochu ovocia, nieje vhodnejsi, nez samotny fermentovany mliecny vyrobok (aj ked, mozno aj v nom sa nachadza nejaka glukoza, neviem to naisto, ci ano alebo nie).
V kazdom pripade plati toto... traviaca doba co najkratsia, glukoza zvysuje sance na prezitie dramaticky, a vlaknina zase v crevach. Takisto co najlahsie stravitelne jedlo, aby pH traviacich stiav neslo prilis nizko. Teda co najmenej bielkovin.

Este dalsia dobra moznost co sa tyka fermentovanych mliecnych vyrobkov bude takato:
K ovociu pridat len trochu (teda nie jogurt s ovocim, ale ovocie s lyzickou jogurtu).
Napriklad kefir obsahuje v kazdom grame 1 miliardu bakterii... teda pride mi vhodne k ovocnemu salatu pridat polievkovu lyzicu kefiru.
Este idealnejsie bude pouzivat srvatku alebo cmar, kde je mnozstvo bielkovin znizene, ale probiotika tam budu. Teda po ovoci si dat lyzicu-dve cmaru alebo srvatky, alebo kyslej kapustovej stavy.

Dalsia dobra moznost, pokial sa kefir je napriklad so zeleninou, bude este priamo pouzivat glukozu, teda kupit si hroznovy cukor, a male mnozstvo zjest po takom jedle. Opat ale treba prist na to, kolko je to mnozstvo aby to fungovalo, lebo v tych cislach tej studie sa nevyznam. Tam je aj napisane, kolko glukozy pridavali, ale trebalo by to prepocitat, kolko realne treba zjest k stredne velkemu jedlu bez glukozy.

Blablabla........... chúďatá mäsožravé zvieratá, majú dodžubanú mikroflóru, ach jaj, ach jaj, ten Boh je ale kretén, čo to stvoril za nepodarky, a tie nepodarky zožierajú tie "podarky", ktoré papkajú vlákninu, glukózu, a preto majú zdravú mikrofĺóru, a za to zaplatia zožraním predátora (irónia)...........
Takže potom jogurty, kefír, bryndza, a iné nerastlinné potraviny plné laktobacilov, nedodajú človeku laktobacily do čreva, hej ?

Dobrý den,
mám tip na výrobu rostlinného "kefíru" s laktobacily. Protože mi mléčné výrobky nedělají dobře, hledala jsem bezmléčnou variantu výroby kefíru.

Daří se mi rozmnožit lactobacily v semínkovém nebo ořechovém mléku, případně v kaši, podle toho, jako hustotu požaduji.
Osvědčily se mi startovací kultury koupené přes Milcom, které se normálně používají pro výrobu kysaných mléčných výrobků. Konkrétně mám zatím vyzkoušený lact.acidophilus. Při dalších várkách už stačí jen přeočkovat trochou vyrobeného semínkového kefíru. Na výrobu používám jogurtovač, lactobacily se krásně namnoží, kefír je příjemně nakyslý.

Zatím to mám vyzkoušeno ze lněného mléka a ze slunečnicového mléka. Také na výrobu využívám sušinu ze lnu po domácím lisování lněného oleje. Zkoušela jsem také pohanku, zkysla dobře, ale chuťově nic moc.
Určitě by šly využít i jakékoliv další semínka nebo ořechy.
Jinak zkoušela jsem výrobu přímo ze suchých semínek (po umixování ve vodě), i z předem namočených semínek. Funguje oboje.

Zde bych měla dotaz, jestli se nějak změní obsah tuku a jeho vlastnosti v semínkách po jejich namočení 12 - 24 hod? Jde mi o to, jestli tuky v semínkách při výrobě kefíru nějak neoxidují a která varianta je z tohoto pohledu vhodnější, jestli kefír ze suchých semínek, nebo z namočených.

Děkuji

No nevím, takové závěry se mě moc nezdají, třeba jenom z prostého důvodu že snědením jogurtu, nebo jiného mléčného produktu dodáte obrovské množství vápníku, který poměrně účinně eliminuje kyselost žaludku a je tedy otázkou, zda je vůbec laboratorně možné takový stav navodit. Další zajímavý důvod k přemýšlení je kde bral náš předek laktobacily v době, kdy nechoval krávy, nebo jiná zvířata na mléko a logicky je tak získávat nemohl. Pak vyvstane jasně na prvním místě jako zdroj bakterií hlína protože jedl nemyté kořínky a maso možná také obalené hlínou, což právě velice dobře stimulovalo bujení střevních bakterií v ideální skladbě. Funguje to i dnes a HSO probiotika jsou vlastně takovou lepší náhradou pojídání hlíny, ale hodně drahá.

Něco podobného se zde již probíralo tuším pod fermentací potravin a sám jsem dělal jogurty z ořechů a fungovalo to velice dobře. Tuky se tím nijak nezmění, ani nekazí a oxidace to je otázka, i když osobně bych tam zásadní problém také neviděl. Jiná věc je trvalé dodávání fytátů a velkého množství PUFA, což může teoreticky dost snižovat železo a brzdit štítnou žlázu, ovšem to lze zase kompenzovat jinak.

Vraj enormne bohatá na laktobacily je STARÁ URINA (odstatá približne 5-20 dní). Je zadarmo, a podľa všetkého v nej budú zastúpené tie najlepšie laktobacily/probiotiká pre telo človeka.
Do tela ich dopravíme orálne, alebo klistýrom (lenže tu niekto môže mať citlivé črevo na tak starú urinu - teoreticky by ho mohla popáliť - hovorí Malachov - ale existuje jeden muž na youtube (nick UROPATH), ktorý si robí klistýr 3-6 MESAČNOU urinou, takže...ja neviem...). Samozrejme stará urina sa dá aplikovať aj na kožu, ale to sa do tráviaceho ústrojenstva cez kožu nedostane...

Užívám probiotika Linex forte. Někde jsem četla, že je ideální užívat je přímo při jídle, zde však na počátku vlákna koukám, že ideálních je několik minut předem. Co tedy tato varianta, je vyloženě špatná?

Pes, kterého necháte žrát celkem co chce, s tím, že mu nedáváte civilizační hnusy, se dožije třeba šestnáct let. Pokud je to fena, klidně ještě zabřezne. V podstatě jí čerstvé nebo shnilé maso a občas nějaké listy, pije čistou vodu. 16 let je u psa jako u lidí 100 let.

To zase takový rozdíl nepředstavuje, navíc dost záleží na tom jak jsou ta která probiotika vyrobená a co obsahují za bakterie. Prostě probiotika se dají dodávat kdykoliv, ale za určitých podmínek jich může teoreticky projít živých do střeva více, nicméně já bych to takto jednoznačně určitě neviděl a u každého to bude také trochu jinak, dost záleží na tvorbě HCl v žaludku.

Ani tak nejde o to, jestli lakobacily vezmete před nebo po jídle, ale jestli kapsle má enterosolventní vrstvu, aby prošla přes kyseliny žaludku. Bez ní se laktobacily nedostanou vůbec do střeva.

To nemůže být pravda, nebo by vůbec nefungovala kvašená zelenina jako zdroj laktobacilů. Nebo kefír. Spíš bych řekla, že s enterosolventní kapslí je větší šance, že bakterie přežijí, ale není to buď tohle, nebo nic. Jinak šanci na přežití bakterií v žaludku zvýšíte, pokud je sníte spolu s jednoduchým cukrem - konkrétně s glukózou, pokud si to správně pamatuju. Takže bych je jedla s jídlem nebo těsně po. Já se snažím je jíst s ovocem, nebo prostě s něčím sladkým.

Fešák s nejvyšším počtem laktíků, co sem kdy viděl...

U samotných laktobacilů v tabletách opravdu projde minimální množství, ale třeba kefír to je trochu jiné, tam obsažený vápník tlumí kyselost v žaludku celkem efektivně a prochází jich tedy mnohem více. Obdobně to funguje i u kvašených potravin, ale tam se již nejedná pouze o laktobacily, ale o probiotika, tedy širší skladbu, kde některým ty kmenům kyseliny moc nevadí a procházejí celkem bez problémů, což platí i pro složité skladby probiotik v tabletách, kde jsou třeba HSO bakterie. Stěžejně důležitý je také nosič, tedy prebiotikum, čili pokud je spolknete a zapijete třeba roztokem psyllia obalíte je gelem a projdou většinou bez úhony.

zdravim,

co si myslite o tomto ?
http://www.probioticky.sk/eshop/probiot ... biotics-1l

v pondelok 7.11 koncin 14dnovy post aneviem ci je vhode davat hned tabletky ked travnie je off, tak rozmyslam o tekutej forme
dik za info

Máš nějaký zvláštní důvod pro to, abys užíval (a za nemalé peníze kupoval) tovární výrobek - tedy přeměněné a zpracované a degradované suroviny?

no koncim v pondelok 14dnovy post tak mi znamy ktory to uziva ukazal, tak sap re istotu pytam ci ot ma zmysel,

kvasenu kapustu ani kefir nemozem po poste hned a tiez ak je to tekute tak hcl by to v zaludku nemal nejaok rozbit,,,ale ak su alternativy tak sem s nimi

Tak skladbu mají dobrou, ale je otázkou jak se po půstu bude chovat v těle nosič který máte popsaný ve složení, to nedovedu odhadnout.

zdravim,
kaslem nato ,, dam si tabletkovu formu, kedy je podla Vas najvhodnejsie zacat ? uz v navratkovke alebo az po ?

dakujem

To je otázka, třeba Dr.Partyková tuším radí pít kefír hned po ukončení půstu a nepředpokládám že hlásá nějaké bludy, nicméně u půstů je to co autor to názor. Osobně se domnívám že ta tabletka laktíků žádný zásadní problém představovat nebude i když je otázkou z čeho budou ve střevě vůbec žít, když tam nic k jídlu nebudou mít.

dik,

p. Jarda, nasiel som Vas postup na restart mikroflory,v nom sa pise:
...
...
...
Ihned poté začnete jíst a po jídle si dáte třetinu denní dávky Endiaronu, kterou zapijete minimálním množstvím vody. Dávka Endiaronu je závislá na stavu stolice, nesmí vám vznikat zácpa. Pokud zácpa nevzniká, berete dávku maximální a pokud zácpa vzniká, berete nižší dávku dle potřeby organizmu. Po deseti dnech je třeba Endiaron vysadit, ale je dobré dále podávat alespoň udržovací dávky probiotik.
...
...
...
konkretne:
Pokud zácpa nevzniká, berete dávku maximální a pokud zácpa vzniká, berete nižší dávku dle potřeby organizmu.

nema to byt naopak s tym endiaronom? kedze endiaron zabranujem prujmu,

dakujem

Dobrý den, pane Jardo.
Již od dětství trpím nadýmáním, zácpou, plynatostí, nafouklým žaludkem, krkáním a silnou nepohodou, co se týče zažívání. Během 25 let mého života jsem brala asi 40x antibiotika a ani jednou probiotika. Jím z 80% syrovou stravu, snažím se hodně kousat, nehltat, jíst vhodné kombinace (ledový salát + hadovka, grep + pomeranč...). Poslední dobou jsem velmi unavená, oteklá a bolí mě hlava. Spím okolo 7 hodin denně. Klystýr si občas provedu, ale tři dny po něm se nedostaví stolice a je mi velmi těžko.

Co byste mi prosím doporučil za přípravky? Nějaká pro a prebiotika, magnesium...

Děkuji za odpověď a Váš čas.

L.

Ještě doplním, že nejím obiloviny, mléčné výrobky, které mě zahleňují, sladkosti a polotovary. K syrové stravě z 80% je z 20% dušená tvrdá zelenina - mrkev, paprika..., domácí vejce, zřídka maso, tresčí