Měď

muflon — pon pro 06, 2010 10:13 am

Petr2 dával tento odkaz pro nastudování nedostatku a předávkování mědí:
http://ciselniky.dasta.mzcr.cz/cd_ds4/h ... /AJBGD.htm
Toxicita
Toxické projevy zvýšeného příjmu mědi se objevují až tehdy, když se příjem mědi zvýší 200-500násobně nad doporučený příjem. Vdechovaná ve formě aerosolu nebo jemného prachu vyvolává příznaky akutní intoxikace „horečku z kovů“ s příznaky stejnými jako v případě Zinku tj. kašlem, třesavkou, teplotou, malátností a bolestí hlavy.
Perorální požití gramových dávek(pozn: u dospělých max.3 mg denně jsou bezpečné) rozpustných solí Cu vede k iritaci zažívacího traktu se zvracením a průjmy. Následné vysoké koncentrace Cu v séru provází ikterus s poškozením jater, ledvin a intravazální hemolýzou s častým fatálním průběhem.
Chronickou otravu Cu může způsobit i její vysoký obsah v pitné vodě, který bývá považován za jeden z možných faktorů vyvolávajících jaterní cirhózu indických dětí.

TABULKA
( Potřeba - doporučené dávky mědi )

Věk Dávka

0 - 4 měsíců
0,4-0,6 mg/den

4 - 12 měsíců
0,6-0,7 mg/den

1 - 4 roky
0,7-1,0 mg/den

4 - 7 let
1,0-1,5 mg/den

7 - 10 let
1,0-2,0 mg/den

> 10 let
1,5-2,5 mg/den

Dospělí
1,5-3,0 mg/den

POZOR by si nejspíš měli dávat lidé hlavně s poruchami vstřebávání, např.

Dětská cirhóza – je hereditární onemocnění charakterizované rychlou akumulací mědi v játrech. :!:

Choroba Wilsonova - u této choroby existují dvě základní poruchy metabolismu mědi: omezení inkorporace Cu do ceruloplazminu v játrech a omezení vylučování Cu žlučí. To vede k pozitivní bilanci Cu a její akumulaci v játrech. Zvyšuje se na ceruloplazmin nevázaná měď v plazmě, což vede ke zvýšenému vylučování ledvinami a k jejímu ukládání do dalších tkání, především rohovky (tvoří zde Kayserův-Fleischerův prstenec), do mozku (především v oblasti bazálních ganglií), do ledvin, svalů a kostí. Toxický účinek intracelulárně nahromaděné Cu vede k poškození a nekróze buněk....Projevy připomínají chronickou hepatitidu, cirhózu, ale i akutní selhání jater. Mezi neurologickými projevy dominuje dysartrie, dysfagie, celková rigidita a tremor. Významné jsou i psychiatrické příznaky: abnormální chování, změna osobnosti, poruchy paměti.

V laboratorní diagnostice je typické výrazné snížení ceruloplazminu v séru, kde je Cu většinou snížená. Můžeme však zjistit i normální nebo zvýšenou hodnotu. Potom se jedná o tzv. volnou, na ceruloplazmin nevázanou měď, která je toxická a svědčí pro dekompenzaci choroby s častou průvodní intravaskulární hemolýzou. Vylučování Cu močí je zvýšeno a po podání penicilaminu dochází k dalšímu mnohonásobnému zvýšení vylučování. Ve stolici je snížený obsah Cu jako důsledek její snížené exkrece žlučí. V játrech lze prokázat zvýšený obsah Cu s hodnotami více než 4,7 μmol/g (300 μg).

Lokus pro Wilsonovu chorobu byl lokalizován na dlouhém raménku chromozomu 13. Genetická diagnostika je zvlášť indikována v rodinách s výskytem Wilsonovy choroby k odhalení asymptomatických homozygotů.

Wilsonova choroba se vyskytuje v mnohočetných klinických i laboratorních formách s frekvencí cca 1:30000. Představuje závažné ohrožení života. Jen včasná diagnostika a účinná doživotní léčba mohou předejít vzniku orgánových komplikací. Je třeba vyšetřit i sourozence postiženého jedince vzhledem k pravděpodobnosti výskytu metabolického defektu Cu v rodině. Případy opožděné diagnózy Wilsonovy choroby nejsou ani nyní vzácné.

Další možné komplikace:
Choroba Menkesova je fatální onemocnění charakterizované mentální retardací, abnormálními vlasy a maldistribucí Cu.

----
( :idea: koukám na tom odkazu, že měď a zinek potřebuje i velmi důležitý enzym superoxiddismutáza, který na západě hodně lidi berou v doplňcích..., a čučim jak puk že má měď vliv i na tělu vlastní dopamin, dále na úrovni CNS ovlivňuje tvorbu myelinu v nervové tkáni a tvorbu katecholaminů. Z dalších fyziologických funkcí Cu je to působení v termoregulaci, důležitá je role v antioxidačních systémech (ceruloplazmin, superoxiddismutáza) a ovlivnění imunitních funkcí.)

Jarda — pon pro 06, 2010 12:58 pm

muflon píše:

Tak zinek i bór jsou v poho, ale dělá to ta měď :mrgreen:

(ale pokud si dám měď samostatně tak nevolnost je menší a rychleji odezní)...buď mám mědi dost(denně jím 2 č.lž.včelího pylu kde je poměrně dost mědi, kakao a slunečnici s ořechy tak 2-3x týdně, avokádo 1x týdně), nebo jsou tam pořád mršky kvasinky, které tedy jen krátkodobě zpacifikoval peroxid magnesia ale pokud je mám od narození a ještě k tomu v jiných orgánech než jen ve střevě tak to bude trochu déle trvat..., a ta měď je jak jste psal zabiják na kvasinky...

PS: dá se ta nevolnost z mědi brát taky jako indikátor přemnožených kvasinek nebo možná helicobacter pyroli? (ale těch 20k jódu+
+půl polévkové lžíce pelyňku+9kapslí hřebíčku 1x týdně by jej snad už dávno vyhnalo :shock: ...(nebo nějak narušené sliznice apod...?) , tj. jakmile by přestala nevolnost po braní mědi tak v žaludku je to už OK ??

Jinde ale píšete že se potravou dá jen nesnadno ta měď dostatečně doplnit, když bereme větší množství zinku který měď v těle "vyčerpává"...
"...je dobré z potravin jíst(ale asi to nepokryje těch 2-8, možná až 10-15mg mědi při např.70-100mg zinku...)"
Dotaz -
za jak dlouho po chloridu zinku, chloridu mědi a spol, možno začít jíst- stačí 15min., nebo lépe více (večer pokud beru Sanogel, tak si chloridy dávám ráno...)
----

PPS: Bral jsem doposavad 10 kapek zinku a 5 kapek chloridu mědi do sklenky vody, tak asi uberu na 3 kapky, nebo naopak zvýšit krátkodobě na 9 kapek aby se zbytek kvasinek vykynožil a přetrpět dejme tomu 1 týden, a pak se vrátit na 3 kapky ??

Možná by bylo vhodnější i braní 2x denně(nyní beru jen 1x denně), a rozložit to třeba na 2xD 10kapek zinku a 2xD 3 kapky mědi...

Ano, měď je vůči kvasinkám, plísním a houbám velice agresivní i ve velice malé dávce. Těžko odhadovat, jak na tom s mědí jste a co všechno zlikvidovala ta kůra trojčátkem, ale pokud je prorostlá i v orgánech, tak je s ní dost obtížný souboj a člověk musí být na sebe velice přísný. Zdroje mědi nejsou nijak bohaté a navíc je v potravinách, které se denně nejedí, čili na to by se musel člověk vyloženě zaměřit. Nejspolehlivější ukazatel v tomto směru je vlasová analýza, ale naprostá většina lidí, kteří mě své analýzy pošlou k posouzení, má měď deficitní, stejně jako ostatní mnou doporučované suplementy. Mědi nikdy není dobré přesáhnout denní dávku a jako maximum bych viděl tak 3-4 mg, jinak je dost toxická na játra a je jedno kolik k tomu dáte zinku. Ten zinek se dá klidně zvednout i ta měď, ale pokud vám nedělá dobře, tak opatrně, nicméně zinek klidně 150-200 mg denně a možno užívat i delší dobu. Rozložení dávky bude určitě vhodnější, ale zase tolik by se to změnit nemělo.

Jarda — pon pro 06, 2010 1:00 pm