Plísně,Toxicita potravin,Éčka,PREVENCE před škodliv.účinky

Zdraví-AZ — https://forum.zdravi-az.com/forums/topic/plisnetoxicita-potravineckaprevence-pred-skodliv-ucinky/
muflon — sob čen 26, 2010 1:08 pm

Aktualizace 2011: velmi uzitecna kniha s názvem "Doba jedová" (Anna Strunecká, Jiří Patočka) :
http://www.heureka.cz/?h[fraze]=Doba+jedov%C3%A1%22&utm_source=opera&utm_medium=browser&utm_campaign=opera_search

--------
Malokdo si uvedomuje co vse spatneho mohou plisne a skodlive mikrohouby napachat na lidskem zdravi..... :!:
Proto jsem velmi privital jaky duraz pan Jarda klade na PRAVIDELNOU KONZUMACI fungicidnich potravin a rostlin.

Burcujici je tato citace z http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art465:
Vzestupný trend mortality na mykózy byl potvrzen i v sekčních materiálech, s výskytem 455 mykóz z 4096 autopsií (Bodey 1992). V multicentrické mezinárodní studii byly mykózy bezprostřední příčinou smrti 7 % nemocných. Z 364 malignit s potvrzenou mykózou zaujímaly polovinu z nich leukemie a transplantovaní nemocní. Incidence 58 % kandidóz (41-79 % v jednotlivých zemích) a 30 % (22-55 %) aspergilóz potvrdila vzestupný trend dříve neobvyklých oportunních agens.

Do vyhledávače Google možno zadat "fungicidní účinek potravin" (ale při zadání fungicidní účinek rostlin by to naslo hlavne jen chemicke postriky(fungicidy) a desinfekcni prostredky....)

Slovník cizích slov:
FUNGICIDNÍ=ničící parazitní houby a plísně.

Cituji-pan Jarda pise:
Spory plísní jsou prakticky všudypřítomné a nedá se jim vyhnout, lepší je udržovat PRAVIDELNOU OČISTOU střevní trakt a pojídat preventivně fungicidní rostliny:

FUNGICIDNÍ ROSTLINY jsou např.:
* česnek
* cibule
* zázvor (má baktericidní a fungicidní účinky)
http://www.biosfera.cz/zazvorovy-caj/clanek/cz/
* chili papriky
* koření kurkuma
* lichořeřišnice
* karabinec
* Levandule

PS: Já jsem našel ještě tyto účinky u brokolice. Byly například dokázány její baktericidní a fungicidní účinky. Ničí i bakterii Helicobacter pylori, o které se tvrdí, že je zodpovědná za vředové onemocnění žaludku.
* brokolice:
http://www.dia-potraviny.cz/brokolice.html
a tuším že tyto účinky má také:
* skořice(používat nikoli čínskou ale Cejlonskou(Srí Lanka)-kvuli nizsimu obsahu kumarinu)
* medvedi cesnek(=listy rostliny)
http://www.spektrumzdravi.cz/lecive-ros ... k-medvedi/
* Čerstvě drcená semena papaye poskytují účinnou látku odborně nazývané aglykon glukotropaeolinu benzylu isothiokyanátu (BITC), který je bakteriostatický, bakteriocidní a fungicidní. Tento enzym se nachází v přirozeně vysoké koncentraci v dosud zelené slupce a v jádrech ovocného plodu.

VÝZVA PRO OSTATNÍ: Pokud najdete další potraviny nebo koření či rostliny, vložte je prosím do tohoto vlákna pro snazší nalezeni pro dalsi hledajici.... :wink:

muflon — sob čen 26, 2010 1:20 pm

MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze píše(udělal jsem výcuc toho podstatného):
http://derewi.blog.cz/0706/plisne-na-potravinach-1
http://www.stripky.cz/537-plisne-potraviny.html

Kontaminace chleba a pečiva plísněmi
kontaminace chleba a pečiva plísněmi z prostředí pekárny, přepravních prostředků, přepravek, z prostředí obchodu
kontaminace chleba po dotyku rukou atd.(pozn.:chlebovka kde skladujete chleba, látková utěrka, mikrotenové sáčky vícekrát použité...atd.)
(Pozn:PROTO JE LEPE SE PECIVU A OBILOVINAM(krome bezlepkovych) OBECNE SPISE VYHYBAT JAK RADI pan Jarda.... :) )

Dostane-li se potravina do optimálních vnějších podmínek (teplota, vodní aktivita) a vnitřní faktory příznivé pro růst toxinogenních mikroskopických hub a produkci mykotoxinů (např. vhodné složení, nepřítomnost mikrobiálních překážek), stane se potravina velmi vhodná pro růst a rozmnožování plísní a je velká pravděpodobnost, že se v ní vytvoří mykotoxiny.
Zbytky jídel a potravin nenechávat dlouho v chladničce a spíži.
Použité obaly na chléb (např. mikrotenové sáčly) opakovaně nepoužívat a zlikvidovat do komunálního odpadu.
Postupovat podle zásad správné technologické praxe.
Očista a dezinfekce v domácnostech(Pozn:VYBORNY JE NAPR. ROZTOK OCTU (Pozn:V ROZPRASOVACI-HLAVNE PRO KUCH:LINKU A HOUBICKY NA NADOBI !!! :!: :idea: )
Výskyt plísní v prostředí a ovzduší domácnosti zejména závisí:
na způsobu provádění úklidu a dezinfekce v kuchyni, dostatečné větrání, pravidelné malování, pravidelné odstraňování organických odpadků, pravidelná očista a používání vhodných desinfekčních prostředků v domácnosti (např. kuchyně, chladničky a spíže) zamezí přítomnosti a rozvoji toxinogenních plísní a tím znemožní možnost druhotného nakažení potravin v domácnosti
dodržování obecných hygienických zásad velký význam má i povědomí občanů o nutnosti dodržování obecných hygienických zásad v domácnost (např. v kuchyni, v chladničce, ve spíži)
na klimatických podmínkách výskyt mikroskopických hub v ovzduší je příznivější zvláště na jaře a na podzim.
Příznaky růstu a rozmnožování plísní v potravinách
Použijte lupu při prohlídce podezřelých potravin.
Čich může v některých případech signalizovat přítomnost a aktivitu plísní na potravinách.
Růst plísní může být někdy zaměněn např. za pomoučení, nerozpoznání zaplísnění prostým okem, zvláště v prvních dnech růstu, či mu nemusí být věnována dostatečná pozornost.

Doporučení pro spotřebitele:
-Nákup potravin si včas plánujte, aby jste nedojídaly necerstve a dlouho skladovane potraviny(radeji kupovat méně a častěji, co nejčerstvější potraviny). Informovat se v obchode kdy maji zavazku noveho zbozi kvuli maximalni cerstvosti...Sledovat peclive datum spotreby a nekupovat zbozi s končící zárukou nebo prošlé-i když cenově výhodné v akci... :!: Ty peníze co ušetříte zas dáte za léčení následků.... :oops: )
-Nakupujte pouze v množství podle požadavků a potřeb členů rodin
-V obchodě neosahávejte rukou - jestliže chcete zjistit jeho čerstvost, navlíkněte si na ruku vnější stranou mikrotenový sáček a vnitřní stranou sáčku proveďte kontrolu hmatem. Jestliže se rozhodnete pro jeho koupi, druhou rukou přetáhnete sáček. Jestliže se nerozhodnete pro jeho koupi, pak použitý sáček odhoďte do odpadkového koše. (Při manipulaci s obalovým materiálem není přípustné pomáhat si foukáním do sáčků, sliněním prstů a pod.)
-Nenechávejte zbytečně ležet bez obalu na kuchyňské lince.
pravidelně provádějte úklid domácnosti - dostatečné větrání, funkční digestoř v kuchyni, pravidelné malování, pravidelné odstraňování organických odpadků, pravidelná očista a používání vhodných desinfekčních prostředků v domácnosti
plesnivé potraviny nekonzumujte, ani nedávejte hospodářským nebo domácím zvířatům
-V domácnostech potraviny UCHOVÁVAT CO NEJMÉNĚ DLOUHO:
ve spíži - rozvěšením, spíž by měla být suchá a dobře větratelná, abychom zabránili časnému plesnivění
v chladničce - volně nebo ve vhodném obalu
Obal nejčastěji tvoří:
papírový obal - vhodný obal je pergamenová náhrada popřípadě papírový obal s nástřikem polyetylénové fólie, nepoužívat papírové obaly, které nejsou určeny k balení potravin !!! - často pak dochází k plesnivění
perforovaný plastový sáček - miniaturními otvory po celé ploše sáčku - u nás se s tím setkáváme zatím zřídka
mikrotenová fólie - je méně vhodná pro dlouhodobé uchování
-Dnes je možnost si pořídit i vakuové nádoby(kde se vysaje vzduch vypumpovaním mechanickým držadlem ktere je součástí nádoby!)

muflon — sob čen 26, 2010 1:21 pm

Epidemiologicky rizikové potraviny:
chléb, pečivo - (aflatoxiny, ochratoxin A)
masné výrobky - trvanlivé salámy - (aflatoxiny, ochratoxin A)
tvrdé a tavené sýry - (aflatoxiny, ochratoxin A, sterigmatocystin)
plísňové sýry - (kyselina cyklopiazonová)
ovoce, zelenina, konzervované ovocné a zeleninové potraviny - kompoty, džemy, marmelády - (aflatoxiny, ochratoxin A, patulin)
koření - (aflatoxiny)
sušené plody např. fíky - (aflatoxiny), hrozinky - (ochratoxin A)
rýže - (aflatoxiny, citrinin, luteoskyrin)
kojenecká výživa - (aflatoxiny)

http://www.stripky.cz/537-plisne-potraviny.html

muflon — sob čen 26, 2010 1:52 pm

Ovoce a zelenina

MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze

Čerstvé ovoce a zelenina se má skladovat odděleně, v čistých, dobře větratelných prostorách. Čerstvé ovoce a zelenina mají omezenou trvanlivost.

Snaha o prodloužení trvanlivosti čerstvého ovoce a zeleniny vedla výrobce k vývoji řady technologických postupů, z nichž se používá nejčastěji:
skladování v ochranné atmosféře - např. u jablek
použití protiplísňových látek- fungicidy - proti plísním a insekticidy - proti hmyzu
použítí konzervace - zavařování či sušení

Kontaminace ovoce a zeleniny plísněmi
při sklizni
při nevhodném skladování

Jestliže bylo jablko kontaminováno spórami toxinogenní plísně Penicillium expansum, byly v něm stanoveny vysoké hodnoty patulinu jak v nahnilé, tak i ve zdravé vykrájené části.

V domácnostech je ovoce a zelenina uchovávána nejčastěji:
v chladničce - v plastových nádobách ve spodní části chladničky
ve spíži - suchá a dobře větratelná, abychom zabránili časnému plesnivění
ve sklepě

Obal nejčastěji tvoří:
mikrotenový sáček - je nejpoužívaněší u nás, pro krátkodobé uchování
nádoby na ovoce a zeleninu - z plastu - přepravky, je nutné je pravidelně čistit
papírový sáček - miniaturními otvory po celé ploše sáčku - u nás se s tím setkáváme zatím zřídka
perforovaný plastový sáček - miniaturními otvory po celé ploše sáčku - u nás se s tím setkáváme zatím zřídka

Doporučení pro spotřebitele:
nakupujte ovoce a zeleninu v čerstvém stavu
nakupujte pouze v množství podle požadavků a potřeb členů rodiny
v žádném případě nekupujte ovoce a zeleninu plesnivé, nahnilé - vzhledem k relativně vysoké ceně ovoce a zeleniny na trhu nereaguje prodejce dostatečně pružně na situaci, že mu uvedené produkty “leží dlouho na pultě”. Sníží cenu, až když začíná docházet ke ztrátě čerstvosti a k prvním příznakům počátečního kažení ovoce nebo zeleniny. (Mykotoxin patulin mohou obsahovat i lesní plody např.přezrálé borůvky)
nekupujte nahnilé banány - spotřebitel bez zkušeností mnohdy neodliší nahnilé banány od přezrálých
nevykrajujte plesnivé a nahnilé ovoce a zeleninu
před nákupem ovoce a zeleniny, které neznáte, se seznamte s možnostmi jejich použití - objevuje se řada druhů exotického ovoce a zeleniny, které spotřebitel většinou nezná. Neví, jaká jejich část se může konzumovat, jak se upravuje, ani jak má vypadat v době zralosti.
dodržujte základní hygienická pravidla při manipulaci s ovocem a zeleninou před konzumací - OMÝT V HORKÉ pitné VODĚ PŘED KONZUMACÍ, důležité je dodržování značení ovoce v obchodní síti, kdy by ovoce mělo být na obalech viditelně označeno nápisy, např. "plody chemicky ošetřeny", "kůra nezpůsobilá k používání", atd.
pravidelně provádějte úklid domácnosti - chladničky a spíže

Ovocné a zeleninové výrobky

MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze

Z hlediska možné kontaminace toxinogenními plísněmi a mykotoxiny jsou významné zejména zavařeniny, marmelády, džemy a mošty, které si připravujeme v domácnostech. Uvedené výrobky mají v ČR dlouhou tradici.

!!! nekonzumujte plesnivé kompoty, zavařeniny a mošty !!! (celá řada občanů postupuje tak,že plesnivou část odebere, jestliže je kompot beze změn chuti a vůně tak ho zkonzumuje) Ale POZOR! Jediným důkazem zdravotní nezávadnosti kompotu z hlediska obsahu mykotoxinů je jeho laboratorní analýza (rozbor). Cena analýzy pro občana je však vysoká, pohybuje se řádově v několika tisících Kč a převyšuje mnohonásobně cenu vyšetřovaného kompotu.
nepoužívejte nahnilou a zaplesnivělou surovinu k přípravě pokrmů !!! - vykrájení poškozených částí nestačí, i zdravá část po vykrájení může být kontaminována mykotoxiny

Sušené plody

MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro mikroskopické houby a jejich toxiny v potravinových řetězcích, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státního zdravotního ústavu v Praze

Z hlediska možné kontaminace toxinogenními plísněmi a mykotoxiny jsou významné zejména: vlašské a lískové ořechy, mandle, pistáciové oříšky, kešu oříšky, arašídy, para ořechy a sušené ovoce - fíky, rozinky, datle, křížaly, sušené meruňky atd.

Kontaminace ovoce a zeleniny plísněmi
při sklizni- spóry plísní kontaminují povrch ovoce a ořechů z okolního prostředí
při zpracování surovin na sušené plody - během technologického zpracování a sušení, a podmínkách, jak bude dále skladován a uchováván, a úrovni hygieny při zpracování

V domácnostech jsou sušené plody uchovávány nejčastěji:
v originálním balení
ve spíži v čistém plátěném sáčku - spíž by měla být suchá a dobře větratelná, abychom zabránili časnému plesnivění

Doporučení pro spotřebitele
používejte k vlastnímu sušení tuzemských plodů pouze nezávadnou surovinu
při sušení plodů je nutné použít vhodné technologické zařízení, např. sušičku a sušené plody následně vhodně uchovat
nakupujte pouzejakostní subtropické a tropické sušené plody
nekupujte “podezřele levné” sušené plody- arašídy, pistácie a para ořechy především horší jakosti jsou často kontaminovány mykotoxiny

muflon — sob čen 26, 2010 1:58 pm

Nejsme-li si jisti zda jde o pomačkání potraviny při manipulaci(např.nahnědlé skvrny u česneku...), je lépe stroužek česneku nebo celou cibuli vyhodit než riskovat intoxikaci.

U cibule(častěji u červené a bílé než u žluté), není vhodné sloupávat pár nahnilých či plesnivých slupek(jak se to běžně dělává... :( ).

muflon — sob čen 26, 2010 2:24 pm

Přírodní antimikrobní látky
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Sloučeniny s antimikrobními a často mnoha dalšími biologickými účinky se syntetizují a akumulují v rostlinných pletivech jako reakce na vnější podnět. Vnějším podnětem může být nejen napadení viry a fytopatogenními organismy (baktériemi, plísněmi), ale také různé stresové faktory (UV záření, chlad, ionty těžkých kovů, fungicidy, herbicidy aj.).Sloučeniny, které jsou stálou součástí rostlinných pletiv, se nazývají fytoanticipiny. Jsou produkovány zdravou rostlinou od počátku růstu a mají sloužit pouze jako pasivní obrana proti případným škodlivým činitelům. Z fytoanticipinů vznikají de novo fytoalefiny zvané též fytoncidy, rostlinná antibiotika nebo i rostlinné pesticidy, neboť tyto látky jsou toxické vůči patogenním ilicitorům (virům, mikroorganismům), ale i živočišným škůdcům (hmyz, vyšší živočichové). Stejná látka může rostlině sloužit zároveň jako fytoalexin i jako fytoanticipin (obě skupiny látek se často označují jako fytoalexiny). Schopnost syntetizovat a akumulovat fytoalexiny je doložena u více než 200 druhů rostlin náležících zhruba do 40 rodů a 20 čeledí.

Příkladem takových prekurzorů jsou glukosinoláty, které jsou při porušení pletiva enzymově hydrolyzovány za vzniku antimikrobně působících isothiokyanátů. Dalším příkladem je Alicin(např. v česneku), allylisothiokyanát z křenu nebo kapsaicin z pálivé papriky) vznikající z aminokyselin allinu činnosti enzymu alliinasy.

Antimikrobní aktivitu v potravinářsky významných rostlinách vykazují četné fenolové sloučeniny, terpenoidní látky, deriváty acetylenu, dusíkaté heterocyklické sloučeniny a mnohé další. Např. většina antimikrobních látek produkovaných rostlinami čeledi bobovitých (Fabaceae) jsou isoflavony, isoflavany, příbuzné pterokarpany, z dalších fenolových sloučenin jsou aktivní některé stilbeny. Pro čeleď lilkovitých (Solanaceae) jsou typické terpenové sloučeniny, pro rostliny čeledi brukvovitých (Brassicaceae) jsou to deriváty indolu a pro čeleď miříkovitých (Apiaceae) polyacetyleny. Uveden je poze malý výčet potravinářsky významnějších antimikrobních látek, jenž má demonstrovat chemickou rozmanitost těchto sloučenin.

Antimikrobní účinky vykazují u potravin také některé sloučeniny řezené mezi aromatické látky (např. nesuché fenoly, které jsou složkami silic.)

Na uvedenem odkazu jsou dost podrobne rozebirany i dnes pouzivane
konzervacni pridavky.(lepe se jim vsak uplne vyhnout a jak radi pan Jarda kupovat pouze to ceho se CHEMICKO-potravinarsky byznys dotkl co nejmene...-PS:ted jsem cetl ze potraviny pod stejnou vyrobni znackou se velmi lisi na trzich v zapadni a vychodni Evrope(kam nas porad Evropa prirazuje, a podle toho s vyrobou a zpracovanim potravin zachazi. Jak rika pan Jarda muzeme si za to castecne i my tim ze vyvijime tlak na dodavatele aby ceny potravin byli co nejnizsi-casto na hranici ci pod hranici vyrobnich a subdodavatelskych nakladu... :cry: . Mimochodem typicky priklad je mleko, a mlecne automaty zavadene v CR po vzoru Svycarska,Rakouska a Nemecka,jsou mj. produktem krize kdy se farmáři snaží aspon cast nakladu na vyrobu mleka dostat zpet.)

Během posledních let ztratila řada dříve používaných konzervačních činidel svůj význam z hygienických důvodů (v některých případech bylo zjištěno, že se jedná o karcinogeny) a ve většině zemí jsou zakázány. Takovými látkami např. jsou dehydrooctová kyselina a její sodná sůl používané ke konzervaci džemů a margarínů, hexamethylentetramin (klihovková střívka, rybí výrobky), 8-hydroxychinolin (tabák), thiomočovina (čerstvé ovoce), salicylová kyselina (ovoce a zelenina), 3-(5-nitro-2-furyl)akrylová kyselina (víno) aj.

muflon — sob čen 26, 2010 2:51 pm

Zdravotní hodnocení
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Pozn:Snažil jsem se uvest jen neco co dokumentuje že i tzv."neškodné" dnes bezne pouzivane konzervacni prostredky maji pro mnoho lidi neblahy dopad.

Benzoová kyselina (také benzoáty) je málo toxická(pozn.ALE PROČ OTRAVOVAT - I KDYBY JEN MÁLO - SVŮJ ORGANISMUS, VŽDYŤ JINÝCH ZÁTĚŽÍ IMUNITY MÁME DNES I TAK DOST A DOST TAK PROČ PŘIDÁVAT DALŠÍ...! :!:-to se týká jakýchkoli potravin ošetřených Éčky-s výjimkou vit.C(kys.askorbové)+E(tokoferoly) které také mají své číslo v řadě přidávaných Éček).
Někteří jedinci vykazují vůči benzoátům zvýšenou citlivost.(časté je používání v kečupech, hořčicích apod)

Sorbová kyselina (také sorbáty) se považuje za jeden z nejméně toxických konzervantů, ale v kosmetických a farmaceutických výrobcích může u citlivých jedinců dráždit pokožku.

Parabeny jsou málo toxické,u citlivých osob mohou způsobovat dermatosy.

Hydrogensiřičitany se v organismu oxidují sulfitoxidasou (sulfit : ferricytochrom c oxidoreduktasa) na sírany a ty se vylučují močí. Aktivita enzymu je individuální a toxické účinky oxidu siřičitého a siřičitanů jsou proto proměnlivé. Někteří jedinci tolerují množství až 50 mg.kg-1, zatímco u citlivých jedinců tyto koncentrace vyvolávají bolesti hlavy, zvedání žaludku a průjem. U astmatiků užívajících steroidy vyvolávají siřičitany alergické reakce .

Opakované používání vyšších množství dusitanů způsobuje zvláště u dětí methemoglobinemii. Expozici dusitanů se přičítá řada onemocnění u lidí i zvířat. Hlavním negativním prijevem konzumace dusitanů je zřejmě možnost indukce nádorového bujení přímým působením na lymficyty a nepřímo tvorbou toxických nitrosaminů.

Boritá kyselina a borax (hodnota ADI není určena) se v organismu rychle resorbují a pomalu vylučují. Ve srovnání s jinými kyselinami, ketré působí jako konzervanty se jedná o toxičtější látku. Chronické podávání působí krvácení, dermatosy a anémii.

Biologická aktivita fytoalexinů (a přirozených pesticidů obecně) se neomezuje pouze na mikroorganismya a další škůdce, ale postihuje prakticky všechny organismy. Tyto látky vykazují široké spektrum účinků, od relativně neškodných (halucinogenní a narkotické účinky myristicinu) až po toxické (karcinogenní furanokumariny). Mechanismy biologických účinků většiny fytoalefinů nejsou známé a toxikologické údaje hodnotící vliv dlouhodobého působení (chronická toxicita) prakticky neexistují.

Legislativa

Sloučeniny, které smějí být používány ke konzervaci potravin jsou uvedeny v tabulce č.1. Kyselinami sorbovou, benzovou, p-hydroxybenzoovou a jejich deriváty se mohou konzervovat pouze určité potraviny (do nejvyššího povoleného množství). Např. pro džemy, rosoly a marmelády je povoleny benzoová kyselina (500 mg.kg-1) nebo směsi sorbové kyseliny (1000 mg.kg-1), pro olivy sorbová kyselina (1000 mg.kg-1), pro plátkový chléb s trvanlivostí delší než 7 dní sorbová kyselina (2000 mg.kg-1) apod.

Za látku přídatnou se nepovažuje benzoová kyselina v množství do 30 mg.kg-1 v kysaných mléčných vyrobcích, kde vzniká z hippurové kyseliny. Určeny jsou také potraviny, ke kterým smí být přidáván oxid siřičitý a jeho sloučeniny a nejvyšší povolená množství těchto látek. Ta jsou např. pro sušené brambory v prášku 50 mg.kg-1, sušená jablka a hrušky 600 mg.kg-1, vína (bílá, růžová a červená podle obsahu zbytkového cukru) 160-260 mg.kg-1, hořčice fijónského typu 500 mg.kg-1 (nesmí se souběžně konzervovat sorbovou či benzoovou kyselinou) a ostatní hořčice 250 mg.kg-1. Obsah 10 mg.kg-1 (mg.dm-3) a nižší se považuje za nulový.

Potraviny s obsahem oxidu siřičitého vyšším než 50 mg. kg-1, u kterých není upozornění, že jsou určeny pro přípravu pokrmů za tepla nebo po omytí v teplé vodě, musí být (s výjimkou révových vín) opatřena upozorněním sířeno.

Použití propionové kyseliny a jejích solí je povoleno např. pro balený plátkový chléb s trvanlivostí delší než 7 dní (3000 mg.kg-1). Ve fermentovaných mléčných výrobcích (sýrech typu Emmental) se může jednat o přirozený obsah a pak se přítomná propionová kyselina za přídatnou látku nepovažuje.

Boritá kyselina a tetraboritan disodný jsou povoleny jen ke konzervaci kaviáru (4000 mg.kg-1), bifenyl ( 70 mg.kg-1) a o-fenylfenol (12 mg.kg-1) jen k ošetření povrchu citrusových plodů, ke stejnému účelu (6 mg.kg-1) nebo k ošetření povrchu banánů (3 mg.kg-1) je povolen fungicid thiabendazol, pro nealkoholické nápoje, výluhy z čaje a bylin dimethyldikarbonát (250 mg.kg-1), pro sýry nisin (12,5 mg.kg-1), tavené sýry lysozym (nezbytné množství). K ošetření povrchu sýrů, trvanlivých salámů je povoleno antibiotikum natamycin (1 mg.dm-2).

Tabulka č.1 Seznam konzervantů povolených v ČR:

Číslo E Název

E 200 sorbová kyselina

E 202 kaliumsorbát

E 203 kalciumsorbát

E 210 benzoová kyselina

E 211 natriumbenzoát

E 212 kaliumbenzoát

E 213 kalciumbenzoát

E 214 ethyl-p-hydroxybenzoát

E 215 ethyl-p-hydroxybenzoát (sodná sůl)

E 216 propyl-p-hydroxybenzoát

E 217 propyl-p-hydroxybenzoát (sodná sůl)

E 218 methyl-p-hydroxybenzoát

E 219 methyl-p-hydroxybenzoát (sodná sůl)

E 220 oxid siřičitý (SO2)

E 221 siřičitan disodný (Na2SO3)

E 222 dihydrogensiřičitan sodný (NaHSO3)

E 223 disiřičitan disodný (pyrosiřičitan sodný,Na2S2O5)

E 224 disiřičitan didraselný (pyrosiřičitan draselný,K2S2O5)

E 226 siřičitan vápenatý (CaSO3)

E 227 hydrogensiřičitan vápenatý, Ca(HSO3)2

E 228 hydrogensiřičitan draselný (KHSO3)

E 230 bifenyl

E 231 o-fenylfenol

E 232 natrium-o-fenylfenolát

E 233 nisin

E 235 nathamycin (pimaricin)

E 242 dimethyldikarbonát (dimethylpyrokarbonát)

E 249 dusitan draselný (KNO2)

E 250 dusitan sodný (NaNO2)

E 251 dusičnan sodný (NaNO3)

E 252 dusičnan draselný (KNO3)

E 280 propionová kyselina

E 281 natriumpropionát

E 282 kalciumpropionát

E 283 kaliumpropionát

E 284 kyselina boritá (H3BO3)

E 285 tetraboritan disodný (borax, Na2B4O7)

E 1105 lysozym

muflon — sob čen 26, 2010 3:43 pm

Jelikož v potravinách již dnes není potřebné množství antioxidantů, je potřeba je také konzumovat v potravních doplňcích(zvláště vit.C+E).
Vit.C mimojiné váže plísně v organismu a má další velmi pozitivní účinky, viz více ve vlákně o vitamínech a minerálech:

muflon — sob čen 26, 2010 4:40 pm

Jak už jsem se zminil jinde, napr.obycejny ocet v postrikovaci, muze velmi omezit mnozeni mikrobu a plisni v houbicce na nadobi a v okoli kuchynske linky.

V potravinarstvi se take casto pouzivaji kyseliny a zasady pro konzervaci a zlepseni chut.vlastnosti potravin. Casto vsak na ukor zdravi....

http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Acidulanty a regulátory kyselosti

Acidulanty používané jako potravinářská aditiva jsou organické a anorganické kyseliny většinou identické s těmi, které se v potravinách přirozeně vyskytují.

Kyseliny se nejčastěji používají pro kyselou chuť, kterou udílejí potravině. Často mají také další prospěšné vlastnosti(Pozn.O TECH NEPROSPESNYCH SE PRO JISTOTU CHEM-POTR.PRUMYSL NEZMINUJE...).

Používání některých kyselin:

Ø vykazují antimikrobní účinky a používají se proto současně jako konzervační prostředky (octová, dehydrooctová, propinová kyselina a jiné)

Ø mají významné organoleptické vlastnosti (chuť i vuni) a používají se jako aromatické látky (octová, kaprlová, jantarová, mléčná kyselina)

Ø jsou stabilizátory barvy (askorbová kyselina v mastných výrobcích, citronová kyselina ve výrobcích z ovoce)

Ø působí jako sekvestranty a synergisty antioxidantů (ethylendiamintetraoctová, citrónová, vinná, jablečná, askorbová, fosforečná kyselina)

Ø jsou látkami, které modifikují texturu (např. citronová kyselina umožňuje vznik některých pektinových gelů, sražení mléka chymosinem, inhibuje tvorbu krystalů v cukrovinkách)

Ø potlačují tvorbu zákalů (např. mléčná kyselina v nálevech fermentovaných oliv)

Ø jsou činidly, která hydrolyzují proteiny (chlorovodíková kyselina při výrobě kyselých hydrolyzátů bílkovin)

K okyselujícím látkám lze dále řadit ty, ze kterých kyseliny vznikají hydrolýzou nebo při termických operacích. Do této skupiny aditiv náleží soli používané jako kypřící přípravky (uhličitany sodné, draselné a amonné) uvolňující v těstě oxid uhličitý. Tato aditiva se používají také při výrobě šumivých nápojů. V trvanlivých fermentovaných salámech, mléčných a jiných výrobcích se používá δ-lakton D-glukonové kyseliny, ze které vzniká hydrolýzou D-glukonová kyselina.

Regulátory kyselosti nebo regulátory pH mění nebo udržují kyselost a alkalitu potravin. Nejčastěji jsou různé soli kyselin s pufrujícími účinky a alkálie. Jako stabilizátory disperzí u mléčných (tavící soli) a masných výrobků (látky zvyšující vaznost vody) se používají di-, tri- a polyfosfáty. Uhličitan hydrogen sodný se používá pro úpravu pH při výrobě tmavého kakaového prášku holandského typu, uhličitan sodný nebo hydroxid sodný pro neutralizaci hydrolyzátů bílkovin, hydroxid sodný pro odhořčování oliv a pro loupání ovoce a zeleniny.

2.2.3.1 Legislativa

Přehled látek, které smějí být používány obecně při výrobě potravin v nezbytném množství je uveden v tab. č.12.

Látky, které se mohou používat omezeně uvádí tab. č.13. Pro tyto látky jsou určeny druhy potravin a nejvyšší povolená množství jednotlivých sloučenin nebo jejich směsí (pouze u fosfátů).

Kyselina fosforečná je např. povolena pro ochucené nealkoholické nápoje v množství 700 mg.dm-3, fosfáty (jako P2O5) pro měkké čerstvé sýry (2000 mg.kg-1), tavené sýry (tavící soli, 20000 mg.kg-1), masné výrobky (látky zvyšují vaznost, 5000 mg.kg-1).

Laktid metavinná kyselina, která vzniká zahříváním vinné kyseliny je povolena pouze pro vína (100 mg.dm-3), soli ethylendiamintetraoctové kyselina v množství 75 mg.kg-1 (pro emulgované omáčky, majonézy, sterilované výrobky z korýšů, měkkýšů a ryb) až 250 mg.kg-1 (sterilované luskové zeleniny, artyčoky, žampióny a luštěniny).

Pro zvýraznění barvy černých oliv je povolen glukonan nebo mléčnan železnatý (150 mg.kg-1, počítáno jako železo). Močovina se smí používat jenom pro žvýkačky bez přidaného cukru (30000 mg.kg-1), triethylester citrónové kyseliny pro vaječné bílky (nezbytné množství).

Tabulka č.12 Seznam kyselin, zásad a jejich derivátů používaných v ČR v nezbytném množství

Číslo E Název

E170 uhličitany vápenaté, (i) uhličitan vápenatý, (ii) hydrogen uhličitan vápenatý

E260 octová kyselina

E261 octan draselný

E262 octany sodné, (i) octan sodný, (ii) hydrogendiacetát sodný a)

E263 octan vápenatý

E270 mléčná kyselina

E296 jablečná kyselina

E300 askorbová kyselina

E301 askorban sodný

E302 askorban vápenatý

E325 mléčnan sodný

E326 mléčnan draselný

E327 mléčnan vápenatý

E330 citronová kyselina

E331 citronany sodné, (i) dihydrogencitronan sodný, (ii), dihydrogencitronan disodný, (iii) citronan sodný

E332 citronany draselné, (i) dihydrogencitronan draselný, (ii) citronan draselný

E333 citronany vápenaté, (i) hydrogencitronan vápenatý, (ii) dihydrogencitronan vápenatý, (iii) citronan vápenatý

E334 vinná kyselina

E335 vinany sodné, (i) hydrogenvinan sodný, (ii) vinan sodný

E336 vinany draselé, (i) hydrogenvinan draselný, (ii) vinan draselný

E337 vinan sodnodraselný

E350 jablečnany sodné, (i)jablečnan sodný, (ii) hydrogenjablečnan sodný

E351 jablečnan draselný¨

E352 jablečnany vápenaté, (i) jablečnan vápenatý, (ii) hydrogenjablečnan vápenatý

E354 vinan vápenatý

E380 citronan amonný

E470(a) soli (sodné, draselné, vápenaté) mastných kyselin z jedlých tuků

E470(b) hořečnaté soli mastných kyselin z jedlých tuků

E500 uhličitany sodné, (i) uhličitan sodný, (ii) hydrogenuhličitan sodný, (iii) ekvimolární

E501 uhličitany draselné, (i) uhličitan draselný, (ii) hydrogenuhličitan draselný

E503 uhličitany amonné, (i) uhličitan amonný, (ii) hydrogenuhličitan amonný

E504 uhličitany hořečnaté, (i) uhličitan hořečnatý, (ii) hydrogenuhličitan hořečnatý

E507 kyselina chlorovodíková

E508 chlorid draselný

E509 chlorid vápenatý

E511 chlorid hořečnatý

E513 kyselina sírová

E514 sírany sodné, (i) síran sodný, (ii) hydrogensíran sodný

E515 sírany draselné, (i) síran draselný, (ii) hydrogensíran draselný

E516 síran vápenatý

E518 síran hořečnatý

E524 hydroxid sodný

E525 hydroxid draselný

E526 hydroxid vápenatý

E527 hydroxid amonný

E528 hydroxid hořečnatý

E529 oxid vápenatý

E530 oxid hořečnatý

E570 mastné kyseliny

E574 glukonová kyselina

E575 δ-lakton glukonové kyseliny

E576 glukonan sodný

E577 glukonan draselný

E578 glukonan vápenatý

E640 glycin a jeho sodná sůl

E1518 glyceryltriacetát (triacetin)

Tabulka č.13 Seznam kyselin a solí a dalších látek používaných v ČR omezeně pro některé druhy potravin

Číslo E Název

E297 fumarová kyselina

E338 kyselina fosforečná

E339 fosforečnany sodné, (i) dihydrogenfosforečnan sodný, (ii) hydrogenfosforečnan disdodný, (iii) fosforečnan sodný

E340 fosforečnany draselné, (i) dihydrogenfosforečnan draselný, (ii) hydrogenfosforečnan didraselný, (iii) fosforečnan draselný

E341 fosforečnany vápenaté, (i) hydrogenfosforečnan vápenatý, (ii) dihydrogenfosforečnan vápenatý, (iii) fosforečnan vápenatý

E353 matavinná kyselina

E355 adipová kyselina

E356 adipan sodný

E357 adipan draselný

E363 jantarová kyselina

E385 dvojsodnovápenatá sůl ethylendiamintetraoctová kyseliny (EDTA)

E450 difosforečnany, (i) dihydrogendifosforečnan disodný, (ii) hydrogendifosforečnan trisodný, (iii) difosforečnan sodný, (iv) dihydrogendifosforečnan didraselný, (v) difosforečnan draselný, (vi) difosforečnan vápenatý, (vii) dihydrogenfosforečnan vápenatý

E451 trifosforečnany, (i) trifosforečnan sodný, (ii) trifosforečnan draselný

E452 polyfosfáty, (i) polyfosfát sodný, (ii) polyfosfát draselný, (iii) polyfosfát sodnovápenatý, (iv) polyfosfát vápenatý

E579 glukonan železnatý

E585 mléčnan železnatý

E927(b) močovina (karbamid)

E1505 triethylcitrát

Zdravotní hodnocení

Kyseliny a jejich soli jsou vesměs považovány za přirozené složky potravin. Citronová, fumarová a jantarová kyselina jsou intermediáty Krebsova cyklu, kaprlová kyselina se metabolizuje stejně jako jiné mastné kyseliny (hodnoty ADI nejsou stanoveny).Vůči některým
kyselinám jsou určité výhrady. Octová kyselina vyvolává u citlivých jedinců epidermální reakce aj. symptomy alergické typu. Adipová (ADI = 5 mg.kg-1) má u zvířat vliv na růst.
Omezení se dále týkají fumarové kyseliny (ADI = 6 mg.kg-1), racemické jablečné kyseliny(ADI = 100 mg.kg-1, L-isomer je normální složkou potravin), L-vinné kyseliny působí u kojenců acidosu, zvracení a dehydrataci organismu. Hodnota ADI není stanovena, nedoporučuje se je však v dětské výživě používat.

PS: pokud se chcete dozvedet dalsi Éčka(napr.synteticka barviva atd.-tak na uvedenem odkaze jsou take-musite vsak trochu pohledat(tabulka vsech Ecek je temer na konci dost dlouheho dokumentu na uvedenem odkaze, nebo zagooglit-to už nespada do vlakna o plisnich, a predpokladam ze kdo se jen trochu zajima o sve zdravi se zdaleka vyhne vsem syntetickym stabilizatorum a dochucovadlam a dalsim "dobrotám"....) :roll:

muflon — sob čen 26, 2010 5:22 pm

Tim zatím konci tento "seriál" vycucu z dlouheho dokumentu z kabinetu prirodnich ved pro pedagogicke pracovniky, na
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

Éčka se používají pro konzervaci, zlepseni chutovych, vizualnich a dalsich vlastnosti potravin. Casto vsak na ukor zdravi....(proto žel, často plati že čím je chutnější potravina tím nezdravější...a naopak :!: :wink: - jako kdaž chce rybář chytit rybu tak dá na háček to co nejvíc bude chutnat...tak si to zapamatujme abychom na ukor zdravi neuprednostnovali pouze nase chutove skodlive navyky(i chut se casem muze zmenit po zmene jidelnicku!! :idea: ).

V "seriálu" jsem CITOVAL POUZE MALOU CAST z odkazu(i tak je toho az dost..., ALE DOPORUCUJU ASPON ZBEZNE PROLETNOUT CELY ODKAZ-zvlaste tem lidem co maji blahovou predstavu o tom jak zdrave ze si to vybiraji pri nakupu potravin. Pote co zjisti co vsechno se cpe do potravin aby se zvyraznila a udrzela barva,chut, konzistence atd., tak SOUDNY CLOVEK MUSI UZ SNAD DOSPET K ROZHODNUTI VYRAZNE ZMENY PRI NAKUPECH A OMEZENI, NEBO NEJLEPE VYLOUCENI JEDENI VSECH TECHTO ZPRACOVANYCH POTRAVIN !! :arrow: :!:

Podotykam ze se nejedna o zadny propagandisticky utok na Éčka, ale o střízlivý výčet pouzivanych aditiv("vylepšovadel") potravin, s okrajovym uvedením jen těch do očí bijících znamych skodlivych ucinku.....(kde spise jeste zlehcuji vse s tim, ze problemy ma pry jen mizive procento lidi...)

CITUJI:
Podle některých zdrojů jsou nežádoucí účinky „Éček“ častěji pozorovány mezi dospělými, což může být způsobeno tím, že čím déle je člověk vystaven vlivu určité látky, tím spíše na ni začne být citlivý. Tento jev však lze částečně vysvětlit tzv. psychosomatickými reakcemi – dospělí, kteří se z časopisů a televize dozvídají o nežádoucích účincích potravinářských aditiv, začnou pozorovat tyto reakce i u sebe.
(Pozn.Mozna proto ze drive si toho nevsimali a pripisovali sve problemy necemu jinemu.....JE PRAVDA ZE PSYCHIKA DOKAZE LECCOS ALE "STOKRAT NIC UMORILO I OSLA", takze kumulace skodlivin v nasem tele a dalsi dosud nezjistene a nedokazane negat.ucinky(jak objektivne pripusti i tento dokument!), se leckomu casem opravdu mohou vymstit!. Proc asi pribyva hyperaktivnich deti, ruznych alergii a jinych bonusu nasi "vyspele" civilizace??....selsky rozum nepotrebuje vedecke dukazy o skodlivosti podezrelych latek.... :wink: . Staci si zaexperimentovat, vyradit urcite potraviny a UKAZDY NA SOBE A SVYCH DETECH ZDA JE TO K LEPSIMU NEBO HORSIMU....Vzdyt neni nutne cekat az co se objevi v reklame TV(treba o prospesnosti Actimelu, margarínu, atd...), nebo na co prijdou nasi nebo zahranicni vedatori a jak to pak interpretuji ruzna potravinarska nebo farmaceuticka lobby... v nejnovejsich zpravach v TV, novinach nebo dalsich "serioznich" aktualitnich serverech na internetu. :idea: :lol: )

CITUJI dále(úsudek at si kazdy udela uz sam, kdo nechce pouzivat vlastni hlavu ale spoleha na hlavy jinych, tomu podle mne zatim neni pomoci....a predem lituji draheho casu pana Jardy ktery se presto trpelive mnohym takovym "beznadejnym" pripadum venuje. O to krasnejsi je ze casem opravdu nekteri pomalu zacnou pouzivat i svoji vlastni hlavu... :P :

Mezi příznaky patří:
a) Kožní projevy – kopřivka, angioedém a ekzém.
b) Problémy zažívacího ústrojí – opakované bolesti břicha, nadýmání, průjmy, nevolnosti a zvracení.
c) Neurologické projevy – bolesti hlavy, malátnost, bolesti svalů, poruchy paměti a koncentrace, deprese, poruchy spánku, náladovost, poruchy vidění, zvonění v uších, závratě, parestézie (nezvyklé pocity na pokožce – pálení, mravenčení apod.), hyperaktivita, duševní rozrušení, neuralgie (prudká bolest podél dráhy nervu).
d) Projevy horního respiračního traktu – ucpaný nos, zvýšená produkce hlenů, opakované bolesti v krku a zánět dutin. U některých jedinců může dojít ke vzniku astmatu.
e) Reakce anafylaktického typu.

...Lidí prokazatelně trpících přecitlivělostí na přídatné látky je(RIKA SE V TOM ODKAZU) velmi málo. Podle odhadu Evropské komise z roku 1981(pozn:TJ.PRED 30 LETY!!!-KOLIK BY TO ASI BYLO DNES??? :? ), tvoří tito jedinci pouhých 0,03 až 0,15% z celkové populace. Jen v České republice by to však bylo 3000 až 15000 lidí a to už není úplně zanedbatelný počet.. Mezi aditiva, na která mohou být jedinci přecitlivělí, patří látky, které pravděpodobně způsobují imunologické reakce organismu.

PS: V odkazu je zminena i novelizace urciteho zakona z r.2001, a citovana Pouzita literatura obsahuje knihu z r.2002), takze az zas tak stary dokument a informace to celkove nejsou.....

muflon — sob čen 26, 2010 5:49 pm

Co si myslíte o chemických přísadách v potravinách???

(barviva, konzervační látky, antioxidanty, emulgátory, želírovací látky → zjednodušeně „Éčka“)

Možnosti odpovědi:

a) O této problematice nemám dostatek informací.

b) O „Éčkách“ jsem se dozvěděl z tisku a internetu a souhlasím z jejich nebezpečností.

c) Souhlasím, že díky důkladné kontrole jsou aditivní látky bezpečné a nemají větší vliv na lidské zdraví.

d) Zajímá mě co jím a jsem dobře obeznámen s účinky aditivních látek na organismus.

e) Bojím se aditivních látek a snažím se jim vyhýbat.

muflon — sob čen 26, 2010 6:17 pm

Jeste mne zaujal tento zaverecny citat z
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

(Kazdou chvili se objevuji informace)...uvádějící znepokojivé informace o "přísadách do potravin". Autoři textu uvádějí přídatné látky pod číselným kódem a dělí je na neškodné, podezřelé, nebezpečné, poškozující zdraví a rakovinotvorné....Vzhledem k této dramatické gradaci není divu, že nezasvěcený čtenář začne pochybovat o ochráncích svého zdraví.
(POZN: TO JE OPRAVDU FAMILIERNI OZNACENI-KDOZE TO JE TEN OCHRANCE NASEHO ZDRAVI-AUTOMATY NA SLAZENE NAPOJE V MNOHA SKOLACH???....
......JE SPRAVNE PREMYSLET CO TO VLASTNE CPEME DO ZALUDKU, DRUHOU VOLBOU JE UZ JEN BEZ ROZMYSLU DELAT TO CO PRECE DELAJI VSICHNI...kupuji podle reklam(nebo mozna casteji jen podle svych chutovych navyku...) apod.)

Aditivům v potravinách se věnuje pozornost již dlouho. Některá (např. barviva či zahušťovadla) jsou v nich dobře rozpoznatelná smysly. I za dřívějších skromných technických podmínek se alespoň ta škodlivější musela uvádět na obalu. Přitom aditiva určitě nejsou zdrojem největšího ohrožení zdraví potravinami.

Na mezinárodním fóru se stanovilo toto pořadí nebezpečnosti:
1) přítomnost nebezpečných mikrobů,
2) přítomnost přírodních toxických látek,
3) kontaminanty a další biologicky účinné látky přicházející do potravin ze zemědělské prvovýroby, (POZN: ANO- A PROTO TREBA PAN JARDA NEDOPORUCUJE KVULI PLISNIM KOMZUMACI VETSINY DRUHU OBILOVIN....!!)
4) aditiva a další látky používané záměrně při výrobě potravin.

Přiměřeně nízká dávka

Použití aditiv může být bezpečné jen tehdy, pokud denní příjem nepřekročí (v přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti) povolenou hodnotu (ADI, Acceptable Daily Intake). To se týká příjmu ze všech zdrojů(Pozn.NO PRAVE-POKUD K TOMU JESTE PRIDAME NEJAKY POTRAVNI DOPLNEK-MUZE BYT UZ PROBLEM.... :mrgreen: ). Je-li použití aditiva povoleno ve více potravinách, je třeba vzít v úvahu celkový příjem. Také se nesmí zapomenout na možnost přirozeného výskytu téže látky v potravině.

Příkladem může být barvivo kantaxantin E 161g, které má nízkou povolenou hodnotu ADI (0,025 mg/kg tělesné hmotnosti). Dospělý člověk (60 kg) může tedy bez obav konzumovat jen 1,5 mg této látky denně (po celý život). To opravdu není moc. V Evropské unii (a také v České republice) je proto použití tohoto barviva povoleno pouze v jediné potravině. Zároveň je však látka povolena jako přísada do krmiva nosnic (barvivo přechází do vajec, která pak mají krásně oranžové žloutky). A s tím je nutno počítat.

Jsou aditiva vždy "chemikálie"?

Nadále není aditivem želatina ani většina aminokyselin. V uspořádání Evropské unie místy chybí logika: chloridy draselný i vápenatý jsou aditiva, chlorid amonný nikoliv. Tři aminokyseliny včetně kyseliny glutamové jsou aditiva, další nikoliv. Předpisy EU v dnešní podobě jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, který odráží tradice jednotlivých členských států.

V krajních případech jsou aditiva charakterem téměř totožná s potravinovými surovinami. Extrakt z červené řepy, užívaný k barvení, a proto hodnocený jako aditivum, se složením blíží šťávě získané z téhož materiálu. Velmi podobně je na tom extrakt z papriky. Pro zařazení mezi aditiva však rozhoduje účel použití. Některá aditiva pocházejí také z bio-technologické produkce. To se týká nejen kyseliny citronové nebo mléčné, ale také zahušťovadla xantanu a dalších. Nezáleží na přírodním či nepřírodním původu látky, nýbrž na její toxicitě.

Vyháníme čerta ďáblem?

Ø Použití antioxidantů chrání tuky a další složky potravin před nežádoucí oxidací. Konzervanty chrání potraviny před mikrobiální zkázou.

Ø Zvyšování užitných vlastností. Emulgátory zvyšují vláčnost těsta pekařských výrobků, stabilitu tukových emulzí, majonézových omáček či margarinů, pěnotvorné látky udržují stálost pěny(Pozn:třeba u piva!!!) u našlehaných potravin. Bez zahušťovadel by nebylo možno vyrobit řadu studených omáček se sníženým obsahem energie. Část spotřebitelů nahrazuje cukr sladidlem se sníženou či nulovou energetickou hodnotou. Milovníci vína by určitě nechtěli víno bez přísady oxidu siřičitého, neboť by to byla nahnědlá "zlomená" břečka.

Ø Snaha vyhovět zvyklostem. Krásné světle oranžové sušené meruňky mají vysoký obsah oxidu siřičitého. Marinované sterilované zelí by bez oxidu siřičitého mělo nahnědlou, nepříliš atraktivní barvu. Ani dnes neobsahuje každý cukr-moučka protihrudkující látky. Je to na škodu, nebo není? Náš spotřebitel zatím nevyžaduje, aby potraviny byly sytě barevné. Na potravinách dovážených k nám z jižních částí Evropy je vidět, že tato zdrženlivost není pravidlem.

Ø Česká republika se jako člen EU přizpůsobila pravidlům včetně názorů na použití aditiv. Přizpůsobili se již v Rakousku a Švédsku, kde před vstupem do EU nebylo povoleno přidávat do potravin barvivo tartrazin, které může u některých lidí vyvolat alergickou reakci. Na našem trhu již byly dřívější uniformní potraviny zaměněny potravinami velmi různorodými a tento trend bude pokračovat. Můžeme doufat, že spotřebitel bude...(vyuzije moznost) volby, zda dát přednost potravinám zdánlivě prostým, bez aditiv, či potravinám na pohled dokonalým, obsahujícím řadu aditivních látek. Ve srovnání s počátkem osmdesátých let je u nás již dnes povoleno mnohem více aditiv, a často ve vyšších množstvích. Po úplné harmonizaci s EU povolené množství ještě o něco vzroste. :!:

Zdravotní nezávadnost a biologická hodnota

Potravina zdravotně nezávadná není vždy biologicky hodnotná. České předpisy umožňují vyrábět limonády z cukru, kyseliny citronové, ovocného aromatu, syntetického barviva. Bývají sycené oxidem uhličitým či konzervované. Limonáda je zdravotně nezávadná. Kromě energie, pocházející z přítomných cukrů, a organické kyseliny, však našemu tělu nepřináší z výživového hlediska vůbec nic - naopak, přítomnost barviva "zaměstná" detoxikační mechanizmy našeho těla. Naproti tomu ovocná šťáva poskytne řadu cenných látek, např. ovocnou vlákninu, vitaminy nebo provitaminy, minerální a stopové prvky. Zdravotní nezávadnost je srovnatelná, rozdíl v biologické hodnotě výrazný.

Mnohdy výrobci použitím aditiv záměrně snižují obsah cukrů, tuku a využitelné energie. Jindy je snížení biologické hodnoty výsledkem "nastavení" tradiční suroviny přísadou biologicky méně hodnotnou (např. párky, ve kterých je část masa nahrazena rostlinným zahušťovadlem).

Rozhodnutí záleží na spotřebiteli

Zasedání výboru Codex Alimentarius CCFAC se pravidelně účastní zástupci svazu spotřebitelů Consumers International. V Evropě působí nejen národní svazy, ale také European Bureau of Consumers -Unions. Takto spojeni se spotřebitelé mohou v před-stihu dozvídat o připravovaných opatřeních v mezi-národní výměně zboží včetně aplikace aditiv a prostřednictvím zástupců v Evropském parlamentu také ovlivňovat běh věcí.

Mnohem operativnější možnost ovlivnění má spotřebitel při nákupu. Jestliže chce mléko spotřebovat týž den, nemusí si kupovat trvanlivé. Může také uvážit, zda dá přednost dražší potravině s vyšším obsahem původní ušlechtilé suroviny, nebo zvolí "podle peněženky". Vliv reakce spotřebitelů na složení potravin skutečně funguje. V Belgii před několika lety tisk rozpoutal kampaň, která spotřebitelům vysvětlila, kolik vody lze dodatečně vpravit do šunky díky použitým aditivům. Odbyt tak poklesl, že domácí výrobci zavedli zvláštní kategorii šunky, která tyto přísady nesmí obsahovat.

Co bude dál?
Západoevropské státy už své představy o využití aditiv sjednotily. Nás čeká nepohodlné, ale nezbytné období přizpůsobování. Náš stát - stejně jako členové EU - podepsal dohodu o volném obchodu WTO. Cílem činnosti Codex Alimentarius je dosáhnout celosvětové dohody o aditivech. Kompromis tedy budou hledat státy navzájem si vzdálené zeměpisně, s odlišnou tradicí, s různou úrovní výroby a distribuce potravin a s různou spotřebou jednotlivých potravin. Vývoj použití nových aditiv samozřejmě pokračuje ve snaze, aby aditivní látky byly dobrým sluhou a nikoliv zlým pánem.

Zajímavost:

Prohlášení hlavního hygienika ČR k přídatným látkám:

Přídatné látky v potravinách označené „E…“

Na různých místech ČR se již druhým rokem objevují letáky varující občany před potravinami obsahujícími přídatné látky, označované na spotřebitelských obalech potravin písmenem „E“ a třemi nebo čtyřmi čísly identifikující konkrétní přídatnou látku.

Text letáku „Přísady do potravin“ se šíří formou řetězového dopisu. Údajným distributorem je Klinika dětské onkologie University Düsseldorf. Informace uvádí, že některé látky, používané úmyslně jako přísady při výrobě potravin, jsou podezřelé, nebezpečné či dokonce poškozující zdraví. Další látky označuje jako rakovinotvorné (karcinogenní). Většina látek uvedených v těchto skupinách je povolena pro výrobu potravin také v ČR. Hlavní hygienik ČR prohlašuje, že tyto látky se v ČR používají způsobem, který je principiálně shodný s podmínkami, užívanými v zemích EU a ve shodě se zásadami, které pro jejich používání stanovila Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou organizací pro výživu po důkladném toxikologickém zhodnocení. Proto je použití odpovídající předpisům ČR bezpečné, při dodržení stanovených limitních hodnot neohrožuje zdraví spotřebitelů a odpovídá současným poznatkům lidstva.
(POZN.AHA-TAKZE ZA DESET LET BUDE ZASE TREBA MARGARIN ZDRAVEJSI NEZ JINE TUKY???...)
Pro řadu těchto látek platí, že musí být z organizmu odstraněny. U spotřebitelů, kteří konzumují hodně potravin, obsahujících tyto „přísady“, jsou tedy játra či ledviny, kde většinou k odstranění dochází, zatíženy více.

POUŽITÁ LITERATURA

VELÍŠEK J., DrSc.: Chemie potravin 3 : OSSIS 1999. ISBN 80-902391-5-3

VRBOVÁ T., Dr.: Víme , co jíme? aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách : nakladatelství EcoHouse, 2001. ISBN 80-238-7504-3

SYROVÝ V., Ing.: Tajemství výrobců potravin, 2002. ISBN 80-238-8599-5


Internetové adresy:
http://www.uzpi.cz/adresar/barviva.htm
http://www.appecastro.cz/cz/detaily/aditiva.html http://www.consumer.cz/index.php/articl ... /4399/1/27

Příklad negativní reakce na některou z používaných látek:

Sýr obsahuje tyramin, látku, která může u citlivých osob způsobovat bolesti hlavy.

Příklad skrytého výskytu látek na které mohou být někteří jedinci citlivý:

Celé burské oříšky asi není těžké poznat, ale arašídy v prášku jsou přísadou mnoha potravinářských výrobků.

Je důležité si všímat i toho co si kupujeme. Aditiva nemusí být pro člověka nebezpečná, ale některé firmy uvádí, že pro děti nemusí být vhodná, protože jsou ve vývoji a jisté potraviny pro ně nejsou vhodné:

Instantní mléčná výživa.

Zde většina firem přestala přidávat arašídový olej do této dětské mléčné výživy, ale i přesto by si rodiče měli dávat pozor na složení všech potravin určených pro děti.

muflon — sob čen 26, 2010 6:42 pm

Jako postrik PROTI PLISNIM u potravin(zvlaste ovoce a zeleniny), lze s uspechem pouzit roztok mms (pokud se nepletu tak je to 6 aktivovanych kapek podle navodu(ale tusim ze by stacily 2 kapky!). :wink:

Nevim zda by sla do postrikovace pouzit i mrtva voda(elektrolyza v pristroji na zivou a mrtvou vodu).

Vnitrni ochrana a PRAVIDELNA PRUBEZNA OCISTA od plisni nejspis bude spocivat v caste konzumaci fungicidnich potravin(viz prvni prispevek v tomto vlakne), a v klystyrech s mms, pro odvaznejsi mozna i v obcasne nebo udrzovaci "kůře" s mms1, mms2 apod (viz vlakno o MMS
search.php?search_id=active_topics
nebo take forum u pramene:
http://www.upramene.cz/forum/viewforum.php?f=36

Dost mozna take v zajisteni dostatku HCL v zaludku....

muflon — sob čen 26, 2010 6:59 pm

Káva, čaj, pepř obsahuji sice take latky zabranujici mikrobum a plisnim, ale pravidelna konzumace se pro zdravi z hlediska vlivu na pH organismu a dalsich "vedlejsich" ucinku, jevi jako nevhodna.....

muflon — sob čen 26, 2010 7:06 pm

Jarda — ned čen 27, 2010 6:54 am

Zajímavé počtení, které pouze potvrzuje a zdůrazňuje, co tu stále hlásám, že všechno je zamořené, plné plísní a chemie. Velice poučný je názor hlavního hygienika a názor tohoto imbecila asi normální člověk bude vždy ignorovat a spolehne na zdravý selský rozum. Tento názor totiž vyzní zhruba stejně jako, „Pijte fernet, je zdravý, jeho konzumaci doporučuje minimálně devět z deseti patologů“. Prasečiny, které chemicko-potravinářský průmysl koná v zájmu lidstva jsou mnohdy tak otřesné, že se lidé zdráhají věřit tomu děsu, ale opak je pravdou. Ani ty nejděsivější informace nejsou bohužel dostatečně pravdivé a pravda je mnohem úděsnější. Je potřeba se těmto běžným „zdrojům potravin“ vyhýbat a soustředit se na maloprodej z místních zdrojů, nejlépe od známých lidí, kteří si zároveň dané potraviny produkují pro sebe a o chemikálie na svém talíři nestojí. Jedině to vám poskytne šanci na zdravé jídlo, ale jistoto stejně nemáte, protože plísně jsou opravdu všudypřítomné a nakonec sežerou vše na této planetě, včetně nás.

muflon — sob čec 17, 2010 12:42 am

Tělesné orgány a také například mozek jsou přirozeně chráněny proti mykotoxínům prostřednictvím sliznice střevní a správné funkce jater.
Špatná strava přispívá k naplnění jater toxíny a snižuje jimi počet přátelských bakterií ve střevu. To je charakteristické pro známou dysbiózu. A to vše umožní mykotoxinům, aby pronikly až do míst, jako je mozek, nervový systém, klouby a kůže.
Naproti tomu potrava organická(pozn:-a já bych dodal-ŽIVÁ-NIKOLI VAŘENÁ...!!), převážně rostlinná, chemicky nezpracovaná udržuje játra zdravá, bez toxinů a podporuje přátelské bakterie ve střevu na vysoké úrovni. Známe účinek probiotik a prebiotik.

Jarda — sob čec 17, 2010 8:48 am
muflon píše:
Tělesné orgány a také například mozek jsou přirozeně chráněny proti mykotoxínům prostřednictvím sliznice střevní a správné funkce jater.
Špatná strava přispívá k naplnění jater toxíny a snižuje jimi počet přátelských bakterií ve střevu. To je charakteristické pro známou dysbiózu. A to vše umožní mykotoxinům, aby pronikly až do míst, jako je mozek, nervový systém, klouby a kůže.
Naproti tomu potrava organická(pozn:-a já bych dodal-ŽIVÁ-NIKOLI VAŘENÁ...!!), převážně rostlinná, chemicky nezpracovaná udržuje játra zdravá, bez toxinů a podporuje přátelské bakterie ve střevu na vysoké úrovni. Známe účinek probiotik a prebiotik.

Ono to vlastně není tak složité, prostě se nebudete nervovat a přežírat plastovejma srajdama, tím si udržíte plně funkční tvorbu kyseliny v žaludku a výsledkem je špičkové pH po celý život. Za tohoto stavu vám hrozí pouze napadení parazitem, což je ovšem v čistém organizmu také dost problematické a patrně se to ani nestane, přičemž při adekvátní prevenci je to opravdu skoro nemožné. Takto žije každé normální zvíře ve volné přírodě a k doktorům určitě nechodí. Člověk je vlastně také zvíře a dokonce si dovolím tvrdit, že je to nejnebezpečnější predátor této planety, nicméně nemá evidentně mozek, protože jinak by toto jednoduché řešení muselo všem být dávno jasné.

muflon — čtv srp 05, 2010 9:36 am

Fytoncid,fytoncidní účinek - fytoncidy jsou rostlinná antibiotika nebo i rostlinné pesticidy(nikoli chemické, ale přirozeně obsažené v rostlině), tyto látky jsou toxické vůči patogenním virům, mikroorganismům a škůdcům rostlin. Lidověji řečeno-usmrcují mikroorganismy, nebo omezují jejich růst. Mají význam v ochraně před infekcemi, zvláště v období chřipkových nákaz, také mají hojivý účinek na rány.

Neplést s fungicidním účinkem - fungicidy(nikoli chemické, ale přirozeně obsažené v rostlině) jsou látky hubící plísně
- :idea: veškeré povídání na tomto fóru možno nalézt funcí "Hledat" vpravo nahoře, po zadání klíčových slov " fungicidy fungicidní ", a pak zakliknutí kolečka "Hledat kterýkoliv z výrazů" (pod kolonkou pro vyhledávaný text)....k dnešnímu datu mi to vyhodilo 45 výsledků... :)

SEZNAM nejznámějších potravin s fytoncidním účinkem(Fytoncidy):
(velký význam pro pravidelnou očistu dutiny ústní,žaludku a střev od mikrobů... :!: )
- rajčata
- mrkev(tu možno po celý rok denodenně!!-viz str.93 Malachov kniha "Totální detoxikace"...)
- křenu
- citrón
- kopřiva
- černý rybíz
- česnek
- cibule
K mrkvi různé návody(včetně odvarů pro kojence...apod.viz např:

Jarda — čtv srp 05, 2010 8:32 pm
muflon píše:
Fytoncid,fytoncidní účinek - fytoncidy jsou rostlinná antibiotika nebo i rostlinné pesticidy(nikoli chemické, ale přirozeně obsažené v rostlině), tyto látky jsou toxické vůči patogenním virům, mikroorganismům a škůdcům rostlin. Lidověji řečeno-usmrcují mikroorganismy, nebo omezují jejich růst. Mají význam v ochraně před infekcemi, zvláště v období chřipkových nákaz, také mají hojivý účinek na rány.

Neplést s fungicidním účinkem - fungicidy(nikoli chemické, ale přirozeně obsažené v rostlině) jsou látky hubící plísně
- :idea: veškeré povídání na tomto fóru možno nalézt funcí "Hledat" vpravo nahoře, po zadání klíčových slov " fungicidy fungicidní ", a pak zakliknutí kolečka "Hledat kterýkoliv z výrazů" (pod kolonkou pro vyhledávaný text)....k dnešnímu datu mi to vyhodilo 45 výsledků... :)

SEZNAM nejznámějších potravin s fytoncidním účinkem(Fytoncidy):
(velký význam pro pravidelnou očistu dutiny ústní,žaludku a střev od mikrobů... :!: )
- rajčata
- mrkev(tu možno po celý rok denodenně!!-viz str.93 Malachov kniha "Totální detoxikace"...)
- křenu
- citrón
- kopřiva
- černý rybíz
- česnek
- cibule
K mrkvi různé návody(včetně odvarů pro kojence...apod.viz např:

muflon — čtv srp 05, 2010 9:29 pm
Jarda píše:
Základní myšlenka je asi dobrá, ale dále se jako vždy řeší chiméra, protože z přírody nemůžete nic extrahovat a tím cokoliv vylepšit. Celistvý produkt přírody představuje těch pomyslných 100% kvality a tedy naprostý ideál k němuž se lidé ve svých fabrikách na chemicko-potravinářské produkty nikdy nemohou dostat. Proto zde stále dokola opakuji návrat k přírodě a to je těch pomyslných 100% možností pro léčbu těla i ducha.

Samozrejme, tak sem to i myslel- vice si vsimat jak v prirode je spousta veci vyresena i bez zasahu "homo sapiens"... :?

Slo mi spise o to nektere rostliny a potravu preferovat v urcitych situacich...
Tu bakalarskou praci jsem pridal jen pro nejake šťouraly kterým nestačí jednoduchá komplexnost genialni prirody(a musi mit vsechno slozity jinak jim to nestoji ani za zkoumani :wink: )... na prirodu se clovek ve svych laboratorich nechyta...a tvorí pouze zmutovane frankensteiny... s vedlejsimi ucinky... :mrgreen:

muflon — ned srp 15, 2010 12:20 am

http://www.zdravastreva.cz/page/68039.c ... robiotika/

Houby, jež jsou pro člověka choroboplodné, tedy které jsou příčinou nemocí, se objevují v trojí formě:
Plísně, kvasinky a kožní plísně (tzv. dermatofily).

Zatímco u plísně Aspergillus, která produkuje jed Aflatoxin, a u kožních plísní, jejichž dílo zkázy je očividné, není žádných pochyb o jejich chorobném potenciálu, je role kvasinek kontroverzně diskutována. Jednotně se zastává názor, že extrémní kolonizace a rozšiřování kvasinek jako je Candida albicans přes střevo na mnohé orgány - a napadá i pacienty s velmi oslabenou imunitou (např. s onemocněním AIDS) - představuje velmi vážné a tím i životu nebezpečné onemocnění. Kvasinka Candida albicans se nachází v těle většiny lidí jako neškodný, komensální oranismus. Tisíce těchto buněk žije především v trávicím ústrojí bez jakýchkoliv negativních důsledků na zdraví člověka. Nicméně Candida albicans je také hlavním plísňovým patogenem v organismu. Infekce se většinou vyskytuje lokálně, např. ve vagíně nebo v ústech, na obou místech způsobuje značné potíže. Z místa lokální infekce se pak může rozšířit do kteréhokoliv orgánu těla. Kandidóza může spojena predispozičním faktorem se spoustou dalších potíží jako je chronický únavový syndrom, artritida, syndrom dráždivého tračníku a alergie.

Mikroflóra
Brzy po narození dítěte dochází k osídlování jeho trávicího traktu bakteriemi, které jsou stejné jako má matka, jelikož se během porodu bakterie z vaginy dostavaji do trávicího ústrojí novorozence. Vaginální mifkroflóra je typicky kolonizována normální fekální flórou. Také patogeny z oblasit rekta osídlují vagínu a odtud se mohou dostat do močového měchýře. Tento proces je umožněn bakteriální přilnavostí, ale není otázkou hygieny. Skutečnost, že vaginální mikroflóra je také kolonizována střevními bakteriemi zanmená, že se jedná o přirozený proces, který pomáhá chránit hostitele. Probiotické bakterie podávané perorálně osídlí vagínu stejným způsobem

PS: Proč vlastně makrobiotika přidává Aspegilus oryzae do výrobku ume-ocet, pasty miso a dalších makrobiotických výrobků...když se jim často přemnoží kvasinky...a u plísně Aspergillus jak čteme nahoře je psáno že produkuje jed Aflatoxin...? Že by kvůli fermentům(enzymům)...?

Jarda — ned srp 15, 2010 11:46 am
muflon píše:
http://www.zdravastreva.cz/page/68039.candida-albicans-a-reakce-na-probiotika/

Houby, jež jsou pro člověka choroboplodné, tedy které jsou příčinou nemocí, se objevují v trojí formě:
Plísně, kvasinky a kožní plísně (tzv. dermatofily).

Zatímco u plísně Aspergillus, která produkuje jed Aflatoxin, a u kožních plísní, jejichž dílo zkázy je očividné, není žádných pochyb o jejich chorobném potenciálu, je role kvasinek kontroverzně diskutována. Jednotně se zastává názor, že extrémní kolonizace a rozšiřování kvasinek jako je Candida albicans přes střevo na mnohé orgány - a napadá i pacienty s velmi oslabenou imunitou (např. s onemocněním AIDS) - představuje velmi vážné a tím i životu nebezpečné onemocnění. Kvasinka Candida albicans se nachází v těle většiny lidí jako neškodný, komensální oranismus. Tisíce těchto buněk žije především v trávicím ústrojí bez jakýchkoliv negativních důsledků na zdraví člověka. Nicméně Candida albicans je také hlavním plísňovým patogenem v organismu. Infekce se většinou vyskytuje lokálně, např. ve vagíně nebo v ústech, na obou místech způsobuje značné potíže. Z místa lokální infekce se pak může rozšířit do kteréhokoliv orgánu těla. Kandidóza může spojena predispozičním faktorem se spoustou dalších potíží jako je chronický únavový syndrom, artritida, syndrom dráždivého tračníku a alergie.

Mikroflóra
Brzy po narození dítěte dochází k osídlování jeho trávicího traktu bakteriemi, které jsou stejné jako má matka, jelikož se během porodu bakterie z vaginy dostavaji do trávicího ústrojí novorozence. Vaginální mifkroflóra je typicky kolonizována normální fekální flórou. Také patogeny z oblasit rekta osídlují vagínu a odtud se mohou dostat do močového měchýře. Tento proces je umožněn bakteriální přilnavostí, ale není otázkou hygieny. Skutečnost, že vaginální mikroflóra je také kolonizována střevními bakteriemi zanmená, že se jedná o přirozený proces, který pomáhá chránit hostitele. Probiotické bakterie podávané perorálně osídlí vagínu stejným způsobem

PS: Proč vlastně makrobiotika přidává Aspegilus oryzae do výrobku ume-ocet, pasty miso a dalších makrobiotických výrobků...když se jim často přemnoží kvasinky...a u plísně Aspergillus jak čteme nahoře je psáno že produkuje jed Aflatoxin...? Že by kvůli fermentům(enzymům)...?

Ona je dobrá na fermentaci, ale použitelná pouze u člověka s velice silným imunitním systémem, což v době zavedení tohoto stravovacího směru lidé měli. Navíc v místě vzniku tohoto stravovacího směru je spotřeba jódu na hlavu naprosto astronomická a jak jistě chápete, tak jód a kvasinky nejdou dohromady a jód vždy vítězí. Pokud něco podobného vyzkouší rozhašený našinec, který navíc trpí katastrofálním deficitem prvků a jódu především, tak důsledky na sebe nenechají dlouho čekat. To platí pro jakýkoliv stravovací směr, protože nikdo není schopen dodržet místní podmínky panující v době vzniku jakéhokoliv stravovacího směru. To je také důvod, proč tvrdím, že doporučitelný stravovací směr neexistuje a každý si musí vymyslet svůj, přímo na míru daným podmínkám.

muflon — čtv srp 26, 2010 1:38 pm

Na fermentaci v sojové omáčce, miso, ume(umeboši, ume-ocet...), a dalších makrobiot."specialitách" se používá Aspergilus oryzae....Ono těch druhů Aspergilů koukám existuje více...:
U skořice sem objevil toto:
Skořice obsahuje látky schopné ničit Aspergilus parasiticus a A. fluvus, houby, které produkují aflatoxiny, které jsou jedovaté a karcinogenní.

Jarda — čtv srp 26, 2010 9:28 pm
muflon píše:
Na fermentaci v sojové omáčce, miso, ume(umeboši, ume-ocet...), a dalších makrobiot."specialitách" se používá Aspergilus oryzae....Ono těch druhů Aspergilů koukám existuje více...:
U skořice sem objevil toto:
Skořice obsahuje látky schopné ničit Aspergilus parasiticus a A. fluvus, houby, které produkují aflatoxiny, které jsou jedovaté a karcinogenní.

No a proč myslíte, že zde skořici a jiné fungicidní rostliny stále doporučuji jíst jako stálé doplňky každého jídla.

Petr 2 — čtv zář 02, 2010 7:15 am
muflon píše:
Jeste mne zaujal tento zaverecny citat z
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

(Kazdou chvili se objevuji informace)...uvádějící znepokojivé informace o "přísadách do potravin". Autoři textu uvádějí přídatné látky pod číselným kódem a dělí je na neškodné, podezřelé, nebezpečné, poškozující zdraví a rakovinotvorné....Vzhledem k této dramatické gradaci není divu, že nezasvěcený čtenář začne pochybovat o ochráncích svého zdraví.
(POZN: TO JE OPRAVDU FAMILIERNI OZNACENI-KDOZE TO JE TEN OCHRANCE NASEHO ZDRAVI-AUTOMATY NA SLAZENE NAPOJE V MNOHA SKOLACH???....
......JE SPRAVNE PREMYSLET CO TO VLASTNE CPEME DO ZALUDKU, DRUHOU VOLBOU JE UZ JEN BEZ ROZMYSLU DELAT TO CO PRECE DELAJI VSICHNI...kupuji podle reklam(nebo mozna casteji jen podle svych chutovych navyku...) apod.)

Aditivům v potravinách se věnuje pozornost již dlouho. Některá (např. barviva či zahušťovadla) jsou v nich dobře rozpoznatelná smysly. I za dřívějších skromných technických podmínek se alespoň ta škodlivější musela uvádět na obalu. Přitom aditiva určitě nejsou zdrojem největšího ohrožení zdraví potravinami.

Na mezinárodním fóru se stanovilo toto pořadí nebezpečnosti:
1) přítomnost nebezpečných mikrobů,
2) přítomnost přírodních toxických látek,
3) kontaminanty a další biologicky účinné látky přicházející do potravin ze zemědělské prvovýroby, (POZN: ANO- A PROTO TREBA PAN JARDA NEDOPORUCUJE KVULI PLISNIM KOMZUMACI VETSINY DRUHU OBILOVIN....!!)
4) aditiva a další látky používané záměrně při výrobě potravin.

Přiměřeně nízká dávka

Použití aditiv může být bezpečné jen tehdy, pokud denní příjem nepřekročí (v přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti) povolenou hodnotu (ADI, Acceptable Daily Intake). To se týká příjmu ze všech zdrojů(Pozn.NO PRAVE-POKUD K TOMU JESTE PRIDAME NEJAKY POTRAVNI DOPLNEK-MUZE BYT UZ PROBLEM.... :mrgreen: ). Je-li použití aditiva povoleno ve více potravinách, je třeba vzít v úvahu celkový příjem. Také se nesmí zapomenout na možnost přirozeného výskytu téže látky v potravině.

Příkladem může být barvivo kantaxantin E 161g, které má nízkou povolenou hodnotu ADI (0,025 mg/kg tělesné hmotnosti). Dospělý člověk (60 kg) může tedy bez obav konzumovat jen 1,5 mg této látky denně (po celý život). To opravdu není moc. V Evropské unii (a také v České republice) je proto použití tohoto barviva povoleno pouze v jediné potravině. Zároveň je však látka povolena jako přísada do krmiva nosnic (barvivo přechází do vajec, která pak mají krásně oranžové žloutky). A s tím je nutno počítat.

Jsou aditiva vždy "chemikálie"?

Nadále není aditivem želatina ani většina aminokyselin. V uspořádání Evropské unie místy chybí logika: chloridy draselný i vápenatý jsou aditiva, chlorid amonný nikoliv. Tři aminokyseliny včetně kyseliny glutamové jsou aditiva, další nikoliv. Předpisy EU v dnešní podobě jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, který odráží tradice jednotlivých členských států.

V krajních případech jsou aditiva charakterem téměř totožná s potravinovými surovinami. Extrakt z červené řepy, užívaný k barvení, a proto hodnocený jako aditivum, se složením blíží šťávě získané z téhož materiálu. Velmi podobně je na tom extrakt z papriky. Pro zařazení mezi aditiva však rozhoduje účel použití. Některá aditiva pocházejí také z bio-technologické produkce. To se týká nejen kyseliny citronové nebo mléčné, ale také zahušťovadla xantanu a dalších. Nezáleží na přírodním či nepřírodním původu látky, nýbrž na její toxicitě.

Vyháníme čerta ďáblem?

Ø Použití antioxidantů chrání tuky a další složky potravin před nežádoucí oxidací. Konzervanty chrání potraviny před mikrobiální zkázou.

Ø Zvyšování užitných vlastností. Emulgátory zvyšují vláčnost těsta pekařských výrobků, stabilitu tukových emulzí, majonézových omáček či margarinů, pěnotvorné látky udržují stálost pěny(Pozn:třeba u piva!!!) u našlehaných potravin. Bez zahušťovadel by nebylo možno vyrobit řadu studených omáček se sníženým obsahem energie. Část spotřebitelů nahrazuje cukr sladidlem se sníženou či nulovou energetickou hodnotou. Milovníci vína by určitě nechtěli víno bez přísady oxidu siřičitého, neboť by to byla nahnědlá "zlomená" břečka.

Ø Snaha vyhovět zvyklostem. Krásné světle oranžové sušené meruňky mají vysoký obsah oxidu siřičitého. Marinované sterilované zelí by bez oxidu siřičitého mělo nahnědlou, nepříliš atraktivní barvu. Ani dnes neobsahuje každý cukr-moučka protihrudkující látky. Je to na škodu, nebo není? Náš spotřebitel zatím nevyžaduje, aby potraviny byly sytě barevné. Na potravinách dovážených k nám z jižních částí Evropy je vidět, že tato zdrženlivost není pravidlem.

Ø Česká republika se jako člen EU přizpůsobila pravidlům včetně názorů na použití aditiv. Přizpůsobili se již v Rakousku a Švédsku, kde před vstupem do EU nebylo povoleno přidávat do potravin barvivo tartrazin, které může u některých lidí vyvolat alergickou reakci. Na našem trhu již byly dřívější uniformní potraviny zaměněny potravinami velmi různorodými a tento trend bude pokračovat. Můžeme doufat, že spotřebitel bude...(vyuzije moznost) volby, zda dát přednost potravinám zdánlivě prostým, bez aditiv, či potravinám na pohled dokonalým, obsahujícím řadu aditivních látek. Ve srovnání s počátkem osmdesátých let je u nás již dnes povoleno mnohem více aditiv, a často ve vyšších množstvích. Po úplné harmonizaci s EU povolené množství ještě o něco vzroste. :!:

Zdravotní nezávadnost a biologická hodnota

Potravina zdravotně nezávadná není vždy biologicky hodnotná. České předpisy umožňují vyrábět limonády z cukru, kyseliny citronové, ovocného aromatu, syntetického barviva. Bývají sycené oxidem uhličitým či konzervované. Limonáda je zdravotně nezávadná. Kromě energie, pocházející z přítomných cukrů, a organické kyseliny, však našemu tělu nepřináší z výživového hlediska vůbec nic - naopak, přítomnost barviva "zaměstná" detoxikační mechanizmy našeho těla. Naproti tomu ovocná šťáva poskytne řadu cenných látek, např. ovocnou vlákninu, vitaminy nebo provitaminy, minerální a stopové prvky. Zdravotní nezávadnost je srovnatelná, rozdíl v biologické hodnotě výrazný.

Mnohdy výrobci použitím aditiv záměrně snižují obsah cukrů, tuku a využitelné energie. Jindy je snížení biologické hodnoty výsledkem "nastavení" tradiční suroviny přísadou biologicky méně hodnotnou (např. párky, ve kterých je část masa nahrazena rostlinným zahušťovadlem).

Rozhodnutí záleží na spotřebiteli

Zasedání výboru Codex Alimentarius CCFAC se pravidelně účastní zástupci svazu spotřebitelů Consumers International. V Evropě působí nejen národní svazy, ale také European Bureau of Consumers -Unions. Takto spojeni se spotřebitelé mohou v před-stihu dozvídat o připravovaných opatřeních v mezi-národní výměně zboží včetně aplikace aditiv a prostřednictvím zástupců v Evropském parlamentu také ovlivňovat běh věcí.

Mnohem operativnější možnost ovlivnění má spotřebitel při nákupu. Jestliže chce mléko spotřebovat týž den, nemusí si kupovat trvanlivé. Může také uvážit, zda dá přednost dražší potravině s vyšším obsahem původní ušlechtilé suroviny, nebo zvolí "podle peněženky". Vliv reakce spotřebitelů na složení potravin skutečně funguje. V Belgii před několika lety tisk rozpoutal kampaň, která spotřebitelům vysvětlila, kolik vody lze dodatečně vpravit do šunky díky použitým aditivům. Odbyt tak poklesl, že domácí výrobci zavedli zvláštní kategorii šunky, která tyto přísady nesmí obsahovat.

Co bude dál?
Západoevropské státy už své představy o využití aditiv sjednotily. Nás čeká nepohodlné, ale nezbytné období přizpůsobování. Náš stát - stejně jako členové EU - podepsal dohodu o volném obchodu WTO. Cílem činnosti Codex Alimentarius je dosáhnout celosvětové dohody o aditivech. Kompromis tedy budou hledat státy navzájem si vzdálené zeměpisně, s odlišnou tradicí, s různou úrovní výroby a distribuce potravin a s různou spotřebou jednotlivých potravin. Vývoj použití nových aditiv samozřejmě pokračuje ve snaze, aby aditivní látky byly dobrým sluhou a nikoliv zlým pánem.

Zajímavost:

Prohlášení hlavního hygienika ČR k přídatným látkám:

Přídatné látky v potravinách označené „E…“

Na různých místech ČR se již druhým rokem objevují letáky varující občany před potravinami obsahujícími přídatné látky, označované na spotřebitelských obalech potravin písmenem „E“ a třemi nebo čtyřmi čísly identifikující konkrétní přídatnou látku.

Text letáku „Přísady do potravin“ se šíří formou řetězového dopisu. Údajným distributorem je Klinika dětské onkologie University Düsseldorf. Informace uvádí, že některé látky, používané úmyslně jako přísady při výrobě potravin, jsou podezřelé, nebezpečné či dokonce poškozující zdraví. Další látky označuje jako rakovinotvorné (karcinogenní). Většina látek uvedených v těchto skupinách je povolena pro výrobu potravin také v ČR. Hlavní hygienik ČR prohlašuje, že tyto látky se v ČR používají způsobem, který je principiálně shodný s podmínkami, užívanými v zemích EU a ve shodě se zásadami, které pro jejich používání stanovila Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou organizací pro výživu po důkladném toxikologickém zhodnocení. Proto je použití odpovídající předpisům ČR bezpečné, při dodržení stanovených limitních hodnot neohrožuje zdraví spotřebitelů a odpovídá současným poznatkům lidstva.
(POZN.AHA-TAKZE ZA DESET LET BUDE ZASE TREBA MARGARIN ZDRAVEJSI NEZ JINE TUKY???...)
Pro řadu těchto látek platí, že musí být z organizmu odstraněny. U spotřebitelů, kteří konzumují hodně potravin, obsahujících tyto „přísady“, jsou tedy játra či ledviny, kde většinou k odstranění dochází, zatíženy více.

POUŽITÁ LITERATURA

VELÍŠEK J., DrSc.: Chemie potravin 3 : OSSIS 1999. ISBN 80-902391-5-3

VRBOVÁ T., Dr.: Víme , co jíme? aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách : nakladatelství EcoHouse, 2001. ISBN 80-238-7504-3

SYROVÝ V., Ing.: Tajemství výrobců potravin, 2002. ISBN 80-238-8599-5


Internetové adresy:
http://www.uzpi.cz/adresar/barviva.htm
http://www.appecastro.cz/cz/detaily/aditiva.html http://www.consumer.cz/index.php/articl ... /4399/1/27

Příklad negativní reakce na některou z používaných látek:

Sýr obsahuje tyramin, látku, která může u citlivých osob způsobovat bolesti hlavy.

Příklad skrytého výskytu látek na které mohou být někteří jedinci citlivý:

Celé burské oříšky asi není těžké poznat, ale arašídy v prášku jsou přísadou mnoha potravinářských výrobků.

Je důležité si všímat i toho co si kupujeme. Aditiva nemusí být pro člověka nebezpečná, ale některé firmy uvádí, že pro děti nemusí být vhodná, protože jsou ve vývoji a jisté potraviny pro ně nejsou vhodné:

Instantní mléčná výživa.

Zde většina firem přestala přidávat arašídový olej do této dětské mléčné výživy, ale i přesto by si rodiče měli dávat pozor na složení všech potravin určených pro děti.

Nejdulezitejsi pri osobnim rozhodovani je dulezite si uvedomit ze lidske poznani predevsim veda a vyzumy nejsou neomylne a podleha spis socio-bio-psychologii, doporucuji prostudovat tyhle clanky o paradigmatech je to strasne dulezite pro pochopeni!!!
http://antropologie.zcu.cz/clanek/thoma ... h-revoluci
http://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Samuel_Kuhn

az to prectete tak zjistite co ta veta od hl. hygienika:"odpovídá současným poznatkům lidstva." vlastne pro zdravi populace znamena!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Uz me nikdo nepresvedci stravovat se jinak nez tradicnimi pokrmy, tradicnimi potravinami!

Jarda — pát zář 03, 2010 8:37 am
Petr 2 píše:
Nejdulezitejsi pri osobnim rozhodovani je dulezite si uvedomit ze lidske poznani predevsim veda a vyzumy nejsou neomylne a podleha spis socio-bio-psychologii, doporucuji prostudovat tyhle clanky o paradigmatech je to strasne dulezite pro pochopeni!!!
http://antropologie.zcu.cz/clanek/thoma ... h-revoluci
http://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Samuel_Kuhn

az to prectete tak zjistite co ta veta od hl. hygienika:"odpovídá současným poznatkům lidstva." vlastne pro zdravi populace znamena!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Uz me nikdo nepresvedci stravovat se jinak nez tradicnimi pokrmy, tradicnimi potravinami!

Tak to gratuluji, dospěl jste k pochopení souvislostí a to není opravdu umožněno všem, někdo na to potřebuje pár hodin a někomu na to nestačí celý život. Člověk prostě intuitivně chce žít ve stádě a také se tak chová i myslí, což se dá velice dobře zneužívat a také se to stále děje, skoro v každé oblasti lidského dění. Myslící člověk to včas pochopí a z vlaku jedoucího do propasti včas vystoupí, ovšem takových jedinců bohužel je docela málo.

Petr 2 — ned zář 12, 2010 6:39 pm

Jak sem se dostal na tuto uroven pochopeni souvislosti? Nebylo to jednoduche, myslim ze mi to zabralo cca 6 let samostudia a samoleceni ale predevsim je potreba si najit cas rekapitulovat pokud mozno kazdy tyden. Zasadni bylo to ze se zmenila doba propustili se lide manazeri ci se jim sahlo na penize a ti pak mozna ve vzteku krasne vyklopili na diskuzich jak to v marketinku a pod poklickou vyzkumu, farmacie a potravinarstvi chodi. Sam sem mel prilezitost pod poklicku nejakych nahlednout, pak uz staci precist asi 300 hod v diskuzich, knihach, wiki a s trochou vlastni empirie, pokusu si dokaze kazdy pres palec secist co je skutecny a co jen fikce, Neboli paradigma. Bohuzel v uspechane dobe si malo lidi najde tolik casu. :/ a pak "zcista jasna" onemocni nevylecitelnou nemoci a doktori krouti hlavami... :( jj dekuji krizi ktera propustila nejake demagogy... Bohuzel je mozne ze i muj-nas pohed je paradigmaticky. Cas a nase zdravi ukaze co byla pravda.

Jarda — ned zář 12, 2010 7:49 pm
Petr 2 píše:
Jak sem se dostal na tuto uroven pochopeni souvislosti? Nebylo to jednoduche, myslim ze mi to zabralo cca 6 let samostudia a samoleceni ale predevsim je potreba si najit cas rekapitulovat pokud mozno kazdy tyden. Zasadni bylo to ze se zmenila doba propustili se lide manazeri ci se jim sahlo na penize a ti pak mozna ve vzteku krasne vyklopili na diskuzich jak to v marketinku a pod poklickou vyzkumu, farmacie a potravinarstvi chodi. Sam sem mel prilezitost pod poklicku nejakych nahlednout, pak uz staci precist asi 300 hod v diskuzich, knihach, wiki a s trochou vlastni empirie, pokusu si dokaze kazdy pres palec secist co je skutecny a co jen fikce, Neboli paradigma. Bohuzel v uspechane dobe si malo lidi najde tolik casu. :/ a pak "zcista jasna" onemocni nevylecitelnou nemoci a doktori krouti hlavami... :( jj dekuji krizi ktera propustila nejake demagogy... Bohuzel je mozne ze i muj-nas pohed je paradigmaticky. Cas a nase zdravi ukaze co byla pravda.

Absolutní pravda asi neexistuje, podle mého názoru pouze existují různé názorové verze více, či méně se skutečné pravdě blížící a vždy je na daném jedinci, kde on tu pravdu chce vidět. Ten nezbytný čas studia jste patrně zvolil velice krátký, já se v tom hrabu již déle než 27 let a abych pravdu řekl, čím více toho vím, tím více vím, kolik toho ještě nevím. Patrně se nedá toto téma nacpat ani do jednoho lidského života a vždy budete objevovat nové a nové skutečnosti, stále měnící a formující vaše již zdánlivě neměnné názory a definitivní pravdy.

muflon — sob lis 06, 2010 4:23 pm

Plísně dle dědka kořenáře:
http://www.dedekkorenar.cz/choroby/celk ... lisne.html

Být plesnivý je v podstatě normální, protože plísně jako rozkladný primitivní organizmus musejí stále něco rozkládat, je to jejich obživa i poslání. Kdyby plísně nebyly, tak by nemohl být ani život, protože by nebylo z čeho stavět. Plísně dávají do oběhu organický materiál, z něhož je postaveno všechno živé, co naše oko, případně mikroskop, zří, a jsou tedy aktivním automatickým ekologickým recyklátorem. Možná poněkud aktivnějším, než by se nám mnohdy hodilo.
Vyšší živé organizmy jsou živé právě proto, že po nějaký čas dokáží plísním odolávat. Ale když přestanou, tak je to od života znamení, že bude brzo konečná; vystupovat... (a stanou se potravou plísním).

Starší lidé jsou plísňovým rozkladem mnohdy i cítit, i jejich obydlí, a často je to důvod, proč mladší člověk má určitý odpor k věcem z pozůstalosti. Máte-li ale jako pozdrav z koupelí, lázní nebo plaveckého bazénu plísně mezi prsty na nohou, v okolí přirození apod., tak to neznamená, že musíte brzy umřít, ale že si máte koupit Dubovky ® RK.
Užívá se po několik dnů až měsíců do zlepšení stavu.

Doporučené bylinné čajové koncentráty:
Zeměžlučová směs 12K 1 lžička do 1–2 dcl teplé vody, pít před jídly 5–15 minut 3× denně. 3
Tymiánová směs TK + Ostropestřecová směs JK 2 + 2 lžičky do 1–2 dcl teplé vody, pít mimo jídla 3–5× denně. 1
Borůvková směs CK 1 lžička do 1–2 dcl teplé vody, pít po jídlech 3× denně. 1

Další, obvykle při nebo po jídlech:
Pupalkový olej Evemol 3× denně 1 lžička. 3
Měsíčkový olej MO užívat 2–4× denně 1–3 lžičky. 3
Pyl v medu 3× denně 1–3 lžičky, snášíte-li včelí produkty. 4
Dologran 3× denně ½ lžičky. 3

Další, obvykle mimo jídla nebo nalačno:
Vitamín C 0,25–0,5 g lze zapíjet čajem Tymiánová směs TK viz výše. 2
Golden Yacca 4–6× denně. Pravidelně a dlouhodobě. Zvyšovat postupně. Začít 2 týdny 1× denně 1 večer, 2 týdny 2× denně 1, 2 týdny 3× denně 1 atd. 1
Glukamedic 2–6× denně 1–3 lžičky (možno i s Tymiánovou směsí TK). 2
Pít (upíjet) rozmrzlou vodu dopoledne 1–3 dcl, odpoledne 1–4 dcl, navečer 0,2–1 l (viz kapitola O rozmrzlé vodě). 2

Zevně:
Masírovat páteř nejdříve 5 minut Prvním mazáním K1 a potom alespoň 15 minut Měsíčkovým olejem MO. Nakonec vše setřít hadříkem a nasucho zateplit starým trikem. 4
Dubové kapky RK 1–3× denně aplikovat zevně neředěné nebo čerstvě ředěné vodou 1:4–20 do míst výskytu plísní. Je-li to na sliznicích, potom se aplikuje na ně navíc 1–2× denně Měsíčkový olej MO. 1

Cvičení:
Sifon 6 (refluxní vzduch 25–40 % – viz kapitola O dýchání sifonem) dechová masáž 2–4× denně 2–10 minut a na noc 15–30 minut. Zátěž zvyšovat velmi zvolna! 1
Meditační cvičení pro posílení imunity: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Bříška natažených palců, ukazováků a malíků se dotýkají, ostatní prsty jsou volně přeloženy střídavě přes sebe. Od malíků vzdálenější prsteník se přes bližší prsteník provlékne volně pod malíky. Palci se dotýkáte oblasti solaru a malíky směřují dolů (v rámci možností). Zavřete oči a provádějte hluboké dýchání ještěrčím dechem (viz kapitola Ještěrčí dech). Při tom si představujte v duchu, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá tělo, ve kterém jakoby roztával led. V mysli cestujte stále po těle a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1–6× denně. 4
Páteř rozhýbávat cvičením nejméně 4× denně. 4

Pozn.:
Nutný je dostatek kyslíku ve vzduchu. Vyhýbat se vydýchaným prostorám. Větrat. 4
Postel upravit tak, aby hrudník byl podložen mírně šikmo nahoru a hlava ještě výše asi o 15–25 cm od roviny postele. 4
Krystal broušeného křišťálu 2–6× denně uchopte všemi nataženými prsty dominantní ruky špičkou směřující od dlaně a krouživě s ním pohybujte těsně nad plísněmi tak dlouho, až budete mít zvláštní individuální pocit v daném místě (obvykle mravenčení, chvění, teplo, tlak či jiné pocity) nebo do doby, kdy pocítíte teplo krystalu (obvykle 10–15 minut). 4

sakul — pon pro 13, 2010 10:44 pm

Rád bych se zeptal na oxid siřičitý. Je to častý konzervant například pro sušené ovoce nebo víno. Ovoce se dá koupit i bez něj (všiml jsem si však, že bývá občas plesnivé), víno však jen velmi zřídka.

O jak nebezpečnou látku se jedná? Je třeba se úzkostlivě vyhýbat konzumaci?

Děkuji

Jarda — pon pro 13, 2010 10:59 pm
sakul píše:
Rád bych se zeptal na oxid siřičitý. Je to častý konzervant například pro sušené ovoce nebo víno. Ovoce se dá koupit i bez něj (všiml jsem si však, že bývá občas plesnivé), víno však jen velmi zřídka.

O jak nebezpečnou látku se jedná? Je třeba se úzkostlivě vyhýbat konzumaci?

Děkuji

Že by šlo o nějaký významně zdravý doplněk se říci nedá, ale jeho škodlivost také nebude vysoká, síry má většina lidí nedostatek, čili by v rozumné míře zase tolik škodit neměl, nicméně větším dávkám se určitě vyhýbejte.

muflon — stř zář 07, 2011 8:55 am

Tip na knihu:

Tajemství výrobců potravin - Vít Syrový

Příručka zákazníka, kterému není lhostejné, co všechno příjme společně se svou stravou...
Odkryjme tajemství výrobců potravin a podívejme se na to, jaké látky se v moderní průmyslové produkci běžně užívají. Co dnes ve skutečnosti obsahují průmyslově vyráběné potraviny?

http://lott.eshop-zdarma.cz/g64.Tajemst ... ov%FD.html

sakul — stř zář 07, 2011 9:12 pm

Jakým způsobem skladujete ořechy a sušené ovoce - tedy trvanlivé potraviny, které mají sklon chytat plísně?

V původním sáčku? V látkovém pytlíku? V ledničce ve spíží? V krabičce?

Zdá se mi že ve vzduchotěsné nádobě v ledničce bude mít plíseň malou možnost na šíření. Na druhou stranu v látkovém pytlíku ve spíži bude zase více větrat. Hm ... hm?

Jarda — pát zář 09, 2011 7:37 am
sakul píše:
Jakým způsobem skladujete ořechy a sušené ovoce - tedy trvanlivé potraviny, které mají sklon chytat plísně?

V původním sáčku? V látkovém pytlíku? V ledničce ve spíží? V krabičce?

Zdá se mi že ve vzduchotěsné nádobě v ledničce bude mít plíseň malou možnost na šíření. Na druhou stranu v látkovém pytlíku ve spíži bude zase více větrat. Hm ... hm?

Problematické potraviny většinou mrazím, jsem na to dobře vybaven a mohu namrazit obrovské množství, cca 700 kg. Tam jsem se s problémem plísní, molů a jiných škůdců nesetkal.

Mat11 — sob pro 24, 2011 1:26 am

Nedávno som si kúpil, topánky o ktorých som vedel, že ich niekto už skúšal(bolo to vidno na miernych záhyboch na koži) a velmi som váhal či ich mám kúpit(ešte sa mi nikdy nestalo,že by predo mnou niekto topánky skúšal). No nakoniec som ich kúpil.

Viem,že na to aby človek dostal pliesen na nohu stačí velmi málo(krátky kontakt s nohou povedzme) a preto by som sa chcel spýtat, či postačí do nich nasypat pepř alebo ich radšej vrátit?

Nechcem Vás oberat zbytočne o čas s prkotinami,ale pliesn človek lahko chytí,no tažko sa jej zbavuje...
Ďakujem

Jarda — sob pro 24, 2011 12:37 pm
Mat11 píše:
Nedávno som si kúpil, topánky o ktorých som vedel, že ich niekto už skúšal(bolo to vidno na miernych záhyboch na koži) a velmi som váhal či ich mám kúpit(ešte sa mi nikdy nestalo,že by predo mnou niekto topánky skúšal). No nakoniec som ich kúpil.

Viem,že na to aby človek dostal pliesen na nohu stačí velmi málo(krátky kontakt s nohou povedzme) a preto by som sa chcel spýtat, či postačí do nich nasypat pepř alebo ich radšej vrátit?

Nechcem Vás oberat zbytočne o čas s prkotinami,ale pliesn človek lahko chytí,no tažko sa jej zbavuje...
Ďakujem

V tom bych zase takový problém nehledal, ale pokud chcete mít jistotu, tak do nich nastříkejte koloidní stříbro, nebo se dají zpočátku nosit ponožky se stříbrným vláknem, což plísně eliminuje. Pepř funguje také dobře a měl by problém také řešit.

Mat11 — sob pro 24, 2011 1:41 pm
Jarda píše:
V tom bych zase takový problém nehledal, ale pokud chcete mít jistotu, tak do nich nastříkejte koloidní stříbro, nebo se dají zpočátku nosit ponožky se stříbrným vláknem, což plísně eliminuje. Pepř funguje také dobře a měl by problém také řešit.

Jasné, tie ponožky nosím, ostatné som už tiež aplikoval.
Ďakujem

Mat11 — pát bře 16, 2012 2:37 am

Viem, možno to vyznie divne, ale existuje nejaký povedzme bylinný balzam,krém, proste niečo prírodného, čo by sa dalo namazat na ruky počas dna a malo by to anti mykotický účinok? Človek občas podáva ruku aj ludom,ktorí majú vizuálne pliesen na nechtoch a obávam sa, či to nie je takto podaním ruky prenosné. Nie,že by som bol nejaký skleníkový typ, ale zaujíma ma aj takáto forma prip. prevencie.
Ďakujem

Xeelee — pát bře 16, 2012 3:34 am
Mat11 píše:
Viem, možno to vyznie divne, ale existuje nejaký povedzme bylinný balzam,krém, proste niečo prírodného, čo by sa dalo namazat na ruky počas dna a malo by to anti mykotický účinok? Človek občas podáva ruku aj ludom,ktorí majú vizuálne pliesen na nechtoch a obávam sa, či to nie je takto podaním ruky prenosné. Nie,že by som bol nejaký skleníkový typ, ale zaujíma ma aj takáto forma prip. prevencie.
Ďakujem

Velmi vhodná bude určitě domácí konopná mastička. To je taková univerzální mast nejen na prakticky jakýkoliv problémy s pletí. Mám dokonce vyzkoušený, že když si namažu nohy a celej den je pařím v pohorkách, tak díky antibakteriálním účinkům masti po vyzutí nesmrdí. A to sem měl se smradlavými nohami vždycky problémy a nic z lékárny delší dobu nefungovalo. Navíc to byla bůhví jaká chemie, hnusně parfémovaná.

Mat11 — pát bře 16, 2012 6:29 pm
Xeelee píše:
Velmi vhodná bude určitě domácí konopná mastička. To je taková univerzální mast nejen na prakticky jakýkoliv problémy s pletí. Mám dokonce vyzkoušený, že když si namažu nohy a celej den je pařím v pohorkách, tak díky antibakteriálním účinkům masti po vyzutí nesmrdí. A to sem měl se smradlavými nohami vždycky problémy a nic z lékárny delší dobu nefungovalo. Navíc to byla bůhví jaká chemie, hnusně parfémovaná.

Nie nikdy som so zápachom nemal problém ide mi o tú prevenciu a o to aby som povedzme nechytil plieseň pri podaní ruky.
Neviem,čo sú pohorky,nosím iba poltopánky alebo tenisky(spoločenské).
Mali by ste aj návod na výrobu tej konopnej masti?
Ďakujem

Xeelee — pát bře 16, 2012 7:33 pm
Mat11 píše:
Nie nikdy som so zápachom nemal problém ide mi o tú prevenciu a o to aby som povedzme nechytil plieseň pri podaní ruky.
Neviem,čo sú pohorky,nosím iba poltopánky alebo tenisky(spoločenské).
Mali by ste aj návod na výrobu tej konopnej masti?
Ďakujem

Tím příkladem sem jen chtěl demonstrovat účinnost mastičky.

Návodů se na netu válí spousty. Mrkni se třeba na http://grower.cz/pestovani/navody/marih ... ty/19.html. Dej si ale pozor na to z čeho mast budeš dělat. Konopí nesmí být hnojený umělými hnojivy, protože má velmi dobrou schopnost natahat do sebe všechny sajrajty z půdy. Nejlepší je s láskou si vypěstovat vlastní, ale to trvá dlouho, je to finančně poměrně náročný a chce to mít pěstování nastudovaný. Pěstování pár kytek pro léčebný účely je podle mnoha rozsudků soudu legální, ale policie to nějak ignoruje, takže když se o tom někdo dozví a udá tě, tak ti můžou policajti přijít úrodu sklidit. Pak se s nima hádej, že ti způsobili škodu a že požaduješ kompenzaci... To je vážně problém, protože při udání má policie povinnost zasáhnout.

Obzvášť vhodná by měla bejt mastička vyrobená z přepuštěnýho másla (viz odkazy ve vláknu ghí).

muflon — pon bře 19, 2012 11:37 pm
Jarda — stř bře 21, 2012 8:36 am
muflon píše:
http://www.chemievjidle.cz/

http://www.zdravapotravina.cz/diskuse-n ... rmarketaci

...Z důvodu tlaku velkých řetězců na nízké ceny výrobců se to logicky musí odrazit v kvalitě potravin.

dzinak — pát dub 06, 2012 1:40 pm

Ahojte,
po sanke sa mi hemoroidy zlepsili,
odvtedy si pravidelne robim klystiry
nemavam bolesti hlavy
Davam si vacsi pozor na stravu sladkosti len velmi zriedka, niekdy cerstve ovocne a zeleninove stravy, surova zelenina ovocie ale obcas aj varena strava, polysacharidy velmi zriedka, rovnako sa snazim nekonzumovat biele jedy, okrem masla, ktore mam velmi rad a dlhsie robim kefir z kravskeho plnotucneho mlieka.
od 10 rokov ale mam Pityriasis versicolor,
Je to asi plesnove ochorenie.
liecili ma roztokmi syry, canestenom. Na niekolko tyzdnov to pomohlo a bolo to spat.
Mal som po tele velke loziska najma v podpazusi, vo vsetkych zhyboch koze, zadku, krku,chrbte, kde sa tym plesniam darilo lepsie. Niekedy to malo cervenu farbu ale prevazne bielu. Nahorsie je ked to zacne vsade svrbiet.
Neporadili by ste mi co stym?
Dalo by sa tohto kozneho ochorenia zbavit nadlho?
Dakujem
Ospravedlnujem sa ak som zalozil duplicitnu temu ale nenasiel som rovnaku.

Jarda — stř dub 11, 2012 9:42 am
dzinak píše:
Ahojte,
po sa mi hemoroidy zlepsili,
odvtedy si pravidelne robim klystiry
nemavam bolesti hlavy
Davam si vacsi pozor na stravu sladkosti len velmi zriedka, niekdy cerstve ovocne a zeleninove stravy, surova zelenina ovocie ale obcas aj varena strava, polysacharidy velmi zriedka, rovnako sa snazim nekonzumovat biele jedy, okrem masla, ktore mam velmi rad a dlhsie robim kefir z kravskeho plnotucneho mlieka.
od 10 rokov ale mam Pityriasis versicolor,
Je to asi plesnove ochorenie.
liecili ma roztokmi syry, canestenom. Na niekolko tyzdnov to pomohlo a bolo to spat.
Mal som po tele velke loziska najma v podpazusi, vo vsetkych zhyboch koze, zadku, krku,chrbte, kde sa tym plesniam darilo lepsie. Niekedy to malo cervenu farbu ale prevazne bielu. Nahorsie je ked to zacne vsade svrbiet.
Neporadili by ste mi co stym?
Dalo by sa tohto kozneho ochorenia zbavit nadlho?
Dakujem
Ospravedlnujem sa ak som zalozil duplicitnu temu ale nenasiel som rovnaku.

Osobně bych v podávání síry pokračoval ve formě MSM a snažil se objektivně zjistit, co mě v těle chybí, nebo je navíc. Na to by vám patrně odpověděla vlasová analýza, kde je velice široký soubor prvků, které ani jinak testovat nejde. Jednoznačně se odčervěte, plísně s parazity spolupracují a je třeba jim to co nejlépe znemožnit.

dzinak — čtv dub 12, 2012 10:29 am
Jarda píše:
Osobně bych v podávání síry pokračoval ve formě MSM a snažil se objektivně zjistit, co mě v těle chybí, nebo je navíc. Na to by vám patrně odpověděla vlasová analýza, kde je velice široký soubor prvků, které ani jinak testovat nejde. Jednoznačně se odčervěte, plísně s parazity spolupracují a je třeba jim to co nejlépe znemožnit.

Dakujem ya odpoved p.Jarda
idem na tom pracovat

muflon — čtv dub 12, 2012 2:49 pm

kniha "Nebezpečné plísně kolem nás" -- Mykóz krve přibývá. Příčiny rozšiřování plísní. Zázračný svět mikrobů. :
(jsou tam i konkrétní rady boje proti plísním...)

http://knihy.abz.cz/prodej/nebezpecne-plisne-kolem-nas

Živé organismy se dají rozdělit také takto: jedny vytvářejí slučováním uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku
složité systémy svých těl. Jsou to rostliny, živočichové i člověk. A jiné, docela malé organismy působí
opačně a rozkládají tyto složité systémy po jejich smrti a mnohdy už i za živa na jmenované základní
prvky. To jsou bakterie, kvasinky, houby, plísně. Jakmile se naše tělo dostane do nepřirozeného stavu
nemoci, trvalého napětí, překyselení, ztučnění, ucpání, přiotrávení homocysteinem, anorganickými látkami,
lepkem, chemikáliemi atd., začnou tyto malé rozkladné organizmy působit, neboť prostředí se stává pro ně
příznivým. Napadají to, co je nemocné, oslabené, nebo už mrtvé. Přemnoží se patogenní kvasinky a bakterie
ve střevech i jinde, objeví se plísně, exémy, vyrážky, houby na kůži, začíná to na nohách mezi prsty, ale
plísně napadají i vnitřek těla, na př. červené krvinky, krev houstne a přestává plnit svou funkci. Přečtěte si
určitě knížku paní Heideklang - Nebezpečné plísně kolem nás, stojí to za to.

Jarda — čtv dub 12, 2012 10:01 pm
muflon píše:
kniha "Nebezpečné plísně kolem nás" -- Mykóz krve přibývá. Příčiny rozšiřování plísní. Zázračný svět mikrobů. :
(jsou tam i konkrétní rady boje proti plísním...)

http://knihy.abz.cz/prodej/nebezpecne-plisne-kolem-nas

To je opravdu dobrá kniha, sice starší, ale velice dobrá.

Brahmánka — úte čen 05, 2012 1:43 pm

Kupované potraviny mi připadají jako ,,chemické koktejly ". Všemožně se jim vyhýbám a snažím se být soběstačná jak to jen jde.
Naučila jsem se pěstovat i exotické ovoce v zahradě přes léto, v zimě odpočívají v zimní zahradě.
Co občas koupím, snažím se aby bylo v BIO kvalitě a zas jen od farmářů, kde jsem si jista, že chemii nepoužívají.
Jediné co zatím moc neumím moc ovlivnit jsou pohonné hmoty. Bez auta to dnes na zastrčené vsi mocky nejde a vyrazit na koni , či se psím spřežením by asi budilo hodně pozornosti. :D

dzinak — úte čen 05, 2012 9:37 pm
Jarda píše:
Osobně bych v podávání síry pokračoval ve formě MSM a snažil se objektivně zjistit, co mě v těle chybí, nebo je navíc. Na to by vám patrně odpověděla vlasová analýza, kde je velice široký soubor prvků, které ani jinak testovat nejde. Jednoznačně se odčervěte, plísně s parazity spolupracují a je třeba jim to co nejlépe znemožnit.

Dobry vecer,
chcel by som sa vas opytat ako mam vyriesit msm s uzivanim uriny. V knihach od Cingrosa a Partykovej som sa docital ze treba najprv vysadit lieky, pockat 3 tyzdne a potom zacat s urinovanim. Ja by som nechcel prestat s klystirmi urinou, ale zaroven chcem zacat brat msm koli spominanej pityriaze.
Dakujem za rady

Jarda — pát čen 15, 2012 7:16 am
Brahmánka píše:
Dobrý den,
omlouvám se, pokud píši špatně, ale mám tento problém: Jsme doma 2 lidičky, co nesneseme žádnou chemii v našem jídelníčku a bohužel narážím na to, že se potraviny bez chemie v podstatě nedají koupit. Nejsem schopna v paneláku vypěstovat na balkóně mnoho a už vůbec to nejde , udělat si celoroční zásobu, natož abych měla doma kozu. :D , i když bych ráda.
Snažím se pročíst všemi Vašimi tématy, ale určitě budete šikovnější a poradíte mi lépe a to - kde jsou obchody s potravinami, kde mají běžně v prodeji potraviny, zeleninu....bez chemií.
Děkuji.

Na obchody zapomeňte, prostě od Lojzy, nic jiného nefunguje a myslím, že Lojzů postupně přibývá, ono to stejně jinak než přes samozásobení nejde. Nakonec lidi k tomu situace stejně dokope, viz Řecko http://www.novinky.cz/ekonomika/270459- ... -ceny.html, tak proč nezačít raději dříve.

Jarda — pát čen 15, 2012 7:17 am
dzinak píše:
Dobry vecer,
chcel by som sa vas opytat ako mam vyriesit msm s uzivanim uriny. V knihach od Cingrosa a Partykovej som sa docital ze treba najprv vysadit lieky, pockat 3 tyzdne a potom zacat s urinovanim. Ja by som nechcel prestat s klystirmi urinou, ale zaroven chcem zacat brat msm koli spominanej pityriaze.
Dakujem za rady

MSM není lék, to je suplement, na ty se doporučení nevztahuje a i tak není absolutní, čili toho se obávat nemusíte.

inzenyr — pát čen 15, 2012 11:19 am
Brahmánka píše:
Dobrý den,
omlouvám se, pokud píši špatně, ale mám tento problém: Jsme doma 2 lidičky, co nesneseme žádnou chemii v našem jídelníčku a bohužel narážím na to, že se potraviny bez chemie v podstatě nedají koupit. Nejsem schopna v paneláku vypěstovat na balkóně mnoho a už vůbec to nejde , udělat si celoroční zásobu, natož abych měla doma kozu. :D , i když bych ráda.
Snažím se pročíst všemi Vašimi tématy, ale určitě budete šikovnější a poradíte mi lépe a to - kde jsou obchody s potravinami, kde mají běžně v prodeji potraviny, zeleninu....bez chemií.
Děkuji.

Mozna by to slo treba i takto:

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/r ... -svem-okne

Inzenyr

Jarda — ned čen 17, 2012 8:12 am
inzenyr píše:
Mozna by to slo treba i takto:

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/r ... -svem-okne

Inzenyr

Zajímavé řešení pro lidi bez kouska půdy.

dzinak — ned čen 24, 2012 2:21 pm
Jarda píše:
MSM není lék, to je suplement, na ty se doporučení nevztahuje a i tak není absolutní, čili toho se obávat nemusíte.

Dík,
a ako je to s vitamín C(klasické tablety- Kyselina askorbová) ktorý užívam súčastne s MSM?
ďakujem

Jarda — ned čec 01, 2012 9:41 am
dzinak píše:
Dík,
a ako je to s vitamín C(klasické tablety- Kyselina askorbová) ktorý užívam súčastne s MSM?
ďakujem

Ani zde není problém, vitamín není lék.

muflon — úte čec 10, 2012 7:46 pm

Hledání prodávaných nekvalitních potravin

(Např. název výrobku, výrobce, prodejce, ...)

- možno zatrhnout i zobrazení seznamu jen jedné kategorie z :
NEJAKOSTNÍ - FALŠOVANÉ - NEBEZPEČNÉ :mrgreen:

http://www.potravinynapranyri.cz/

---------
PS: Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozjely tento nový web, jsem zvědavej
zda bude padat i ta vyhrožovaná 10 milionová pokuta padni komu padni.... a zda přestane postupně být ČR kontejnerem odpadových potravin Evropy... :mrgreen:

Jarda — úte čec 10, 2012 9:14 pm
muflon píše:
Hledání prodávaných nekvalitních potravin

(Např. název výrobku, výrobce, prodejce, ...)

- možno zatrhnout i zobrazení seznamu jen jedné kategorie z :
NEJAKOSTNÍ - FALŠOVANÉ - NEBEZPEČNÉ :mrgreen:

http://www.potravinynapranyri.cz/

---------
PS: Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozjely tento nový web, jsem zvědavej
zda bude padat i ta vyhrožovaná 10 milionová pokuta padni komu padni.... a zda přestane postupně být ČR kontejnerem odpadových potravin Evropy... :mrgreen:

Zdánlivě dobré, tak uvidíme.

vasek.raiser — úte srp 28, 2012 4:32 pm

Z těch potravin se stejně nedá skoro nic pozřít. Třeba to ale někoho nakopne a přestane to nakupovat.

muflon — ned kvě 19, 2013 10:32 am

Plísně v pivu: Vařením se jedů nezbavíte, špatný byl ječmen, říká Nikola Švábová z dTestu

...Časopis dTest odhalil přítomnost plísní v pivech 33 různých značek. V mnoha případech byly koncentrace mykotoxinů natolik vysoké, že by spotřebitelům mohly způsobit zdravotní potíže.

více: http://web.volny.cz/volny-cas/jidlo-a-p ... testu.html

(I KDYŽ "ZNALCI"PIVA MAJÍ JINÝ NÁZOR...:
"...Najdi si vyjadreni Svijan i cechu pivovarniku k tomuto tematu. +Jak je na tom zahranici. Paradoxne cim vice "bio" tim vice MUSí být tam tyhle plisne atd.
Jde opet o mnozstvi, pokud das 10 piv tak je to problem , kdyz das 3 je to OK ..."
---------

I takové zdánlivě "bezpečné" a leckdy doporučované potraviny jako RÝŽE, mohou obsahovat plísně:

http://www.potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=1276
Tesco Organic Rýže Basmati hnědá
Vůně výrobku byla nepříjemná, zatuchlá a po plísni. Chuť výrobku po tepelné úpravě byla nepříjemná, zatuchlá a po plísni. Potravina se nepovažuje za bezpečnou

muflon — pát kvě 24, 2013 4:44 pm

Doplňující k pivu...

muflon — sob čen 01, 2013 10:30 pm
Jarda píše:
Problém pití piva, jsem zde zmiňoval již mnohokrát a myslím, že je rozumné si dát občas kvalitní suché červené víno.

Ano, dtest a celou rozvířenou debatu v médiích, vnímám jako poukázání na něco, co pan Jarda na tomto fóru už leta doporučuje...nejen u piva ale i u obilnin ohledně zaplísněnosti...

PS: na druhou stranu, ale pokud vím před časem dělali Rakušané testy na plísně třeba i u banánů...a taky vyšly dost negativně.... :-( V čem dnes tedy nejsou plísně...???

inzenyr — ned čen 02, 2013 12:09 am
prokera — ned čen 02, 2013 10:07 am

Na těle to chápu - tak jsem díky ní před pár lety zlikvidovala kožní problém u syna, ale jak to jde dohromady se zaplísněným jídlem :shock: ? Tam si to použití nedokážu představit. Třeba mě nějak víc nasměrujete...?:)

inzenyr — ned čen 02, 2013 1:21 pm
prokera píše:
Na těle to chápu - tak jsem díky ní před pár lety zlikvidovala kožní problém u syna, ale jak to jde dohromady se zaplísněným jídlem :shock: ? Tam si to použití nedokážu představit. Třeba mě nějak víc nasměrujete...?:)

Pouzivam ji na celou zahradu, kdyz nastoupi plisne na rajcata, okurky, jahody, atd.

V tomto provedeni:

http://www.biopreparaty.eu/

Houba neni zdravi skodliva, takze muzete jidlo hned konzumovat, neni treba pouzivat ochrannou lhutu.

Banany nejite hned jak je koupite, musite je nechat dozrat, co je striknout pri dozravani touto houbou?

Klidne bych to zkusil i na jine ovoce nebo zeleninu pri skladovani. Houba ale potrebuje trochu vlhkost, takze na semena a orechy to asi fungovat nebude.

S 5g pripravku muzete postrikat 500m2 zahrady a stoji asi 130,- Kc.

Ja mimo orechy a semena vsechno ostatni konzumuji cerstve z louky nebo ze zahrady, tam uz mam tu houbu aplikovanou.

Aplikuji ji take na mrkev, celer, petrzel, cervenou repu a jablka uskladnena pres zimu.

Jak by to dopadlo u kupovanych potravin jde jednoduse zkusit treba na tech bananech. Tam je ta plisen primo videt.

Nejlepsi je s prirodou zase bojovat prirodou. :-)

Inzenyr

prokera — ned čen 02, 2013 7:26 pm

Aha:) - děkuji za odpověď. Nevěděla jsem, že se dá aplikovat přímo na potraviny v roztoku. Znám ji pouze ve formě masti. No je to každopádně zajímavý tip:). Zahrádku bohužel nemám, takže nezbývá než zkusit aplikovat na kupované ovoce a zeleninu...

muflon — sob čen 08, 2013 4:16 pm
inzenyr píše:

Pouzivam ji na celou zahradu, kdyz nastoupi plisne na rajcata, okurky, jahody, atd.

V tomto provedeni:

http://www.biopreparaty.eu/

Houba neni zdravi skodliva, takze muzete jidlo hned konzumovat, neni treba pouzivat ochrannou lhutu.

Banany nejite hned jak je koupite, musite je nechat dozrat, co je striknout pri dozravani touto houbou?

Klidne bych to zkusil i na jine ovoce nebo zeleninu pri skladovani. Houba ale potrebuje trochu vlhkost, takze na semena a orechy to asi fungovat nebude.

S 5g pripravku muzete postrikat 500m2 zahrady a stoji asi 130,- Kc.

Ja mimo orechy a semena vsechno ostatni konzumuji cerstve z louky nebo ze zahrady, tam uz mam tu houbu aplikovanou.

Aplikuji ji take na mrkev, celer, petrzel, cervenou repu a jablka uskladnena pres zimu.

Jak by to dopadlo u kupovanych potravin jde jednoduse zkusit treba na tech bananech. Tam je ta plisen primo videt.

Nejlepsi je s prirodou zase bojovat prirodou. :-)

Inzenyr

... :? jak chápat vyjádření na odkaze http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR ... x?id=21213

, že "- U přípravku skončila platnost registrace, ale zásoby lze spotřebovat...." !! ???

Registrační číslo přípravku: 4556-0
Právní účinky rozhodnutí ode dne: 23.5.2009
Platnost rozhodnutí končí dne: 18.5.2012
Ukončení uvádění na trh: 18.11.2012
Používání povoleno max. do: 18.11.2013

Název účinné látky: Pythium oligandrum-oospóry (Pythium oligandrum-oospors M1) 1 milion ks/g
--------

PS: trápí mne když koupím ananas nebo banány či pomeranče, že se objevují plísně , které trochu pacifikuju postřikem octem...., ale tenhle nechemický biopreparát POLYVERSUM mne zaujal (ačkoli paní květinářka říká že to je známo už pěkně dlouho :-) , a taky doporučila vyzkoušet koupit ve Zverimexu kokosové vlákno, a v květinářství zase Perlit, kokos.vlákno zalít horkou vodou, po vychladnutí vodu slít a vlákno smíchat 1:1 s Perlitem.... vznikne poměrně sterilní prostředí pro nešíření plísní, kam lze možná ukládat i plody (citrusy) před spotřebou

(je potřeba to vyzkoušet, nemám zatím vlastní zkušenost). Máte ji někdo, nebo jak se díváte na takovou metodu?

Jarda — sob čen 08, 2013 9:08 pm
muflon píše:
Ano, dtest a celou rozvířenou debatu v médiích, vnímám jako poukázání na něco, co pan Jarda na tomto fóru už leta doporučuje...nejen u piva ale i u obilnin ohledně zaplísněnosti...

PS: na druhou stranu, ale pokud vím před časem dělali Rakušané testy na plísně třeba i u banánů...a taky vyšly dost negativně.... :-( V čem dnes tedy nejsou plísně...???

Třeba v tuku, na sádle, nebo másle jsem plíseň nikdy neviděl.

Jarda — sob čen 08, 2013 9:11 pm
inzenyr píše:
Pouzivam ji na celou zahradu, kdyz nastoupi plisne na rajcata, okurky, jahody, atd.

V tomto provedeni:

http://www.biopreparaty.eu/

Houba neni zdravi skodliva, takze muzete jidlo hned konzumovat, neni treba pouzivat ochrannou lhutu.

Banany nejite hned jak je koupite, musite je nechat dozrat, co je striknout pri dozravani touto houbou?

Klidne bych to zkusil i na jine ovoce nebo zeleninu pri skladovani. Houba ale potrebuje trochu vlhkost, takze na semena a orechy to asi fungovat nebude.

S 5g pripravku muzete postrikat 500m2 zahrady a stoji asi 130,- Kc.

Ja mimo orechy a semena vsechno ostatni konzumuji cerstve z louky nebo ze zahrady, tam uz mam tu houbu aplikovanou.

Aplikuji ji take na mrkev, celer, petrzel, cervenou repu a jablka uskladnena pres zimu.

Jak by to dopadlo u kupovanych potravin jde jednoduse zkusit treba na tech bananech. Tam je ta plisen primo videt.

Nejlepsi je s prirodou zase bojovat prirodou. :-)

Inzenyr

Plná pravda, houba se mě taky osvědčila v mnoha případech a dokonce i u rakovin střeva, ona opravdu je dost žravá.

muflon — ned čen 09, 2013 8:22 am
Jarda píše:
muflon píše:
... :-( V čem dnes tedy nejsou plísně...???

Třeba v tuku, na sádle, nebo másle jsem plíseň nikdy neviděl.

Já jo..., ale pravda, to nejspíš nebyla plíseň z tuku, ale ze znečištění které se dostalo do sklenice ghí nějak znečištěnou lžící....(je nutné aby byla vždy lžíce absolutně čistá, nikoliv jíst nějakou stravu a tou samou lžící si zároveň přidávat ghí do stravy.... (nutno "vychovat" členy rodiny... :-( )

muflon — ned čen 09, 2013 8:32 am
Jarda píše:
Plná pravda, houba se mě taky osvědčila v mnoha případech a dokonce i u rakovin střeva, ona opravdu je dost žravá.

Pokud bych toto Polyversum PREVENTIVNĚ aplikoval na zakoupené ovoce, je asi lépe před aplikací ovoce omýt a poté postříkat...a jak jsem pochopil z příspěvku Jardy, pak by už člověk nemusel ani ovoce těsně před konzumací znovu oplachovat....
(ty spory "dobré houby" co budou na takto ošetřeném ovoci, by naopak byly asi teda ve střevě žádoucí... :-)

Myslíte že na uchovávání plodů citrusů ten Perlit s horkou vodou namočeným (a pak vychladlým) kokosovým vláknem by taky šel, nebo je to blbost a moc pracné a nepraktické ?

Jaké kdo používáte metody proti plísním na spodku ananasu, banány, citrony, pomeranče apod. ?

inzenyr — ned čen 09, 2013 12:29 pm
muflon píše:
Pokud bych toto Polyversum PREVENTIVNĚ aplikoval na zakoupené ovoce, je asi lépe před aplikací ovoce omýt a poté postříkat...a jak jsem pochopil z příspěvku Jardy, pak by už člověk nemusel ani ovoce těsně před konzumací znovu oplachovat....
(ty spory "dobré houby" co budou na takto ošetřeném ovoci, by naopak byly asi teda ve střevě žádoucí... :-)

Myslíte že na uchovávání plodů citrusů ten Perlit s horkou vodou namočeným (a pak vychladlým) kokosovým vláknem by taky šel, nebo je to blbost a moc pracné a nepraktické ?

Jaké kdo používáte metody proti plísním na spodku ananasu, banány, citrony, pomeranče apod. ?

Kdysy jsem tu houbu pouzil na plisen nohou, tam fungovala skvele, takze jsem nespotreboval ani to mnozstvi, ktere jsem v lekarne koupil.
Po zmene stravy mne uz nikde plisne netrapi.
Polyversum zatim testuji na zahrade. Po tech hroznych destich mel soused uplne bily rybiz od plisne. Tak jsem mu ho tou chytrou houbou nastrikal a uz jsou na nem pouze zbytky plisne, ale rybiz se zase zelena.
Vino, jahody, rajcata a okurky zatim take neplesnivi, takze houba zatim pracuje.

Urcite to pouziji, az budu uskladnovat zeleninu na zimu. Pred uskladnenim ji dukladne prostrikam tou houbou.
To by jeste chtelo vyzkouset s temi banany, vetsinou jsou potreba nechat tak tyden banany dozrat a za tu dobu muze houba makat. :-)

Inzenyr

muflon — pon čen 10, 2013 12:05 pm
inzenyr píše:
Kdysi jsem tu houbu pouzil na plisen nohou, tam fungovala skvele, takze jsem nespotreboval ani to mnozstvi, ktere jsem v lekarne koupil.
Po zmene stravy mne uz nikde plisne netrapi.
.....
Urcite to pouziji, az budu uskladnovat zeleninu na zimu. Pred uskladnenim ji dukladne prostrikam tou houbou.
To by jeste chtelo vyzkouset s temi banany, vetsinou jsou potreba nechat tak tyden banany dozrat a za tu dobu muze houba makat. :-)

Inzenyr

Tak je to dobrý, přípravek se bude i nadále vyrábět...poslali mi odpověď z eagri.cz:

"...Váš odkaz je na starší registraci, která vypršela a byla nahrazena novou, širší .

Správný odkaz na současnou registraci přípravku Polyversum je:

catcher — pon čen 10, 2013 1:15 pm
Jarda — pát čen 28, 2013 9:49 pm
muflon píše:
Pokud bych toto Polyversum PREVENTIVNĚ aplikoval na zakoupené ovoce, je asi lépe před aplikací ovoce omýt a poté postříkat...a jak jsem pochopil z příspěvku Jardy, pak by už člověk nemusel ani ovoce těsně před konzumací znovu oplachovat....
(ty spory "dobré houby" co budou na takto ošetřeném ovoci, by naopak byly asi teda ve střevě žádoucí... :-)

Myslíte že na uchovávání plodů citrusů ten Perlit s horkou vodou namočeným (a pak vychladlým) kokosovým vláknem by taky šel, nebo je to blbost a moc pracné a nepraktické ?

Jaké kdo používáte metody proti plísním na spodku ananasu, banány, citrony, pomeranče apod. ?

Vrchem se tato houba do těla dodat nedá, kyselost žaludku ji spolehlivě ničí, jde do těla dostat pouze spodem. Na plísně na plodech spolehlivě funguje namočení do roztoku chloritanu, nebo MMS.

Jarda — pát čen 28, 2013 9:56 pm
catcher píše:
Biodiverzita zevnitř :
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/m ... emid=20155
Zajímavá je i diskuze pod článkem.

Tak breberky nejde rozdělit na ty dobré a špatné, to je velice nesmyslné, ale stav musí být rovnovážný, což pak funguje.

muflon — čtv čec 11, 2013 1:23 pm

Podnětné je shlédnout dokument CT o spolupráci SZPI s webem Potravin na pranýři:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonom ... zi-uspech/

PS: Málokdo ale pořád bude sledovat hlášení kontroly SZPI a webu potravin na pranýři (ale lze si na mail nechat posílat to o co konkrétně máte zájem ). Nelze však spoléhat že kontroly vše chytí...bezpečnější je změnit jídelníček co nejvíc jak pan Jarda radí, a kdo má potíže se zařazením aspoň nad 50% syrové stravy, zařadí více nějaký způsob úptŕavy potravin a jídel, co jeho tělo bere...
--------------
PPS: to Nowocayn...jak vidět z čerstvé zprávy o mase z Belgie, netýká se kontaminace antibiotiky a jinými látkami jenom Polska...

Jarda — stř srp 21, 2013 8:12 pm
muflon píše:
Podnětné je shlédnout dokument CT o spolupráci SZPI s webem Potravin na pranýři:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonom ... zi-uspech/

PS: Málokdo ale pořád bude sledovat hlášení kontroly SZPI a webu potravin na pranýři (ale lze si na mail nechat posílat to o co konkrétně máte zájem ). Nelze však spoléhat že kontroly vše chytí...bezpečnější je změnit jídelníček co nejvíc jak pan Jarda radí, a kdo má potíže se zařazením aspoň nad 50% syrové stravy, zařadí více nějaký způsob úptŕavy potravin a jídel, co jeho tělo bere...
--------------
PPS: to Nowocayn...jak vidět z čerstvé zprávy o mase z Belgie, netýká se kontaminace antibiotiky a jinými látkami jenom Polska...

Tak kontroly toho opravdu moc nechytí, jejich možnosti jsou dost omezené a hraje se o velké prachy, což je vždy problém a úplatnost na všech stupních státní správy je v ČR světově vyhlášeným pojmem.

dzinak — sob lis 30, 2013 1:35 pm
Jarda píše:
muflon píše:
kniha "Nebezpečné plísně kolem nás" -- Mykóz krve přibývá. Příčiny rozšiřování plísní. Zázračný svět mikrobů. :
(jsou tam i konkrétní rady boje proti plísním...)

http://knihy.abz.cz/prodej/nebezpecne-plisne-kolem-nas

To je opravdu dobrá kniha, sice starší, ale velice dobrá.

pekny den,
konecne urobili dotlac tejto knihy a ozaj zaujimava
1) so si myslite o tom bodliakovom oleji nejak mi to nesedi ( autorka tam uvadza ze zrejme znacne skodi)s tym so sa vravi teraz a teda ze je t najlepsi prostriedok na regeneraciu pecene

dik

muflon — pon pro 02, 2013 11:04 pm

Nevím zda i vtomto případě (neviditelných spor plísní), by pomohla rada pana Jardy u rozinek - omývat je dokud nezešednou...NEJSPÍŠ NIKOLI (když nejdou zničit ani teplem), ale přesto určitě aspoň něco málo odplaví...

Ve dvou z 24 vzorků rozinek bylo tolik ochratoxinu A, že jeho množství dvojnásobně překročilo limit EU. Hrst takových rozinek jedených každý den může vést k poškození ledvin....:

PS: ochratoxiny přispívají k nádorům ledvin a varlat, nelze je zničit ani tepelnou úpravou

dTest je odhalil u následujících dodavatelů:
http://life.ihned.cz/jidlo/c1-61381560- ... inkach-jed

Více než trojnásobek unijního limitu, který činí deset mikrogramů na kilogram, testy zjistily u rozinek Sultanien Suntree z Turecka. Do České republiky je dovezla německá firma Heinrich Brüning.

U argentinského výrobku Rozinky obří Nature park byl limit překročen dvojnásobně. Distributorem je K-SERVIS PRAHA a. s. z Rudné u Prahy.

muflon — pon pro 09, 2013 12:00 pm

Ještě k předchozímu aktuálně:

Předvánoční kontrola: ořechy a sušené ovoce nevhodné k lidské spotřebě
http://www.bezpecnostpotravin.cz/predva ... trebe.aspx

Tisková zpráva SZPI ze dne 7. 12. 2013.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) upozorňuje spotřebitele na zjištění dvou druhů potravin (celkem 3 šarže) nevhodných k lidské spotřebě, které mohou konzumentům způsobit zdravotní komplikace. Závadné výrobky inspekce zjistila v rámci kontrol zaměřených na sortiment, který spotřebitelé ve zvýšené míře vyhledávají v předvánočním období. Jde o následující šarže potravin:

1. Sušené meruňky IBK Trade – zpracované jednodruhové ovoce, v balení o hmotnosti 100 g a s označením data minimální trvanlivosti do 4. 4. 2014, výrobce: Ing. Bohumil Kratochvíl IBK TRADE se sídlem v Praze.
Při kontrole v prodejně společnosti Kaufland Česká republika v.o.s. na Polské ulici v Náchodě inspekce zjistila, že se uvnitř uzavřených obalů uvedené potraviny pohybují okem viditelní bílí škůdci a obsah po otevření balení rovněž silně zapáchá po kvašení. Přítomnost bílých škůdců SZPI zjistila i v další šarži stejného výrobku – s označením data minimální trvanlivosti do 9. 5. 2014. Potraviny kontaminované škůdci a potraviny ve stádiu kažení a rozkladu jsou nepřijatelné pro lidskou spotřebu a inspekce proto v souladu s požadavky nařízení (ES) 178/2002 uložila zákaz uvádět tyto potraviny do oběhu a nařídila prodejci, aby zboží neprodleně stáhnul z pultů všech poboček společnosti Kaufland v ČR.

2. Vlašské ořechy ALNATURA v balení 150 g a s označením data minimální trvanlivosti do 5. 5. 2014, výrobce: Alnatura GmbH, Německo, země původu suroviny: Moldávie.
Při kontrole v prodejně společnosti Globus ČR k. s. na Poděbradské ulici v Pardubicích inspekce zjistila, že obsah všech balení uvedené šarže zapáchá po žluknutí tuků a ořechová jádra mají palčivou chuť typickou pro žluklý tuk. Potravina ve stádiu kažení je nepřijatelná pro lidskou spotřebu a inspekce proto v souladu s požadavky nařízení (ES) 178/2002 uložila zákaz uvádět tyto potraviny do oběhu a nařídila prodejci, aby zboží neprodleně stáhnul z pultů všech poboček společnosti Globus v ČR.
SZPI zahájí s kontrolovanými osobami správní řízení o uložení sankce. Inspekce od září t. r. zjistila 13 šarží potravin napadených škůdci u sortimentu skořápkových plodů a sušeného ovoce. Přehled závažných zjištění SZPI spotřebitelé naleznou na webu potravinynapranyri.cz.

Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí

Jarda — pon led 27, 2014 10:51 pm
dzinak píše:
pekny den,
konecne urobili dotlac tejto knihy a ozaj zaujimava
1) so si myslite o tom bodliakovom oleji nejak mi to nesedi ( autorka tam uvadza ze zrejme znacne skodi)s tym so sa vravi teraz a teda ze je t najlepsi prostriedok na regeneraciu pecene

dik

Není bodlák jako bodlák, ostropestřec játrům opravdu neškodí, což pro jiné bodláky neplatí.

Th. — úte říj 14, 2014 3:07 pm

Zdravíčko,

pane Jardo, ovesné vločky, všechny druhy mouky (vč. pohankové, amarantové, špaldové apod.) a strouhaný kokos - jak jsou na tom s plísněmi? Vyskytují se plísně i u výrobků balených v papírových obalech? Dělá pravidelně SPZI testy? Jinak, u kokosu, pokud je strouhaný či tzv. moučka, hrozí žluknutí?

Děkuji moc!
th.

Jarda — pon lis 17, 2014 5:12 pm
Th. píše:
Zdravíčko,

pane Jardo, ovesné vločky, všechny druhy mouky (vč. pohankové, amarantové, špaldové apod.) a strouhaný kokos - jak jsou na tom s plísněmi? Vyskytují se plísně i u výrobků balených v papírových obalech? Dělá pravidelně SPZI testy? Jinak, u kokosu, pokud je strouhaný či tzv. moučka, hrozí žluknutí?

Děkuji moc!
th.

Tak nevím zda něco takového státní orgány vůbec dělají, obávám se že pravidelně určitě ne, spíše až je někde do očí bijící problém. Podle mě ale není třeba zkoumat, zda někdo něco takového kontroluje, prostě základní logika říká, že umleté zrno buď žlukne, nebo plesniví, tak proč ho zkoušet jíst. Kokos podobné problémy podle mého názoru nemá tak často, tam půjde spíše o okrajový problém.

vladdo — ned říj 18, 2020 8:43 pm

Zdravim,
chcem sa opytat na nicenie plesni pomocou mrazenia.
Pan Jarda to sice spomenul (ma az 700 kg kapacitu) ale nikde som nic viac nenasiel. Myslim ze by sa jednalo o pomerne jednoduchu metodu. (v porovnani s namacanim do octu a pod...)

Znici mrazenie pliesen?ALebo len zabrani plesniveniu?

Skusal som spravit pokus skusit zmrazit plesnivu zeleninu a po vybrati nepokracovala plesen v raste. :roll:
Dalo sa to lahko zmyt, resp. ani keby sa cela neumyla(v zahyboch) tak mala by byt znicena - tj. neskodna...
Diky

Jarda — úte říj 20, 2020 7:11 am
vladdo píše:
Zdravim,
chcem sa opytat na nicenie plesni pomocou mrazenia.
Pan Jarda to sice spomenul (ma az 700 kg kapacitu) ale nikde som nic viac nenasiel. Myslim ze by sa jednalo o pomerne jednoduchu metodu. (v porovnani s namacanim do octu a pod...)

Znici mrazenie pliesen?ALebo len zabrani plesniveniu?

Skusal som spravit pokus skusit zmrazit plesnivu zeleninu a po vybrati nepokracovala plesen v raste. :roll:
Dalo sa to lahko zmyt, resp. ani keby sa cela neumyla(v zahyboch) tak mala by byt znicena - tj. neskodna...
Diky

Obávám se že mrazem plíseň většinou pouze zastavíte, ale nezničíte. Navíc pokud je již potravina plesnivá plíseň není pouze na té části kde se vizuálně projevuje, ale většinou je rozlezlá do větší části potraviny, což pak z hlediska konzumace vždy představuje problém. Osobně tedy mražení potravin považuji za velice dobrý způsob jak zabránit zplesnivění, nebo ho zastavit, ale jako plnou ochranu před toxiny které plíseň v napadené potravině uvolňuje bych mražení určitě nepovažoval za použitelné. Takovou potravinu je vždy vhodnější vyhodit a nekonzumovat.

Tamariška — úte říj 20, 2020 12:29 pm
vladdo píše:
Zdravim,
chcem sa opytat na nicenie plesni pomocou mrazenia.
Pan Jarda to sice spomenul (ma az 700 kg kapacitu) ale nikde som nic viac nenasiel. Myslim ze by sa jednalo o pomerne jednoduchu metodu. (v porovnani s namacanim do octu a pod...)

Znici mrazenie pliesen?ALebo len zabrani plesniveniu?

Skusal som spravit pokus skusit zmrazit plesnivu zeleninu a po vybrati nepokracovala plesen v raste. :roll:
Dalo sa to lahko zmyt, resp. ani keby sa cela neumyla(v zahyboch) tak mala by byt znicena - tj. neskodna...

Páter Ferda uvádzal, že pleseň na potravinách sa ničí pečením.

Jarda — stř říj 21, 2020 1:13 pm
Tamariška píše:
Páter Ferda uvádzal, že pleseň na potravinách sa ničí pečením.

Tak jistě vysoká teplota zničí vše živé, nicméně toxiny které plesnivá potravina již obsahuje nezničí ani ta vysoká teplota.

vladdo — úte říj 27, 2020 11:40 am
Jarda píše:
Tak jistě vysoká teplota zničí vše živé, nicméně toxiny které plesnivá potravina již obsahuje nezničí ani ta vysoká teplota.

Takze ani prevarenie resp. naparenie zeleniny plesen nemusi odstranit, kedze tam je "len" 100 stupnov?Karfiol alebo brokolicu vzdy naparim v tlakovom hrnci aj ked tam uz vidim jemne naznaky pliesne. Takze asi je to chyba.

Jarda — úte říj 27, 2020 1:58 pm
vladdo píše:
Takze ani prevarenie resp. naparenie zeleniny plesen nemusi odstranit, kedze tam je "len" 100 stupnov?Karfiol alebo brokolicu vzdy naparim v tlakovom hrnci aj ked tam uz vidim jemne naznaky pliesne. Takze asi je to chyba.

To je špatně pochopeno, plíseň tak zničíte ta předpokládám var nevydrží nicméně toxiny které již vypustila do napadené potraviny zničit nedokážete.

vladdo — stř říj 28, 2020 11:00 am
Jarda píše:
To je špatně pochopeno, plíseň tak zničíte ta předpokládám var nevydrží nicméně toxiny které již vypustila do napadené potraviny zničit nedokážete.

Vdaka za info.

A co sa tyka postrekovania rozprasovacom - ja mam vo zvyku postiekat octom a nechat posobit par minut.
Eventualne cim by sa este dalo postriekat? Mrtva voda alebo koloidne striebro? Pravdepodobne postrekovanie moc ucinne nie je.

Namacanie vsak spotrebuje dost velke objemy fungicidov (samozrejme zriedene vodou).

Jarda — čtv říj 29, 2020 4:42 pm
vladdo píše:
Vdaka za info.

A co sa tyka postrekovania rozprasovacom - ja mam vo zvyku postiekat octom a nechat posobit par minut.
Eventualne cim by sa este dalo postriekat? Mrtva voda alebo koloidne striebro? Pravdepodobne postrekovanie moc ucinne nie je.

Namacanie vsak spotrebuje dost velke objemy fungicidov (samozrejme zriedene vodou).

Celkem spolehlivé a levné řešení by patrně bylo namáčení v ozonizované vodě nebo roztoku aktivovaného MMS.

vladdo — ned lis 02, 2025 10:23 pm

Zdravim,
chcem sa opytat, aby som eliminoval co najviac pliesni a inych neřádov, ako je najlpesie skladovat zeleninu?
Mimo ladnicky a rozbalenu, moze byt aj v teple bytu 20 stupnov alebo v pivnici radsej?
Original zabalenu asi nie?

Jarda — pon lis 03, 2025 4:08 pm
vladdo píše:
Zdravim,
chcem sa opytat, aby som eliminoval co najviac pliesni a inych neřádov, ako je najlpesie skladovat zeleninu?
Mimo ladnicky a rozbalenu, moze byt aj v teple bytu 20 stupnov alebo v pivnici radsej?
Original zabalenu asi nie?

Tak zabalení v igelitu je pochopitelně asi nejhorší varianta, předpokládám že nejlepší podmínky budou v ledničce v těch šuplíkách na zeleninu i když asi ani tam nelze množení plísní zabránit. Nejsnazší je vykoupat ovoce a zeleninu v ozonizované vodě, ozón zabije prakticky všechno a zelenině nebo ovoci neublíží.

vladdo — pon lis 03, 2025 9:38 pm
Jarda píše:
Tak zabalení v igelitu je pochopitelně asi nejhorší varianta, předpokládám že nejlepší podmínky budou v ledničce v těch šuplíkách na zeleninu i když asi ani tam nelze množení plísní zabránit. Nejsnazší je vykoupat ovoce a zeleninu v ozonizované vodě, ozón zabije prakticky všechno a zelenině nebo ovoci neublíží.

Dakujem.
A teplota ak je vyssia dajme tomu izbova,tak mierne susi zeleninu a je to lepsie pre zamedzenie vzniku pliesni?
Ci chlad je lepsi, aj ked mozno vlhsie?

Jarda — úte lis 04, 2025 7:56 pm
vladdo píše:
A teplota ak je vyssia dajme tomu izbova,tak mierne susi zeleninu a je to lepsie pre zamedzenie vzniku pliesni?
Ci chlad je lepsi, aj ked mozno vlhsie?

Tak obecně ideální teplota na skladování většiny druhů zeleniny a ovoce je někde 5-7 stupňů při této teplotě je vysychání minimální a rozvoj plísní dost omezený. Pochopitelně jde o obecné doporučení jinak konkrétní druhy mají i konkrétní přesně definované teploty v širším rozsahu cca 0-10 stupňů, ale to už jde o specifické podmínky které se vám asi nebude chtít dodržovat, volil bych tu zlatou střední cestu. Ideálně udržujte relativní vlhkost kolem 85–90 % pro většinu zeleniny, ale nižší pro cibuli, česnek a ořechy i zde platí že ne vše chce stejné podmínky.