Podmáslí, kefír, jogurt

Nedávno jsem vznášel dotaz na to, zda-li houba stačí během 24 hodin zničit choroboplodné zárodky a viry.
Náhodou jsem narazil na zajímavý článek který se tohoto tématu dotýká, takže bych se o něj chtěl se všemi podělit...
http://www.yourkefirsource.com/kefir-information/the-dangers-of-kefir-none

Stručně řečeno - vědci zkoumali bakterie v kefírových zrnech a nenašli jedinou, která by lidskému tělu škodila. Vědci tomu ovšem odmítli věřit a tak pokračovali v pokusech s myšlenkou - co kdyby do kefíru náhodou "spadl" nějaký zvířecí výkal - neinfikovaly by zlé bakterie kefír a neusadila by se v houbě kolonie choroboplodných bakterií? Proto kefír úmyslně infikovali E. Coli a H. Pylori. Do 24 hodin byly ovšem obě zlikvidovány...

Vidíte lidé stále odmítají věřit, že příroda je mnohem mocnější než vědecké týmy. To je dáno naši naivní představou, že jsme pány tvorstva a z toho vzniká takové vážné mentální postižení s kterým za par let nebudeme ani schopni normálně žít. Naši předci do toho netahali vědu, ale zdravý selský rozum, který vědecké závěry mnohonásobně překonává. No alespoň mohou nedůvěřiví čtenáři věřit mému doporučení o bezpečnosti kefíru i když jsem se k němu nedopracoval vědecky, ale na základě zdravého selského rozumu. Ono to není těžké, protože pokud by to bylo jinak, tak se na to za ty tisíce let co se pije už určitě přišlo a lidé by ho dávno nepoužívali.

To jsou bakterie, OK, ale co v mleku obsazene moznosti:chemicke zbytky hnojiv, leku, hormonu, antibiotik, mastitida, klistova encefalitida atd ?
Samozrejme pokud je to mleko z nejake ekofarmy, pak je tato zatez o mnoho mensi, ale ve vsech automatech na mleko to mozna tak jiste neni...?
Pan Jarda pise ze za ty tisice let by to jiz lide davno odhalili pokud by piti nejak mohlo skodit, ale tehdy se dobytek pasl pouze prirozene, nebyla takova chemizace půdy, chemicke leky atd....

Spis bych to videl tak ze pokud se clovek pravidelne cisti(streva, jatra, atd) nebo jeste lepe pokud i obcas uziva MMS, a zvazi ze u nepasterovaneho mleka prinosy prevazuji rizika, tak mu piti kefirky nebude vadit podobne jako treba primerene pouzivani hcl, mms apod. Pokud je imunitni system silny(a to prave muze dnes rict malokdo ze ma...), tak se vyporada s ledaccims-tak uspesne jako nasi predkove.

Presto pokud si budu moci vybrat, je si myslim dobre navstivit farmu odkud budu brat mleko a trochu se poptat...

Antibiotika a encefalitidy sa bať asi nemusíme, to si myslím že kefírka zvládne ľavou zadnou. Dusičnany a hormóny neviem ale úplne všetkému sa isto vyhnúť nedá. Dôležité je to čo prevláda a v tomto prípade sú to vynikajúce vlasnosti kefíru ako takého. V rámci môžnosti si treba zohnať čo najlepšie mlieko. Keď sa človek trošku posnaží, tak zistí, že zdrojov je v celku dosť. Osobne som našiel na internete aj domáce kozie mlieko a sú ochotný ho niekoľkokrát do týždna aj doviesť. Ak človek nenajde žiadny prípustný zdroj domáceho mlieka, tak by som v kľude používal aj kupované. Všetko čo v tele byť nemá predsa dostávame von formou pravidelných očist a doba je taká,že sa úplne všetkému zlému vyhnúť nedá, iba v rámzi každého osobných možností sa dajú tieto zdroje zminimalizovať a čomu sa vyhnúť nedá, dostane očistou z tela von.
Úplne všetkému sa vyhnúť nedá špekulovať sa dá o všetkom. Jeden môže povedať, že sa bio krava pase na bio tráve a tak má čo najzdravšie mlieko a druhý mu na to dá argument, že predsa ta bio tráva je zavlažovaná kyslými dažďami a rastie na čiastočne znečistenej pôde. A debata nemá konca. Z týchto možností sa snažím riešiť len to čo je v mojich silách a s ostatným si poradí moje telo a taktiež som presvedčený, že psychika robí veľa a preto si to treba všetko užívať a pitie kefíru si veru užívam a každý deň sa naň teším. Za takýchto predpokladov je úplne super.

Používam pevné umelohmotné sitko s väčšími očkami, nie to husté, čo je na rezance. Očká sú veľkosti asi ako na cedníku na špagety. Aj keď nejaká minikefírka prepadne, nevadí, aspoň spraví poriadok cestou von z tráviaceho traaktu .

Prosím vás, kde jste takové sítko sehnala? Nemůžu ho dostat, všude mají jen hodně hustá, kterými ty hrubší kousky neprojdou.

Je to běžné síto na nudle a v plastovém provedení se naprosto běžně prodává v domácích potřebách.

Kúpila som ho už dávnejšie v Tescu. Občas tam mávajú aj zmysluplné veci .

Lze domácí kefír, po scedení od houbiček, nějakou dobu skladovat v ledničce? Nebo se musí co nejdříve vypít?

V akejkoľvek uzavretej nádobe. Treba však myslieť na to, že čím je starší,tým je viac kyslejší. Mne osobne sa zdá do takého 3-4dňa chuťovo výborný.

Tú uzavretú nádobu aspoň raz cez deň treba otvoriť a premiešať, aby si kefír mohol "vydýchnuť: Ja osobne skladujem kefír čo sa hneď nevypije v ľadničke v konvici z varného skla, čo sa používa bežne na kávu a čaj, ona má pištek na nalievanie a teda má otvor ktorým si sama vetrá.

Skladovat se dá i několik dní, ale je stále kyselejší a více staví, čili pro někoho je vhodnější a pro jiného ne.

Děkuju Jardovi a Sybille za radu, sítko jsem už sehnala a je to skutečně velké ulehčení celé výroby

Dobrý den!
Chtěl bych se zkušených zeptat na jednu věc ohledně houby. Mám už ji tolik, že nevím co mám s ní dělat. Manželka mi doporučila část ji vyhodit což se mě zdá jako nesmyslné. Nemáte někdo radu co by se z houbou dalo udělat nebo jak ji jinak zužitkovat?

Klidně se dá jíst, nebo ji rozmixujte do kefíru a vypijte, funguje skvěle ve střevním traktu a byla by věčná škoda ji vyhodit.

Nazor z jineho fora(laik):
ten nápad z pojídáním těch houbicek za syrova je zajímavej.....čistě teoreticky by to mohlo cestou střevama (pokud to nezneškodní dřív žaludeční kyseliny) spapat spoustu škodlivých věcí a případně se tam usídlit a vyrábět zdravý prospěšný věci přímo ve střevech.....ale problém by byl asi z plynatostí ,při rozkladu......
....ale ten pocit jest syrový slizký houby je trochu nepříjemnej ,ale pokud to někdo chce vyzkoušet radil bych naplnit do tobolek.....aby se to uvolnilo až ve střevu......
zajímavá myšlenka....teoreticky by to šlo i nasušit a pak plnit tobolky.......

Denny:
Pokud správně přeléváš hotový kefír přes hrubé umělohmotné síto, tak se ti pokaždé dostane spousta drobných houbiček do nápoje a potom je vypiješ, takže si není třeba lámat hlavu s jezením hub samostatně - i když ani tím by se nic nepokazilo.

Tady je třeba upozornit, že se obecně kefírová houba chápe jako houba, ale to je omyl. Jedná se o shluk bakterií, které po snědení v trávicím traktu fungují stejně jako vlastní kefír a možná i lépe, což se dá vydedukovat z jejich aplikace přímo do pochvy u žen s kvasinkovou infekcí. Kvasinka zmizí po pár aplikacích a stejné to bude i ve střevním traktu. Plynatost po aplikaci nezpůsobuje houba samotná, ale rozpadající se mrtvolky kvasinek, které kefírky odrovnaly.

Dá se houba aplikovat nějak do střeva i jinou metodou než pitím kefíru s houbou, s cílem znicit kvasinky?

Vyzkoušené to nemám, ale podle mého názoru musí fungovat stejná aplikace jako u žen do pochvy. Prostě pár kousků zasunout co nejhlouběji do konečníku a mělo by to mít podobný efekt. Další možnost je vyčistit střevo hlavním klystýrem a po celkovém vyprázdnění aplikovat trošku houbiček rozmixovaných v kefíru přímo do střeva jako miniklizma, odhadl bych to na 0,5 dcl, nebo i větší dávku, ale nesmí vás donutit k vyprázdnění, je důležité aby se vstřebala.

Dik Jardo, presne o tomto uz nejakou dobu premyslim, ten hlavni klystyr bude asi pro lepsi ucinnost nutny. Jak bude cas tak to s mensi davkou otestuju.

Všade sa upozorňuje, že kefírove zrno nemá prísť do styku s kovom. V prípade rozmixovania mu to neublíži? Lebo pokiaľ viem, tak nože na mixéri sú kovové + vysoké otáčky...

To je pravda, ale zase tak moc se tomu asi nestane, pokud by se pouhým stykem s nožem mixéru zahubilo vše, tak vám nefunguje ani sirná patlanice a mnoho jiných potravin. Něco se určitě zničí, ale rozhodující objem to nebude, čili prospěšné vlastnosti zůstanou, dle mého názoru, docela slušně zachovány.

Skusali ste robit kefir z ovcieho mlieka? Je ovcie mlieko pre nas ludi, rovnocenne koziemu mlieku?

Měl bych na Vás pane Zajíček ještě 2 dotazy:

1) V jednom vlákně jste zmiňoval, že zloději železa jsou mléčné výrobky. Platí to tedy i u kefíru?

2) Při pasterizaci mléka se mění struktura vápníku a snižuje jeho využitelnost. Na několika webech o kefírové houbě jsem četl, že houbičky tzv. "oživí" i vysoce pasterizované mléko. Provedou houbičky tedy něco i s vápníkem, nebo tento je navždy znehodnocen?

Děkuji za odpověď

Ovčí mléko je nepochybně velice vhodné, ale já jsem to nezkoušel, tady se sehnat nedá.

Do určité míry ano, ale v zlomkové hodnotě kterou vám sebere normální mléčný produkt. Houba razantně mění celkovou vstřebatelnost, tedy i tu minerální, protože z mrtvého produktu vyrobí zase produkt živý, který má pro tělo úžasnou využitelnost.

Poznam jedneho pana bacu, ktory ma par km od BB salas a kazdy tyzden ku nam chodi a vozi bryndzu, ovci syr, ostiepky, parenice aj zincicu, takze pre mna je lahsie zohnat mlieko ovcie ako kozie. Ale mozno ma aj nejake kozy, na to sa ho musim opytat.

Nejsou houbičky v žaludku HCl zlikvidovány? Jestli tedy zvládnou živé dorazit do střeva...

Je to zrejmä veľmi podobné ako pri tom mixovaní, že možno časť neprežije ale rozhodujúci objem to nebude. Ono zas si myslím, že keby sme mali všetci správny pomer HCl, tak prevažná časť žaludočno-tráviaco-črevných chorôb by bola veľkou neznámou, ale ako si môžme všimnúť všade vo svete, opak je pravdou. Správne fungujúci žalúdok je takou prvou dezinfekčnou stanicou, kde by sa mala väčšina toho, čo do našich tiel nepatrí zlikvidovať. Dôkladne prežúvanie potravy by malo tomu napomáhať, ale v dnešnej uponáhľanej dobe všetko do seba chceme za pár minút nahádzať, teda málo prežúvame.
Napríklad si pamätám ako sme sa učili na prírodopise v 3-4.ročníku základnej školy,že keď srnku pri kŕmení niečo vyruší tak utečie a potom keď ma znova kľud si potravu vyvrhne opäť do tlamy a znova ju dôkladne prežuje. Myslím, že by stačilo denne pozorovať divo žijúce zvieratá a boli by sme na tom zdravotne podstatne lepšie

Nebojte se, určitě to zvládnou.

Je to zrejmä veľmi podobné ako pri tom mixovaní, že možno časť neprežije ale rozhodujúci objem to nebude. Ono zas si myslím, že keby sme mali všetci správny pomer HCl, tak prevažná časť žaludočno-tráviaco-črevných chorôb by bola veľkou neznámou, ale ako si môžme všimnúť všade vo svete, opak je pravdou. Správne fungujúci žalúdok je takou prvou dezinfekčnou stanicou, kde by sa mala väčšina toho, čo do našich tiel nepatrí zlikvidovať. Dôkladne prežúvanie potravy by malo tomu napomáhať, ale v dnešnej uponáhľanej dobe všetko do seba chceme za pár minút nahádzať, teda málo prežúvame.
Napríklad si pamätám ako sme sa učili na prírodopise v 3-4.ročníku základnej školy,že keď srnku pri kŕmení niečo vyruší tak utečie a potom keď ma znova kľud si potravu vyvrhne opäť do tlamy a znova ju dôkladne prežuje. Myslím, že by stačilo denne pozorovať divo žijúce zvieratá a boli by sme na tom zdravotne podstatne lepšie

Máte naprosto pravdu, pokud správně funguje tvorba kyseliny chlorovodíkové, není třeba se bát nemocí. Jakýkoliv šmejd, který se dostane do žaludku, dostane na svůj kožíšek pořádnou dávku kyseliny a má po ptákách. Když se kyseliny netvoří, šmejd se snadno dostane dál a v ideálních podmínkách ve střevech, pak vesele debužíruje, kálí nám tam svá kyselá a jedovatá lejna, čím máme zase po ptákách mi. Nejjednodušší opatření, pokud se nám kyselina chlorovodíková netvoří, je každé jídlo zapít ředěnou kyselinou a máte klid. Správné žvýkání je základ a to bych jednoznačně doporučoval.

Kdyz nekdo koupi u nas v CR nabizenou kefirovou houbicku, jde vzdy o Tu Tibetskou, nebo je na trhu vice druhu kefirek s ruznymi ucinky?

Pokud sousedka pouzivala dlouhou dobu pouze pasterovane mleko, muze dojit k degeneraci houbicek, a pripadne k jejich oziveni kdyz se zacne pouzivat nepastzerovane mleko? Za jak rychle se asi tak vzpamatuji?

V navodu jsem nasel odpocitavani zrn na urcity objem mleka(ale jde o shluky). Da se to pro lepsi aplikaci prevest na pocet plastovych cajovych lzicek kolik je jich potreba na 1L mleka?

Nekdo pise ze tuk z jersey plemena krav ma mnoho tuku a houbicky se do nej obali a nepracuji spravne-je tedy asi lepe sebrat tuk nahore....
Dekuji

Houby jsou stejné, ale některé jsou špatným postupem dost poničeny, takže jim chvilku trvá, než se chytnou a fungují normálně. Nejvíce je ničí omývání vodou, což vynalezl nějaký kretén a všichni na internetu to od něho stále opisují, hlavní je nic neomývat. Houba umí zpracovávat i pasterizované mléko, pokud si na něj zvykne, tak jí to nijak nevadí. Na litr stačí 2-4 plné polévkové lžíce kefírových zrn. Pokud si houba pomalu zvykne, tak umí zpracovat i šlehačku a tak tučné mléko asi ta kráva přeci jenom nedojí.

Meli jsme male mnozstvi houbicky(nasada od Vas) a dali ji do 3,5L sklenice plne mleka ...trvalo to 3 dny v pokojove teplote...tak doufam ze se nepomnozilo v mleku krome houbicek neco skodliveho....a ze to houbicky zvladaly vsechno premenit.

Asi je lepe v malem mnozstvi mleka nejdrive pestovat houbicku nez se zvetsi do potrebneho mnozstvi ale nebudeme jezdit do farmy pro pul litru mleka(a v lednici kravske vydrzi 3dny). Kefir byl po 3 dnech vyborny prestoze houbicky bylo malo.
Promichavani delame 2x denne dlouhou plast.lzici, ale stejne nedosahne az na dno 3L sklenice...snad to nevadi(houbicka se drzi mam dojem spise v horni casti sklenice...)

To množství je na 0,5-1 litr kefíru, čili zpracovat trojnásobek houbě chvilku trvá. Nijak by to ničemu vadit nemělo a pokud nemá kefír hořkou chuť, tak je v pořádku. Mléko můžete kupovat i ve větším množství, ale ne do něho hned dávat houbu. Dejte ji do litru a až ho zpracuje, cca za 24 hodin, tak scedit a dát do dalšího litru. Ostatní mléko vám v lednici vydrží určitě 5 dní a možná i týden, pokud by náhodou zkyslo, nic se neděje a uděláte si výborný domácí tvaroh.

Omyvat houbicku chlorovou vodou je blbost, ale pokud by byla prevarena tak jsem cetl ze jednou za 1-2 mesice by se mela houbicka vyhladovet na jeden ci vice dnu...(tj.vyndat z mleka a omyt prevarenou studenou vodou(nebo RO),a nechat v lednici jen v te vode nejaky cas).

Duvodem pry je ze houbicce pak bude lepe smakovat a chutnat a bude o to vice likvidovat nejake sajrajty ktere ji predtim moc nesmakovali....nebo je to mozna nejaka forma "detoxikace"-ocisteni houbicky....

http://www.houby-tibet.estranky.cz/clan ... ticky.html

Přes to, že všechny návody informují o tom, že se chrchlíky mají oplachovat vodou ,není to vůbec nutné. Naopak pak mohou růst pomaleji, protože může být poškozena rovnováha mikroflóry na jejich povrchu. Nejpřirozenější pro ně je, když zůstanou v trošce hotového kefíru – opláchnou se přidáním nového mléka. (Při někdejším zacházení s kefírem na Kavkaze, se kefír do styku s vodou nedostával – zůstával stále v kožených vacích a pokaždé byla slita jen část kefíru a dolita čerstvým mlékem. Tím se také urychlila fermentace).

Jediné, co se doporučuje čas od času udělat (jednou za několik týdnů), je naordinovat kefíru půst v čisté vodě. Chrchlíky se dají do sklenice převařené nebo filtrované vody a nechají se tam 12 až 24 hodin. Pak se zase naloží obvyklým způsobem. Je to dobré pro jejich čištění a zdraví. Použitou vodu (které se říká kefiraride) by bylo škoda jen tak vylít, dá se použít na kosmetické účely – nalít do koupele, k oplachování obličeje, na různé kožní problémy – nebo třeba vylít na kompost.

Jednou za čas by se to patrně udělat dalo, ale sám houbu do vody nedávám a ani tento postup nikomu nedoporučuji. Rozhodně houbu udrží v ideální formě trvalé používání a pravidelné zalévání čerstvým mlékem. Jde prostě o živý organizmus, který má své nároky na životní podmínky, čili ty je potřeba zajistit a udržíte ji v ideální formě.

V pondělí před 10 dny jsem si přivezla 7 litrů kozího nepast. mléka. Sem tam nějaký den jsme vůbec nebyli doma, tak nám zpracování na kefír trvalo déle a já mám stále 2 litry v ledničce a už je to asi kyslé.
Předpokládám, že není problém strčit do toho houbičku a pokračovat ve výrobě kefíru, jako kdyby se jednalo o čerstvé mléko?

Avšak ve všech třech sklinkách (dohromady 2 litry), na tuku shromážděném nahoře, jsou tmavé flíčky, asi plíseň? Sklinky s čerstvým mlékem skladuji zavřené.
Stačí kousek tuku s flíčkem oddělat a mohu nadále do tohoto nakyslého mléka vkládat houbičku? Zbývají mi asi ještě 3 dny, než tento zbytek mléka spotřebuji na kefír.
Volala jsem dodavatelům, a ti vůbec nechápali, o co by se mohlo jednat, prý se s tím ještě nesetkali, že by nahoře byla plíseň. A prý to stačí jenom oddělat ten flíček.
Myslela jsem, že co zkysne, tak se z toho pokusím nechat vzniknouty tvaroh, ale paní mě znejistěla, že z kozího moc tvaroh nee.
A nevím tedy, co teď, protože do čerstvého mléka pro houbičku zbývají 3-4 dny.

Ano, klidně to tak můžete udělat, nebo ho dát normálně do tepla zkysnout a vyrobit si třeba domácí tvaroh. Ty tmavé flíčky neposoudím, ale pokud je to plíseň, tak bych všechno vyhodil. Plesnivé potraviny jsou velice nebezpečné a rozhodně nedoporučuji je používat. Zdá se mi ovšem dost nepravděpodobné, že by mléko zplesnivělo a ještě navíc na vrstvě tuku, který je vlastně konzervant, čili flíčky důkladně prohlédněte, třeba zvětšovacím sklem a musíte sama vyhodnotit, zda se o plíseň jedná, či nikoliv.

Já ale ani pod lupou nepoznám, zda to je plíseň. Za jakých okolností se můžu domnívat, že by měla být?
Bylo to ve všech třech posledních sklinkách, do předvčerejška ještě nic, ale od včerejška už ve všem zbylém.
Jestli chcete, ptejte se mě na znaky těch flíčků, a rozhodněte to prosím za mě, zda to plíseň je .
Uškodí to houbě, když ji v tom budu mít?

Já ale ani pod lupou nepoznám, zda to je plíseň. Za jakých okolností se můžu domnívat, že by měla být?
Bylo to ve všech třech posledních sklinkách, do předvčerejška ještě nic, ale od včerejška už ve všem zbylém.
Jestli chcete, ptejte se mě na znaky těch flíčků, a rozhodněte to prosím za mě, zda to plíseň je .
Uškodí to houbě, když ji v tom budu mít?

Pokud to nepoznáte vy, když ty fleky vidíte, jak to můžu poznat já na dálku. Nikdy jsem nic podobného neviděl, čil.i sám bych fleky důkladně prohlédl, očichal zda nejsou cítit plísní a pokud by se mě zdálo, že jde o nějaké zoxidování tuku, tak bych horní vrstvu sebral a normálně mléko spotřeboval. Houbě plíseň nijak neuškodí, ona ji zlikviduje celkem snadno, ale patrně již nedokáže zlikvidovat jedy, které plíseň mohla vypustit do mléka. Jistý si tím nejsem, ale je klidně možné, že umí odstranit oboje, to by již musel zodpovědět zkušený odborník na problematiku plísní a je otázkou, zda někdo takový vůbec v naší republice je.

Zoxidování tuku? Místy tmavé flíčky? Už se nedovím, co to bylo. Nevím, co pořád řeším , asi doufám, že někdo napíše Ne, plíseň to nemůže být. Ale přece i v ledničce plesniví jogurty a mnohé další potraviny, tedy na povrchu fleky, takže co by ne.

Pro patlaninu se lněné semínko má namáčet nebo umlít v kafemlejnku nasucho? Chci to hned napoprvé udělat správně , tak aby se to třeba jen hloupě nelepilo v tom mlýnku. Ve větším mixéru, kde budu patlaninu mixovat, se mi semínko nerozemele, ani v té patlanině, už mám odzkoušeno, že semínka nožům unikají.

Zoxidování tuku? Místy tmavé flíčky? Už se nedovím, co to bylo. Nevím, co pořád řeším , asi doufám, že někdo napíše Ne, plíseň to nemůže být. Ale přece i v ledničce plesniví jogurty a mnohé další potraviny, tedy na povrchu fleky, takže co by ne.

Pro patlaninu se lněné semínko má namáčet nebo umlít v kafemlejnku nasucho? Chci to hned napoprvé udělat správně , tak aby se to třeba jen hloupě nelepilo v tom mlýnku. Ve větším mixéru, kde budu patlaninu mixovat, se mi semínko nerozemele, ani v té patlanině, už mám odzkoušeno, že semínka nožům unikají.

Jenže to jsou mrtvé vyumělkované produkty, zpravidla s přidanými specialitami jako sója a rozemleté vepřové kůže. Semínko se mele nasucho a v běžném mixéru se rozemele docela snadno, ale netuším, co máte za mixér. Musíte ho mixovat tak dlouho, až se nevrací zpět a jako se táhne, je z něho taková mastná hmota.

Mam uz asi tyzden kefirove huby a podarilo sa mi celkom dobre nabehnut na vyrobu asi 3l kefiru denne. Mam tak k dispozicii asi 1l kefiru na osobu. Rad by som sa Vas opytal, ako je najlepsie kozumovat kefir v priebehu dna. Ako tento jeden liter v priebehu celeho dna pit.
Je lepsie ho pit medzi jedlami alebo ako sucast jedla? Je vhodny kefir hned rano alebo dopoludnia? Som zvyknuty dopoludnie jest len ovocie a hned rano vypit asi 0,5 - 0,7l vody. Mam si dat potom kefir? Mozem alebo mam uzivat kefir na noc, podobne ako probioticke kultury aby sa namnozili v crevach? Ako rozdelit tento liter kefiru na den aby pre organizmus bol co najosoznejsi? Zatial som ho pil ako mi prislo na chut. Pil som ho aj skoro rano aj neskoro vecer aj medzi jedlami, poobede. Nemal som s nim ziadne traviace problemy, prave naopak. Som zvyknuty na zincicu a kefir mi ju z casti pripomina, aj ked nie je taky kysli. Len neviem ci robim dobre, ked ho pijem ako pride, ci nie je lepsie ine casovanie.

Jak vám bude chutnat, ale já ho piji většinou večer, aby bakterie v nočním klidu mohly nerušeně pracovat. Jinak manželka dělá dceři ráno kefír rozmixovaný s ovocem a u dětí je to asi nejvhodnější způsob, jak ho do nich dostat. Jinak časový rozvrh užívání je opravdu podle snášenlivosti a zase tak bych se tím netrápil.

Dakujem za odpoved.

Je možné udělůat kefír z mléka, kt. zkyslo (2 dny bylo v teplo po dojení) ?neškodí to nějak jednak houbě a následně střevu?

Mám otázku ohledně tvarohu. Jak jej lze nejlépe vyrobit? Lze pomocí houby nebo stačí jen mléko nechat zkysnout v teple? Zatím mám zkušenosti jen s klasickým návodem ( naočkovat smetanovou kulturou a pak srazit kapkou syřidla), ale to syřidlo se mi moc nezamlouvá....Používám nepast. kozí mléko. Děkuji za odpověď.

Dle mého názoru tím nemáte co zkazit a určitě to můžete vyzkoušet. Houbě, ani tělu by výsledný produkt nijak škodit neměl.

Možné jsou oba postupy, přičemž lepší vlastnosti má výsledný produkt z kefíru. Ten není problém si vyrobit v dostatečném množství, následně přelít přes plátýnko a nechat podle potřeby vykapat syrovátku. Je to určitě vhodnější a přirozenější postup, než srážení mléka pomocí syřidla.

Existuji nejake potraviny nebo ingredience ktere by jste nedoporucil brat zaroven s kefirem?

Mne se velmi osvedcilo zapijet kefirem napr.snedeni cele palice cerstveho letniho cesneku(Globus nyni 1kg za cca 70-90kc)(nikoli sucheho bezne pres rok prodavaneho cesneku)......nebo kefir a palive cerstve Habaneros(k dostani napr.v Bille za cca 39kc nejakych 8ks zlutych nebo cervenych soudeckovych stredne malych paprik).

Je vhodne kefir nepovazovat za piti ale za jidlo je i dost syty..., jim ho casto se syrovou hlivou ustricnou(Globus 1kg za 99kc)

Osobně považuji kefír za potravinu a podle mého názoru se snese prakticky se vším, nicméně sám ho s ničím nemíchám a piji ho večer jako zdroj probiotických bakterií.

Chtěl bych se zeptat uživatelů kefírové houby, zda nemáte nekdo zkušenost - nějak se mi přestala dařit výroba kefíru. Dřív byl krásně krémový a chutově výborný, ted se mi zdá, že není tak dobrý a je dost kyselý a hlavně řídký. Navíc je na sítku poznat, že se děje i něco s houbou - vyrůstají z ní jakoby taková bílá ouška, která jsou velká i třeba 5 cm, dál tam jsou takové bílé dlouhé provazce, ale sliz to není....co s tím?

Houbu máte patrně ve špatné teplotě, která je buď vysoká, nebo nízká a za těchto podmínek houba pracuje špatně. Většinou ji stačí dát do vhodných podmínek, což se nyní bohužel dost špatně v tomto horkém počasí zajišťuje a houba se zase srovná.

Koukla jsem do cedníku a taky mi to udělala. Zkusím ji tedy nechávat pracovat na chodbě, tam snad bude chladněji. V těhle vedrech máme v bytě až 30 stupňů a to je holt moc pro nás pro všechny co tu žijeme.

btw.zkusila jsem si dnes dát do kefíru cukr Muscovado (od firmy Nový věk, opravdu hodně tmavý třtinový cukr) a je to uplná lahůdka Ale melasa by asi byla zdravější, že?

Já bych do kefíru cukr vůbec nedával, to tam raději rozmixujte namočené sušené ovoce, třeba vyzkoušejte datle, nebo fíky a uvidíte, že to bude dobré.

Vadí ten hodně tmavý cukr něčemu? Nebo melasa? Mě se líbí, jak je to rychlé, hodim lžičku, zamíchám a je to. Na slazení ovocem bych musela furt vytahovat mixér (taky bych si ho teda musela koupit, tyčovej ani nemám).

Viděla jsem v Globusu za docela směšný peníz kozí pasterizovanou syrovátku. Má to nějakou výživnou hodnotu?

Cukor v akejkoľvek farbe vadí, lebo je to jednoduchý sacharid, okamžite zvyšuje hladinu cukru v krvi a slinivka musí pracovať nadčas. Je pravda, že v tých tmavých, surových, oistáva aj nejaký ten minerál, ale minerály sa dajú prijímať aj lepšie. Melasa má taký obsah prvkov, že občas neškodí. Najmenej škodlivý je údajne pravý javorový sirup. Najlepšie zo všetkého, je nesladiť vôbec. Všetko, čo je pasterizované, je nanič a výživová hodnota je prakticky nulová.

Co vám o cukrech píše Sybilla je snad jasné a jde o správný názor, jednoduše, jediný dobrý cukr, je žádný cukr.
Ta syrovátka výživné hodnoty samozřejmě má, je plná minerálů, ale ta pasterizace ji na kvalitě rozhodně nepřidává.

Mysleli jsme ze promyvani vodou nebude vubec nutne, ale dostali jsme od sousedky trochu degenrovanych kefirek kterym davala polotucne mleko....

Na prvni pohled vypadaly zrna dobre, ale brzy byl kefir jakoby srazeny a hrudkovaty.

Jiny clen rodiny tedy promyl v prevarene vode pokojove teploty, ta zrna , a vsechna zrna co mela vlaknitou strukturu(po promnuti v prstech tam byla u nekterych takova jakoby BLÁNA...-tak ta vsechna jsme vyhodili. Od te doby kefir opet krasne kremovy a husty....

Myslim ale ze to same mohl udelat(po odkapani v sitku) i bez toho omyvani vodou ktere jen zpomaluje rust...

Takto poškozená zrna se po přendání do správného prostředí, jak mléko, tak teplota srovnají a zbylá, poškozená část se rozpadne a stane se součástí kefíru.

neviem co sa stalo, uz asi dva mesiace robim doma kefir z nepasterizovaneho mlieka, robil som ho v izbovej teplote 48h, a bol vzdy uplne husty a prijemne kysly, asi pred dvoma tyzdnami som bol na par dni prec, tak som ho dal s cerstvym mliekom do chladnicky na 5-6 dni, potom znova pri izbovej teplote48h, a odvtedy neviem co sa stalo kefir stratil kyslost, hustota je asi rovnaka ale kyslost je prec... je to probleem?

Jaká teplota je nejlepší pro tvorbu kefíru? A co s ním dělá tohle teplé počasí?

Zkusil jsem z kefíru nechat přes noc odkapat přes plátýnko syrovátka a tím je tvaroh hotový nebo se s ním ještě něco kromě umístění do ledničky dělá?

Odjíždím na dovolenou na 1-2 týdny a řeším, co s houbou. Když jedu na víkend, dám jí víc mléka. Když jedu na víc jak 2 dny, dám jí ve vodě do lednice. Ale co s ní mám udělat, když jedu pryč na tak dlouho? Zvládne ty 2 týdny prospat v lednici nebo jí mam taky jako zvířatům sehnat hlídání?

Odjíždím na dovolenou na 1-2 týdny a řeším, co s houbou. Když jedu na víkend, dám jí víc mléka. Když jedu na víc jak 2 dny, dám jí ve vodě do lednice. Ale co s ní mám udělat, když jedu pryč na tak dlouho? Zvládne ty 2 týdny prospat v lednici nebo jí mam taky jako zvířatům sehnat hlídání?

Mám zkušenost, že houba bez problémů vydrží i několik týdnů v lednici s mlékem. Teď ji zrovna budu obnovovat po několika týdením spánku Většinou zní odstraním co tam nepatří a zbytek houby je v pořádku. Startuje jak hodinky

takže se má i v lednici uchovávat v mléce? Já jí zatím nechávala ve vodě, tak mi to poradila máma, od které jí mám.

Aktuálně se jí snažím rozmnožovat pro známé, takže mám teď 2 party, které střídám cca ob den. A až vzniknou 3, pošlu 2 do světa

Podle mě je do vody dávat houbu blbost. Není schopná na tom fungovat. Živí se živinami z mléka. Tudíž dát do mléka a dát do lednice a hotovo. Ve vodě je to podlě mě na nic...

Problém není, nynější vysoké teploty houbě moc nevyhovují a budete muset chvilku počkat, než se zase nahodí a bude pracovat normálně.

Běžná pokojová teplota do 25 °C , vyšší teplota houbě moc nesvědčí a může se začít chovat jinak, ale po návratu do ideálních podmínek se srovná. Pokud máte tvaroh požadované tvrdosti, tak opravdu pouze zchladit, nebo prosolit a nechat zrát, čímž si vyrobíte balkánský slaný sýr.

Odjíždím na dovolenou na 1-2 týdny a řeším, co s houbou. Když jedu na víkend, dám jí víc mléka. Když jedu na víc jak 2 dny, dám jí ve vodě do lednice. Ale co s ní mám udělat, když jedu pryč na tak dlouho? Zvládne ty 2 týdny prospat v lednici nebo jí mam taky jako zvířatům sehnat hlídání?

Hlídání je lepší, ale dle mého názoru by ty dva týdny v lednici měla ustát. Uchovával bych ji v lednici v mléce a voda opravdu není ideální, jak vám správně píše fdh.

Včera jsem nastartoval po několika týdení pauze opět tibetskou houbu a frčí hned od začátku parádně okusil jsem domácí tvaroh dělaný z čerstvého mléka a tib.houby - to nemá chybu!!! je perfektní... kašlu na markety... ideální kefír pro sirnou patlanici a ta chuť a to bez jakýchkoliv přidaných ingrediencí.... včera jsem si ho trochu smíchal s lněným olejem a nastrouhal do toho celer, chleba jsem si udělal z kedlubu... vynikající večeře

a pane Zajíček, myslím, že příčinou proč lidi stále jedí to co jedí nebo se k tomu vrací, stejně jako já, je závislost.... a tak je ji potřeba pomalu odstranit, ale nejde to hned

Včera jsem nastartoval po několika týdení pauze opět tibetskou houbu a frčí hned od začátku parádně okusil jsem domácí tvaroh dělaný z čerstvého mléka a tib.houby - to nemá chybu!!! je perfektní... kašlu na markety... ideální kefír pro sirnou patlanici a ta chuť a to bez jakýchkoliv přidaných ingrediencí.... včera jsem si ho trochu smíchal s lněným olejem a nastrouhal do toho celer, chleba jsem si udělal z kedlubu... vynikající večeře

a pane Zajíček, myslím, že příčinou proč lidi stále jedí to co jedí nebo se k tomu vrací, stejně jako já, je závislost.... a tak je ji potřeba pomalu odstranit, ale nejde to hned

Máte pravdu, je to pouze o blbém zvyku a neschopnosti se přeorientovat na přirozené potraviny. Také různé závislosti na sladkém a pečeném jídle jsou pouze drogové závislosti, nebo parazitární problémy, kde si vaši nájemníci přímo říkají o žrádlo.

Zat@­m nemám problém se změnou stravy, ale denně myslím na pizzu, někdy se mi jen u té představy sbíhají sliny Dá se s tím něco dělat? Nebo si mám preventivě radši jednou za čas kousek dát?

Zatím nemám problém se změnou stravy, ale denně myslím na pizzu, někdy se mi jen u té představy sbíhají sliny Dá se s tím něco dělat? Nebo si mám preventivě radši jednou za čas kousek dát?

Tak zrovna pizzu bych já osobně asi nezkoušel, ale nějaké jiné nezdravé jídlo proč ne, není dobré se stále přemáhat a odolávat svodům, to vám ničí psychiku a jednou za čas se pořádně přežrat ničemu nevadí.

Tak mě dnes napadlo, jak jsem včera mluvili o ořechovém mléku, jako o nápoji po tréninku, že by obdobně mohl fungovat nápoj třeba 1-2 PL lněného oleje rozmícháném v podmáslí. Možná, že to nebude úplně tak dobrý jako to ořech.mléko, ale mohlo by to být zajímavé. Co Vy na to?

Tak fungovat to asi bude, ale netuším jak se po tom budou chovat střeva. Třeba vám tento způsob aplikace silně zrychlí krok a pak je to nepoužitelné, protože se ve vás stejně nic neudrží a všechno vyjde ven.

To je zajímavé, ale Dr.Budwig to doporučuje každé ráno vypít. Znamená to, že by tím dostávala do těla Omega 3 a zároveň hejbala se střevy?

Tak to opravdu nevím, já vám píšu, že netuším, čili vyzkoušené to nemám a klidně to nic dělat se střevem nemusí. Pokud to Dr.Budwig doporučuje každé ráno vypít, tak bude mít celou věc ověřenou a pak bude postup patrně funkční.

Jasné. A co se týče látek, když to jsou oleje ze semen či ořechů, tak to má de facto stejné látky, akorát ve vyšší koncetraci? Akorát mě napadá, že oleje nemají moc bílkovin, že? Jsou v oleji potřebné aminokyseliny jako v ořechu či semenu nebo bílkovina lisování odchází pryč? Tuky tam zůstávají, takže koncentrace mastných kyselin bude zřejmě vyšší. Mám pravdu?

Olej nemá prakticky žádnou bílkovinu, ale ořechové mléko ano, to ji má dokonce hodně. V té kombinaci oleje s kefírem je ale oboje, čili zde není problém.

Každý večer okolo 19-tej pijem túto kombináciu kefír+2lyžice mletého ľanového semienka. Je to bašta. Ja osobne nemám po vypití rýchly krok, ani celú noc žiaden rýchyly problém. Asi to nebude najlepšie piť na noc, ale ja som si tak zvykla. Niekedy pridám ešte cesnak alebo kajenské korenie.

Čili je jedno, zda se použije kefír nebo podmáslí, vzhledem k obsahu bílkovin?

Já též jsem po tom nepocítil rychlý krok. Ale možná, že bych to pil spíš ráno, ale to je můj předpoklad, že by to tak mohlo být lepší...

Podle mého názoru to bude celkem jedno a účinky budou zhruba stejné.

Zjistil jsem, že se dá jednodušše vyrobit tvaroh z kefíru. Tudíž všem vřele doporučuju vyrábět si vlastní mléčné produkty pomocí tibetské houby a nekupovat náhražky z marketu. Když jsem ochutnal tvaroh udělaný velice jednoduchým způsobem, kdy vezmete kefír a necháte vykapat syrovátku a je to, tak jsem usoudil, že nemá žádný význam pro mě, abych si kupoval tvaroh a podobné zmetkyy z obchodu. Jsou drahé, mrtvé a ještě nejsou tak výborné jako domácí.

Dnes jsem přišel na to jak si vyrobit domácí podmáslí, takže myslím, že už nebudu kupovat nic

Vezmete stejný 1 díl kefíru a smícháte s 1 dílem vody. Pomalu rozmixujete, necháte oddstát a oddělíte tuk. Máte podmáslí. No není to skvělé?

Zjistil jsem, že se dá jednodušše vyrobit tvaroh z kefíru. Tudíž všem vřele doporučuju vyrábět si vlastní mléčné produkty pomocí tibetské houby a nekupovat náhražky z marketu. Když jsem ochutnal tvaroh udělaný velice jednoduchým způsobem, kdy vezmete kefír a necháte vykapat syrovátku a je to, tak jsem usoudil, že nemá žádný význam pro mě, abych si kupoval tvaroh a podobné zmetkyy z obchodu. Jsou drahé, mrtvé a ještě nejsou tak výborné jako domácí.

Dnes jsem přišel na to jak si vyrobit domácí podmáslí, takže myslím, že už nebudu kupovat nic

Vezmete stejný 1 díl kefíru a smícháte s 1 dílem vody. Pomalu rozmixujete, necháte oddstát a oddělíte tuk. Máte podmáslí. No není to skvělé?

Doma vyrobené mléčné kvašené výrobky mají nejen normální přirozené chutě, ale i mnoho zdravotních výhod, čili jejich konzumace se dá doporučit. Jednoznačně zdaleka neškodí tak, jako ty sajrajty z obchodní sítě s mnohaměsíční záruční lhůtou. Lidé si musí nějak uvědomit, že to, co nedokáže sežrat ani plíseň, nemohou jíst v žádném případě.

Udělal se mi na houbičce sliz. Vím, že Jarda psal, že to nevadí, ale žádný zázrak to není. Lze se ho nějak zbavit a jak tomu můžu příště předejít?

Zbavovat se ho není zrovna rozumné, jedná se kefíran a je to to nejzdravější, co ta houba produkuje. Pokud má kefír normální chuť, tak to nijak neřešte, je to přirozený jev a dokonce tam je nutný.

Existuje úměrnost že čím víc houbičky, tím lepší kefír s více laktobacily? Nebo naopak houbička strádá a nedělá kvalitní kefír?

Kvalitní kefír potřebuje jak správné množství houby, cca 2 polévkové lžíce na 0,5 litru mléka, tak správnou teplotu, zhruba běžnou pokojovou a vadí jak moc houby, tak málo houby, také vysoká, či nízká teplota. Pak musíte proces více sledovat, protože výroba trvá kratší, nebo delší čas a lišit se to může docela zásadně. Kefír pak může mít jinou konzistenci, ale jeho účinky se příliš neliší, nicméně nejlepší je za těchto ideálních podmínek.

Med do kefíru - dávám ho tam teď kvuli své blbosti - mam příliš mnoho houbičky a i po půl dni je to moc kyselé, až se sejdu s lidmi, kterým jsem jí slíbila, zas budu mít kefír normální.
A někdy i když je kyselost dobrá, tak si prostě ráda pochutnám na něčem dobrém trošku medíku, trošku nepraženého kakaa a je to mňamka ja za "starých dobrých" vařáckých časů.
Čímž se ale dostávám k otázce, jak by měl být kefír správně kyselý. Jestli čím kyselejší, tím zdraví prospěšnější nebo není potřeba, aby svíral pusu, stačí lehké okyselení ?
Tím vyvážením jsem myslela, že když je tam med, který chutná kvasince, že jí to tím kořením znepříjemním.

Med do kefíru - dávám ho tam teď kvuli své blbosti - mam příliš mnoho houbičky a i po půl dni je to moc kyselé, až se sejdu s lidmi, kterým jsem jí slíbila, zas budu mít kefír normální.
A někdy i když je kyselost dobrá, tak si prostě ráda pochutnám na něčem dobrém trošku medíku, trošku nepraženého kakaa a je to mňamka ja za "starých dobrých" vařáckých časů.
Čímž se ale dostávám k otázce, jak by měl být kefír správně kyselý. Jestli čím kyselejší, tím zdraví prospěšnější nebo není potřeba, aby svíral pusu, stačí lehké okyselení ?
Tím vyvážením jsem myslela, že když je tam med, který chutná kvasince, že jí to tím kořením znepříjemním.

Přebytečná houba se dá rozmixovat do kefíru a vypít. Med klidně ano, ale večer před spaním a pouze lízat samotný, to pak nic nedělá a ještě se dobře spí. To na kyselosti nezáleží a bohatě stačí lehce nakyslý, že je hotový poznáte podle nezaměnitelné struktury skvrn na stěně sklenice po vylití kefíru. To sice určitou logiku má, ale dosti zvláštní, proč kvasinku krmit a zároveň ji likvidovat, není jednodušší ji rovnou nekrmit a pak ji nemusím likvidovat.

Kefír dělám jednou týdně, protože mám vždycky v pátek hodně domácího mléka tak si ho u dělám na celý týden. Chci se zeptat jestli houbě nevadí když ji zaliju menším množstvím mléka a nechám ji v lednici zase do dalšího pátku (tzn. týden ve stejném mléce). Nicméně když po týdnu mléko přeliju tak kefír je hodně kyselý a nedá se ho pít. Nedá se ho nějak využít jinak?

Houbě to zase tak nevadí, ale vám evidentně ano, čili bych ho vyráběl jak se má tedy každý den. Pokud to již z jakéhokoliv důvodu musíte dělat takto, tak si z něho vyrábějte tvaroh a pijte pouze tu syrovátku.

Vzhledem k tomu, že jsem mimo republiku neseženu ani tibetskou houbu, ani nemám přístup k jakémukoli čerstvému mléku a tak tápu co je menší zlo s ohledem na dodávání lactobacilů:
A) kupovaný bílý jogurt s živou kulturou
B) doma dělaný kefír (mám sušenou startovací kulturu) s kupovaným kravským mlékem
C) doma dělaný kefír s kozím mlékem z prášku
D) další varianta mě už nenapadá
Díky za radu, zatím jsem u varianty A.

Vzhledem k tomu, že jsem mimo republiku neseženu ani tibetskou houbu, ani nemám přístup k jakémukoli čerstvému mléku a tak tápu co je menší zlo s ohledem na dodávání lactobacilů:
A) kupovaný bílý jogurt s živou kulturou
B) doma dělaný kefír (mám sušenou startovací kulturu) s kupovaným kravským mlékem
C) doma dělaný kefír s kozím mlékem z prášku
D) další varianta mě už nenapadá
Díky za radu, zatím jsem u varianty A.

Vhodná je jak varianta B, tak C, ale kupované produkty se mě moc vhodné nezdají, ovšem nejsem schopen posoudit jejich kvalitu v každém místě na světě, jenom vím, že tady jsou opravdu z umělé hmoty.

Zkusila jsem si na dovolené v Chorvatsku kupovat běžný kefír. Chutnal výborně, ale na trávení jsem poznala, že je to o něčem jiném, tělu neprospíval.

Tak vidíte jak se potvrzují moje slova, že z obchodní sítě se nedá konzumovat prakticky nic.

Můžu Lepicol plus, zapít kefírem?(jsou to přeci prebiotika, ale nevím zda to psyllium nepotřebuje opravdu víc vody...). Za jak dlouho po kefíru je možno jíst? Vím že říkáte že je lépe kefír moc s ničím nemíchat, ale mě pití kefíru večer po jídle moc nevychází, takže ho piju před jídlem(nechci po 20h už raděj jíst-a kefír je jídlo, nikoli pití).

To by ničemu vadit nemělo, ale jíst po pití kefíru moc vhodné není. Je potřeba dodržet alespoň minimální odstup, tedy dvě hodiny, ale musíte si to vyzkoušet, je klidně možné, že vám kombinace jídla s kefírem vůbec vadit nebude.

Aký je váš názor resp. skúsenost(ak je) na kumys?
Ďakujem

Nic moc, zkoušel jsem to jednou a bylo to velice podivně chutnající cosi s mírným motacím účinkem, který výrazně předčil účinek projímavý a protáhlo mě to během chvilky tak dobře, že jsem se ani nestihl nijak opít. Asi bych to ani nedoporučoval, protože parádně pokadit se můžete celkem snadno i po místních výrobcích a žádný jiný významný efekt jsem opravdu nezaznamenal.

Pravdupovediac ani ma to nemrzí, pretože ten ich "ajrak" nevyzerá velmi vábne, no je pravdou, že ani cibulová štava napr. neposobí lákavo no jej účinok je brilantný.
Ďakujem

Ten jejich "ajrak" ale také má brilantní účinek a jako projímadlo je opravdu nepřekonatelný.

Chcem sa opytat Jardu ale aj ostatnych, ktori si sleduju/meraju pH v priebehu dna, ake maju poznatky o vplyve kefiru na jeho hodnotu? Niekde som tu cital, ze kefir ma zasadity ucinok. Ovsem ja mam po dvoch tyzdnoch sledovania jeho vplyvu na moje pH skusenost prave opacnu. Zvykol som si vypit asi 850ml kefiru asi dve hodiny po obede zlozenom prevazne zo surovej zeleniny. Kefir som pil sam, nicim nekombinovany. Moje obedy sa v priebehu dvoch tyzdnov nijak vyrazne nelisili, lisilo sa len uzitie kefiru. Bolo par dni, kedy som si ho nedal. V dnoch, kedy som neuzil kefir, mal som poobede okolo 17tej hodine pH este 7,4 - 7,6 a tento stav mi vydrzal cca do 19tej hodiny aj ked som okolo 18tej nieco zjedol. Potom pH mierne klesalo az na nejakych 6,35 vo vecernych hodinach. V dnoch ked som vypil okolo 15:30 - 16:00 spominanych cca 9dl kefiru som mal pH o nejakej 17tej hodine 5,6-6,3, teda priblizne o cele pH menej. Toto som spociatku pripisoval nahode ale meraniami bez kefirovych dni a dni z kefirom, resp. uz v poslednych dnoch meranim pred uzitim kefiru a po nom som si vlastne potrvdil ze ide o vplyv kefiru, pretoze po jeho uziti po hodine mam nizsie pH o jednu celu hodnotu.

Někde jste zde psal, že kefírová houba se dá vkládat do pochvy. Ráda bych věděla, co se tam s ní stane......má se pak vyndat?

To je opravdu divné, normálně kefír pH do kysela nesráží. Zkuste vysledovat, zda to dělá i opravdu samotný kefír a klidně si udělejte kefírový den, kdy se pije pouze kefír a nic se nejí, pak uvidíte.

Nestane se s ní nic, prostě se tam večer dá a ráno se vyndá, klidně ji můžete dát do trochy mléka zregenerovat a další den je připravena k novému použití. Jediné, co tam dělá, je úprava bakteriální skladby vaginálního prostředí.

možná vám to bude připadat usměvné, ale já ji již nenašla...... je možné že jsem ji vložila moc hluboko... je špatné ji tam nechat?

Cisto kefirovy den som neskusal. Nevylucujem, ze sa na cisto kefirovy den nedam, len si momentalne neviem predstavit ako len na nom cely den poficim. Ze to robi kefir, je pre mna viac-menej iste. Nepisal som tento dotaz len tak, hned po prvom priznaku znizenia pH. Pritom denne zlozenie stravy sa mi v priebehu tych dvoch tyzdnov, v podstate den od dna nejak velmi nelisilo. A v pracovne dni, kedy mam temer rovnake casovanie stravy, obednej prestavky aj merani pH uz vobec.
A co kvalita kefiru? Moze byt rozdielna? Moze byt ze kefir nie je dobry? Ze nie je spravne hubami pripraveny? Ze to este nie je kefir ale mlieko? Aj ked nesie vsetky znamky kefiru? Aj ked je robeny dostatocnym mnozstvom hub? Atd...?

Dobry den, chci se zeptat, jestli tibetska houba respektive kefir z ni vyrobeny je pro telo hlenotvorny? Je mi jasne, ze k vyrobe pouzivam mleko, ktere je silne hlenotvorne, ale jde mi o to, jestli houba tuto vlastnost nejak nesnizi nebo neodstrani......Diky Petr

Celkem nic se neděje, ale trvale bych ji tam nenechával, to nedovedu posoudit jak by se to chovalo.

Bez pokusu se to nedozvíte a kvalita kefíru se lišit samozřejmě může, nicméně pokud je správně nakyslý, hustý a na sklenici dělá kefírovou stopu, tak bych v něm zase nic tak špatného nehledal.

Každý mléčný produkt hlenotvorný je, ovšem u kefíru je to opravdu minimalizováno právě rozložením obsažených bílkovin bakteriemi. Nicméně každé tělo se chová individuálně a co jednomu svědčí, může druhému vadit, nejspolehlivější metoda je pokus s jedním, nebo několika dny čistě na kefíru a uvidíte, jak se vám to bude jevit.

včera večer jsem dala novou, jen na kraj a ráno opět k nenalezení.... asi bych ji tam už dávat neměla..... ale zase když mi pomáhá, problémy ustupují..... nevím. Kvasinky by ji přece zdecimovat přece nemohly...

Já ten příslušný orgán nevlastním, čili nemohu to prakticky vyzkoušet a moje odpovědi jsou pouze teoretické, nicméně možná tam může žít i trvale, ale to opravdu netuším.

rozumím, počkám a snad se mi ozve nějaká žena, která s tím má zkušenost. díky

Dobrý den, nevím jak velký kousek houbičky jste vkládala, já asi o velikosti větší olivy(zelené) a ráno jsem v pohodě našla a vyndala. Je pravda, že jsem se také bála a pro jistotu jsem nezaváděla na doraz, ale je tak asi do poloviny.

vkládala jsem malou cca 7 mm a vůbec ne hluboko. tak nevím, jestli se v tom prostředí může rozložit....

Podobný problém s kefírem mám taky, sražení hodnot pH po kefíru je podobné. V kefíru problém určitě není, je připraven správně a je z čerstvého nepasterizovaného kozího mléka. Odstupy od jídla jsou v pořádku, ale přesto se mi kefír tráví hůř. Vysazoval bych ho docela nerad, dělám z něho i vynikající SP do salátů.

Opravdu je potřeba si důkladně posledovat jídelníček a zjistit, zda to nedělá nějaká kombinace jídel o které by to člověk ani neřekl.

Kefír obsahuje bílkoviny, bílkoviny ke trávení potřebují kyselé prostředí. Voilá! Neuvěřitelné.

Trávení bílkovin opravdu potřebuje kyseliny, ale to zdaleka neznamená, že stoupá v těle kyselost, podle vaší logiky by musel zdechnout každý mnich v Tibetu a to se běžně nestává, kyseliny se dají naštěstí i vydýchat.

Jde mi o to jestli je vhodne kefir zacit uzivat, kdyz jsem zrovna vylezel pravdepodobne chripku, doprovazenou hodne silnou rymou, ktera mi pozdeji sedla na prudusky? Nyni uz jsem skoro zdrav, ale asi bude lepsi s kefirem jeste chvili pockat....?
Jeste bych se rad zeptal, jak nejspolehliveji odhlenit prudusky pri nemoci? Je vzdy telo schopno se s tim vyporadat samo, ci mu pomoct (byliny...apod)? Dekuji Petr.

Safra. Jak mi tedy vysvětlíte, že v tabulce překyselujících potravin jsou takřka výlučně bílkoviny - všechny druhy masa, vajec, sýrů a většina ořechů? To bude asi nějaká ošklivá náhoda.
P.S: Nejvíc mně baví, jak Vy máte pro všechno hned vysvětlení. Pán na oběd spořádal zeleninu /silně zásadotvornou/ a k tomu kefír - a je překyselený. Vaše odpověď: "To bude asi tím, že se to zkombinovalo dohromady".

Kefír zase takový problém nepředstavuje, ale u těchto zdravotních potíží bych ho nějakou dobu opravdu raději nepoužíval, spíše bych si z něho dělal tvaroh a z toho tvarohu sirnou patlanici, která záněty odstraňuje. Ideální je používat v takovém případě křenovou kašičku s citrónovou šťávou, která hleny ředí a odvede z těla, se součastnou pravidelnou denní očistou střeva, nebo investovat do Sanogelu a ten toxiny odvede.

Kdybych na všechno neměl rychle rozumné vysvětlení, tak bych si nemohl dopisovat s lidmi jako jste vy, kteří se stále snaží zpochybňovat logické závěry mnoha generací našich předků, nebo se domníváte, že naši předci žrali takové plastické sajrajty jako se jedí nyní. Takovým šmejdem se za komančů nekrmila ani prasata a to máte jenom pár let zpět, ale co tak před 300 lety, ovšem dnes se to zabalí do barevného obalu, dodá se lživá reklama a žerte tupouni. Mimochodem člověk může být překyselený i z vlastních špatných pocitů, třeba ze stresu a to vám do těch tabulek asi nezapadá?

Dobrý den. Nemáte prosím někdo zkušenost se sušením tibetské houby? Potřebuji ji nějak zazimovat. Třeba na jakém materiálu to mám nechat usušit? Po uschnutí z toho bude prášek? Jestli se to už někde rozebíralo, tak se omlouvám.

To se nerozebíralo, ale suší se jako každá jiná houba, tedy omýt , lehce osušit ubrouskem a na čistém ubrousku usušit opravdu do sucha. Pak lehce poprášit sušeným mlékem a v uzavřené zavařovací skleničce jde uchovat v ledničce klidně i rok.

Skladování tibetské houby
Do malé sklenice s víkem vložíme 2 lžičky tibetské houby a zalijeme do 2/3 mlékem. Dobře uzavřeme a vložíme do mrazáku. Houbu tak lze skladovat až několik let, aniž by byla ovlivněna její kvalita a léčebné účinky. Krátkodobě lze tibetskou houbu uchovávat v lednici a nebo ji usušit.

video uz tu je,ale tady je ciste jen priprava.
http://www.youtube.com/watch?v=AgbhstCDNYs&feature=player_embedded#!

Dávat naše předky za vzor - stačí si přečíst kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové anebo nějaký historický román - a myslím, že to s Vašima teoriema moc nekoresponduje.
Zapadá nezapadá - jde o to jestli kefír překyseluje a já tvrdím, že ano.

No zmrazit mléko ve skle to asi nebude to pravé ořechové, to se vám patrně roztrhne a ještě se může člověk pořezat. Dělal bych to tedy v umělohmotné nádobě, případně v mikroténovém sáčku, kde toto riziko nehrozí.

Tvrzení je věc jedna a realita věc druhá.

Spravil som malý experiment.

Nechal som kefírky v nádobe s mliekom cca 1.mesiac v chladničke pri teplote 6 stupňov.
Na obrázku je výsledok:

IMG_1088.jpg [ 52.59 KiB | Zobrazeno 13571 krát ]

Táto vrchná hmota bola tuhšej konzinstencie, vytborila sa na hladine teda akási škrupina.
Normálne som to precedil a povyberal kefírky. Nakoľko voňa moc príjemná nebola, tak som kefírky opláchol pod tečúcou vodou.
Podotýkam, že doma máme vlastnú vodu zo studne, nie mestskú, ktorá je chlórovana.
Celkový objem kefíriek bol približne 3 polievkové lyžice a liter mlieka.
Pôvodný stav som zredukoval na 2 PL a tie som dal do 4 deci mlieka. Na moje prekvapenie sa chytili veľmi rýchlo a už za 12 hodín premenili mlieko na kefír. Prvý a druhý kefír som vylial. Vôňa tohoto kefíru mi neprišla tá pravá. Ani som ho nekoštoval.
Tretí kefír už však voňal tak ako má a ten som aj okoštoval. Chutí tak ako má a tak putoval ešte na vyzretie do chladničky.
Ako je vidieť, kefírky toho znesú naozaj veľa sú to malé zázraky, ktoré prežijú aj neľútostné zaobchádzanie. Týmto som teda vyriešil aj dilemu, či kefírky pri dlhšej neprítomnosti doma zmrazovať. Dovolenka väčšinou trvá 2 týždne, čo je teda len polovičné obdobie experimentu a kefírky by to mali podľa môjho odhadu zvládnuť bez veľkej straty na živote.
Kto by šiel nebodaj preč na 2 mesiace, tak môže dať napríklad 2 PL kefíriek do 2 litrov mlieka, ale predtým by som ich mal minimálne 1 deň v chladničke, aby sa ich produkcia kefíru čo najviac spomalila a až potom zaliať mliekom. To by som dal tiež predtým vychladiť na chladničkovú teplotu lebo ako sa zdá, kefírky vedia veľmi pružne reagovať na zmenu prostredia.
Vážme si teda tieto malé zázraky a zaobchádzajme s nimi čo najšetrnejšie. Odmenia sa nám za to skvelým kefírom.

Ono v oblasti ze které pocházejí, není zrovna ideální prostředí se stabilní teplotou a podmínkami, čili se ta odolnost dá i předpokládat, ale zbytečně bych je netrápil.

Probiotika v crevach rastu z vlakniny a tak ma napadlo, ze ci by sa ucinok kefiru nezdvihol, keby sa donho primiesalo nieco, co ma vlakninu.
Samozrejme, idealne je ovocie, ale kedze obsahuje cukor, stazuje travenie kefiru.
Napadlo ma teda, ze ci by nebolo vhodne primiesat do kefiru za lyzicku psylia, alebo jablcnej vlakniny, ci by to tomu neprospelo. Samotna vlaknina sa travit nemusi, takze predpokladam, ze stravitelnost kefiru by bola rovnaka, ako keby sa pil samotny.

Ja si prisýpam do kefíru pomleté ľanové semienko.Je to nielen veľmi chutné, ale semienko je na tom celkom dobre aj s obsahom vlákniny, okrem iného.

A s klasickou kombuchou mas nejake zkusenosti? At muzem poreferovat.

Jasne to poznam, ale dva druhy bielkovin sa tiez netravia prave najlepsie. Okrem toho, lanove semienka maju aj negativa, ked sa prijimaju uz v sirnej patlanine, dalsie jest je skor kontraproduktivne. Preto hladam iny druh vlakniny.

Určitě tam můžete tu vlákninu přidávat, to ničemu vadit nemůže a skutečně to laktobacilům v jejich činnosti pomáhá.

Ak si spravne pamatam, tak s kombuchou ma skusenosti p. Jarda.

Ano mám a pěstoval jsem tuto nenáročnou houbu mnoho let. Jde ji určitě doporučit, ale nyní si dělám kefír, tibi a na kombuchu už nemám čas, rozsah mých zájmů totiž převyšuje moje časové možnosti, ale jinak bych si ji asi také pěstoval.

Dobrý večer, chtěla bych se zeptat na kefír z tibetské houbičky, který si vyrábím z kravského nepasterizovaného mléka.
- Kolik by se ho mělo denně vypít aby byl prospěšný ?
- Může tento kefír způsobovat zehlenění ?
- Je vhodné ho pít v období nachlazení (kdy jsem zahleněná) ?
Děkuji.

Pijte ho dle chuti, klidně i litry, nijak to vadit nemůže. Zahleňovat také může, ovšem je to málo pravděpodobné, většinou ho lidé velice dobře snášejí. Zahleněná jste většinou z obilné stravy, což je potřeba vynechat a vyčistit střeva, pak je zahlenění málo pravděpodobné, čili dle mého názoru tam kefír pít můžete, ale toto musíte splnit.

Pane Jardo, děkuji za odpověď a radu. Obilnou stravu nejím od doby, kdy jsem začala pročišťovací kůru Sanogelem (před 2 měsíci) a vůbec mi neschází. Kefírek je výborný a houbičky pěkně rostou, asi jim to mléko přímo od krávy dost chutná.

To sušené mléko je tam důležité ? A v tom případě, může se jednat o sušenou smetanu do kávy, nebo i sojový sušený prášek?

Je to osvědčený postup, ale možná to bude fungovat i bez toho, nicméně ta smetana by nijak vadit neměla, ale tu sóju bych do toho rozhodně nedával.

Dobrý večer p.Jaroslav
Zaujimalo by ma či sa da robiť kefír aj z čerstvého kozieho mlieka, mám kefirové huby asi týždeň z kravskeho prevareneho sa mi to podarilo, ten pan čo mi to predaval tvrdil že vždy treba mlieko prevarit. dakujem za odpoved.

Naprosto čerstvé mléko není vhodné, ale po pár hodinách zchladnutí naprosto vyhovuje. Převařování mléka je pochopitelně nebetyčná hovadina a rozhodně to není ani nutné, ani vhodné.

Re: Odhlenění
"... Ideální je používat v takovém případě křenovou kašičku s citrónovou šťávou,..."

Tak jsem si sem.. opet prisla pro radu.. Cim to je.. ze do mych 40 me zadne..zahleneni.. nebo vubec hledani na netu subject: zdravi; nenapadlo ?
Ted prave poradam^^ tu kasicku... Je to teda sila , kez by to pomohlo. Nebavi me ta ztrata energie.. kaslem a stejne z neho nic neni.. Potrebuji to dostat ven.

Diky, snad to pomuze

Úplně slyším Jardu ... "Ćistit střevo a proplachovat nos metodou neti" Dejte si to obojí příště před kašičkou

Sakul má pravdu, prostě čistit, pouze rozpouštět vzniklé hleny není moc efektivní, pokud zdroj je stále produkuje a to je zahleněné střevo. Do 40 let je člověk schopen trávit obiloviny a možná i kasein z mléka, ale po 40 letech to končí a je potřeba tyto potraviny ze stravy vynechat.

dobry den Jardo, rada by som sa opytala, ako je to mozne, ze starsi kefir moze naopak zapekat. niekde vo fore som to citala, no uz neviem kde, len nebolo tam vysvetlenie. moj kefir je dost husty aj po 24 hodinach, no neviem, ci nedavam moc hubiek na mnozstvo mlieka.
okrem toho, nemam moznost kozieho mlieka, tak robim z kravskeho nepastrizovaneho.

Zdravím všechny! Nedaří se mi z kefíru udělat tvaroh. Nevím co dělám špatně! Prosím zkušené pokud by měli chvilku času jestli by mohli napsat krok po kroku.Díky

Kravské mléko nijak nevadí i když kozí je rozhodně lepší. Pokud se týká toho kefíru a doby zrání, jde tam patrně o změnu skladby bakterií, ale jistě to nevím, jenom vím, že to takto funguje.

Co na tom jde dělat špatně, prostě vezmete nějakou mísu, na ní dáte větší umělohmotný cedník na nudle a do něj plátýnko, třeba utěrku. Pak dovnitř nalijete kefír a čekáte tak dlouho, jak hustý tvaroh chcete, toť vše.

dakujem.
teda ked nalozim huby do mlieka rano, kefir sa robi do nasledujuceho rana ale pijem az vecer, mala by som mat este ten "prehanajuci", ak si dobre pamatam? odporucate pit kefir aj rano, ci rano iba ovocie?

este som zabudla jednu otazku, zaregistrovala som malinke mnozstvo alkoholu v kefire, proste mi udre do hlavy, niekde som citala, ze tam nieco malo je. nevadi kvoli tomuto davat kefir 8 mesacnemu babatku? mali sme s manzelom pocit, ze dcerka je po nom nejaka "vybudena", jasila sa extremne no a tiez, kombinacia kefiru s ovocim, o to narobi v zaludku? mixijem so susenym ovocim, a skusala som s bananom, no mam obavu, aby som nalej neublizovala nejakym maglajzom.

Říkáte to správně a pít můžete kefír kdykoliv, když vám chutná. Alkohol tam určitě je, ale v tomto množství si ho náš organizmus stejně produkuje pro funkce jater, čili nic špatného se nekoná. Pokud po tom dítě dobře kadí a je veselé, tak co více si můžete přát.

Po cca dvou měsících přípravy kefíru se mi na povrchu začalo tvořit něco jako plíseň. Jsou to jemné bílé vlásky, které připomínají plíseň například na hermelínu. Nemáte někdo zkušenost co by to mohlo být a zdali je to nějak na závadu?

Děkuji

PB130813.JPG [ 265.82 KiB | Zobrazeno 12224 krát ]

PB130815.JPG [ 271.42 KiB | Zobrazeno 12224 krát ]

To se mi dělá taky, trochu míň, ale až když to nechám třeba další den-dva v lednici. První den se to neudělá. Ale co to znamená nevím....

Patrně ho necháváte pracovat dlouho, nebo tam máte moc houby, která potom nemá co rozkládat a vlastně tak hladoví, což ji může dost škodit. Vhodné množství houby je cca 1-2 polévkové lžíce na 0,5 litru mléka a více bych nedával.

Tak z důvodu zácpy jsem každé ráno zařadil bio kozí kefír a řeknu vám to je jízda,po zácpě ani památka.Teď ho zkusim ještě něčim ochutit neni nějaký recept?

Osobně bych do něj nic nepřidával, ale pokud na tom trváte, tak si do něj rozmixujte pár přes noc namočených datlí, nebo fíků. Také dobrá varianta jsou borůvky a banán, případně jahody, nebo maliny.

Děkuji vám oběma za rady, něco co vypadá jako plíseň vzniká zřejmě opravdu z toho, že mám jednak moc kefírků a někdy je musím nechat pracovat déle než 24 hodin.

Tak si nějaké dejte do mrazáku, pro případ nouze a pokračujte s menším množstvím.

Dobrý den,
také řeším jak si uchovat houbičku na později. Kdybych ji dala do mrazáku, tak bych ji měla nějak připravit ? Např. dát ji tam třeba opláchnutou a osušenou, v mikroténovém pytlíku, nebo zamrazit i s mlékem nebo kefírem....?

Mě se jako nejjednodušší jeví ji opláchnout čerstvým mlékem, pak v mikrotenovém sáčku čerstvým mlékem zalít a nechat zmrazit, což by mělo bohatě stačit.

Doporučil byste pítí kefíru z tibetské houby s pasterizovaným kravským mlékem bežně dostupným v obchodě, pokud zatím není možnost sehnat čerstvé, i jako prevenci?

mrazom sa hubka neznici? niekde som cosi take citala.
a co susenie, nie je to spolahlivejsie?

Pokud je to myšleno tak, že ho budete z toho pasterizovaného mléka vyrábět, pak ano, pokud to míníte pouze přilévat, tak ne. Vhodné je k tomu plnotučné Selské mléko s obsahem tuku 3,5%.

Podle mého názoru jsou možné obě varianty, protože při jejím uchovávání ve stanech kočovníků určitě mohla absolvovat obě tyto extrémní verze, tedy jak zmrznutí, tak usušení a stále ji máme, čili to oboje patrně umí.

Bylo by to podle postupu v Receptáři p n. Koupit běžné upravené kravské mléko v obchodě, přidat do něj tibetskou houbu, pak scedit kefír, k houbě přilít nové mléko atd. Je to tak vhodné?

Ano, pokud použijete plnotučné Selské mléko s obsahem tuku 3,5 %, tak vše bude fungovat jak má.

Pane Jardo , mám zátěž na kravské mléko , používal jsem kozí na výrobu kefíru , ale už není . Jaké mléko se dá používat na kefír / v Makru a Tescu jsem viděl kozí pasterizované , je vhodné a kolik % tuku by mělo mít / ?

Zdravim!
Byl jsem nedávno na návštěvě u tchýně které jsem dal asi před dvěma měsíci kefírové houbičky protože si stěžovala na zácpu,tlak, strach z cukrovky a podobné věci které mají s tchánem v rodině.
Náhodou přišla řeč na to jak kefír účinkuje a oba jsou spokojení že vše funguje jak má a že mají lepší náladu.Druhý den ráno jsem při snídani pozoroval tchýni jak vyrábí kefír a zjistil jsem že používá obyčejné polotučné mléko.Ptal jsem se ji proč nepoužívá tučné selské mléko jak jsem jí vysvětloval a řekla mi že nemají čas jezdit pořád do města a že v sámošce mají jen toto a to selské tam nalije zhruba 2x za měsíc když jedou na větší nákup.Ochutnal jsem její kefír a byl uplně stejný jako ten můj,jen nebyl tak sytý.
Chci se zeptat na funkčnost takového kefíru když to na nich "funguje" a jestli se tím polotukem nemůže houbička nějak poškodit.
Musím se přiznat že jsem nad tím že udělám polotučný kefír také uvažoval hlavně kvůli přítelkyni která se bojí že po tučném přibere ale měl jsem o houbičku strach.

Nijak to nevadí a mělo by mít ideálně 3,5%, případně je možné přidávat smetanu.

Pokud se týká bakterií tak určitě funguje, čili na střevní bakteriokultury působí stejně. Jiná věc je to u sirné patlanice, tam už je problém, protože nedostatek tuku rozhazuje poměr mastných kyselin. Houbě to je celkem jedno, akorát ji musíte nechávat v mléce méně, protože jinak by hladověla a to není dobré.

čo sa týka tibetskej huby ako takej, je veľmi nenáročná a výborne prosperuje a množí sa rovnako rýchlo aj na krabicových trvanlivých odtučnených a polotučných mliekach, čo sú nápoje ktoré by sa hádam ani mliekom nazývať nemali. Kedysi som začínal takto, kým mi neotvorili v meste mliekomat na čerstvé nepasterizované mlieko a nebol s hubou žiaden problém.

To ona se tam sice množí, ovšem zdaleka nemusí produkovat kvalitní kefír a dokonce v extrémních případech může jít i o nápoj vyloženě škodlivý, plný nevhodných bakterií.

Dobrý den,
dnes jsem si poprvé připravil kefír z kozího 72st. past. mléka a neměl jsem tak pozitivní výsledek, jak bych si přál. Bylo to asi 1 hodinu po klystýru urinou. Protože asi poslední rok jsem začal mít problémy s trávením výrobků z mouky a také z mléka, čekal jsem na reakci. Podle mého názoru jsem neměl typickou alergickou reakci, nicméně jsem měl tyto projevy, které si neumím dobře vysvětlit. Asi ten nejzanedbatelnější byla zimu-vřivost - pustila se do mě zima. Dalším z projevů na fyzické úrovni byl problém s očima. Zhoršil se mi zrak - měl jsem jakoby film na očích, který jsem mnutím oči rozetřít, ale nepomáhalo. Viděl jsem rozostřeně. Do toho mě začala svědět lehce pokožka hlavy. Dalším projevy byly na úrovni pocitové (částečně fyzické). Začal jsem mít pocit vysušení kůže po celém a její ztenčení (zjemnění). Nastoupili také zvláštní emoce podobné úzkostem. Nicméně průjem nebyl, břicho mě nebolelo, což by zřejmě v případě alergické reakce nastalo.?.? Nemůže to být působeno sníženou funkcí některého orgánu a případně kterého? Děkuji za tip.

Oči i psychika značně souvisí s játry, ovšem tak podivnou reakci slyším poprvé, je krajně atypická a spíše bych ji přisoudil našponované psychice, protože pokud jste špatnou reakci přímo očekával, tak se není ani čemu divit, prostě jste si ji vlastně přál a možná se tedy dostavila. Jinak si takovou reakci vysvětlit nedovedu, ten průjem tam rozhodně chybí.

Ohledně upraveného kravského mléka běžného v obchodech je nutné přímo Selské mléko nebo stačí jiné 3,5 procent?
A po úpravě tibetskou houbou je vhodné pít např půl nebo litr i denně, vzhledem k negativním vlivům kravského mléka, bílý jed atd?

Asi bude vyhovovat i jiné, tady jiné neprodávají, čili jiné vyzkoušené nemám. Po zpracování houbou ho můžete pít dle chuti a zde se o mléčný produkt v pravém slova smyslu nejedná, ani se kefír tak v těle nechová.

Dobrý večer, p. Zajíček.
Potřeboval poradit, nepročetl sem sice všech 26 stránek, tim se propracovávám, ale teď sem si přivezl tibetskou houbu, tak abych věděl, jak zítra postupovat. Uvádíte zde, a také v na Primě v Receptáři prima nápadů, že by se tibetská houba neměla proplachovat. Na hodně int. stránkách lidé uvádějí, že by se houba proplachovat měla, že se tam začne dělat sliz a mohlo by mě po tom mohlo bolet břicho, nebo bych mohl mít průjem. Hodně lidí je kvůli tomu zmatených, protože všude píšou něco jiného, tak to prosím případně uveďte na pravou míru. Nicméně holka, od které sem houbu přivezl, tak jí proplachovala. Dala mi jí ve skleničce a jsou to opravu malé kousky, oproti těm Vašim v onem pořadu. Spíš jsou to takové žmolky max. 1cm velké. Mám jí nechat v mléku třeba dva dny, aby se trochu vzpamatovala, nebo co s ní mám dělat?? Ta holka totiž řikala taky, že jí přecedila a zůstali jí tam malé kousíčky, které vypila. Jak je to s konzumaci samotné houby?

Já radím neproplachovat a vím proč, což také v tom pořadu uvádím, ale v zásadě nevadí ani jedna varianta, akorát proplachováním houbu dost trápíte a chlorovaná voda ji zahubí. Normálně ji dejte do mléka a druhý den máte kefír a tak stejně každý den, případně ji můžete jednou za čas propláchnout, ale opatrně. Konzumace houby nijak nevadí, sám to často dělám a je to celkem prospěšné.

Nikde jsem nenašel zmínku jestli se může použít mléko zmražené chci ho použít na kefír. Stačí ho nechat rozmrazit a použít nebo už je zničené/mrtvé jako u pasterizování vysokýma teplotama?

Tak ze zmraženého mléka jsem kefír nikdy vyrábět nezkoušel a dost pochybuji, že to půjde, to by se muselo vyzkoušet.

Odešel mi na půl roku zdroj čerstvého kozího mléka, kozičky budou mít malé. Lze jej nahradit čerstvé kravské mléko z automatu?

Ano, to plně vyhovuje.

Tu sklenici v lednici přes noc s houbou a mlékem uzavřít, zabránit přístupu vzduchu, při výrobě kefíru nebo nechat otrevřenou?

Jinak Selské mléko 3,5 proc k dostání i v Tescu.

Prosím o odpověď jestli tibet.kefírová houba má nějak omezénou životnost tak jak jsem se dočetl někde o kombuše.
Děkuji Zdenin.

Musí tam být alespoň minimální přístup vzduchu.

Pokud by měla omezenou životnost, jak by zde mohla být 5000 let.

Dobrý večer, pane Jardo. Svou kefírovou houbu zalévám mlékem od "sousedů", mají takovou menší farmu. Chtěla jsem teď večer udělat novou várku, ale všimla jsem si, že mi mléko doma zkyslo a nové budu mít k dispozici až v pondělí. Co by se stalo, kdybych houbu zalila zkyslým mlékem? Vyrobí kefír, co se bude dát pít? Nebo "přežije" aspoň naložená ve zkyslém mléce?(potřebovala bych teď slít už hotový kefír a nechci kefírky nechat na suchu nebo ve vodě) Děkuji za odpověď...

Houbě to vadit patrně nebude a použít ho tedy můžete, ale co z něj vyrobí, tak to netuším, sám jsem takovou variantu nezkoušel, nicméně se domnívám, že to bude skoro normální produkt.

je mozne pit kefir aj doobeda, dajme tomu ako desiatu? teda priklad: rano vypijem stavu, potom nejake ovocie a po dostatocne dlhom casovom odstupe kefir. bezne ho pijavam vecer, ale obcas by som si rada dala aj inokedy.

ja som osobne robila kefir z mierne "nacateho" mlieka, teda bolo take, ze uz sa pit nedalo, no priam skysnute este nebolo. a bolo to v tomto pripade v pohode.

Kefír můžete pít i jako celodenní jídlo, dá se použít tedy i jako speciální dieta a pít ho můžete, kdykoliv vám to chutná.

Pokud se ještě udělá kefír, tak v tom nevidím žádný problém.

dAKUJEM jARDA,PRIPADNE TEDA MOZEM ZACAT KEFIROM RANNe JEDENIe, CIZe rano vypijem nejaku vodu, potrebna pauza, potom kefir, opat pauza a dalej pokracujem normalne stavami a ovocim...?

Klidně i takto, pokud vám to bude vyhovovat.

Jarda, aky mate nazor na pravidelne posty kefirkam. O postoch som cital, ze prospievaju kazdej zivej bytosti, ze napriklad cervy ktore boli pravidelne vystavovane hladu, boli niekolkonasobne vitalnejsie, ako tie, ktore mali k dispozicii potravu neustale.
Plati to aj na kefirky? Mna teda napadlo, ze by som ich raz za tyzden vystavil hladu, akurat neviem, ako to spravit. Ci mam vodu zbavit chloru prefiltrovanim, a ponorit ich raz za tyzden-dva, na jeden den do tej vody a nechat ich v ladnicke. Alebo je lepsie nechat ich v ladnicke v nejakej nadobe, ale na vzduchu, cize len tak volne pohodene?

Najradsej by som bol, keby to islo robit kazdy tyzden, kedze kefir vyrabam v ladnicke 6 dni, a keby som im dal 1 den post, vymena mlieka by bola kazdy tyzden v rovnakom dni, co by mi dost vyhovovalo. Verim, ze mensie mnozstvo kvalitnejsich hub, bude robit lepsi kefir, ako vacsie mnozstvo menej kvalitnych.

Tak občasné hladovění jim opravdu neuškodí a bohatě stačí je dát do vychladlé převařené vody zbavené chlóru. Také ta uvedená frekvence hladovění kefírek mě připadá velice rozumná a podle mého názoru by s tím neměl být problém.

Dobrý den pane Jardo, náramně mi chutná kefír z 12% smetany. Jednou za 2-3 dny mi houby vyrobí jeden kelínek. Chci se zeptat jestli při pravidelné konzumaci nemůže dojít k zanášení buněčných membrán. Jsem hubenej a kalorie mě netrápí

Dobrý den pane Jardo, náramně mi chutná kefír z 12% smetany. Jednou za 2-3 dny mi houby vyrobí jeden kelínek. Chci se zeptat jestli při pravidelné konzumaci nemůže dojít k zanášení buněčných membrán. Jsem hubenej a kalorie mě netrápí

Kefír ze smetany je dle mého názoru asi i zdravější než kefír z mléka a co se týká obsaženého tuku, tak určitě žádnou vysokou škodlivost neočekávejte, podle Ajurvédy je čistý mléčný tuk dokonce nejlépe stravitelným tukem pro člověka.

Dobrý den všem. Koupil jsem si omylem v DM drogerii odkyselující prášek, který má obsah 87,5% laktózy. Zybytek jsou sraslík, vápník, hořčík, sodík, železo, zinek, mangan, měď, selen, molybden, chrom, křemelina.
Mám candidu, takže to jíst nemůžu, ale napadlo mě dát to sežrat kefíru:)
1) neublíží mu ty minerály?
2) zůstanou zachovány pro konzumaci?
3) bude se kefír chovat stejně - hlavně mi jde o to, abych poznal, kdy je zpracován všechen cukr.
4) měl bych ho případně ředit?

děkuji moc!

A co máslo? Nikdy dříve jsem ho neměla ráda a nejedla, ale teď na syrové stravě mívám na něj neuvěřitelnou chuť. O co se může tělo hlásit? Možná jen o kalorie?

Tak v tomto vám nepomohu, to bych naprosto teoretizoval, ale není problém to nějak v malém vyzkoušet, dát tam jenom jedno zrno kefíru a uvidíte zda ho to zahubí, nebo ne. Patrně ano, protože kovy kefír nesnáší, ale třeba bude vše jinak.

Máslo to už není ono, tam je docela dost nevhodných složek, které zahleňují organizmus. Tělo patrně chce ten tuk a ten mu můžete dopřát i jinak.

V másle je kromě toho čistého tuku pouze kolem 1,5% jiných složek (kasein, syrovátka, cukr), což při konzumaci např. 20g másla představuje 0,3g "nečistot" a to nevěřím že dokáže cokoliv špatného s tělem udělat. Zbytek je voda, a ta taky určitě nezahleňuje. Myslím si, že prospěšnost ghí oproti máslu je přeceňována, a účinky budou podobné.

Podobné ty účinky určitě budou a je to sice malé procento nečistot, ale i tak je v nich podstatná část škodlivin, které se v másle vyskytují. Pokud se týká ghí, tak asi bylo spíše cílem zvýšit uchovatelnost, než čistotu, protože v té době v mléce žádný sajrajt asi nebyl.

Tak ma napadlo, ze tu prevarenu a vychladnutu vodu, do ktorej kazdy tyzden nalozim kefirky, nebudem davat do ladnicky. Ved ich prirodzena teplota je skor izbova, tak ma napadlo, ci sa im nebude lepsie hladovat pri idealnej teplote, ako ked skoncia v studenej 4 stupnovej vode, v ladnicke.
Vidite to ako vhodne, ci pri izbovej teplote je uz tych 24 hodin privela?

To nedovedu odhadnout a nikdy jsem to nezkoušel, ale ono bude dost záležet na teplotě v té místnosti, třeba v zimních měsících to fungovat může, ale v parném létě se mě to zase moc vhodné nezdá.

Může mi prosím někdo vysvětlit, jaký je rozdíl mezi kefírem, acidofilním mlékem a kyškou? Všechno je popisované jen jako kysaný mléčný výrobek.

Zdravím vsechny pritomne,kefir popijim jiz 4 den a nastaly zvlastni reakce,sice sem velice vitalni a bez unavy,ale boli me dost prava plice,jakoby i mezi lopatkou a pateri,tam by mel byt vyvod plic,a take dost posledni 2 spodni zebra na prave strane,muze to s tim byt nejak spojene?Popr.:Zavapneni kosti,jak sem kdesi cetl a cisteni plic?Dekuji za odpoved...

Kefír je dělaný pomocí houbiček za studena, acidofilní mléko vzniká naočkováním bakteriálních kultur po zahřátí na 72 stupňů a zchlazení a kyška je prostě normální zkyslé mléko, opět za studena.

Zdravím vsechny pritomne,kefir popijim jiz 4 den a nastaly zvlastni reakce,sice sem velice vitalni a bez unavy,ale boli me dost prava plice,jakoby i mezi lopatkou a pateri,tam by mel byt vyvod plic,a take dost posledni 2 spodni zebra na prave strane,muze to s tim byt nejak spojene?Popr.:Zavapneni kosti,jak sem kdesi cetl a cisteni plic?Dekuji za odpoved...

Pochybuji, že v tom lze hledat souvislosti, jediná možnost by bylo velké zahlenění, ale to by jste asi i smrkal, nebo vykašlával bordel.

Toto ma zaujalo... aku smotanu na to pouzit? Co som pozeral, tak v obchodoch maju tieto druhy:
Na varenie - okolo 10% tuku - tekuta
pochutkova - kysla - okolo 14-16% tuku. Neni vsak tekuta, skor tuha.
sladka - okolo 15%, len vyzera byt tekuta
na slahanie - okolo 33%.

Vsetky su pasterizovane, a okrem tej pochutkovej kyslej maju nejaky stabilizator. Ta kysla ma kultury.
Znamena to, ze najlepsia je teda ta kysla?
Dalo by sa to aj skombinovat, ze napriklad do 1 litra mlieka pridat 200ml kyslej smotany a rozmiesat?

Co sa tyka mnozstva kefirok na jednotku objemu, ostava nezmenena? Teda na 500ml mliecneho vyrobku 1 polievkova lyzica kefirok? Cize keby som pouzil napriklad 500ml cistej kyslej smotany, tiez iba 1 polievkova lyzica kefirok?

Co nejtučnější, ideálně kolem 35%, všechno jsem zde ale již popisoval a také můžete přidávat pouze nějaký podíl do mléka, ovšem vždy si na to houbičku musíte pomalu natrénovat. Kyselou smetanu bych na to nepoužíval to by houbička patrně hladověla a strádala. Objem použité houbičky může být stejný, ale musí na to být naučená, jinak ji ta vysoká tučnost dělá problém.

Aha, tak zacnem tak, ze do 2 litrov pridam 1 200 ml smotanu.

Pijem 5 deň kefír a robí sa mi z neho akné... Pomôže mi si dobre prečistiť črevá? Nerád by som sa ho vzdal. Robím ho z kravského z automatu, mlieko dosť slušne smrdí, ale kefír mi šmakuje.

To moc dobré není, za těchto okolností už opatrně a raději se kouknout po zdroji kozího mléka, které je mnohem vhodnější.

Tak pridal som 33% smotanu. Vsimol som si, ze ta smotana aj tak plava navrchu, cize tie huby, co plavaju na vrchu, plavu vlastne v smotane. Nieje teda mozne dosiahnut nizsiu koncentraciu, huby vzdy plavu na hladine a tym padom su vlastne v tej 33% smotane. Jedine, ze by som pridal 10% smotanu na varenie.

Takisto ma napadlo, ked chcem hustejsi kefir, ci by nebolo vhodne tu smotanu vyslahat na slahacku, a pridat tam tu slahacku vo forme peny.

Nebojte se, ono to fungovat bude, mám to vyzkoušené a dělám to tímto způsobem poměrně dlouho, zcela bez problémů.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat k mléčnému kaseinu.
MUDr. Jonáš píše, že podmáslí a syrovátka jsou protijed proti mléčnému hlenu. Že syrovátka neobsahuje kasein je mi jasné. Co mně ale rozum nebere je to s tím podmáslím, protože když si přečtu informace na obalu, tak zjistím, že podmáslí má úplně stejný podíl mléčné bílkoviny a tudíž i kaseinu jako mléko. Jak to pak může být protijed? Chápete to tady někdo? Jinak jsem zjistila, že z podmáslí se dá vyrábět tvaroh stejně jako z kefíru takže to by pak byla super varianta tvarohu pro výrobu sirné patlaniny, kdyby tomu tak skutečně bylo..
Přesto že jsem jedla pouze sirnou patlaninu a pila kefír z tibetské houby, objevil se ekzém, který vždy zas zmizí když nejím nic mléčného..

Máte vyzkoušené zda houba naučená na smetanu je schopná pak po zalití mlékem zas hned zpracovávat zas jen čisté mléko?

U toho podmáslí to opravdu nemusí být tak jednoznačné, ale špatné určitě není. Tvaroh se z něho dá vyrábět určitě, ovšem nějaké procento lidí prostě mléčné produkty nesnese ani v této kysané podobě a pak se jich asi budete muset vzdát. Chce to je na 14 dní vysadit a pokud problém odezní, tak znovu dodat. V případě že se znovu problém objeví, máte jasno a už se k nim nevracet.

Určitě ano, ale musí si zase postupně odvyknout, čili ji dopřejte pomalý přechod.

Loni při přebytku tibetských kefírových houbiček jsem jich pár usušil a v lahvičce dal do lednice.
Letos na jaře jsem je začal znovu používat.

Jenže fungují trochu jinak, než loni:
- z mléka (používal jsem loni i letos- krabicové plnotučné) vznikne nakyslé mléko, pak rovnou směs voda(syrovátka?) + "tvaroh". Po rozmíchání a vychlazení v lednici piju, je to řidší, než kefír, ale celkem dobré. Ovšem po pár hodinách v lednici se zase dole v hrku usadí "voda" a nahoře "tvaroh" a musí se rozmíchat.
- kefírky se vůbec nemnoží. Po dvou měsících mám pořád necelou polévkovou lžíci houbičky.

Má nekdo podobnou zkušenost?

To je nějaké divné, většinou po pár dnech naskočí a pracují normálně. Možná by bylo vhodné jim dát na vzorek ochutnat naprosto čerstvé mléko, tam by mělo dojít k regeneraci nejrychleji.

Ano, presne rovnaku skusenost mam. Odvtedy uz nenabehli a nikdy nerobili dobry kefir. Nic nezafungovalo, ani zmensenie mnozstva mlieka, ani zvacsenie, ani surove mlieko, ani pasterizovane, dokonca ani 1 dnovy post vo vode raz za tyzden. Akoby im dosla "para".

Ked vyberem mlieko trochu predcasne, aby sa este nestihlo tak "zrazit", je to dost nechutne... citim tam este nedorobene mlieko, ma to taku divnu horko-kyslu chut. Ked to pijem potom, je to uz dost kysle, vzdy to treba premiesat, a su v tom hrudky. Trochu pomoze rozmixovat to, ale na huste dobre kefiry to zdaleka nema. Je to taky tvaroh zo syrovatkov.. proste zda sa mi, ze je to viac skysnute mlieko ako kefir. Preto aj postupne kefir prestavam riesit, rozmyslam, ze to zabalim. Proste, treba tam viac poznania, nez co ma mame, zjavne nam nieco uchadza, co v navodoch nieje spomenute.

Tam je opravdu největší problém v tom mléku z obchodní sítě na čerstvém mléku zpravidla jedou ihned.

Otázkou je zda to není tím mlékem z obchodu.Já co jsem začal používat syrové mléko tak bych už kefír z jiného nedělal protože mi vadí právě to jak je hustý a kyselý,dokonce mi přijde že i smrdí.Ze syrového je to jak píše někde Jarda lehonce nakyslý,perlivý jemný kefír.Zkoušel jsem tam nechat houbičky déle jestli to nezhoustne a nestalo se tak ani po týdnu,po 10 dnech už to sice zhoustlo ale bylo to na vyhození takže to spíš zkejslo.Jinak houba přibývá takže bych neřek že ji něco na tom syrovém mléce vadí.Je ale fakt že z tohoto kefíru nejde vyrobit tvaroh protože mi celý proteče přes plátno.

Koukám že přemýšlíme stejně a ve stejnou dobu

Robim ho zo suroveho mlieka, z ineho som ho nikdy nerobil. Takze v tom, ze je z obchodnej siete asi problem nebude.
Takisto kefirky vazim a za 2 mesiace sa ich hmotnost vobec nezdvihla.

Tak můj test s přisypáváním probiotických kapslí do kefíru skončil fiaskem. Záměrem bylo vytvořit superhoubu, kdy by žily některé další kmeny. V kapslích jich bylo snad 13. Jenže najednou kefír byl řidčí a přestal a postupně přestal být kyselý. Zřejmě s imigranty byly problémy a rozvrátilo to celou mega kolonii. Tak jsem dnes poslední dávku kefíru snědl a houbu sežral (asi 6 lžic). RIP, in my intestines, dear houba.

100 g jogurtu vyrobeného fermentáciou tibetských húb a mlieka obsahuje:

* Vitamín A - od 0,04 do 0,12 mg (denná potreby človeka je asi 1,5-2 mg);
* Vitamín B1 (tiamín) - asi 0,1 mg (denná požiadavka je asi 1,4 mg);
* vitamín B2 (riboflavín) - od 0,15 do 0,3 mg (dennej potreba - cca 1,5 mg);
* karotenoidy, ktoré sú transformované do vitamínu A - z 0,02 na 0,06 mg;
* Niacín (PP) - asi 1 mg (denná potreba je asi 18 mg);
* Vitamín B6 (pyridoxín) - 0,1 mg (denná potreba - asi 2 mg);
* Vitamín B12 (kobalamín) - asi 0,5 mg (denná potreba - asi 3 mg);
* Vápnik - 120 mg (denná potreba - asi 800 mg);
* železo - asi 0,1-0,2 mg (denná potreba - od 0,5 do 2 mg). Stojí za zmienku, že čím je vyšší obsah tuku v jogurte, tým je vyšší obsah železa;
* Jód - asi 0,006 mg (denná potreba - asi 0,2 mg);
* Zinok - asi 0,4 mg (dennej potreby - asi 15 mg). Okrem toho jogurt podporuje vstrebávanie zinku;
* Kyselina listová - 20% viac ako v mlieku. Čím je hustejší jogurt, tým viac je kyseliny listovej;
* mliečne baktérie (laktobacily);
* kvasinky-ako mikroorganizmy (nepliesť si s nimi kvasnice Moderné štúdie dokázali, že nutričné kvasnice pridávané do pekárskych a cukrárskych výrobkov, podporujú vznik rakovinových buniek a potláčajú zdravé bunky v tele.);
* alkohol;
* najužitočnejšie pre ľudské telo enzými, kyselny (vrátane oxidu uhličitého), ľahko stráviteľné bielkoviny, polysacharidy, rovnako ako vitamín D.

Každá z týchto živín pôsobí jeho blahodarné účinky na ľudský organizmus takto:

Železo zabraňuje depresii, poruchám nervového systému. Posilňuje nechty, zlepší farbu a obnovu vitalitu vlasov.

Jód normalizuje funkciu štítnej žľazy.

Vitamín A je potrebný pre kožné a slizničné pochody, ktoré bránia rozvoju rakoviny a infekčných ochorení, ako aj poškodenie zraku.

Vitamín D posilňuje kosti a zuby, bráni rozvoju zápalových procesov, zlepšuje koncentráciu.

Kyselina listová je dôležitá pri zastavení starnutia ľudského tela a jeho ochrana pred rakovinou. Je taktiež potrebné pre krvinotvorbu a vytvorá protilátky je dôležité najmä u tehotných žien pre vývoj zdravého plodu v tele matky.

Kobalamín (vitamín B12), zabraňuje vzniku ochorenia ciev.

Tiamín (vitamín B1) ,neurologické poruchy, má analgetické vlastnosti.

Riboflavín (vitamín B2) - sľubuje radosť a dobrú náladu po celý deň.

Niacín zmierňuje podráždenosť, zabraňuje ochorenia ciev a infarktu myokardu.

Pyridoxín (vitamín B6), prispieva na nervový systém a ucelenejší trávenie bielkovín v žalúdku.

Mliečne baktérie (laktobacily), sú zodpovedné za zdravie črevnej flóry človeka.

Oxid uhličitý povzbudzuje chuť k jedlu.

Vápnik je nevyhnutný pre nervový systém, zubov a kostí je nástroj pre prevenciu osteoporózy.

Polysacharidy na detoxikáciu organizmu od toxických látok, reguluje hladinu cholesterolu v krvi.

Proteíny zlepšuju stráviteľnosť minerálnych látok.

Kvasinky - ako mikroorganizmy zodpovedných za zdravú črevnú flóru človeka.

Hehe, dufam, ze si na tento test nepouzil vsetky.
Mna by najviac zaujimalo, kolko probiotik prezije travenie a dostane sa do creva, a ci ich MMS, koloidne striebro a kyselina askorbova likviduje. Skoda, ze nevlastnim laboratorium.

To je opravdu divné, čili jim něco vadí, pokud jde o naprosto čerstvé mléko, tak v tom může být také problém, mělo by být odstáté déle jak 4 hodiny od nadojení.

Je to možné, bakterie spolu vedou válku stále a je možné, že to válčení ve finále nemá vítěze.

Hehe, dufam, ze si na tento test nepouzil vsetky.
Mna by najviac zaujimalo, kolko probiotik prezije travenie a dostane sa do creva, a ci ich MMS, koloidne striebro a kyselina askorbova likviduje. Skoda, ze nevlastnim laboratorium.

Tak to řešíte stejný problém, jako já a už se tím zabývám docela dlouho, nicméně ta laboratoř by asi byla nutná.

Už aby onemocněl a dostal se na tyto stránky nějaký vybavený mikrobiolog . Omlouvám se za černý humor. Ale bylo by to fajn;)

Domnievam sa správne, že oplachovnie huby, kefíranu a pravidelné každodenné umývanie poháru transf. kefír na nepoužitelný hybrid?
Ďakujem

Ano, to ji většinou zcela zlikviduje.

Jak je to s obsahem vápníku v kefíru? Zůstává na stejné hranici jako v kravském mléce, kde je ho 3x víc než v lidském? Nerad bych se zavápnil, vlasová analýza mi ukázala, že ho mám velký přebytek...

V mléce sice je hodně vápníku, ale také mnoho látek, které jeho vstřebávání zásadně komplikují, čili z toho by jste strach mít nemusel, patrně by něco takového nastalo pouze při velkém přísunu vitamínu D3. Pokud dodáváte do těla dostatek hořčíku, neměl by problém vůbec nastat.

Dobrý den, známy ze saláše ze Slovenska mi dovezl čerstvou žincici - zajímal by mě Váš názor na tento produkt, děkuji

To je skvost a určitě se jí nedá nic vytknout.

Vyrobila jse si doma asi acidofilní mléko. Do půl litru nepasterizovaného kravského mléka jsem vysypala 3 kapsle probiotik od swisu a za 48 hodin při pokojové teplotě z toho byla dobrota . Jedná se i v tomto případě o zdravé pití? Dokáží laktobacily zničit případné škodlivé bakterie, viry atd.?

Vyrobila jse si doma asi acidofilní mléko. Do půl litru nepasterizovaného kravského mléka jsem vysypala 3 kapsle probiotik od swisu a za 48 hodin při pokojové teplotě z toho byla dobrota . Jedná se i v tomto případě o zdravé pití? Dokáží laktobacily zničit případné škodlivé bakterie, viry atd.?

Určitě, bakterie se v mléce namnoží a máte jich pak mnohanásobek, což určitě ničemu nevadí a jde o zdravotně velice vhodný produkt. Laktobacily celkem úspěšně likvidují prakticky každého šmejda, čili není se čeho obávat.

Toto dlouhodobé uskladnění teda moc nedoporučujete? Mě to přijde jako pojistná zásoba docela rozumné:
"Dávku (např. 2 lžičky) dejte do malé sklenice s víkem, naplňte do 2/3 mlékem a uložte do mrazáku. Vydrží vám tam i několik let. Je to vaše zásoba v případě, že se vám s houbičkami něco stane. Kvalita budoucího Kefíru tím neutrpí. Skleničku (používám velikost jako na kořeni) trochu nechám v kuchyni rozehřát, abych mohla vyklepnout obsah do mléka, a už se kefír začne dělat."

Sice se to jeví jednoduché, ale prakticky zde ten postup již několik lidí popisovalo a nahodit původní vlastnosti houby se po rozmrazení zase tak moc nevedlo, nicméně netvrdím, že to nemůže fungovat.

Pane Jardo, říkáte, že houbička rozloží bílkoviny v mléce a tím zamezí jeho hlenotvornosti. Působí stejně i jogurtové kultury?

Ano, skoro stejně, prostě laktíci rozloží laktózu a pak nemá co žrát kvasinka, co je již rozložené, to většinou neškodí. Plně odstranit hlenotvornost asi nedovede nic, to je dáno větším obsahem bílkoviny a rozloží se pouze část.

Musím teda říct, že co jsem začal pít žinčicu tak jsem překvapený z jejich účinku. Pokud to tak můžu napsat tak stolici mám jak vínu takouvou se přiznám, že jsem ještě skoro neviděl. Vřele doporučuji všem, ale je zapotřebí ji shánět u skutečně prověřených lidí! Chci se jenom zeptat p. Jardy jestli nevadí pokud dlouhodobě třeba půl roku budu pít každý den litr žincice a jestli dlouhodobé úžívání nezanáší nějakým způsobem tělo, děkuji

par tyzdnov dozadu som vyuzila, ze bol poruke zdroj zincice, tak pre mna je to teda fakt pochutka, no pit ju dlhodobo a denne a este k tomu take mnozstvo si neviem predstavit, mna osobne dost zahlienovala, dokonca viac, ako domaci kefir z kravskeho mlieka. osobne by som ju pokojne dlhodobo vedela zniest tak 3dl 2x do tyzdna.

Pokud vám nijak nevadí, tak v tom nevidím problém a určitě se dá doporučit i dlouhodobě.

Doslechl jsem se,že kasein v mléce je prý pro tělo škodlivý a že ani kefírové houbičky ho nedovedou z mléka "odstranit". Myslíte,že je to tak?

To je pravda, odstranit ho nedovedou, ale rozložit ano a to bohatě stačí.

Jaké odstupy po vypití řekněme 0,5 litru kefíru z TH používat? Stačí 30 minut od ovo/zel šťáv a 45 minut od jídla? Je to přeci jen "mléčný" produkt, tak bych tam pauzu dal určitě...

Je to opravdu vhodné a viděl bych to tak na dvě hodiny, ale jedná se o velice individuální dispozice, někomu nevadí ani pití přímo do jídla.

Tady je o kefíru snad úplně všechno a spousta dalších zajímavých věcí: http://users.chariot.net.au/~dna/

Dobré, škoda, že to není v našem jazyce, ale dnes v době překladačů to nepředstavuje zase takový problém.

Zdravím,
má uloženou tibetskou houbičku v mrazáku několik měsíců, myslíte, že bude znovu fungovat? První dva kefíry by se něměly pít, že? Jak včas poznám, že je houba nakažená? Poznám to, že bude kefír nevoňavý, hořký ap? Na jiné fóru jsem četla, že vše kvašené je potencionálně nakažlivé, že si můžeme do těla zanést svinstvo.

Pokud jste již kefír dělala, tak to určitě poznáte, to vypadá úplně jinak a pokud bude kefír mít normální konzistenci a chuť, tak se není čeho bát.

Zahleňuje organizmus kefír z tibecké houby.Je vhodné ho zařadit do jídelníčku pokud řeším problém s alergií.

U kysaných výrobků a tedy i u kefíru, je tento problém minimální, ale u některých citlivých jedinců se může projevovat, budete to muset vyzkoušet, jak vám to sedne.

Jardo (nebo kdokoli jiný, kdo zná výrobu dobrého jogurtu bez použití tibet. houby), napiš mi prosím ten recept na jogurt z čerstvého mléka, pomocí zeleného lepicolu. Jaksi se mi nepovedl, něco bylo špatně a mám z toho spíše kyšku (pokud to tak lze nazvat).
Děkuji a hezký den

Ono dost záleží na kvalitě mléka, třeba já dost často používám ovčí a to je tučné až moc, nicméně do 2-3 dcl skleničky se dá malá lžička zeleného Lepicolu, k tomu se vysype obsah jedné kapsle laktobacilů od firmy Swiss, trochu promíchá za sucha a zalije mlékem. Je třeba vznikající hustší koláč Lepicolu několikrát denně vmíchat dovnitř a za 24 hodin je hotový takový řidší jogurt.

chcel by som sa spitat na to ake mnozstvo mliek mozem tad na jednu vyrobu kefiru ...ci to moze byt napriklad pol litra alebo aj liter... ? ?? ...ak zalezi na velkosti huby je vela asi ako take stredne jablko ....
niekde davnejsie somtu zahliadol ze tie huby sa potom aj musai umyt alebo ako je to s tim umyvanim ???
a este jedna otaska...dneska som si zadovazil tuto hubu.,...staci zaliat mliekom a uz iba cakat den ? : ) ziadne vylievanie prvich davok, nic ? ....
dakujem

Pokud je houba čerstvá, tak na nic čekat nemusíte a také nemusíte nic vylévat, prostě ji dáte do mléka a za 24 hodin máte kefír. Dává se zhruba jedna až dvě polévkové lžíce na 0,5 litru mléka a mytí houbičkám zrovna nesvědčí, čili to bych asi vyzkoušel na nějakém menším vzorku, aby jste si houbu hned nezlikvidoval.

dakujem za rady ... este ale mam otazky .... je vhodne pit tento kefir " na dobru noc" ako tesne pred spani....mne to osobne nebude vadit lebo nerad zaspavam z prazdnim zaludkom.... chistam sa zaviest do jedalnicka aj syrnu patlaninu a tu by som chcel tiez konzumovat pred spanim....ako by ste to skombinovali na mojom mieste ? ...a este otazka ..robim si z casu na cas klistir ale rano nestiham, tak si ho robim vecer pred spanim...mozem si urobit klistir a potom este pit ten kefir alebo jest tu patlaninu ? ...a bolo by fajn po tom klistire si napustit do creva zrieden kefir z vodou ? ...to by mohlo fungovat...

Pane Jardo...z jidelníčku jsem vyloučil hlenotvorné potraviny,hlenotvornost u kefíru z tibecké houby je jak uvádíte minimálmí,ale je.Nechápu ten pokus s několika dny na kefíru a co se mě má jako potom jevit.Pokud chci vyřešit problém s alergií asi bude vhodnější i přes nesporné účinky kefíru na organizmus ho do jídelníčku raději nezařazovat.Jaký je váš názor.

dakujem za rady ... este ale mam otazky .... je vhodne pit tento kefir " na dobru noc" ako tesne pred spani....mne to osobne nebude vadit lebo nerad zaspavam z prazdnim zaludkom.... chistam sa zaviest do jedalnicka aj syrnu patlaninu a tu by som chcel tiez konzumovat pred spanim....ako by ste to skombinovali na mojom mieste ? ...a este otazka ..robim si z casu na cas klistir ale rano nestiham, tak si ho robim vecer pred spanim...mozem si urobit klistir a potom este pit ten kefir alebo jest tu patlaninu ? ...a bolo by fajn po tom klistire si napustit do creva zrieden kefir z vodou ? ...to by mohlo fungovat...

Tak večer klidně ano, ale těsně před spaním určitě ne, to přeci jenom vyžaduje nějakou funkci trávení a od 8 hodin má žaludek zavřený krám. Sirnou patlanici bych na noc také nejedl, ta se tráví docela dlouho i ve dne. Klystýry večer nijak nevadí a přidávat kefír je klidně možné, ale následně těsně před spaním jíst, to už vhodné není.

Kefír má velice dobré účinky na kandidu a klidně vás může za pár dní i vyčistit, čili to je to, jak se vám to bude jevit.

vrta mi teraz jedna otazka hlavou...na tychto strankach pisete o radiovitalite a o tom, ze mlieko par hodin po dojeni straca rapidne radiovitalitu...chcem sa spytat, ze ako to je s takym mliekom, co uz nie je cerstve, ale daju sa don kefirky...zvysi sa podla vas jeho radiovitalita?

Ano, to jednoznačně, protože se opět stane živou potravinou.

dobry den, jaký máte názor na "domácí "jogurt z kravského mléka, přidané sušené mléko a jogurt Holandia s probiotiky. Dává se to zahřat na 45 stupňu přes noc.

Pokud vám to zjogurtovatí a chutná, tak asi lepší než nic a těch 45°C se mě zdá docela dost.

Dnes jsem prvně zakoupil nepasterizované mléko 3,9% z automatu na mléko,v návodu doporučují převaření,je to nutné,a je ta tučnost na kefír vyhovující?
Děkuji Pavel

Zdravím, podle mne je to nejlepší kravské mléko - kromě domácího- které se u nás prodává a houbičky proti němu nic nenamítají - aspoň to mám tak vyzkoušené. Nepřevařuji ho -jen do toho mléka dám houbičky a ony už to vše rozloží . Ale zdá se mi že kefírek z tohoto mléka chutná líp .

Chutná velmi), zajímalo mně jestli žíví jogurt ma stejnou sílu udělat z nezdravého mléka, zdravé, jako třeba tib. houbičky)

To záleží na co ho použijete, pokud na kefír, tak to nutné není a určitě vyhovuje.

Ano, má, ale musíte tam dávat správné laktíky, ideální je co nejširší spektrum.

Nevadí, když si do kefíru vmíchám nakrájenou cibuli a fungicidní koření, a následně to ještě zajím lichořeřišnicí? Nezlikviduji tím chudáky bakterie?

Tak některé asi zlikvidujete, ale zásadně by to vadit nemělo.

Je prosím vhodná kombinace kefíru s grepem, jedná se mi o laktíky, zda přěžijí, nebo musí být časový odstup ? Díky! Pavel

To by nemělo nijak vadit, ale chuťově asi nic moc.

Myslel jem tím ovocnou večeři s kefírem.Pavel

To jsem pochopil, ale mě by to s tím grepem nechutnalo.

Jen o upřesnění, domácí kefír z kozího mléka a z něho výrobky (např. tvaroh) téř zahleňuje organismus jako ostatní mléčné výrobky?

To se může stát jen za určitých, dost výjimečných, okolností a to při větším nedostatku vitamínů skupiny B. Pokud jich máte v těle dost, tak by vám to problém způsobovat nemělo.

Je lepšie pit kefír doma vyrobený z mlieka z automatu kravského alebo ho nepit a ak tak asi len malé množstvá však?

Z mlieka z automatu. V obochdnych supermarketoch a hypermarketoch nepasterizovane mieko nenajdes. Su to mlieka bezcenne.
Druha vec je mnozstvo, vseobecne by za urcitych podmienok zdravy clovek ani kefir nemusel pit, ale je to bohaty napoj plny vitaminov a min. latok a urcite lepsi ako rozne probiotika a tabletky na crevnu mikrofloru predavane v lekarnach ktore zarabaju na hluposti civilizovaneho cloveka. Teda mnozstvo podla reakcii organizmu. myslim ze vecer dva deci pred sanim neuskodi.

Taku kombinaciu som vyskusal skoncil som rano na wc a štetkou v ruke.

Já grep běžně dávám so sirné patlanice už velmi dlouho a zatím jsem žádné problémy nezaznamenal. Také jej občas jím s jogurtem a také bez problému

Tak to je otázka a člen milo1 vám to píše správně, já osobně si myslím, že pít ho můžete, kolik snesete a to si musíte určit sám.

Dobrý den, mohl by mi někdo z Prahy přenechat kousek "květákové" tibetské houby? Mám drobná zrnka, ale asi nebyly v pořádku, když jsem je dostala. Navíc bych si chtěla dělat kefír do hustější konzistence, a zrnka musím cedit přes jemné síto, kde se hustý kefír neprotlačí. Dříve jsem měla "květák", který stačilo čistou rukou vytáhnout a vložit do čerstvého mléka. Napište SZ. Díky

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat na Vaši zkušenost se sušenou BIO syrovátkou Amálka, je to pro zdraví přínosné, či nikoliv, díky předem za Váš názor

Nedovedu posoudit, nikdy jsem to nezkoušel, ale syrovátka obecně zdraví prospěšná je, nicméně záleží dost na způsobu zpracování.

mám necelý prvý týždeň robenia kefíru za sebou...

len stále neviem odhadnúť kedy je vlastne ten kefír hotový...prvý krát, po 24 hodinách bol riedky s takými guličkami (12/12 - izba/chladnička)
potom som ho nechal necelých 24 hodín len v izbe, na spodku bola akokeby čistá voda, kefír hustejší, syrovátka na vrchu takisto vo väčšom množstve...
tretí krát, opäť len izba, ale len malé množstvo som si vylial do pohára, ku kefíru nalial nového mlieka, nechal 12 hodín a v strede bolo niečo žlté, akokeby nejaká bublina alebo čo....kefír dobrý kyslý...

čiže kedy vlastne zistím, kedy je kefír hotový..?

vadí, ak som ho začal robiť spôsobom, že ho necedím cez sitko, len si necelú polku z nádoby odlejem a dolejem mlieko, nech ho mám skôr hotový..?

Zásada je kefír občas promíchat, což nepíšete a bez toho se správně neudělá. Další věc je ten postup, ten nedovedu posoudit, asi by to zásadně vadit nemuselo, ale vyzkoušené to nemám.

snažím sa to miešať, niekedy to vyjde až po tých 5 hodinách, inokedy aj hneď ako vidím tú srvatku na vrchu...

Pokud máte s tím mícháním problém, tak to asi bude zlobit stále, pak by pro vás bylo vhodnější si vyrábět domácí jogurt, což jsem zde také popisoval a výsledky na zdraví to podává prakticky stejné. Jogurt se míchat nemusí a také se nemusí dělat každý den jako kefír, což je pro vytížené jedince ideální.

kefír vyrábím při pokojové teplotě 24 hodin, taky se mi oddělí syrovátku (vespod) a hutnější materiál. mně to nevadí, ale co houbička, neznamená, že je jí na to množství moc, nehladoví ? promíchávám několikrát denně.

ztrácí kefír na kvalitě, když jej kupříkladu zcedím večer a nechám do rána stát mimo ledničku ? studený mi moc nejede.

Velké množství houby není dobré, vždy by mělo jít o 1-2 lžíce na půl litru, ostatní můžete klidně sníst, tím se nic nepokazí. Jinak stočený kefír můžete klidně mít v teple, ale rychleji se stane dost kyselý, což ovšem může někomu vyloženě chutnat.

děkuji za odpověď. kyselý kefír můžu, spíš jsem měl obavu, jestli prospěšné bakterie při pokojové teplotě a další nepřítomnosti houbičky třeba nehynou.

Ne, ty tak snadno nezahynou, určitě vydrží i několik dní, než se kyselost dostane na hodnoty ve kterých žít nedovedou.

Vyrobila jse si doma asi acidofilní mléko. Do půl litru nepasterizovaného kravského mléka jsem vysypala 3 kapsle probiotik od swisu a za 48 hodin při pokojové teplotě z toho byla dobrota . Jedná se i v tomto případě o zdravé pití? Dokáží laktobacily zničit případné škodlivé bakterie, viry atd.?

Dobry vecer, jaky je rozdil ve vyrobku, ktery si vyrabi clenka Vladena a podomacku vyrobenym jogurtem (pomoci jogurtovace). Premyslim nad koupi jogurtovace a ted vidim, ze mozna neni ani potreba. Dekuji predem za vasi odpoved.

Tak kvalitativně tam zásadní problém není, nicméně tak není možné získat opakovaně standardizovaný výsledek. Já vyrobím jogurt vždy za 12 hodin a vždy stejný, což dost ovlivní stabilní teplota v jogurtovači a tu běžně v místnosti nedocílíte, tam to dost kolísá. Navíc nejde o žádnou zásadní investici, sám jsem ho koupil na Aukru za celých 150,-Kč+poštovné, čili cca 300,-Kč a to jsem vyhodil často nesrovnatelně větší peníze za větší blbosti. Například zhruba před týdnem jsem koupil kávomlýnek Bosch, který mě vydržel přesně na jedno použití, což za 530,-Kč je docela dost. Je pravda, že jsem v tom nemlel kafe, ale nesrovnatelně tvrdší produkt, ovšem že to to víčko rozmlátí tak dokonale, to jsem nepočítal. Mimo vyslechnutí "pochvaly" od manželky jsem dost protelefonoval a náhradní víčka budou za 300,-Kč sice tři, kdybych zase dostal nějaký dobrý nápad, ale nelituji toho, je to dobrá zkušenost.

Prezradíte čím sa Vám to podarilo? Ja ten mlynček používam už veľa rokov, meliem na ňom od ľanového semienka, orechov a semienok až po sladovku, tak aby som vedela, čo do neho nemám narvať .

Prezradíte čím sa Vám to podarilo? Ja ten mlynček používam už veľa rokov, meliem na ňom od ľanového semienka, orechov a semienok až po sladovku, tak aby som vedela, čo do neho nemám narvať .

To se vám asi nepovede, nacpal jsem do toho rdesno mnohokvěté a to není nic pro ženy, to je bylina samurajů, což asi neplánujete. Já sice také ne, ale dost mě zajímalo jak to na organizmus funguje, mát to fungovat excelentně, ovšem na mlýnek to funguje evidentně destruktivně.

chem sa spitat ...mam kefir v chladnicke a uz je tam asi 2 tizne ....bude to este dobre ? ... ...alebo to racej vylejem ?

Mohu se zeptat jake kultůry použiváte při výrobě jogurtu v jogurtovači? Chtěl jsem použít kef. tvaroh nebo jogurt(nebo použil rovnou trošku houbiček)) ale nevím kolik ho mám dát)

chem sa spitat ...mam kefir v chladnicke a uz je tam asi 2 tizne ....bude to este dobre ? ... ...alebo to racej vylejem ?

To bez ochutnání nezjistíte, ale pokud bude mít normální chuť, tak mu nic není a teoreticky by mu nic být nemělo.

Běžně se dají použít laktobacily z lékárny od firmy Swiss

Jarda — sob led 07, 2012 9:51 am

derkel píše:

Bude 1-2 tobolky na 1 litr stačit?

Na zahájení to bude asi málo, ale při běžné produkci možná nebudete muset dodávat laktobacily vůbec. Tam se totiž nechává malá část jogurtu, zalije se novým mlékem a promíchá, což normálně stačí. Já jsem zde postup výroby někde popisoval, tak to projděte, případně se znovu ozvěte.

cestin — sob led 07, 2012 9:05 pm

tak mě napadá, jak je na tom kefír vyrobený díky tibetské houbě se sacharidy ? tuším, že houba mléčný cukr nějak rozloží či přemění na cosi jiného, ale množství sacharidů jako takových asi v nápoji zůstane ?

Jarda — sob led 07, 2012 10:17 pm

cestin píše:

tak mě napadá, jak je na tom kefír vyrobený díky tibetské houbě se sacharidy ? tuším, že houba mléčný cukr nějak rozloží či přemění na cosi jiného, ale množství sacharidů jako takových asi v nápoji zůstane ?

Bakterie mléčného kvašení cukr rozloží a rozložený cukr již kvasinky nekrmí, tedy pokud je opravdu rozložen, což u některých poničených kefírových kultur nemusí fungovat.

derkel — úte led 10, 2012 10:23 am

Mate sklenici pri kvaseni uzavrenou? Zkousel jsem s vickem(jen prilozit) i gazou a chutě jsou rozdílné

Jarda — úte led 10, 2012 10:49 am

derkel píše:

Mate sklenici pri kvaseni uzavrenou? Zkousel jsem s vickem(jen prilozit) i gazou a chutě jsou rozdílné

Již jsem to zde psal, víčko dám na sklenici a vyšroubuji na vrchol závitu, čili je tam malá mezera, aby kefír mohl dýchat.

Spirulina — čtv led 19, 2012 3:26 pm

Pane Jardo, do doma vyrobeného kefíru , dle vašeho publikovaného článku, jak se díváte na to, kdybychom v něm rozmixovali třeba jahody! Přijde vám to jako blbý , nebo dobrý nápad ? Nebo už to z vás čtenářů někdo zkoušel? Je lepší kefír pouze čistý bez nějakých pitomostí?

Jarda — čtv led 19, 2012 9:59 pm

Spirulina píše:

Pane Jardo, do doma vyrobeného kefíru , dle vašeho publikovaného článku, jak se díváte na to, kdybychom v něm rozmixovali třeba jahody! Přijde vám to jako blbý , nebo dobrý nápad ? Nebo už to z vás čtenářů někdo zkoušel? Je lepší kefír pouze čistý bez nějakých pitomostí?

V tom bych hledal problém pouze u lidí s přemnoženou kvasinkou, jinak asi bez problémů a klidně to tak můžete dělat, pokud vám to tak chutná.

cestin — čtv led 19, 2012 10:13 pm

díky za předchozí odpovědi. ještě jak jsem se ptal na to, že se mi kefír asi kvůli přebytku houby odděluje na syrovátku a hutnější hmotu, pokud vypiju tu syrovátku dejme tomu poté, co se kefír dělal tak 10 hodin, může ještě obsahovat nějaký mléčný cukr nebo už by měl být rozložen ?

Jarda — pát led 20, 2012 8:23 am

cestin píše:

díky za předchozí odpovědi. ještě jak jsem se ptal na to, že se mi kefír asi kvůli přebytku houby odděluje na syrovátku a hutnější hmotu, pokud vypiju tu syrovátku dejme tomu poté, co se kefír dělal tak 10 hodin, může ještě obsahovat nějaký mléčný cukr nebo už by měl být rozložen ?

Většinou to nevadí, cukr je již rozložen, ovšem ta snášenlivost je stejně individuální.

Dagmara — ned led 29, 2012 9:12 pm

Dnes se mi stalo, že mi část houbiček klesla na dno.Do těď plavali nahoře.Nevíte čím to je?

Jarda — pon led 30, 2012 10:43 pm

Dagmara píše:

Dnes se mi stalo, že mi část houbiček klesla na dno.Do těď plavali nahoře.Nevíte čím to je?

Čím to je, to nevím, ale někdy plavou a jindy ne v tom by neměl být problém.

pavell — stř úno 01, 2012 11:43 am

kefír mám jako samostatné jídlo,a přidávám si do něj lněné semínko, když ještě přidám večer ořechové mléko nezačne to do oběda kvasit?
Díky Pavel

Filip08 — stř úno 01, 2012 11:57 am

Zdravím. Skladoval jsem Tibetskou houbu asi 4 dny v mléce s prošlou trvanlivostí (jiné nebylo). Myslíte že se to mohlo nějak negativně podepsat na té houbě, popřípadě jestli se díky tomu zkaženému mléku nevyvinuli nějaké negativně působící bakterie. Pokud ano, jak bych měl postupovat abych dal houbičku zase do pořádku? Dnes jdu koupit čerstvé mléko a tak mne napadlo ji v tom čerstvém mléku pořádně propláchnout a následně to mléko vylít a zalít houbu dalším ještě nepoužitým mlékem. Bude to stačit? Předem děkuji

Marťan — stř úno 01, 2012 2:22 pm

Moje houba už dostala taky párkrát pěknej záhul , naposledy jsem ji křísil za pomoci laktobacilů od Swisu a kefír byl za pár dní zas perfektní. Od té doby do kefíru tak 1x měsíčně kapsli přisypu a kefír je stále výborný. Řekl bych lepší než před tím.

Jarda — čtv úno 02, 2012 10:23 pm

pavell píše:

kefír mám jako samostatné jídlo,a přidávám si do něj lněné semínko, když ještě přidám večer ořechové mléko nezačne to do oběda kvasit?
Díky Pavel

To bude dost závislé na teplotě, čili v zimních měsících asi bez problémů, ale v létě to asi fungovat nebude.

Jarda — čtv úno 02, 2012 10:26 pm

Filip08 píše:

Zdravím. Skladoval jsem Tibetskou houbu asi 4 dny v mléce s prošlou trvanlivostí (jiné nebylo). Myslíte že se to mohlo nějak negativně podepsat na té houbě, popřípadě jestli se díky tomu zkaženému mléku nevyvinuli nějaké negativně působící bakterie. Pokud ano, jak bych měl postupovat abych dal houbičku zase do pořádku? Dnes jdu koupit čerstvé mléko a tak mne napadlo ji v tom čerstvém mléku pořádně propláchnout a následně to mléko vylít a zalít houbu dalším ještě nepoužitým mlékem. Bude to stačit? Předem děkuji

Nijak zásadně by to vadit nemělo, ta vydrží horší věci, ale pokud by se problém přeci jenom vyskytl, tak postupujte jak vám píše člen Marťan.

zuzis — úte úno 21, 2012 1:21 pm

Jarda píše:

Jak to píše Sybilla, nebo nechat řádně zkysnout, až se oddělí syrovátka scedit, přes plátýnko na tvaroh a nechat podle potřeby vykapat do požadované tvrdosti. Poté použít, buď jako měkký, nebo tvrdý tvaroh, nebo přisolit a zráním si vyrobit domácí sýr.

Dobrý den přeji. Mohl byste zopakovat jednoduchou výrobu na ten domácí sýr? Já to tady nemohu najít. Dělám si domácí tvaroh z kefíru, tak bych chtěla zkusit i něco jiného. Dá se ten sýr udělat i z kefíru nebo jen z toho zkyslého mléka? Radši bych z toho kefíru, kde mléko přešlo přes houbičky.

stevo69 — čtv bře 01, 2012 9:43 am

DablikLucka píše:

Dobrý den,
začala jsem pěstovat Tibetskou houbu. Zatím si na kefír zvykám, vždy ho nechám přes noc vychladit v lednici a přes den si ho vychutnávám.
Na prvních stránkách jsem se dočetla, že máte v plánu vydat knížku... Je knížka už v prodeji? Ráda bych se dozvěděla co nejvíce.
Je pravda, že Internet je zahlcený spoustou různých informací: zda houbu proplachovat nebo ne.
Musím se přiznat, že jsem první četla stránky, kde se píše "houbu proplachovat a to pořádně". Takže jsem ji denně koupala v tekoucí vodě. Zatím se jí nic nestalo, řekla bych, že velmi rychle roste. Až tady jsem se dočetla, že se nemá proplachovat. Takže od zítřka už ji proplachovat nebudu. Jen výjimečně.
Děkuji za odpověď

Ja preplachujem hubu len raz za 2-3 týžne a aj to vychladnutou prevarenou vodou.

stevo69 — čtv bře 01, 2012 8:51 pm

U nas na slovensku som kupil jogurt Madeta v sklenenej flaške a tiež sa mi celkom pozdaval. Ja si ešte z detstva pamatám jogurty v sklenených flaškách, tie boli výborné.ň

Přílohy:

mliečne.jpg [ 39.49 KiB | Zobrazeno 10737 krát ]

Jarda — čtv bře 01, 2012 11:29 pm

DablikLucka píše:

Dobrý den,
začala jsem pěstovat Tibetskou houbu. Zatím si na kefír zvykám, vždy ho nechám přes noc vychladit v lednici a přes den si ho vychutnávám.
Na prvních stránkách jsem se dočetla, že máte v plánu vydat knížku... Je knížka už v prodeji? Ráda bych se dozvěděla co nejvíce.
Je pravda, že Internet je zahlcený spoustou různých informací: zda houbu proplachovat nebo ne.
Musím se přiznat, že jsem první četla stránky, kde se píše "houbu proplachovat a to pořádně". Takže jsem ji denně koupala v tekoucí vodě. Zatím se jí nic nestalo, řekla bych, že velmi rychle roste. Až tady jsem se dočetla, že se nemá proplachovat. Takže od zítřka už ji proplachovat nebudu. Jen výjimečně.
Děkuji za odpověď

To víte, člověk míní a nedostatek času mění, sice na knížce pracuji, nicméně těžce nestíhám a jde to tedy dost pomalu. Houbu opravdu koupejte minimálně, moc jí to nesvědčí.

Jarda — sob bře 10, 2012 6:55 pm

MarcelaJ píše:

Dobrý den,
stále dokola to tady procházím, ale nemůžu se dopátrat. Můžete mě , prosím, někdo navést na stránku, kde je popsán přesný postup na domácí jogurt. Chtěla bych totiž koupit jogurtovač, tak ať vím jak na to.
Moc děkuji.

Nějaké informace ohledně jogurtovače jsou zde

Jarda — sob bře 10, 2012 7:02 pm

Dagmara píše:

Stalo se mi,že kefírové houbičky přestaly dělat kefír a nevím proč.Kupuji bio mléko plnotučné,protože čerstvé nemohu sehnat.Všechno bylo v pořádku i se množily a nějaké jsem rozdala a pak se začala prodlužovat doba kdy kefír houstl až nezhoustl ani po 24.hodinách a mléko spíš zapáchalo.Kolem houbiček se dělá hustá hmota ale to je vše.Nevíte někdo co se mohlo stát?

Členka Sybilla vám radí dobře, většinou je problém ve velikosti houbiček.

Dagmara — sob bře 10, 2012 9:23 pm

Jarda píše:

Členka Sybilla vám radí dobře, většinou je problém ve velikosti houbiček.

Ani to nepomohlo.Mléko se srazilo a na povrchu bylo hodně bublinek.Takže to kvasí.Ještě mě napadlo zkusit jiný druh mléka, neboť se mohlo stát že se jim do mléka dostalo něco špatného.Dám vědět jak to dopadlo.

janin — sob bře 10, 2012 10:56 pm

Dagmara píše:

Ani to nepomohlo.Mléko se srazilo a na povrchu bylo hodně bublinek.Takže to kvasí.Ještě mě napadlo zkusit jiný druh mléka, neboť se mohlo stát že se jim do mléka dostalo něco špatného.Dám vědět jak to dopadlo.

Ja som mala podobný problém.Okrem toho,že som ich potrhala,opláchla v mlieku ,pridala som do každého pollitrového pohára obsah jednej kapsuly laktobacilov Swiss,tak ako to už jeden člen fóra niekedy radil,no a zabralo to.Kefír je opäť výborný.

Jarda — pon bře 12, 2012 9:19 am

Dagmara píše:

Ani to nepomohlo.Mléko se srazilo a na povrchu bylo hodně bublinek.Takže to kvasí.Ještě mě napadlo zkusit jiný druh mléka, neboť se mohlo stát že se jim do mléka dostalo něco špatného.Dám vědět jak to dopadlo.

Zde vám dobře radí členka janin a již jsem zde i psal, že přidání laktíků houbičky zregeneruje.

Jenik2011 — úte bře 20, 2012 2:32 pm

MILCOM a.s. (Laktoflora):
http://www.milcom-as.cz/vum-a-laktoflor ... yrobu.html

Laktoflora Kefírová (sušená v sáčku):
- 30,-/ks (5g prášku)
- lze použít 10x (na 10L kefíru)
- k regeneraci TIBI houbičky
- trvanlivost 6měs. při 4°C od výroby

Laktoflora Kefírová zrna (v lahvičce):
- 192,-/ks (50g zrn)
- lze používat nekonečněkrát dle slov pracovnice
(je dobré si někde bokem držet čistou kultůru v šetrně paster. mléce viz leták)
- nutno dát do 3dnů do čerstvého mléka
- mají grády

Návody:
http://uloz.to/xWGDPJh/laktoflora-pdf

30.3.
TIBI Konvice 2L ..... 129,- (Globus)
- D13x20cm, 350g
- doporučuji v obchodě postavit na dlaždici (rovné dno), nutno doma dotáhnout kříž. šroubovákem

Přílohy:

TIBI Konvice 2L.jpg [ 34.49 KiB | Zobrazeno 10770 krát ]

Laktoflora KEFÍROVÁ na 1L.jpg [ 65.53 KiB | Zobrazeno 11035 krát ]

Laktoflora KEFÍROVÁ ZRNA.jpg [ 54.31 KiB | Zobrazeno 11035 krát ]

Jarda — čtv bře 22, 2012 7:53 am

Jenik2011 píše:

MILCOM a.s. (Laktoflora):

Laktoflora Kefírová (sušená v sáčku):
- 30,-/ks (5g prášku)
- lze použít 10x (na 10L kefíru)
- k regeneraci TIBI houbičky
- trvanlivost 6měs. při 4°C od výroby

Laktoflora Kefírová zrna (v lahvičce):
- 192,-/ks (50g zrn)
- lze používat nekonečněkrát dle slov pracovnice
(je dobré si někde bokem držet čistou kultůru v šetrně paster. mléce viz leták)
- nutno dát do 3dnů do čerstvého mléka
- mají grády

Návody:
http://uloz.to/xWGDPJh/laktoflora-pdf

To jsem ani nevěděl, že se to ještě, nebo již zase dodává.

Jenik2011 — čtv bře 22, 2012 9:20 am

To Jarda:
Takto dostupné jsou minimálně od roku 2009.
Nebýt mlékomatu na Zličíně tak o tom taky nevím.

Jenik2011 — čtv bře 22, 2012 3:31 pm

TIBI Tvaroh:

TIBI kefír (nemusí být plně oddělena syrovátka od tvarohového špuntu stačí když už kefír kreslí mozajku po stěnách sklenice a chutná zrale) prohřejeme za častého míchání ve vodní lázni na 38°C (cca. 2min) -> vypneme a necháme 3min. vysrážet -> oddělíme syrovátku a tvaroh v tvarožníku (cca. 2min.)

Takže výroba tvarohu z kefíru trvá touto cestou 7minut.
(A enzymy zůstanou.)
Krasně se to samo oddělí a tvarožník jde snadno umýt.

Přílohy:

TIBI Tvaroh.jpg [ 89.12 KiB | Zobrazeno 10970 krát ]

Xeelee — čtv bře 22, 2012 4:02 pm

Já tvaroh dělám tak, že nepromíchanej obsah sklenice naleju do sítka. Většina syrovátky proteče hned a zbytek tak do hodiny. Pak tvaroh propasíruju sítkem a kefírky hodím zpátky do sklenice. Propasírování zdaleka netrvá tak dlouho a předtím se kefíru nemusím nijak věnovat.

laco — pát bře 23, 2012 9:45 am

zdravim,
vcera som skusil 1x robit jogurt ( prevarene mlieko z automatu + kozi biely jogurt ) ,,,
rad by som sa vedel ak sa dlzka "jogurtovania" tych 12 hodin pretiahne na 24 napr ,,proste viac,, ta konzistencia jogurtu ak dosiahne svoj ideal potom zostava alebo pokracuje dalej v procese a ak ano co z toho vznikne ?:)

Dakujem

Xeelee — pát bře 23, 2012 11:46 am

laco píše:

zdravim,
vcera som skusil 1x robit jogurt ( prevarene mlieko z automatu + kozi biely jogurt ) ,,,
rad by som sa vedel ak sa dlzka "jogurtovania" tych 12 hodin pretiahne na 24 napr ,,proste viac,, ta konzistencia jogurtu ak dosiahne svoj ideal potom zostava alebo pokracuje dalej v procese a ak ano co z toho vznikne ?:)

Dakujem

U mýho jogurtovače se dá nastavit doba přípravy v hodinách a minutách. Pokud to jogurtovač neumí, tak ho po vypnutí musíš po vypnutí znovu zapnout. Nic jako ideál neexistuje. Existuje jen konzistence, která ti nejvíc vyhovuje, kterou si budeš muset najít.

laco — pát bře 23, 2012 11:53 am

Xeelee píše:

U mýho jogurtovače se dá nastavit doba přípravy v hodinách a minutách. Pokud to jogurtovač neumí, tak ho po vypnutí musíš po vypnutí znovu zapnout. Nic jako ideál neexistuje. Existuje jen konzistence, která ti nejvíc vyhovuje, kterou si budeš muset najít.

jogurtovac nemam , mam to v deke pri radiatore ,,aha takze to nijak nevadi ekd to bude dlhsie ..ok

vdala

cayenne — sob bře 24, 2012 11:54 am

zdravim,
pan Zajicek, mam otazku, zaobstaral som si kefirove huby ale najlepsie mlieko ake mozem zohnat je z automatu, ktore je urcite plne hormonov a antibiotik a neviem coho este. Ma vyznam robit kefir z takeho mlieka a pit denne aspon 1L ? Robil by som dobru vec pre zdravie? alebo to nema vobec zmysel vzhladom k zlej kvalite mlieka
Dakujem

laco — sob bře 24, 2012 4:48 pm

cayenne píše:

zdravim,
pan Zajicek, mam otazku, zaobstaral som si kefirove huby ale najlepsie mlieko ake mozem zohnat je z automatu, ktore je urcite plne hormonov a antibiotik a neviem coho este. Ma vyznam robit kefir z takeho mlieka a pit denne aspon 1L ? Robil by som dobru vec pre zdravie? alebo to nema vobec zmysel vzhladom k zlej kvalite mlieka
Dakujem

urcite je menej "napichane" ako ta biela tekutina z obchodu a nieje pasterizovane a ani odtucnene , podla mna po domacom koziom,ovciom je to 3 naj moznost ,
urob si test, zrob kefir z obchodu a z automatu a uvidis rozdiel ,takisto kefir poriesi vacsinu bakterii avsak ako pisal Peter Vesely prevarit pre istotu ...

Jarda — ned bře 25, 2012 9:50 am

laco píše:

jogurtovac nemam , mam to v deke pri radiatore ,,aha takze to nijak nevadi ekd to bude dlhsie ..ok

vdala

Ne, to nevadí, prostě jak bude, tak bude, to poznáte na konzistenci.

Jarda — ned bře 25, 2012 9:52 am

cayenne píše:

zdravim,
pan Zajicek, mam otazku, zaobstaral som si kefirove huby ale najlepsie mlieko ake mozem zohnat je z automatu, ktore je urcite plne hormonov a antibiotik a neviem coho este. Ma vyznam robit kefir z takeho mlieka a pit denne aspon 1L ? Robil by som dobru vec pre zdravie? alebo to nema vobec zmysel vzhladom k zlej kvalite mlieka
Dakujem

Jak vám správně píše člen laco, jde stále o nejvyšší dosažitelnou kvalitu a pokud nemáte lepší, tak je dobré.

prokera — ned bře 25, 2012 1:02 pm

cayenne píše:

zdravim,
pan Zajicek, mam otazku, zaobstaral som si kefirove huby ale najlepsie mlieko ake mozem zohnat je z automatu, ktore je urcite plne hormonov a antibiotik a neviem coho este. Ma vyznam robit kefir z takeho mlieka a pit denne aspon 1L ? Robil by som dobru vec pre zdravie? alebo to nema vobec zmysel vzhladom k zlej kvalite mlieka
Dakujem

to cayenne:
A nechces třeba zkusit bio mléko ze supermarketů? Ne že bych "jela" na bio věci , ale na tohle jsem narazila čirou náhodou v Albertu a když jsem zjistila, že stojí (aspoň u nás) dokonce méně než selské, začala jsem ho občas kupovat a houbě se po něm evidentně dobře daří ! S obsahem škodlivých látek by na tom mohlo být o něco lépe než obyčejné mléko ...ale jistotu dnes člověk samozřejmě nemá asi nikde . Proto osobně takové věci moc neřeším - snažím se z potravin vybrat to nejlepší co je k mání a když není extra kvalita na obzoru, beru co je .

dfgfh — pon bře 26, 2012 4:00 pm

Zdravíčko, slyšela jsem, že je dobré jednou za týden udělat selekci tibetských houbiček tím způsobem, že je ponořím do odstáté vody a ty, které zůstanou plavat na hladině, vyhodím, je to blbost, nebo špatně fungující či mrtvé houbičky na rozdíl od zdravých opravdu plavou?

Díky za info, Klára

laco — pon bře 26, 2012 4:17 pm

tak vytvoril som si jogurt , chut je celkom fajna, je taky mazlavy, konzistencia sice drzi ale ked ho rozmiesam tak uz nedrzi , chut jecca ako aktiviaz obchodu .

s kakom a sladikom je to pochutka ..

chcel som vediet avsak 1 vec,, z hladiska probiotik je to to iste ako kefir? myslim "silu", kefir predsa je tvoreny priamo hubami a toto je "len" reprodukovanie bakterii ... no neviem, len tak sa pytam :> ci to ma ten efekt

vdaka

Xeelee — pon bře 26, 2012 5:25 pm

laco píše:

tak vytvoril som si jogurt , chut je celkom fajna, je taky mazlavy, konzistencia sice drzi ale ked ho rozmiesam tak uz nedrzi , chut jecca ako aktiviaz obchodu .

s kakom a sladikom je to pochutka ..

chcel som vediet avsak 1 vec,, z hladiska probiotik je to to iste ako kefir? myslim "silu", kefir predsa je tvoreny priamo hubami a toto je "len" reprodukovanie bakterii ... no neviem, len tak sa pytam :> ci to ma ten efekt

vdaka

Activia je břečka a hlavně to není jogurt. Podle EU se nesmí jogurtem nazývat nic co není jogurt, proto tu jsou samé "jogurtové výrobky", "jogurtové nápoje" apod. Slovo jogurt na obalu nenajdeš.

Když jogurt nabereš lžičkou, tak by z ní neměl stéct. Z prodávanejch maj takovou konzistenci Hollandia nebo jogurty ve skle. Po rozmíchání bude řídkej každej jogurt.

laco — pon bře 26, 2012 5:47 pm

Xeelee píše:

Activia je břečka a hlavně to není jogurt. Podle EU se nesmí jogurtem nazývat nic co není jogurt, proto tu jsou samé "jogurtové výrobky", "jogurtové nápoje" apod. Slovo jogurt na obalu nenajdeš.

Když jogurt nabereš lžičkou, tak by z ní neměl stéct. Z prodávanejch maj takovou konzistenci Hollandia nebo jogurty ve skle. Po rozmíchání bude řídkej každej jogurt.

tou aktiviou som myslel iba chut , mne chuti, robil som ho z kravskeho mlieka a kozieho nepas. kupeneho jogurty, na lyzicke sa neroztecie ak vsak ho zamiesam tak uz hej

Misa — ned dub 01, 2012 4:19 pm

Premyslim o vyrobe jogurtu z Kurungovitu, jake pouzit mleko ? Hodi se nepasterizovane kozi ?

Jarda — úte dub 03, 2012 9:36 pm

dfgfh píše:

Zdravíčko, slyšela jsem, že je dobré jednou za týden udělat selekci tibetských houbiček tím způsobem, že je ponořím do odstáté vody a ty, které zůstanou plavat na hladině, vyhodím, je to blbost, nebo špatně fungující či mrtvé houbičky na rozdíl od zdravých opravdu plavou?

Díky za info, Klára

Tak to nevím, ale máčet houbičky ve vodě není moc dobrý nápad, již se to zde rozebíralo.

Jarda — úte dub 03, 2012 9:36 pm

Misa píše:

Premyslim o vyrobe jogurtu z Kurungovitu, jake pouzit mleko ? Hodi se nepasterizovane kozi ?

Určitě, kozí mléko plně vyhovuje.

Mikard — stř dub 04, 2012 10:47 am

Dobrý den,

Chtěl bych se zeptat zda-li se máslo řadí mezi mléčné produkty (chápu dle jeho způsoby výroby že je z mléka a , že mi tady leckterý chytrák řekne, že je to debilní otázka) protože je to v podstatě jenom tuk, bez laktozy a kaseinu. Ptám se proto neb mi jeden dobrý léčitel navrhnul dietu bez mléčných potravin doposud jsem se vyhýbal jen mléku ale vypadá to, že mi škodí i kasein což můžu potvrdit hned po vyřazení oněch produktů mi přestalo tvořit akné. děkuju moc chci tu dietu držet na 100%

Jenik2011 — stř dub 04, 2012 1:54 pm

To Mikard:
Máslo se řadí mezi mléčné produkty.
A mohu vás ujistit že alergeny kasein i laktózu obsahuje.
Proto se z něj dělá GHÍ který tento nedostatek odstraní.

Alergie se mi rozjede při denní konzumaci cca. 75g másla za dva týdny.

Dělám si GHÍ z másla od kravičky,TIBI kefír/tvaroh z kozího mléka a pohoda.

renis — stř dub 04, 2012 2:50 pm

Dobrý den, prosím o radu kde sehnat tibetskou houbu. Díky...

Xeelee — stř dub 04, 2012 3:13 pm

Mikard píše:

Dobrý den,

Chtěl bych se zeptat zda-li se máslo řadí mezi mléčné produkty (chápu dle jeho způsoby výroby že je z mléka a , že mi tady leckterý chytrák řekne, že je to debilní otázka) protože je to v podstatě jenom tuk, bez laktozy a kaseinu. Ptám se proto neb mi jeden dobrý léčitel navrhnul dietu bez mléčných potravin doposud jsem se vyhýbal jen mléku ale vypadá to, že mi škodí i kasein což můžu potvrdit hned po vyřazení oněch produktů mi přestalo tvořit akné. děkuju moc chci tu dietu držet na 100%

Máslo obsahuje necelých 20 % vody, cca necelý procento bílkovin, cukrů a možná i dalších látek z mléka. Čistej tuk je právě ghí.

pavell — sob dub 07, 2012 10:41 pm

Je nějaký funkční rozdíl mezi lepicolem,a domácím kefírem se semínky? Díky
Pavel

Jarda — pon dub 09, 2012 5:23 pm

pavell píše:

Je nějaký funkční rozdíl mezi lepicolem,a domácím kefírem se semínky? Díky
Pavel

Lepicol silně nabobtná ve střevním traktu a tvoří na stěně střeva kluzný film, což se jinak asi zajistit nedá, ještě to umí lněný macerát.

Nerazzurro — stř dub 11, 2012 5:52 pm

Plánuji koupit jogurtovač,když budu mít k dispozici nepasterizované mléko z mlékomatu,musím ho nějak tepelně upravovat,jak je všeobecně doporučováno?
Děkuji.

laco — stř dub 11, 2012 8:03 pm

Nerazzurro píše:

Plánuji koupit jogurtovač,když budu mít k dispozici nepasterizované mléko z mlékomatu,musím ho nějak tepelně upravovat,jak je všeobecně doporučováno?
Děkuji.

ja som ho neprevaral ale uz prevaram, ze vraj sa tym nic nepokazi .... a mas istotu ze ziaden smejd tam nebude :>

Jarda — pát dub 13, 2012 8:45 pm

Nerazzurro píše:

Plánuji koupit jogurtovač,když budu mít k dispozici nepasterizované mléko z mlékomatu,musím ho nějak tepelně upravovat,jak je všeobecně doporučováno?
Děkuji.

Nezbytně nutné to není, ale zase to ničemu nevadí, čili pokud chcete mít větší stupeň jistoty, tak klidně převařovat můžete.

Host — stř dub 25, 2012 9:03 pm

Pavelka. píše:

Ohledně upraveného kravského mléka běžného v obchodech je nutné přímo Selské mléko nebo stačí jiné 3,5 procent?

Osobně mi to selské moc nejede a mám pocit, že se v pokojové teplotě zgrcává a "kondenzuje" se v něm občas voda. Paradoxně chuťově nejlepší mi přijde UHT mléko Milblu, které je ve výsledku chuťově i konzistencí jak samet.
Testoval jsem pro zajímavost i acidofilní mléko a byl zvědavý jestli tibetská houba zdabluje jeho bakterie, ale nic z toho nebylo ani po 2 dnech. V acidofilním mléku přidané bakterie laktózu evidentně vyžerou, takže tibetská houba už v podstatě nemá co k jídlu a mléko zpracuje jen neznatelně. Docela by mě zajímalo jestli se acidofilní mléko dá jako alternativa použít? Ono je to asi pořád jenom tepelně ošetřené mléko, ikdyž s minimem laktózy a obohaceno o užitečné bakterie. Co dalšího za bordel tam ale zůstane je hádankou...

Lenka87 — pát dub 27, 2012 7:15 am

Dobrý den, už nějakou dobu piju kefír z tibetské houby a dělá mi dobře na střeva - mám candidu. Teď mi začal ale dělat hrozný věci, poprvé jsem prozvracela půlku dne, pak dva dny horečka, bolest celého těla, pomalu jsem ani nemohla vstát z postele. Houbičky jsem pořádně umyla a začala kefír dělat znova ale opět je mi po něm neskutečně zle, v noci jsem zase zvracela a k tomu všemu se přidal průjem. Tak se ptám, proč?? co dělám špatně? Konečně mi bylo zase trochu líp a teď se můj stav opět zhoršil a candida má opět volný prostor Mám houbičky vyhodit a koupit si nové? Nebo to je mnou že jsem přestala kefír snášet - žádné pauzy po 3 týdnech jsem si nedělala jak se všude uvádí. Děkuji moc za jakoukoliv odpověď. Lenka

Xeelee — pát dub 27, 2012 7:29 am

Lenka87 píše:

Dobrý den, už nějakou dobu piju kefír z tibetské houby a dělá mi dobře na střeva - mám candidu. Teď mi začal ale dělat hrozný věci, poprvé jsem prozvracela půlku dne, pak dva dny horečka, bolest celého těla, pomalu jsem ani nemohla vstát z postele. Houbičky jsem pořádně umyla a začala kefír dělat znova ale opět je mi po něm neskutečně zle, v noci jsem zase zvracela a k tomu všemu se přidal průjem. Tak se ptám, proč?? co dělám špatně? Konečně mi bylo zase trochu líp a teď se můj stav opět zhoršil a candida má opět volný prostor Mám houbičky vyhodit a koupit si nové? Nebo to je mnou že jsem přestala kefír snášet - žádné pauzy po 3 týdnech jsem si nedělala jak se všude uvádí. Děkuji moc za jakoukoliv odpověď. Lenka

Otázkou je, jestli to je opravdu kefírem. Problémy nastanou krátce po vypití? A pokud jo, tak bych spíš než propláchnutí preferoval pořízení nový tibetský houby nebo její vyřazení z jídelníčku.

Jarda — ned dub 29, 2012 10:39 am

Host píše:

Osobně mi to selské moc nejede a mám pocit, že se v pokojové teplotě zgrcává a "kondenzuje" se v něm občas voda. Paradoxně chuťově nejlepší mi přijde UHT mléko Milblu, které je ve výsledku chuťově i konzistencí jak samet.
Testoval jsem pro zajímavost i acidofilní mléko a byl zvědavý jestli tibetská houba zdabluje jeho bakterie, ale nic z toho nebylo ani po 2 dnech. V acidofilním mléku přidané bakterie laktózu evidentně vyžerou, takže tibetská houba už v podstatě nemá co k jídlu a mléko zpracuje jen neznatelně. Docela by mě zajímalo jestli se acidofilní mléko dá jako alternativa použít? Ono je to asi pořád jenom tepelně ošetřené mléko, ikdyž s minimem laktózy a obohaceno o užitečné bakterie. Co dalšího za bordel tam ale zůstane je hádankou...

Tak použít by se asi dalo, ale cenově nic moc a stejně nevíte, co v tom máte.

Jarda — ned dub 29, 2012 10:48 am

Lenka87 píše:

Dobrý den, už nějakou dobu piju kefír z tibetské houby a dělá mi dobře na střeva - mám candidu. Teď mi začal ale dělat hrozný věci, poprvé jsem prozvracela půlku dne, pak dva dny horečka, bolest celého těla, pomalu jsem ani nemohla vstát z postele. Houbičky jsem pořádně umyla a začala kefír dělat znova ale opět je mi po něm neskutečně zle, v noci jsem zase zvracela a k tomu všemu se přidal průjem. Tak se ptám, proč?? co dělám špatně? Konečně mi bylo zase trochu líp a teď se můj stav opět zhoršil a candida má opět volný prostor Mám houbičky vyhodit a koupit si nové? Nebo to je mnou že jsem přestala kefír snášet - žádné pauzy po 3 týdnech jsem si nedělala jak se všude uvádí. Děkuji moc za jakoukoliv odpověď. Lenka

To je docela divné, zvláště pokud jste kefír bez problémů snášela a nevidíte v něm žádný velký chuťový, ani jiný rozdíl, třeba změna konzistence. Každopádně na pár dní kefír vynechte a vyzkoušejte jiná probiotika, třeba domácí jogurt z konkrétních laktobacilárních kultur, což jsem zde již také popisoval.

doubleingram — pon kvě 07, 2012 7:49 pm

Zdravim vsechny,

dnes jsem dostal kefirky od Amy (timto ji dekuju) a vlozil jsem je (asi 4 lzice) do litru mleka z mlekomatu (Agro Jesenice) zamichal a dal do nadoby z Ikey, viz obrazek, je to takle ok, nebo radite jinak?
Diky

Přílohy:

2.jpg [ 170.84 KiB | Zobrazeno 11457 krát ]

Xeelee — pon kvě 07, 2012 9:53 pm

doubleingram píše:

Zdravim vsechny,

dnes jsem dostal kefirky od Amy (timto ji dekuju) a vlozil jsem je (asi 4 lzice) do litru mleka z mlekomatu (Agro Jesenice) zamichal a dal do nadoby z Ikey, viz obrazek, je to takle ok, nebo radite jinak?
Diky

Je to OK. Kefír si můžeš dělat snad ve všem kromě kovu a ani mléko nemusíš přikrývat. Litr mléka mi přijde jako dost velký množství. To chceš konzumovat pravidelně takový dávky?

inzenyr — pon kvě 07, 2012 11:29 pm

doubleingram píše:

Zdravim vsechny,

dnes jsem dostal kefirky od Amy (timto ji dekuju) a vlozil jsem je (asi 4 lzice) do litru mleka z mlekomatu (Agro Jesenice) zamichal a dal do nadoby z Ikey, viz obrazek, je to takle ok, nebo radite jinak?
Diky

Jednodussi nez pres sklenici davat uterku je sundat tu gumu na vicku a vicko normalne zavrit.

Delam to upne stejne.

Jinak je to OK.

Inzenyr

doubleingram — úte kvě 08, 2012 8:04 am

inzenyr píše:

Jednodussi nez pres sklenici davat uterku je sundat tu gumu na vicku a vicko normalne zavrit.

Delam to upne stejne.

Jinak je to OK.

Inzenyr

Ok, diky za radu a funguje Vam to v pohode, mel jsem za to, ze by to melo trochu "dychat", ale neviv do jake miry apod. zas aby tam nepadalo ze vzduchu co nema, proto jsem to prikryl tou latkou.
Tet jsme to zkusil a je to asi nejak takhle jestli jsem to dobre pochopil (te drat mate vzadu zahaknuty, nebo vyndany?):

Přílohy:

3.jpg [ 173.19 KiB | Zobrazeno 11426 krát ]

doubleingram — úte kvě 08, 2012 8:17 am

Xeelee píše:

Je to OK. Kefír si můžeš dělat snad ve všem kromě kovu a ani mléko nemusíš přikrývat. Litr mléka mi přijde jako dost velký množství. To chceš konzumovat pravidelně takový dávky?

No Jarda kefir vychvaluje a doporucuje mnozstvi dle chuti tak nevim co na tom muze byt kontraproduktivni a dale mam tet dost veci k reseni a kupuju zatim mliko od z melkomatu Agro Jesenice na Karaloku, po pul litru mi to prijde malo a nemam cas tam tolik jezdit (snad envadi kdyz ho mam nekdy den dva v lednici nez dam do kefiru).
A take mam tet psychicky (resim skuoinovou terapii a bohuzel i AD) i fyzicky obtize (kandida, nemam moc hlad, silena unava a teploty mi litaj nahoru dolu).
Takze resim stravu pri kandidoze a zatim hledam vhodne zdroje jidla atd, shanim suplementy, pH pap. atd.
Je to tet docela mazec, procet sem cely vlakno o knandide a uplne moudrej z toho nejsem. docela se to tet zlepsilo, nemam uz takovy nadymani apod ale ty teploty a unava spolu s ne moc velkou chuti na jidlo mi dost davaj.
Koukal jsem, ze si co se tyka kandidy a i jinych veci dost zbehly, ocenil bychnekdy moznost osobniho setkani, bydlime kousicek od sebe (klidne i dneska, kdyz je volno).

Xeelee — úte kvě 08, 2012 12:56 pm

doubleingram píše:

No Jarda kefir vychvaluje a doporucuje mnozstvi dle chuti tak nevim co na tom muze byt kontraproduktivni a dale mam tet dost veci k reseni a kupuju zatim mliko od z melkomatu Agro Jesenice na Karaloku, po pul litru mi to prijde malo a nemam cas tam tolik jezdit (snad envadi kdyz ho mam nekdy den dva v lednici nez dam do kefiru).
A take mam tet psychicky (resim skuoinovou terapii a bohuzel i AD) i fyzicky obtize (kandida, nemam moc hlad, silena unava a teploty mi litaj nahoru dolu).
Takze resim stravu pri kandidoze a zatim hledam vhodne zdroje jidla atd, shanim suplementy, pH pap. atd.
Je to tet docela mazec, procet sem cely vlakno o knandide a uplne moudrej z toho nejsem. docela se to tet zlepsilo, nemam uz takovy nadymani apod ale ty teploty a unava spolu s ne moc velkou chuti na jidlo mi dost davaj.
Koukal jsem, ze si co se tyka kandidy a i jinych veci dost zbehly, ocenil bychnekdy moznost osobniho setkani, bydlime kousicek od sebe (klidne i dneska, kdyz je volno).

V litru mléka je spousta bílkovin. Nevím co dalšího jíš, ale za den bys jich měl sníst maximálně 1 gram na kilo váhy, radši míň. Navíc kasein je dost problematickej a k tomu ještě někoho kefír zahleňuje.

Osobní setkání? Proč ne. Napiš mi soukromou zprávu a nějak se domluvíme.

doubleingram — úte kvě 08, 2012 1:21 pm

Xeelee píše:

V litru mléka je spousta bílkovin. Nevím co dalšího jíš, ale za den bys jich měl sníst maximálně 1 gram na kilo váhy, radši míň. Navíc kasein je dost problematickej a k tomu ještě někoho kefír zahleňuje.

Osobní setkání? Proč ne. Napiš mi soukromou zprávu a nějak se domluvíme.

No bilkovin moc neprijimam, resp. zatim nedokazu presne zjistovat mnozstvi denne (flora kalk. znam ale neni tam vse, ano i googlovat umim )
Rikas max. tzn ze kdyz mam 80 kg, tak max 80g a muze byt min, nebo pak clovek hubne a nepocita se do toho celkovy kaloricky prijem za den?
Kolik je ve vyslednem kefiru bilkovin, cca?
Ty kefir nepijes, mel jsem za to ze ano?
Kasein, v cem je tak problematicky?

Diky

Xeelee — úte kvě 08, 2012 3:26 pm

doubleingram píše:

No bilkovin moc neprijimam, resp. zatim nedokazu presne zjistovat mnozstvi denne (flora kalk. znam ale neni tam vse, ano i googlovat umim )
Rikas max. tzn ze kdyz mam 80 kg, tak max 80g a muze byt min, nebo pak clovek hubne a nepocita se do toho celkovy kaloricky prijem za den?
Kolik je ve vyslednem kefiru bilkovin, cca?
Ty kefir nepijes, mel jsem za to ze ano?
Kasein, v cem je tak problematicky?

Cca 33 gramů. Napiš mi. Vysvětlím ti to osobně a proberem co tě trápí.

Jarda — sob kvě 12, 2012 7:47 am

doubleingram píše:

No Jarda kefir vychvaluje a doporucuje mnozstvi dle chuti tak nevim co na tom muze byt kontraproduktivni a dale mam tet dost veci k reseni a kupuju zatim mliko od z melkomatu Agro Jesenice na Karaloku, po pul litru mi to prijde malo a nemam cas tam tolik jezdit (snad envadi kdyz ho mam nekdy den dva v lednici nez dam do kefiru).
A take mam tet psychicky (resim skuoinovou terapii a bohuzel i AD) i fyzicky obtize (kandida, nemam moc hlad, silena unava a teploty mi litaj nahoru dolu).
Takze resim stravu pri kandidoze a zatim hledam vhodne zdroje jidla atd, shanim suplementy, pH pap. atd.
Je to tet docela mazec, procet sem cely vlakno o knandide a uplne moudrej z toho nejsem. docela se to tet zlepsilo, nemam uz takovy nadymani apod ale ty teploty a unava spolu s ne moc velkou chuti na jidlo mi dost davaj.

On se dá aplikovat dokonce i jako jediné denní jídlo, čili se pije pouze kefír a nic se nejí, nicméně to nemusí být pro každého naprosto ideální a pokud jde o detoxikační reakce, tak nemusí být příjemné, je to dost síla jak laktíci likvidují kandidu.

jasminka — sob kvě 12, 2012 5:05 pm

Ahoj,
jsem tu nova a chtela bych se zeptat na problem, ktery se mi stal po nekolikadenim piti kefiru z tibetske houby.
Dostala jsem ji od jedne moc hodne pani, pry se nema prodavat, ale darovat.Dala mi k tomu i navod a sama si jej pry dlouhou dobu delala z krabicoveho mleka.
Par dni to bylo vpohode, dle rady jsem houbu zalila mlekem, ale ne krabicovym, nybrz ze soukrome farmy, kde jej setrne pasterizuji, chutnejsi mleko jsem nepila a dokonce jako jedine mi nezpusobovalo zadne travici problemy, ponevadz se z nej nesbira smetana.Problemy jsem mela po kozim mleku z farmy tez, coz nechapu, ale pekne me prohnal.
aAle zpet k hoube.Dala jsem ji do keramickeho hrnku na kafe, zalila mlekem, dala na stul a prikryla ubrouskem.Po 12hod.jsem jej promichala plastovou lzickou a po 24hodinach scedila a proplachla na cedniku vodou, ale z vodovodu, studenou, nbeo mirne vlaznou a napoj bud vypila, nebo dala do lednice na druhy den.Prvni den po vypito jsem dostala nahlou krec do bricha, ale pak to preslo a nic se nedelo, akorat, ze jsem nechodila pravidelne na velkou, coz predtim slo,po vypiti kefiru i az za dva dny.Po cca 10dnech jsem dostala velke krece do bricha a litala jsem na velkou, jako nikdy.Nechapu, co ze me vse vyslo a kde se to hlavne vzalo, nebyl to vyslovene prujem, ale mekci stolice a strasne zapachala, plna slizu.K tomu se pridalo paleni zahy, hrtanu a reflux jicnu, kdy se mi vracelo jidlo a abnormalni krkani naprosto po vsem, kdyz jsem jen kousla do rohliku.Trosku zimnice,nadmuta, proste mi bylo fakt blbe.Houbu jsem tedy darovala radeji dal.
rada bych se zeptala, zda se tohle tez nekomu stalo a zda to mam jeste zkusit, nebo radeji ne.Nekde jsem cetla, ze muze byt v nasem pasmu naopak skodliva a obsahovat skodlive bakterie a zpusobit v budoucnu vazne problemy.Ze bychom nemeli konzumovat neco, naco nejsme zvykli a z jineho podnebi apod.Ze tam maji jiny vzduch, zivot, potraviny a take organismus.
Vsimla jsem si na te hoube totiz, kdyz jsem kefir pasirovala pres cednik slizu, ktery se tahnul a po nekolika dnech byl ten napoj sice chutny porad, ale takovy hlenovity, jako omacka, uz to nebyl ten kefir a ten sliz pak ve stolici asi potvrdil, ze to bylo z toho.
Mam to jeste zkusit, udelala jsem neco spatne, nebo radeji ne a muzu mit alergii?Nebo byl problem treba v te hoube uz, ale kde sehnat zdravou?Take jsem, jak se namnozila behem tech par dni ji neoddelila a mela ji v tom hrnicku, coz asi bylo malo mleka na takove mnozstvi, asi dve polevkove lzice houby.Jsem z toho dost nestastna, ponevadz jsem myslela, ze me spis pomuze a byla jsem rada, ze jsem ji sehnala.

ovekyska — sob kvě 12, 2012 8:38 pm

jasminka píše:

...akorat, ze jsem nechodila pravidelne na velkou, coz predtim slo,po vypiti kefiru i az za dva dny...

zapcha po kefire zrejme nie je nic nezvycajne, mala so s ty proble (teraz nevie, lebo ju nepijem), manzel to iste!
Svokor mi to tiez potvrdil a mladsia dcerka, ktora kefir pije viac menej pravidelne, tiez nema po nom idealnu stolicu, skor menej casto ako viac...

k slizu v kefire, myslim, ze to moze byt problem velkeho mnozstva hub na malo lieka.
dava sa na pol litra tusim lyzica.... opravte ma prosim, ak sa mylim.

mimochodom, o kefire je tu cele vlakno.

jasminka — sob kvě 12, 2012 8:55 pm

Mozna to bylo tim, ale jedno je jiste, uz bych takovy den nechtela zazit, bylo to desny.Stesti, ze jsem byla doma a byl svatek, kdybych byla nekde na cestach mimo domov, neumim si to predstavit.A je to uz par dni, ale porad krkam, jde mi vzduch nahoru do jicnu po jakemkoliv, byt dietnim jidle,piti, dokonce i po bananu a jsem nafoukla.Tim jsem trpela i driv, ale ted je to horsi.A pali me hrtan trochu.
Cetla jsem, ze ten sliz je docela nebezpecny prave kvuli tomuto, ale jak se ho zbavit na hoube a hlavne, aby vubec se neudelal?Ani proplachovani v ruce nepomohlo.

Amy — sob kvě 12, 2012 10:06 pm

jasminka píše:

....
Cetla jsem, ze ten sliz je docela nebezpecny prave kvuli tomuto, ale jak se ho zbavit na hoube a hlavne, aby vubec se neudelal?Ani proplachovani v ruce nepomohlo...

Jasminko,
zkus si přečíst tento článek o tibetské houbě: http://www.zdravi-az.cz/doc/R03_56-57_k ... r_bohu.pdf

Mimo jiné se tam píše, že "...oplachování vede ke smytí účinné slizovité vrstvy na jejím povrchu, v důsledku čehož se pak houba k výrobě kefíru hůře nastartovává..."

Navíc proplachování houby v chlorované vodě vede k jejímu zániku.

Také je dobré toto vlákno:

aja — úte kvě 15, 2012 11:26 am

Je vhodné přidat do kefíru avokádo? Přece jen, jedno je koncentrovaný zdroj bílkovin, druhé zase tuku..

Nerazzurro — úte kvě 15, 2012 11:43 am

Dobrý den.Začal jsem si dělat jogurty a kefír z kozího mléka. Dříve jsem dělal z kravského a jogurty i kefír byly krásně husté, ale ted u kozího mléka takové hustoty nedosáhnu. Zkoušel jsem i kozí mléko z různých zdrojů,pokaždé je to stejné.Kefír má konzistenci téměř jako mléko. Navíc to po kvašení chytne takové "kozí aroma",ale to ,předpokládám, není na škodu.

derkel — úte kvě 15, 2012 2:13 pm

Nerazzurro píše:

Dobrý den.Začal jsem si dělat jogurty a kefír z kozího mléka. Dříve jsem dělal z kravského a jogurty i kefír byly krásně husté, ale ted u kozího mléka takové hustoty nedosáhnu. Zkoušel jsem i kozí mléko z různých zdrojů,pokaždé je to stejné.Kefír má konzistenci téměř jako mléko. Navíc to po kvašení chytne takové "kozí aroma",ale to ,předpokládám, není na škodu.

Já jsem změnu nezaznamenal, možná ještě nejsou houbičky zvyklé na přechod z jiného mléka.

Xeelee — úte kvě 15, 2012 6:35 pm

derkel píše:

Nerazzurro píše:

Dobrý den.Začal jsem si dělat jogurty a kefír z kozího mléka. Dříve jsem dělal z kravského a jogurty i kefír byly krásně husté, ale ted u kozího mléka takové hustoty nedosáhnu. Zkoušel jsem i kozí mléko z různých zdrojů,pokaždé je to stejné.Kefír má konzistenci téměř jako mléko. Navíc to po kvašení chytne takové "kozí aroma",ale to ,předpokládám, není na škodu.

Já jsem změnu nezaznamenal, možná ještě nejsou houbičky zvyklé na přechod z jiného mléka.

Ty si děláš hustej kefír z kozího mléka? Já to zatím neměl možnost vyzkoušet, ale našel sem tohle: http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=92054

Citace:

Složení kozího mléka je podobné kravskému, ale je v něm obsaženo nepatrně více tuků, sirných aminokyselin, vápníku, fosforu, draslíku, hořčíku, manganu, vitaminu A a B2 a niacinu, mastných kyselin s krátkým řetězcem, ale méně celkových bílkovin, vitaminu E, B6, B12, kyseliny listové, karotenu (způsobuje bílou barvu sýrů), zinku a selenu.

Citace:

Z hlediska výroby sýrů se nepříznivě projevuje v kozím mléce chybějící alfa-s1-kasein, který má význam pro vytváření kaseinové sýřeniny.

Což je ze zdravotního hlediska jen dobře, protože tohle lepidlo v těle nedělá nic dobrýho.

Citace:

Kozímu mléku se připisují zázračné uzdravovací účinky (...) a menší vliv na vznik alergií než u kravského mléka. Klinické zkoušky však nedospívají k jednoznačným závěrům (viz Alergie na mléko). Někteří alergici na kasein mohou pít kozí mléko, někteří alergici nemohou pít žádné mléko.

Na druhou stranu by to ale mohlo vysvětlovat řidší kefír.

Jarda — sob kvě 19, 2012 7:06 am

jasminka píše:

Ahoj,
jsem tu nova a chtela bych se zeptat na problem, ktery se mi stal po nekolikadenim piti kefiru z tibetske houby.
Dostala jsem ji od jedne moc hodne pani, pry se nema prodavat, ale darovat.Dala mi k tomu i navod a sama si jej pry dlouhou dobu delala z krabicoveho mleka.
Par dni to bylo vpohode, dle rady jsem houbu zalila mlekem, ale ne krabicovym, nybrz ze soukrome farmy, kde jej setrne pasterizuji, chutnejsi mleko jsem nepila a dokonce jako jedine mi nezpusobovalo zadne travici problemy, ponevadz se z nej nesbira smetana.Problemy jsem mela po kozim mleku z farmy tez, coz nechapu, ale pekne me prohnal.
aAle zpet k hoube.Dala jsem ji do keramickeho hrnku na kafe, zalila mlekem, dala na stul a prikryla ubrouskem.Po 12hod.jsem jej promichala plastovou lzickou a po 24hodinach scedila a proplachla na cedniku vodou, ale z vodovodu, studenou, nbeo mirne vlaznou a napoj bud vypila, nebo dala do lednice na druhy den.Prvni den po vypito jsem dostala nahlou krec do bricha, ale pak to preslo a nic se nedelo, akorat, ze jsem nechodila pravidelne na velkou, coz predtim slo,po vypiti kefiru i az za dva dny.Po cca 10dnech jsem dostala velke krece do bricha a litala jsem na velkou, jako nikdy.Nechapu, co ze me vse vyslo a kde se to hlavne vzalo, nebyl to vyslovene prujem, ale mekci stolice a strasne zapachala, plna slizu.K tomu se pridalo paleni zahy, hrtanu a reflux jicnu, kdy se mi vracelo jidlo a abnormalni krkani naprosto po vsem, kdyz jsem jen kousla do rohliku.Trosku zimnice,nadmuta, proste mi bylo fakt blbe.Houbu jsem tedy darovala radeji dal.
rada bych se zeptala, zda se tohle tez nekomu stalo a zda to mam jeste zkusit, nebo radeji ne.Nekde jsem cetla, ze muze byt v nasem pasmu naopak skodliva a obsahovat skodlive bakterie a zpusobit v budoucnu vazne problemy.Ze bychom nemeli konzumovat neco, naco nejsme zvykli a z jineho podnebi apod.Ze tam maji jiny vzduch, zivot, potraviny a take organismus.
Vsimla jsem si na te hoube totiz, kdyz jsem kefir pasirovala pres cednik slizu, ktery se tahnul a po nekolika dnech byl ten napoj sice chutny porad, ale takovy hlenovity, jako omacka, uz to nebyl ten kefir a ten sliz pak ve stolici asi potvrdil, ze to bylo z toho.
Mam to jeste zkusit, udelala jsem neco spatne, nebo radeji ne a muzu mit alergii?Nebo byl problem treba v te hoube uz, ale kde sehnat zdravou?Take jsem, jak se namnozila behem tech par dni ji neoddelila a mela ji v tom hrnicku, coz asi bylo malo mleka na takove mnozstvi, asi dve polevkove lzice houby.Jsem z toho dost nestastna, ponevadz jsem myslela, ze me spis pomuze a byla jsem rada, ze jsem ji sehnala.

Tak rad se vám dostalo dost a dobrých třeba členka Amy vám to píše jasně. Trochu si zde problematiku kefíru nastudujte a patrně vám dojde, že starší kefír tvoří zácpu, vždy likviduje kvasinku a uvedené potíže bych viděl na odumírání kvasinek, čili zabývat se kvasinkou.

Jarda — sob kvě 19, 2012 7:09 am

aja píše:

Je vhodné přidat do kefíru avokádo? Přece jen, jedno je koncentrovaný zdroj bílkovin, druhé zase tuku..

Většinou to nevadí, klidně vyzkoušejte.

Jarda — sob kvě 19, 2012 7:12 am

Nerazzurro píše:

Dobrý den.Začal jsem si dělat jogurty a kefír z kozího mléka. Dříve jsem dělal z kravského a jogurty i kefír byly krásně husté, ale ted u kozího mléka takové hustoty nedosáhnu. Zkoušel jsem i kozí mléko z různých zdrojů,pokaždé je to stejné.Kefír má konzistenci téměř jako mléko. Navíc to po kvašení chytne takové "kozí aroma",ale to ,předpokládám, není na škodu.

Ano, většinou řidší je, což dost záleží na složení kozího mléka, které se dost liší, dle toho co koza zrovna žere. Ničemu to nevadí, jde spíše o zvyk a také houba se musí na jiné mléko adaptovat.

jasminka — sob kvě 19, 2012 1:16 pm

Dekuji vsem za uzitecne rady a postrehy.
Spis to vypadalo, ze budu mit asi na tu houbu alergii, coz bych nebyla jedina, proste mi nebude delat dobre.Ted me ceka vysetreni, tak uvidime.
Nebo se do ni dostala nejaka bakterie nezadouci, dalsi lide me tvrdi, ze zato mohl ten sliz a ze oni houbu denne proplachuji leta a pohoda.
Jeste jednou to zkusim s jinou houbou a pokud by se to opakovalo, tak holt s tim musim prestat, ponevadz s temi problemy pak se neda ani jit ven.
Co se tyce koziho mleka, tak jsem mela z farmy, setrene pasterizovane, ale litala jsem po nem v krecich na zachod tez, jako po rade kravskych.Pak jsem zkusila farmarske kravske, setrne pasterizovane a to je jedine, ktere muzu pit nahusto i v kave a nic mi to nedela, naopak po nem chodim pravidelne, zklidni se mi zaludek kyseliny a mam pravidelnou a normalni stolici.Pry ho delaji jinym zpusobem, ze nesbiraji smetanu z nej, cili je smetanove a je fakt strasne lahodne.

doubleingram — ned kvě 20, 2012 2:59 pm

Delam kefir asi mesic v lednici a jel ok ale posledni dobou je takovy spis do tvarohu a malinko nasladly, dela stopu na sklenici ale tak jako hrudkovati a neni to ono co bylo. Zkusil jsme tam hodit tabletku swiss lact. ale prijde mi ze nic moc. Nemate s tim nekdo zkusenosti, neni uz moc kefirek nebo jim mam dat dietu ci co?

Diky

lev — pon kvě 21, 2012 7:27 pm

Dobrý den,

chci si vzít s sebou na dovolenou tibetskou houbu, abych si mohla dělat kefír, ale nemám možnost dostat se tam k nepasterizovanému mléku. Proto se chci zeptat, zda je možné použít trvanlivé mléko z obchodu. Nepoškodí pasterizované mléko houbu a nesníží její účinky?

Dál by mě zajímalo, jestli půl litr kefíru denně pokryje denní potřebu bílkovin a vápníku? Díky za odpovědi.

doubleingram — pon kvě 21, 2012 9:03 pm

lev píše:

Dobrý den,

chci si vzít s sebou na dovolenou tibetskou houbu, abych si mohla dělat kefír, ale nemám možnost dostat se tam k nepasterizovanému mléku. Proto se chci zeptat, zda je možné použít trvanlivé mléko z obchodu. Nepoškodí pasterizované mléko houbu a nesníží její účinky?

Dál by mě zajímalo, jestli půl litr kefíru denně pokryje denní potřebu bílkovin a vápníku? Díky za odpovědi.

Co se tyka mleka, nevim kam jedes ale slusne je Selske mleko ale moc ho nemaji, co se tyka bilkovin, pochybuji,v pul litru kefiru je tak 16g bilkovin, koukni na Flora kalkulacku a mas jasno http://www.flora.cz/ekalkulacka/e_index.htm a neco je i tu http://www.czfcdb.cz/ Denni davka bilkovin pokud nemas kvasinku a nesportujes nebo fyzicky nepracujes tak 0,5-1g na kg vahy, s vapnikem je to trochu slozitejsi, vetsinou ho lide maji dost a je spise deficitni horcik podle toho co jsem vycetl, jinak mlecne vyrobky podle Jardy spis vapnik odebiraji, jde o to jak se stravujes, napr. mak ho ma dost atd. Neda se to takhle jednoduse rict a je to dossouvislosti. Idealne si nechat udelat krevni testy nebo vlasovou analyzu a vis na cem si.

lev — úte kvě 22, 2012 11:29 am

A já si až do teď myslela, že kefír je plný bílkovin a vápníku. Stravuju se podobně jako vitariáni, hodně ovoce, zeleniny, ovocných a zeleninových šťáv, ořechy, semena, kefír, občas sirná patlanice. Hořčík piju denně už dva roky. Denně civičím čtyřicet minut na crosstrenažeru. Obávám se, že nedávám tělu dost bílkovin, nechci přijít o svaly a viset.

doubleingram — úte kvě 22, 2012 12:46 pm

lev píše:

A já si až do teď myslela, že kefír je plný bílkovin a vápníku. Stravuju se podobně jako vitariáni, hodně ovoce, zeleniny, ovocných a zeleninových šťáv, ořechy, semena, kefír, občas sirná patlanice. Hořčík piju denně už dva roky. Denně civičím čtyřicet minut na crosstrenažeru. Obávám se, že nedávám tělu dost bílkovin, nechci přijít o svaly a viset.

A v cem hledas problem, hubnes nebo ti mizi svaly? Orechy a semena obsahuji take docela dost bilkovin a nejake jde ziskat i z ovozelu co ja vim. Osobne s bilkoviami a jinym take dost zapasim, chce si to pocitat na te flore, pak mas cca predstavu co si prijmula.

lev — úte kvě 22, 2012 4:36 pm

Hubnu, ale obávám se, že víc svalů, než tuku. Aspon podle měření na jakémsi přístroji, co mi dělala dokorka.

sakul — úte kvě 22, 2012 8:16 pm

doubleingram píše:

Co se tyka mleka, nevim kam jedes ale slusne je Selske mleko ale moc ho nemaji, co se tyka bilkovin, pochybuji,v pul litru kefiru je tak 16g bilkovin, koukni na Flora kalkulacku a mas jasno http://www.flora.cz/ekalkulacka/e_index.htm a neco je i tu http://www.czfcdb.cz/ Denni davka bilkovin pokud nemas kvasinku a nesportujes nebo fyzicky nepracujes tak 0,5-1g na kg vahy, s vapnikem je to trochu slozitejsi, vetsinou ho lide maji dost a je spise deficitni horcik podle toho co jsem vycetl, jinak mlecne vyrobky podle Jardy spis vapnik odebiraji, jde o to jak se stravujes, napr. mak ho ma dost atd. Neda se to takhle jednoduse rict a je to dossouvislosti. Idealne si nechat udelat krevni testy nebo vlasovou analyzu a vis na cem si.

Tak pokud nejste překyselený tak se příliš častou konzumací kefíru a jiných mléčných výrobků kde pracují bakterie (tvrdé sýry) myslím dá slušně převápnit

doubleingram — úte kvě 22, 2012 8:36 pm

sakul píše:

Tak pokud nejste překyselený tak se příliš častou konzumací kefíru a jiných mléčných výrobků kde pracují bakterie (tvrdé sýry) myslím dá slušně převápnit

Denne piju 0,5 l domaciho kefiru a obcas tvaroh, chystam se delat k tomu kefiru jeste SP, to uz je moc? Jak se projevuje prevapneni a jaka je souvislost prekyseleni vs vapnik, velmi by me to zajimalo. Dik Sakule predem, muzem si tykat doufam

Xeelee — stř kvě 23, 2012 2:02 am

doubleingram píše:

Jak se projevuje prevapneni a jaka je souvislost prekyseleni vs vapnik, velmi by me to zajimalo.

Při překyselení tělo potřebuje vápník k odstranění kyselin z těla. Proto silně kyselinotvorný mléko tělo odvápňuje i když obsahuje velký množství vápníku. Když člověk není překyselenej, tak by z mléčných výrobků mohl vápník získat. Osobně o tom ale nic nevím a netuším, jak moc je vápník z mléka využitelnej.

Vševěd — stř kvě 23, 2012 8:25 am

Xeelee píše:

doubleingram píše:

Jak se projevuje prevapneni a jaka je souvislost prekyseleni vs vapnik, velmi by me to zajimalo.

Při překyselení tělo potřebuje vápník k odstranění kyselin z těla. Proto silně kyselinotvorný mléko tělo odvápňuje i když obsahuje velký množství vápníku. Když člověk není překyselenej, tak by z mléčných výrobků mohl vápník získat. Osobně o tom ale nic nevím a netuším, jak moc je vápník z mléka využitelnej.

Nadbytek vápníku = ledvinové kameny...

sakul — stř kvě 23, 2012 8:35 pm

Tak předně dostanou nafrak ledviny a můžou se paradoxně objevit trable s lámavosti kostí. Ta kombinaci nemusí být příliš, záleží jak jste na tom s vápníkem nyní a jak jej vstřebáváte. Nejlépe to zjistíte pomocí vlas. analýzy, případně orientačně z krve. Já jsem se takto převápnil na 200 procent, nicméně je možné že je to díky tomu, že jsem krev. skupina 0 a tam je často s mléčnými výrobky trable.

doubleingram — stř kvě 23, 2012 9:33 pm

sakul píše:

Tak předně dostanou nafrak ledviny a můžou se paradoxně objevit trable s lámavosti kostí. Ta kombinaci nemusí být příliš, záleží jak jste na tom s vápníkem nyní a jak jej vstřebáváte. Nejlépe to zjistíte pomocí vlas. analýzy, případně orientačně z krve. Já jsem se takto převápnil na 200 procent, nicméně je možné že je to díky tomu, že jsem krev. skupina 0 a tam je často s mléčnými výrobky trable.

Dekuji za info, s kyselosti bojuju, drzim se vetsinou tak 6,6-7,2 coz je slaby, pul litru domaciho kefiru kazdy den mi prijde prijatelny mnozstvi, Jarda ho tu doporucuje dle libosti tak nevim no. Dle krevnich testu mam zatim vapnik v norme. Ono vyresit prijem bilkovin a tuku na kandide je aspon pro me dost problem. Kefir by mel byt na kandidu dobry ale zatim mi to moc neprijde. Asi mam tak spatny streva, ze se laktici vubec nechytaji nebo nevim. Snazim se omezit cukry jak jen to jde ale nadymani je porad. A s tim se neda temer nic delat, je to hrozne omezujici a nikam uz nechodim, no des.

Xeelee — stř kvě 23, 2012 9:39 pm

doubleingram píše:

Dekuji za info, s kyselosti bojuju, drzim se vetsinou tak 6,6-7,2 coz je slaby, vapnik zatim v norme, pul litru domaciho kefiru kazdy den mi prijde prijatelny mnozstvi. Dle krevnich testu mam zatim vapnik v norme. Ono vyresit prijem bilkovin a tuku na kandide je aspon pro me dost problem. Kefir by mel byt na kandidu dobry ale zatim mi to moc neprijde. Asi mam tak spatny streva, ze se laktici vubec nechytaji nebo nevim. Snazim se omezit cukry jak jen to jde ale nadymani je porad. A s tim se neda temer nic delat, je to hrozne omezujici a nikam uz nechodim, no des.

Zkus si dělat kefír z litru dva dny a každej den sníst polovinu. Zkusils několikadenní okurkovou monodietu? To by mělo být dobrý jak na pH tak na střeva. A už jsi vyzkoušel šanku nebo klystýry? Vážně na tom nic není.

doubleingram — čtv kvě 24, 2012 3:45 pm

Xeelee píše:

Zkus si dělat kefír z litru dva dny a každej den sníst polovinu. Zkusils několikadenní okurkovou monodietu? To by mělo být dobrý jak na pH tak na střeva. A už jsi vyzkoušel šanku nebo klystýry? Vážně na tom nic není.

Kefir jim tak jim jak rikas, jinak co je na te okurkove diete dobry? Dal bych to tak den, protoze okurka je sama voda a asi bych umrel hlady. Tak kandidoza je snad nejvetsi svinstvo co sem mi mohlo rozjet a hlavne mi prijde, ze se to stejne dietou neda moc resit, protoze staci jeden exces a je to back. Chce to podle me nak nahodit imunitu, protoze to se neda s tim zit s tou dietou (premnozenou kvasinkou), to clovek nemuze poradne nic delat, jen se hlida a resi co muze snist, nikam se neda jet atd. Driv jsem jedl jak vsichni, naopak jsem jedl dost (pecivo, maso, pivo, testoviny atd.) a nic mi nebylo. Nechapu proc je to tet takova zmena. Na gastru mi kandidu nepotvrdili ani z koloskopie ani z krevnich testu tak nevim co si o tom mam myslet. Kdyz jsem si daval HCL po jidle tak to bylo o dost lepsi ale to jsem prestal protoze mi nasli zanet na zaludku/dvanacterniku a HCL to snad jeste zhorsila mi prijde, mam porad teploty 37 - 37,5. Klystyr delam tak jednou tydne, sanku zatim ne, trochu se bojim abych to jeste vsechno nezhorsil (slana voda na to zazivani kde je zanet, pripadne vyplaveni bakterii ze strev, no nevim no). Cekam na lnenej olej, snad to neco udela, uz jsem dost zoufalej. Nemit teploty tak vesele jedu HCL a je to lepsi ale tet zkousim chvili zas Helicid co mam na ten zanet ( uzival jsem ho 14 dni po tom nalezu zanetu jsem uzival 14 dni a pak prestal) ale teploty nepadaj, naopak jsou obcas snad jeste vyssi, no des.

Jarda — pon kvě 28, 2012 10:15 pm

jasminka píše:

Dekuji vsem za uzitecne rady a postrehy.
Spis to vypadalo, ze budu mit asi na tu houbu alergii, coz bych nebyla jedina, proste mi nebude delat dobre.Ted me ceka vysetreni, tak uvidime.
Nebo se do ni dostala nejaka bakterie nezadouci, dalsi lide me tvrdi, ze zato mohl ten sliz a ze oni houbu denne proplachuji leta a pohoda.
Jeste jednou to zkusim s jinou houbou a pokud by se to opakovalo, tak holt s tim musim prestat, ponevadz s temi problemy pak se neda ani jit ven.
Co se tyce koziho mleka, tak jsem mela z farmy, setrene pasterizovane, ale litala jsem po nem v krecich na zachod tez, jako po rade kravskych.Pak jsem zkusila farmarske kravske, setrne pasterizovane a to je jedine, ktere muzu pit nahusto i v kave a nic mi to nedela, naopak po nem chodim pravidelne, zklidni se mi zaludek kyseliny a mam pravidelnou a normalni stolici.Pry ho delaji jinym zpusobem, ze nesbiraji smetanu z nej, cili je smetanove a je fakt strasne lahodne.

U mléka je především problém homogenizace, kdy se malé kousky tuku ve žluklém stavu vmíchávají zpět do mléka, čili v tom by mohl být rozdíl, někomu to dobře dělat nemusí.

Jarda — pon kvě 28, 2012 10:20 pm

lev píše:

Dobrý den,

chci si vzít s sebou na dovolenou tibetskou houbu, abych si mohla dělat kefír, ale nemám možnost dostat se tam k nepasterizovanému mléku. Proto se chci zeptat, zda je možné použít trvanlivé mléko z obchodu. Nepoškodí pasterizované mléko houbu a nesníží její účinky?

Dál by mě zajímalo, jestli půl litr kefíru denně pokryje denní potřebu bílkovin a vápníku? Díky za odpovědi.

Větší problém by v tom být neměl, nicméně nějakou dobu si houba na nové mléko zvyká a to patrně ideální nebude. Uvedené množství kefíru je docela slušné, nicméně obsahuje cca 16 g bílkovin a to je na dospělou osobu opravdu málo, měla by jste mít cca 1 g bílkoviny na kilo váhy a den.

Jarda — pon kvě 28, 2012 10:27 pm

doubleingram píše:

Delam kefir asi mesic v lednici a jel ok ale posledni dobou je takovy spis do tvarohu a malinko nasladly, dela stopu na sklenici ale tak jako hrudkovati a neni to ono co bylo. Zkusil jsme tam hodit tabletku swiss lact. ale prijde mi ze nic moc. Nemate s tim nekdo zkusenosti, neni uz moc kefirek nebo jim mam dat dietu ci co?

Diky

Ono vždy s nárůstem okolní teploty dochází ke změnám struktury kefíru, nicméně fungovat by měl. Možná by uvedené bylo vhodné aplikovat, trochu hladu jim spíše prospěje.

Jarda — pon kvě 28, 2012 10:39 pm

doubleingram píše:

Kefir jim tak jim jak rikas, jinak co je na te okurkove diete dobry? Dal bych to tak den, protoze okurka je sama voda a asi bych umrel hlady. Tak kandidoza je snad nejvetsi svinstvo co sem mi mohlo rozjet a hlavne mi prijde, ze se to stejne dietou neda moc resit, protoze staci jeden exces a je to back. Chce to podle me nak nahodit imunitu, protoze to se neda s tim zit s tou dietou (premnozenou kvasinkou), to clovek nemuze poradne nic delat, jen se hlida a resi co muze snist, nikam se neda jet atd. Driv jsem jedl jak vsichni, naopak jsem jedl dost (pecivo, maso, pivo, testoviny atd.) a nic mi nebylo. Nechapu proc je to tet takova zmena. Na gastru mi kandidu nepotvrdili ani z koloskopie ani z krevnich testu tak nevim co si o tom mam myslet. Kdyz jsem si daval HCL po jidle tak to bylo o dost lepsi ale to jsem prestal protoze mi nasli zanet na zaludku/dvanacterniku a HCL to snad jeste zhorsila mi prijde, mam porad teploty 37 - 37,5. Klystyr delam tak jednou tydne, sanku zatim ne, trochu se bojim abych to jeste vsechno nezhorsil (slana voda na to zazivani kde je zanet, pripadne vyplaveni bakterii ze strev, no nevim no). Cekam na lnenej olej, snad to neco udela, uz jsem dost zoufalej. Nemit teploty tak vesele jedu HCL a je to lepsi ale tet zkousim chvili zas Helicid co mam na ten zanet ( uzival jsem ho 14 dni po tom nalezu zanetu jsem uzival 14 dni a pak prestal) ale teploty nepadaj, naopak jsou obcas snad jeste vyssi, no des.

Pohybujete se v začarovaném kruhu, teplota je ze zánětu, zánět léčí klidně i ten kefír, ale spíše si nastudujte nadledvinky. Další jsou omega 3 mastné kyseliny a zánět by měl pomalu odeznívat.

Lubička — ned čen 03, 2012 12:21 pm

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,zda nevadí,když dělám kefír v umělohmotné nádobě se zaklápěcím víčkem,které úplně zavřu a jednou za proces otevřu a promíchám a zase zavřu mám ho takový bublinkový,ale tahle mi chutná,piju ho denně jednou ráno skleničku a jednou večer.Jednou týdně si udělám kefírový den a díky tomu jsem zhubla za půl roku pět kilo.Houba se mi namnožila a tak ji jednou za tři dny pojídám polévkovou lžici a i můj kocour když to cítí tak jsem mu přidala občas do misky.Za čas užívání se mi zlepšila vyrážka na hrudi a krku co mně trápila dvacet let a zmizela mi i mišelinka z břicha.No a nejlepší na tom je,že návštěvá observatoria už není pro mně utrpením a pokládám kabely ostošet.Na ty humusíky co jsem nakupovala před půl rokem si už ani nevzpomenu.

sakul — ned čen 03, 2012 12:43 pm

Lubička píše:

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,zda nevadí,když dělám kefír v umělohmotné nádobě se zaklápěcím víčkem,které úplně zavřu a jednou za proces otevřu a promíchám a zase zavřu mám ho takový bublinkový,ale tahle mi chutná,piju ho denně jednou ráno skleničku a jednou večer.Jednou týdně si udělám kefírový den a díky tomu jsem zhubla za půl roku pět kilo.Houba se mi namnožila a tak ji jednou za tři dny pojídám polévkovou lžici a i můj kocour když to cítí tak jsem mu přidala občas do misky.Za čas užívání se mi zlepšila vyrážka na hrudi a krku co mně trápila dvacet let a zmizela mi i mišelinka z břicha.No a nejlepší na tom je,že návštěvá observatoria už není pro mně utrpením a pokládám kabely ostošet.Na ty humusíky co jsem nakupovala před půl rokem si už ani nevzpomenu.

Houba bude lépe pracovat pokud necháte nádobu otevřenou. Ony bublinky můžete získat tak, že po prokvašení den či dva v otevřené nádobě za pokojové teploty houbu vyndáte a ještě necháte den dva v zavřené nádobě pracovat. Můžete i více dní pak ale dejte do ledničky

Lubička — ned čen 03, 2012 3:30 pm

Mně napadá teď,že kdybych to nechala ještě dva dny tak to by pak mělo stavějící účinky a já zase chci projímací,protože mi to vyhovuje i v práci,když po ránu...,když pak nemám skoro vůbec čas si dojít ve vlaku a přecházet to a kroutit se než dojedeme někam do stanice se mi jaksi nezamlouvá,brala jsem předtím projímadla,ted už skoro půl roku neberu žádné.Tak budu radši pít ten čerstvější.

Jarda — čtv čen 07, 2012 12:04 pm

Lubička píše:

Mně napadá teď,že kdybych to nechala ještě dva dny tak to by pak mělo stavějící účinky a já zase chci projímací,protože mi to vyhovuje i v práci,když po ránu...,když pak nemám skoro vůbec čas si dojít ve vlaku a přecházet to a kroutit se než dojedeme někam do stanice se mi jaksi nezamlouvá,brala jsem předtím projímadla,ted už skoro půl roku neberu žádné.Tak budu radši pít ten čerstvější.

Pokud vám to na trávení funguje a není problém s defekací, nic bych neměnil.

esie — čtv čen 07, 2012 4:02 pm

Pane Jardo, ráda bych znala Váš názor - k večeři si často připravuji cca 350 ml
kefíru z tibetské houbičky do kterého rozmačkám 1 stroužek česneku a přidám 1 lžíci umeocta.
Je to pro mne velmi chutné.
Myslíte, že je tato kombinace vhodná i pro boj s kvasinkou? Děkuji předem za odpověď

Jarda — čtv čen 07, 2012 9:49 pm

esie píše:

Pane Jardo, ráda bych znala Váš názor - k večeři si často připravuji cca 350 ml
kefíru z tibetské houbičky do kterého rozmačkám 1 stroužek česneku a přidám 1 lžíci umeocta.
Je to pro mne velmi chutné.
Myslíte, že je tato kombinace vhodná i pro boj s kvasinkou? Děkuji předem za odpověď

Myslím, že ano.

sakul — čtv čen 07, 2012 10:26 pm

Jarda píše:

esie píše:

Pane Jardo, ráda bych znala Váš názor - k večeři si často připravuji cca 350 ml
kefíru z tibetské houbičky do kterého rozmačkám 1 stroužek česneku a přidám 1 lžíci umeocta.
Je to pro mne velmi chutné.
Myslíte, že je tato kombinace vhodná i pro boj s kvasinkou? Děkuji předem za odpověď

Myslím, že ano.

Osobně bych umeocet spíše s kvasinkou nedával a nahradil ho jablečným octem nebo střikem citronu.

jiddu — pát čen 08, 2012 12:27 am

esie píše:

Pane Jardo, ráda bych znala Váš názor - k večeři si často připravuji cca 350 ml
kefíru z tibetské houbičky do kterého rozmačkám 1 stroužek česneku a přidám 1 lžíci umeocta.
Je to pro mne velmi chutné.
Myslíte, že je tato kombinace vhodná i pro boj s kvasinkou? Děkuji předem za odpověď

no neviem...MUDr. Bukovsky pise, ze ak chceme jest kyslomliecne vyrobky, v ktorych sa nachadzaju laktobacily, tak sa musime vyhnut konzumacii spolu s cesnakom, pretoze ten ich riadne redukuje...a to este nehovori o tom, ze kolko laktikov prezije sprchu kyseliny chlorovodikovej v zaludku...ja by som asi ten cesnak dal v niekedy inokedy ako s kefirom...

laco — stř čen 13, 2012 2:32 pm

zdravim,

kedze momentalne nemam lanovy olej, tak sa chcem spytat, je lepsie rozmixovane lan. sem. prihodit do kefiru alebo klasika do zel. salatu ?

este 1 vec,,, ak dan 1 PL rybieho oljea do kefiru ? je to somarina?

pytam sa preto lebo niekedy pridem domov z bicykla az o 9 a nechcem sa napchvavat pol kila zeleninou ta neskoro a kefir je relativne v pohode tak ak doplnim omega 3 s kefirom a lan. sem. tak ci to je OK alebo nie,aj ked asi to je celkom tucne no

Dikes

Jarda — ned čen 17, 2012 9:49 pm

jiddu píše:

no neviem...MUDr. Bukovsky pise, ze ak chceme jest kyslomliecne vyrobky, v ktorych sa nachadzaju laktobacily, tak sa musime vyhnut konzumacii spolu s cesnakom, pretoze ten ich riadne redukuje...a to este nehovori o tom, ze kolko laktikov prezije sprchu kyseliny chlorovodikovej v zaludku...ja by som asi ten cesnak dal v niekedy inokedy ako s kefirom...

Tak nevím v čem tam vidí pan MUDr. Bukovsky problém, ale i Dr. Johanna Budwig česnek třeba do patlanice z jogurtu doporučuje a té na tom dost záleželo, aby celá věc fungovala.

Jarda — ned čen 17, 2012 9:54 pm

laco píše:

zdravim,

kedze momentalne nemam lanovy olej, tak sa chcem spytat, je lepsie rozmixovane lan. sem. prihodit do kefiru alebo klasika do zel. salatu ?

este 1 vec,,, ak dan 1 PL rybieho oljea do kefiru ? je to somarina?

pytam sa preto lebo niekedy pridem domov z bicykla az o 9 a nechcem sa napchvavat pol kila zeleninou ta neskoro a kefir je relativne v pohode tak ak doplnim omega 3 s kefirom a lan. sem. tak ci to je OK alebo nie,aj ked asi to je celkom tucne no

Dikes

Na semínka nemá kefír prakticky žádný vliv, to se týká pouze oleje. Můžete je tedy dávat dle chuti do čehokoliv a rybí olej do kefíru, no chuť asi nic moc, ale jinak to vadit nebude.

laco — pon čen 18, 2012 11:53 am

Jarda píše:

Na semínka nemá kefír prakticky žádný vliv, to se týká pouze oleje. Můžete je tedy dávat dle chuti do čehokoliv a rybí olej do kefíru, no chuť asi nic moc, ale jinak to vadit nebude.

Dakujem

Sybilla — pon čen 18, 2012 8:55 pm

jiddu píše:

no neviem...MUDr. Bukovsky pise, ze ak chceme jest kyslomliecne vyrobky, v ktorych sa nachadzaju laktobacily, tak sa musime vyhnut konzumacii spolu s cesnakom, pretoze ten ich riadne redukuje...a to este nehovori o tom, ze kolko laktikov prezije sprchu kyseliny chlorovodikovej v zaludku...ja by som asi ten cesnak dal v niekedy inokedy ako s kefirom...

MUDr.-c Bukovský úzko spolupracuje s FDA (Food and Drug Administration - Úrad pre kontrolu potravín a liečiv)ktorá sa úspešne už niekoľko desaťročí nabaľuje na balamutení a klamaní ľudí. Tým nejde o zdravie aj napriek tomu, že majú honosne uvedené, že sú zodpovední za kontrolu a reguláciu potravín, doplnkov stravy a liečiv pre ľudí a zvieratá ale v prvom rade ide o tvrdý biznis a pri zdravých ľuďoch by im doláriky veru necinkotali. Pokiaľ sa bude pán Bukovský držať toho čo doporučuje iným, raz zle dopadne. Verím preto dr. Budwig (niekoľkokrát navrhnutej na nobelovu cenu ktorú nakoniec nedostala práve vďaka skupinkám okolo FDA a im podobným) a jej doporučenej kombinácii kyslomliečnych výrobkov s cesnakom. Je to superzdravá delikatesa našich starých materí - ľahká večera na horúci letný večer: Kyslé mlieko so strúhanou šalátovou uhorkou, pažítkou a cesnakom. Vyskúšaj je to bašta!

laco — úte čen 19, 2012 9:45 am

Sybilla píše:

MUDr.-c Bukovský úzko spolupracuje s FDA (Food and Drug Administration - Úrad pre kontrolu potravín a liečiv)ktorá sa úspešne už niekoľko desaťročí nabaľuje na balamutení a klamaní ľudí. Tým nejde o zdravie aj napriek tomu, že majú honosne uvedené, že sú zodpovední za kontrolu a reguláciu potravín, doplnkov stravy a liečiv pre ľudí a zvieratá ale v prvom rade ide o tvrdý biznis a pri zdravých ľuďoch by im doláriky veru necinkotali. Pokiaľ sa bude pán Bukovský držať toho čo doporučuje iným, raz zle dopadne. Verím preto dr. Budwig (niekoľkokrát navrhnutej na nobelovu cenu ktorú nakoniec nedostala práve vďaka skupinkám okolo FDA a im podobným) a jej doporučenej kombinácii kyslomliečnych výrobkov s cesnakom. Je to superzdravá delikatesa našich starých materí - ľahká večera na horúci letný večer: Kyslé mlieko so strúhanou šalátovou uhorkou, pažítkou a cesnakom. Vyskúšaj je to bašta!

kysle mlieko myslis klasika nechat skysnut alebo kefir z huby ? :>
dik

jiddu — sob čen 23, 2012 5:40 pm

chcel by som si vyrobit jogurt. je mozne si ho vyrobit z kozieho, ci nepasterizovaneho ovcieho jogurtu, ak mam k dispozicii len kravske mlieko? alebo miesat kozi, ci ovci jogurt a kravske mlieko nie je prave najlepsi napad?
a tiez sa chcem opytat, ci sa nejako da vyuzit spracovany, ci polospracovany kefir na vyrobu jogurtu v jogurtovaci...napriklad ci niekto skusal namiesto lyzicky jogurtu dat do mlieka spracovany zhusteny kefir alebo ze ci dal na spracovanie namiesto obycajneho mlieka polospracovane mlieko kefirkami (napr. 12 hodinove). ma s tym niekto skusenosti alebo vyraba si niekto takto jogurty?

bludicka — sob čen 23, 2012 7:56 pm

Jogurt sa vyrába za použitia špecifických jogurtových kultúr, dajú sa kúpiť práškové štartéry alebo biely živý jogurt ako štartér - príp. kúpiť viac bielych jogurtov s viac zastúpenými kultúrami a skombinovať to.

Jogurt sa dá vyrobiť z akéhokoľvek mlieka - kozieho a aj ovčieho. Samozrejme ovčí a kozí jogurt sa dá bez problémov použiť aj ako štartér pri použití kravského mlieka, len jogurt musí obsahovať živé kultúry.

Kefír obsahuje na rozdiel od jogurtu aj kvasinky a vytvára tak trochu alkoholu. Ak dám do mlieka kefír, zase vyrobím len kefír a nie jogurt, je to len vec kultúr, aký druh použijem. Výsledný produkt vždy závisí od toho, čím mlieko naočkujem, akou kultúrou.

Kefíru stačí izbová teplota, jogurt potrebuje väčšinou vyššiu teplotu.

Komerčné jogurty obsahujú ale len jednu max. dve tri vyšľachtené kultúry, komerčný jogurt sa vyrába primárne pre chuť a správnu konzistenciu a s ohľadom na to sa vyberajú aj kultúry, ktoré takýto jogurt vyrobia. Preto je kefír z kefírových zŕn omnoho zdravší, pretože obsahuje oveľa viac rôznych kultúr.

Sybilla — ned čen 24, 2012 9:03 am

laco píše:

... kysle mlieko myslis klasika nechat skysnut alebo kefir z huby ? :>
dik

Hej, buď klasické kyslé mlieko z nepasterizovaného mlieka alebo doma robený kefír z tibetskej huby. Z kefíru, sa mi zdá, že je to jedlo ešte chutnejšie.

HAKmet — ned čen 24, 2012 12:50 pm

Dobrý den potřeboval bych pomoci. Jsem na tom už celkem špatně. Mám zjištěnou hypolaktázii...oslabený výskyt enzymu laktázy ve střevech. Tak bych se chtěl zeptat jestli to má někdo také a jaké má zkušenosti s konzumací mléčných výrobků(kvalitních: jako jogurty, kozí atd. ) Já totiž už to npoznám jestli to je špatně nebo ne. Mám stále špatný pocit v střevech. Mám nafouklý břich skoro po všem. Mám určitě rozházenou flóru. Což bych chtěl co nejfříve napravit samozřejmě probitiky, laktíky atd. ale nevím práve co s těmi mléčnými prob. věcmi--kvůli té hypolaktázii. Třeba nedávno jsem snědl trošku kvašené zeleniny a po chvilí obrovské nadýmání a pak se mi strašně začala točit hlava...(asi herx.) problém je ale, že cokoliv sním co by mi mělo na střeva pomoct, tak mě strašně nadýmá, že skoro nemůžu ani popadnout dech. Mám asi určitě rozjetou kvasinku, protože nadýmání a plyny se konají celkm hojně i po ne moc sladkém ovoci (kyselé jablko, meloun). Mám pocit takového zkaženého žaludku, hodně říhám atd. Takže za pomoc jak pořádně srovnat flóru a zkušenosti s tím kefírem (a dalších) při té hypolaktázii uvítám. Děkuji mnohokrát

pv33 — ned čen 24, 2012 1:08 pm

HAKmet píše:

Dobrý den potřeboval bych pomoci. Jsem na tom už celkem špatně. Mám zjištěnou hypolaktázii...oslabený výskyt enzymu laktázy ve střevech. Tak bych se chtěl zeptat jestli to má někdo také a jaké má zkušenosti s konzumací mléčných výrobků(kvalitních: jako jogurty, kozí atd. ) Já totiž už to npoznám jestli to je špatně nebo ne. Mám stále špatný pocit v střevech. Mám nafouklý břich skoro po všem. Mám určitě rozházenou flóru. Což bych chtěl co nejfříve napravit samozřejmě probitiky, laktíky atd. ale nevím práve co s těmi mléčnými prob. věcmi--kvůli té hypolaktázii. Třeba nedávno jsem snědl trošku kvašené zeleniny a po chvilí obrovské nadýmání a pak se mi strašně začala točit hlava...(asi herx.) problém je ale, že cokoliv sním co by mi mělo na střeva pomoct, tak mě strašně nadýmá, že skoro nemůžu ani popadnout dech. Mám asi určitě rozjetou kvasinku, protože nadýmání a plyny se konají celkm hojně i po ne moc sladkém ovoci (kyselé jablko, meloun). Mám pocit takového zkaženého žaludku, hodně říhám atd. Takže za pomoc jak pořádně srovnat flóru a zkušenosti s tím kefírem (a dalších) při té hypolaktázii uvítám. Děkuji mnohokrát

To mas hrozne jednoduchy. kdyz je ti po vsem spatne, tak dej pust, jen vodu a nic jinyho, idealne destilku nebo reverzni osmozu. A k tomu kazdy den aspon dva klistyry. A telo si to vyleci samo. A jeste pred tim muzes dat Sank Praksalanu.

Majsa — pát čen 29, 2012 9:51 am

Tak mě napadla taková kravina.. Jsou tu horký dny a určo je spousta lidí, co by si dali nějakou dobrou zmrzku ale nejedli při tom tu hromadu cukrů a hnusů, co do kupovaných zmrzlin přidávaj.. Nezkoušel někdo udělat si dobrou smetanovou zmrzlinu z kefíru? Kvalitní mlíko, nechat odkapat syrovátku, dát do nějaký formičky, zapíchout klacek a šup do mrazáku. Případně něčim doplnit, zamíchat rozemletý lněný semínko, kakao nebo podobně.. Teď mě to napadlo a asi to vyzkoušim. Takovej domácí míša

esie — pát čen 29, 2012 10:02 am

My jsme zkoušeli rozmixovat sezónní ovoce /jeden druh/ buď jahody, třešně bez pecek, případně borůvky spolu s kokosovým mlékem /bio z DM Drogerie/ a pak vychladit v ledničce
My nejsme zvyklí na slazení, ale pro "sladily" by se mohla přimíchat špetka stévie /Sladík/.
Hezký letní den všem

Jarda — pon čec 02, 2012 7:27 pm

jiddu píše:

chcel by som si vyrobit jogurt. je mozne si ho vyrobit z kozieho, ci nepasterizovaneho ovcieho jogurtu, ak mam k dispozicii len kravske mlieko? alebo miesat kozi, ci ovci jogurt a kravske mlieko nie je prave najlepsi napad?
a tiez sa chcem opytat, ci sa nejako da vyuzit spracovany, ci polospracovany kefir na vyrobu jogurtu v jogurtovaci...napriklad ci niekto skusal namiesto lyzicky jogurtu dat do mlieka spracovany zhusteny kefir alebo ze ci dal na spracovanie namiesto obycajneho mlieka polospracovane mlieko kefirkami (napr. 12 hodinove). ma s tym niekto skusenosti alebo vyraba si niekto takto jogurty?

Členka bludicka vám to píše správně a vše z toho, co popisujete, jsem dělal a dost často i dělám, ale po zralé úvaze jsem došel k závěru, že při nedostatečné čistotě procesu si můžete množit i ne zrovna ideální skladbu baktérií, což by teoreticky mohlo i škodit. Sice je to dost nepravděpodobné, ale možné, čili nyní většinou jedu z čistých deklarovaných kultur a mám klid. Dají se celkem snadno koupit u firmy Milkom a až desetkrát replikovat a vstupní cena je tedy směšná. Jinak vše co popisujete pochopitelně bude fungovat za předpokladu, že výrobek neprošel pasterizací.

Jarda — pon čec 02, 2012 7:44 pm

HAKmet píše:

Dobrý den potřeboval bych pomoci. Jsem na tom už celkem špatně. Mám zjištěnou hypolaktázii...oslabený výskyt enzymu laktázy ve střevech. Tak bych se chtěl zeptat jestli to má někdo také a jaké má zkušenosti s konzumací mléčných výrobků(kvalitních: jako jogurty, kozí atd. ) Já totiž už to npoznám jestli to je špatně nebo ne. Mám stále špatný pocit v střevech. Mám nafouklý břich skoro po všem. Mám určitě rozházenou flóru. Což bych chtěl co nejfříve napravit samozřejmě probitiky, laktíky atd. ale nevím práve co s těmi mléčnými prob. věcmi--kvůli té hypolaktázii. Třeba nedávno jsem snědl trošku kvašené zeleniny a po chvilí obrovské nadýmání a pak se mi strašně začala točit hlava...(asi herx.) problém je ale, že cokoliv sním co by mi mělo na střeva pomoct, tak mě strašně nadýmá, že skoro nemůžu ani popadnout dech. Mám asi určitě rozjetou kvasinku, protože nadýmání a plyny se konají celkm hojně i po ne moc sladkém ovoci (kyselé jablko, meloun). Mám pocit takového zkaženého žaludku, hodně říhám atd. Takže za pomoc jak pořádně srovnat flóru a zkušenosti s tím kefírem (a dalších) při té hypolaktázii uvítám. Děkuji mnohokrát

Ve vašem případě bych tedy vyzkoušel pravidelnou konzumaci laktobacilů v pilulkách, což je sice docela drahé, nicméně patrně jediné možné řešení, nebo pak hlad, jak vám radí člen pv33.

Jarda — pon čec 02, 2012 7:48 pm

Majsa píše:

Tak mě napadla taková kravina.. Jsou tu horký dny a určo je spousta lidí, co by si dali nějakou dobrou zmrzku ale nejedli při tom tu hromadu cukrů a hnusů, co do kupovaných zmrzlin přidávaj.. Nezkoušel někdo udělat si dobrou smetanovou zmrzlinu z kefíru? Kvalitní mlíko, nechat odkapat syrovátku, dát do nějaký formičky, zapíchout klacek a šup do mrazáku. Případně něčim doplnit, zamíchat rozemletý lněný semínko, kakao nebo podobně.. Teď mě to napadlo a asi to vyzkoušim. Takovej domácí míša

Většinou se do domácí zmrzliny u nás mléko nepatlá, prostě třeba jahody se zmrazí, pak se nadrtí z čehož vznikne vlastně taková jahodová tříšť a mohu tvrdit, že je na léto ideální.

halluz — pon čec 02, 2012 8:33 pm

Dobrý deň, myslíte že by som mohol používať namiesto kefíru žinčicu? Mám ju viac po ruke ako kefír (teda keď ho nechcem robiť z kravského mlieka). Podľa wikipedie sa v nej nachádza 1700 druhov mikroorganizmov, medzi nimi ale aj Candida. Tak neviem či je to dobré riešenie. Neviem aký je tam symbiotický vzťah medzi jednotlivými organizmami a či bude rovnako podporovať rast kvasiniek v tele.

Jarda — pon čec 02, 2012 10:38 pm

halluz píše:

Dobrý deň, myslíte že by som mohol používať namiesto kefíru žinčicu? Mám ju viac po ruke ako kefír (teda keď ho nechcem robiť z kravského mlieka). Podľa wikipedie sa v nej nachádza 1700 druhov mikroorganizmov, medzi nimi ale aj Candida. Tak neviem či je to dobré riešenie. Neviem aký je tam symbiotický vzťah medzi jednotlivými organizmami a či bude rovnako podporovať rast kvasiniek v tele.

Určitě plně vyhovuje, toho se bát nemusíte. Kandidy je mnoho druhů, ale vadí jenom některé.

smajliss — úte čec 03, 2012 3:40 pm

Změnil jsem pasterizované mléka za čerstvé a tibetským houbičkám se to moc nelíbí. Teda začli dělat zvláštní věci (již asi 4 den vkuse). Po 24 hodinách je stav takový, že je ve sklýnce spousta hrudek (které nejsou kyselé, spíše sladké) a k tomu voda. Co to znamená ? A je to bezpečné pít ?

pv33 — úte čec 03, 2012 3:47 pm

smajliss píše:

Změnil jsem pasterizované mléka za čerstvé a tibetským houbičkám se to moc nelíbí. Teda začli dělat zvláštní věci (již asi 4 den vkuse). Po 24 hodinách je stav takový, že je ve sklýnce spousta hrudek (které nejsou kyselé, spíše sladké) a k tomu voda. Co to znamená ? A je to bezpečné pít ?

Jen ze nejsi jediny. Je je krmim krabicovym, ale jednou sjem si rekl ze zkusim z mlikomatu, ze by nemelo byt pasterizovany a pod. A ze i kdyz je to otrava, tak bych obcas dojel pro par litru. Tak jsem to zkusil a jak pises, nic moc. Asi je mistni varianta tibetsky houby vyslechtena na to krabicovy, tak ji to davam

Sybilla — stř čec 04, 2012 12:18 pm

smajliss píše:

Změnil jsem pasterizované mléka za čerstvé a tibetským houbičkám se to moc nelíbí. Teda začli dělat zvláštní věci (již asi 4 den vkuse). Po 24 hodinách je stav takový, že je ve sklýnce spousta hrudek (které nejsou kyselé, spíše sladké) a k tomu voda. Co to znamená ? A je to bezpečné pít ?

V týchto horúčavách ti nepasterizované mlieko môže skysnúť skôr, než ho hubky stačia spracovať. Skús spraviť kefír v ľadničke, trvá to síce dlhšie ale aspoň budeš vedieť, či je na vine mlieko, horúčava alebo hubky. Okrem toho, ak prechádzaš na iné mlieko, chvíľu to hubkám trvá, kým si zvyknú. Keď som ja prešla na nepasterizované z mliekomatu, tiež som zo dva kefíry vyliala, lebo neboli chutné a vyzerali ako popisuješ. Potom sa to spravilo, asi si hubky zvykli .

sakul — stř čec 04, 2012 5:11 pm

smajliss píše:

Změnil jsem pasterizované mléka za čerstvé a tibetským houbičkám se to moc nelíbí. Teda začli dělat zvláštní věci (již asi 4 den vkuse). Po 24 hodinách je stav takový, že je ve sklýnce spousta hrudek (které nejsou kyselé, spíše sladké) a k tomu voda. Co to znamená ? A je to bezpečné pít ?

Vůbec se netrapte, kefír je takto v naprostém pořádku. V těchto parnech prostě jen houba pracuje rychleji, takže i během jednoho dne se při nevelkém množství mléka oddělí syrovátka, to co je dole, a tvaroh, to co je nahoře. Pokud chcete pít celý kefír tak jen prostě rozmícháte, nebo můžete pohodlně sesbírat tvaroh, udělat si patlanici a syrovátku vypít.

Jestliže vám takováto konzistence nevyhovuje tak to má jednoduchá řešení.
-dejte méně houby
-dejte více mléka
-připravujte houbu někde kde je nižší teplota (sklep, spíž)

Nicémě pít jej můžete tak jako tak zcela bez obav a s druhem mléka to nemá nic společného, pouze se vám změna typu mléka potkala s výrazným oteplením počasí.

Jarda — čtv čec 12, 2012 7:13 am

smajliss píše:

Změnil jsem pasterizované mléka za čerstvé a tibetským houbičkám se to moc nelíbí. Teda začli dělat zvláštní věci (již asi 4 den vkuse). Po 24 hodinách je stav takový, že je ve sklýnce spousta hrudek (které nejsou kyselé, spíše sladké) a k tomu voda. Co to znamená ? A je to bezpečné pít ?

Dobře vám odpovídají všichni, ale nejlépe člen sakul, prostě houba potřebuje adaptační čas a správnou teplotu, což jste jí patrně nezajistil ani jedno, ale pít se výsledný produkt určitě dá, nicméně je otázkou, zda vám bude chutnat.

derkel — ned zář 02, 2012 8:58 am

Dobrý den, jake použivate probiotika při výrobě jogurtu v jogurtovači? Z interneru jsem vyčet že je potřeba Lactobacillus Bulgaricus,Streptococcus Thermophilus, které hci zakoupit na http://www.dobrysyr.cz. Bude to stačit nebo je lepší ještě některé přidat? Doma mám ještě jedny které mají 10 kmenů, ale nevím jestli by se to už nehádalo)

bludicka — ned zář 02, 2012 10:27 am

Doporučujem Vám vyskúšať pre začiatok len tie kultúry, ktoré ste si zakúpili na výrobu toho jogurtu - tam máte istotu, že ten jogurt bude dobre chutiť. Na jogurty sa používajú kultúry, ktoré sú chuťovo atraktívne, lebo čo kultúra, to iná chuť. Je síce pravda, že ak by ste pridali probiotikum s väčším spektrom probiotík, získate takto viac, ale už to vôbec nemusí chutiť. Ja som tak jednu dobu skúšala vyrábať jogurty s probiotikami, ono to fungovalo, ak teda neboli probiotiká už mŕtve, ale ten jogurt chutil dosť príšerne.

Alebo vyskúšajte neskôr pridať aj to probiotikum alebo ideálne najskôr samotné -zistíte, či vôbec sú tam nejaké živé kultúry (je to inak dobrý test na probiotiká), ale nerobte toho veľa, len malé množstvo a zistíte, ako Vám to chutí a či je to použiteľné.

Ja som osobne už upustila od jogurtov a robím si len kefír z kefírových zŕn, tie kupované kultúry boli vždy viac mŕtve ako živé - možno je lepšie kúpiť v potravinách nejaké biele živé jogurty - každé obsahuje nejakú inú kultúru a skombinovať dva-tri dokopy.

Tomass — ned zář 02, 2012 5:00 pm

Před časem jsem omylem kefír i s houbičkama zamíchal kovovou lžicí. Houbičky fungujou normálně dál. Rostou jako dřív a kefír vyrábějí. Nezpozoroval jsem žádný rozdíl ani v chuti. Takže to vypadá, že jednorázový styk s kovem jim nijak zvlášť neuškodil. Doufám, že teď ten kefír není méně zdravý. Neví někdo, proč vlastně nemají přijít s kovem do styku?

Xeelee — pon zář 03, 2012 2:23 am

Tomass píše:

Před časem jsem omylem kefír i s houbičkama zamíchal kovovou lžicí. Houbičky fungujou normálně dál. Rostou jako dřív a kefír vyrábějí. Nezpozoroval jsem žádný rozdíl ani v chuti. Takže to vypadá, že jednorázový styk s kovem jim nijak zvlášť neuškodil. Doufám, že teď ten kefír není méně zdravý. Neví někdo, proč vlastně nemají přijít s kovem do styku?

Protože ty živý kultury při styku s kovem umíraj. Ty to nepoznáš, protože do přímýho kontaktu s kovem se jich dostane zlomek, ale vadí to.

Tomass — stř zář 05, 2012 2:12 am

Nabízí se další otázka: Ty živý kultury to zabije jen v tý jedný konkrétní dávce kefíru, anebo to ty houbičky nějak negativně poznamená i do budoucna? Somozřejmě, že to nebudu úmyslně míchat kovovou lžící. Já teď zvažuju, jestli si houbičky pořídit nový. Ale pořád si myslim, že když ty houbičky fungujou, to znamená že z mléka vyrobí kefír, tak že produkujou ty živý kultury dál. Předpokládám, že ty živý kultury jsou vlastně nutný k tý proměně mlíka v kefír. Tohle nemůžu tvrdit na 100%, ale připadá mi to tak nějak logický.

bludicka — stř zář 05, 2012 6:21 am

Jeden z najväčších odborníkov na kefírové zrná vo svete tvrdí, že krátkodobý styk kefírových zŕn s kovom je úplne ok, on tam práve vysvetľuje, že kedysi, keď sa začalo s kefírovými zrnami nebola dostupná potravinárska oceľ a používala sa meď, liatina železa, tieto kovy sú reaktívne v styku s potravou, ale nie potravinárska oceľ, on skôr nedoporučuje kovové sitká z toho dôvodu, že ostré kovové časti môžu poškodiť citlivý povrch kefírových zŕn, on sám používal mesiace kovové sitká a nezaznamenal žiadne zníženie kvality kefírových zŕn al. poškodenie ich mikroflóry:

http://users.chariot.net.au/~dna/Makekefir.html#*Note

Oveľa viac by som si hlavu lámala kvalitou mlieka, na ktorú kefírové zrná reagujú citlivo. Hlavne ATB a zvyšky hormónov v bežne kupovaných mliekách by im mohli uškodiť, takisto ako aj samotné pasterizované mlieko nie je pre ne ideálne a úplne nevhodné trvanlivé.

A ako správne píšeš, ak sa kefírové zrná pekne množia a vytvárajú kefír, to znamená, že sú zdravé a sú vo vyhovujúcom prostredí.

Inak sa priznám, že ja sama používam občas kovové lyžice u kefíru a niekedy aj kovové sitko a nikdy som nič nespozorovala, kefírové zrná sa mi množia tak, že ich musím vyhadzovať, kŕmim ich ale len surovým mliekom - aj keď sa doporučuje ich prebytok skonzumovať, nechutí mi to.

prokera — stř zář 05, 2012 7:29 am

bludicka píše:

Inak sa priznám, že ja sama používam občas kovové lyžice u kefíru a niekedy aj kovové sitko a nikdy som nič nespozorovala, kefírové zrná sa mi množia tak, že ich musím vyhadzovať, kŕmim ich ale len surovým mliekom - aj keď sa doporučuje ich prebytok skonzumovať, nechutí mi to.

Ani kdybys je rozmixovala:)? Samotné bych je teda taky nezvládla, ale rozmixované v kefíru jsou v pohodě;). Je to skoro škoda vyhazovat, když můžou být vnitřně ještě užitečné;)....

bludicka — stř zář 05, 2012 11:53 am

Hej, skúšala som ich raz rozmixovať, ale ono tie kefírové zrná majú takú tuhú gumovú štruktúru a aj po rozmixovaní tam zostali také kúsky a nechcem, aby sa mi kefír sprotivil, tak to už teraz radšej vyhodím. Ja som kedysi všetko kefírové a nejaké tie acidká neznášala a trvalo mi nejakú dobu si na to zvyknúť. Teraz už v pohode vypijem aj kozie surové mlieko, čo by bolo kedysi pre mňa nepredstaviteľné.

prokera — stř zář 05, 2012 1:10 pm

bludicka píše:

Hej, skúšala som ich raz rozmixovať, ale ono tie kefírové zrná majú takú tuhú gumovú štruktúru a aj po rozmixovaní tam zostali také kúsky a nechcem, aby sa mi kefír sprotivil, tak to už teraz radšej vyhodím. Ja som kedysi všetko kefírové a nejaké tie acidká neznášala a trvalo mi nejakú dobu si na to zvyknúť. Teraz už v pohode vypijem aj kozie surové mlieko, čo by bolo kedysi pre mňa nepredstaviteľné.

Aha - tak mě tam ty malinkaté kousky nevadí:), ale celou houbu bych teda nepolkla . To potom asi přebytek fakt vyhodit, když není jiný odběratel na obzoru...

Xeelee — stř zář 05, 2012 3:36 pm

prokera píše:

:)Aha - tak mě tam ty malinkaté kousky nevadí:), ale celou houbu bych teda nepolkla . To potom asi přebytek fakt vyhodit, když není jiný odběratel na obzoru...

Polknout kefírový zrno není problém. Nádherně klouže do krku i když je sebevětší. Nadlidským úkonem je ale jeho rozmělnění. Tu gumovitou hmotu ani nerozžvejkáš ať se snažíš sebevíc.

Tomass — čtv zář 06, 2012 1:40 am

Děkuju za reakce na můj dotaz ohledně styku houbiček s kovem. Na těch stránkách, jak dala odkaz bludička je toho zdá se dost. Ještě tak umět trochu líp anglicky.
http://users.chariot.net.au/~dna/Makekefir.html#*Note
Stejnej dotaz jsem položil také na: horalove.webnode.cz/news/pro-zajemce-o-kefirove-houby/
(od nich jsem houbičky přes net levně koupil) a odpověděli mi takto:
Pokud přijde do styku s kefírem kov, neznamená to, že by se vytvářely škodlivé látky, ale zdraví prospěšné látky to ničí. To samé se děje také s ovocem, nebo zeleninou, kterou krájíte kovovým nožem. Jedná se o elektrochemickou reakci. V ovoci, zelenině, ale také v kefíru by jste mohli naměřit nepatrné množství elektricky nabitých částic, které právě ve styku s kovem vytvoří určité napětí, které ničí potřebné bakterie a vitamíny.
To je celkem zajímavá informace, ta elektrochemická reakce.

Jinak, sítka používám plastový, ale žádný ostrý hrany jsem nenašel ani na těch kovovejch.
Co se týče kvality mléka, tak používám bohužel mléko pasterizované, protože zdroj čerstvého nepasterizovaného mléka jsem ve svém okolí zatim neobjevil. Vyzkoušel jsem několik druhů mlék kupovaných v obchodu, včetně biomléka a kozího mléka, ale nejlepší kefír mi zatim vychází z jihočeského plnotučného MADETA. Vím, že to není ideální, ale kekír je chuťově dobrej a houbičkám se v tom mléce daří (rostou), tak věřím tomu že to je alespoň trochu zdravý.
Podmáslí zdar a kefíru zvláště.

bludicka — čtv zář 06, 2012 6:53 am

O tej elektrochemickej reakcii píšu aj na tom odkaze, čo som dávala, ale tam tomu nepripisujú nejakú dôležitosť:

Vraj ak príde do styku niečo kyslé - kefír s kovom, vytvorí sa malý elektrický prúd, princíp olovených kyslých batérií. Ak sa kefírové zrná vložia do kovového sitka, elekróny začnú nimi prechádzať a to môže vraj nejak narušovať mitochondrie aeróbných baktérií kefírových zrń.

Jarda — sob zář 08, 2012 10:32 pm

derkel píše:

Dobrý den, jake použivate probiotika při výrobě jogurtu v jogurtovači? Z interneru jsem vyčet že je potřeba Lactobacillus Bulgaricus,Streptococcus Thermophilus, které hci zakoupit na http://www.dobrysyr.cz. Bude to stačit nebo je lepší ještě některé přidat? Doma mám ještě jedny které mají 10 kmenů, ale nevím jestli by se to už nehádalo)

Tak členka bludicka vám to píše správně, nic nevymýšlejte a použijte standardní kultury, jinak chuť opravdu nic moc.

Jarda — sob zář 08, 2012 10:40 pm

Tomass píše:

Děkuju za reakce na můj dotaz ohledně styku houbiček s kovem. Na těch stránkách, jak dala odkaz bludička je toho zdá se dost. Ještě tak umět trochu líp anglicky.
http://users.chariot.net.au/~dna/Makekefir.html#*Note
Stejnej dotaz jsem položil také na: horalove.webnode.cz/news/pro-zajemce-o-kefirove-houby/
(od nich jsem houbičky přes net levně koupil) a odpověděli mi takto:
Pokud přijde do styku s kefírem kov, neznamená to, že by se vytvářely škodlivé látky, ale zdraví prospěšné látky to ničí. To samé se děje také s ovocem, nebo zeleninou, kterou krájíte kovovým nožem. Jedná se o elektrochemickou reakci. V ovoci, zelenině, ale také v kefíru by jste mohli naměřit nepatrné množství elektricky nabitých částic, které právě ve styku s kovem vytvoří určité napětí, které ničí potřebné bakterie a vitamíny.
To je celkem zajímavá informace, ta elektrochemická reakce.

Jinak, sítka používám plastový, ale žádný ostrý hrany jsem nenašel ani na těch kovovejch.
Co se týče kvality mléka, tak používám bohužel mléko pasterizované, protože zdroj čerstvého nepasterizovaného mléka jsem ve svém okolí zatim neobjevil. Vyzkoušel jsem několik druhů mlék kupovaných v obchodu, včetně biomléka a kozího mléka, ale nejlepší kefír mi zatim vychází z jihočeského plnotučného MADETA. Vím, že to není ideální, ale kekír je chuťově dobrej a houbičkám se v tom mléce daří (rostou), tak věřím tomu že to je alespoň trochu zdravý.
Podmáslí zdar a kefíru zvláště.

Myslím, že to nemusíte řešit, občasné drobné prohřešky kefírky snesou a fungují normálně dál. Pokud tedy produkují normální chutný kefír, není se čeho bát.

pavell — stř zář 12, 2012 8:45 pm

Denně mám v patlanině 100 g kefírového tvarohu, je v tom dostatek laktíků,nebo je třeba ještě pít kefír. Díky Pavel

Jarda — ned zář 23, 2012 9:07 am

pavell píše:

Denně mám v patlanině 100 g kefírového tvarohu, je v tom dostatek laktíků,nebo je třeba ještě pít kefír. Díky Pavel

Mělo by to plně vyhovovat, nicméně pokud si dáte ještě třeba 1-2 dcl kefíru určitě si neuškodíte.

Bepahika — úte říj 30, 2012 11:41 am

Daruji tibetské kefírové houbičky poštou lze zaslat kamkoliv.

coccinell.a@seznam.cz

Firebird — čtv lis 15, 2012 6:16 pm

Dobry den, predem se omlouvam za svuj dotaz - odpoved jiz dze urcite je popsana, ale vcera jsem docetl komplet forum o ciste jater a nyni jdu teprve na toto. Nicmene vcera jsem jiz dal delat kefir z mleka z mlekomatu a praskove kultury od spolecnosti Milcom. Nyni je to jiz nejakych 25 hodin a 'voda' se odspodu ani od vrchu neoddeluje. Zamichane je to drevem, uskladnene pri cca 26-ti stupnich, mleko jsem doma jiz nepasterizoval.

Podle navodu se to ma po 24ti hodinach soupnout do lednicky. Poradte prosim, zda to jeste nechat v teple nebo to jiz soupnout do lednicky takto.

Dekuji a jdu zatim procitat vlakno 'od píky'.

Jarda — sob lis 17, 2012 6:29 pm

Firebird píše:

Dobry den, predem se omlouvam za svuj dotaz - odpoved jiz dze urcite je popsana, ale vcera jsem docetl komplet forum o ciste jater a nyni jdu teprve na toto. Nicmene vcera jsem jiz dal delat kefir z mleka z mlekomatu a praskove kultury od spolecnosti Milcom. Nyni je to jiz nejakych 25 hodin a 'voda' se odspodu ani od vrchu neoddeluje. Zamichane je to drevem, uskladnene pri cca 26-ti stupnich, mleko jsem doma jiz nepasterizoval.

Podle navodu se to ma po 24ti hodinach soupnout do lednicky. Poradte prosim, zda to jeste nechat v teple nebo to jiz soupnout do lednicky takto.

Dekuji a jdu zatim procitat vlakno 'od píky'.

To nemusí být problém, oddělovat se to nemá, musíte trochu rozetřít po skleničce a pokud vzniká mramorový vzor, je to kefír.

HARMON3K — čtv led 10, 2013 12:15 pm

občas si dělám Panír syr z domácího mleka

Zustava mě syrovátka a také jsem nevěděl co sni

Dobrej napad co jsem tu precetl použit ji s tibetskyma houbickama a udělat kefír.
Přicházím o mnoho pokud bych kefiroval jen ze syrovátky a ne z celého mleka diky za odpoved

Jarda — čtv led 10, 2013 10:58 pm

HARMON3K píše:

občas si dělám Panír syr z domácího mleka

Zustava mě syrovátka a také jsem nevěděl co sni

Dobrej napad co jsem tu precetl použit ji s tibetskyma houbickama a udělat kefír.
Přicházím o mnoho pokud bych kefiroval jen ze syrovátky a ne z celého mleka diky za odpoved

Tak to nedovedu posoudit, kefír jsem pouze ze syrovátky nikdy nevyráběl.

ale.haskova — ned úno 10, 2013 6:10 pm

Zdravím,
pokouším se poprvé vyrobit kefír z tibet. houby. Nemáme kde sehnat nepasterizované mléko, tak jsem použila obyčejné z obchodu (Madeta, "čerstvé" - takovéto co má záruku cca dva týdny) 24 hod.s houbičkou stojí při cca 21°C.
Zatím mi přijde že jako kefír to nevypadá, spíš to celé smrdí jakoby zkaženě ... je to tak v pořádku ??
A vymýváte houbičku nebo ne? Někde píší neprat, někde každý den promýt vodou a i promnout v ruce ... :-/
Děkji za názory !

stejski — pon úno 11, 2013 1:33 am

ale.haskova píše:

Zdravím,
pokouším se poprvé vyrobit kefír z tibet. houby. Nemáme kde sehnat nepasterizované mléko, tak jsem použila obyčejné z obchodu (Madeta, "čerstvé" - takovéto co má záruku cca dva týdny) 24 hod.s houbičkou stojí při cca 21°C.
Zatím mi přijde že jako kefír to nevypadá, spíš to celé smrdí jakoby zkaženě ... je to tak v pořádku ??
A vymýváte houbičku nebo ne? Někde píší neprat, někde každý den promýt vodou a i promnout v ruce ... :-/
Děkji za názory !

Mě houbička najela hned krásně.Vyzkoušel jsem všechny mlíka od krabicovýho až po čerstvý kozí, který používam nejvíc.Houbička se rozrostla až do 10cm dlouhých provazců, občas je protrhám na menší kousky.Část musím každej týden vyhazovat, protože se fakt rychle množí, už jsem rozdal a zamrazil co se dalo, ale jest ju fakt nebudu, to ne.Jinak, jak vám kefír smrdí těžko posoudit, no ten můj je cítít asi jak burčák,než ho promíchám, takový alkoholový kvašení tam cítím.Přeju mnoho úspěchů.Stejski

ale.haskova — pon úno 11, 2013 9:25 am

Děkuji za odpověď - aspoň jedna
Takovýto alkoholový - kefírový se nakonec taky objevilo, i pár bublinek, houbička je malá.
Ale ještě předtím to fakt smrdělo - když nechám mlíko stát v pokojový teplotě tak je to asi normální (?)
Stejně se to ale bojím vypít

kalinka — čtv úno 14, 2013 1:41 pm

Dobrý den,
chtěla jsme se zeptat, jak se přesně vyrábí jogurt v tom jogurtovači? Dají se tam ta probiotika, zaleju mlékem a pak se to v tom jogurtovači dělá 12 h? Jako, že to tam kvasí? A to asi musí být jogurtovač celou dobu zaplý,že? Já jsem tady na stránkách četla, že nejlepší je ten jogurt dělat min.36 hod., tak jsem z toho zmatená

Dagmara — čtv úno 14, 2013 6:20 pm

kalinka píše:

Dobrý den,
chtěla jsme se zeptat, jak se přesně vyrábí jogurt v tom jogurtovači? Dají se tam ta probiotika, zaleju mlékem a pak se to v tom jogurtovači dělá 12 h? Jako, že to tam kvasí? A to asi musí být jogurtovač celou dobu zaplý,že? Já jsem tady na stránkách četla, že nejlepší je ten jogurt dělat min.36 hod., tak jsem z toho zmatená

Asi záleží jaký jogurtovač. Já mám jogurt hotový za 5 hodin.Jako kulturu používám choceňský bílý jogurt, smíchám s mlékem.

Zappy — sob úno 16, 2013 10:21 pm

Jardo, mnohe stranky predajcov jogurtovacov uvadzaju, ze ak domaci vyrobca jogurtu pouziva surove mlieko, musi ho pred naockovanim kulturou pasterizovat na cca 80-90 stupnov (a potom samozrejme vychladit), inak sa kultura nebude moct rozmnozovat.
Ja si uz rok robim jogurt len zo suroveho mlieka zahriateho max. na 40 stupnov a je OK, ale zvacsa byva riedky. Zaujima ma len, ci je na tej nutnosti zahriavania na vysoku teplotu nieco pravdy- predpokladam, ze vy asi tak nekonate )

sakul — ned úno 17, 2013 11:28 am

Jogurtovač je nutný jen ve vyjímečných případech, jogurt jde udělat bez něj a i z raw mléka.

Je potřeba zajistit tepltotu která se bude blížit 40 stupňům, což v této době bude topení nebo trouba zapnutá na minimum, v létě to bude nějaký krytý balkón či jiné teplé místo.

U raw mlka je o něco vyšší riziko, že během procesu zvítězí některé nevhodné bakterie a jogurt bude lehce nasmrádat nebo se zcela zkazí (to už pak prostě smrdí). Obvykle se tak děje když není dobře dodržena hygiena anebo po dobu kvašení není zajištěna dobrá a aspoň trochu stabilní teplota. Zdá se mi, že větší riziko že se u raw mlíka proces pokazí je když použiji jako očkovací kulturu jogurt z minulé dávky a nikoli jogurt z obchodu.

Jogurt se mi takto zkazil zatím 2x, jednou putoval do záchodu, jednou měl jen mírně nepříjemnou vůni, jinak byl chuťově i konzistencí OK, takže jsem jej snědl a nic nenastalo. Kromě kelímku z obchodu jej očkuji tabletou probiotik bez přidaných látek a nechávám pracovat aspoň 24 hodiny, aby množství mléčného cukru bylo co nejmesnší a množství probiotických batkerií co největší.

Výraznou roli při zpracování jogurtu hraje bakterie l. bulgaricus, je dobré aby ji přidávaná kultura měla

kalinka — ned úno 17, 2013 8:21 pm

Sakule, díky za odpověď.
Chtěla jsem se tedy zeptat, pokud tedy budu chtít dělat ten jogurt v troubě, tak to znamená, že budu muset mít třeba zaplou troubu 12 h než se jogurt udělá?? To je trochu neekonomické...jak to přesně děláte vy? Omlouvám se za možná hloupé dotazy

sakul — ned úno 17, 2013 8:36 pm

kalinka píše:

Sakule, díky za odpověď.
Chtěla jsem se tedy zeptat, pokud tedy budu chtít dělat ten jogurt v troubě, tak to znamená, že budu muset mít třeba zaplou troubu 12 h než se jogurt udělá?? To je trochu neekonomické...jak to přesně děláte vy? Omlouvám se za možná hloupé dotazy

Já to nyní hodím na topení a zabalím do dvou vrstev ručníků. Takto má jogurt 30-40 stupňů po celou dobu. Je možné jej i nahřát a zabalit do peřin, tam ale teplota časem klesne

Troubu zapnete jen na světlo, tedy těch 50 stupňů, to znamená že pojede jen občas a necháte přiotevřené. Nesmí se vám jogurt zahřát na více než 40

kalinka — ned úno 17, 2013 10:08 pm

Ok, děkuji. A ještě poslední dotaz: jak dlouho takový "po domácku" udělaný jogurt v ledničce vydrží? Jde mi o to, zda se dá udělat třeba ten jogurt 1x týdně a pak ho jíst celý týden, aniž by ztratil na kvalitě?

TomasV — čtv úno 21, 2013 10:49 am

kalinka píše:

Ok, děkuji. A ještě poslední dotaz: jak dlouho takový "po domácku" udělaný jogurt v ledničce vydrží? Jde mi o to, zda se dá udělat třeba ten jogurt 1x týdně a pak ho jíst celý týden, aniž by ztratil na kvalitě?

Jogurt bez problému vydrží v lednici týden,naopak je aspoň pro mne chutnější.Jinak taky začínám s výrobou domácího jogurtu.Na aukru jsem koupil jogurtovač značky ETA-260Kč.
Můj postup:
1L mlíka z automatu
Ohřeji vodu do bodu varu a nechám vše co přijde do styku s jogurtem sterlilizovat.
Mlíko ohřeju cca na cca80C a zchladím na cca 40C.
Jako startovací kulturu použiji jogurt Holandia -3lžičky a přidám jednu tobolku lactobacilů.
Vše dokonale rozmíchám a naleju do lahviček a dám do jogurtovače-12-15h ,potom ještě zabalím do deky a dám do peřin na 24h.
Příprava jogurtu zabere kolem 30min.

zadane — čtv úno 21, 2013 6:44 pm

TomasV píše:

Mlíko ohřeju cca na cca80C...

Dělal jsem jogurty více let (nyní jsem přešel na kefír). Dovolím si poznámku: To, co děláš, je vlastně pasterizace. K tomu není žádný důvod, ani opatrnost - všude se tvrdí, že v prostředí naočkovaných mléčných bakterií žádná konkurence nepřežije. A moje víceletá zkušenost to potvrzuje, to už bychom celá rodina museli mít slintavku nebo salmonelu nebo co už několikrát. Dovozuju, že čím delší zrání, tím je jistota větší, a při té příležitosti potvrzuju, že starší jogurt je chuťově lepší, v lednici až tak do dvou týdnů, kdy se pomalu začne chuť horšit, ale nijak rychle, ani se rychle nezkazí. Jíst se dá dokonce i měsíční.
Ale zpět k pasterizaci: Jedná-li se o návod výrobce, je to prostě jen krytí zad. Jako takové se ovšem vůbec neohlíží na druhou stranu mince - pasterizované mléko je mnohem horší materiál nežli syrové, ničí se vitamíny aspol, teplotou sražené bílkoviny jsou mnohem hůř stravitelné (= násobné zahlenění), vápník (v syrovém mléce vázaný na kasein) je po vysrážení ještě hůř přístupný vstřebávání než ze syrového (tedy už skoro vůbec). + další argumenty by přinesli zdejšíé zastánci syrové stravy (enzymatický obsah).
Nejsem zootechnik, nevím jak to je v praxi, ale podle zdrojů netu se telata (tedy vlastní druh!) pasterizovaným mlékem krmit nesmí, protože úmrtnost telat je ve srovnání s mlékem čerstvým cca desetinásobná. Ve skutečnosti slouží pasterizace především mlékařskému průmyslu, umožňuje dlouhodobé skladování a zpracování. My si ovšem koupené mléko zpracujeme týž den, že.

6ma — pát úno 22, 2013 10:57 pm

dnes jsem na to narazil v jedne diskuzi, zajimave pocteni, opet je videt, jaky humus nam prodavaji k jidlu..

Nejoblíbenější jogurty nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla ani z vrtulníku. Když jsem dělala analýzu bifidobakterií, víš, že jsem nesnášela Danone, zjistili jsme na laboratorních testech, že bifida v dlouho trvanlivých jogurtech jsou zvířecího původu tedy Bifidus esencis v nomenklatuře nenajdeš, je to nejčastěji bifidus avicenc a ten skutečně není našemu tělu vlastní - je izolován z kachen a dobře a dlouho přežívá - protožeaby jsi mohla uvést, že to je bifi musí to mít i v den konce záruky určitou hodnotu bakterií. Některé státy mají zákaz používat jiné než lidské kultury a to proto, že určitý počet bakterií je schopen projít žaludkem a dojít do střev a u imunitně oslabených jedinců byly pozorovány časté výskyty tumorů např. je to ze studie z USA, kterou jsem použila ve své diplomové práci na téma bifidobakterie. Také tyto nelidské bakterie mohou nahradit původní mikroflóru a způsobovat průjmy. Osobně doporučuji jogurty ve skle jihočeské nebo Holandia bílé a to ovoce si přidat své. Acidofilní mléko Kunín bílé. U modifikovaných škrobů z kukuřice stejně jako u transgení kukuřice dělal výzkum můj profesor na VŠ a zjistil, že v 5 generaci potkanů je tak otřesný výskyt mustací a od 3 výskyt nádorů, že do nás vždy hřímal, že je naší povinností nepustit to do naší země.... bohužel je to tu. To klidně můžeš poslat známým mám na to diplomku a represí od Danone se nebojím /:o) Mám plakát danone s nápisem Dr. Ládin doporučuje... miliony přáteských bakterií /:o)) a stojím si za tím.
Pavla
Vim , že na něco člověk umřít musí , ale jelikož ujíždím denně na Jogurtu "Srdíčko" -tak mě tento email docela rozhodil, aprotože jsem líná ověřit si věrohodnost informací ....tak asi přejdu na zdravé české drahé jogurty (brr) 2x do týdne anebo možná na jogurty zapomenu.....zdravím .... Příběh jedné bývalé milovnice jogurtů "Díky jogurtům, které jsem konzumovala ve větší míře mám opakované trombózy. Zjistili to teď nedávno. Byla jsem na kontrole v Dačicích, tu sraženinu mi posílali až do Prahy do nukleární laboratoře a tam zjistili bakterii Corinebacterium, která se používá k zrání v jogurtech. V žíle nemá co dělat, zkrátka tyto nekvalitní jogurty, jako jsou Danone, Florián apod. - víceméně umělé, organizmus nevstřebá a tím způsobí ucpávání cév. Bohužel to zjistili u 27 lidí z 90, což je 30 % a já jsem, bohužel, mezi nimi. Ostatní procenta tvoří např. nehýbání se - tzv. cestovatelská trombóza, různé záněty atd. Poslední roky přibyl značný počet tromboz v celé republice. Zatím se tím nikdo nezabýval než Dr. Čepl v Dačicích, ke kterému jezdím. Má tam cévní centrum pro Jižní Čechy a Vysočinu, moderní ultrazvuky, které nemají ani v Pelhřimově. Jezdí tam i z Jihlavy. O těch jogurtech už bylo psáno i v některém časopise nějakým docentem z Prahy a ten tam psal také o možném ucpávání cév z mléčných výrobků. Já teď14 dní nejím jogurty, tavené sýry, mléko, které mám teď zakázané. Můžu ze sýrů jen tvrdé, z jogurtů ty drahé ve skleničce - naše České. Cítím se lépe a snad už budu mít konečně pokoj. Všechna vyšetření mám dobrá, krev také,aspoň vím, že jsem zdravá a nemusím brát žádný Warfarin. Povrchové cévy mám sice špatné, ale hluboké dobré. I tak se mohla sraženina utrhnout a způsobit embolii, proto to vysátí sraženiny. Jsem ráda, že se zjistilo, od čeho to je, a od té doby ani na jogurty chuť nemám." Radka Chalupová, 2012
ZDRAVÉ JOGURTY
Evropské středisko pro potravinovou bezpečnost provedlo rozsáhlou výzkumnou studii na téměř 1 000 vzorcích jogurtů vyráběných různými mlékárenskými společnostmi, aby zjistilo, jestli jsou tolik oblíbené jogurty zdravé, jak tvrdí reklama. Výsledky výzkumu se ukázaly být zklamáním: jogurty nemají na lidské tělo zázračný terapeutický efekt, ani nezlepšují imunitní systém!!! Podle výzkumu nemají jogurty žádný pozitivní vliv na chemické procesy v lidském zažívacím systému. Vlastně jsou jogurtové nápoje zcela neprospěšné - tělo nerevitalizují, jak tvrdí reklamní slogany jejich výrobců - uvedl Medpulse.
Mnoho společností vyrábějících jogurty stále působí na potenciální zákazníky starými slogany, tvrdícími, že jejich produkty mají vysoce pozitivní vliv na zažívací systém a tělo jako celek.Zkrátka jogurt není nic jiného, než atrapa. Navíc některé jogurty, stejně jako další typy mlékárenských produktů, mohou být pro lidské zdraví nebezpečné. Mnoho jogurtů dostupných dnes ve všech obchodech na světě nemá s produktem vymyšleným před několika tisíci let na území moderního Bulharska nic společného. Stále věříte mýtům o probiotických bakteriích, které zlepšují imunitní systém a zažívací trakt? Pokud ano, jste oblbováni. V Moskvě došlo k mnoha případům, kdy lidé vedoucí zdravý způsob života byli nakonec hospitalizováni. Mnozí z těchto pacientů byli diagnostikováni s pankreatolýzou. Po dotazu na jejich jídelníček řekli, že konzumovali jogurtové nápoje Danone, jako Actimel a další. Pankreatolýza je velmi nebezpečná nemoc, která ničí slinivku. Na tomto faktu není nic překvapivého. Actimel, jako mnoho dalších produktů Danone, obsahuje E1442 - geneticky modifikovaný kukuřičný škrob, zahušťovadlo. Geneticky modifikované typy škrobů mají velké molekuly. Chemici, kteří takové látky vyrábí, říkají, že je nemožné předpovědět, jak se budou tato molekulární monstra chovat v lidském těle. Nebezpečné škroby jsou obsaženy nejen v kultivovaných mléčných výrobcích, ale také v kečupech a majonézách. Vědci stále neví, jestli se tyto škroby během trávícího procesu rozkládají, a jak. Faktem je, že moderní medicína nyní musí pouze umožnit předpokládat, že takové škroby útočí na slinivku lidské bytosti. Lidské tělo očividně neví, jaký druh enzymů má vyrábět, aby rozštěpilo tak monstrózně velké molekuly. Co se týká zázračných probiotických bakterií v moderních jogurtech, bylo zjištěno, že takové bakterie mohou v lidském žaludku vydržet pouze několik minut. Proto nemohou mít na zažívací trakt léčebný vliv. Člověk by měl mít také na paměti fakt, že kultivované mléčné produkty, které byly uskladněny měsíce nebo déle, nemohou přinést vůbec nic dobrého. Když takové jogurty kupujete, jen vyhazujete své peníze a ničíte si své zdraví.

zadane — pát úno 22, 2013 11:35 pm

6ma píše:

dnes jsem na to narazil v jedne diskuzi, zajimave pocteni, opet je videt, jaky humus nam prodavaji k jidlu....

Už jsem to na tomto fóru uváděl, že když už chcete (musíte) koupit komerčně vyráběný jogurt, pak to jediné co lze s čistým svědomím doporučit, je tzv. jihočeský jogurt ve skle (výrobce AgroLa Jindřichův Hradec, prodává buď svým jménem nebo distribuuje Madeta ve stejné skleničce ale s odlišnou nálepkou).
Kausa modifikovaného kukuřičného škrobu fy Danone, je už tak notoricky známá, že to snad kupují jen ignoranti, kterým není rady ani pomoci. Psalo se o tom i v našem tisku. Včetně toho, že (asi předloni) Velká Britanie zakázala v reklamách Danone tvrzení, že "prospívá zdraví" - to tehdy taky uvedly naše noviny.

ovekyska — pát úno 22, 2013 11:59 pm

http://www.hoax.cz/hoax/nebezpecny-moderni-jogurt/

Vševěd — sob úno 23, 2013 5:25 pm

ovesnakyska dobře:-)
zrovna jsem chtěl jít na hoax.cz když jsem ty sračky přečetl, ale tys mně předběhla:-)
lidi mají holt rádi konspirační teorie

Jarda — sob bře 02, 2013 7:19 pm

ale.haskova píše:

Zdravím,
pokouším se poprvé vyrobit kefír z tibet. houby. Nemáme kde sehnat nepasterizované mléko, tak jsem použila obyčejné z obchodu (Madeta, "čerstvé" - takovéto co má záruku cca dva týdny) 24 hod.s houbičkou stojí při cca 21°C.
Zatím mi přijde že jako kefír to nevypadá, spíš to celé smrdí jakoby zkaženě ... je to tak v pořádku ??
A vymýváte houbičku nebo ne? Někde píší neprat, někde každý den promýt vodou a i promnout v ruce ... :-/
Děkji za názory !

Vše podstatné zde je popsáno stačí číst a vypít se to bát nemusíte, nic špatného tam patrně nebude.

Jarda — úte bře 05, 2013 11:10 pm

kalinka píše:

Dobrý den,
chtěla jsme se zeptat, jak se přesně vyrábí jogurt v tom jogurtovači? Dají se tam ta probiotika, zaleju mlékem a pak se to v tom jogurtovači dělá 12 h? Jako, že to tam kvasí? A to asi musí být jogurtovač celou dobu zaplý,že? Já jsem tady na stránkách četla, že nejlepší je ten jogurt dělat min.36 hod., tak jsem z toho zmatená

Tak dobře vám odpovídá členka Dagmara, to je velice různorodé a také dost záleží i na druhu vyráběného probiotického výrobku, každý má jiné bakterie a tím pádem i jiné nároky na čas a teplotu. Jinak postup máte správně, tam problém není.

Jarda — úte bře 05, 2013 11:13 pm

Zappy píše:

Jardo, mnohe stranky predajcov jogurtovacov uvadzaju, ze ak domaci vyrobca jogurtu pouziva surove mlieko, musi ho pred naockovanim kulturou pasterizovat na cca 80-90 stupnov (a potom samozrejme vychladit), inak sa kultura nebude moct rozmnozovat.
Ja si uz rok robim jogurt len zo suroveho mlieka zahriateho max. na 40 stupnov a je OK, ale zvacsa byva riedky. Zaujima ma len, ci je na tej nutnosti zahriavania na vysoku teplotu nieco pravdy- predpokladam, ze vy asi tak nekonate )

Tak já to nedělám, ale pokud jde o mléko z kravína a ne od pasené krávy, tak je to asi i vhodné, ale určitě ne nutné.

Jarda — úte bře 05, 2013 11:21 pm

zadane píše:

Dělal jsem jogurty více let (nyní jsem přešel na kefír). Dovolím si poznámku: To, co děláš, je vlastně pasterizace. K tomu není žádný důvod, ani opatrnost - všude se tvrdí, že v prostředí naočkovaných mléčných bakterií žádná konkurence nepřežije. A moje víceletá zkušenost to potvrzuje, to už bychom celá rodina museli mít slintavku nebo salmonelu nebo co už několikrát. Dovozuju, že čím delší zrání, tím je jistota větší, a při té příležitosti potvrzuju, že starší jogurt je chuťově lepší, v lednici až tak do dvou týdnů, kdy se pomalu začne chuť horšit, ale nijak rychle, ani se rychle nezkazí. Jíst se dá dokonce i měsíční.
Ale zpět k pasterizaci: Jedná-li se o návod výrobce, je to prostě jen krytí zad. Jako takové se ovšem vůbec neohlíží na druhou stranu mince - pasterizované mléko je mnohem horší materiál nežli syrové, ničí se vitamíny aspol, teplotou sražené bílkoviny jsou mnohem hůř stravitelné (= násobné zahlenění), vápník (v syrovém mléce vázaný na kasein) je po vysrážení ještě hůř přístupný vstřebávání než ze syrového (tedy už skoro vůbec). + další argumenty by přinesli zdejšíé zastánci syrové stravy (enzymatický obsah).
Nejsem zootechnik, nevím jak to je v praxi, ale podle zdrojů netu se telata (tedy vlastní druh!) pasterizovaným mlékem krmit nesmí, protože úmrtnost telat je ve srovnání s mlékem čerstvým cca desetinásobná. Ve skutečnosti slouží pasterizace především mlékařskému průmyslu, umožňuje dlouhodobé skladování a zpracování. My si ovšem koupené mléko zpracujeme týž den, že.

To máte plnou pravdu, jde o výborný kšeft s lidskou blbostí.

inzenyr — stř bře 06, 2013 12:28 am

Lidi,
zkuste trochu premyslet. Podle testu provadenych v americe je nejvetsim semenistem bakterii kuchynsky drez a vubec nejvetsim houbicka na myti nadobi.
Myjete pokazde nadobi v SAVU nebo bazenove chemii?
Vyvarite houbicku na myti nadobi po kazdem myti nadobi.
To same je s uterkami na nadobi a na pracovni plochy, vcetne pracovni plochy, pokud ji hned po pouziti a umyti nevytrete do sucha.
Na kuchynskem drezu a houbicce na myti nadobi bylo pri testech zjisteno nasobne vic bakterii nez na zachodovem prkenku a v zachodove mise.
Staci oliznout lzicku a zamichat s ni mleko nebo jogurt nebo kefir a za chvili ho mate plny bakterii z ust.

Kazdy odpad drezu, umyvadla nebo vany mate za jeden jediny den plny plisne, zkuste si do odpadu vylit varici vodu, jak z nej ta plisen prcha, je to citit vsude kolem.
Vsechny sprchove kouty jsou i po kratke dobe pouzivani plne plisni.
Lednicky take kazdy druhy den nedesinfikujete, takze je take mate plne bakterii a plisni.
Klidne vam to dokazu pri predvadeni zarizeni na cisteni parou.

A vy mate obavy, jestli nahodou v mlece nebudou bakterie.

Telo s dobre fungujicim imunitnim systemem si s temi bakteriemi bez problemu poradi, pokud ty bakterie nenechate v potravinach namozit dlouhym skladovanim v teple.

Osobne pouzivam mleko z mlekomatu i primo od krav bez prevareni uz hodne dlouhou dobu a zadne zazivaci problemy nemam.
Jako male dite jsem dostal do jedne ruky bandasku a do druhe penize a sel jsem k sousedum do chleva koupit mleko.
Jak ho sousedka od kravy nadojila, tak ho primo ve chleve prelila do bandasky, a tak jsme ho doma vypili.
Varene mleko jsme jako deti nesnaseli, delal se na nem skraloup a to se nam eklovalo a nechteli jsme ho pit.
Jeste si pamatuji dobu, kdy se v obchodech prodavalo cerstve mleko primo z konve, do ktere ho rano nalili v kravine.
Stejne tak jim syrova vajicka od venku behajicich slepic a take s tim zadne zazivaci problemy nemam.

Pasterizaci pouziva mlecny prumysl na to, aby se mleko dalo prodavat alespon 14 dni nebo mesic a nemuselo se do obchodu vozit kazdy den cerstve.

Ze z mleka udelaji zmetek, ktery se uz neda poradne stravit, je jim venkoncem jedno. Obchod je obchod a zakaznik zpitommnely bakteriemi z reklamy to rad zaplati.
V mleku by vam meli vadit antibiotika, hormony a sajrajty z krmeni kukurici a pod., ktere v mleku nemaji co delat, protoze krava ma zrat travu na louce a ne kukurici.

Inzenyr

Jarda — pát bře 08, 2013 2:22 pm

inzenyr píše:

Lidi,
zkuste trochu premyslet. Podle testu provadenych v americe je nejvetsim semenistem bakterii kuchynsky drez a vubec nejvetsim houbicka na myti nadobi.
Myjete pokazde nadobi v SAVU nebo bazenove chemii?
Vyvarite houbicku na myti nadobi po kazdem myti nadobi.
To same je s uterkami na nadobi a na pracovni plochy, vcetne pracovni plochy, pokud ji hned po pouziti a umyti nevytrete do sucha.
Na kuchynskem drezu a houbicce na myti nadobi bylo pri testech zjisteno nasobne vic bakterii nez na zachodovem prkenku a v zachodove mise.
Staci oliznout lzicku a zamichat s ni mleko nebo jogurt nebo kefir a za chvili ho mate plny bakterii z ust.

Kazdy odpad drezu, umyvadla nebo vany mate za jeden jediny den plny plisne, zkuste si do odpadu vylit varici vodu, jak z nej ta plisen prcha, je to citit vsude kolem.
Vsechny sprchove kouty jsou i po kratke dobe pouzivani plne plisni.
Lednicky take kazdy druhy den nedesinfikujete, takze je take mate plne bakterii a plisni.
Klidne vam to dokazu pri predvadeni zarizeni na cisteni parou.

A vy mate obavy, jestli nahodou v mlece nebudou bakterie.

Telo s dobre fungujicim imunitnim systemem si s temi bakteriemi bez problemu poradi, pokud ty bakterie nenechate v potravinach namozit dlouhym skladovanim v teple.

Osobne pouzivam mleko z mlekomatu i primo od krav bez prevareni uz hodne dlouhou dobu a zadne zazivaci problemy nemam.
Jako male dite jsem dostal do jedne ruky bandasku a do druhe penize a sel jsem k sousedum do chleva koupit mleko.
Jak ho sousedka od kravy nadojila, tak ho primo ve chleve prelila do bandasky, a tak jsme ho doma vypili.
Varene mleko jsme jako deti nesnaseli, delal se na nem skraloup a to se nam eklovalo a nechteli jsme ho pit.
Jeste si pamatuji dobu, kdy se v obchodech prodavalo cerstve mleko primo z konve, do ktere ho rano nalili v kravine.
Stejne tak jim syrova vajicka od venku behajicich slepic a take s tim zadne zazivaci problemy nemam.

Pasterizaci pouziva mlecny prumysl na to, aby se mleko dalo prodavat alespon 14 dni nebo mesic a nemuselo se do obchodu vozit kazdy den cerstve.

Ze z mleka udelaji zmetek, ktery se uz neda poradne stravit, je jim venkoncem jedno. Obchod je obchod a zakaznik zpitommnely bakteriemi z reklamy to rad zaplati.
V mleku by vam meli vadit antibiotika, hormony a sajrajty z krmeni kukurici a pod., ktere v mleku nemaji co delat, protoze krava ma zrat travu na louce a ne kukurici.

Inzenyr

Plný souhlas, ale jedno malé ale se týká i vaší poznámky, že si s tím poradí zdravý člověk, ovšem ono jich dnes zase tolik není a jedinec s rozhozenou imunitou může mít problém i z toho že na něj někdo ve vlaku kýchne, natož vypít mléko plné bakterií. Není pochopitelně chyba v tom mléce, ale v něm, ovšem to blbcům nevysvětlíte, zvláště po mediálních masážích, které bakterie démonizují. Dříve bylo hnojiště vedle studny a nikomu to nevadilo, ovšem dnes na stejné bakterie lidi běžně umírají, no holt je jiná doba.

Honzek — stř bře 13, 2013 1:06 pm

Jak dlouho se může nechat mléko kvasit pomocí houbičky? Myslím tím jestli se dá konzumovat i po sedmi dnech kdy se nechala houbička pracovat. Co si o tom myslíte vy?

6ma — čtv bře 14, 2013 4:16 pm

no ja jsem to na hoax nasel taky, protoze me zajimalo kdo je puvodni autor, ale take jsem tohoto clanku nasel vice verzi.jinak je jasne ,ze kazdy veri cemu chce, ja jogurty nejedl uz pred tim a tohle mi prislo zajimave.A nakonec - hoax.cz je podobne duveryhodny jako jine zdroje nebo ne?

Jarda — čtv bře 14, 2013 11:27 pm

Honzek píše:

Jak dlouho se může nechat mléko kvasit pomocí houbičky? Myslím tím jestli se dá konzumovat i po sedmi dnech kdy se nechala houbička pracovat. Co si o tom myslíte vy?

Tak asi chuťově nic moc, ovšem zásadně by to vadit nemělo.

opice — pát bře 15, 2013 12:25 pm

Zdravím.

1.Je skutečně nutné po 20 dnech pití kefíru si udělat 10 denní půst?A proč?Ublížím si tím,když tu pouzu neudělám?Kefír mi děla očividně dobře a moc mi chutná..

2.Už léta trpím na vaginální záněty.Lékař jen krčí rameny.prý je to chronické anelze s tím nic dělá předepíše Bromhexinové globule,které vždy pomůžou jen na pár dní.Už jsem to vzdala.Pak jsem objevila tyhle stránky.Změnila stravování,udělala spousty očist.Ph se mi srovnalo,jsem vytálnější,vyprazdňování taky mnohen lepší(předtím zácpa).....
Ale vaginální zánět pořád nic.zkoušela jsem i výplachy urinou.Nyní jsem najela na vkládání Tibetské houbičky.Už to bude skoro 14 dní.Ale mám pocit,že se zánět spíš zhoršil.

Chování houbiček-jedna větší houbička vydrží tak na 3 použití.den ode dne se zmenšuje,až se úplně rozpadne.
Předtím jsem měla jen výtoky,nyní nastoupilo i svědění a nepříjemné pocity.

Je to normální?neměla bych to spíš přerušit?

Vševěd — pát bře 15, 2013 3:31 pm

opice píše:

Zdravím.

1.Je skutečně nutné po 20 dnech pití kefíru si udělat 10 denní půst?A proč?Ublížím si tím,když tu pouzu neudělám?Kefír mi děla očividně dobře a moc mi chutná..

2.Už léta trpím na vaginální záněty.Lékař jen krčí rameny.prý je to chronické anelze s tím nic dělá předepíše Bromhexinové globule,které vždy pomůžou jen na pár dní.Už jsem to vzdala.Pak jsem objevila tyhle stránky.Změnila stravování,udělala spousty očist.Ph se mi srovnalo,jsem vytálnější,vyprazdňování taky mnohen lepší(předtím zácpa).....
Ale vaginální zánět pořád nic.zkoušela jsem i výplachy urinou.Nyní jsem najela na vkládání Tibetské houbičky.Už to bude skoro 14 dní.Ale mám pocit,že se zánět spíš zhoršil.

Chování houbiček-jedna větší houbička vydrží tak na 3 použití.den ode dne se zmenšuje,až se úplně rozpadne.
Předtím jsem měla jen výtoky,nyní nastoupilo i svědění a nepříjemné pocity.

Je to normální?neměla bych to spíš přerušit?

Neskutečné. Ve 21. století si dávat dovnitř muchomůrku zkusil bych pustit žilou.
"mykóza se mi zhoršila, mám pokračovat?"
co na to říct? jasně že jo, nakonec se to zlomí.

pokora — pát bře 15, 2013 11:23 pm

Občas poté, co se mi domácí kefír oddělí na pevnou část a syrovátku, do něj ještě naleju tak decku mléka a nechám asi 5 hodin fermentovat. Předpokládám, že díky předchozímu zjevnému nasycení si houba na novém mléčném cukru ještě pochutná a zpracuje jej - je tomu tak?

opice — sob bře 30, 2013 10:46 am

Vševěd píše:

Neskutečné. Ve 21. století si dávat dovnitř muchomůrku zkusil bych pustit žilou.
"mykóza se mi zhoršila, mám pokračovat?"
co na to říct? jasně že jo, nakonec se to zlomí.

Tak po asi měsíčním(a pár dnů)pití kefíru si tělo samo začne říkat o pauzu v pití.Už mě přestáva tolik chutnat,Brzy si udělám pauzu na pár dnů.Myslím že není nutné se držet přesně danými pravidly kde co kdo napíše,je třeba se řídit co nám říká naše tělo.
K té mykóze-vysadila jsem vkládání houbiček a několik dnů prováděla výplachy urinou.Rychle se všechno vrátilo do normálu.Takže vlastně nic moc,ale je to lepší.Ještě mě napadlo co si místo houbiček dělat výplach přímo kefírem?Jediný problém je,jak ten kefír v sobě alespoň chvíli udržet.No uvídíme.třeba časem vyzkouším.

Jarda — ned dub 07, 2013 9:49 pm

opice píše:

Zdravím.

1.Je skutečně nutné po 20 dnech pití kefíru si udělat 10 denní půst?A proč?Ublížím si tím,když tu pouzu neudělám?Kefír mi děla očividně dobře a moc mi chutná..

2.Už léta trpím na vaginální záněty.Lékař jen krčí rameny.prý je to chronické anelze s tím nic dělá předepíše Bromhexinové globule,které vždy pomůžou jen na pár dní.Už jsem to vzdala.Pak jsem objevila tyhle stránky.Změnila stravování,udělala spousty očist.Ph se mi srovnalo,jsem vytálnější,vyprazdňování taky mnohen lepší(předtím zácpa).....
Ale vaginální zánět pořád nic.zkoušela jsem i výplachy urinou.Nyní jsem najela na vkládání Tibetské houbičky.Už to bude skoro 14 dní.Ale mám pocit,že se zánět spíš zhoršil.

Chování houbiček-jedna větší houbička vydrží tak na 3 použití.den ode dne se zmenšuje,až se úplně rozpadne.
Předtím jsem měla jen výtoky,nyní nastoupilo i svědění a nepříjemné pocity.

Je to normální?neměla bych to spíš přerušit?

1)Ty přestávky nutné nevidím, je to potravina a třeba jiná jídla jíte také denně.
2)To je divné, pak by také mohlo jít o přemnožené laktobacily, ale jde o dost výjimečnou záležitost. Spíše než ty záněty stále likvidovat bych se zaměřil na důvod, proč je máte a pokud to není ve stravě, co psychika, to je mocný spouštěč mnoha problémů.

Jarda — ned dub 07, 2013 9:52 pm

pokora píše:

Občas poté, co se mi domácí kefír oddělí na pevnou část a syrovátku, do něj ještě naleju tak decku mléka a nechám asi 5 hodin fermentovat. Předpokládám, že díky předchozímu zjevnému nasycení si houba na novém mléčném cukru ještě pochutná a zpracuje jej - je tomu tak?

To se mě moc nezdá, proces vyžaduje nějaký čas a ten tam pak nemáte.

Jarda — ned dub 07, 2013 9:58 pm

opice píše:

Tak po asi měsíčním(a pár dnů)pití kefíru si tělo samo začne říkat o pauzu v pití.Už mě přestáva tolik chutnat,Brzy si udělám pauzu na pár dnů.Myslím že není nutné se držet přesně danými pravidly kde co kdo napíše,je třeba se řídit co nám říká naše tělo.
K té mykóze-vysadila jsem vkládání houbiček a několik dnů prováděla výplachy urinou.Rychle se všechno vrátilo do normálu.Takže vlastně nic moc,ale je to lepší.Ještě mě napadlo co si místo houbiček dělat výplach přímo kefírem?Jediný problém je,jak ten kefír v sobě alespoň chvíli udržet.No uvídíme.třeba časem vyzkouším.

Kefír klidně vyzkoušejte, ale lepší by bylo prubnout

prokera — pon dub 08, 2013 7:14 am

opice píše:

Tak po asi měsíčním(a pár dnů)pití kefíru si tělo samo začne říkat o pauzu v pití.Už mě přestáva tolik chutnat,Brzy si udělám pauzu na pár dnů.Myslím že není nutné se držet přesně danými pravidly kde co kdo napíše,je třeba se řídit co nám říká naše tělo.
K té mykóze-vysadila jsem vkládání houbiček a několik dnů prováděla výplachy urinou.Rychle se všechno vrátilo do normálu.Takže vlastně nic moc,ale je to lepší.Ještě mě napadlo co si místo houbiček dělat výplach přímo kefírem?Jediný problém je,jak ten kefír v sobě alespoň chvíli udržet.No uvídíme.třeba časem vyzkouším.

Já si dělám výplach urinou, kam přidávám kefír a je to výborná věc!:)

opice — pon dub 08, 2013 1:55 pm

Jarda píše:

Kefír klidně vyzkoušejte, ale lepší by bylo prubnout http://www.zbozi.cz/?q=fermalac#utm_sou ... aign=lista, nebo http://www.zbozi.cz/vyrobek/chytra-houb ... aign=lista

Díky vyzkouším.Psychika fakt nic moc(permanentní stres)

prokera píše:

Já si dělám výplach urinou, kam přidávám kefír a je to výborná věc!:)

Díky.Tohle zkusím jako první.Dám vědět.

lucinda21 — stř dub 17, 2013 1:22 pm

Zdravím všechny,
mám dotaz, jak si doma připravit domácí kefír nebo jogurt?
Zkusila jsem do nepasterizovaného mléka dát jogurt a ponechat 24h v teple. Když jsem dala jogurt Activii, jogurt se povedl, když jsem dala jogurty z Normy, vzniklo cosi zakyslého, nevím zdali to bylo vůbec zdravé, vypila jsem si to sama, nikdo jiný to tu nechtěl (docela mi to chutnalo ale konzistence byla tekutá). Vzhledem k tomu, že na všech přídavných jogurtech bylo napsáno, že obsahují živé bakterie, a pak se dozvím, že je ani nemusí obsahovat, nevím jak a který jogurt použít.
Také mě napadlo, nakapat do mléka Hylak, který obsahuje lactobacilli acidophili, lactobacilli helvetici, escherichiae coli, enterococci faecalis (ale také nevím, zdali jsou živé či mrtvé).
díky za radu

samanicus — stř dub 17, 2013 9:30 pm

Chcete li hustý jogurt musíte mléko zahřát na 95°C. Tam dochází k degradaci syrovátkové bílkoviny, která jinak přejde do syrovátky.
Chcete li "zdravý" jogurt zahřejte mléko na 37°C - 47°C. Tato teplota je ideální k růstu termofilních bakterií, které konzumují laktozu a vytvoří jogurt. Ideální je na první jogurt zakoupit jogurtové bakterie, které jsou mrazem vysušené. Takto vyrobený jogurt můžete několikrát přeočkovat. Jeho kvalita je skvělá i po 21 dnech v lednici.
Já sám používám kultury i na výrobu sýrů (nepasterizovaných).
Nepropaguji nic co jsem nevyzkoušel. Dělám kurzy výroby sýrů pro občanské sdružení Synergie. Rád poradím i s výrobou zakysaných produktů.
Mlékárenské kutury jsou na http://www.dobrykolonial.cz/Mlekarenske ... yrobu-syru

sakul — stř dub 17, 2013 9:35 pm

samanicus píše:

Chcete li hustý jogurt musíte mléko zahřát na 95°C. Tam dochází k degradaci syrovátkové bílkoviny, která jinak přejde do syrovátky.
Chcete li "zdravý" jogurt zahřejte mléko na 37°C - 47°C. Tato teplota je ideální k růstu termofilních bakterií, které konzumují laktozu a vytvoří jogurt. Ideální je na první jogurt zakoupit jogurtové bakterie, které jsou mrazem vysušené. Takto vyrobený jogurt můžete několikrát přeočkovat. Jeho kvalita je skvělá i po 21 dnech v lednici.
Já sám používám kultury i na výrobu sýrů (nepasterizovaných).
Nepropaguji nic co jsem nevyzkoušel. Dělám kurzy výroby sýrů pro občanské sdružení Synergie. Rád poradím i s výrobou zakysaných produktů.
Mlékárenské kutury jsou na http://www.dobrykolonial.cz/Mlekarenske ... yrobu-syru

Dobré tipy. Osobně se mi daří i bez kupované kultury a používám kombinaci lžíce hollandie nebo z várky z minulého jogurtu a tobolky vysoce kvalitních probiotik. Kvasím 24 hodin při teplotě 40 stupňů tak, aby mléčného cukru zůstalo co nejméně. Mléko nepřevařuji a používám nepasterizvané a nehomogenizované. Jogurt má krpaet jinou konzistenci než ty průmyslové, chutná však skvěle.

Ochuzuji stévií nebo xylitolem, kokosem, skořicí a případně raw kakaem

samanicus — stř dub 17, 2013 9:51 pm

sakul píše:

Dobré tipy. Osobně se mi daří i bez kupované kultury a používám kombinaci lžíce hollandie nebo z várky z minulého jogurtu a tobolky vysoce kvalitních probiotik. Kvasím 24 hodin při teplotě 40 stupňů tak, aby mléčného cukru zůstalo co nejméně. Mléko nepřevařuji a používám nepasterizvané a nehomogenizované. Jogurt má krpaet jinou konzistenci než ty průmyslové, chutná však skvěle.

Ochuzuji stévií nebo xylitolem, kokosem, skořicí a případně raw kakaem

Skutečný živý jogurt nastartuje výrobu jogurtu velice dobře. Hollandie je většinou v pohodě. Pokud se použije na první jogurt mlékárenská kultura je rozdíl obrovský. Takto vyrobený jogurt je natolik vitální, že dokáže mléko infikované E. Coli "vyčistit" - mám vyzkoušeno. Stejně dobře to zvládá i kefírová houba, kterou považuji za mnohem lepší léčivo než jogurt.

sakul — stř dub 17, 2013 9:54 pm

samanicus píše:

Skutečný živý jogurt nastartuje výrobu jogurtu velice dobře. Hollandie je většinou v pohodě. Pokud se použije na první jogurt mlékárenská kultura je rozdíl obrovský. Takto vyrobený jogurt je natolik vitální, že dokáže mléko infikované E. Coli "vyčistit" - mám vyzkoušeno. Stejně dobře to zvládá i kefírová houba, kterou považuji za mnohem lepší léčivo než jogurt.

Souhlasím. Likvidace ecoli tibetskou houbou je dokonce zdokumentovaná v několika studiích. Pravděpodobně za to může nízké ph, které bakterie produkují, možná také peroxid hořčíku, který produkují některé benefiční kmeny. Tuším ale že není ještě prozkoumáno, nicméně je to další ze zázraků, který tento zvláštně vypadjící chuchvalec bakterií umí.

Elkimek — stř dub 24, 2013 11:09 pm

Dá se v jogurtovači vyrobit jogurt i z rýžového či sojového mléka? Dnes nám přišel ARIETE – Yogurella Metal 620 na slevomatu byl v akci. Má 7 skleniček, a na jeden zátah udělá 1Kg jogurtu. Dnes přes noc poprvé zkoušíme kozí jogurt.

Kdybych dal 1L rostliného mléka, tobolku probiotik, 150g jogurtu, mělo by to smysl?

Jarda — stř kvě 08, 2013 9:13 am

lucinda21 píše:

Zdravím všechny,
mám dotaz, jak si doma připravit domácí kefír nebo jogurt?
Zkusila jsem do nepasterizovaného mléka dát jogurt a ponechat 24h v teple. Když jsem dala jogurt Activii, jogurt se povedl, když jsem dala jogurty z Normy, vzniklo cosi zakyslého, nevím zdali to bylo vůbec zdravé, vypila jsem si to sama, nikdo jiný to tu nechtěl (docela mi to chutnalo ale konzistence byla tekutá). Vzhledem k tomu, že na všech přídavných jogurtech bylo napsáno, že obsahují živé bakterie, a pak se dozvím, že je ani nemusí obsahovat, nevím jak a který jogurt použít.
Také mě napadlo, nakapat do mléka Hylak, který obsahuje lactobacilli acidophili, lactobacilli helvetici, escherichiae coli, enterococci faecalis (ale také nevím, zdali jsou živé či mrtvé).
díky za radu

Mnoho jogurtů vůbec žádné živé bakterie neobsahuje, čili zde je ten problém a rozhodně doporučuji startovat z čisté kultury, nebo z bílého jogurtu Holandia, ale to už je o dost horší, nicméně celkem vyhovuje.

Jarda — stř kvě 08, 2013 9:14 am

Elkimek píše:

Dá se v jogurtovači vyrobit jogurt i z rýžového či sojového mléka? Dnes nám přišel ARIETE – Yogurella Metal 620 na slevomatu byl v akci. Má 7 skleniček, a na jeden zátah udělá 1Kg jogurtu. Dnes přes noc poprvé zkoušíme kozí jogurt.

Kdybych dal 1L rostliného mléka, tobolku probiotik, 150g jogurtu, mělo by to smysl?

Někdy to jde, ale Musíte si vyzkoušet jak bude fungovat ten konkrétní případ, zde se nedá nic s jistotou tvrdit.

Milenium — pát kvě 17, 2013 11:41 am

Zdravím vespolek.
Asi měsíc si vyrábím kefír pomocí Tibecké houby. Vše se zdá být v pořádku, houba nemá slizovitý povrch, řádně jí proplachuji. Mléko používám plnotučné „čerstvé, pasterizované“, nemám k lepšímu přístup. Výroba probíhá při pokojové teplotě jeden den, nebo několik dní v chladničce, nebo to kombinuji. Konzumuji najednou 0,5L ráno na lačno, nebo před spaním, zprvu denně, nyní zhruba obden. Nepravidelně k tomu zobnu tobolku s kvalitními probatiky. Po kefíru mě ale pálí žáha, neumím říci jak moc, protože jsem na toto doposud netrpěl. Kupovaný kefír jsem si občas koupil, problémy nebily. Navíc se dostavuje i chraptění, ztrácím na omezenou dobu částečně hlas. Nemusí to být časově nutně přímo po konzumaci, klidně to přijde i během odpoledne.
Pro doplnění uvedu, že než jsem začal kefír vyrábět, tak už jsem se několik dní stravoval téměř jen syrovým ovocem, zeleninou a ořechy. Byl jsem prakticky na proti kvasinkové dietě více česneku, cibule a ajenský pepř v tobolkách(protože mi vyšel dost pozitivně plivací test a byl jsem závislý na sladké) Trochu jsem to nejspíše přehnal a kalorický příjem byl nízký, protože jsem za měsíc zhubl 5kg (na počátku jsem měl 188cm/76kg, tedy žádný tlouštík) Také jsem při té měsíční dietě dělal 2 týdny 5 klystýrů za týden, pak týden obden a následně 1x týdně. Nyní jsem již přidal i sladké ovoce, med a větší porce, hudbnutí se zdá ustává, ale výše zmíněné projevy přetrvávají. Nepotkal jste se s tímto někdo, nebo neodvodíte něco ze svých zkušeností?

racht — úte čen 04, 2013 6:22 pm

Zdravím. Bohužel jsem nechal tibetskou houbu pár dní neobstaranou, a na hladině jsem pak nalezl malí flíček zelené plísně. Celá hladina byla pokrytá něčím bílým, o čem nevím, zda to byla taky vyloženě plíseň. Houbu jsem dobře propláchl a znovu zalil, ale radši jsem vzniklý kefír zatím nepil. Myslíte, že je nutno houbu vyhodit a pořídit novou, nebo jak bych měl postupovat?

prokera — úte čen 04, 2013 7:42 pm

Nevyhazovala bych a počkala, jak se houba bude chovat dál po propláchnutí, ale myslím, že je velká šance, že se vzpamatuje:). Můj otec se k ní chová často macešsky a kolikrát už jsem myslela, že mu budu muset dát další várku, ale houba kupodivu vždy znovu ožila a kefír pak dělala jako dřív. Z toho usuzuji, že není až tak choulostivá, jak se může mnohým zdát . Třeba to někdo zpochybní, ale dobrý kefír určitě poznáte, tak se nebojte dát jí šanci:)...

Jarda — ned čen 09, 2013 12:29 pm

Milenium píše:

Zdravím vespolek.
Asi měsíc si vyrábím kefír pomocí Tibecké houby. Vše se zdá být v pořádku, houba nemá slizovitý povrch, řádně jí proplachuji. Mléko používám plnotučné „čerstvé, pasterizované“, nemám k lepšímu přístup. Výroba probíhá při pokojové teplotě jeden den, nebo několik dní v chladničce, nebo to kombinuji. Konzumuji najednou 0,5L ráno na lačno, nebo před spaním, zprvu denně, nyní zhruba obden. Nepravidelně k tomu zobnu tobolku s kvalitními probatiky. Po kefíru mě ale pálí žáha, neumím říci jak moc, protože jsem na toto doposud netrpěl. Kupovaný kefír jsem si občas koupil, problémy nebily. Navíc se dostavuje i chraptění, ztrácím na omezenou dobu částečně hlas. Nemusí to být časově nutně přímo po konzumaci, klidně to přijde i během odpoledne.
Pro doplnění uvedu, že než jsem začal kefír vyrábět, tak už jsem se několik dní stravoval téměř jen syrovým ovocem, zeleninou a ořechy. Byl jsem prakticky na proti kvasinkové dietě více česneku, cibule a ajenský pepř v tobolkách(protože mi vyšel dost pozitivně plivací test a byl jsem závislý na sladké) Trochu jsem to nejspíše přehnal a kalorický příjem byl nízký, protože jsem za měsíc zhubl 5kg (na počátku jsem měl 188cm/76kg, tedy žádný tlouštík) Také jsem při té měsíční dietě dělal 2 týdny 5 klystýrů za týden, pak týden obden a následně 1x týdně. Nyní jsem již přidal i sladké ovoce, med a větší porce, hudbnutí se zdá ustává, ale výše zmíněné projevy přetrvávají. Nepotkal jste se s tímto někdo, nebo neodvodíte něco ze svých zkušeností?

Houba se proplachovat nemá, to zde často opakuji a mléčné produkty mají vysokou pufrovací schopnost-snižují kyselinu v žaludku, což může být zdrojem uvedených problémů, zvláště pokud máte špatný krkací test.

Jarda — ned čen 09, 2013 12:31 pm

racht píše:

Zdravím. Bohužel jsem nechal tibetskou houbu pár dní neobstaranou, a na hladině jsem pak nalezl malí flíček zelené plísně. Celá hladina byla pokrytá něčím bílým, o čem nevím, zda to byla taky vyloženě plíseň. Houbu jsem dobře propláchl a znovu zalil, ale radši jsem vzniklý kefír zatím nepil. Myslíte, že je nutno houbu vyhodit a pořídit novou, nebo jak bych měl postupovat?

Dobře vám radí členka prokera, nevyhazovat a pokud bude kefír dobře vonět i chutnat není problém.

zuzis — úte čen 11, 2013 10:08 am

Nevím, zda se to tu již někde nerozebíralo. Ale jak je to s domácím kefírem z domácího kravského mléka a s kaseinem? Dokáží tibetské houby ten kasein odstranit?

prokera — úte čen 11, 2013 2:09 pm

zuzis píše:

Nevím, zda se to tu již někde nerozebíralo. Ale jak je to s domácím kefírem z domácího kravského mléka a s kaseinem? Dokáží tibetské houby ten kasein odstranit?

Mám pocit, že ten ona právě rozloží.

Milenium — úte čen 11, 2013 8:31 pm

Jarda píše:

Houba se proplachovat nemá, to zde často opakuji a mléčné produkty mají vysokou pufrovací schopnost-snižují kyselinu v žaludku, což může být zdrojem uvedených problémů, zvláště pokud máte špatný krkací test.

Dobře proplachovat tedy nebudu.
Ale jsem zaskočen, že bych si podle Vás mohl doporučenou konzumací domácího kefíru přivodit problémy se zažíváním, které jsem předtím neměl (a to jsem se dokonce ještě stravoval běžným nezdravým způsobem)

sakul — úte čen 11, 2013 10:08 pm

zuzis píše:

Nevím, zda se to tu již někde nerozebíralo. Ale jak je to s domácím kefírem z domácího kravského mléka a s kaseinem? Dokáží tibetské houby ten kasein odstranit?

Houba zpracuje velkou část laktózy ale kasein pravděpodobně zůstane neporušen. Jeho často obtížná stravitelnost se však zlepšuje tím, že bakterie produkují do kefíru enzymy, které poté pomáhají s trávením. Kefír se tedy do jisté míry tráví sám.
Slyšel jsem i názory, že kasein je rozložený, ale nikdy jsem to neviděl nijak podložené. Jsou však svědectví mnoha lidí, kteří běžně kasein nesnáší či jim nedělá dobře, ale v rámci domácího kefíru nemají problém. Bakterie a enzymy nahradí jejich porušené trávení a postarají se o část trávicího procesu.

jajda22 — sob čen 29, 2013 12:47 pm

Jarda píše:

Mnoho jogurtů vůbec žádné živé bakterie neobsahuje, čili zde je ten problém a rozhodně doporučuji startovat z čisté kultury, nebo z bílého jogurtu Holandia, ale to už je o dost horší, nicméně celkem vyhovuje.

Dobrý den,kde seženu čitou jogurtovou kulturu? Vždyt i Selské mléko 3,5% je pasterizované a homogenizované!!! To může být na domácí kefír??

martina72 — sob čen 29, 2013 1:18 pm

Čistou jogurtovou kulturu seženeš od kámoše nebo na netu. Hodně by ses mohl inspirovat zde
http://conovehonakopci.cz/?p=4012
Hlavně už nepij mléko z krámu a nedělej jogurt z mléka z krámu.

Jarda — sob čen 29, 2013 9:08 pm

zuzis píše:

Nevím, zda se to tu již někde nerozebíralo. Ale jak je to s domácím kefírem z domácího kravského mléka a s kaseinem? Dokáží tibetské houby ten kasein odstranit?

Tak odstranit určitě ne, ale podstatně zlepší jeho stravitelnost.

Jarda — sob čen 29, 2013 9:13 pm

Milenium píše:

Dobře proplachovat tedy nebudu.
Ale jsem zaskočen, že bych si podle Vás mohl doporučenou konzumací domácího kefíru přivodit problémy se zažíváním, které jsem předtím neměl (a to jsem se dokonce ještě stravoval běžným nezdravým způsobem)

Tak nikde jsem nepsal, že jste si to tím vyvolal a je to i dost nepravděpodobné, ale teoreticky si takto opravdu můžete snižovat HCl v žaludku, udělejte si krkací test a uvidíte.

Jarda — sob čen 29, 2013 9:15 pm

jajda22 píše:

Dobrý den,kde seženu čitou jogurtovou kulturu? Vždyt i Selské mléko 3,5% je pasterizované a homogenizované!!! To může být na domácí kefír??

Tady vám ji zašlou poštou http://www.milcom-as.cz/produkty/produk ... yrobu.html a pasterizace nijak nevadí, stejně se většinou pracuje s převařeným mlékem.

janin — ned čen 30, 2013 11:49 am

Prosím,ako je to s nepasterizovanými produktami -kozími,ovčími,kravskými /mlieko,tvaroh,bryndza,syr/.Je bezpečné ich konzumovať,pokiaľ sú zvieratá veterinárne kontrolované,alebo hrozí aj z nich človeku zaparazitovanie?Keďže momentálne si robíme aj kefír z kozieho mlieka,z bryndze Budwigovej zmes ,zaujíma ma,či sa nezamoríme parazitmi.

martina72 — ned čen 30, 2013 12:46 pm

janin píše:

Prosím,ako je to s nepasterizovanými produktami -kozími,ovčími,kravskými /mlieko,tvaroh,bryndza,syr/.Je bezpečné ich konzumovať,pokiaľ sú zvieratá veterinárne kontrolované,alebo hrozí aj z nich človeku zaparazitovanie?Keďže momentálne si robíme aj kefír z kozieho mlieka,z bryndze Budwigovej zmes ,zaujíma ma,či sa nezamoríme parazitmi.

Za sebe mohu říci, že již dvacet let piji nepasterované mléko (kozí, kravské) od veterinárně NEkontrolovaných zvířat. Já bych v tom problém neviděl. Tvaroh si vysrážejte při vyšší teplotě a máte to. Kefír si uděláte pro klid duše také z pasterovaného.

pv33 — ned čen 30, 2013 1:02 pm

janin píše:

Prosím,ako je to s nepasterizovanými produktami -kozími,ovčími,kravskými /mlieko,tvaroh,bryndza,syr/.Je bezpečné ich konzumovať,pokiaľ sú zvieratá veterinárne kontrolované,alebo hrozí aj z nich človeku zaparazitovanie?Keďže momentálne si robíme aj kefír z kozieho mlieka,z bryndze Budwigovej zmes ,zaujíma ma,či sa nezamoríme parazitmi.

Janin, myslim, ze je daleko nebezpecnejsi konzumovat ty vyrobky z fabriky, tedy pasterizovane,... I paraziti se chytaji jen tam, kde je na to vhodna puda. A ti vyrobci nepasterizovanych produktu to nedavaji jen tobe, ale jedi to i sami. Takze kdyby to melo nekomu ublizit, tak spis nekomu jinemu nez tobe, po vsech tech ocistach.... Osobne kdybych si mohl vybrat, tak samozrejme nepasterizovene, zavidim ti ze tu moznost mas.

janin — ned čen 30, 2013 8:04 pm

pv33 píše:

Janin, myslim, ze je daleko nebezpecnejsi konzumovat ty vyrobky z fabriky, tedy pasterizovane,... I paraziti se chytaji jen tam, kde je na to vhodna puda. A ti vyrobci nepasterizovanych produktu to nedavaji jen tobe, ale jedi to i sami. Takze kdyby to melo nekomu ublizit, tak spis nekomu jinemu nez tobe, po vsech tech ocistach.... Osobne kdybych si mohl vybrat, tak samozrejme nepasterizovene, zavidim ti ze tu moznost mas.

Ďakujem Ti za povzbudivú odpoveď.Akurát sme sa vrátili zo salaša,doniesla som si žinčicu,syr,13kg bryndze,ktorú si idem teraz osoliť sama himalájskou soľou /vyhoveli mi a neosolili ju kuchynskou soľou/ ,nasáčkujem a dám do mrazáku .Škoda,že nebývaš bližšie,rada by som Ťa ponúkla

racht — stř čec 03, 2013 10:07 am

Jarda píše:

Dobře vám radí členka prokera, nevyhazovat a pokud bude kefír dobře vonět i chutnat není problém.

Opožděně děkuji Vám i prokeře. Zařídil jsem se podle Vašich rad a jsem spokojen. (Kefír je výborný.) 🙂

Jarda — stř čec 03, 2013 9:59 pm

janin píše:

Prosím,ako je to s nepasterizovanými produktami -kozími,ovčími,kravskými /mlieko,tvaroh,bryndza,syr/.Je bezpečné ich konzumovať,pokiaľ sú zvieratá veterinárne kontrolované,alebo hrozí aj z nich človeku zaparazitovanie?Keďže momentálne si robíme aj kefír z kozieho mlieka,z bryndze Budwigovej zmes ,zaujíma ma,či sa nezamoríme parazitmi.

Osobně bych se toho nebál, problém tkví většinou někde jinde a to ve vhodných podmínkách pro usídlení parazitů a to se těžko odhaduje. Navíc koza je velice mlsné zvíře a jen tak něco nesežere, čili i zde vidím vysoký stupeň jistoty.

martina72 — čtv čec 04, 2013 12:08 am

Jarda píše:

Osobně bych se toho nebál, problém tkví většinou někde jinde a to ve vhodných podmínkách pro usídlení parazitů a to se těžko odhaduje. Navíc koza je velice mlsné zvíře a jen tak něco nesežere, čili i zde vidím vysoký stupeň jistoty.

V mlsnosti koz tkví i to, že žere s oblibou v podstatě desinfekční věci. Moje kozy milovaly trávu (pro blbce marihuanu) a muchomůrky červené.

janin — čtv čec 04, 2013 12:47 pm

Ďakujem Vám obom za odpovede.Pekný deň prajem.

Sjuzin — pon zář 02, 2013 7:46 pm

Mám přemnoženou candidu.
Dnes jsem vypila domácí kefír z houby, ale po jeho vypití mám sucho v puse a jazyk bělejší než jindy. Znamená to, že mám přestat s jeho pitím?

sakul — pon zář 02, 2013 10:08 pm

Sjuzin píše:

Mám přemnoženou candidu.
Dnes jsem vypila domácí kefír z houby, ale po jeho vypití mám sucho v puse a jazyk bělejší než jindy. Znamená to, že mám přestat s jeho pitím?

To není možné po jednom vypití říci. Kefír, tkerý je dobře prokvašený může spouštět die-off reakci. Bakterie v kefíru obsažené mají určité mechanismy jak aktivně likvidovat některé kmeny candidy, což krátkodobě zatíží organismus. Může a často dochází k dočasnému zhoršení symptomů. Ty ale které zmiňujete sami o sobě candidozu neurčují a mohou naznačovat bakteriální infekci nebo jiné problémy.

pve — ned zář 15, 2013 10:56 am

Jsou nějaké potraviny, ke kterým se NEhodí pít kefír? Zatím jsem zkoušel kefír pít samotný, zapíjet jím zeleninový salát i ovocný salát. Samotný mi chutná, ale k těm salátům jsem měl jakési pochybnosti, zdálo se mi to neobvyklé. Jsou v tomto nějaké "zvyklosti" nebo čemu se v kombinaci s kefírem vyvarovat?

martina72 — ned zář 15, 2013 12:23 pm

pve píše:

Jsou nějaké potraviny, ke kterým se NEhodí pít kefír? Zatím jsem zkoušel kefír pít samotný, zapíjet jím zeleninový salát i ovocný salát. Samotný mi chutná, ale k těm salátům jsem měl jakési pochybnosti, zdálo se mi to neobvyklé. Jsou v tomto nějaké "zvyklosti" nebo čemu se v kombinaci s kefírem vyvarovat?

Já vím zcela určitě, že kefír (a kyselé mléko a jogurt) se moc neslučuje s pivem. Chutná mi obojí ve velkém množství, ale kombinace bývá vražedná.

Igi — ned zář 15, 2013 12:47 pm

pve píše:

Jsou nějaké potraviny, ke kterým se NEhodí pít kefír? Zatím jsem zkoušel kefír pít samotný, zapíjet jím zeleninový salát i ovocný salát. Samotný mi chutná, ale k těm salátům jsem měl jakési pochybnosti, zdálo se mi to neobvyklé. Jsou v tomto nějaké "zvyklosti" nebo čemu se v kombinaci s kefírem vyvarovat?

Myslím, že nejlepší je ho pít samostatně, pan Jarda říkal, že i třeba se syrovou okurkou to je dobrá kombinace. Určitě bych kefír nekombinoval s hcl, mms, možná radši ani ne s česnekem a podobnými věcmi co ničí bakterie.

Igi — ned zář 15, 2013 12:50 pm

Chci se zeptat, když nemám přístup ke kozímu ani nepřevařenému mléku, jestli má smysl vyrábět si kefír z pasterizovaného mléka, z toho "čerstvého" polotučného v modré pet láhvi co stojí kolem 20kč za litr.

prokera — pon zář 16, 2013 7:18 am

Igi píše:

Chci se zeptat, když nemám přístup ke kozímu ani nepřevařenému mléku, jestli má smysl vyrábět si kefír z pasterizovaného mléka, z toho "čerstvého" polotučného v modré pet láhvi co stojí kolem 20kč za litr.

Dělám si z mléka z chladícího pultu kefír téměř 2 roky a není problém. Důležité je, aby to bylo mléko s krátkou trvanlivostí. A používám plnotučné.

pve — pon zář 16, 2013 7:21 am

Igi píše:

Myslím, že nejlepší je ho pít samostatně, pan Jarda říkal, že i třeba se syrovou okurkou to je dobrá kombinace. Určitě bych kefír nekombinoval s hcl, mms, možná radši ani ne s česnekem a podobnými věcmi co ničí bakterie.

Když piju k jídlu kefír, HCl vynechávám. Když jsem si dal jednou ke snídani 2 x Betain HCl, zeleninový salát a hrnek kefíru, pálil mě hned po snídani neskutečně žaludek a pak mě ještě bolel snad 3 dny a pořád mi bylo na zvracení.

Takže například k ovocným a zeleninovým salátům od Jardy (příklad denního jídelníčku zde: http://www.zdravi-az.cz/Potraviny_jako_jedy_i_leky_07.php) hrnek kefíru mohu nebo je to fantasmagoria? Jsem na pochybách, po vyzkoušení se mi nic nestalo, ale byla to pro mě trošku nezvyklá kombinace, tak nevím.

Jarda — pon lis 04, 2013 5:45 pm

Sjuzin píše:

Mám přemnoženou candidu.
Dnes jsem vypila domácí kefír z houby, ale po jeho vypití mám sucho v puse a jazyk bělejší než jindy. Znamená to, že mám přestat s jeho pitím?

Dobře vám odpovídá člen sakul, tedy po jedné aplikaci nepoznáte nic. Musíte ho vyzkoušet minimálně týden a teprve pak máte nějakou šanci vidět objektivně co to vlastně dělá.

Jarda — pon lis 04, 2013 5:47 pm

pve píše:

Jsou nějaké potraviny, ke kterým se NEhodí pít kefír? Zatím jsem zkoušel kefír pít samotný, zapíjet jím zeleninový salát i ovocný salát. Samotný mi chutná, ale k těm salátům jsem měl jakési pochybnosti, zdálo se mi to neobvyklé. Jsou v tomto nějaké "zvyklosti" nebo čemu se v kombinaci s kefírem vyvarovat?

Kefír je jídlo, ne pití a měl by se raději užívat vždy samostatně. Mnohdy ho lidé vyřadí právě kvůli kombinování se vším možným a diví se jak po tom pěkně kvasí.

Jarda — pon lis 04, 2013 5:50 pm

Igi píše:

Chci se zeptat, když nemám přístup ke kozímu ani nepřevařenému mléku, jestli má smysl vyrábět si kefír z pasterizovaného mléka, z toho "čerstvého" polotučného v modré pet láhvi co stojí kolem 20kč za litr.

Z nouze je dobré každé mléko a kefírky dovedou po krátké adaptaci pracovat skoro ve všech druzích homogenizovaného i jinak upraveného mléka.

misujka23 — pon lis 04, 2013 5:53 pm

Jarda píše:

No já sice již knihu píšu, ale více píšu sem a tak mi to moc nepřibejvá. Snad se to zlepší a budu schopen to nějak vytvořit a vydat.

Už se na ní mooooc těším

Peto — pát lis 08, 2013 3:29 pm

Podarilo sa mi rozmnozit kefir na 400g. Kolko litrov mlieka mozem pridat na 400g kefirakov?

Jarda — sob lis 23, 2013 1:30 pm

Peto píše:

Podarilo sa mi rozmnozit kefir na 400g. Kolko litrov mlieka mozem pridat na 400g kefirakov?

Na to nedovedu odpovědět v tak velkém množství jsem ho nikdy nedělal, ale obecně na litr mléka stačí polévková lžíce kefírek, čili bych si zvážil kolik se vám jich vejde na lžíci a pak již přepočítáte na kolik litrů to je.

Petr22 — stř lis 27, 2013 5:57 pm

Mohu se prosím zeptat, každé ráno jím k snídani následující mix. Do misky nakrájím 1 až 2 kusy čerstvého ovoce, většinou jablko, přidám nejrůznější semínka a ořišky a to celé promíchám se selským bílým jogurtem - foto viz příloha. Dotaz je na ten jogurt, je na něm něco špatného? Dá se koupil lepší/zdravější bílý jogurt? Tento jogurt prospívá? Neutrální? Nebo spíš škodí? Díky, Petr

Přílohy:

hollandia_selsky_jogurt_bily.jpg [ 6.88 KiB | Zobrazeno 14355 krát ]

martina72 — stř lis 27, 2013 6:27 pm

Petr22 píše:

Mohu se prosím zeptat, každé ráno jím k snídani následující mix. Do misky nakrájím 1 až 2 kusy čerstvého ovoce, většinou jablko, přidám nejrůznější semínka a ořišky a to celé promíchám se selským bílým jogurtem - foto viz příloha. Dotaz je na ten jogurt, je na něm něco špatného? Dá se koupil lepší/zdravější bílý jogurt? Tento jogurt prospívá? Neutrální? Nebo spíš škodí? Díky, Petr

Já myslím, že brzy zemřete. Tento jogurt jsem začal jíst před dvaceti lety, bydlel jsem v kraji,kde ho vyrábějí, plácali jsme si do něj pampelišky a kopřivy ze zahrádky nebo borůvky, jahody a maliny z lesa. Po dvaceti letech mi šediví vlasy a vousy, vlasy padají a řídnou, roste mi bříško. O erekci ani nemluvím. Myslím, že tento jogurt je vrah.

beati_paoli — stř lis 27, 2013 7:22 pm

Dle mě je zmíněný jogurt asi to nejlepší řešení v rámci řetězců (když pominu kozí/ovčí,ale tam je zase jinde cena). Dříve jsem také kupoval.
Ale případné následky asi poznáte po letech jak píše martina72 )

Petr22 — čtv lis 28, 2013 5:57 pm

martina72 píše:

Já myslím, že brzy zemřete. Tento jogurt jsem začal jíst před dvaceti lety, bydlel jsem v kraji,kde ho vyrábějí, plácali jsme si do něj pampelišky a kopřivy ze zahrádky nebo borůvky, jahody a maliny z lesa. Po dvaceti letech mi šediví vlasy a vousy, vlasy padají a řídnou, roste mi bříško. O erekci ani nemluvím. Myslím, že tento jogurt je vrah.

to martina72: raději bez komentáře
to Jarda: prosím o Vaši odpověď, přestal jsem pít zcela mléko, začal jsem pít kefír z tibetské houby, ale jogurtu se mi vzdát nechce, proto bych rád znal Váš názor, zda je možno tento bílý jogurt považovat za zdraví neškodný, díky.

TomasV — pát lis 29, 2013 10:35 am

Petr22 píše:

to martina72: raději bez komentáře
to Jarda: prosím o Vaši odpověď, přestal jsem pít zcela mléko, začal jsem pít kefír z tibetské houby, ale jogurtu se mi vzdát nechce, proto bych rád znal Váš názor, zda je možno tento bílý jogurt považovat za zdraví neškodný, díky.

A co tak na aukru koupit jogurtovač cca za 150Kč a vyrábět si vlastní jogurt?

Petr22 — pát lis 29, 2013 10:43 am

to TomasV: Jasně, proč ne. Zatím kupuji tento, protože si myslím, že je to dobrý jogurt, pokud mě někdo vysvětlí, že tomu tak není, začnu si klidně vyrábět doma.

Tom Kořenek — stř led 08, 2014 9:52 am

Pridam moji uz vice nez rocni zkusenost s kefirem:

Kefirky uz mam druhou odrudu a obe jsou dosti podobne i pres to, ze kazda sou z jineho kontinentu. Obe varky jsou velmi velmi hodne kdyz je necham treba 2 tydny v lednici spat nebo jim na stridacku micham smetanu nebo obyc mleko. Vetsi problemy maji paradoxne kdyz jim stridam kozi a kravske mleko.

Hodne sem experimentoval s mandlovym a kokosovym mlekem (oboje cerstve delane doma) a vysledky byly docela slusne. Pro potencialni zajemce:

Kokosovy kefir
1 hrnek kokosu
2 hrnky vody
Rozmixovat, zcedit a pridat kefirky. Postup potom je dosti podobny a chce to ochutnavat a cuchat kdy uz je varka hotova. Kysane kokosove mleko ma docela slusny projimavy ucinky oproti normalnimu kefiru Po jedne davce kokosoveho mleka je dobre houbicky zase vratit do kravskeho mleka na jednu normal davku a pak zase na preskacku do kokosoveho.

Nejlepsi tip, ktery jsem ale nasel na netu je tzv."sekundarni fermentace". Neni to pouhe ulezeni kefiru v lednici. Je potreba (optimalne) citron nebo pomerance (chemicky NEosetrena kura), ktery sou oloupe a spolu s par platky duziny se daji do kefiru na 4 az 12 hodin. Vysledna chut kefiru je naprosto bozi a kefir potom chutnal i pritelce, ktera ho normalne nepije. Podobnym zpusobem sem zkousel sekundarne infikovat i dalsi varky kefiru a moc dobrou chut sem dosahnul s par kostkami ananasu nebo jahod, ale klasicky citron je vitez. Docela narez je i par kousku cibule a strouzku cesneku.

Jinak sekundarni fermentace v pokojove teplote je proveditelna i bez pridani dalsich surovin a podle Dona (jeden z expertu na kefiru) to hodne navysuje nutricni hodnotu kefiru a vyuzitelnost ruznych latek/vitaminu atd. Takze kefir aspon par hodin po scezeni nechat na kuchynske lince.

Anglicky zdroj na sekudarni fermentacihttp://www.culturedfoodlife.com/how-to-second-ferment-kefir/

Jarda — sob úno 15, 2014 5:13 pm

Petr22 píše:

to martina72: raději bez komentáře
to Jarda: prosím o Vaši odpověď, přestal jsem pít zcela mléko, začal jsem pít kefír z tibetské houby, ale jogurtu se mi vzdát nechce, proto bych rád znal Váš názor, zda je možno tento bílý jogurt považovat za zdraví neškodný, díky.

Tak asi jde o nejlepší variantu z těch sériově vyráběných, ovšem ty ani zdaleka nemůžete srovnávat s doma vyrobeným produktem. Pokud chcete opravdu kvalitu, tak si ho prostě vyrábějte, není to zase tak složité.

Jarda — sob úno 15, 2014 5:17 pm

Tom Kořenek píše:

Pridam moji uz vice nez rocni zkusenost s kefirem:

Kefirky uz mam druhou odrudu a obe jsou dosti podobne i pres to, ze kazda sou z jineho kontinentu. Obe varky jsou velmi velmi hodne kdyz je necham treba 2 tydny v lednici spat nebo jim na stridacku micham smetanu nebo obyc mleko. Vetsi problemy maji paradoxne kdyz jim stridam kozi a kravske mleko.

Hodne sem experimentoval s mandlovym a kokosovym mlekem (oboje cerstve delane doma) a vysledky byly docela slusne. Pro potencialni zajemce:

Kokosovy kefir
1 hrnek kokosu
2 hrnky vody
Rozmixovat, zcedit a pridat kefirky. Postup potom je dosti podobny a chce to ochutnavat a cuchat kdy uz je varka hotova. Kysane kokosove mleko ma docela slusny projimavy ucinky oproti normalnimu kefiru Po jedne davce kokosoveho mleka je dobre houbicky zase vratit do kravskeho mleka na jednu normal davku a pak zase na preskacku do kokosoveho.

Nejlepsi tip, ktery jsem ale nasel na netu je tzv."sekundarni fermentace". Neni to pouhe ulezeni kefiru v lednici. Je potreba (optimalne) citron nebo pomerance (chemicky NEosetrena kura), ktery sou oloupe a spolu s par platky duziny se daji do kefiru na 4 az 12 hodin. Vysledna chut kefiru je naprosto bozi a kefir potom chutnal i pritelce, ktera ho normalne nepije. Podobnym zpusobem sem zkousel sekundarne infikovat i dalsi varky kefiru a moc dobrou chut sem dosahnul s par kostkami ananasu nebo jahod, ale klasicky citron je vitez. Docela narez je i par kousku cibule a strouzku cesneku.

Jinak sekundarni fermentace v pokojove teplote je proveditelna i bez pridani dalsich surovin a podle Dona (jeden z expertu na kefiru) to hodne navysuje nutricni hodnotu kefiru a vyuzitelnost ruznych latek/vitaminu atd. Takze kefir aspon par hodin po scezeni nechat na kuchynske lince.

Anglicky zdroj na sekudarni fermentacihttp://www.culturedfoodlife.com/how-to-second-ferment-kefir/

Velice zajímavé návody, určitě stojí za vyzkoušení.

čimo — sob bře 22, 2014 6:27 pm

Dobrý den.Chcem sa opýtať.Robím si kefír z hubičiek asi tri tyždne.Používam surové kravské mlieko od farmára,kefír sa urobil krásne do 24 hodín bol pekne hustý mierne nakyslý ale minule som zohnal kozie mlieko tiež čerstvé a tam mi kefír nechce zhustnúť ani po dvoch dnoch jehusty,je taky riedky ale chutí kyslejšie ako z kravského.Je to nejak zle čo robím?Mlieko je čerstvé a nemá žiadny zvláštny zápach.

Jarda — sob dub 26, 2014 5:42 pm

čimo píše:

Dobrý den.Chcem sa opýtať.Robím si kefír z hubičiek asi tri tyždne.Používam surové kravské mlieko od farmára,kefír sa urobil krásne do 24 hodín bol pekne hustý mierne nakyslý ale minule som zohnal kozie mlieko tiež čerstvé a tam mi kefír nechce zhustnúť ani po dvoch dnoch jehusty,je taky riedky ale chutí kyslejšie ako z kravského.Je to nejak zle čo robím?Mlieko je čerstvé a nemá žiadny zvláštny zápach.

V tom není problém, kozí mléko se chová trochu jinak a kefír je opravdu trochu řidší, ale na kvalitě nijak neztrácí.

martina72 — ned dub 27, 2014 11:10 am

Kozí mléko je taknějak méně lepivé, méně houstne, má jiný podíl tuku a jinou kvalitu tuku, laicky řečeno. Obecně jsou z něj věci řidší, vláčnější, hebčí, o mnoho chutnější než z kravského mléka. Je také mnohem lépe stravitelné.

Jára — čtv kvě 22, 2014 10:46 pm

Jarda píše:

V tom není problém, kozí mléko se chová trochu jinak a kefír je opravdu trochu řidší, ale na kvalitě nijak neztrácí.

Dobrý den, já si dělám kefír z mléka z obchodu obyčejného, kravského. Mám to pořád v lednici a kefír je hotový tak za tři dny.Někdy je hodně sražený a je tam hodně syrovátky.Myslíte, že kefír z tohoto mléka je dobrý, prospěšný pro zdraví nebo ne?

Jarda — sob čen 07, 2014 8:32 am

Jára píše:

Dobrý den, já si dělám kefír z mléka z obchodu obyčejného, kravského. Mám to pořád v lednici a kefír je hotový tak za tři dny.Někdy je hodně sražený a je tam hodně syrovátky.Myslíte, že kefír z tohoto mléka je dobrý, prospěšný pro zdraví nebo ne?

Nepředpokládám, že by v tom byl nějaký problém, kefírky jsou schopné zpracovat obdivuhodně širokou kvalitu různého mléka a dokonce makají i v UHT, to jsem vyzkoušel na dovolené v Černé Hoře a fungovalo vše perfektně.

Tom Kořenek — čtv čec 10, 2014 3:37 am

Takze jsem opet trochu experimentoval a muzu se podelit o nove poznaky s mlecnym kefirem. Tedy nejde ani tak o mlecny kefir, ale o samotne krystalky/chuchvalce/zrna.
Houba umi naprosto bez problemu zpracovat temer jakykoliv cukr!
Moje dosavadni experimenty:
1) Jablecny most/cider: Cerstve vymackana jablecna stava v mnozstvi 1 litr a cca 2 lzice kefirek. Nekolik dnu zrani a ma to skvelou chut. Je dobre prubezne ochutnavat a ukoncit kvaseni v bode, kdy nam chutna akorat. Ma to spoustu bublinek, je to nakysle a malinko nasladle (samozrejme to ovlivni odruda jablek, kterou pouzijete). Pokud pouzijete uzaviratelnou nadobu tak to bude potom vic bublinkovat

2) Zazvorova limca: 5% nastrohaneho zazvoru, 10 - 20% zdroje cukru (pouzil sem melasu a palmovy cukr) a zbytek voda. Opet zhruba 2 lzice kefirek na cca litr roztoku a zralo to docela dlouho (cca tyden), ale chut je naprosto skvela. jestli mate radi zazvorove pivo/limonadu tak tohle je naprosto primitivni zpusob jak si ji pripravovat doma z vlastnich surovin a dokonce ve vysledku to ma minimum cukru.

V blizke dobe se chystam na pomerancovou a grapefruitovou limcu, takze uvidime.

Dulezita informace: Mlecne kefirky potrebuji vzdy mleko. Pokud je tedy pouzijete na nejaky experiment tak je potom minimalne na 2 varky vratte do mleka. Jinak receno : 1 varka experimentu a potom minimalne dvakrat mleko/smetana.

Jarda — ned čec 27, 2014 9:02 am

Tom Kořenek píše:

Takze jsem opet trochu experimentoval a muzu se podelit o nove poznaky s mlecnym kefirem. Tedy nejde ani tak o mlecny kefir, ale o samotne krystalky/chuchvalce/zrna.
Houba umi naprosto bez problemu zpracovat temer jakykoliv cukr!
Moje dosavadni experimenty:
1) Jablecny most/cider: Cerstve vymackana jablecna stava v mnozstvi 1 litr a cca 2 lzice kefirek. Nekolik dnu zrani a ma to skvelou chut. Je dobre prubezne ochutnavat a ukoncit kvaseni v bode, kdy nam chutna akorat. Ma to spoustu bublinek, je to nakysle a malinko nasladle (samozrejme to ovlivni odruda jablek, kterou pouzijete). Pokud pouzijete uzaviratelnou nadobu tak to bude potom vic bublinkovat

2) Zazvorova limca: 5% nastrohaneho zazvoru, 10 - 20% zdroje cukru (pouzil sem melasu a palmovy cukr) a zbytek voda. Opet zhruba 2 lzice kefirek na cca litr roztoku a zralo to docela dlouho (cca tyden), ale chut je naprosto skvela. jestli mate radi zazvorove pivo/limonadu tak tohle je naprosto primitivni zpusob jak si ji pripravovat doma z vlastnich surovin a dokonce ve vysledku to ma minimum cukru.

V blizke dobe se chystam na pomerancovou a grapefruitovou limcu, takze uvidime.

Dulezita informace: Mlecne kefirky potrebuji vzdy mleko. Pokud je tedy pouzijete na nejaky experiment tak je potom minimalne na 2 varky vratte do mleka. Jinak receno : 1 varka experimentu a potom minimalne dvakrat mleko/smetana.

Inspirativní informace, to jsem nikdy nezkoušel, ale zní to dobře.

jimikluk — čtv čec 31, 2014 10:31 pm

Zdravím Vás. Chtěl bych začít s domácí výrobou kefíru z tibetské houby. Neměl byste někdo kefírky na prodej? ( jsem z Prahy )

díky!

derkel — sob srp 16, 2014 4:02 pm

Dobrý den,
je nepasterizované zkvašené kozí mléko zdravé(bez přidání kultůr, prostě když ho jen nechám pár dní v teple) ?

Jarda — sob zář 06, 2014 9:50 pm

jimikluk píše:

Zdravím Vás. Chtěl bych začít s domácí výrobou kefíru z tibetské houby. Neměl byste někdo kefírky na prodej? ( jsem z Prahy )

díky!

Na konci fóra je fórum Inzerce a dobré tipy a v něm je vlákno o kefírkách, kde je občas někdo nabízí.

Jarda — sob zář 06, 2014 9:52 pm

derkel píše:

Dobrý den,
je nepasterizované zkvašené kozí mléko zdravé(bez přidání kultůr, prostě když ho jen nechám pár dní v teple) ?

Tak určitě ano, zkyslé mléko ale bakterie obsahuje, jinak by asi nezkyslo.

Bobek — čtv říj 23, 2014 2:42 pm

Zdravím. Bude nějaký rozdíl v tom, když na výrobu domacího kefíru použiju kultury/houby vepěstované v nepasterizovaném organickém mléce a nebo ty, které jsou vypěstované v pasterizovaném organickém mléce? Budu je používat v nehomogenizovaném pasterizovaném mléce.

beati_paoli — čtv říj 23, 2014 8:39 pm

Bobek píše:

Zdravím. Bude nějaký rozdíl v tom, když na výrobu domacího kefíru použiju kultury/houby vepěstované v nepasterizovaném organickém mléce a nebo ty, které jsou vypěstované v pasterizovaném organickém mléce? Budu je používat v nehomogenizovaném pasterizovaném mléce.

Houba se přizpůsobí, takže by to neměl být problém

Bobek — úte lis 11, 2014 6:21 pm

Pokud k vyrobe domaciho kefiru pouziju syrove mleko z automatu, je vhodne ho prevarit (respektive ohrat na 80stupnu jak byva doporucovano) nebo ho mohu pouzit bez tepelne upravy? Nekde jsem cetl, ze patogeny obsazeny v syrovem mlece v kefiru stejne nepreziji, ale nevim do jake miry je to pravda.

28ondra53 — úte lis 11, 2014 8:35 pm

Bobek píše:

Pokud k vyrobe domaciho kefiru pouziju syrove mleko z automatu, je vhodne ho prevarit (respektive ohrat na 80stupnu jak byva doporucovano) nebo ho mohu pouzit bez tepelne upravy? Nekde jsem cetl, ze patogeny obsazeny v syrovem mlece v kefiru stejne nepreziji, ale nevim do jake miry je to pravda.

Syrové, neupravené mléko se u nás doma používalo vždycky, pila jsem ho úplně nejradši, má lepší chuť než převařené a nikdy jsem nedostala žádnou infekci. Dostávala jsem ho jako dítě a dokonce občas i v těhotenství. V současné době ho upravuji jen houbou. Žádné ohřevy. Při výrobě tvarohu ho zahřívám jen dokud se neoddělí syrovátka. Když dělám tvaroh z kefíru, nechám syrovátku odkapat za studena. Zatím si moje tělo se všemi patogeny hravě poradilo

Jarda — ned lis 23, 2014 5:24 pm

Bobek píše:

Zdravím. Bude nějaký rozdíl v tom, když na výrobu domacího kefíru použiju kultury/houby vepěstované v nepasterizovaném organickém mléce a nebo ty, které jsou vypěstované v pasterizovaném organickém mléce? Budu je používat v nehomogenizovaném pasterizovaném mléce.

Jak vám již bylo odpovězeno, houba je velice přizpůsobivá a již jsem zde psal, že zvládne i UHT mléko a to je co říci.

Libka — úte led 13, 2015 12:22 pm

Může mi, někdo,prosím,poradit,kde seženu kulturu na domácí kefír?Děkuji.

zuzis — pon led 19, 2015 9:22 am

Libka píše:

Může mi, někdo,prosím,poradit,kde seženu kulturu na domácí kefír?Děkuji.

To záleží odkud jsi. Zadej sem město, a někdo se ti určitě ozve

Libka — pon led 19, 2015 1:58 pm

zuzis píše:

To záleží odkud jsi. Zadej sem město, a někdo se ti určitě ozve

Jsem z Ostravy,ale ráda zaplatím i poštovné,bude-li někdo ochoten poslat.

beati_paoli — pon led 19, 2015 1:59 pm

A sháníte práškovou kulturu nebo houbu?

Libka — pon led 19, 2015 5:14 pm

beati_paoli píše:

A sháníte práškovou kulturu nebo houbu?

Dobrý den,měsíc se prokousávám forem zdraví-AZ a učím se zde orientovat(obrovské díky panu Jardovi za cenné informace a poskytované rady).Mám mnoho let potíže s trávením,při čtení fóra jsem si pořídila Ph metr-překyselení,často ráno pH 5,1,kandidu-dle pliv.testu,silná plynatost,vleklé záněty moč.měchýře.Štítná žláza dle testu potřebuje pořádně zrychlit.Zavápnění podvěsku mozkového-díky tomu vysoký aldosteron a kolísavý krevní tlak.Zkouším návody zde uváděné,někdy i cestou omylů.Mám pocit,že jsem v začarovaném kruhu a nevím,kde začít.Soused chová krávy a kozy-chtěla bych zkusit pít kefír.Nevím,co je vhodnější,zda houba nebo prášek.Asi to je tady probírané,ale nemohu to najít.Dělám si poznámky,protože zpočátku jsem skákala z tématu na téma a pak jsem už informace nenašla,resp.nevěděla,ve kterém vláknu byly.Mám za sebou několik klystýrů(nejlepší výsledky při urinových,kdy vyšly druhý den kamínky,jako při jaterní očistě-nevím,zda je to možné).Dělala jsem jaterní očistu.Piju ráno šťávy z mrkve-3 dcl,,řepy-1dcl,petržel-půl dcl a celeru-dohromady půl litru.Chvíli se mi vždy točí hlava-nevím,jestli to může být detox.Užívám chlorid hořečnatý,selen,B12, zinek,vitamín C.Problém je,že syrovou zeleninu mi žaludek vůbec netráví.Navíc jsem typově Váta.Sehnala jsem HCL 10%,užívám 3 kapky před a po jídle.K lékařům už vůbec nechodím,předepisovali mi ATB každý měsíc na opakující se záněty moč.cest,helicit na pálení žáhy.Trpěla jsem pak úpornýma průjmama(i když jsem brala probiotika) a bolestma žaludku.BMI 20,5.Poraďte,prosím.

beati_paoli — čtv led 22, 2015 1:05 pm

Libko základ je určitě očista střev, tak si projděte téma a zaměřte se na to. Za mě doporučuji šankhaprakšálanu a urinové klystýry a poté se vrhnout na další. Musíte mít také na paměti, že vše se nezmění po jedné očistě. Projděte si http://www.zdravi-az.cz/Ocista_tlusteho_streva_02.php a i článek další očisty. Doporučuji si přečíst celý obsah hlavní strany zdraví-az a pak se zaměřit se na jednotlivá témata přímo ve fóra.
Nebo se domluvte na konzultaci s Jardou. Já sám se radit neodvážím. Ale za sebe se snažím řídit podle reakce těla a dle toho upravuji svůj směr....nejen v jídle.

Hlavně pozitivní mysl a vše je možné .

Jarda — ned led 25, 2015 9:49 pm

Libka píše:

Dobrý den,měsíc se prokousávám forem zdraví-AZ a učím se zde orientovat(obrovské díky panu Jardovi za cenné informace a poskytované rady).Mám mnoho let potíže s trávením,při čtení fóra jsem si pořídila Ph metr-překyselení,často ráno pH 5,1,kandidu-dle pliv.testu,silná plynatost,vleklé záněty moč.měchýře.Štítná žláza dle testu potřebuje pořádně zrychlit.Zavápnění podvěsku mozkového-díky tomu vysoký aldosteron a kolísavý krevní tlak.Zkouším návody zde uváděné,někdy i cestou omylů.Mám pocit,že jsem v začarovaném kruhu a nevím,kde začít.Soused chová krávy a kozy-chtěla bych zkusit pít kefír.Nevím,co je vhodnější,zda houba nebo prášek.Asi to je tady probírané,ale nemohu to najít.Dělám si poznámky,protože zpočátku jsem skákala z tématu na téma a pak jsem už informace nenašla,resp.nevěděla,ve kterém vláknu byly.Mám za sebou několik klystýrů(nejlepší výsledky při urinových,kdy vyšly druhý den kamínky,jako při jaterní očistě-nevím,zda je to možné).Dělala jsem jaterní očistu.Piju ráno šťávy z mrkve-3 dcl,,řepy-1dcl,petržel-půl dcl a celeru-dohromady půl litru.Chvíli se mi vždy točí hlava-nevím,jestli to může být detox.Užívám chlorid hořečnatý,selen,B12, zinek,vitamín C.Problém je,že syrovou zeleninu mi žaludek vůbec netráví.Navíc jsem typově Váta.Sehnala jsem HCL 10%,užívám 3 kapky před a po jídle.K lékařům už vůbec nechodím,předepisovali mi ATB každý měsíc na opakující se záněty moč.cest,helicit na pálení žáhy.Trpěla jsem pak úpornýma průjmama(i když jsem brala probiotika) a bolestma žaludku.BMI 20,5.Poraďte,prosím.

Každé má své výhody, houba při dobré péči funguje do nekonečna, ale může do určité míry měnit složení kultur obsažených v konečném produktu. Startovní kultury-prášek mají garantované složení, tedy kultury jsou stabilní, ale zase něco stojí a musíte je stále dokupovat. Prostě nejde odpovědět co je lepší, každé má své výhody a nevýhody.

Peto — úte úno 17, 2015 2:42 pm

Mam otazku do mliecneho kefiru co je lepsie cerstve kravske mlieko alebo pasterizovane kozie? Doteraz som pouzival pasterizovane kozie. Vacssinou ho robim 1 den v izbovej teplote a potom asi tyzden v chladnicke a az potom ho zlejem na spotrebu.
Pokazila sa mi jedna varka - bolo to neskutocne kysle a mal som riedku stolicu. Skusam to obnovit, ale uz som si aj objednal nove kefirove zrna a vonaju omnoho cerstvejsie. Btw aky je najlepsi pomer zrn k mlieku 1:10 alebo aj viac 1:20.

beati_paoli — úte úno 17, 2015 4:24 pm

Peto píše:

Mam otazku do mliecneho kefiru co je lepsie cerstve kravske mlieko alebo pasterizovane kozie? Doteraz som pouzival pasterizovane kozie. Vacssinou ho robim 1 den v izbovej teplote a potom asi tyzden v chladnicke a az potom ho zlejem na spotrebu.
Pokazila sa mi jedna varka - bolo to neskutocne kysle a mal som riedku stolicu. Skusam to obnovit, ale uz som si aj objednal nove kefirove zrna a vonaju omnoho cerstvejsie. Btw aky je najlepsi pomer zrn k mlieku 1:10 alebo aj viac 1:20.

Já používám tak dvě lžíce i více (podle toho jak se houba namnoží) na 1 litr. Ohledně mléka, bych asi řešil co je dostupnější. Ale kozí je určitě vhodnější než kravské. Taky záleží na podmínkách ve kterých zvířata žijí. Dnes není záruka, že čerstvé mléko = kvalitnější....

Peto — úte úno 17, 2015 4:39 pm

beati_paoli píše:

Já používám tak dvě lžíce i více (podle toho jak se houba namnoží) na 1 litr. Ohledně mléka, bych asi řešil co je dostupnější. Ale kozí je určitě vhodnější než kravské. Taky záleží na podmínkách ve kterých zvířata žijí. Dnes není záruka, že čerstvé mléko = kvalitnější....

Mimochodom mam moznost si kupit aj "cerstve nepasterizovane" kozie na dobierku tu v Anglicku ale cena za liter je 4£ a postovne 10£ a tolko kefiru zatial nerobim. Neviem ci tie peniaze stoja za tu kvalitu. Cerstve kozie mlieko som este nikdy nemal. Mozno by sa kefirove zrniecka zacali mnozit rychlejsie. Samozrejme maju v obchode aj ine veci, ktore by som prikupil aby som neplatil postovne len za mlieko. Z tesca kozie pasterizovane stoji 1.6£ na liter co je celkom prijatelne.

beati_paoli — úte úno 17, 2015 5:00 pm

Mléko za 4libry je fakt mazec..to už se vyplatí koupit kozu ..... ale záleží na možnostech...pro někoho je to nepředstavitelné a naopak....ale spíš se zaměř co na to říká tvé tělo...jinak nevím jak řeší to zasílání čerstvého mléka poštou, to asi nebude taky košér...takže za mě kozu nebo supermarket:-)

peetra — úte úno 17, 2015 6:45 pm

beati_paoli píše:

Mléko za 4libry je fakt mazec..to už se vyplatí koupit kozu ..... ale záleží na možnostech...pro někoho je to nepředstavitelné a naopak....ale spíš se zaměř co na to říká tvé tělo...jinak nevím jak řeší to zasílání čerstvého mléka poštou, to asi nebude taky košér...takže za mě kozu nebo supermarket:-)

Tiež odporúčam kozu, pokiaľ človek nebýva v paneláku Sú to parádne zvieratá , tvorivé, zažijete si s nimi kopec srandy, aj vám občas vzkypí žlč ale nie je nad to mať vlastné produkty A ste nútený byť aj fyzicky aktivny Inak sa dá , ak nájdete nejaký lacnejší zdroj dohodnúť s chovateľom že vám namrazí mlieko hneď po nadojení ,väčšie množstvo,v litrovkách a pod. a jednorázovo si vezmete väčšie množstvo, ušetríte na cestách

Peto — úte úno 17, 2015 7:25 pm

beati_paoli píše:

Mléko za 4libry je fakt mazec..to už se vyplatí koupit kozu ..... ale záleží na možnostech...pro někoho je to nepředstavitelné a naopak....ale spíš se zaměř co na to říká tvé tělo...jinak nevím jak řeší to zasílání čerstvého mléka poštou, to asi nebude taky košér...takže za mě kozu nebo supermarket:-)

Byvam v anglicku na dome so zahradkou 2x2 metre. Myslim ze koza by s nou velmi spokojna nebola
Takze este raz sa spytam je lepsie pouzit cerstve kravske mlieko alebo pasterizovane kozie mlieko na kefir?
Mimochodom pan Jarda robil aj kefir z niecoho hustejsieho malo to okolo 40% ked si dobre pamatam? Neviete co to pouzival? Je mozne skombinovat hotovy kefir s kupovanym podmaslim alebo s kupovanym jogurtom so zivou kulturou? Sorry za otazky, ale temu som dlho necital.

peetra — úte úno 17, 2015 7:37 pm

Peto píše:

Takze este raz sa spytam je lepsie pouzit cerstve kravske mlieko alebo pasterizovane kozie mlieko na kefir?
Mimochodom pan Jarda robil aj kefir z niecoho hustejsieho malo to okolo 40% ked si dobre pamatam? Neviete co to pouzival? Je mozne skombinovat hotovy kefir s kupovanym podmaslim alebo s kupovanym jogurtom so zivou kulturou? Sorry za otazky, ale temu som dlho necital.

ja by som uprednostnila pasterizované kozie pokial sú chované v dobrých podmienkach a na prirodzenom krmive ak mate možnosť to zistiť. Ale na dobierku posielať, to sa mi nezdá... Ja kefír robím z pasterizovaného (zahriievam na 72 , 2min státia a potom prudké schladenie) pretože som trošku hypochonder čo sa týka strachu z kl.encefalitídy. Mlieko sa dá očkovať aj kúpeným kefírom , acidkom so živými baktériami ale je to neisté, občas tie kultúry v nich sú viac x preočkovávané, a vtedy vychádza z nich slizovitý kefír. Lepšie je kúpiť si práškovú kultúru, tá sa uchováva v mrazáku a vždy odoberám po troche, kupujem kultúru na 200l mlieka a vyjde tooveľa lacnejšie ako keby ste očkovali kúpeným. Aj u jogurtu(termofilná jog.kult), acidka(acidofilná kult), kefíru(kefírová kult.) a tiež tým očkujem syr

redbat — úte úno 17, 2015 9:48 pm

peetra kde nakupujes tie praskove kefirove kultury?

peetra — úte úno 17, 2015 10:22 pm

redbat píše:

peetra kde nakupujes tie praskove kefirove kultury?

objednávam telefonicky z VÚMZA (Výskumný ústav mliekarenský ZA) ale už som objednávala aj z českého www dobrykolonial, vo vumza sú lacnejšie ale je menší výber ako v dk. ale aj na sk je tých predajcov viac
Nezľaknite sa potom, ono je toho strašne máličko, možno polievková lyžica na 200l preto si do toho primiešavam prášok-sušené mlieko toľko lyžičiek aby sa mi to potom dalo dobre dávkovať. Tj. robím napr.najčastejšie z 5l dávok tak si do tej kultúry primiešam 40 lyžičiek sušáku . Takže vždy keď budem potrebovať kultúru na 5l mlieka , odoberiem si lyžičku toho sušákového prášku v ktorom je dobre primiešaná kultúra. Prípadne len 20lyžičiek s tým že 1lyžička bude na 10l:)

Peto — čtv úno 19, 2015 10:33 am

Mozno to bude zniet ako divna otazka.
Skusal uz niekto zmiesat dokopy hotovy mliecny a vodny kefir? Bude vysledok extra vela probiotik alebo rychla navsteva WC?

Bobek — pon úno 23, 2015 5:33 pm

Jake mleko je z hlediska zdravi lepsi pouzit na kefir, ktery piji denne. Z automatu, kterej je zive, ale pradepodobne plne hormonu, nebo z obchodu v bio kvalite, nicmene pasterizovane?

peetra — úte úno 24, 2015 9:28 am

Ja by som obchodnému mlieku neverila, neviete čím ich kŕmia, v akých sú podmienkach, aké majú choroby, také mlieko by som nemala odvahu používať pasterizované ani nepasterizované. Určite je lepšie šetrne zpasterizované mlieko z chovu kde sú zvieratá kŕmené prirodzene a v dobrých podmienkach. Ja ako som písala pre istotu svoje kozie mlieko zpasterizujem a po zchladení si ho zaočkujem kefírovou kultúrou. Verím že už aj samotným kysnutím, zmenou ph sa zlikvidujú nejaké baktérie ale neviem nakoľko je to s vírusom kl.enecef tak radšej pasterizujem. A rozdiely v kvalite mlieka zvierat kŕmených na sene-tráve a kŕmených prevažne na sóji, obilí a pod sú veľké . Napr u kyselín http://www.fitnessa.sk/know-why/item/74 ... a-na-obili Odporúčam nájsť si v okolí chovateľa kôz alebo kravky, ku ktorému sa budete môcť aj pozrieť v akých podmienkach sú a čím sa kŕmia, nech viete čo pijete

Bobek — stř úno 25, 2015 1:08 am

Petro to je sice hezke, ale ja bohuzel nemam zahradku kde bych si choval vlastni kozu a jezdit kazdy druhy den nekam za mesto pro cerstve mleko je jaksi nerealne. Cili jak jsem psal, pro cloveka zijiciho ve meste jsou tu jen dve moznosti, automat, nebo obchod. A me zajima, ktera z techto moznosti napacha mensi zlo?

peetra — čtv úno 26, 2015 8:05 pm

Bobek píše:

Petro to je sice hezke, ale ja bohuzel nemam zahradku kde bych si choval vlastni kozu a jezdit kazdy druhy den nekam za mesto pro cerstve mleko je jaksi nerealne. Cili jak jsem psal, pro cloveka zijiciho ve meste jsou tu jen dve moznosti, automat, nebo obchod. A me zajima, ktera z techto moznosti napacha mensi zlo?

tak určite radšej to v biokvalite aj keď je past.

Jarda — ned bře 29, 2015 11:01 am

Peto píše:

Mimochodom mam moznost si kupit aj "cerstve nepasterizovane" kozie na dobierku tu v Anglicku ale cena za liter je 4£ a postovne 10£ a tolko kefiru zatial nerobim. Neviem ci tie peniaze stoja za tu kvalitu. Cerstve kozie mlieko som este nikdy nemal. Mozno by sa kefirove zrniecka zacali mnozit rychlejsie. Samozrejme maju v obchode aj ine veci, ktore by som prikupil aby som neplatil postovne len za mlieko. Z tesca kozie pasterizovane stoji 1.6£ na liter co je celkom prijatelne.

Pasterizace zde zase tolik nevadí, kefírky jsou schopné zpracovat i UHT a to je už opravdu hnus.

Jarda — ned bře 29, 2015 11:05 am

Peto píše:

Byvam v anglicku na dome so zahradkou 2x2 metre. Myslim ze koza by s nou velmi spokojna nebola
Takze este raz sa spytam je lepsie pouzit cerstve kravske mlieko alebo pasterizovane kozie mlieko na kefir?
Mimochodom pan Jarda robil aj kefir z niecoho hustejsieho malo to okolo 40% ked si dobre pamatam? Neviete co to pouzival? Je mozne skombinovat hotovy kefir s kupovanym podmaslim alebo s kupovanym jogurtom so zivou kulturou? Sorry za otazky, ale temu som dlho necital.

Kefír jde dělat i ze smetany, ovšem musíte na ni ty kefírky pomalu naučit, to jsem zde popisoval.

Jarda — ned bře 29, 2015 11:06 am

Peto píše:

Mozno to bude zniet ako divna otazka.
Skusal uz niekto zmiesat dokopy hotovy mliecny a vodny kefir? Bude vysledok extra vela probiotik alebo rychla navsteva WC?

Obávám se, že spíše to WC.

Jarda — ned bře 29, 2015 11:08 am

Bobek píše:

Jake mleko je z hlediska zdravi lepsi pouzit na kefir, ktery piji denne. Z automatu, kterej je zive, ale pradepodobne plne hormonu, nebo z obchodu v bio kvalite, nicmene pasterizovane?

Z pohledu kefírek tam velký rozdíl není, pro ně je v obojím vše co potřebují k životu, nicméně osobně bych asi upřednostnil kvalitní čerstvé mléko.

Satnehat — čtv kvě 21, 2015 9:58 am

Dobrý den, na http://www.uspesna-lecba.cz/tibetska-houba/ se píše, že "Pro ty, kdo jsou alergičtí na mléko kvůli laktóze se doporučuje upravit kefír ještě dál sekundární fermentací. Tento proces zredukuje obsah laktózy a je proto vhodný i pro ty, kdo kontrolují příjem cukrů a karbohydrátů." Mohla bych tedy tento "sekundáraně fermentovaný" kefír pít i při SCD dietě? Žádné info se mi k tomu zatím nepodařilo najít...

Jarda — ned kvě 24, 2015 1:01 pm

Satnehat píše:

Dobrý den, na http://www.uspesna-lecba.cz/tibetska-houba/ se píše, že "Pro ty, kdo jsou alergičtí na mléko kvůli laktóze se doporučuje upravit kefír ještě dál sekundární fermentací. Tento proces zredukuje obsah laktózy a je proto vhodný i pro ty, kdo kontrolují příjem cukrů a karbohydrátů." Mohla bych tedy tento "sekundáraně fermentovaný" kefír pít i při SCD dietě? Žádné info se mi k tomu zatím nepodařilo najít...

Na to nedovedu s jistotou odpovědět, ale již jsem zde vysvětloval, že problém je hlavně v teplotě při které proces probíhá a na bakteriích, které se ho za dané teploty účastní, což je vždy ve prospěch jogurtu, který využívá celkem vysokých teplot při procesu proti kefíru.

Sagan — sob čec 04, 2015 9:11 pm

Zdravim,

ake mnozstvo zrn je "bezpecne" naraz zjest? Citam, ze je dobre ich rozmixovat do niecoho, ak ich je vela.

http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/07/kef ... ticky.html

Co sa tyka susenia, mozno ich vysusit v susicke na nizkej teplote alebo teda radsej nechat stat na tej bielej utierke 3-5 dni?

A rada by som sa opytala, preco nie je vhodne kefirky mrazit? Nasla som navod, kde sa vysusia a potom zmrazia.

A skusali ste niekto vyrabat prasok z dehydrovanych kefirok a pridavat do korenin?

peetra — ned čec 05, 2015 6:29 pm

Sagan píše:

A rada by som sa opytala, preco nie je vhodne kefirky mrazit? Nasla som navod, kde sa vysusia a potom zmrazia.

Môžu sa zmrazovať. Na nete tvrdia že len dva mesiace inak sa tam niečo naruší ale treba vyskúšať:)

Sagan — ned čec 12, 2015 2:08 pm

A skusali ste niekto susit v susicke kefirky?

A co sa tyka konzumacie, je myslite nejake obmedzenie mnozstva pri zjedeni kefiriek? ze by som ich rozmixovala do napoja

tajga — stř čec 15, 2015 8:37 pm

Momentálně jsem nucena brát ATB a není mi jasné, jestli lze tibetskou houbu pít už při léčbě, nebo až po jejím ukončení. Mohl by mi někdo prosím poradit?

miram — sob čec 18, 2015 11:29 pm

tajga píše:

Momentálně jsem nucena brát ATB a není mi jasné, jestli lze tibetskou houbu pít už při léčbě, nebo až po jejím ukončení. Mohl by mi někdo prosím poradit?

Ahoj Tajga,
az po lecbe antibiotiky.

Jarda — ned čec 19, 2015 7:18 pm

Sagan píše:

A skusali ste niekto susit v susicke kefirky?

A co sa tyka konzumacie, je myslite nejake obmedzenie mnozstva pri zjedeni kefiriek? ze by som ich rozmixovala do napoja

Tak kefírky budou špatně snášet i teplotu kolem 40 stupňů a menší asi sušička ani nedává. Jinak jíst se dají dle libosti, tím nic pokazit nemůžete.

Jarda — ned čec 19, 2015 7:44 pm

tajga píše:

Momentálně jsem nucena brát ATB a není mi jasné, jestli lze tibetskou houbu pít už při léčbě, nebo až po jejím ukončení. Mohl by mi někdo prosím poradit?

Tak probiotika lze brát průběžně, tedy i v průběhu užívání ATB, ovšem dlouho vám živá nevydrží, tedy to moc význam nemá, po ukončení je to určitě efektivnější.

Sagan — ned čec 19, 2015 10:48 pm

Jarda píše:

Tak kefírky budou špatně snášet i teplotu kolem 40 stupňů a menší asi sušička ani nedává. Jinak jíst se dají dle libosti, tím nic pokazit nemůžete.

Vdaka. Da sa nam nastavit na susicke asi 37

Elgenn — úte srp 04, 2015 1:26 am

Musím si postěžovat. Dnes jsem volal s jedinou farmou v ČR, kterou se mi podařilo najít, když jsem hledal někoho, kdo zde vyrábí pravou brynzu a žinčicu dle původní staletími prověřené metody z mléka nezničeného pasterizací. Paní mě informovala, že s mojí milovanou žinčicou mám smůlu, protože na ně udeřil nějaký ouřední fachidiot a nařídil jim pasterizovat. Brynzu prý dělaji z pasterovaného, žinčica tak vyrobit nejde. Člověk, který se chce stravovat dle zdravého rozumu, si připadá jak disident. Tak snad si něco objednat na Slovensku, tam jim třeba ještě budou tolerovat výjimku na chráněný regionální produkt...

peetra — úte srp 04, 2015 10:56 am

Elgenn píše:

Člověk, který se chce stravovat dle zdravého rozumu, si připadá jak disident. Tak snad si něco objednat na Slovensku, tam jim třeba ještě budou tolerovat výjimku na chráněný regionální produkt...

Môžete si ju sám vyrobiť. Ak máte možnosť kúpiť čerstvý syr zo surového mlieka("hrudku") robí sa to z neho. Prípadne si zožeňte surové mlieko, a celé od začiatku urobte sám, nie je to nič extra náročné. A ak sa vám podarí zohnať väčšie množstvo mlieka, môžete urobiť jedným razom viac a po trochách uschovať v mrazáku, laktobacily sa mrazom nezničia

martina72 — úte srp 04, 2015 2:21 pm

Elgenn píše:

Musím si postěžovat. Dnes jsem volal s jedinou farmou v ČR, kterou se mi podařilo najít, když jsem hledal někoho, kdo zde vyrábí pravou brynzu a žinčicu dle původní staletími prověřené metody z mléka nezničeného pasterizací. Paní mě informovala, že s mojí milovanou žinčicou mám smůlu, protože na ně udeřil nějaký ouřední fachidiot a nařídil jim pasterizovat. Brynzu prý dělaji z pasterovaného, žinčica tak vyrobit nejde. Člověk, který se chce stravovat dle zdravého rozumu, si připadá jak disident. Tak snad si něco objednat na Slovensku, tam jim třeba ještě budou tolerovat výjimku na chráněný regionální produkt...

V Čechách vám to dopřeje spousta lidí, jen nesmíte chodit do Alberta. Spojte se s chovateli.
Brynza stojí na trhu (jarmarky) kolem 300,-/kg, ale jistě se domluvíte na polovině, to je cena na jarmarku, pro hejly, kteří jdou okolo.
Pasterizace nemůže být povinná, když se nepasterizuje ani pivo.

peetra — stř srp 05, 2015 9:14 am

Skúste napísať dotaz na ifauna.cz/ovce-kozy/diskuse/ Určite sa nájdu chovatelia ktorí vám ju predajú.

Inak tá cena 300Kč za kilo OVČej bryndze mi vôbec nepripadá premrštená vzhľadom na to že ovce nie sú nijaké megadojky a že bryndza je vlastne prekysaný presolený ovčí syr,(z 10l mlieka vám može vyjsť nejak max.1,4kg syra/bryndze). Určite sa dá zohnať aj za polovičnú cenu ale jedine pančované prevahou kravského mlieka.

Elgenn — pon srp 10, 2015 8:37 am

Díky všem za odpovědi. Zkusím se spojit s nějakým menším chovatelem a uvidíme. Ta výroba z hrudky mi ale nějak nesedí - nepotřebuju na žinčici syrovátku, která už v hrudce není? Jinak myslím, že farmář, který by měl nepasterovanou hrudku, bude už mít i tu žinčicu.
V Albertu a spol. už se snažím kupovat jen ovoce a zeleninu na odšťavnění a nejradši bych tam nekupoval ani to. Na kase si vedle rohlíko-salámistů člověk pravda připadá jak marťan...
S pasterizací piva bych pasterizaci mléka nespojoval. V pivu teoreticky tolik nehrozí listerie nebo borelie. Poslední dobou vidím, jak se ta smyčka kolem nepasterizovaného mléka dost utahuje právě kvůli této teoretické šanci. Úřad bdí nad naším blahem...

peetra — pon srp 10, 2015 10:22 am

Elgenn píše:

Díky všem za odpovědi. Zkusím se spojit s nějakým menším chovatelem a uvidíme. Ta výroba z hrudky mi ale nějak nesedí - nepotřebuju na žinčici syrovátku, která už v hrudce není? Jinak myslím, že farmář, který by měl nepasterovanou hrudku, bude už mít i tu žinčicu.
V Albertu a spol. už se snažím kupovat jen ovoce a zeleninu na odšťavnění a nejradši bych tam nekupoval ani to. Na kase si vedle rohlíko-salámistů člověk pravda připadá jak marťan...
S pasterizací piva bych pasterizaci mléka nespojoval. V pivu teoreticky tolik nehrozí listerie nebo borelie. Poslední dobou vidím, jak se ta smyčka kolem nepasterizovaného mléka dost utahuje právě kvůli této teoretické šanci. Úřad bdí nad naším blahem...

Áno budˇnájsť chovateľa oviec ktorý to robí bryndzu alebo predá ovčie mlieko a urobiť si, lebo ak už fakt chcete origoš bryndzu mala by byť z ovčieho a ťažko dnes zoženiete bryndzu z čisto ovčieho mlieka, robí sa často s prevahou kravského. Z hrudky samozrejme urobíte len bryndzu ale žinčica mi ani nepripadá nejaký zázrak, veĎ to je prevarená srvátka. To už skôr je lepšia neprevarená srvátka ktorá obsahuje živé laktobacily. Ja som trochu strachopud a pasterizujem aj svoje kozie mlieko. Nehrozí nakazenie boreliózou mliekom, ale encefalitídou, aj keď riziko je veľmi nízke. Kozy denne prichádajú do kontaktu s kliešťami z rastlín ktoré žerú tak nemám odvahu riskovať, už aj preto že keby som ochorela nemám zodpovednú náhradu ktorá by sa mi 100perc. postarala o zver keby som bola v nemocnici

Jarda — ned srp 16, 2015 8:46 pm

Sagan píše:

Vdaka. Da sa nam nastavit na susicke asi 37

Na té mojí ne, ale možná to některé dovedou.

Jarda — ned srp 16, 2015 8:57 pm

Elgenn píše:

Musím si postěžovat. Dnes jsem volal s jedinou farmou v ČR, kterou se mi podařilo najít, když jsem hledal někoho, kdo zde vyrábí pravou brynzu a žinčicu dle původní staletími prověřené metody z mléka nezničeného pasterizací. Paní mě informovala, že s mojí milovanou žinčicou mám smůlu, protože na ně udeřil nějaký ouřední fachidiot a nařídil jim pasterizovat. Brynzu prý dělaji z pasterovaného, žinčica tak vyrobit nejde. Člověk, který se chce stravovat dle zdravého rozumu, si připadá jak disident. Tak snad si něco objednat na Slovensku, tam jim třeba ještě budou tolerovat výjimku na chráněný regionální produkt...

To víte, pokud chcete lidi mít snadno zranitelné z pohledu infekcí nesmíte jejich imunitní systém trénovat, což právě ty přírodní zamořené produkty dělají. Podívejte se na cikány, jak se stravují, jak žijí a já osobně jsem nemocného cikána ještě neviděl. Našinec jí ty vydezinfikované pseudopotraviny a ať na něj nachrchlá kdo chce co chce, chytne všechno. Pak už nezbývá, než samoprodukce, tu vám žádný unijní "odborník" korigovat zatím nemůže.

SemTamTuPrídem — úte zář 08, 2015 12:15 pm

Čo hovoríte na nápad dávať si ako "predjedlo" pol hodinu pred hlavným jedlom (jem raz denne) 50g nepasterizovanej bryndze rozpustenej v 200ml vody ("bryndzové mlieko") ? Tak 5x týždenne Robievam tak. A čo vy ?

Jarda — ned zář 20, 2015 10:39 am

SemTamTuPrídem píše:

Čo hovoríte na nápad dávať si ako "predjedlo" pol hodinu pred hlavným jedlom (jem raz denne) 50g nepasterizovanej bryndze rozpustenej v 200ml vody ("bryndzové mlieko") ? Tak 5x týždenne Robievam tak. A čo vy ?

V tom nemůže být žádný problém.

SemTamTuPrídem — sob říj 24, 2015 4:07 pm

Vraj jogurtové kultúry neprežijú teplotu 50 stupňov celzia, ale len 40 ? Na tomto videu chlapík vmiešal jogurtové kultúry do 50 stupňového mlieka, uzavrel, a urobil sa mu jogurt..... https://www.youtube.com/watch?v=ceOVXFfjVQw

Síce mlieko preváral, pričom nemusel...

SemTamTuPrídem — sob říj 24, 2015 8:32 pm

Robieva si tu niekto domáci jogurt štýlom, že zahreje mlieko (dajme tomu na 40 stupňov celzia), dá ho do sklenenej fľaše (asi zaváracej), rozmieša ho s jogurtovou kultúrou, a potom šup s tým pod perinu s PET-kou naplnenou horúcou vodou ? Nie, "nechamtím" 20€ na jogurtovač, ale z princípu si chcem vedieť urobiť jogurt aj bez elektriny, a v každom ročnom období...
Ďakujem za odpoveď

peetra — ned říj 25, 2015 9:13 am

mnohí to tak robia ale moja skúsenosť je že z perín bol jogurt soploidný ťahavý. Inak u jogurtu pokiaľ ti záleží na konzistencii tak je nutná pasterizácia na 95 a potom až schladenie na 40-45, následne sa očkuje. Pokiaľ jogurt nepotrebuješ hustý tak môžeš bez pasterizácie

peetra — ned říj 25, 2015 9:14 am

SemTamTuPrídem píše:

Vraj jogurtové kultúry neprežijú teplotu 50 stupňov celzia, ale len 40 ?

Do jogurta sa používajú termofilné baktérie, tých 50 prežiť môžu ale je to na pováženie, ja očkujem pri 45

SemTamTuPrídem — ned říj 25, 2015 7:54 pm

peetra píše:

Do jogurta sa používajú termofilné baktérie, tých 50 prežiť môžu ale je to na pováženie, ja očkujem pri 45

Ďakujem za odpoveď ....Ja ale pasterizovať nebudem, a mlieko (hoci kravské) budem mať vyššej kvality než je to z mliekomatu... Nakoniec som si predsa len objednal jogurtovač....... Ale za super cenu (16€, Ariete - talianska značka, vyrábajú plno vecí do kuchyne, na 1 liter jogurtu), ktorý nemá časovač, čo mne VYHOVUJE, lebo si chcem jogurt robiť pri teplote okolo tých 40 stupňov celzia okolo 24 hodín, a každé ráno sa zobúdzam doma, takže....
Zaujímalo by ma, či sa taký jogurt pri trávení "kamaráti" aj s ovocím... (maliny, čučoriedky)... ktorých mám v mrazničke ešte dosť... Keďže ten jogurt bude v podstate bezkonkurenčne "dorobený" za taký čas (+ ešte nechať odležať v chladničke pol dňa napríklad, či aj dlhšie), tak by sa nemal "biť" s pár gramami sacharidov z ovocia, či ? ... A k tomu ešte trochu jablčnej vlákniny zamiešať...

Moonika — pon říj 26, 2015 10:37 pm

ja robím v jogurtovači kde si myslím že je príliš vysoká teplota a nejde to nastaviť, je to staré Bravo. Jogurtujem 9 hodín. Pri 24h to budeš mať riadne kyslé, ale to nemusí vadiť:) Ja vždy tiež dávam na 12h minimálne schladiť, on potom tak dotuhne. Nikdy som nemala problém stráviť ho spolu s ovocím, nemám o tom nič naštudované ale moje telo s tým problém nemá.

SemTamTuPrídem — pon říj 26, 2015 11:34 pm

Moonika píše:

ja robím v jogurtovači kde si myslím že je príliš vysoká teplota a nejde to nastaviť, je to staré Bravo. Jogurtujem 9 hodín. Pri 24h to budeš mať riadne kyslé, ale to nemusí vadiť:) Ja vždy tiež dávam na 12h minimálne schladiť, on potom tak dotuhne. Nikdy som nemala problém stráviť ho spolu s ovocím, nemám o tom nič naštudované ale moje telo s tým problém nemá.

Hmm....tak tú teplotu zmeraj, zmeraj teplotu čerstvo hotového jogurtu, podľa mňa to nad 45 stupňov nehreje, inak by sa nemal taký jogurt ako urobiť - zahubilo by to kultúry.... či ? ...

SemTamTuPrídem — úte říj 27, 2015 7:39 pm

Čítal som, že keď sa zmieša mlieko s jogurtovou kultúrou, musí ostať v pokoji, nesmie sa s tým hýbať a podobne....
Je tu ale jeden problém. Mám jogurtovú kultúru v prášku za 2,30€, ktorá je na množstvo 1-5 litrov mlieka. Po otvorení sa má hneď "naočkovať" do mlieka, nemá sa skladovať......Zajtra si idem po jogurtovač, ktorý robí jogurt do 1 litrovej nádobky, ale mlieka budem mať 2 litre... Keby som rozmiešal tú jogurtovú kultúru (bulharská bifido) v 2 litroch mlieka, z toho 1 liter prelial do jogurtovača, ďalší liter nechal v chladničke a nalial do jogurtovača o 24 hodín (lebo jogurt chcem v jogurtovači robiť takých 23 hodín približne)....pokazilo by sa niečo v tom mlieku z chladničky, keby sa po tom dni čo v ňom je jogurtová kultúra, prelialo do jogurtovača ? Skúsil to už niekto takto ako popisujem ? Ďakujem za odpoveď.

Moonika — úte říj 27, 2015 8:31 pm

SemTamTuPrídem píše:

Čítal som, že keď sa zmieša mlieko s jogurtovou kultúrou, musí ostať v pokoji, nesmie sa s tým hýbať a podobne....
Je tu ale jeden problém. Mám jogurtovú kultúru v prášku za 2,30€, ktorá je na množstvo 1-5 litrov mlieka. Po otvorení sa má hneď "naočkovať" do mlieka, nemá sa skladovať......Zajtra si idem po jogurtovač, ktorý robí jogurt do 1 litrovej nádobky, ale mlieka budem mať 2 litre... Keby som rozmiešal tú jogurtovú kultúru (bulharská bifido) v 2 litroch mlieka, z toho 1 liter prelial do jogurtovača, ďalší liter nechal v chladničke a nalial do jogurtovača o 24 hodín (lebo jogurt chcem v jogurtovači robiť takých 23 hodín približne)....pokazilo by sa niečo v tom mlieku z chladničky, keby sa po tom dni čo v ňom je jogurtová kultúra, prelialo do jogurtovača ? Skúsil to už niekto takto ako popisujem ? Ďakujem za odpoveď.

No ja neviem ale bežne sa kultúry skladujú v mrazničke, ja by som to tak skúsila, použi len časť kultúry a zbytok daj do mrazničky. Z toho 1l jogurtu si odlož napr deci na zaočkovanie ďalšieho litra mlieka. Môžeš takto viac x preočkovať než použiješ ďalšiu časť z mrazničky. Ja kupujem kultúru na 200l , a kedže je toho len za lyžičku, primiešam si do nej(práškovej) sušené mlieko tak aby som toho mala väčšie množstvo a dalo sa to dobre dávkovať, t.j. dám 30 lyžičiek sušáku a jedna lyžička zmesi teda bude na zaočkovanie 7l mlieka. Je to veľmi úsporné, kultúra ma stojí okolo 4e, očkujem priamo, nepreočkúvam. Kupujem vo VUMZA (Hýbať sa nesmie keď to pracuje, pri správnej teplote, keď to tuhne+keď to chladne... pokiaľ by si to mlieko mal pri nízkej teplote, nemalo by to tuhnúť, takže tá tvoja teória by mohla vyjsť, ale rozumnejšie bude dať zbytok kultúry do mrazničky)

SemTamTuPrídem — úte říj 27, 2015 8:37 pm

Moonika píše:

No ja neviem ale bežne sa kultúry skladujú v mrazničke, ja by som to tak skúsila, použi len časť kultúry a zbytok daj do mrazničky. Z toho 1l jogurtu si odlož napr deci na zaočkovanie ďalšieho litra mlieka. Môžeš takto viac x preočkovať než použiješ ďalšiu časť z mrazničky. Ja kupujem kultúru na 200l , a kedže je toho len za lyžičku, primiešam si do nej(práškovej) sušené mlieko tak aby som toho mala väčšie množstvo a dalo sa to dobre dávkovať, t.j. dám 30 lyžičiek sušáku a jedna lyžička zmesi teda bude na zaočkovanie 7l mlieka. Je to veľmi úsporné, kultúra ma stojí okolo 4e, očkujem priamo, nepreočkúvam

Monika, ďakujem pekne za odpoveď. Ja som si kúpil kultúru o hmotnosti 1g, za 2,30€... Odkiaľ kupuješ ty ? ... Ten gram by sa teoreticky dal rozdeliť aj na 4 časti, len neviem, do čoho by som tie časti "uložil", do akého úložného obalu....
Na tom malom sáčku píše : "Kultúry na prípravu pravého bulharského jogurtu + bifido kultúry, na domáce použitie. 1 sáčok (cca 1g) na 1-5 litrov mlieka s desiatimi opakovaniami" ..... Čo znamená to "s desiatimi opakovaniami" ? ... že môžem 10 krát očkovať pri zachovaní dostatočnej kvality ? ...

Moonika — úte říj 27, 2015 8:45 pm

SemTamTuPrídem píše:

Odkiaľ kupuješ ty ? ... Ten gram by sa teoreticky dal rozdeliť aj na 4 časti, len neviem, do čoho by som tie časti "uložil", do akého úložného obalu....
Na tom malom sáčku píše : "Kultúry na prípravu pravého bulharského jogurtu + bifido kultúry, na domáce použitie. 1 sáčok (cca 1g) na 1-5 litrov mlieka s desiatimi opakovaniami" ..... Čo znamená to "s desiatimi opakovaniami" ? ... že môžem 10 krát očkovať pri zachovaní dostatočnej kvality ? ...

Kupujem z Výskumného ústavu mliekarenského http://www.vumza.sk/index.php/vyroba-a- ... kteristika objednať si môžeš cez číslo na vrátnicu, ja to tak robím. To opakovanie, to sú tie preočkovávania, t.j urobíš si napr 1l jogurtu, z neho odložíš napr 2x po deci a ďalšie várky mlieka očkuješ tými dávkami jogurtu. Potom aj ten jogurt nimi zaočkovaný môžeš použiť na ďalšie zaočkovanie, tak môžeš robiť pokiaľ nevidíš zmenu kvality. Jogurtové baktérie sa množia, bifido by sa myslím množiť v mlieku nemali, takže preočkovávaním strácaš bifido ale jogurtové baktérie sa množia v pohode

Moonika — úte říj 27, 2015 8:53 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ten gram by sa teoreticky dal rozdeliť aj na 4 časti, len neviem, do čoho by som tie časti "uložil", do akého úložného obalu....

Nemôžeš použiť pôvodný obal? A pri vybratí z mrazničky len odobrať časť

SemTamTuPrídem — úte říj 27, 2015 9:04 pm

Moonika píše:

Nemôžeš použiť pôvodný obal? A pri vybratí z mrazničky len odobrať časť

Dá sa aj takto, myslím, že je to dobrý nápad .... Hoci ešte lepší by bol to rozdeliť na časti, a vysipať do tých "krabičiek" od kindervajec, ale kvôli tomu nebudem kupovať kindervajcia... Asi...
Inak, tá jogurtová kultúra ktorú kupuješ zo spomínanej stránky obsahuje aj "bifido" ? Alebo nie ? Ak nie, tu je odkaz na 250g prášku s obsahom Lactobacillus Bulgaricus (LB) a Streptococus Thermophilis (ST). V každom grame je 1 miliarda živých a latentných buniek Lactobacillus Bulgaricus a Streptococus Thermophilis.

http://www.ezoshop.sk/114-doplnkove-pre ... ricus-250g

Bol by to dobrý "kup", alebo ani nie ?

SemTamTuPrídem — úte říj 27, 2015 9:18 pm

Ďalej by ma zaujímalo, či sa dá "naočkovať" nejakými laktobacilmi aj také nepasterizované maslo..... .... Neviem ale, kde o tom dohľadať informácie.... Asi to nepôjde, keďže maslo obsahuje možno necelý 1g sacharidov na 100g... Hmm...

Moonika — úte říj 27, 2015 9:21 pm

SemTamTuPrídem píše:

Inak, tá jogurtová kultúra ktorú kupouješ zo spomínanej stránky obsahuje aj "bifido" ? Alebo nie ? Ak nie, tu je odkaz na 250g prášku s obsahom Lactobacillus Bulgaricus (LB) a Streptococus Thermophilis (ST). V každom grame je 1 miliarda živých a latentných buniek Lactobacillus Bulgaricus a Streptococus Thermophilis.

http://www.ezoshop.sk/114-doplnkove-pre ... ricus-250g

Bol by to dobrý "kup", alebo ani nie ?

Tá moja neobsahuje bifido, iba jogurtové baktérie Streptococus Thermophilus a ešte čosi. Ale mám dojem že aj bifido tam predávajú, tiež acidofilnú a kefírovú kultúru+smotanová, na tvaroh a syry. Ten biomilk colon, hore píšu že 15miliárd obsahuje 15mg a dole píšu že 15g ak má byť 15g na deň tak to máš možno na 17dní a to je pekne drahé a tiež tam nemáš bifido.

Maslo sa tiež "očkuje" (myslím že smotanovou kultúrou)ale nie celkom maslo ale smotana z ktorej ho ideš robiť ak sa nemýlim, maslo som robila len raz:)

Moonika — úte říj 27, 2015 9:27 pm

No, majú tam acidofilná SAB - probiotická (na výrobu kyslomliečneho nápoja s obsahom mikroorganizmov Bifidobacterium sp., Lactobacillus acidophilus, Streptococcus thermophilus) - na zaočkovanie 1,0 lt, 50 lt, 200 lt... ale majú aj obyčajnú acidofilnú (bez SAB)-bez probiotickej Bif. Tebe by sa zišla tá na 50l , balenia na viac litrov majú výborné ceny. Ale to už nebude jogurt ale asi dačo medzi acidko a jogurtom, redšie, inak to vyzerá fajn

SemTamTuPrídem — úte říj 27, 2015 9:32 pm

Moonika píše:

á moja neobsahuje bifido, iba jogurtové baktérie Streptococus Thermophilus a ešte čosi. Ale mám dojem že aj bifido tam predávajú, tiež acidofilnú a kefírovú kultúru+smotanová, na tvaroh a syry. Ten biomilk colon, hore píšu že 15miliárd obsahuje 15mg a dole píšu že 15g ak má byť 15g na deň tak to máš možno na 17dní a to je pekne drahé a tiež tam nemáš bifido.

Maslo sa tiež "očkuje" ale nie celkom maslo ale smotana z ktorej ho ideš robiť ak sa nemýlim, maslo som robila len raz:)

Bude to 15 miliárd na 15 gramov, ale.... predsa sa netreba v tomto prípade riadiť dávkovaním... Keď 1g balenie bulharskej kultúry čo som si ja kúpil za 2,3€ stačí aj na 5 litrov mlieka, tak keby som chcel "silný" jogurt, stačí mi také 250g balenie "Biomilk Colon" na 250 litrov mlieka = 250 litrov jogurtu, a to už nie je vysoká cena na to .... Najviac mi ide totiž o ten Lactobacillus Bulgaricus...

A k tomu maslu, ja ho robiť nejdem, ja od kamaráta kupujem nepasterizované maslo (on ho nevyrába, vyrába ho jeho suseda, on mi to predáva za pôvodnú cenu, len mi to proste nosí...), takže do smotany z ktorej sa bude vyrábať, nemám ako "zasahovať".... Keby sa "očkovalo" aj maslo, mohlo by to byť zaujímavé, hoci nie nevyhnutné, denne už mám z "probiotík" miso pastu, 50g nepasterizovanej ovčej bryndze, kvasenú zeleninu, pribudne jogurt (to ale bude skôr 2kg týždenne, rozdelené do 2-3 dní v týždni)... Maslo asi vynechám čo sa týka "očkovania", i keď ma to láka, ale asi sa očkovať nedá...

Moonika — úte říj 27, 2015 9:36 pm

SemTamTuPrídem píše:

Bude to 15 miliárd na 15 gramov, ale.... predsa sa netreba v tomto prípade riadiť dávkovaním... Keď 1g balenie bulharskej kultúry čo som si ja kúpil za 2,3€ stačí aj na 5 litrov mlieka, tak keby som chcel "silný" jogurt, stačí mi také 250g balenie "Biomilk Colon" na 250 litrov mlieka = 250 litrov jogurtu, a to už nie je vysoká cena na to .... Najviac mi ide totiž o ten Lactobacillus Bulgaricus...

Ale neviem či hento je vhodné na výrobu jogurtu, skôr nie lebo je tam aj kopec iného. Možno aj tá od vumza obsahuje l.bulgaricus, skús sa popýtať. Inak L. bulgaricus nie je bifidobaktéria

SemTamTuPrídem — úte říj 27, 2015 9:38 pm

Moonika píše:

No, majú tam acidofilná SAB - probiotická (na výrobu kyslomliečneho nápoja s obsahom mikroorganizmov Bifidobacterium sp., Lactobacillus acidophilus, Streptococcus thermophilus) - na zaočkovanie 1,0 lt, 50 lt, 200 lt... ale majú aj obyčajnú acidofilnú (bez SAB)-bez probiotickej Bif. Tebe by sa zišla tá na 50l , balenia na viac litrov majú výborné ceny. Ale to už nebude jogurt ale asi dačo medzi acidko a jogurtom, redšie, inak to vyzerá fajn

Len neviem na tej stránke nájsť dosť podstatnú vec - CENNÍK....

Moonika — úte říj 27, 2015 9:47 pm

SemTamTuPrídem píše:

Len neviem na tej stránke nájsť dosť podstatnú vec - CENNÍK....

Ani ja som nenašla tak mi to poslali mailom, ale najjednoduchšie je zavolať na vrátnicu a ta sa spýtať, kultúra na 200l jogurtová, smotanová , kefírová a syrárska ma stáli vždy nejak 4e/ks . Acidko na 50l myslím 2,5.- či tak nejak. Poštovné ak kupuješ len kultúry je cca 2,5.-. Mám prehľad čo sa týka predajcov kultúr a títo mi tu vychádzajú najlacnejší(u balení na viac l) Inak výborný výber majú česi http://www.bulgaricus-eshop.cz/catalog/ ... lkovyrobce Známi tam kupujú ale musel by si sa popýtať ako je to s poštovným do SR

SemTamTuPrídem — stř říj 28, 2015 9:18 am

Moonika : Ďakujem veľmi pekne za informácie, ďakujem.

SemTamTuPrídem — čtv říj 29, 2015 5:54 pm

Robil som si jogurt v jogurtovači 22 hodín....... Použil som nepasterizované kravké mlieko vyššej kvality, než má to z "mliekoautomatu", je to domáce mlieko. Výsledok je čudný - na povrchu vytvoreného jogurtu bola akoby svetlo-karamelová vrstva čudne voňajúca (nie príliš vábivo...).... Keď som to začal miešať, dole bola biela farba a už textúra jogurtu, a začalo to voňať lepšie. Použil som kultúuru bulharského jogurtu s bifidobaktériami. Teplota jogurtu bezprostredne po vypnutí jogurtovača bola vyššia ako 43 stupňov celzia (toľko maximálne nameria môj digitálny teplomer určený na meranie telesnej teploty človeka), neviem ako koľko. Tipujem, že jogurtovač má nastavenú teplotu asi na 45 stupňov celzia.
Je jogurt v poriadku ? .... PÝTAM SA TÝCH, KTORÍ ROBIA JOGURT Z NEPASTERIZOVANÉHO MLIEKA, lebo také sa správa inak.... Také je ešte "živé", na rozdiel od mlieka pasterizovaného, ktoré ak je "živé", tak už len minimálne. Rovnako asi bude podstatný rozdiel medzi jogurtom robenom v jogurtovači z nepasterizovaného mlieka po dobu 6 - 12 hodín, a po dobu 22 hodín... takže si niesom istý, či mi na to niekto z vás bude vedieť odpovedať. To by asi musel mať skúsenosť s robením jogurtu z nepasterizovaného mlieka v jogurtovači po dobu okolo 22 hodín..... ....hmm....

Moonika — čtv říj 29, 2015 9:18 pm

SemTamTuPrídem píše:

Robil som si jogurt v jogurtovači 22 hodín....... Použil som nepasterizované kravké mlieko vyššej kvality, než má to z "mliekoautomatu", je to domáce mlieko. Výsledok je čudný - na povrchu vytvoreného jogurtu bola akoby svetlo-karamelová vrstva čudne voňajúca (nie príliš vábivo...).... Keď som to začal miešať, dole bola biela farba a už textúra jogurtu, a začalo to voňať lepšie. Použil som kultúuru bulharského jogurtu s bifidobaktériami. Teplota jogurtu bezprostredne po vypnutí jogurtovača bola vyššia ako 43 stupňov celzia (toľko maximálne nameria môj digitálny teplomer určený na meranie telesnej teploty človeka), neviem ako koľko. Tipujem, že jogurtovač má nastavenú teplotu asi na 45 stupňov celzia.
Je jogurt v poriadku ? .... PÝTAM SA TÝCH, KTORÍ ROBIA JOGURT Z NEPASTERIZOVANÉHO MLIEKA, lebo také sa správa inak.... Také je ešte "živé", na rozdiel od mlieka pasterizovaného, ktoré ak je "živé", tak už len minimálne. Rovnako asi bude podstatný rozdiel medzi jogurtom robenom v jogurtovači z nepasterizovaného mlieka po dobu 6 - 12 hodín, a po dobu 22 hodín... takže si niesom istý, či mi na to niekto z vás bude vedieť odpovedať. To by asi musel mať skúsenosť s robením jogurtu z nepasterizovaného mlieka v jogurtovači po dobu okolo 22 hodín..... ....hmm....

Ty sa nezaprieš, všetko robíš neštandartne Keď s tým začínaš, mal by si to najskôr urobiť aspoň čiastočne podľa odporúčaných postupov aspoň preto aby si napr.vylúčil že je problém v kvalite mlieka aj keď jej veríš. Napr. keby si to jogurtoval na začiatok aspoň odporúčanú dobu... Teraz môžeme podzrievať že ten čudný výsledok má na svedomí napr.:
1. to že sa nepasterizovalo a namnožili sa tam nežiadúce baktérie( v pasterizovanom sa množia len tie čo potrebujeme) čomu by zodpovedala nevábna vôňa
2. tá pridlhá doba, možno s ňou jogurtové baktérie problém nemajú ale napr.bifidobaktériam to nemusí "svedčiť"
3. mlieko nemusí byť kvalitné, aj keď sa zdá kvalitné, krava ku koncu latačného obdobia môže mať mlieko inej kvality, alebo môže mať slabú mastitídu a pod.
4. možno tá teplota je až ku 50ke, kto vie... neviem aké tučné je to mlieko ale možno ti tam priam skaramelizovala smotana ale to sa mi veľmi nezdá pretože vtedy by som nečakala nevábnu vôňu(neviem čo presne pod tým myslíš)

Tak či tak, žiadna nevábna vôňa by tam nemala byť, to napovedá že tam mohla byť nejaká kontaminácia nežiadúcimi baktériami. Známa si robila jogurt tak že na noc nechala len tak v teplej kuchyni surové mlieko v ktorom rozmiešala trošku jogurtu na druhý deň mala jogurt, síce redší ale bol, a vyzeral normálne, aj voňal normálne, žiadne pavône.

SemTamTuPrídem — čtv říj 29, 2015 9:35 pm

Moonika píše:

.....Tak či tak, žiadna nevábna vôňa by tam nemala byť, to napovedá že tam mohla byť nejaká kontaminácia nežiadúcimi baktériami. Známa si robila jogurt tak že na noc nechala len tak v teplej kuchyni surové mlieko v ktorom rozmiešala trošku jogurtu na druhý deň mala jogurt, síce redší ale bol, a vyzeral normálne, aj voňal normálne, žiadne pavône.

Nebol to zápach, ale bola to zvláštna "vôňa"..... Inak, ja som sa dočítal, že treba vraj až 24 hodín "jogurtovania" na to, aby výsledný jogurt bol čo najstráviteľnejší, čo najviac "tolerovaný" zažívacím traktom. Inak by som "nejogurtoval" 24 hodín, ale 12... Hmmm.... Zajtra idem na pohreb, ale hodinu pred tým si chcem dať ten jogurt.............Je to risk ? ...
Teraz robím druhú várku, z toho istého mlieka (bolo v chladničke - druhá polovica). Mám jogurtovať len 12 hodín miesto 22 ? Hnevá ma to, kúpil som jogurtovač, obetujem tomu čas, chcem, aby všetko pekne fungovalo....
Dúfam, že je vylúčená možnosť, že by jogurtovač "operoval" za teplôt, ktoré kompletne či čiastočne zničia enzýmy..... Čítal som recenzie, a ľudia sú s tým jogurtovačom spokojní............ Je to lacný, ale vraj dobrý jogurtovač..."Ariete 621"

Moonika — čtv říj 29, 2015 10:07 pm

SemTamTuPrídem píše:

Nebol to zápach, ale bola to zvláštna "vôňa"..... Inak, ja som sa dočítal, že treba vraj až 24 hodín "jogurtovania" na to, aby výsledný jogurt bol čo najstráviteľnejší, čo najviac "tolerovaný" zažívacím traktom. Inak by som "nejogurtoval" 24 hodín, ale 12... Hmmm.... Zajtra idem na pohreb, ale hodinu pred tým si chcem dať ten jogurt.............Je to risk ? ...
Teraz robím druhú várku, z toho istého mlieka (bolo v chladničke - druhá polovica). Mám jogurtovať len 12 hodín miesto 22 ? Hnevá ma to, kúpil som jogurtovač, obetujem tomu čas, chcem, aby všetko pekne fungovalo....
Dúfam, že je vylúčená možnosť, že by jogurtovač "operoval" za teplôt, ktoré kompletne či čiastočne zničia enzýmy..... Čítal som recenzie, a ľudia sú s tým jogurtovačom spokojní............ Je to lacný, ale vraj dobrý jogurtovač..."Ariete 621"

Skus tych 12h. Ono ak sa nemylim na mojom jogurtovaci odporucali len dobu 5-6h,ja robim z kozieho 9h. 22h je poriadny rozdiel. Tych 22h by mohlo mozno byt ok len v perinach pri nizsej teplote. Tam ale byvaju casto odchylky v kvalite jogurtu ako som spominala mala som ho slizovity soploidny. Budem zajtra robit jogurt,zmeriam potom teplotu ale viem ze po skonceni jogurtovania mam pohare o dost teplejsie ako ked ich tam vkladam 45stupnove. Ale bakterie to neznici lebo som v minulosti svojim jogurtom ockovala. nenechaj sa odradit, treba len vychytat muchy.

Moonika — čtv říj 29, 2015 10:10 pm

Mas problem s travenim laktozy? Ide ti o to aby jej tam bolo co najmenej? nikdy som nemala problem s travenim jogurtu 9h robeneho.

SemTamTuPrídem — čtv říj 29, 2015 10:26 pm

Moonika píše:

Mas problem s travenim laktozy? Ide ti o to aby jej tam bolo co najmenej? nikdy som nemala problem s travenim jogurtu 9h robeneho.

Netuším, či mám problém s trávením laktózy.......... Ale vyzerá to tak, že tento jogurtovač pôjdem vrátiť, a kúpim si iný, kvalitnejší, ktorý má "samoregulačné inteligentné vyhrievacie teleso PTC"... Predávajú ho v obchode, kde moja mama robí účtovníčku (popri zamestnaní), len som za neho nechcel dať 33Eur, a ulakomil som sa na 15Eurový (bežne ale stojí skôr 19Eur, to bola akcia), pravdepodobne nekvalitný, aj keď v diskusiách o ňom písali len v dobrom........No keď teplota presahuje teplotu horúčky (mám len telesný teplomer)...

edit : Toto som našiel na internete, vyjadrenie ku môjmu konkrétnemu jogurtovaču "ARIETE 621"
"Naprosto ideální přístroj - jednoduchý a tedy snad i odolný vůči budoucím problémům. Díky jednomu velkému prostoru se dá jako náhradní nádoba na jogurt použít zavařovací sklenice (0.7l) či jiná sklenička požadované velikosti - takže nádob máte kolik chcete. Teplota uvnitř (samotného jogurtu) je cca 45°C. Taky jsem zkoušel vyplnit meziprostor vodou (kvůli lepšímu přenosu tepla), ale myslím že to není potřeba a možná je to i kontraproduktivní (jogurt má pak cca 50°C) - už to nedělám. Nevidím důvod použít olej místo vody - jen budete mít celý jogurtovač mastný. Vypínání/zapínání probíhá vytažením/zasunutím kabelu ze zásuvky. Takže tam není vypínač, který by se mohl pokazit. Vzhledem k tomu, že doba "tvorby" jogurtu je cca 12h, tak mi nevadí absence nějakého časovače: zapnu večer, vypnu ráno a naopak. Aspoň se nemá co pokazit."

Moja otázka znie : Je 45 stupňov príliš ? ....

Ešte mi napadá, že keby som dal na dno jogurtovača nejaký molitan a nádobka sa tak nedotýkala dna jogurtovača, tak by teplota jogurtu mohla byť teoreticky nižšia o stupeň, dva, tri... Skúsim, už len zohnať molitan (doma niekde nájdem...)

Takže zajtra hodinu pred odchodom na pohreb si dám prvý krát doma vyrobený jogurt........... Mám si ho dať "len tak", alebo radše doň dať rozmrazené domáce černice ? .... Či si ho urobiť "na slano" nejak ? ... Asi popozerám na internete recepty na jogurty....hoci by som si rád dal práve s tými černicami....mmmmmm....Len aby som na pohrebe nemal krútiace momenty v črevách... Holt, ja to risknem....

Moonika — čtv říj 29, 2015 10:58 pm

Tak ten by bol určite lepší ale ani tento nemusí byť zlý, len keby si mal čím odmerať tú teplotu aby si to overil. Niektorým jogurtovým laktobacilom vyhovuje teplota okolo 45, niektorým nižšie. Inak bifidobaktérie sú mnohé háklivé na kyslé prostredie, prežijú v ňom len krátky čas, aj preto sa oplatí dodržovať odporúčania na danej kultúre. Čím dlhšia kultivácia tým nižšie ph. Citujem z netu "Na rozdiel od iných bifidobaktérií sú B. animalis a B. lactis dobre odolné voči kyslému prostrediu. Väčšina ich kmeňov prežívala pri pH 3-5 až po dobu 3 hodín" a bežne majú jogurty vraj 3,8-4,5..> tak teraz neviem čo si myslieť, či má zmysle kupovať kultúru s bifido, no a v tvojom prípade 22h kultivácie to zmysel určite nemá

Moonika — čtv říj 29, 2015 11:03 pm

SemTamTuPrídem píše:

Moja otázka znie : Je 45 stupňov príliš ? ....

Ešte mi napadá, že keby som dal na dno jogurtovača nejaký molitan a nádobka sa tak nedotýkala dna jogurtovača, tak by teplota jogurtu mohla byť teoreticky nižšia o stupeň, dva, tri... Skúsim, už len zohnať molitan (doma niekde nájdem...)

Takže zajtra hodinu pred odchodom na pohreb si dám prvý krát doma vyrobený jogurt........... Mám si ho dať "len tak", alebo radše doň dať rozmrazené domáce černice ? .... Či si ho urobiť "na slano" nejak ? ... Asi popozerám na internete recepty na jogurty....hoci by som si rád dal práve s tými černicami....mmmmmm....Len aby som na pohrebe nemal krútiace momenty v črevách... Holt, ja to risknem....

bulgaricusu vyhovuje optimálne 40-45, to neznamená že neprežije pár stupňov navyše po kratšiu dobu. Kľudne si daj černice, pokiaľ máš normálne trávenie tak nevidím problém. Inak probiotiká sa odporučajú konzumovať s prebiotikami (vláknina a i.)(neviem či to musí byť súčasne , ja to neriešim:)

Zožeň si poriadny teplomer a porovnávaj teplotu jogurtu
A keď si prežil dehydratáciu , zvládneš aj prípadné krútiace momenty

SemTamTuPrídem — čtv říj 29, 2015 11:14 pm

Moonika píše:

bulgaricusu vyhovuje optimálne 40-45, to neznamená že neprežije pár stupňov navyše po kratšiu dobu. Kľudne si daj černice, pokiaľ máš normálne trávenie tak nevidím problém. Inak probiotiká sa odporučajú konzumovať s prebiotikami (vláknina a i.)(neviem či to musí byť súčasne , ja to neriešim:)

Zožeň si poriadny teplomer a porovnávaj teplotu jogurtu
A keď si prežil dehydratáciu , zvládneš aj prípadné krútiace momenty

Keď som 4 dni za sebou jedol po 330g surového mäsa z daniela a nebolo mi ani zle, ani ma nepreháňalo, tak dúfam, že nebude ani z toho jogurtu...
Takže nejak odizolujem to dno jogurtovača, a ráno odmeriam teplotu jogurtu, či to malo nejaký vplyv, zatiaľ digitálnym teplomerom na meranie telesnej teploty ....
Ďakujem pekne za konverzáciu.

Moonika — čtv říj 29, 2015 11:29 pm

SemTamTuPrídem píše:

Keď som 4 dni za sebou jedol po 330g surového mäsa z daniela a nebolo mi ani zle, ani ma nepreháňalo, tak dúfam, že nebude ani z toho jogurtu...
Takže nejak odizolujem to dno jogurtovača, a ráno odmeriam teplotu jogurtu, či to malo nejaký vplyv, zatiaľ digitálnym teplomerom na meranie telesnej teploty ....
Ďakujem pekne za konverzáciu.

Nie je začo:)

SemTamTuPrídem — pát říj 30, 2015 9:10 am

No....na pohreb idem z bytu o 12-tej..... Rozhodol som sa, že jogurt zjem skôr. Práve som ho dojedol, s černicami, doma vyrobený z nepasterizovaného kravského kvalitného mlieka "bulharský jogurt" s bifidobaktériami (dúfam, že prežili teplotu 45 stupňov)....rovno 1 LITER...... Do toho som si dal ešte lyžičku jablkovej vlákniny....
Prešlo 5 minút, šiel som na WC na veľkú, trvalo to 3 sekundy... ... Ale nič ma nebolí, to len akoby ten jogurt pôsobil "preháňavo", no nevyšiel zo mňa von, stolica bola klasicky hnedá, o nič svetlejšia než inokedy. Som zvedavý, ako mi bude o 12-tej... O 11:40 ešte chcem zjesť druhé jedlo (z dvoch) tohto dňa, surové mäso z daniela s nepasterizovaným maslom, koreninami, himalájskou soľou, k tomu trochu namočených slnečníc a hubu shitake... Samozrejme, jesť to začnem, keď sa budem aj o 11:40 cítiť fajn...
Žiadam prírodu, aby som mohol využívať enzýmy zo živočíšnych potravín (a namočených orechov, olejnatých semien + kvasenej zeleniny), aby mi nič neprekazilo môj veľký záujem o to.... Len mi je po tom jogurte nejak chladnejšie (2 hodiny pred jedením som ho vybral z chladničky, o pár stupňov sa teda oteplil), darmo, jogurt sám o sebe rozhodne nebude potravinou jangovou (otepľujúcou)...
O také tri hodiny odmeriam teplotu "novej várky" jogurtu, ktorý sa mi robí od včera od tej 18:30.... Ráno o piatej mal 39 stupňov (trochu málo nie ? ...), uvidíme, či sa teplota nezvyšuje tým viac, čím viac hodín je jogurtovač zapnutý.... Pod nádobku s jogurtom v jogurtovači som dal niekoľkovrstvový obväz. Keď teplota o 11-tej bude do 40 stupňov, pár vrstiev z obväzu odstránim, lebo asi radšej 42-43 stupňov, než 39 či 45....Proste to nejak vychytať, hoci na tom asi tak nezáleží...

Moonika — pát říj 30, 2015 4:28 pm

SemTamTuPrídem píše:

No....na pohreb idem z bytu o 12-tej..... Rozhodol som sa, že jogurt zjem skôr. Práve som ho dojedol, s černicami, doma vyrobený z nepasterizovaného kravského kvalitného mlieka "bulharský jogurt" s bifidobaktériami (dúfam, že prežili teplotu 45 stupňov)....rovno 1 LITER...... Do toho som si dal ešte lyžičku jablkovej vlákniny....
Prešlo 5 minút, šiel som na WC na veľkú, trvalo to 3 sekundy... ... Ale nič ma nebolí, to len akoby ten jogurt pôsobil "preháňavo", no nevyšiel zo mňa von, stolica bola klasicky hnedá, o nič svetlejšia než inokedy. Som zvedavý, ako mi bude o 12-tej... O 11:40 ešte chcem zjesť druhé jedlo (z dvoch) tohto dňa, surové mäso z daniela s nepasterizovaným maslom, koreninami, himalájskou soľou, k tomu trochu namočených slnečníc a hubu shitake... Samozrejme, jesť to začnem, keď sa budem aj o 11:40 cítiť fajn...
Žiadam prírodu, aby som mohol využívať enzýmy zo živočíšnych potravín (a namočených orechov, olejnatých semien + kvasenej zeleniny), aby mi nič neprekazilo môj veľký záujem o to.... Len mi je po tom jogurte nejak chladnejšie (2 hodiny pred jedením som ho vybral z chladničky, o pár stupňov sa teda oteplil), darmo, jogurt sám o sebe rozhodne nebude potravinou jangovou (otepľujúcou)...
O také tri hodiny odmeriam teplotu "novej várky" jogurtu, ktorý sa mi robí od včera od tej 18:30.... Ráno o piatej mal 39 stupňov (trochu málo nie ? ...), uvidíme, či sa teplota nezvyšuje tým viac, čím viac hodín je jogurtovač zapnutý.... Pod nádobku s jogurtom v jogurtovači som dal niekoľkovrstvový obväz. Keď teplota o 11-tej bude do 40 stupňov, pár vrstiev z obväzu odstránim, lebo asi radšej 42-43 stupňov, než 39 či 45....Proste to nejak vychytať, hoci na tom asi tak nezáleží...

V Rusku či kde práve jogurt používali ako liek proti hnačke Možno to je vec zvyku, liter naraz pre nezvyknutého môže byť dosť:) Mne sa občas podarilo zjesť celú sedemdecku, nikdy ma z jogurtu neprehnalo, každý sme iný. Možno ťa pohla tá vláknina, kto vie Kdesi som čítala že pre rast lakt.bulgaricus je optimálna 40-45. Čo sa týka bifidobaktérií skôr by som sa bála že ich zavraždil "pobyt" v prikyslom prostredí, písali že v ph podobnom ph hotového jogurtu vydržia len 3h, ak je to pravda tak ďakujem pekne. A ešte keď to prejde kyslým prostredím žalúdka, neviem čo z nich zostane

SemTamTuPrídem — pát říj 30, 2015 4:53 pm

Moonika píše:

V Rusku či kde práve jogurt používali ako liek proti hnačke Možno to je vec zvyku, liter naraz pre nezvyknutého môže byť dosť:) Mne sa občas podarilo zjesť celú sedemdecku, nikdy ma z jogurtu neprehnalo, každý sme iný. Možno ťa pohla tá vláknina, kto vie Kdesi som čítala že pre rast lakt.bulgaricus je optimálna 40-45. Čo sa týka bifidobaktérií skôr by som sa bála že ich zavraždil "pobyt" v prikyslom prostredí, písali že v ph podobnom ph hotového jogurtu vydržia len 3h, ak je to pravda tak ďakujem pekne. A ešte keď to prejde kyslým prostredím žalúdka, neviem čo z nich zostane

Moonika, ja by som sa toho pH v žalúdku nebál... Mám knihu o enzýmoch od Dr. Howella, a tam vysvetľuje niečo také, že nie je pH ako pH, aj keď môžu mať rovnaké hodnoty....že vraj ide aj o spolučinitele, látky prítomné v určitom pH prostredí, ktoré rôzne vplývajú na trávenú potravu atď.... Neviem to lepšie vysvetliť, akurát asi tak, že dajme tomu pH 3,5 v žalúdku sa bude správať k určitým potravinám alebo organizmom, baktériám, atď inak, ako pH 3,5 získané napr. zriedením vody s citrónom alebo nejakou inou kyselinou...
Teraz k jogurtu.......... Vrátil som sa z pohrebu, odmeral som teplotu (jogurtu, nie svoju ), bola takmer 39 stupňov, o asi dve desatiny stupňa menej... Chcel by som mať jogurt teplejší, možno tak 42 stupňový, tak som urobil jednu vec - zbavil som tej "podušky" z obväzu pár vrstiev, čiže som ju "odroloval". O pár dní budem robiť jogurt znova (musím si počkať na mlieko, chcem len od kamoša kvalitné...), už s tenšou vrstvou obväzu pod nádobkou (od jogurtovača) na jogurt, takže očakávam teplotu možno okolo 41, 42 stupňov celzia.

Rada pre čitateľov tejto témy :
Takže keď má niekto jogurtovač (alebo si ho chce zadovážiť), môže manipulovať takto s teplotou jogurtu - buď to nechá čisto na jogurtovač "bez tuningu", alebo si tú teplotu zníži takou "poduškou" z obväzu, ktorú umiestni pod nádobku jogurtovača (lebo jogurtovač zohrieva nádobku zospodu), a podľa toho z akého materiálu a akej hrúbky bude, podľa toho bude ovplyvňovať teplotu jogurtu v nádobke. Experimentujte teda aj takto, a aj čo sa týka času. Jogurtujte 8 - 24 hodín. Ja ostanem niekde pri 20 hodinách jogurtovania, a teplotou okolo 41 stupňov. Vychádzam z toho, že keď je pre lactobacillus bulgaricus ideálna teplota niekde medzi 41 a 45 stupňov, tak to dlhodobejšie jogurtovanie (20 hodín) urobí "svoje" pri tej teplote okolo 41-42 stupňov, a nemusím sa ani v najmenšom obávať o stratu nejakých enzýmov (to by sa nemalo stať ani pri teplote 45 stupňov). Tenká "poduška" pod nádobkou v jogurtovači to istí, lebo trošičku odizoluje nádobku od tepelného ohrievača, a tak sa mlieko/jogurt pri jogurtovaní zohreje na o čosi menšiu teplotu, než by ho ohrial jogurtovač bez tej podušky....
TEN JOGURT BOL MŇAMKA.......Nepridal som ani cukor (ani javorový sirup, ani nič podobné), stačilo na to kvalitné nepasterizované mlieko a domáce (hoci mrazené) černice (myslím, že ich bolo 100g). Namiešané do toho večer, a ráno už pekne "nasiaknuté" do jogurtu, jogurt krásnej farby....a super chute, hoci bol riedky (to mi vôbec nevadilo), lebo nebol robený z pasterizovaného mlieka - nebudem predsa ničiť enzýmy v kvalitnom mlieku, keď nemusím....

SemTamTuPrídem — pát říj 30, 2015 7:49 pm

Ale čo, budem si jogurt vyrábať 24 hodín, nie menej... ....... Dokonca chlapík používa rovnaký jogurtovač aký mám ja...

http://www.uzdravtesejidlem.cz/24h-scd-jogurt/

martina72 — pát říj 30, 2015 9:32 pm

Co na tom, že acidofilní mléko (a normální jogurt jen a jen z mléka bez přídavků) je běžně ke koupi a že rozhodně nejni špatné, piji ho půl litru až litr denně. Zasjako svoje je svoje, že

Moonika — pát říj 30, 2015 11:07 pm

Je to paráda môcť si urobiť svoj jogurt syr atď. (aj momentálne spracúvam 15l na oštiepky a dorábam jogurt:)) a mať vlastné mlieko, viem čím naše kozy kŕmim... nie nejaké "bezmenné" mlieko od cudzích kráv kto vie čím kŕmených... často sa divím že to naše mlieko necítiť cesnakom, toľko ho pojedia v rámci prevencie premnoženia GIN+ množstvo bylín, krov atď.

SemTamTuPrídem — sob říj 31, 2015 1:00 am

martina72 píše:

Co na tom, že acidofilní mléko (a normální jogurt jen a jen z mléka bez přídavků) je běžně ke koupi a že rozhodně nejni špatné, piji ho půl litru až litr denně. Zasjako svoje je svoje, že

...Ehmmm.....a kupuješ si nejaké predražené "Bio" acidofilné ?? .... Alebo očakávaš, že je od kráv pasúcich sa na lúkach ? ... A eše k tomu asi kupuješ pasterizované, že ? ...

SemTamTuPrídem — sob říj 31, 2015 9:54 am

A čo taký domáci jogurt naslano s orechami či olejnatými semienkami (fermentovanými) ? Dá sa aj takto ? Zásoby mrazených bobúl sa mi totiž čoskoro minú... ......... Alebo s kvalitným medom (ktorý nebol pri výrobe zahrievaný) ?

Moonika — sob říj 31, 2015 11:30 am

SemTamTuPrídem píše:

A čo taký domáci jogurt naslano s orechami či olejnatými semienkami (fermentovanými) ? Dá sa aj takto ? Zásoby mrazených bobúl sa mi totiž čoskoro minú... ......... Alebo s kvalitným medom (ktorý nebol pri výrobe zahrievaný) ?

Ja si ho často dávam so zomletými ľanovými semenami+do toho pomaranč a škorica, môžeš kľudne aj trochu surového medu. Na slano si z neho môžeš urobiť napr.domácu tatarku, na nete nájdeš recepty. Kedysi mi strašne chutil s blackstrap melasou

davidekMTB — úte lis 03, 2015 9:24 pm

Ahoj, může pít roční dítě kefír z tibetské houby? Nikde jsem tuto informaco nenašel...

Dííky, David

Moonika — úte lis 03, 2015 10:27 pm

davidekMTB píše:

Ahoj, může pít roční dítě kefír z tibetské houby? Nikde jsem tuto informaco nenašel...

Dííky, David

Nenapadá ma dôvod prečo by nemohlo:) Nebála by som sa

Jarda — sob lis 07, 2015 8:50 pm

SemTamTuPrídem píše:

Vraj jogurtové kultúry neprežijú teplotu 50 stupňov celzia, ale len 40 ? Na tomto videu chlapík vmiešal jogurtové kultúry do 50 stupňového mlieka, uzavrel, a urobil sa mu jogurt..... https://www.youtube.com/watch?v=ceOVXFfjVQw

Síce mlieko preváral, pričom nemusel...

Kde jste to info vzal, jogurtové kultury mají ideální teploty pro zpracování kolem 42 stupňů, tedy určitě vydrží nad 40 stupňů, naopak je to pro ně ideální. Také jde o dobu kdy jsou vystaveny té vyšší teplotě, krátkodobě to určitě vydrží dost podstatná část.

Jarda — sob lis 07, 2015 8:57 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ďalej by ma zaujímalo, či sa dá "naočkovať" nejakými laktobacilmi aj také nepasterizované maslo..... .... Neviem ale, kde o tom dohľadať informácie.... Asi to nepôjde, keďže maslo obsahuje možno necelý 1g sacharidov na 100g... Hmm...

To vám určitě fungovat nebude, to ani nemusíte zkoušet.

Jarda — sob lis 07, 2015 9:20 pm

davidekMTB píše:

Ahoj, může pít roční dítě kefír z tibetské houby? Nikde jsem tuto informaco nenašel...

Dííky, David

Dobře vám odpovídá členka Moonika, neměl by v tom být žádný problém.

Tom Kořenek — pát lis 20, 2015 12:25 pm

Jarda píše:

SemTamTuPrídem píše:

Ďalej by ma zaujímalo, či sa dá "naočkovať" nejakými laktobacilmi aj také nepasterizované maslo..... .... Neviem ale, kde o tom dohľadať informácie.... Asi to nepôjde, keďže maslo obsahuje možno necelý 1g sacharidov na 100g... Hmm...

To vám určitě fungovat nebude, to ani nemusíte zkoušet.

Maslo naockovat nepujde, ale nejde ani tak o mnozstvi sacharidu/laktozy.

Naopak ale jde vytecne naockovat 35 % smetana, ze ktere jde potom udelat kysane maslo. Timto zpusobem mate dokonce samotne kysane maslo a jeste podmasli, ktere je ve vsech smerech lepsi nez komercni.

Ackoliv zde pan Jarda psal, ze kefirky je potreba zvykat tak mohu z vlastni zkusnosti a i zkusenosti Zuzky ze zkvaseno.blogspot potvrdit, ze naopak kefirkam svedci obcasne "plno-tucne" prokysani ve smetane na slehani. Vysledkem je luxusni kysana smetana a kefirky se jeste lepe regeneruji a rostou.

SemTamTuPrídem — pon lis 23, 2015 10:06 am

Ahojte.
Dal by sa urobiť jogurt v zložení 8dcl mlieka, jogurtová kultúra, 200g banán ? Chcel by som totiž "predtráviť" aj banán pred konzumáciou, použil by som banán už so škvrnami (lepšie stráviteľný než zelený či "pekný žltý").... Dá sa fermentovať aj banán samostatne, ale jeden recept čo som našiel na internete udáva, že to má trvať 5 dní... Do toho sa mi "nechce"....
Predstavujem si to takto : Rozmixujem nepasterizované domáce mlieko (8dcl) s 200g porciou banánu/banánov, pridám jogurtovú kultúru a budem "jogurtovať" v tomto prípade dlhšie (lebo tu je aj banán) - 22 hodín napríklad. Potom pridám do hotového "baánojogurtu" aj maslo (lebo chcem väčšiu kalorickú hodnotu, má to totiž byť plnohodnotné jedlo), a buď med, alebo javorový sirup v menšom množstve, tak, aby celý tento "banánojogurt" mal možno 75g sacharidov = moju terajšiu dennú dávku.
Bude to fungovať, alebo sacharidy v banáne budú blokovať premenu laktózy z mlieka na kyselinu ?
Ďakujem za odpoveď/e.

Moonika — čtv lis 26, 2015 3:34 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte.
Dal by sa urobiť jogurt v zložení 8dcl mlieka, jogurtová kultúra, 200g banán ? Chcel by som totiž "predtráviť" aj banán pred konzumáciou

Nezaprieš sa Neviem či ti niekto na toto odpovie. Iné ti nezostáva len to vyskúšať ale podľa mňa to bude pekná gebuzinka ... Ja myslím že tak zle na tom nie si aby si potreboval ten banán "predtráviť":) a keď už musíš tak ho fermentuj samostatne... ale myslím si že ak už sa babrať s fermentovaním tak skôr u nejakých hodnotných zelenín

SemTamTuPrídem — pát lis 27, 2015 8:40 am

Moonika píše:

Nezaprieš sa Neviem či ti niekto na toto odpovie. Iné ti nezostáva len to vyskúšať ale podľa mňa to bude pekná gebuzinka ... Ja myslím že tak zle na tom nie si aby si potreboval ten banán "predtráviť":) a keď už musíš tak ho fermentuj samostatne... ale myslím si že ak už sa babrať s fermentovaním tak skôr u nejakých hodnotných zelenín

Čiastočne s tebou súhlasím, ale keď by som chcel v nejaký deň skonzumovať napr. 70-80g sacharidov, a chcel by som aby boli v surovom stave a zároveň aby to nebola ovocná šťava vo väčšom množstve, tak mi ostáva v podstate banán ako riešenie, a s jogurtom a karobom či kvalitným kakaom to môže byť zároveň nie len zdravé, ale aj veľmi chutné....
Inak, včera som jedol mnou urobený kozí jogurt s bulharskou kultúrou, medom a kokosom........BOLO TO ÚŽASNÉ, VEEEĽMI mi to chutilo...
Recept na to : 1liter nepasterizovaného kozieho mlieka, bulharská kultúra (možno 250-300mg ? alebo dajte viac keď chcete), 90g masla (najlepšie nepasterizovaného) 50-60g strúhaného kokosu, med.
Postup : V jogurtovači "zjogurtujte" kozie mlieko s bulharskou kultúrou a strúhaným kokosom, po dobu napr. 22 hodín. Po zjogurtovaní pridajte do ešte teplého jogurtu na menšie kocky pokrájané maslo a miešajte, aby sa dobre rozpustilo. Potom pridajte 30g medu, pravého medu (ktorý vie zcukornatieť). Nechajte v chladničke 12 - XY hodín ešte "dozrieť"..... Potom to z chladničky vyberte a ohrejte možno na 20 stupňov celzia, aby ste si tým vyše litrom fantasticky chutnej hmoty "nezostudenili" žalúdok. Môžete začať jesť a tešiť sa z toho, že je to plné enzýmov (ak ste tam dali surové ingrediencie), probiotík, predtrávených bielkovín, vitamínov, minerálov a kvalitného (mliečneho a kokosového) tuku...

Dnes večer si budem robiť kozí jogurt s trochu škvrnitým banánom, ktorý najprv rozmixujem samostatne (množstvo aby to bolo cca 200g), a potom to dobre rozmiešam s asi 40 stupňovým kozím mliekom a jogurtovou kultúrou. Po 22 hodinách jogurtovač vypnem, a pridám asi 120g nepasterizovaného masla (preto viac, lebo teraz vynechám kokos) a dodatočne k tomu ešte tentoraz 10g medu, lebo banán je prirodzene sladký. Nechám v chladničke "dôjsť", a v utorok po zjedení napíšem ako to chutilo. Rád by som tam strčil aj strúhaný kokos (lebo mi nejak zachutil...), ale...to už by bolo pekne drahé jedo... čo by mi až tak nevadilo, ale chcem to skúsiť ekonomickejšie
Inak jogurt z kozieho mlieka mi chutí podstatne viac...... A na pre mňa chuťovo hnusný kefír si už ani nespomeniem....

Ešte taká perlička - urobil som si kravský jogurt s kokosom, maslom a treščou pečeňou (z konzervy, sem-tam si dám...) + miso pastu do toho.........MŇAMMMMMMMM......... Dnes to budem jesť znova.

Moonika — pát lis 27, 2015 10:48 am

Fíha tak tú tvoju receptúru vyskúšam, diky za recept:) Ale ten s misopastou a pečeňou znie zle:D Ja už iný ako kozí nerobím, ani som nevedela že je taký rozdiel v chuti oproti kravskému. Mne len chýba že u kozieho sa nedá poriadne oddeliť smotana, rada by som smotanový jogurt. A kefír z kozieho je tiež výborný, len nesmie dlho zakysávať, 3dni zakysávania by sa podpísali na chuti , bol by tam "kozí ocas". Ak sa zakysáva len deň tak nie je žiadna pachuť. Mám kefírovú aj acidofilnú kultúru, z oboch je to výborné.

SemTamTuPrídem — pát lis 27, 2015 1:55 pm

Tom Kořenek píše:

Maslo naockovat nepujde, ale nejde ani tak o mnozstvi sacharidu/laktozy.

Naopak ale jde vytecne naockovat 35 % smetana, ze ktere jde potom udelat kysane maslo. Timto zpusobem mate dokonce samotne kysane maslo a jeste podmasli, ktere je ve vsech smerech lepsi nez komercni.

To už je na mňa príliš, urobiť si kvasené/kysané maslo z 35% smotany by ma vyšlo finančne drahšie než kúpiť si klasické nepasterizované maslo, + nehovorím o tom, že by som trávil v kuchyni ešte viac času... Navyše, ani neviem kde by som mohol zohnať 35% nepasterizovanú smotanu...

edit : Práve rozmýšľam..... Keby som rozpustil v mlieku maslo (aby teplota nepresiahla pri tom 43 stupňov celzia) v pomere takom, aby výsledné "maslomlieko" malo 35% tuku, tak by sa z toho nestala "akožesmotana" a nedalo sa to zakysať ? Podľa mňa áno..... A ešte jednoduchšie by bolo, keby som si rovno robil jogurt tak, že by som do jogurtovača dal nie len mlieko s jogurtovou kultúrou (a banánom či kokosom), ale dať do toho už rovno aj maslo v takom množstve, v akom ho chcem mávať v jogurte.... Čiže maslo by som už nepridával po jogurtovaní, ale ešte pred ním, nakoľko po jogurtovaní dávam jogurt do chladničky, a tam sa maslo pri nízkej teplote "vykvasí" v jogurte už len úplne minimálne....
Dajme tomu 120g nepasterizovaného masla ktoré pridávam do jogurtu (množstvo keď tam dávam miesto kokosu banán alebo ani kokos ani banán) +1l nepasterizovaného (kravského či kozieho) mlieka....to by bola asi "10% akožesmotana", a to by sa vykvasilo za pomoci vhodnej teploty a jogurtových kultúr ešte jednoduchšie, než 35% smotana.....
Najbližšie teda robím jogurty takto, že rozpustím maslo v mlieku pri teplote do 43 stupňov celzia, pridám jogurtovú kultúru a buď rozmixovaný banán či kokos.....

Mimochodom, ten banánový jogurt čo som si urobil z kozieho mlieka a dnes ráno zjedol.............MŇAM............. Robil som ho 22 hodín, chutil lepšie ako ten, ktorý som robil 12 hodín a jedol ho včera.... A rozhodne ten dlhšie robený je aj lepšie stráviteľný.

Jarda — úte pro 29, 2015 1:45 pm

Tom Kořenek píše:

Maslo naockovat nepujde, ale nejde ani tak o mnozstvi sacharidu/laktozy.

Naopak ale jde vytecne naockovat 35 % smetana, ze ktere jde potom udelat kysane maslo. Timto zpusobem mate dokonce samotne kysane maslo a jeste podmasli, ktere je ve vsech smerech lepsi nez komercni.

Ackoliv zde pan Jarda psal, ze kefirky je potreba zvykat tak mohu z vlastni zkusnosti a i zkusenosti Zuzky ze zkvaseno.blogspot potvrdit, ze naopak kefirkam svedci obcasne "plno-tucne" prokysani ve smetane na slehani. Vysledkem je luxusni kysana smetana a kefirky se jeste lepe regeneruji a rostou.

To je zajímavá zkušenost, já když jsem to zkoušel, tak mě přišlo že zpočátku v té vyšší tučnosti dobře nemakají, ale šlo je to naučit za pár dní. Jinak jim to pak nijak nevadilo, naopak vše fungovalo výborně a plnotučný kefír byl bezkonkurenční.

Jarda — úte pro 29, 2015 1:52 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte.
Dal by sa urobiť jogurt v zložení 8dcl mlieka, jogurtová kultúra, 200g banán ? Chcel by som totiž "predtráviť" aj banán pred konzumáciou, použil by som banán už so škvrnami (lepšie stráviteľný než zelený či "pekný žltý").... Dá sa fermentovať aj banán samostatne, ale jeden recept čo som našiel na internete udáva, že to má trvať 5 dní... Do toho sa mi "nechce"....
Predstavujem si to takto : Rozmixujem nepasterizované domáce mlieko (8dcl) s 200g porciou banánu/banánov, pridám jogurtovú kultúru a budem "jogurtovať" v tomto prípade dlhšie (lebo tu je aj banán) - 22 hodín napríklad. Potom pridám do hotového "baánojogurtu" aj maslo (lebo chcem väčšiu kalorickú hodnotu, má to totiž byť plnohodnotné jedlo), a buď med, alebo javorový sirup v menšom množstve, tak, aby celý tento "banánojogurt" mal možno 75g sacharidov = moju terajšiu dennú dávku.
Bude to fungovať, alebo sacharidy v banáne budú blokovať premenu laktózy z mlieka na kyselinu ?
Ďakujem za odpoveď/e.

Tak z hlediska podmínek pro práci laktobacilů tam nebude žádný problém, fungují i na fruktóze, glukóze a dalších sacharidech. Já jsem se nyní trochu zabýval výrobou ořechových jogurtů a mohu tvrdit, že výsledky naprosto skvělé. Docílil jsem i jogurtové konzistence, kdy se dá výrobek "krájet" lžičkou, tedy neteče a chutná jako jogurt s oříšky. Každopádně to ale není nic pro laické pokusy. Lze si tam snadno namnožit různé plísně a houby, což pak zdravé asi moc nebude a bez kvalitního jogurtovače s termostatem bych to asi ani nezkoušel.

Milenium — ned led 24, 2016 11:18 pm

Mam dotaz na problém s výrobou kefíru. Vyrábím si již několik let kefír z tibetské houby, vše probíhá jak má. Ale před několika měsíci se mi stalo, že se v průběhu výroby na povrchu utvořil nahnědlý slaboulinký škraloup. To mě zaskočilo a várku jsem vylil. Od té doby se mi toto ještě několikrát opakovalo a proto jsem se zaměřil na zjištění při kterém mléce k tomu dochází (kupuji nejčastěji tři druhy, vše plnotučné) Když už jsem měl pocit, že jsem identifikoval ono mléko, stalo se to i u jiných, které jsem nakoupil pro test. Nestane se to úplně vždy, proto mi uniká důvod. Kefír z litru mléka dělám ve dvou nádobách v lednici. Pokud se objeví ona skvrna je v obou nádobách, tak to seberu pryč a kefír se nakonec udělá. Někdy mam ale pocit, že není úplně ok, každopádně z toho nemám dobrý pocit.

pavell — pon led 25, 2016 6:29 pm

Dobrý den. Když se oddělí sirovátka u kefíru,je mleko plně rozložené a bez sacharidu? Děkuji Pavel

Jarda — ned bře 13, 2016 12:02 pm

Milenium píše:

Mam dotaz na problém s výrobou kefíru. Vyrábím si již několik let kefír z tibetské houby, vše probíhá jak má. Ale před několika měsíci se mi stalo, že se v průběhu výroby na povrchu utvořil nahnědlý slaboulinký škraloup. To mě zaskočilo a várku jsem vylil. Od té doby se mi toto ještě několikrát opakovalo a proto jsem se zaměřil na zjištění při kterém mléce k tomu dochází (kupuji nejčastěji tři druhy, vše plnotučné) Když už jsem měl pocit, že jsem identifikoval ono mléko, stalo se to i u jiných, které jsem nakoupil pro test. Nestane se to úplně vždy, proto mi uniká důvod. Kefír z litru mléka dělám ve dvou nádobách v lednici. Pokud se objeví ona skvrna je v obou nádobách, tak to seberu pryč a kefír se nakonec udělá. Někdy mam ale pocit, že není úplně ok, každopádně z toho nemám dobrý pocit.

Na to nedovedu s jistotou odpovědět, ale z vlastní zkušenosti vím, že se občas takový škraloup udělá, podle mého názoru jde spíše o nějakou reakci na konkrétní momentální podmínky v okolí, třeba teplota, vlhkost a možná i další faktory, nebo jejich náhodný souběh.

Jarda — ned bře 13, 2016 12:03 pm

pavell píše:

Dobrý den. Když se oddělí sirovátka u kefíru,je mleko plně rozložené a bez sacharidu? Děkuji Pavel

Takto se to tvrdit nedá, sice se rozloží naprostá většina, ale něco málo je tam skoro vždy, nikdy se nerozloží všechno.

Jara — stř dub 20, 2016 10:04 am

Zajímavá reportáž o výrobě Českého jogurtu.
Manažer kvality zde uvádí, že "pít syrové mléko je sebevražda". - 4:20 minuta
A vyvrací zde mýtus antibiotik v mléku při výrobě pravého jogurtu.

https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10010 ... nejnovejsi

martina72 — stř dub 20, 2016 10:28 am

To s těmi antibiotiky to je u nich tak, jak řekl, ale u jiných výrobců přece není problém, jde jen o technologii výroby finálové hmoty.
To s tím syrovým mlékem je to tak, že oni musí dodržet nějaké principy dle zákona, jinak je stát zlikviduje. Kdo má vlastní krávy, kozy, ovce atd. si může přece pít syrové mléko do alelujá. Nic špatného na tom není, risk, o kterém mluvil, tam ale je.
To, že se skoro nikomu nic nikdy nestane, je způsobeno tím, že pokud vaše zvěř žije jen s vámi a ve vámi vytvořených podmínkách a vy se s ní denně mazlíte a sdílíte spolu v podstatě jednou prostředí a netaháte tam nic zvenku, jste v podstatě stejná mikrofarma bakterií jako ta zvěř. Což je naprosto v pořádku a můžete si tedy chlastat to mléko do alelujá.
Hollandia jogurty jsme jedli jako jedni z prvních, bydleli jsme tam. Byly chutné. Tož jsme si začali, tenkrát, dělat vlastní, z kozího mléka, samozřejmě jsme nic nepasterovali.

Jara — stř dub 20, 2016 10:54 am

Však to zde uvádím jako příklad pro ponaučení. Zároveň mi připadá, že tím co dělá pan Vaněk ne vždy pomáhá lidem se orientovat ve stravování.

martina72 — stř dub 20, 2016 11:04 am

Pan Vaněk je normální člověk a stará se o svůj soukromý business a má své aktivity zaměřeny tak, aby dělal, co ho baví a aby mu to vynášelo. A ještě - proč by se, proboha, měl někdo starat o orientaci lidí ve způsobech stravování? NIKDO není tak blbý, aby se neuměl dobře a levně a zdravě najíst.

Jara — stř dub 20, 2016 12:17 pm

martina72 píše:

Pan Vaněk je normální člověk a stará se o svůj soukromý business a má své aktivity zaměřeny tak, aby dělal, co ho baví a aby mu to vynášelo. A ještě - proč by se, proboha, měl někdo starat o orientaci lidí ve způsobech stravování? NIKDO není tak blbý, aby se neuměl dobře a levně a zdravě najíst.

Tak ta negramotnost lidí v ohledu stravování je zde v ČR evidentní a často způsobená desinformacemi.
Ano, lidé potřebují poradit co jíst, protože někteří stále nechápou mizernou kvalitu potravin v ČR. Tím podporují šmejd, který zde nemusíme mít. Naopak mnoho lidí je v Česku natolik hloupých, že sežerou klidně zabalené hovno.

martina72 — stř dub 20, 2016 4:48 pm

Nu, je svobodná vůle každého, ať si koupí a sní to, co se mu líbí. Spousta z nás v marketech nekupuje skoro nic (není to vlastně vůbec potřeba), spousta jiných klidně ano. Zřejmě jim to vyhovuje.
Nevím, jaké desinformace máte na mysli, informací je všude plno a jest na každém, jak je využije.

Jarda — ned kvě 29, 2016 9:09 am

Jara píše:

Zajímavá reportáž o výrobě Českého jogurtu.
Manažer kvality zde uvádí, že "pít syrové mléko je sebevražda". - 4:20 minuta
A vyvrací zde mýtus antibiotik v mléku při výrobě pravého jogurtu.

https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10010 ... nejnovejsi

Tak přeci nebude o svých výrobcích tvrdit že to je šmejd, to by jich moc neprodal. Pokud vás bude něco dobře živit tak je to vždy to nejlepší na světě co můžete lidem prodat i když v případě těchto jogurtů jde prakticky o to nejlepší, co se dá v našich podmínkách koupit.

derkel — pát čen 03, 2016 11:44 am

Napadlo mě, jestli se při velké konzumaci(1L denně) zkvašeného mléka, kefíru,nepřemnoží ve střevech bakterie určitého typu, které jsou v tom kefíru? Přece jenom je to dost monotonní zátěž, umí si to tělo regulovat?

SemTamTuPrídem — pát čen 03, 2016 8:57 pm

derkel píše:

Napadlo mě, jestli se při velké konzumaci(1L denně) zkvašeného mléka, kefíru,nepřemnoží ve střevech bakterie určitého typu, které jsou v tom kefíru? Přece jenom je to dost monotonní zátěž, umí si to tělo regulovat?

A ked niekto konzumuje denne banany, alebo maso, alebo klicene strukoviny ci jablka....nepremnozia sa v crevach bakterie urciteho typu ?...
Ked niekto obyva urcitu krajinu, pije vodu z jedneho zdroja, zije v urcitej nadmorskej vyske, nebudu jeho telo osidlovat ine "zivocichy", nez niekoho ineho ?
Takze by som sa vobec nebal

derkel — sob čen 04, 2016 2:59 pm

SemTamTuPrídem píše:

A ked niekto konzumuje denne banany, alebo maso, alebo klicene strukoviny ci jablka....nepremnozia sa v crevach bakterie urciteho typu ?...
Ked niekto obyva urcitu krajinu, pije vodu z jedneho zdroja, zije v urcitej nadmorskej vyske, nebudu jeho telo osidlovat ine "zivocichy", nez niekoho ineho ?
Takze by som sa vobec nebal

martina72 — sob čen 04, 2016 4:51 pm

derkel píše:

Napadlo mě, jestli se při velké konzumaci(1L denně) zkvašeného mléka, kefíru,nepřemnoží ve střevech bakterie určitého typu, které jsou v tom kefíru? Přece jenom je to dost monotonní zátěž, umí si to tělo regulovat?

Litr kefíru denně je prd, pokud to někomu chutná, proč ne? Já piji tak půl litru. Doslova to hladí žaludek, velmi to osvěžuje, zasytí ... a také ..... eliminuje to přílišnou chuť na maso či obiloviny ... prostě na to nemáte chuť .... dělená strava, no ...
Alergie na laktosu se nedostaví, přecjen to je lepčejší a přeměněná věc ....
A máte extrémní chuť si tam frknout okurky, rajčata a hlavně ..... česnek a bylinky a lupení všeho druhu ... což je fajn ...

derkel — úte čen 07, 2016 12:08 pm

Nezkoumal někdo,jaké bakterie se starají o přirozené kvašení mléka?

Jarda — sob čen 25, 2016 6:46 pm

derkel píše:

Napadlo mě, jestli se při velké konzumaci(1L denně) zkvašeného mléka, kefíru,nepřemnoží ve střevech bakterie určitého typu, které jsou v tom kefíru? Přece jenom je to dost monotonní zátěž, umí si to tělo regulovat?

V bakteriích problém většinou není, ale někteří nejsou schopni tolik mléčného produktu zpracovat protože nemají dostatek enzymu reninu. Pokud by s tím byl problém dá se koupit a dodávat, nebo pití omezit na snesitelné množství.

Jarda — sob čen 25, 2016 7:24 pm

derkel píše:

Nezkoumal někdo,jaké bakterie se starají o přirozené kvašení mléka?

Tak určitě se tím mlékárenské provozy a výroba zabývají, nicméně ono to nebude přesně definovatelné složení protože již samotný startovní proces není nikdy stejný, tedy se namnoží vždy různé složení a to je ve výrobě určitě nežádoucí. Doma vám to vadit nijak nemůže, našim předkům to také nevadilo.

SemTamTuPrídem — pon čec 18, 2016 6:20 pm

Jarda píše:

Veverka píše:

Do všeho kam má přijít mléko používám buď jogurtík, či kefírek.
Každá z nich má však jiný výrobní a časový postup.
Kefír jako takový je pro nás doma ideální po jednom dni. Na denní pití.
Pokud potřebuji někde použít tvaroh, tak nechávám kefír zrát v lednici / pomaleji / i 2 týdny.
Pak je mnohem hustší a praktičtější jako náplň.
Na zácpy tedy netrpíme nikdo. Ale neposoudím druhé ,,užívače".
Každopádně je to ňamka na všechny způsoby.

Kefír může mít různé účinky podle doby výroby, kratší doba zrání do 24 hodin spíše projímá a delší doba zrání nad 48 hodin spíše staví, takže si vybere naprosto každý.

Ahojte ľudkovia, máte niekto skúsenosti s kefírom zrejúcim v izbovej teplote 48 hodín aj počas leta ?

derkel — stř čec 20, 2016 12:32 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte ľudkovia, máte niekto skúsenosti s kefírom zrejúcim v izbovej teplote 48 hodín aj počas leta ?

Záleží kolik houbiček máte. Někdo dává jednu polevkovou lžíci na litr, někdo pět, to potom zraje poloviční dobu. Čím déle zraje , tím je kyselejší .Dokud vám to hubu nezkřiví,je to v pořádku.

SemTamTuPrídem — stř čec 20, 2016 2:27 pm

derkel píše:

Záleží kolik houbiček máte. Někdo dává jednu polevkovou lžíci na litr, někdo pět, to potom zraje poloviční dobu. Čím déle zraje , tím je kyselejší .Dokud vám to hubu nezkřiví,je to v pořádku.

Fajn, lebo som niekde čítal, že ak sa bude kvasiť dlhšie ako 24 hodín v izbovej teplote, tak sa pokazí........ To asi písal niekto, kto považoval kyslejšiu chuť za príznak pokazenia...

martina72 — stř čec 20, 2016 7:36 pm

Zabýváte se někdo i pitím kefíru? Nebo jen řešíte způsob jeho výroby a spekulacemi o vhodnosti či nevhodnosti, případně mudrujete o kontraindikacích v souvislosti s jinými "zdravými" aktivitami?
(jsem na cca litru denně a ani o tom nevím, dokonce je mi fuk, co to se mnou dělá, jen mi je po něm vždy bezva )

SemTamTuPrídem — stř čec 20, 2016 8:23 pm

martina72 píše:

Zabýváte se někdo i pitím kefíru? Nebo jen řešíte způsob jeho výroby a spekulacemi o vhodnosti či nevhodnosti, případně mudrujete o kontraindikacích v souvislosti s jinými "zdravými" aktivitami?
(jsem na cca litru denně a ani o tom nevím, dokonce je mi fuk, co to se mnou dělá, jen mi je po něm vždy bezva )

No, ja ho tak "pi-jem", lebo ho aj pijem aj jem zároveň....... Totiž do jednej porcie (750ml kefíru) si pridám vždy 140g masla (a iné veci - nejaké ovocie a trochu medu, často aj karobový prášok)..... Vtedy je to pre mňa plnohodnotné jedlo.
Teraz si "naložím" prvý krát s domácimi (od dedka) marhuľami... Kefírová várka sa mi práve dokončuje (idem zliať), rozmixujem asi 200ml kefíru so 150g marhúľ, pridám trochu medu, a nechám "sekundárne" fermentovať (už bez kefírových zŕn, tie idú do nového mlieka) v chladničke v hermeticky uzavretej sklenenej nádobe (1,5L), do napozajtra (lebo na zajtra už kefír budem mať - banánovy - z viac čierneho než žltého banánu - taký je najlepší).

SemTamTuPrídem — stř čec 20, 2016 8:30 pm

OTÁZKA OHĽADOM KEFÍRU : Keď po 24 hodinách robenia kefíru v izbovej teplote ho preložím (ale už bez zŕn) do chladničky na ďalších 12-36 hodín, pričom ten kefír chcem s prídavkom masla, medu a nejakého ovocia, tak je dobré to "sekundárne fermentovať" už s tým maslom, medom a ovocím (banán, alebo marhule, alebo maliny), či je dobré tie prídavné potreviny s kefírom zmiešať až po uplynutí sekundárnej fermentácie ?
Ja si totiž myslím, že keď dám sekundárne fermentovať kefír rovno aj s medom (enzýmy v mede), maslom (nepasterizované - enzýmy v masle) a nejakým surovým ovocím (enzýmy), tak za tých 12-36 hodín sekundárnej fermentácie by sa mohli "nafermentovať" aj to maslo, med a ovocie, nie ? ... Alebo práve naopak by ten med a ovocie (maslo určite nie, to je zložka mlieka) mohli SPOMALIŤ sekundárnu fermentáciu kefíru ? Ak náhodou áno, mohlo, ale aj nemuselo by to byť na škodu - podľa toho, na aký kefír by som mal viac chuť. DôLEŽITÉ JE, ABY MA Z NEHO NEPREHNALO (z 24 hodín robeného v izbovej teplote ma nepreženie, neviem ako tomu bude keď ho ešte nechám sekundárne fermentovať - keď bude príliš kyslý, tak s hojným prídavkom masla (tuk) to môže napodobiť "prehánku", akú vytvorí olivový olej s citrónom...)...
VŠETKO UKÁŽU SKÚSENOSTI....... Ale ak viete odpoveď, môžte napísať

SemTamTuPrídem — stř čec 20, 2016 8:59 pm

OTÁZKA OHĽADOM KEFÍRU (č. 2) : Koľko percentné zníženie mliečneho cukru môžem očakávať pri 24 hodinovom fermentovaní kefíru v izbovej teplote s prídavkom 12-36 hodinového sekundárneho fermentovania (ale už bez kefírových zŕn) v chladničke ? .... Kravské mlieko má okolo 4,5g mliečneho cukru na 100ml........ To je v prípade 750ml kefíru zhruba 34g mliečneho cukru... Rád by som pri robení kefíru premenil na kyselinu mliečnu ASPOOOOŇ 17g mliečneho cukru..... Či sa dá aj viac ? ... Ideálne 80% a viac...

Moonika — stř čec 20, 2016 9:16 pm

martina72 píše:

Zabýváte se někdo i pitím kefíru? Nebo jen řešíte způsob jeho výroby a spekulacemi o vhodnosti či nevhodnosti, případně mudrujete o kontraindikacích v souvislosti s jinými "zdravými" aktivitami?
(jsem na cca litru denně a ani o tom nevím, dokonce je mi fuk, co to se mnou dělá, jen mi je po něm vždy bezva )

Zabývam sa podobným... to čo pijem by som nazvala obohateným acidkom dnes som snáď vypila liter, mám takú fajn kultúru ktorá obsahuje okrem laktob. acid. aj strept. thermophilus + nejaký bifidus . (Z VUMZA -kultúra acidofilná-SAB) Nemám potrebu ho s ničím miešať, pijem samostatne alebo k zemiačkom, mňam.
STTP: obávam sa že máš tak špecifické otázky že ich ťažko niekto objektívne zodpovie

Moonika — stř čec 20, 2016 9:21 pm

Možno toto trošku pomôže? http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7076958 (ale tam to nie je upresnené čo sa týka tepelných podmienok)

martina72 — čtv čec 21, 2016 8:13 am

Moonika píše:

Možno toto trošku pomôže? http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7076958 (ale tam to nie je upresnené čo sa týka tepelných podmienok)

Toto se ale týká v podstatě jen toho, že pro osoby s intolerancí laktosy je možné zkusit fermentované produkty.
Debata je spíše o "významných a pozitivních" účincích jogurtů, kefírů, acídek, tvarohů atd.
Já mléčné výrobky nijak nevyhledávám, ale kefír je pro mne účinkem (blahodárností a hladivostí) srovnatelný s kysaným zelím. A tak to také beru, je mi fuk, zda jde o mléko nebo listy rostliny.
Ostatní mléčné výrobky bych bral jako pochutiny, nikoliv nezbytné, s tím, že my někteří, kteří potřebujeme víc tuků (hubeňouři), futrujeme máslo (mimo jiných tuků, olejů, atd.)

SemTamTuPrídem — čtv čec 21, 2016 6:03 pm

martina72 píše:

....s tím, že my někteří, kteří potřebujeme víc tuků (hubeňouři), futrujeme máslo (mimo jiných tuků, olejů, atd.)

Môžem jesť tuku koľko chcem, pokiaľ budem na nízkej úrovni sacharidov (do max. 80g/deň), môžem zjesť aj kilo masla denne a nepriberiem tuk (ak, tak kilo tuku a KONEČNÁ)...... Keby som zvýšil sacharidy dajme tomu na 200g, hneď by som nabral 3kg.... vody... ...a možno kilo tuku. Ale to mi za to nestojí, o to skôr zostarnem. Radšej si budem pekne na nízkosacharidovej strave s vysokým množstvom tukov (u mňa je to posledný rok a pol tých 300g tuku denne, bývavalo 400-450g)

martina72 — čtv čec 21, 2016 6:37 pm

Však jsem neříkal, že se po tucích tloustne, to je přece blbost. Futruji to proto, že v tucích jsou rozpustné věci, které mám rád a které tělo asi potřebuje (hlásí se o to). A mám takový nezřetelný pocit, že mi po tucích nejni tolik zima (mám tenkou kůži, skoro žádný podkožní tuk a superrychlý metabolismus, rychle prochladnu). Nehledě na to, že to hladí žaludek a vnitřnosti - máslo, olivový olej, sádlo atd. Nejlepší jsou ale gely ala kližka, rosol z mezisvalových prostor, sulc, má to tisíc názvů ....
(pořád platí, že skoro nejím, zmiňuji jen věci, které jsou fajn, když jím)
Nu, vážím víc než ty, ale jsem hubený. Prostě, každý je jiný, no ....

SemTamTuPrídem — sob čec 23, 2016 1:41 pm

Ahojte.
Dnes som začal deň so 100g bryndze (zriedenej s 2dcl vody), a pol hodinu na to som si dal kefír s banánom a maslom.
Kefír s banánom a maslom mi sám o sebe problém nerobí, ale dnes som cítil nejaký čas po jeho vypití pocit, akoby som mal málo žalúdočných štiav (ale bez pocitu knedlíku v krku a bez pocitu pálenia, len som mal trošičku horko v hrdle, ale nie za žlčou). Asi mám čiastočný nedostatok žalúdočných štiav (stále).
Otázka preto znie : Mám urobiť nejaké opatrenie pred takýmito raňajkami ? Napr. si dať 5 kvapiek 3,5% HCL do 1dcl vody ? HCL som nepoužil už mesiace (ale tá sa nepokazí)... Mám dojem, akoby za to mohla bryndza... Už totiž po jej vypití som cítil, že to nejak nie je ono, akoby mi uhasila tráviace šťavy...... Pritom bryndza je vysokokoncentrovaný mliečny produkt, s vysokým obsahom už predtrávených bielkovín.... To je super, lebo pri dvoch jedlách denne ("bryndzové mlieko a za tým o pol hodinu kefír - to počítam ako jedno jedlo), kde by som si najradšej rozdelil bielkoviny fifty-fifty, by som chcel mať okolo 50% bielkovín mliečneho pôvodu (fermentované mliečne produkty)... Teraz už dlhšiu dobu mávam denne okolo 75g bielkovín, pričom vážim okolo 79kg...A pravidelne posilňujem...... Asi by som mal navýšiť bielkoviny aspoň o tých 20g... Preto sa pokúšam zaradiť aj tú bryndzu... Len nechcem, aby mi "uhasínala" tráviaci oheň...

martina72 — sob čec 23, 2016 9:05 pm

Kámo, proč něco tak dobrého, jako je bryndza, mícháš s myšlenkami, měřením, uváhami o metabolismu atd.? Já když se dostanu k bryndze (dobré ... bohužel již dávno nemám ovce a soused již také ne) ukrojím si tlustý krajíc toho nejlepšího chleba a navrstvím tam osminku, tedy 125 g bryndzy, a celé to sežeru. Skvělé je k tomu jedno velké zralé rajče nebo ředkvičky. Zaplácnutý je člověk ovšem na půl dne, je to hodně jídla. Ale skvělého. Nebo krajíc chleba nahradit velikou vařenou bramborou, ve slupce. Z bryndzy si často usmolím polévku - demikát, je jednoduchá a lahodná.
Nevím, o čem pořád spekuluješ ....

SemTamTuPrídem — sob čec 23, 2016 9:40 pm

martina72 píše:

Kámo, proč něco tak dobrého, jako je bryndza, mícháš s myšlenkami, měřením, uváhami o metabolismu atd.? Já když se dostanu k bryndze (dobré ... bohužel již dávno nemám ovce a soused již také ne) ukrojím si tlustý krajíc toho nejlepšího chleba a navrstvím tam osminku, tedy 125 g bryndzy, a celé to sežeru. Skvělé je k tomu jedno velké zralé rajče nebo ředkvičky. Zaplácnutý je člověk ovšem na půl dne, je to hodně jídla. Ale skvělého. Nebo krajíc chleba nahradit velikou vařenou bramborou, ve slupce. Z bryndzy si často usmolím polévku - demikát, je jednoduchá a lahodná.
Nevím, o čem pořád spekuluješ ....

No o tom, že "bryndzové mlieko" mi zahasí trávenie, a samotná bryndza by bola predsa len príliš slaná dať si ju "len tak" 30 minút pred jedlom.... Pravdepodobne by mi aj samotná bryndza hasila kyselinu chlorovodíkovú.... Nerobí to však v kombinácii s naklíčenou varenou strukovinou a maslom + vývarom. Lenže ja si ju chcem dať SAMOTNÚ, lebo mi ide o čo najmenšiu porciu (energetickú aj veľkostne) niečoho, čo má dostatok bielkovín živočíšneho pôvodu..... Preto skúsim tých 5 kvapiek HCL, hoci nerád... Alebo si mám do bryndzového mlieka uvaliť chilli ? ... ... no neviem.... asi radšej tých 5 kvapiek HCL (pred bryndzovým mliekom)...

martina72 — sob čec 23, 2016 10:49 pm

Tyjo, pokud nedokážeš sníst čtvrt kila bryndzy bez "kapek HCl", nemáš zrovna dobrý metabolismus. Jsi vůbec Slovák?
(já má bryndzu strašně rád, cca od šesti let, kdy jsme byli poprvé na Malé Fatře, tam byly ještě salaše a stáda ovcí a bryndza a žinčica na každém kopci).

Jarda — ned srp 21, 2016 9:07 am

SemTamTuPrídem píše:

No, ja ho tak "pi-jem", lebo ho aj pijem aj jem zároveň....... Totiž do jednej porcie (750ml kefíru) si pridám vždy 140g masla (a iné veci - nejaké ovocie a trochu medu, často aj karobový prášok)..... Vtedy je to pre mňa plnohodnotné jedlo.
Teraz si "naložím" prvý krát s domácimi (od dedka) marhuľami... Kefírová várka sa mi práve dokončuje (idem zliať), rozmixujem asi 200ml kefíru so 150g marhúľ, pridám trochu medu, a nechám "sekundárne" fermentovať (už bez kefírových zŕn, tie idú do nového mlieka) v chladničke v hermeticky uzavretej sklenenej nádobe (1,5L), do napozajtra (lebo na zajtra už kefír budem mať - banánovy - z viac čierneho než žltého banánu - taký je najlepší).

Podle mě je to blbost do kefíru cokoliv dávat, to pak okamžitě kvasí a trávení se tím určitě nezlepší. Med patrně kvasné procesy sice zpomalí, ale určitě nezastaví. Ajurvéda ne nadarmo tvrdí že kysané mléčné produkty se nemají s ničím míchat a už vůbec ne s obilím.

Jarda — ned srp 21, 2016 9:09 am

SemTamTuPrídem píše:

OTÁZKA OHĽADOM KEFÍRU (č. 2) : Koľko percentné zníženie mliečneho cukru môžem očakávať pri 24 hodinovom fermentovaní kefíru v izbovej teplote s prídavkom 12-36 hodinového sekundárneho fermentovania (ale už bez kefírových zŕn) v chladničke ? .... Kravské mlieko má okolo 4,5g mliečneho cukru na 100ml........ To je v prípade 750ml kefíru zhruba 34g mliečneho cukru... Rád by som pri robení kefíru premenil na kyselinu mliečnu ASPOOOOŇ 17g mliečneho cukru..... Či sa dá aj viac ? ... Ideálne 80% a viac...

Na to nedovedu odpovědět, konečné číslo je hodně závislé na konkrétních podmínkách a nelze tedy nijak garantovat.

Jarda — ned srp 21, 2016 9:12 am

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte.
Dnes som začal deň so 100g bryndze (zriedenej s 2dcl vody), a pol hodinu na to som si dal kefír s banánom a maslom.
Kefír s banánom a maslom mi sám o sebe problém nerobí, ale dnes som cítil nejaký čas po jeho vypití pocit, akoby som mal málo žalúdočných štiav (ale bez pocitu knedlíku v krku a bez pocitu pálenia, len som mal trošičku horko v hrdle, ale nie za žlčou). Asi mám čiastočný nedostatok žalúdočných štiav (stále).
Otázka preto znie : Mám urobiť nejaké opatrenie pred takýmito raňajkami ? Napr. si dať 5 kvapiek 3,5% HCL do 1dcl vody ? HCL som nepoužil už mesiace (ale tá sa nepokazí)... Mám dojem, akoby za to mohla bryndza... Už totiž po jej vypití som cítil, že to nejak nie je ono, akoby mi uhasila tráviace šťavy...... Pritom bryndza je vysokokoncentrovaný mliečny produkt, s vysokým obsahom už predtrávených bielkovín.... To je super, lebo pri dvoch jedlách denne ("bryndzové mlieko a za tým o pol hodinu kefír - to počítam ako jedno jedlo), kde by som si najradšej rozdelil bielkoviny fifty-fifty, by som chcel mať okolo 50% bielkovín mliečneho pôvodu (fermentované mliečne produkty)... Teraz už dlhšiu dobu mávam denne okolo 75g bielkovín, pričom vážim okolo 79kg...A pravidelne posilňujem...... Asi by som mal navýšiť bielkoviny aspoň o tých 20g... Preto sa pokúšam zaradiť aj tú bryndzu... Len nechcem, aby mi "uhasínala" tráviaci oheň...

Podle mě děláte blbost s tím odstupem, kdy do žaludku, kde již probíhá trávení nacpete další jídlo, což je hovadina a hned je problém. Jinak HCl před jídlem by to asi zlepšila, nicméně i tak je hovadina jíst po půl hodině. Jinak velké množství vápníku v této mléčné stravě obsažené může HCl docela silně neutralizovat.

SemTamTuPrídem — stř srp 31, 2016 9:03 pm

Jarda píše:

...Jinak velké množství vápníku v této mléčné stravě obsažené může HCl docela silně neutralizovat.

Bryndzu si už len miešam do klíčenej varenej strukoviny. Konzumovanie kefíru s maslom a čokoládou či bobuľovitým ovocím (+ proteín do toho) mi neznižuje kyselinu (nikdy po tom nemám problém s trávením), takže pohodka

SemTamTuPrídem — stř srp 31, 2016 9:06 pm

Ahojte.
Predvčerom som si dal robiť kefír, asi 200g kefírových hubiek na 500ml nepasterizovaného mlieka...24 hodín bol vonku, 24 hodín v chladničke ešte s hubkami.... Dal som ho precediť (oddeliť od kefírových hubiek), a zrazu... je ho len 350ml......... Čo sa stalo ? To sa vyparilo až toľko vody ??? ... Alebo ? ... Kde to zmizlo ? ... Hubky som dôkladne premiešal na sytku s vareškou....čiže tam ostalo možno len max. 10ml kefíru na nich....
Môžem rátať s tým, že v tom vzniknutom kefíre je stále toľko bielkovín a tukov, koľko bolo v 500ml mlieka, z ktorého som ten kefír urobil, a že "vyparená" či "požratá" bola len voda a laktóza, čiže sa to akurát viac skoncentrovalo ?

martina72 — čtv zář 01, 2016 9:58 pm

STTP, již jsi zkoušel následující trik? Do nádoby dáš velké kameny , které ji vyplní po okraj, pak tam nasypeš drobný štěrk, kerý ji také vyplní po okraj, přidáš písek, syspeš tak dlouho, až je nádoba plná, nakonec tam ještě naliješ vodu. Vše se tam vejde.
A ty se bavíš o biologických a chemických reakcích, tam se přece velké molekuly mohou měnit na menší a naopak, přeměňují se sloučeniny jedna v druhou, hmota se může čechrat či smršťovat ... co vůbec řešíš? Kolik myslíš, že má hmota skupenství, jaké so myslíš, že probíhají děje na atomární úrovni? Dovol matroši, aby žil prodle zákonů stvoření. Ty jen užívej ...

SemTamTuPrídem — pát zář 02, 2016 10:41 pm

martina72 píše:

STTP, již jsi zkoušel následující trik? Do nádoby dáš velké kameny , které ji vyplní po okraj, pak tam nasypeš drobný štěrk, kerý ji také vyplní po okraj, přidáš písek, syspeš tak dlouho, až je nádoba plná, nakonec tam ještě naliješ vodu. Vše se tam vejde.
A ty se bavíš o biologických a chemických reakcích, tam se přece velké molekuly mohou měnit na menší a naopak, přeměňují se sloučeniny jedna v druhou, hmota se může čechrat či smršťovat ... co vůbec řešíš? Kolik myslíš, že má hmota skupenství, jaké so myslíš, že probíhají děje na atomární úrovni? Dovol matroši, aby žil prodle zákonů stvoření. Ty jen užívej ...

Súhlasím

Xion — sob zář 03, 2016 12:31 pm

No ten kefir sa ti pekne "scvkrol".

Ked bol vonku, bola ta nadoba otvorena? Ak bolo sucho a teplo, tak sa mohla cast vody odparit.
Inak nemyslim si, ze by mal kefir zas o tolko vacsiu hustotu od mlieka. Ja mam skor pocit, ze Ti na nom v noci niekto tajne bol. Neni tak?

SemTamTuPrídem — ned zář 04, 2016 8:48 am

Xion píše:

No ten kefir sa ti pekne "scvkrol".

Ked bol vonku, bola ta nadoba otvorena? Ak bolo sucho a teplo, tak sa mohla cast vody odparit.
Inak nemyslim si, ze by mal kefir zas o tolko vacsiu hustotu od mlieka. Ja mam skor pocit, ze Ti na nom v noci niekto tajne bol. Neni tak?

Do kelu, pomýlil som sa.... Neostalo 350ml, ale 440ml....... Ospravedlňujem sa. A tých 60ml je reálnych...

Jarda — ned zář 11, 2016 6:11 pm

SemTamTuPrídem píše:

Xion píše:

No ten kefir sa ti pekne "scvkrol".

Ked bol vonku, bola ta nadoba otvorena? Ak bolo sucho a teplo, tak sa mohla cast vody odparit.
Inak nemyslim si, ze by mal kefir zas o tolko vacsiu hustotu od mlieka. Ja mam skor pocit, ze Ti na nom v noci niekto tajne bol. Neni tak?

Do kelu, pomýlil som sa.... Neostalo 350ml, ale 440ml....... Ospravedlňujem sa. A tých 60ml je reálnych...

Nikdy bych neřekl že může z výroby kefíru vzniknout detektivní zápletka. Hlavně že to mělo šťastný konec a pachatel se přiznal.

katka& — stř zář 14, 2016 8:46 pm

Dobry den,
dnes som kv.urazu dostala tetanovku a pred mesiacom som zacala pit domaci kefir - cca.2dl denne. Az potom mi napadlo, ked som moju dnesnu davku uz vypila, ze ked je tak vyborny proti bakteriam, virusom atd., ci nemoze znizit ucinok tetanoveho ockovania? No tu dnesnu varku uz v sebe mam /a zial akurat iba pol hodinu po ockovani som ju vypila /, ale ci teraz nemam na par dni radsej kefir vynechat?

martina72 — stř zář 14, 2016 9:07 pm

katka& píše:

Dobry den,
dnes som kv.urazu dostala tetanovku a pred mesiacom som zacala pit domaci kefir - cca.2dl denne. Az potom mi napadlo, ked som moju dnesnu davku uz vypila, ze ked je tak vyborny proti bakteriam, virusom atd., ci nemoze znizit ucinok tetanoveho ockovania? No tu dnesnu varku uz v sebe mam /a zial akurat iba pol hodinu po ockovani som ju vypila /, ale ci teraz nemam na par dni radsej kefir vynechat?

Myslím si, že jste naprosto v koncích a rozhodně vynechte buď každodenní tetanovky nebo každodenní kefír.

SemTamTuPrídem — pát říj 07, 2016 11:44 pm

Ahojte.
Vytrávi 2-3dcl čistého kefíru (bez prídavku masla či čohokoľvek iného) do hodiny, ak sa vypije na lačný žalúdok asi hodinu po vypití vody ? Ide mi o to, či si môžem dať o hodinu po vypití takého malého množstva kefíru s malou energetickou hodnotou iné jedlo bez toho, aby sa mi to v žalúdku s kefírom zmiešalo. Alebo ma zaujíma, o akýk čas také malé množstvo kefíru opustí žalúdok.
Ďakujem za odpoveď.

Jarda — sob říj 08, 2016 9:54 pm

katka& píše:

Dobry den,
dnes som kv.urazu dostala tetanovku a pred mesiacom som zacala pit domaci kefir - cca.2dl denne. Az potom mi napadlo, ked som moju dnesnu davku uz vypila, ze ked je tak vyborny proti bakteriam, virusom atd., ci nemoze znizit ucinok tetanoveho ockovania? No tu dnesnu varku uz v sebe mam /a zial akurat iba pol hodinu po ockovani som ju vypila /, ale ci teraz nemam na par dni radsej kefir vynechat?

To nemůže mít prakticky žádný vliv, bakterie jste dostala do krve a ne do střeva a kefír dáváte do střeva a ne do krve. Sice kefír ovlivňuje imunitu, ale to na nákazu očkováním nemůže mít negativní vliv, patrně se pouze rychleji vytvoří protilátky.

Jarda — sob říj 08, 2016 9:56 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte.
Vytrávi 2-3dcl čistého kefíru (bez prídavku masla či čohokoľvek iného) do hodiny, ak sa vypije na lačný žalúdok asi hodinu po vypití vody ? Ide mi o to, či si môžem dať o hodinu po vypití takého malého množstva kefíru s malou energetickou hodnotou iné jedlo bez toho, aby sa mi to v žalúdku s kefírom zmiešalo. Alebo ma zaujíma, o akýk čas také malé množstvo kefíru opustí žalúdok.
Ďakujem za odpoveď.

To bude hodně individuální, ale u většiny lidí by měl být po hodině již žaludek prázdný.

SemTamTuPrídem — úte říj 25, 2016 2:48 pm

Môže titánová lyžica nejak reagovať s kefírom ? Mám na mysli nie miešanie kefírových zŕn titánom, ale namáčanie lyžice do už hotového kefíru bez zŕn (hustejší kefír). Všetko by malo byť v poriadku, však ?

martina72 — stř říj 26, 2016 10:32 am

SemTamTuPrídem píše:

Môže titánová lyžica nejak reagovať s kefírom ? Mám na mysli nie miešanie kefírových zŕn titánom, ale namáčanie lyžice do už hotového kefíru bez zŕn (hustejší kefír). Všetko by malo byť v poriadku, však ?

STTP, ty jsi se snad už úplně zbláznil. Já ti udělám lžíci dřevěnou, ano (ze dřeva umím skoro všechno a živím se tím)? Ostatně, můžeš si ji každý víkend zakoupit na desítkách trhů, vždy je tam nějaký producent dřevěných lžiček. Také si ji můžeš za poměrně malou chvilku vysochat sám.
Mám silné obavy, že budeš za nějakou dobu forum bombardovat dotazy, zda lžíce z tohoto či onoho dřeva v interakci s kefírem nemá za následek degradaci kvality toho kefíru a jak dlouho tam může být ponořená a jak se na té lžíci projevuje to, že nejde úplně umýt (to dřevěná prostě nejde) .....
Mohu ti sehnat i skleněnou, v našem kraji je to suché z nosa, nad plamenem ti tady každý druhý nafrká deset lžiček za pět minut, jakéhokoliv tvaru či rozměru (pro osobní použití).
Co ty vlastně chceš?

Moonika — stř říj 26, 2016 8:04 pm

Občas aj taká rada čo je na prvý pohľad "odveci" môže byť veľmi užitočná. Keď sa niekto kukne na "problém" z absolútne iného uhlu:)
Nemyslím že by titan mal vadiť, ale ak by som mala možnosť radšej by som použila lyžicu zo skla alebo porcelánu(ups to malo ísť inam , to o tej lyžici )

Jarda — ned lis 13, 2016 2:24 pm

SemTamTuPrídem píše:

Môže titánová lyžica nejak reagovať s kefírom ? Mám na mysli nie miešanie kefírových zŕn titánom, ale namáčanie lyžice do už hotového kefíru bez zŕn (hustejší kefír). Všetko by malo byť v poriadku, však ?

No vadit by asi neměla, nicméně z hlediska ceny vztažmo k užitné hodnotě je to asi blbost, prostě jak radí člen martina72 dřevo, nebo sklo a dá to komfortu habaděj.

laco — úte lis 15, 2016 10:15 am

zdravim p. Jarda,

mam taku otazku,,

kupujem si zakysanku zo salasa (bohuzial mlieko je pasterizovane, skusam ci je mozne aby mi to robili so suroveho ) , chcem sa opytat, ak ttuto zakupenu zakysanku necham este 1 den prekvasit kefirovou hubou , ma to zmmysel ?

dakujem

Jarda — sob lis 19, 2016 1:04 pm

laco píše:

zdravim p. Jarda,

mam taku otazku,,

kupujem si zakysanku zo salasa (bohuzial mlieko je pasterizovane, skusam ci je mozne aby mi to robili so suroveho ) , chcem sa opytat, ak ttuto zakupenu zakysanku necham este 1 den prekvasit kefirovou hubou , ma to zmmysel ?

dakujem

Na to nedovedu odpovědět, to jsem nikdy nezkoušel, ale pokud tam bude mít houba co rozkládat mělo by to fungovat.

laco — sob lis 19, 2016 11:39 pm

skusim, dam vediet
vdaka

SemTamTuPrídem — ned led 01, 2017 10:49 am

Ahojte.
Vedel by mi niekto napísať, aké nutričné hodnoty majú mliečne kefírové zrná (ja to skôr volám "kefírové halušky"...) ?
Zaujíma ma predovšetkým obsah bielkovín a sacharidov.
Ide totiž o to, že chcem využiť "prebytočné" (premnožené) kefírové zrná/hubičky/halušky 2X
Prvý krát, keď sa mi ich premnoží určitá gramáž, používam ich na "zkefírovanie" buď vody s citrónovou šťavou a trstinovou melasou + troškou mletého muškátového orechu (urobím si punč bez alkoholu), alebo na zkefírovanie zeleninovej šťavy. Potom ich však vyhadzujem, lebo sú akoby "omámené" niečim iným, než je mlieko, druhú várku niečoho iného hneď za sebou by už asi nevydržali, tak.......TAK BY SOM ICH CHCEL ZJESŤ... Normálne si ich rozmixovať do kefíru... Len ma zaujíma, koľko približne majú bielkovín a sacharidov na 100g. Ak niečo "zkefírovávam" spôsobom že použijem premyté kefírové hubičky, tak ich používam okolo 150g. Pijem pol litra kefíru každý deň, rád by som do toho rozmixoval ešte napr. 50g kefírových hubičiek, a zvyšných 2x50g nechal v chladničke, alebo dal do mrazničky a najbližšie použil. Proste ma zaujíma, koľko gramov bielkovín a sacharidov má 100g kefírových zŕn. Hľadal som to na nete, nejak som nenašiel (hľadal som aj v angličtine, mám ju ale slabú).
Ďakujem.

SemTamTuPrídem — ned led 08, 2017 1:13 pm

Ešte mám jednu otázku....
Dal som si kefír s banánom.... Včera aj dnes...6dcl kefíru + 1 menší banán rozmixovaný do toho, a dodatočne 12 hodín prebehla sekundárna fermentácia v izbovej teplote (24 + 12h)... Chuťovo MŇAMKA... Ale... asi minútu-dve minúty po jeho vypití (ktoré trvalo asi minútu) som šiel na záchod... a išla zo mňa "kaša stolice"... Ale čisto hnedá, bez toho aby to vyzeralo na to, že je to kefír (ten by svojou bielou farbou zosvetlil stolicu)... To sa mi stalo aj dnes, aj včera... Avšak úplne bez bolesti žalúdka, brucha...
Otázka znie.... VYCHÁDZA ZO MŇA KEFÍR ? ČI ? .... Príde mi nemožné, aby vyšiel tak rýchlo.... Veď keď si robím shankapraksalanu slanou vodu, trvá aj 20 minút niekedy, kým mi z hrubého čreva vyjde "prvý prúd" slanej vody...
Prešlo už 30 minút, a práve som si grgol. V grcu cítim príjemnú arómu "banánového kefíru"... Keby mnou len prešiel, tak asi by som nemal taký grg, však ? ...
Hnevá ma to...

pv33 — ned led 08, 2017 1:40 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ešte mám jednu otázku....
Dal som si kefír s banánom.... Včera aj dnes...6dcl kefíru + 1 menší banán rozmixovaný do toho, a dodatočne 12 hodín prebehla sekundárna fermentácia v izbovej teplote (24 + 12h)... Chuťovo MŇAMKA... Ale... asi minútu-dve minúty po jeho vypití (ktoré trvalo asi minútu) som šiel na záchod... a išla zo mňa "kaša stolice"... Ale čisto hnedá, bez toho aby to vyzeralo na to, že je to kefír (ten by svojou bielou farbou zosvetlil stolicu)... To sa mi stalo aj dnes, aj včera... Avšak úplne bez bolesti žalúdka, brucha...
Otázka znie.... VYCHÁDZA ZO MŇA KEFÍR ? ČI ? .... Príde mi nemožné, aby vyšiel tak rýchlo.... Veď keď si robím shankapraksalanu slanou vodu, trvá aj 20 minút niekedy, kým mi z hrubého čreva vyjde "prvý prúd" slanej vody...
Prešlo už 30 minút, a práve som si grgol. V grcu cítim príjemnú arómu "banánového kefíru"... Keby mnou len prešiel, tak asi by som nemal taký grg, však ? ...
Hnevá ma to...

Kdyz neco snis, tak nastava pohyb ve strevech a muze dojit k vyprazneni. Ale nevyjde z tebe to co jsi zrovna snedl, ale to, co je na rade nejbliz k vychodu. Posune se zkratka cely obsah strev. Anglicky se stolice nazyva pohyb strev (bowel movement). Zkratka nove jidlo jaksi zatlaci na to jidlo, co uz je ve strevech. Presneji asi ten posun iniciuje nejake cidlo v zaludku a nastava diky peristaltice ten posun. Kdyz mas streva po sance, tak pri dalsim jidle k vyprazdneni nedojde, protoze jsou streva prazdna. Az kdyz se streva postupne naplneji, tak dalsi posun znamena vyprazdneni.

SemTamTuPrídem — ned led 08, 2017 3:40 pm

pv33 píše:

Kdyz neco snis, tak nastava pohyb ve strevech a muze dojit k vyprazneni. Ale nevyjde z tebe to co jsi zrovna snedl, ale to, co je na rade nejbliz k vychodu. Posune se zkratka cely obsah strev. Anglicky se stolice nazyva pohyb strev (bowel movement). Zkratka nove jidlo jaksi zatlaci na to jidlo, co uz je ve strevech. Presneji asi ten posun iniciuje nejake cidlo v zaludku a nastava diky peristaltice ten posun. Kdyz mas streva po sance, tak pri dalsim jidle k vyprazdneni nedojde, protoze jsou streva prazdna. Az kdyz se streva postupne naplneji, tak dalsi posun znamena vyprazdneni.

Ďakujem za odpoveď PV. Ale už pôjdem asi štvrtý krát.... Aká voda (ktorá nariedila stolicu by tam čo robila ? ... Pijem pred jedlom v dvojhodinovom okne 1,2L tekutín, na pol litra 5 štipiek himalájskej soli do vody, a do toho aj trochu kvasenej limonády bez soli (kvasenej kefírom)... žeby mi to zišlo do čriev ? Ťažko, dnes som močil už dosť krát... Ech...škoda, že nemám doma laboratórium a že nie som chemik, hneď by som odobral vzorku, a zistil...

Jarda — ned led 08, 2017 6:38 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte.
Vedel by mi niekto napísať, aké nutričné hodnoty majú mliečne kefírové zrná (ja to skôr volám "kefírové halušky"...) ?
Zaujíma ma predovšetkým obsah bielkovín a sacharidov.
Ide totiž o to, že chcem využiť "prebytočné" (premnožené) kefírové zrná/hubičky/halušky 2X
Prvý krát, keď sa mi ich premnoží určitá gramáž, používam ich na "zkefírovanie" buď vody s citrónovou šťavou a trstinovou melasou + troškou mletého muškátového orechu (urobím si punč bez alkoholu), alebo na zkefírovanie zeleninovej šťavy. Potom ich však vyhadzujem, lebo sú akoby "omámené" niečim iným, než je mlieko, druhú várku niečoho iného hneď za sebou by už asi nevydržali, tak.......TAK BY SOM ICH CHCEL ZJESŤ... Normálne si ich rozmixovať do kefíru... Len ma zaujíma, koľko približne majú bielkovín a sacharidov na 100g. Ak niečo "zkefírovávam" spôsobom že použijem premyté kefírové hubičky, tak ich používam okolo 150g. Pijem pol litra kefíru každý deň, rád by som do toho rozmixoval ešte napr. 50g kefírových hubičiek, a zvyšných 2x50g nechal v chladničke, alebo dal do mrazničky a najbližšie použil. Proste ma zaujíma, koľko gramov bielkovín a sacharidov má 100g kefírových zŕn. Hľadal som to na nete, nejak som nenašiel (hľadal som aj v angličtine, mám ju ale slabú).
Ďakujem.

Nikdy jsem nic takového nikde neviděl a silně pochybuji že by kefírky někdo odborně zkoumal zrovna z tohoto hlediska.

SemTamTuPrídem — úte úno 07, 2017 11:06 pm

Ahojte.
Mám otázku.......... Hovorí sa, že keď sa robí kefír z pasterizovaného (nemyslím teraz UHT) mlieka, tak kefírové zrná pasterizovanému mlieku pomôžu "ožiť"...... Moja otázka znie : Keď naložím v izbovej teplote na 12 hodín do hotového kefíru (vyrobenom zo SUROVÉHO mlieka) vykvasený, ale po vykvasení už uvarený ovos (zmixovaný), pomôže mu kefír "ožiť" ? Keď pomôže pasterizovanému/vysokopasterizovanému mlieku, prečo nie uvarenej kaši z kvaseného ovsa/pohánky... ? (rečnícka otázka) ...
Ďakujem za prípadnú odpoveď...

Alopat — stř úno 08, 2017 10:07 am

Nemůže se ti tou vařenou kaší již hotový kefír při pokojové teplotě spíše zkazit a jak si chceš být jistý, že nedojde ke kontaminaci plísněmi, i když ještě nebudou viditelné? Glukany a na teplotu ještě citlivější enzymy, které vzala sebou tepelná úprava, už stejně nevzkřísíš a budeš je spolu s bakteriemi mléčného kvašení přijímat z toho čerstvého kefíru. Možná je to i výhoda, když je těch glukanů méně, neboť podle jedné z teorií zabraňují zpětnému vychytávání žlučových kyselin, které si pak

SemTamTuPrídem — stř úno 08, 2017 11:18 am

Alopat : Ovsenu kasu mozes nechat v izbovej teplote samu o sebe niekolko dni a nic a jej nestane.
Tak isto sa ani ovsenej ani pohankovej kasi (u ryzovej by som to neskusal...) nic zle nestane, ked ju na 12 hodin nechas fermentovat s kefirom v izbovej teplote. Bezne su take recepty. Vznika tak "sekundarna fermentacia" ako ovsa/pohanky, tak asi aj kefiru. 12 hodin je uplne v pohode... No 3 dni by som to uvarene kvasit v kefire v izbovej teplote asi nenechal... Tych dodatocnych 12 hodin patricne citit na chuti (zalezitost vkusu, mne to chuti), je to este stravitelnejsie nez predtym.
Mna len zaujimalo, ci to nejak "ozivi" tu naklicenu, vykvasenu, a potom uvarenu obilnu kasu...
Lebo kefirove znra/hubicky vraj ozivia (vysoko)pasterizovane mlieko... A to tiez preslo tepelnou upravou pred fermentaciou kefirovymi hubickami...
Inak, u obilnin sa asi uztalim na dvoch druhoch.... Ovos (klicim len 24 hodin, lebo aj tretina nevyklici a nechcem, aby to zacalo hnit...) ktory po vykliceni rozmixujem s vodou a necham kvasit (na 300g ovsa v suchom nevyklicenom stave vazenom pridam stavu z 1 citrona) 3 dni. Pohanku klicim 1,5 dna, rozmixujem, pridam stavu z 1 citrona (ked som kvasil 300g pohanky = u mna 3 porcie), a kvasim 1 den. Pohanke staci ovela menej casu... Myslim, ze pohanka a ovos sa VELMI DOBRE doplnaju...proste to striedat. A naklicene a vykvasene takym sposobom, spolu s kefirom, bananom, maslom a skoricou ci pernikovym korenim (odporucam len znacku THYMOS...to chuti perfektne) to chuti velmi dobre... A aby som nezabudol... Este 3 stipky himalajskej soli k tomu

Alopat — čtv úno 09, 2017 12:23 am

Ovesná kaše by měla v kefíru začíst znovu kvasit už jen z toho důvodu, že obsahuje více jednoduchých cukru z vařením rozštěpeného škrobu, ale bude se spíše jednat o alkoholové kvašení, neboť obilí a cukr se používá k výrobě kvasu. Vlastně by jsi se mohl pokusit vyrobit diastatický slad enzymaticky rozkládající škroby a za pomoci mléčné kultury proteolytický slad s enzymy rozkládajícími lepek a glukany.

SemTamTuPrídem — čtv úno 09, 2017 9:05 am

Alopat : po 12-14 hodinach (dlhsie som zatial predtym vykvasene a uvarene obilie dodatocne nekvasil) necitit ani naznak alkoholu...
Alkoholovo (ciastocne) vsak zakvasi stava z cvikle, ak po jej odataveni do nej dam premyte kefirove huby (z mliecneho kefiru)... Vtedy je z toho mliecnokvaseno-alkoholovy napoj. Alkoholu je tam ale malo, no citit ho. Davam 100g hubiciek (ked sa premnozia) na 1L stavy. Potom ich vsak vyhodim... Lebo po takom kefirovani v niecom inom ako mlieku by mali ist naspät do mlieka, no....nechcem bordove mlieko z bordovych hubiciek... A....zas nechcem zjest 150g hubiciek rozmixovany h v kefire, ktory je este zmiesany s kasou, bananom a maslom ... Takze ich po pouziti v cviklovej stave vyhadzujem...

Alopat — pát úno 10, 2017 3:08 am

Teď jde o to, co je pro tebe cennější, jestli dextriny vzniklé při vaření rozkladem obilného škrobu a jejich snadný převod na jednoduché cukry a nebo nižší glykemický index a klíčením aktivované enzymy pro přirozené trávení škrobů a proteinů (vč. lepku) za doprovodu kyseliny listové a životně důležitých vitamínů citlivých na teplo a světlo. Inositol plus minerály a kovy z rozbitých fytátů (biodostupnost draslíku, hořčíku, zinku a mikroprvků vč. přebytečného železa, vápníku a těžkých kovů) zajistí aktivita enzymu fytázy během úvodního klíčení a kvašení.

Je zde otázka, nakolik se tím vařením odstraní antinutriční látky (+-fytoestrogeny, endokrinní disruptory, inhibitory trávicích enzymů, šťavelany a lektiny) a naruší složité řetězce rostlinných bílkovin, způsobuje to trávicí nebo zdravotní problémy jíst obilí klíčené, kvašené, ale nevařené a nepečené? V pivním sladu a obilí pěstovaném po kukuřici a arašídech se vyskytují mykotoxiny plísní a glyfosát, neuvažuješ v rámci namáčení o dezinfekci ClO2 před klíčením nebo používáš obilky zbavené pluch či přímo bio oves nahý bezpluchý? Jediný asi zanedbatelný mušinec na ovsu nahém je vzhledem k vyššímu obsahu tuku zčásti příjem nenasycených mastných kyselin.

http://www.revolucni-vyziva.cz/bila-mouka-celozrnna-mouka/
http://equi.wz.cz/oves.html
http://www.nutridatabaze.cz/potraviny/?id=163

SemTamTuPrídem — pát úno 10, 2017 10:38 am

Alopat : Naklicene a vykvasene surove obilniny/pseudoobilniny chutia podstatne horsie, nez varene. Ked sa uz tolko s*riem so stravou pre zvysovanie jej biodostupnosti pre moj organizmus, tak urcite chcem, aby aj chutila

danymat — stř bře 01, 2017 9:22 pm

Dobrý den,
před více než rokem (možná i déle) jsem do ledničky uložil tibetskou houbu. Dal jsem ji do plastového kelímku od rybího salátu a zalil vodou. Potom jsem na ni zapomněl. Asi před dvěma měsíci jsem při čištění ledničky onen kelímek objevil a ze zvědavosti zkusil opět houbu aktivovat. Asi týden se nedělo nic (pouze jsem denně vyměňoval mléko). Pak mě napadlo zalít houbičky mlékem, do kterého jsem přidal asi dvě lžíce jogurtu. Houba se "vzpamatovala" a od té doby začala vyrábět kefír zase i z obyčejného mléka. Kefír je hustý, trochu hrudkovitý, příjemně nakyslý a chutný, jako byl před víc než rokem, než jsem houbu schoval do lednice. Když nechám kefír delší dobu stát, tak se odspodu odděluje syrovátka. Ale houbičky se nemnoží. Připadá mi, že jejich množství je stále stejné jako na začátku. A tak by mě zajímalo, zda je houba stále "živá", bude-li se časem rozmnožovat a hlavně, má-li i dnes prospěšné účinky. Můžete mi poradit?

ctihodnymuz — stř bře 01, 2017 10:19 pm

Ano, sežeňte si čerstvou. Jsou jí hektolitry, mezi lidmi.

danymat — pon bře 06, 2017 1:37 pm

ctihodnymuz píše:

Ano, sežeňte si čerstvou. Jsou jí hektolitry, mezi lidmi.

Zdravím,
to mám tu houbu opravdu vyhodit? Vždyť vyrábí kefír a podle toho, jak chutná, mu nic není. Jen by mě zajímalo, jestli má léčivé účinky.

ctihodnymuz — pon bře 06, 2017 7:22 pm

Pokud si budete myslet, že je má, bude je mít. Tak to funguje ....

Jarda — sob bře 18, 2017 4:46 pm

SemTamTuPrídem píše:

Ahojte.
Mám otázku.......... Hovorí sa, že keď sa robí kefír z pasterizovaného (nemyslím teraz UHT) mlieka, tak kefírové zrná pasterizovanému mlieku pomôžu "ožiť"...... Moja otázka znie : Keď naložím v izbovej teplote na 12 hodín do hotového kefíru (vyrobenom zo SUROVÉHO mlieka) vykvasený, ale po vykvasení už uvarený ovos (zmixovaný), pomôže mu kefír "ožiť" ? Keď pomôže pasterizovanému/vysokopasterizovanému mlieku, prečo nie uvarenej kaši z kvaseného ovsa/pohánky... ? (rečnícka otázka) ...
Ďakujem za prípadnú odpoveď...

Ajurvéda vůbec nedoporučuje míchat obilí s kvašeným mléčným produktem a určitě za tu dobu co existuje by někdo zjistil že jde o omyl. Osobně jsem nic takového nezkoušel a myslím že to není dobrý postup.

Jarda — sob bře 18, 2017 6:16 pm

danymat píše:

Dobrý den,
před více než rokem (možná i déle) jsem do ledničky uložil tibetskou houbu. Dal jsem ji do plastového kelímku od rybího salátu a zalil vodou. Potom jsem na ni zapomněl. Asi před dvěma měsíci jsem při čištění ledničky onen kelímek objevil a ze zvědavosti zkusil opět houbu aktivovat. Asi týden se nedělo nic (pouze jsem denně vyměňoval mléko). Pak mě napadlo zalít houbičky mlékem, do kterého jsem přidal asi dvě lžíce jogurtu. Houba se "vzpamatovala" a od té doby začala vyrábět kefír zase i z obyčejného mléka. Kefír je hustý, trochu hrudkovitý, příjemně nakyslý a chutný, jako byl před víc než rokem, než jsem houbu schoval do lednice. Když nechám kefír delší dobu stát, tak se odspodu odděluje syrovátka. Ale houbičky se nemnoží. Připadá mi, že jejich množství je stále stejné jako na začátku. A tak by mě zajímalo, zda je houba stále "živá", bude-li se časem rozmnožovat a hlavně, má-li i dnes prospěšné účinky. Můžete mi poradit?

Pokud je kefír chuťově v pořádku podle všeho by v tom problém být neměl.

SemTamTuPrídem — ned bře 19, 2017 3:30 pm

Jarda píše:

Ajurvéda vůbec nedoporučuje míchat obilí s kvašeným mléčným produktem a určitě za tu dobu co existuje by někdo zjistil že jde o omyl. Osobně jsem nic takového nezkoušel a myslím že to není dobrý postup.

O.K., pán Jarda.
Dnes som si dal kefír s maslom a banánmi (ktoré v kefíre rozmixované kvasili cez noc v izbovej teplote), bez kvaseného ovsa či klíčenej a k tomu deň kvasenej pohánky.
Potom som (pred mäsom - druhé jedlo) samostatne zjedol kvasený ovos, dal som si ho s maslom a soľou, mleté farebné korenie.... FUUUUUJ.... Vyslovene sa mi to chuťovo hnusilo, dojedol som to s odporom.
Taký kvasený ovos sa v kefíre a so sladkými banánmi chuťovo "stratí", alebo zneutralizuje tak, že to vo výsledku chutí dobre. Ale samotný ? FUJ, aspoň mne sa z jeho chuti dvíha žalúdok...
Som zvedavý na samostatnú klíčenú a deň kvasenú pohánku, keď si ju dám len s maslom, a za tým mäso s maslom, zeleninou. Klíčená pohánka a k tomu krátkodobo kvasená (samozrejme potom uvarená) už nebude tak celkom škrob. Iné mi neostáva. Chcem jesť 2 jedlá denne, a prijať nejakých 110g sacharidov/deň.
Ak nebude dobre chutiť sama o sebe ani pohánka (klíčená, krátkodobo kvasená a potom uvarená), tak budem zbytok sacharidov (mimo 2 banány, kefír, deci cviklovej kvasenej šťavy denne, asi 50ml ananásovej šťavy denne) dopĺňať klíčenou a varenou jazmínovou ryžou natural...
Škoda, že kombinácia kefíru a kvasenej varenej obilniny (resp. ŽIADNEJ obilniny) nie je vhodná..... Zdá sa mi, že som to aj tak pociťoval (hoci nevoľno mi nebolo), len som si to nechcel priznať...

Ale predsa len otázka.... Kombinácia kefíru s klíčenou a uvarenou pohánkou by sa tiež "bila" ? Či v tomto prípade to už nie je také zrejmé ? ...

Alopat — pon bře 20, 2017 2:45 am

Zkus se podívat na ruskou ovesnou mouku tolokno (slovansky tolkbno, slovinsky tlakno, polsky tlokno, od slova tlak, tlouci; tlučená) - tradiční způsob výroby je den a noc namáčení v řece, přes den paření (bobtnání) na sítu u kamen a poté následuje sušení až pražení v peci, dřívější zdroje hovoří o nádobě na horkých kamenech - chuť odpovídá různým barevným odstínům mouky. Nebo celozrnný žitný kváskový chléb, který je spolu se sedlým mlékem prověřen generacemi našich předků. Přeci to vše teď nehodíš do stoupy - pohanku s rutine, ovesný šlem a beta glukany.

Vařená rýže (máčená natural) má méně výživných látek - bílkovin, alkalických minerálů a prebiotické vlákniny než obiloviny, bílá takřka žádné, ale neobsahuje již antinutriční látky z hnědého obalu, což je významné plus. Parboiled mi moc nechutná. Paleo nemá tak úplně pravdu, lepek byl nalezen na zubech Afričanů z období před 3,4 - 4 miliony let a na štěpení (i vařeného) škrobu amylázou jsou hominidé považovaní za vývojového předchůdce člověka geneticky adaptováni vlastní tvorbou tohoto enzymu odhadem 2 miliony let - co drasticky škodí je bělení (oxidace) mouky, jedovaté chemické přísady a průmyslová výroba potravin s obsahem rafinovaných rostlinných olejů. V období paleolitu lidé přijímali 35-45% energie ze sacharidů (větší fyzická aktivita), včetně obilných zrn.

Ajaj, a co potom základní pokrm prostých lidí pražmo – na pánvi či v plochém pekáči opražená nezralá obilná zrna. Jedlo se většinou rozdrcené, smíchané s mlékem nebo vodou na kaši. Svátečnější pražmo bylo smíchané s ovocem a mlékem.

http://zkvaseno.blogspot.cz/2014/10/oves.html
http://www.beetsandbones.com/tolokno-or ... -porridge/
http://articles.mercola.com/sites/artic ... -diet.aspx

Ve dnech konzumace brambor, rýže - byť natural a pohanky budeš mít málo životně důležité prebiotické vlákniny, ale možná to vyvážíš rezistentním škrobem. V paleolitu byl vzhledem k nízkokalorické potravě příjem vlákniny dokonce 100 gramů denně.

Z nahrazení krupicové kaše ovesným toloknem budou mít radost a zdravotní prospěch především malé děti a z celozrnného žitného nejlépe kváskového chleba většina dospělých. Jedná se o tradiční potraviny a výrobní postupy prověřené tisíciletími.

SemTamTuPrídem — pon bře 20, 2017 9:16 am

Alopat : Ďakujem za hodnotný príspevok...

No čo sa týka zvyklostí nejakých národov, atď, nemusí to byť vždy o tom, že tie zvyklosti sú v harmónií so zažívaním... Napr. na Slovensku je zvyk jedávať halušky s bryndzou a zapíjať mliekom... Neznamená to vôbec, že je to takto ideálne stráviteľné. Rovnako to bude aj s ovsom.... Kvasený ovos v kombinácii napr. s kefírom v ktorom sú rozmixované dozreté banány + maslo, škorica, 2-3 štipky himalájskej soli chutí DOBRE, ale to neznamená, že je to dobre stráviteľné. Rovnako aj taký jablkový koláč je trádiciou asi vo viacerých krajinách po svete, jedáva sa storočia, a ... nie len že nebude ideálne stráviteľný, ale nebude ani zdravý....ani keď bude urobený z celozrnej múky. Aspoň môj názor (aj keby sa tam nepridal cukor).

K tým betaglukánom v ovse........ Áno, ovos je určite výživný (po tom kvasení/fermentovaní), ale ako som napísal, keď sa je uvarený len sám o sebe so soľou a korením, tak chutí hnusne.... Tá hnusná kyslosť (iná, ako kyslosť kefíru či jogurtu).... Aspoň mne je to vyslovene odporné. Vidím to jedine tak, že by som (keďže kefír mám každý deň) to urobil takto :
5 dní v týždni jesť kefír len s banánmi a maslom (+ pernikové korenie alebo škorica, himalájska soľ dve štipky), pričom zbytok sacharidov doplniť o niekoľko hodín konzumáciou naklíčenej a deň vykvasenej a uvarenej pohánky (NIE JE KYSLÁ, a to je super), alebo naklíčenej (bez kvasenia, lebo kvasená by bola kyslá, na rozdiel od pohánky) varenej ryže, s prídavkom masla, soli a nejakého korenia. Za tou porciou si dať mäso alebo vajíčka (ako kedy) s tukom (maslo, masť, slanina) a zeleninou. Určite sa bude menej byť klíčená/kvasená pohánka či klíčená ryža natural s mäsom, než s kefírom.
2 dni v týždni jesť kefír s banánmi, maslom a kvaseným ovsom.... spolu. ... Nerád by som sa vzdal ovsa, ale som ho schopný kvasený ovos (iný ani nechcem) zjesť len v takejto kombinácii...
Na druhej strane si myslím že by určite moje telo bez ovsa nestrádalo, keďže konzumujem dostatok kvalitných potravín, hlavne živočíšnych. Kvalitná klíčená a kvasená varená pohánka a klíčená varená ryža natural by mohli byť mojou dennou súčasťou (v menšom množstve, asi cca 70g v surovom a suchom nenaklíčenom stave vážené) ako jedlo bez toho, aby som ich musel rozmixované zmiešať s kefírom. U kvaseného ovsa by to bez toho zmiešania nešlo.
Teraz neviem čo by bolo väčšie zlo - vykašlať sa na ovos a nejesť ho, alebo ho jesť 2x týždenne, ale v kombinácii s kefírom a v kefíre rozmixovanými banánmi (ktoré v ňom už hotovom kvasili cez noc v izbovej teplote). Je však pravda, že som nejaký zahlienený odvtedy, odkedy som ku kefíru s banánmi a maslom (čo mi samo o sebe nerobí problém) pridal rozmixované klíčené a/alebo fermentované varené obilniny...

Xion — úte bře 21, 2017 4:49 am

Klicky su uz povazovane za zeleninu. Po uvareni sa na tom nic nezmeni. Tazke s kefirom sa to moze.

Ovos je asi najchutnejsia obilovina, ma najviac tukov, betaglukany, ked odhliadnes od toho, ze obsahuje lepok, tak je to asi najvyzivnejsia a zaroven najchutnejsia obilovina. Neviem, preco ho kvasis, asi kvoli odstraneniu anti-nutrientov? Bohuzial, neobsahuje ziadnu fytazu, takze antinutrienty sa neodstrania ani kvasenim. Musis tam pridat fytazu z nejakeho ineho zdroja, napriklad nadrtenej raze, alebo pohanky. Problem kvasenia je, ze naozaj pokazi chut toho ovsa, mne to tiez vadilo. Inak chutovo su ovsene vlocky super, aj samotny uvareny ovos.
Ten postup odstranenia antinutrientov u ovsa je nasledovny: hrncek ovsa zaliat teplou vodou, okolo 37-45 stupnov, zrazit pH, napriklad jablcnym octom (da sa pouzit aj prave kefir alebo podmaslie, ci citronova stava), cca 1 cajova lyzicka jablcneho octu 5% na 2dcl vody a pridat jednu polievkovu lyzicu nadrtenej raze alebo pohanky. Zamiesat, a najlepsie uchovat v teple niekolko hodin, najlepsie cez noc. Pri teplote 45 stupnov enzymi pracuju najrychlejsie a do 3 hodin by malo byt po antinutrientoch. Najlepsie to nechat cez noc 8-10 hodin, samotnym dlhsim macanim sa stava ovos este lahsie stravitelnejsi. Ale ak ho predtym klicis, a potom uvaris, to staci na odstranenie antinutrientov. A tam by uz nebola nakysla chut.

SemTamTuPrídem — úte bře 21, 2017 10:14 am

XION : Dakujem pekne za typ ... Aspon konecne pouzijem moja dva jogurtovace (s 1L a 1,5L nadobkou), ktore nepouzivam asi rok, odkedy si robievam miesto jogurtu kefir...
Skusim to osobne takto s tym ovsom, kedze velm problematicky klici, asi len kazde druhe zrno....
12 hodin namocene v cistej vode, 24 hodin klicene (aby sa tam aspon prebudili urcite procesy), a potom rozmixovane s vodou a citronovou stavou + s pohankovou drtou, a takych 12 hodin fermentovane v jogurtovacoch (budem musiet pouzit oba). Ak bude kysla chut, vyhodim to (lebo kedze z toho este nebudu klicky za ten den, tak to miesat s kefirom nechcem...), a najblizsie to skusim v jogurtovacoch kvasit len 6 hodin. Ak nebude hnusna kysla chut, zjem to s mäsom a tukom.
Pisal si, ze by mali stacit 3 hodiny v teplote 45 stupnov (tolko maju moje jogurtovace). Ale mne to pride malo... 12 je mozno vela, mozno nie. Skusim najprv 12 hodin, a ked to bude vela (= zla chut), skusim 6 hodin... Dakujem za typ.

Xion — úte bře 21, 2017 4:08 pm

Mach recht, s tymi 3 hodinami som sa sekol. To plati pre psenicu, raz a jacmen.
U ovsa je to fakt dlhsie, lebo tam pridavas fytazu externe. Presny cas ale neviem dohladat, testovanie z jednej stranky mam len na tie 3 veci (psenica, raz a jacmen). Takze u ovsa to moze byt kludne aj 6 alebo 8 hodin. Ktovie... chcelo by to otestovat, ale na to treba rozbory z nejakeho labu, co vie odmerat, o kolko poklesli antinutrienty. Urcite to ale bude fungovat na ovsenu muku a ovsene vlocky. Na cely ovos to nemam nijak zarucene, je to len predpoklad, ze to bude fungovat... minimalne sa vsak zlepsi namocenim stravitelnost.

edit: aha, tak uz viem, aj ked to netestovali, bude to fungovat asi aj na cely ovos. Je to preto, ze pri natural ryzi je to rovnako, nema fytazu, a tu testovali, takzvanym accelerated fermentation (ze sa vlastne postupne vytvorila kvasiaca kultura, ze sa pouzivala stale ta ista voda dokola), ta bola casom tak efektivna, ze odstranila 96% antinutrientov (da sa to dohladat cez net, ako accelerated fermentation, natural rice) http://www.kitchenstewardship.com/2010/ ... mentation/

Cize, je predpoklad, ze to bude rovnako fungovat u ovsa, ale nieje to zarucene. Pretoze to accelerated fermentation vytvori vlastne kvaskovu kulturu a ta to rozklada vlastnymi enzymami. Ale kedze sa dostane aj dovnutra zrnka ryze (aj tak antinutrienty su hlavne v obale), je velky predpoklad, ze sa aj externe pridana fytaza dostane dovnutra supky a spravi svoju pracu. Zarucit sa to ale neda (uz vela krat experiment dokazal aj nepredpokladane tvrdenie)... cize da sa povedat, ze s velkou pravdepodobnostou je ocakavane, ze ked ovos namocis spolu s tou pohankou ako som napisal, ze to odstrani vacsinu antinutrientov... ty to ale predtym este klicis, takze to uz fakt odstranis antinutrienty len tym o velku mieru (klicenie ale skor odstranovalo antinutrienty az pri dlhsom kliceni, teda nie 1-2 dni, ale skor 3-4).

SemTamTuPrídem — úte bře 21, 2017 4:36 pm

Xion, ja by som klicil ovos kludne take 3 dni, ale ked kazde druhe zrno neklici, tak mi neostava inak nez dat tomu kliceniu len 24 hodin, nech tie zrna co nikdy nevyklicia, nezacnu hnit...
Inak to s tym odlievanim tekutiny z kvasenia do dalsej varky skusim (no aj spolu s tym, ze dam rozmixovany jemnucko nakliceny ovos kvasit s pohankovou drtou)... Hoci tej tekutiny (zabudol som ako sa jej odborne hovori) bude malo, mozno tak pol deci, deci.
Ach, ovos ovos.....
Ale tu uz na tuto temu nepisme, je to o topic o mliecnych produktoch. A este raz, dakujem za info

SemTamTuPrídem — pát bře 24, 2017 8:09 pm

Ahojte.
Myslíte, že mi strávi do troch hodín 6,5dcl dostatočne dozretého kefíru, v ktorom cez noc v izbovej teplote fermentovali aj dva rozmixovane banány (asi 250g) s prídavkom škorice, spolu teda "tekuté jedlo" pekne "predtrávené", o objeme 9dcl ? Pýtam sa preto, lebo momentálne som na IF protokole (prerušovaný pôst) 18/6, ale rád by som ho okresal na 20/4, pričom do toho chcem vtesnať 250g tukov, 100g sacharidov a nejakých 80g bielkovín.

Je mi jasné, že ak chcem zjesť druhé jedlo 3 hodiny po tom prvom, tak to prvé musí byť rýchlo stráviteľné, ale zároveň v mojom prípade najmenej energetické (čiže kombinácia hlavne bielkovín a sacharidov a najmenej tukov, pretože tie zastýia na najdlhší čas), aby to druhé jedlo bolo konzumované pri pocite aspoň slabučkého hladu.

Druhé jedlo by bolo buď mäso alebo vajíčka, príloha maslo, masť, trochu zeleniny.
K jedlám si vždy dávam tabletku "Digestive Enzymes" od Swanson.

Dôvod prečo chcem skrátiť "stravovacie okno" zo 6 hodín na 4 je taký, že budem vedieť stihnúť viac vecí za deň, a zároveň budem dlhšie lačniť (lepšia deaktivácia mTOR).

Možno dôležité - pred prvým jedlom vždy cvičím (čiže cvičenie nalačno), a to by malo rozhorieť tráviaci oheň, a tým pádom aj pomôcť rýchlejšie stráviť kefír s banánmi, že ?

Ďakujem za názor.

Jarda — ned dub 02, 2017 10:22 am

SemTamTuPrídem píše:

O.K., pán Jarda.
Dnes som si dal kefír s maslom a banánmi (ktoré v kefíre rozmixované kvasili cez noc v izbovej teplote), bez kvaseného ovsa či klíčenej a k tomu deň kvasenej pohánky.
Potom som (pred mäsom - druhé jedlo) samostatne zjedol kvasený ovos, dal som si ho s maslom a soľou, mleté farebné korenie.... FUUUUUJ.... Vyslovene sa mi to chuťovo hnusilo, dojedol som to s odporom.
Taký kvasený ovos sa v kefíre a so sladkými banánmi chuťovo "stratí", alebo zneutralizuje tak, že to vo výsledku chutí dobre. Ale samotný ? FUJ, aspoň mne sa z jeho chuti dvíha žalúdok...
Som zvedavý na samostatnú klíčenú a deň kvasenú pohánku, keď si ju dám len s maslom, a za tým mäso s maslom, zeleninou. Klíčená pohánka a k tomu krátkodobo kvasená (samozrejme potom uvarená) už nebude tak celkom škrob. Iné mi neostáva. Chcem jesť 2 jedlá denne, a prijať nejakých 110g sacharidov/deň.
Ak nebude dobre chutiť sama o sebe ani pohánka (klíčená, krátkodobo kvasená a potom uvarená), tak budem zbytok sacharidov (mimo 2 banány, kefír, deci cviklovej kvasenej šťavy denne, asi 50ml ananásovej šťavy denne) dopĺňať klíčenou a varenou jazmínovou ryžou natural...
Škoda, že kombinácia kefíru a kvasenej varenej obilniny (resp. ŽIADNEJ obilniny) nie je vhodná..... Zdá sa mi, že som to aj tak pociťoval (hoci nevoľno mi nebolo), len som si to nechcel priznať...

Ale predsa len otázka.... Kombinácia kefíru s klíčenou a uvarenou pohánkou by sa tiež "bila" ? Či v tomto prípade to už nie je také zrejmé ? ...

Na to odpovědět nedovedu a vyzkoušené to nemám, ale jak jsem psal ajurvéda vůbec nedoporučuje míchat obilí s kvašeným mléčným produktem.

Jarda — ned dub 02, 2017 10:24 am

Alopat píše:

Zkus se podívat na ruskou ovesnou mouku tolokno (slovansky tolkbno, slovinsky tlakno, polsky tlokno, od slova tlak, tlouci; tlučená) - tradiční způsob výroby je den a noc namáčení v řece, přes den paření (bobtnání) na sítu u kamen a poté následuje sušení až pražení v peci, dřívější zdroje hovoří o nádobě na horkých kamenech - chuť odpovídá různým barevným odstínům mouky. Nebo celozrnný žitný kváskový chléb, který je spolu se sedlým mlékem prověřen generacemi našich předků. Přeci to vše teď nehodíš do stoupy - pohanku s rutine, ovesný šlem a beta glukany.

Vařená rýže (máčená natural) má méně výživných látek - bílkovin, alkalických minerálů a prebiotické vlákniny než obiloviny, bílá takřka žádné, ale neobsahuje již antinutriční látky z hnědého obalu, což je významné plus. Parboiled mi moc nechutná. Paleo nemá tak úplně pravdu, lepek byl nalezen na zubech Afričanů z období před 3,4 - 4 miliony let a na štěpení (i vařeného) škrobu amylázou jsou hominidé považovaní za vývojového předchůdce člověka geneticky adaptováni vlastní tvorbou tohoto enzymu odhadem 2 miliony let - co drasticky škodí je bělení (oxidace) mouky, jedovaté chemické přísady a průmyslová výroba potravin s obsahem rafinovaných rostlinných olejů. V období paleolitu lidé přijímali 35-45% energie ze sacharidů (větší fyzická aktivita), včetně obilných zrn.

Ajaj, a co potom základní pokrm prostých lidí pražmo – na pánvi či v plochém pekáči opražená nezralá obilná zrna. Jedlo se většinou rozdrcené, smíchané s mlékem nebo vodou na kaši. Svátečnější pražmo bylo smíchané s ovocem a mlékem.

http://zkvaseno.blogspot.cz/2014/10/oves.html
http://www.beetsandbones.com/tolokno-or ... -porridge/
http://articles.mercola.com/sites/artic ... -diet.aspx

Ve dnech konzumace brambor, rýže - byť natural a pohanky budeš mít málo životně důležité prebiotické vlákniny, ale možná to vyvážíš rezistentním škrobem. V paleolitu byl vzhledem k nízkokalorické potravě příjem vlákniny dokonce 100 gramů denně.

Z nahrazení krupicové kaše ovesným toloknem budou mít radost a zdravotní prospěch především malé děti a z celozrnného žitného nejlépe kváskového chleba většina dospělých. Jedná se o tradiční potraviny a výrobní postupy prověřené tisíciletími.

Tak v tom máte jistě pravdu až na to že původní druhy obilovin se již moc nevyskytují a bylo by tedy třeba je cíleně shánět, nicméně dá se to. Existují naštěstí uzavřené komunity fandů zdravé stravy, kde se tyto původní plodiny pěstují a to platí hlavně pro Italy, tam je takových možností docela dost.

Jarda — ned dub 02, 2017 10:30 am

Xion píše:

Klicky su uz povazovane za zeleninu. Po uvareni sa na tom nic nezmeni. Tazke s kefirom sa to moze.

Ovos je asi najchutnejsia obilovina, ma najviac tukov, betaglukany, ked odhliadnes od toho, ze obsahuje lepok, tak je to asi najvyzivnejsia a zaroven najchutnejsia obilovina. Neviem, preco ho kvasis, asi kvoli odstraneniu anti-nutrientov? Bohuzial, neobsahuje ziadnu fytazu, takze antinutrienty sa neodstrania ani kvasenim. Musis tam pridat fytazu z nejakeho ineho zdroja, napriklad nadrtenej raze, alebo pohanky. Problem kvasenia je, ze naozaj pokazi chut toho ovsa, mne to tiez vadilo. Inak chutovo su ovsene vlocky super, aj samotny uvareny ovos.
Ten postup odstranenia antinutrientov u ovsa je nasledovny: hrncek ovsa zaliat teplou vodou, okolo 37-45 stupnov, zrazit pH, napriklad jablcnym octom (da sa pouzit aj prave kefir alebo podmaslie, ci citronova stava), cca 1 cajova lyzicka jablcneho octu 5% na 2dcl vody a pridat jednu polievkovu lyzicu nadrtenej raze alebo pohanky. Zamiesat, a najlepsie uchovat v teple niekolko hodin, najlepsie cez noc. Pri teplote 45 stupnov enzymi pracuju najrychlejsie a do 3 hodin by malo byt po antinutrientoch. Najlepsie to nechat cez noc 8-10 hodin, samotnym dlhsim macanim sa stava ovos este lahsie stravitelnejsi. Ale ak ho predtym klicis, a potom uvaris, to staci na odstranenie antinutrientov. A tam by uz nebola nakysla chut.

Zajímavý postup a zní to celkem logicky. Sám to nedovedu posoudit, obilí nejím mnoho let žádné natož s mléčným produktem a třeba se to dá i když to ajurvéda nedoporučuje. Ono bude asi hodně záležet zda daný jedinec je, nebo není schopen štěpit konkrétní látky obsažené v takovém jídle, tedy podle všeho to nebude pro každého.

Dagmara — ned dub 02, 2017 2:34 pm

Chtěla bych se podělit o zkušenost. Měla jsem v mražáku kefírové houbičky pro případ, že by se s těmi co jsem používala něco stalo a celkem jsem na ně zapoměla. Když jsem na ně narazila, tak jsem zjistila, že tam jsou víc jak dva roky. Chtěla jsem je vyhodit, neb jsem si říkala, že je po nich i tak vypadaly ale pak jsem si řekla, že to přece jenom zkusím je oživit. Světe div se ony dělají kefír jako o život. Nenapadlo by mě, že tak dlouho vydrží

LamalovaK — stř kvě 03, 2017 8:59 am

Odolné houbičky

Bettak — pon kvě 08, 2017 3:53 pm

S kefírem jsem začátečník, vyrábím ho v syrovém mléce, nepřevařuji.
Nevím co dělám dobře, nebo blbě.

První kefír, který jsem si troufl vypít, byl hezky hustý, voňavý, nakyslý a chutnal dost podobně jako z obchodu.
Udělal se hodně rychle, (cca za den a pak ještě dva dny v lednici) když jsem ho vyrobil v pozůstatku předchozího kefíru, který jsem raději vylil.

Druhým už jsem si nebyl tak jistý, přišlo mi, že některé jeho malé části byly jakoby zkažené. Ten byl v lednici již bez houbiček.

Čím to může být, špatným promícháním? starším mlékem, malým počtem houbiček? skladováním?

Možná přejdu na čerstvé mléko z obchodu,protože to syrové je k dispozici 1x týdně.

Díky za zkušeosti

Jarda — sob čen 10, 2017 10:31 am

Dagmara píše:

Chtěla bych se podělit o zkušenost. Měla jsem v mražáku kefírové houbičky pro případ, že by se s těmi co jsem používala něco stalo a celkem jsem na ně zapoměla. Když jsem na ně narazila, tak jsem zjistila, že tam jsou víc jak dva roky. Chtěla jsem je vyhodit, neb jsem si říkala, že je po nich i tak vypadaly ale pak jsem si řekla, že to přece jenom zkusím je oživit. Světe div se ony dělají kefír jako o život. Nenapadlo by mě, že tak dlouho vydrží

Zajímavá zkušenost, nicméně to ukazuje jak je příroda mocná.

Jarda — sob čen 10, 2017 10:33 am

Bettak píše:

S kefírem jsem začátečník, vyrábím ho v syrovém mléce, nepřevařuji.
Nevím co dělám dobře, nebo blbě.

První kefír, který jsem si troufl vypít, byl hezky hustý, voňavý, nakyslý a chutnal dost podobně jako z obchodu.
Udělal se hodně rychle, (cca za den a pak ještě dva dny v lednici) když jsem ho vyrobil v pozůstatku předchozího kefíru, který jsem raději vylil.

Druhým už jsem si nebyl tak jistý, přišlo mi, že některé jeho malé části byly jakoby zkažené. Ten byl v lednici již bez houbiček.

Čím to může být, špatným promícháním? starším mlékem, malým počtem houbiček? skladováním?

Možná přejdu na čerstvé mléko z obchodu,protože to syrové je k dispozici 1x týdně.
Těžko odhadnout, každé mléko se chová jinak a kefírky si na ně musí zvyknout. Spíše bych vydržel co to bude dělat po více dnech.
Díky za zkušeosti

ctihodnymuz — čtv čen 15, 2017 3:49 pm

Bettak píše:

S kefírem jsem začátečník, vyrábím ho v syrovém mléce, nepřevařuji.
Nevím co dělám dobře, nebo blbě.

První kefír, který jsem si troufl vypít, byl hezky hustý, voňavý, nakyslý a chutnal dost podobně jako z obchodu.
Udělal se hodně rychle, (cca za den a pak ještě dva dny v lednici) když jsem ho vyrobil v pozůstatku předchozího kefíru, který jsem raději vylil.

Druhým už jsem si nebyl tak jistý, přišlo mi, že některé jeho malé části byly jakoby zkažené. Ten byl v lednici již bez houbiček.

Čím to může být, špatným promícháním? starším mlékem, malým počtem houbiček? skladováním?

Možná přejdu na čerstvé mléko z obchodu,protože to syrové je k dispozici 1x týdně.

Díky za zkušeosti

V běžném obchodě se ale mléko neprodává: jde o výrobek, který vznikl tak, že čerstvé mléko z kravínů je odstředěno, jsou z něj separovány jednotlivé frakce (mléko samo je emulzí různých ingrediencí), a pak je zase finálovka namíchána dle zadání obchodu, věc je homogenizována a "přežahlá" vysokou teplotou (vyšší než 100°). Tím jsou zničeny či poškozeny mnohé enzymy, které napomáhají jeho snadnému zakysání a též lepšímu trávení.

Nickname — čtv čen 15, 2017 10:38 pm

ctihodnymuz
ten blábol co jste napsal myslíte vážně? Vy z toho ještě uděláte za chvíli vědu
pohledal jsem Vám něco kde z toho vědu jako Vy nedělají... https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10003 ... v-mlekarne

Bettak
tak jak píšete. V obchodech to co prodávají pod názvem ,,čerstvé mléko,, je lepší než UHT v krabici
V tom stejném pořadu je rozhovor i s malým bio zemědělcem, který když chce prodávat mléko jako v obchodě, tak ho musí ošetřit
tou minimální teplotou co dává legislativa. UHT podle něho už by nenazýval vůbec mlékem, ale výrobkem z mléka!

Xion — pát čen 16, 2017 1:19 pm

Nickname píše:

➡ ctihodnymuz
ten blábol co jste napsal myslíte vážně? Vy z toho ještě uděláte za chvíli vědu
pohledal jsem Vám něco kde z toho vědu jako Vy nedělají... https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10003 ... v-mlekarne

Tiez som pozeral s vyplestenymi ocami, co popisal.. bohemilk obcas kupujem, na vyrobu kefiru, jedno z tych kvalitnejsich mliek. U Bio-mliek su este vyssie normy, a tie su tiez klasicke obchodne mlieka.
Niekde to hentak mozno robia, ale urcite nie u mliek, ktore su oznacene ako cerstve. (vacsinou vo flasi, s trvanlivostou max 7-10 dni) A ta pasterizacia prebieha na 72 stupnov, vola sa to setrna pasterizacia. Homogenizacia je len rozbitie velkych tukovych zhlukov na mensie, robi sa to pri vysokych otackach, ale je to len mechanicky postup. Horsie je to u krabicovych mliek s trvanlivostou 3 mesiace, tam je pouzita aj UHT, vysoka pasterizacia, ale to mlieko ani nekysne. To je jasne, ze to kupuje len magor... ale treba odlisit tieto krabicove mlieka (netreba ich ani skadovat v ladnicke, uz to je do oci bijuce), a cerstvych mliek, ktore treba udrzovat v chlade a max 7-10 dni.

Alopat — pát čen 16, 2017 4:05 pm

Pánové, na každý argument se najde protiargument, např. z hlediska níže vyvrácené teorie překyselení organismu je krabicové UHT mléko výhodnější díky zničení enzymu xantioxidáza, který se účastní katabolismu purinů s tvorbou kyseliny močové. To je přeci to, na co si vegetariánská sekta hystericky stěžuje, že ta trocha bílkovin v mléce překyseluje, přitom je všeobecně známo, že se při jejich trávení zvyšuje produkce HCl a vstřebávání vápníku, který pak odvádí kyselé odpadní produkty metabolismu těchto bílkovin a purinů z nich a těmi světélkujícími testy se alespoň na trávení masa ověřilo, že zvýšené množství vápníku v moči pochází z potravy a ne z kostí. Takže už zbývá hlídat pouze správný poměr sodíku k draslíku a jeho nedostatek v podobě zeleniny. Ostatně na to úzkostlivě klade důraz Gersonova terapie. A že je ohřevem zničena alkalická fosfatáza nutná pro výstavbu kostí, je snad někdo z Vás ještě v růstu jako telata?

Příčinu osteoporózy je tedy třeba hledat jinde - nedostatek Vitamínu D, zvýšená tvorba parathormonu a estrogenní dominance, vyčerpání osteoblastů při nadměrném příjmu vápníků a současném nedostatku hořčíku pro stavbu kosti a jeho vyplavování za účelem udržení viskozity krve - hořčík totiž krev ředí, vápník ji zhušťuje a máte konečnou příčinu srdečních kolapsů upocených sportovců, běžců a zahradníků.

Homogenizované mléko a margarín (rostlinné oleje) se dávají do souvislosti s infarkty, problém je, že se tyto technologie začaly používat ve stejné době, tudíž se neví, co škodí víc. Nicméně si myslím, že při vyvážené stravě, zdravé střevní mikroflóře (kvašená zelenina a kysané mléčné výrobky, vláknina především rozpustná a rezistentní škrob) a dostatku kyseliny listové se není třeba strašit. Na každé potravině se nějaká moucha a antinutrient najde, ale co nechápu je homogenizace, když na výrobu polotučného mléka stačí pouze sebrat smetanu. Mléko také přirozeně obsahuje estrogen a přebytek vápníku v poměru k hořčíku, který se však dá regulovat stravou.

V tom je ta zrůdnost, že si to nebezpečí a sčítání zátěží lidé ani neuvědomují a pak stačí nepříznivá kombinace kuřáka pijícího po ránu kvůli snadné stolici (zavodnění) a místo snídaně (sacharidy) půl litru průmyslově vyrobeného mléka, přes den popíjejícího 1-2 lahve kolové limonády s cukrem a zároveň využívajícího fast food smažený na rostlinném oleji a je jako u mého švagra a mnohých jiných vymalováno.

https://www.westonaprice.org/health-topics/know-your-fats/milk-homogenization-heart-disease/
https://skramlikova.wordpress.com/2017/01/20/kdyz-mleko-tak-nehomogenizovane/
http://www.bezpecnostpotravin.cz/pohlavni-hormony-v-mlece-a-vejcich-v-trzni-siti.aspx?laos=77
https://www.badatel.net/ako-pasterizovane-mlieko-doslova-nici-nase-kosti-zvnutra-a-zivi-rakovinu/

Moonika — pát čen 16, 2017 6:36 pm

Bettak píše:

Možná přejdu na čerstvé mléko z obchodu,protože to syrové je k dispozici 1x týdně.

Díky za zkušeosti

môžete si to domáce mlieko namraziť do zásoby

ctihodnymuz — pát čen 16, 2017 6:52 pm

Moonika píše:

môžete si to domáce mlieko namraziť do zásoby

To asi nemožete ... mléko (nebo pivo) se namražením nevratně (a pro původní účel nepoužitelně) změní ...
Ale vy jste to jistě myslela ironicky a já dávám zcela nadbytečnou hlášku pro naprosté neznalce.

Deane — pát čen 16, 2017 8:30 pm

A ja tu mám suprovú ovčiu žinčicu, je lepšia než všetky Vaše jogurty a krabicové mlieka.

Moonika — pát čen 16, 2017 11:36 pm

Deane píše:

A ja tu mám suprovú ovčiu žinčicu, je lepšia než všetky Vaše jogurty a krabicové mlieka.

suprová môže byť ale žinčica sa zahrieva na vyššiu teplotu takže sa asi väčšina prospešných baktérií zlikviduje, na rozdiel od bežnej srvátky po syre. (keď si prídete , hocikedy vám zdarma dám koziu srvátku po syre alebo tvarohu, prasa nechovám a všetku ju nezužitkujem a ľúto mi je vylievať ju)

Moonika — pát čen 16, 2017 11:41 pm

ctihodnymuz píše:

To asi nemožete ... mléko (nebo pivo) se namražením nevratně (a pro původní účel nepoužitelně) změní ...

Pre pôvodný účel by malo byť naďalej použitelné obzvlášť keď riedite pol na pol s čerstvým(rozmrazené kozie sa trochu horšie syrí), keď mám v zime málo mlieka(kozie domáce), vždy si časť mlieka zmrazím a časť dám čerstvého a normálne sa s z neho dajú robiť jogurty, syry, acidko(kefír som dlhšie nerobila), baktérie dodávam po rozmrazení pri určitej teplote, podľa toho čo robím

Deane — sob čen 17, 2017 3:05 pm

Srvátka je len kyslá voda. Hustá žinčica aj zasýti.

ctihodnymuz — ned čen 18, 2017 1:03 pm

Moonika píše:

Pre pôvodný účel by malo byť naďalej použitelné obzvlášť keď riedite pol na pol s čerstvým(rozmrazené kozie sa trochu horšie syrí), keď mám v zime málo mlieka(kozie domáce), vždy si časť mlieka zmrazím a časť dám čerstvého a normálne sa s z neho dajú robiť jogurty, syry, acidko(kefír som dlhšie nerobila), baktérie dodávam po rozmrazení pri určitej teplote, podľa toho čo robím

Shodou okolností jsem kozy roky měl a s kozím mlékem nakládal různými způsoby. Proto jsem drze tvrdil, že zmražené a rozmražené je prostě už naprd. (stejně jako pivo ) Pokud ale někomu tyto věci chutnají, klidně ....

Moonika — pon čen 19, 2017 10:24 am

ctihodnymuz píše:

Shodou okolností jsem kozy roky měl a s kozím mlékem nakládal různými způsoby. Proto jsem drze tvrdil, že zmražené a rozmražené je prostě už naprd. (stejně jako pivo ) Pokud ale někomu tyto věci chutnají, klidně ....

Treba to vedieť urobiť tak aby to chutilo, napr tvaroh z kozieho by som určite nerobila pomalým klasickým zakysávaním 3dni a pod. ale urýchleným , pridaním baktérií, vtedy sa tam neprejaví kozia pachuť. atď... Konečne som si uvedomila koho mi tak pripomínate a že sa tu vlastne z fóra stratil prispievateľ martina(xy):D

ctihodnymuz — pon čen 19, 2017 7:52 pm

Kozí mléko vůbec žádnou pachuť nemá, je lahodné. Toho se docílí ale jen tím, že jsou kozy celý den venku, i v zimě, pasou se, mají pestrou stravu - koza ráda přikusuje kdeco rostlinného, i stromky, různé ... mají absolutně čisté chlévy (opravdu čisté) .... a dále, ani na pastvě, tím spíše NE doma, nepřijdou do styku s kozlem. Je nutno to chovat odděleně. I třičtvtěletý kozlík, synáček, už (na podzim) svým pižmem navoní mléko mámy, takže konec.

Moonika — pon čen 19, 2017 11:31 pm

ctihodnymuz píše:

Kozí mléko vůbec žádnou pachuť nemá, je lahodné. Toho se docílí ale jen tím, že jsou kozy celý den venku, i v zimě, pasou se, mají pestrou stravu - koza ráda přikusuje kdeco rostlinného, i stromky, různé ... mají absolutně čisté chlévy (opravdu čisté) .... a dále, ani na pastvě, tím spíše NE doma, nepřijdou do styku s kozlem. Je nutno to chovat odděleně. I třičtvtěletý kozlík, synáček, už (na podzim) svým pižmem navoní mléko mámy, takže konec.

To ja viem, keby nebolo lahodné tak ich nechovám:) za normálnych okololností je bez pachute ale raz keď som raz skúšala robiť tvaroh po starom, t.j. nechať prirodzene skysnúť, a to trvalo 3dni tak po tých 3dňoch už tam bolo cítiť pachuť, pokiaľ zakysávam na tvaroh pomocou pridania kultúr je to oveľa rýchlejšie(1deň) a absolútne bez pachute

Deane — stř čen 21, 2017 8:36 am

Moonika píše:

Konečne som si uvedomila koho mi tak pripomínate a že sa tu vlastne z fóra stratil prispievateľ martina(xy):D

Je to choré ak si dá chlap meno ktoré z neho robí ženu. Bolo tam číslo 72.

Deane — stř čen 21, 2017 8:50 am

S kozím mliekom som mal skúsenosti v dávnej minulosti keď som chodil pásť ako chlapec kozy a ja som to mlieko nepil. Jedna babka u nás mala dve kozy a robila tvaroh, piekla z neho koláče a nič z nich nebolo cítiť. Určite nepridávala žiadne baktérie.
Chuť mlieka ovplyvní to čím sa zviera kŕmi, kravám keď sme dávali výpalky, vtedy som to mlieko nevypil. Koza by to nezožrala. Vtedy (v 60-tich rokoch) sa moc o účinkoch kozieho mlieka nehovorilo, kozie mlieko pil málokto, dávalo sa prasatám. Kozy boli v stajni kde ležali vo svojich výkaloch poliatych vlastným močom a mlieko smrdelo. Babka ktorú som spomenul mala kozy vždy v čistom. A jej kozy sa pásli na poli za domom a neohrýzali kdečo.

Moonika — stř čen 21, 2017 9:33 am

Deane píše:

S kozím mliekom som mal skúsenosti v dávnej minulosti keď som chodil pásť ako chlapec kozy a ja som to mlieko nepil. Jedna babka u nás mala dve kozy a robila tvaroh, piekla z neho koláče a nič z nich nebolo cítiť. Určite nepridávala žiadne baktérie.
Chuť mlieka ovplyvní to čím sa zviera kŕmi, kravám keď sme dávali výpalky, vtedy som to mlieko nevypil. Koza by to nezožrala. Vtedy (v 60-tich rokoch) sa moc o účinkoch kozieho mlieka nehovorilo, kozie mlieko pil málokto, dávalo sa prasatám. Kozy boli v stajni kde ležali vo svojich výkaloch poliatych vlastným močom a mlieko smrdelo. Babka ktorú som spomenul mala kozy vždy v čistom. A jej kozy sa pásli na poli za domom a neohrýzali kdečo.

Keď niektoré dni dostanú veľa čerstvej lucerky tak cítiť trochu zmenenú nie takú dobrú chuť, a pritom keď sú na lucerkovom sene tak je mlieko ok, celkovo najchutnejšie a najneutrálnejšie mlieko majú v zime keď sú na sene, aj keď v tom sene majú širokú škálu rastlín. Inak kozy ak môžu preferujú kry, lístie , tanín v nich má účinok proti gastrointestinálnym hlístam takže sa staráme aby ich mali pravidelne a napr. dubové lístie tiež trochu mení chuť mlieka, ako píšete záleží čo žerú. My ich máme v čistom, takže z prostredia mlieko u nás pachute nezíska. Čo sa týka toho tvarohu pridávam laktobacily aby sa proces kysnutia urýchlil, tá moja skúsenosť s chuťou po pomalom dlhom kysnutí nie je len moja, zhodli sme sa na tom viacerí chovatelia. Môže to byť kľudne zaočkované aj jogurtom, kyslou smotanou alebo acidkom(kto nemá priamo kultúry), proste tam ide o urýchlenie prekysania

Deane — stř čen 21, 2017 3:29 pm

Predpokladám že mlieko pri výrobe kefíru cči jogurtu nepasterizujete. Niekto silne presviedča že hrozia choroby od kliešťov. Vtedy sme nič o enzýmoch nevedeli tak sme podľa ná vodu pasterizovali.

ctihodnymuz — stř čen 21, 2017 4:46 pm

Deane píše:

Je to choré ak si dá chlap meno ktoré z neho robí ženu. Bolo tam číslo 72.

Sice trošku odbočujeme od tématu vlákna, ale zareaguji.
Kouzlo i prokletí internetu je v tom, že se neznáme, nevidíme, neslyšíme, nevíme, kdo jsme. Chybí spousta informací, řeč těla, tón hlasu, minulost .... Mozek (podpořený temperamentem) na to reaguje tak (a dělá to přirozeně a dělá to každý), že si ty informace dodá, vymyslí si je. Reagujete tedy na svou projekci o tom člověku, ne na něj samotného. Je potřebí si to uvědomit a držet se v soudech a vyjádřeních o druhém trošku zpátky.
nickname martina72 vznikl zcela jednoduše a není v něm žádné tajemství - můj syn Martin se kdysi chtěl zaregistrovat na nějakém portálu, ale nickname m, mart, marti, martin, martin1, m72, mart72, martin72 nebyly volné, takže dal martina72 a to volné bylo. Já jsem tuto registraci prostě přebral .... a protože jsem starší člověk a už si nic moc nepamatuji, užívám tento nick i s heslem prvoplánově kde mohu (nejsem schopen si pamatovat ani nové nicky, natož hesla).
Je to tedy zcela prosté, milý Watsone .... a žádná choroba, týkající se převtělování muže v ženu, tam nefiguruje .... šlo o prostou lenost, pohodlnost ....
Nick pro tento portál jsem si změnil proto, že jsem již v minulosti byl vystaven poměrně urážlivým reakcím, způsobených právě nesmyslnými projekcemi do tohoto nicku. Je s podivem, jak se lidská povaha vůbec nemění, je to stejné jako před 30 lety, kdy internet v širším měřítku začínal, sám jsem to pár let programoval, bývylý programátor a spolubudovatel začátků internetu. Už tenkrát začaly podobné nepříjemnosti ....

Moonika — čtv čen 22, 2017 9:42 am

Deane: Radšej som sa tomu chcela vyhnúť lebo viem ako sa niektorí nad pasterizáciou pohoršujú-pasterizujem a potom pridávam kultúry ) . ale bola som v kontakte aj s chovateľmi nakazenými kl.encefalitídou z vlastného kozieho mlieka a proste mám z toho obavu, aj keď je to riziko dosť nízke.
ctihodnymuz: tipovala som podobné vysvetlenie, som opatrná v "súdení" , sama tu mám kvôli "technickým problémom:)" dva nicky

Deane — čtv čen 22, 2017 6:45 pm

Ja mám doma internet cca 20 rokov, v práci som pracoval na CNC, takže som používal počítač aj tam a kedysi ma to viac bavilo, teraz už som na niektoré veci lenivý, tiež nie som najmladší, vlasy biele ako sneh. už nepracujem, iba na chatke a doma. Na takéto fóra používam nicky a heslá ktoré nezabudnem, aj na internetbankingu a heslo sa dá aj poznačiť. Na fórum netreba predsa zložité heslo, veď peniaze mi z účtu cez toto fórum nikto nezoberie. Na takéto fóra mám univerzálne heslo a okrem toho comp, mobil aj tablet si ho pamätajú, sú synchronizované.
Kedysi ma môj nadriadený oslovoval "Dane", kolega ma tiež tak chcel osloviť ale jeho rozum to nezvládol tak mi povedal "Dean" (to je meno používané v Srbsku, kamarátov švagor sa tak volá) Tak som si z Dane a Dean urobil Deane a to používam už odkedy mám infernet. Je to snadné.

K tomu pasterizovaniu mlieka, ja s tým problém nemám, aj tak mlieko prakticky nepijem. Pri kefíri či acidku vidím pozitívum skôr v tých kultúrach a tie tam sú. Opravdu lepšie než dostať tú hnusobu od kliešťov. Preto ani tú žinčicu neriešim, tá je tiež ich zdrojom.
Tak končím, na zľavomate majú Tatralandiu za 12€, idem ju kúpiť. Po ceste sa zastavím na salaši na dobrú žinčicu.

ctihodnymuz — čtv čen 22, 2017 9:26 pm

V Srbsku to nebude Dean, anobrž Dejan. Jmenuje se tak můj kamarád.

Deane — pát čen 23, 2017 5:57 am

Ano, v Srbsku je Dejan, je aj Dean. Inak kamarát mal ženu z Vojvodiny, zo slovenskej dediny a otca mala z Bosny. Vojvodina je multijazyčná.
http://www.vyznam-baby-mena.com/n/Dean

Jarda — ned čec 16, 2017 10:39 am

Moonika píše:

Pre pôvodný účel by malo byť naďalej použitelné obzvlášť keď riedite pol na pol s čerstvým(rozmrazené kozie sa trochu horšie syrí), keď mám v zime málo mlieka(kozie domáce), vždy si časť mlieka zmrazím a časť dám čerstvého a normálne sa s z neho dajú robiť jogurty, syry, acidko(kefír som dlhšie nerobila), baktérie dodávam po rozmrazení pri určitej teplote, podľa toho čo robím

Zajímavá zkušenost, to bych ani nevěřil že to může fungovat.

marek15693 — sob bře 17, 2018 12:16 pm

Ak by sme chceli porovnat nutricne hodnoty kvalitnych ovcich produktov zo salasa - bryndza, zincica a mlieko, ako by to vyzeralo?

Da sa v pohode mrazit zincica? Alebo radsej vzdy cerstvu kupit?

Jarda — sob bře 17, 2018 1:36 pm

marek15693 píše:

Ak by sme chceli porovnat nutricne hodnoty kvalitnych ovcich produktov zo salasa - bryndza, zincica a mlieko, ako by to vyzeralo?

Da sa v pohode mrazit zincica? Alebo radsej vzdy cerstvu kupit?

Vůbec netuším zda někde ty nutriční údaje lze najít, teoreticky by to mohl mít výrobce nějak zjištěné, ale na salaši těžko to by musel být větší producent. Žinčici bych nemrazil to ji moc nesvědčí, spíše kupovat čerstvou a vydrží v chladničce.

marek15693 — sob bře 17, 2018 10:43 pm

Nasiel som toho vela, aj ked nie priamo co som chcel, väcsinou v anglictine.
http://www.cvzv.sk/ziv/Spanik3.pdf
http://www.mlekarskelisty.cz/upload/sou ... 3_i-vi.pdf

Jarda — ned bře 18, 2018 10:44 am

marek15693 píše:

Nasiel som toho vela, aj ked nie priamo co som chcel, väcsinou v anglictine.
http://www.cvzv.sk/ziv/Spanik3.pdf
http://www.mlekarskelisty.cz/upload/sou ... 3_i-vi.pdf

Tak vidíte a pokud by jste to chtěl i přesně odlišovat bylo by možné si ta nutriční data zadat do nutriční kalkulačky cronometer.com a pak by vše fungovalo automaticky.

zu_za_na — stř říj 17, 2018 9:49 am

Nadšeně hlásím, že jsem vyrobila svůj první jogurt a je to úplná paráda!
Děkuji moc pefimu za návod!!

Já jsem osoba líná a vzala jsem to tak jednoduše jak to šlo:
1)koupím čerstvé mléko z obchodu (bohužel pasterované, ale co už), nebo čerstvé od farmáře - použila jsem OLMA teď mám OLMA bio.

2) ohřála jsem ho na cca 40 stupňů (byli to teplejší než můj prst )

3) nalila do čistých skleniček, nasypala 1/2 kapsle probiotik od California GOLD (určitě nejlepší probiotika na trhu, sama na sobě cítím jak mi dělají dobře, ale počkejte na výsledky toho jogurtu!). Dávala jsem jen půl a půl kapsle, skleničky od přesnídávek. Do každé jsme ještě nalila zákys od Beskydu (farmářský, ano, někteří můžete být na tento termín alergičtí, prostě v obchodech ho nehledejte, tohle mám z lokálního obchůdku a opět, skvělá kvalita za super cenu 30 Kč/litr) a zamíchala, přiklopila víčko.

4) dala do pomalého hrnce na 16 hodin na 38°C (mám multicooker a má i program jogurty).

5) dnes ráno vyndala, dala na 3 hodiny do lednice a tradaaaa, domácí jogurt, krásné hustý (uznávám, že úplně holandia to ještě není) na světě! Super na tom je to, že tam máte spoustu bakterií, cenově to vyjde jen o chlup lépe než holandia (litr mléka min 20 Kč, holandia 0,5 kg za 20 Kč... Takže kecám! Vyjde to o polovinu levněji!!! )

5) snídám

Jaké máte zkušenosti s výrobou jogurtu? Pefi ještě psal, že dává inulin od valosunu, no já jsem na to moc šetřivá (ok, prostě jsem to vyzkoušela bez toho a funguje to taky).

Jogurtujete? Jsem z toho vážně nadšená, protože manžel kefir moc nemusí, ale bílé jogurty miluje a tohle jíst určitě bude, takže vyřešené zdravé jogurty!

pefi — stř říj 17, 2018 10:59 am

Par poznámek:
Pokud není mléko pasteurizované, je opravdu dobré ho převařit.
UHT mléko není ideální, ale běžné pasteurizované s cca 5 denní trvanlivostí je celkem O.K.
To, že je ve výrobě pasteurizované ještě neznamená, že to co koupíte v obchodě neobsahuje žádné nežádoucí bakterie - záleží na čistotě technologie mlékárny, proto i pasteurizované může mít smysl převařit.
Jogurt jde dělat i z bezlaktózového mléka.

Domácí jogurt asi nikdy nebude tak hustý jako to, co kupujete.
Každý kmen bakterie má trochu jinou teplotu, než jaká je optimální. Pro jogurtovací bakterie dělající hustý jogurt je optimální 43 stupňů, ale pro bakterie, které jsou zdravé (probiotika) je často optimální cca 37 stupňů. Takže nejlepší je na pár hodin teplota kolem 43, aby kleslo pH mléka (prevence množení bakterií ze vzduchu) a pak snížit na těch cca 37 aby se co nejvíc množily ty dobré bakterie.

Zkuste to příště bez zákysu - v tom zákysu může být mnohem víc bakterií, než které tam nasypete z probiotika a výsledkem může být těžká dominance zákysové bakterie a relativně málo těch z probiotického prášku - nekteré si celkem zuřivě konkurují. Minimálně tuto dva kmeny Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium lactis se vám postarají, že jogurtovat to bude i bez kefírového základu.

Pokud výsledný produkt voní a chutná, je to O.K., pokud nevoní a nechutná příjemně, tak produkt nejezte, někde se něco zvrhlo.
Jogurt napřed jde chutí do kysela a v jistém okamžiku začne jít do hořka. Jakmile totiž klesne pH pod nějakou mez, tak se dobrým bakteriím přestane dařit. Takže je potřeba jogurtování zastavit (dát produkt do lednice) dříve, než pH příliš klesne.
----
Prebiotický prášek (krmivo pro bakterie) podle mé zkušenosti sníží kyselost výsledného produktu velmi mírně produkt přisladí, produkt je i hustší, mělo by v něm být víc bakterií a měly by déle přežít v nepřátelském prostředí osídleném jinými bakteriemi.

Já mám vynikající zkušenost s kulturou "Primadophilus Reuteri" - rovněž z z iHerb.

zu_za_na — stř říj 17, 2018 1:08 pm

pefi píše:

Par poznámek:
Pokud není mléko pasteurizované, je opravdu dobré ho převařit.
UHT mléko není ideální, ale běžné pasteurizované s cca 5 denní trvanlivostí je celkem O.K.
To, že je ve výrobě pasteurizované ještě neznamená, že to co koupíte v obchodě neobsahuje žádné nežádoucí bakterie - záleží na čistotě technologie mlékárny, proto i pasteurizované může mít smysl převařit.
Jogurt jde dělat i z bezlaktózového mléka.

Domácí jogurt asi nikdy nebude tak hustý jako to, co kupujete.
Každý kmen bakterie má trochu jinou teplotu, než jaká je optimální. Pro jogurtovací bakterie dělající hustý jogurt je optimální 43 stupňů, ale pro bakterie, které jsou zdravé (probiotika) je často optimální cca 37 stupňů. Takže nejlepší je na pár hodin teplota kolem 43, aby kleslo pH mléka (prevence množení bakterií ze vzduchu) a pak snížit na těch cca 37 aby se co nejvíc množily ty dobré bakterie.

Zkuste to příště bez zákysu - v tom zákysu může být mnohem víc bakterií, než které tam nasypete z probiotika a výsledkem může být těžká dominance zákysové bakterie a relativně málo těch z probiotického prášku - nekteré si celkem zuřivě konkurují. Minimálně tuto dva kmeny Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium lactis se vám postarají, že jogurtovat to bude i bez kefírového základu.

Pokud výsledný produkt voní a chutná, je to O.K., pokud nevoní a nechutná příjemně, tak produkt nejezte, někde se něco zvrhlo.
Jogurt napřed jde chutí do kysela a v jistém okamžiku začne jít do hořka. Jakmile totiž klesne pH pod nějakou mez, tak se dobrým bakteriím přestane dařit. Takže je potřeba jogurtování zastavit (dát produkt do lednice) dříve, než pH příliš klesne.
----
Prebiotický prášek (krmivo pro bakterie) podle mé zkušenosti sníží kyselost výsledného produktu velmi mírně produkt přisladí, produkt je i hustší, mělo by v něm být víc bakterií a měly by déle přežít v nepřátelském prostředí osídleném jinými bakteriemi.

Já mám vynikající zkušenost s kulturou "Primadophilus Reuteri" - rovněž z z iHerb.

Tak já se tou pasterizací zas tak nezabývám, jinde se tu doporučovalo syrové mléko nebo syrovátka z něj, roky jsem pila kefír že syrového mléka a nikdy mi nic nebylo. Ovšem mléko v obchoděch pasterizované je a tím pádem to já osobně jsem líná více řešit. Každopádně děkuju za připomínku.

Zkusím to příště bez zákysu, ale myslím si že se tam spektrum těch bakterií jen rozšíří. Ono ty špatně bakterie většinou divné smrdí s člověka to odpuzuje, takže to je docela dobrá pojistka.

Moje jogurty nesmrdí vůbec, po zchladnutí v ledničce jsou krásné husté. Jen co jsem si všimla, tak podobně se táhnou ale chuťově skvělé, asi to udělala ten zákys. Příští várku zkusím bez něj.

Ten inulin je tam určitě ku prospěchu, ale jsou to další výdaje, takže pokud to není úplně funkční věc, prozatím budu dělat jogurty řidší bez inulinu.

pefi — čtv říj 18, 2018 1:45 pm

Existuje vazba mezi složením jogurtové kultury a histaminem.

Komu chutnají vývary, víno, sýry, běžné kefíry, ten má možná málo histaminu a pak mu budou prospívat kultury histamin produkující nebo histamin normalizující. Naopak ten kdo má histaminu přebytek, by se měl vyhýbat kulturám histamin produkujícím. Většina jogurtů a kefíru využívá kultury histamin produkující.

Různé zdroje mají informace různě, já jsem posbíral toto:

Histamin produkují: Lactobacillus casei, Lactobacillus Bulgaricus, Streptococcus thermophilus (?), Lactobacillus delbrueckii, Lactobacillus helveticus
Histaminově neutrální: Streptococcus thermophiles (?), Lactobacillus rhamnosus, sem patří zřejmě také Lacotobacilus reuteri
Histamin redukující: Bifidobacterium infantis, Lactobacillus gasseri, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium bifidum, Lactobacillus salivarius, Lactobacillus rhamnosus (zejm. GG), Bifidobacterium longum, Bifidobacterium lactis, Lactobacillus plantarum .

zu_za_na — pon říj 22, 2018 12:03 pm

Podávám nove hlášení!

Jogurt č. 2 dopadl fenomenálně! Dala jsem tentokrát jen probiotika California GOLD, půl kapsle do malé skleničky jogurtové (teď si říkám, že by pravděpodobně stačilo i méně, jsou opravdu silná a živá) a výsledkem je úžasné krémová holandia zuzandia manžel se tím láduje bez mrknutí oka. Mise splněna.

Používám bio mléko od olmy (29 kc/litr), ale výtěžnost je opravdu velká, hádám tak 90%? Teď se mi akorát stali, že v jedné skleničce se mi to celé zdrclo s bylo tam spoustu syrovátky (tak 40% objemu skleničky), ale tam jsem možná špatně nebo málo dala těch bakterií. Příští dávku budu dělat ze svého jogurtového základu, tak už se těším, jak dopadne to.

Jarda — pon říj 22, 2018 3:25 pm

zu_za_na píše:

Podávám nove hlášení!

Jogurt č. 2 dopadl fenomenálně! Dala jsem tentokrát jen probiotika California GOLD, půl kapsle do malé skleničky jogurtové (teď si říkám, že by pravděpodobně stačilo i méně, jsou opravdu silná a živá) a výsledkem je úžasné krémová holandia zuzandia manžel se tím láduje bez mrknutí oka. Mise splněna.

Používám bio mléko od olmy (29 kc/litr), ale výtěžnost je opravdu velká, hádám tak 90%? Teď se mi akorát stali, že v jedné skleničce se mi to celé zdrclo s bylo tam spoustu syrovátky (tak 40% objemu skleničky), ale tam jsem možná špatně nebo málo dala těch bakterií. Příští dávku budu dělat ze svého jogurtového základu, tak už se těším, jak dopadne to.

Na produkci jogurtu z jogurtu ve více opakováních si dávejte pozor, mnohdy se to neuhlídá dostane se do toho nějaká jiná a ne zrovna ideální kultura a výsledky nic moc. Lepší je to opakovat pouze jednou a pak zase raději z nových kultur kde je jistota co vznikne.

pefi — pon říj 22, 2018 10:37 pm

Zahraniční jogurtátoři doporučují dělat maximálně 5 generací jogurtů, někteří prý dokázali udělat deset generací, než jim kultura "zvlčela", ale pokud usilujeme o probiotický jogurt, který je složením bakterií co nejpodobnější první generaci, tak už i těch 5 generací už bude opravdu dost.

Nyní zkouším, zda bude fungovat zamrazit první generaci jogurtu do kostek a následně používat jako základ pro jogurtování mražené kostky.

Sklenička, ve které se vám to "zdrclo", mohla mít třeba jen vyšší teplotu, než ty ostatní. Potvrzuje se, že to je živá hmota a na výsledek má vliv tolik faktorů, že mám pocit, že každý můj jogurt je trochu jiný.

vu3107 — stř lis 07, 2018 5:44 pm

zdravím všechny!

mám takovou prosbu ohledně současného stavu "mlékomatů" - automatů na nepasterizované mléko v PRAZE a okolí

dojížděl jsem pro něj na Zličín , kde byl bohužel nedávno zrušen:-(

dnes jsem se byl podívat v kunraticích, protože jsem našel adresu na netu, ale kde nic tu nic.

v minulosti se po praze pohybovala ubučená pojízdná prodejna, ale po ní se taky slehla zem.

vím, že se občas vyskytne domácí mléko na trzích, ale tam jsem už nebyl roky.

dělám pravidelně domácí kefír z tibetských houbiček, a proto bych jakékoli info s adresou funkčních mlékomatů velmi uvítal!

doufám, že se situace do budoucna snad trochu zlepší, i když to nevypadá moc optimisticky.

děkuji za laskavost!

Jarda — stř lis 07, 2018 9:33 pm

vu3107 píše:

zdravím všechny!

mám takovou prosbu ohledně současného stavu "mlékomatů" - automatů na nepasterizované mléko v PRAZE a okolí

dojížděl jsem pro něj na Zličín , kde byl bohužel nedávno zrušen:-(

dnes jsem se byl podívat v kunraticích, protože jsem našel adresu na netu, ale kde nic tu nic.

v minulosti se po praze pohybovala ubučená pojízdná prodejna, ale po ní se taky slehla zem.

vím, že se občas vyskytne domácí mléko na trzích, ale tam jsem už nebyl roky.

dělám pravidelně domácí kefír z tibetských houbiček, a proto bych jakékoli info s adresou funkčních mlékomatů velmi uvítal!

doufám, že se situace do budoucna snad trochu zlepší, i když to nevypadá moc optimisticky.

děkuji za laskavost!

Situaci v Praze neznám tedy nic konkrétního k tomu nejsem schopen tvrdit, ale domnívám se že vzhledem k úředním problémům které tento prodej přináší a s tím spojené nesmyslné náklady se jen těžko mohou dodavatelům vrátit a podle mě tudy cesta moc nevede, spíše si najít svého dodavatele na vesnici a tam si prostě dojet.

vu3107 — čtv lis 08, 2018 12:22 am

děkuji za odpověď.

souhlasím s vámi. pokus by se mi v budoucnu naskytla lepší možnost zdroje domácího mléka, tak ji určitě využiji.

k úředním problémům se nebudu vyjadřovat, abych nemusel být sprostý. doufám , že budou po zásluze odměněni.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

P.S. pokud by snad někdo jiný narazil na nepasterizované mléko v nějakém eshopu s možným osobním odběrem v praze, tak by to bylo také super!

Jarda — čtv lis 08, 2018 10:11 am

vu3107 píše:

děkuji za odpověď.

souhlasím s vámi. pokus by se mi v budoucnu naskytla lepší možnost zdroje domácího mléka, tak ji určitě využiji.

k úředním problémům se nebudu vyjadřovat, abych nemusel být sprostý. doufám , že budou po zásluze odměněni.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

P.S. pokud by snad někdo jiný narazil na nepasterizované mléko v nějakém eshopu s možným osobním odběrem v praze, tak by to bylo také super!

Je zajímavé sledovat co vše, myšleno personál, se vyskytuje dnes na úřadech státní správy a člověk se nestačí divit jak erudované pracovníky stát zaměstnává. Já bych jako jednu z podmínek práce na takové instituci vyžadoval nikoliv vysvědčení, nebo diplom, ale oficiální test IQ a odbornou zkoušku před komisí. Zmíněné požadované doklady v příslušné kvalitě koupíte dnes za pár korun jak lze snadno zjistit z toho co se občas provalí a toho bude podle mě minoritní procento na většinu podvodů není jak přijít nikdo to totiž neřeší. Pak třeba nějaká frustrovaná blbka s kvalifikací mizerné manželky těsně po rozvodu z nějaké státní instituce dělá pouze z vlastní iniciativy problém komukoliv kdo má tu smůlu že k ní musí jít a pokud je to prodejce mléka tak se na to pochopitelně vykašle má jen jedny nervy a na hnoji je nenašel. Velikán českého herectví a mimořádný člověk pan Jan Werich měl na tento stav dobré úsloví, "Dej blbci funkci, vymyslí lejstro". Na tento stav blbosti na úřadech vychcípá nakonec celý národ, to ostatně je dobře vidět na nynějším stavu našeho vzoru USA.

vu3107 — čtv lis 08, 2018 2:28 pm

máte pravdu, já jsem to již přestal sledovat, jelikož by se mi z toho buď chtělo zvracet nebo plakat.

i když si přeji z celého srdce, aby se to změnilo k lepšímu, nejsem si jist zdali blízká budoucnost přinese to očekávané ovoce.

nicméně, hodně zdraví, štěstí a trpělivosti všem, ať neskončíme všichni u chocholouška!

Jarda — čtv lis 08, 2018 3:54 pm

vu3107 píše:

máte pravdu, já jsem to již přestal sledovat, jelikož by se mi z toho buď chtělo zvracet nebo plakat.

i když si přeji z celého srdce, aby se to změnilo k lepšímu, nejsem si jist zdali blízká budoucnost přinese to očekávané ovoce.

nicméně, hodně zdraví, štěstí a trpělivosti všem, ať neskončíme všichni u chocholouška!

Samo od sebe se to bohužel nezmění kapříci si neradi vypouštějí sami rybník, je potřeba hrázný (ideálně schopný politik) který upustí vodu (ukáže na ten zatuchlý stav v médiích) a rybářská skupina s nevodem. Funguje to takto, rybáři (prostý lid) rozdají síť zvanou nevod, a tím se zahájí zátah. Tažením nevodu pěšáky a hajnými (prostý lid-uvědomělý občan) se nabírá ryba v lovišti, přetřídí a následně odesílá na trh (v tomto případě trh práce) a tím přinese konečné úsilí rybářů kýžený výsledek. Takto lze státní správu zbavit lemplů, vysoce zefektivnit a ještě odstranit deficit pracovní síly, tedy zabít více much jednou ranou. Má to jedinou malinkou vadu na kráse že pár ryb při výlovu vždy zdechne. S tím se bohužel musí počítat, nakonec je známé že když se kácí les tak létají třísky a pak je na každém zda za stavu když se zrovna kácí v lese je, nebo raději není.

Karl — sob lis 24, 2018 11:02 am

Co si myslíte o kombinaci kefiru a psylia plus třeba cibule a česneku? Spojením probiotika s prebiotikem by mohlo dojít s synergickému účinku.. Či se mýlím? Díky

Sent from my SM-N910G using Tapatalk

Jarda — sob lis 24, 2018 12:21 pm

Karl píše:

Co si myslíte o kombinaci kefiru a psylia plus třeba cibule a česneku? Spojením probiotika s prebiotikem by mohlo dojít s synergickému účinku.. Či se mýlím? Díky

Sent from my SM-N910G using Tapatalk

Jde o celkem běžnou kombinaci a myslím že plně funkční. Jiná věc je přidání česneku a cibule to už některým bakteriím nemusí dělat dobře.

Karl — sob lis 24, 2018 12:24 pm

Paráda, díky za odpověď. Budu tedy používat jen psylium

Sent from my SM-N910G using Tapatalk

Karl — sob pro 01, 2018 1:18 am

Co říkáte dát si jen trošku kefírového klystýru před spaním? Jen málo ať se jen vstřebá.. S psylliem? Trochu vrchem a trochu spodem

Jarda — sob pro 01, 2018 10:00 am

Karl píše:

Co říkáte dát si jen trošku kefírového klystýru před spaním? Jen málo ať se jen vstřebá.. S psylliem? Trochu vrchem a trochu spodem

Karl — sob pro 01, 2018 3:45 pm

No vyzkouším a uvidím.. Jestli bude zácpa nebo opak tak toho nechám.. Že bych k tomu přidal trochu psyllia a nečekal až to nabobtná ?

Sent from my SM-N910G using Tapatalk

Jarda — sob pro 01, 2018 5:11 pm

Karl píše:

No vyzkouším a uvidím.. Jestli bude zácpa nebo opak tak toho nechám.. Že bych k tomu přidal trochu psyllia a nečekal až to nabobtná ?

Sent from my SM-N910G using Tapatalk

To bych do toho necpal, nepředpokládám žádný efekt.

Bepahika — pát pro 07, 2018 9:37 pm

Zdravím,

narazila jsem na jogurtové kultury ze Skandinávie - jmenují se viili a filmjölk.

našla jsem tyhle informace:
Fermentované výrobky s bakteriální a plísňovou kulturou
Viili
Kromě zrajících sýrů existuje pouze malé množství mléčných výrobků
obsahujících tuto formu mikroflóry. Do této skupiny výrobků patří právě finský
výrobek Viili, jeho startovací kultura zahrnuje L. lactis ssp. lactis biovar diacetylactis
a L. mesenteroides ssp. cremoris spolu s plísní G. candidum. Tento produkt má
výraznou chuť a vůni. V obchodních sítích se Villi prodává ve třech variantách:
 se sníženým obsahem tuku,
 plnotučný,
 krémový.
Originální výrobek Viili je „čistý“. Pokud je tento výrobek s ovocnou příchutí
či slazený je znám pod názvem Marjaviili.
Pro výrobu Viili se nejprve musí standardizovat mléko, které se poté ohřívá
na 83 °C po dobu 20-25 minut (popřípadě můţe použít teplotu 90-95 °C po dobu
několika minut, stejně jako je tomu u výroby jogurtu). Aniž bychom mléko
homogenizovali, ochladíme jej na teplotu 20 °C a naočkujeme 3-4 ml/100 ml mléka
inokula, skládající se ho z laktokoků, leukonostoků a plísní. Takto zpracované mléko se
balí do maloobchodních obalů a inkubuje se po dobu ~ 24 hodin, dokud výsledná
kyselost nedosáhne 0,9 ml/ 100 ml kyseliny mléčné a následně se ochladí. Vzhledem
k tomu, že mléko nebylo homogenizováno, dochází k vyvstávání tuku a spor plísní
na povrch produktu během inkubačního období. Vlivem tohoto děje se plíseň množí
na povrchu a vytváří tak sametový vzhled výrobku. To znamená, že přírodní Viili se
skládá ze dvou vrstev; koagulovaného mléka a vrstvy smetany spolu s plísní

Trochu mi tam nesedí ta plíseň a tak se chci zeptat, jestli je to zdraví prospěšný výrobek? A co pro někoho, kdo třeba má kandidu?

Děkuji za reakce.

Alopat — sob pro 08, 2018 5:30 am

Z té stránky na domácí přípravu nejen fermentovaných potravin a skandinávského jogurtu viili mě zaujala egyptská kořeněná placka http://wholewheatfsm.blogspot.com/2016/ ... ccess.html

Jarda — sob pro 08, 2018 8:48 am

Bepahika píše:

Zdravím,

narazila jsem na jogurtové kultury ze Skandinávie - jmenují se viili a filmjölk.

našla jsem tyhle informace:
Fermentované výrobky s bakteriální a plísňovou kulturou
Viili
Kromě zrajících sýrů existuje pouze malé množství mléčných výrobků
obsahujících tuto formu mikroflóry. Do této skupiny výrobků patří právě finský
výrobek Viili, jeho startovací kultura zahrnuje L. lactis ssp. lactis biovar diacetylactis
a L. mesenteroides ssp. cremoris spolu s plísní G. candidum. Tento produkt má
výraznou chuť a vůni. V obchodních sítích se Villi prodává ve třech variantách:
 se sníženým obsahem tuku,
 plnotučný,
 krémový.
Originální výrobek Viili je „čistý“. Pokud je tento výrobek s ovocnou příchutí
či slazený je znám pod názvem Marjaviili.
Pro výrobu Viili se nejprve musí standardizovat mléko, které se poté ohřívá
na 83 °C po dobu 20-25 minut (popřípadě můţe použít teplotu 90-95 °C po dobu
několika minut, stejně jako je tomu u výroby jogurtu). Aniž bychom mléko
homogenizovali, ochladíme jej na teplotu 20 °C a naočkujeme 3-4 ml/100 ml mléka
inokula, skládající se ho z laktokoků, leukonostoků a plísní. Takto zpracované mléko se
balí do maloobchodních obalů a inkubuje se po dobu ~ 24 hodin, dokud výsledná
kyselost nedosáhne 0,9 ml/ 100 ml kyseliny mléčné a následně se ochladí. Vzhledem
k tomu, že mléko nebylo homogenizováno, dochází k vyvstávání tuku a spor plísní
na povrch produktu během inkubačního období. Vlivem tohoto děje se plíseň množí
na povrchu a vytváří tak sametový vzhled výrobku. To znamená, že přírodní Viili se
skládá ze dvou vrstev; koagulovaného mléka a vrstvy smetany spolu s plísní

Trochu mi tam nesedí ta plíseň a tak se chci zeptat, jestli je to zdraví prospěšný výrobek? A co pro někoho, kdo třeba má kandidu?

Děkuji za reakce.

Tak ne každá plíseň je zdraví škodlivá, existují ušlechtilé plísně běžně používané při výrobě sýrů a u těchto kultur bych problém nehledal. Jde o postupy vyzkoušené a ověřené za mnoho staletí tedy v zásadě bezpečné. Předpokládám že totéž bude platit i v tomto případě i když na rovinu přiznám že uvedený produkt neznám.

Jan517 — pon led 21, 2019 12:26 am

Prosím vás, co používate při výrobě domácího jogurtu jako startovací bakterie ? Dali by se použít probiotika popř. jaká ? Díky

Jarda — pon led 21, 2019 9:35 am

Jan517 píše:

Prosím vás, co používate při výrobě domácího jogurtu jako startovací bakterie ? Dali by se použít probiotika popř. jaká ? Díky

Tak použít se většinou dají i probiotika, ale ne každá bakterie je vhodná pro výrobu jogurtu některé se pěstují na jiných substrátech. Mnohem lepší je si koupit startovací kultury od firmy Milkom https://www.milcom-as.cz/ a pracovat tak v nějakém standardizovaném režimu, kde máte celkem záruku že jste vypěstoval opravdu to co jste vypěstovat chtěl.

jednoslunicko — ned úno 17, 2019 8:59 pm

Zdravím, vyrobila jsem svůj první mléčný kefir z tibi houbicek, je vynikající, ale lehce se mi zhoršil ekzém. Jinak jsem na LC stravě bez cukru a obilovin. Mám pokračovat v konzumaci? Nebo omezit a přidávat postupně? Dekuji

Jarda — pon úno 18, 2019 8:33 am

jednoslunicko píše:

Zdravím, vyrobila jsem svůj první mléčný kefir z tibi houbicek, je vynikající, ale lehce se mi zhoršil ekzém. Jinak jsem na LC stravě bez cukru a obilovin. Mám pokračovat v konzumaci? Nebo omezit a přidávat postupně? Dekuji

Ono se těžko odhaduje proč naskočí to zhoršení a nedá se v krátkém intervalu vypozorovat jaký tam je opravdový důvod. Může jít jak o intoleranci na nerozložené složky mléka, přeci jenom kefír není metoda k plnému zpracování laktózy, nebo také o změny mikrobiomu ve střevním traktu a vytlačení šmejdů na povrch těla kdy odcházejí pokožkou. Takový pokus musí trvat minimálně měsíc a mnohdy i déle než lze vyhodnotit proč se to děje.

jednoslunicko — pon úno 18, 2019 10:31 am

Jarda píše:

Ono se těžko odhaduje proč naskočí to zhoršení a nedá se v krátkém intervalu vypozorovat jaký tam je opravdový důvod. Může jít jak o intoleranci na nerozložené složky mléka, přeci jenom kefír není metoda k plnému zpracování laktózy, nebo také o změny mikrobiomu ve střevním traktu a vytlačení šmejdů na povrch těla kdy odcházejí pokožkou. Takový pokus musí trvat minimálně měsíc a mnohdy i déle než lze vyhodnotit proč se to děje.

Děkuji, vytrvám. Změna není nijak dramatická. To jsem se právě chtěla zeptat - jak je to s laktozou v kefíru. Dočetla jsem se, že se tím kvašením přemění. Obecně mi kysané mléčné výrobky nikdy nevadily, mléko samotné ano. Pocitově mi ten kefír dělá dobře, nebojím se napsat až blaženě .

pefi — pon úno 18, 2019 11:29 am

Jan517 píše:

Prosím vás, co používate při výrobě domácího jogurtu jako startovací bakterie ? Dali by se použít probiotika popř. jaká ? Díky

Ideálně by člověk měl mít tušení jaké bakterie chce do sebe dostat a podle toho si vybírat kulturu.
Z probiotik jsou zde zkušenosti s Primadophilus Reuteri a California Gold. Mělo by to jít i z Biopronu.
Zajímavé (široké) spektrum bakterií má kultura Amasi.
Od Milcomu rozumně vypadá např:

Jarda — pon úno 18, 2019 1:48 pm

pefi píše:

Ideálně by člověk měl mít tušení jaké bakterie chce do sebe dostat a podle toho si vybírat kulturu.
Z probiotik jsou zde zkušenosti s Primadophilus Reuteri a California Gold. Mělo by to jít i z Biopronu.
Zajímavé (široké) spektrum bakterií má kultura Amasi.
Od Milcomu rozumně vypadá např:

pefi — pon úno 18, 2019 3:22 pm

Ideální prý je hodinu až dvě na 43 stupních (acidofilní bakterie si rychle sníží pH mléka, což je opatření aby se tam nemnožilo něco chyceného ze vzduchu) a následně zbylých 6 až 8 hodin držet na 36 - 38 stupních, aby se množily ty správné bakterie. Já do mléka přisypávám ještě prebiotické sacharidy od valosunu (cca jednu vrchovatou čajovou lžičku na 1/2 litru mléka).
V podstatě večer uvařím mléko a počkám až mléko ochládne na 45 stupňů, vhodím do něj kulturu a prebiotické sacharidy, rozmíchám a strčím do trouby nastavené někam kolem 40 stupňů, změřím teplotu a za cca hodinu teploměrem zkontroluji kam se mi teplota posouvá a když tak ji zkoriguji a ráno si z trouby vyzvednu hotový jogurt.

Jarda — pon úno 18, 2019 9:17 pm

pefi píše:

Ideální prý je hodinu až dvě na 43 stupních (acidofilní bakterie si rychle sníží pH mléka, což je opatření aby se tam nemnožilo něco chyceného ze vzduchu) a následně zbylých 6 až 8 hodin držet na 36 - 38 stupních, aby se množily ty správné bakterie. Já do mléka přisypávám ještě prebiotické sacharidy od valosunu (cca jednu vrchovatou čajovou lžičku na 1/2 litru mléka).
V podstatě večer uvařím mléko a počkám až mléko ochládne na 45 stupňů, vhodím do něj kulturu a prebiotické sacharidy, rozmíchám a strčím do trouby nastavené někam kolem 40 stupňů, změřím teplotu a za cca hodinu teploměrem zkontroluji kam se mi teplota posouvá a když tak ji zkoriguji a ráno si z trouby vyzvednu hotový jogurt.

Takový postup ovšem nebude pro každého, to již vyžaduje celkem dost hlídání a přemýšlení a obávám se že zrovna toto neodpovídá moderně nastaveným jedincům. Dnes se lidi nechtějí ničím zatěžovat a přemýšlením to už vůbec ne ještě by je z toho mohla bolet hlava. Každopádně pro ty přemýšlivé a ochotné pro sebe něco udělat je to dobrý návod jak postupovat.

Goldman — úte úno 19, 2019 9:33 am

pefi píše:

Ideální prý je hodinu až dvě na 43 stupních (acidofilní bakterie si rychle sníží pH mléka, což je opatření aby se tam nemnožilo něco chyceného ze vzduchu) a následně zbylých 6 až 8 hodin držet na 36 - 38 stupních, aby se množily ty správné bakterie. Já do mléka přisypávám ještě prebiotické sacharidy od valosunu (cca jednu vrchovatou čajovou lžičku na 1/2 litru mléka).
V podstatě večer uvařím mléko a počkám až mléko ochládne na 45 stupňů, vhodím do něj kulturu a prebiotické sacharidy, rozmíchám a strčím do trouby nastavené někam kolem 40 stupňů, změřím teplotu a za cca hodinu teploměrem zkontroluji kam se mi teplota posouvá a když tak ji zkoriguji a ráno si z trouby vyzvednu hotový jogurt.

Na to by byla lepší programovatelná domácí pekárna na chleba, dá se nastavit jakákoliv teplota na potřebné časy.

jednoslunicko — úte úno 19, 2019 2:57 pm

Goldman píše:

Na to by byla lepší programovatelná domácí pekárna na chleba, dá se nastavit jakákoliv teplota na potřebné časy.

Nebo jogurtovač - stojí pár peněz

Jednorazovy_Nick — stř dub 10, 2019 6:48 am

jednoslunicko píše:

Nebo jogurtovač - stojí pár peněz

Mam dva, na ziadnom nenastavis teplotu, a oba ju maju rozdielnu asi o 3 stupne....

Jednorazovy_Nick — stř dub 10, 2019 7:00 am

Vcera vecer som si dal robit grecky jogurt v mojom jogurtovaci, asi po troch-styroch rokovch. Dnes rano som zistil, ZE SA NEPODARIL....Akurat zkyslo mlieko...
Pouzil som kvalitne nepasterizovane mlieko a polku balika startovacejj kultury Greckeho jogurtu, vcera kupenej, v obchode predavanej v chladnicke.
SKLAMALO MA TO....
V com je teraz problem ? V konkretnom mlieku ci v tej startovacej kulture ?? ....

Mozno je chyba v surovom mlieku ? Pri vyrobe kefiru (ktory som robieval pred rokmi) som so surovym mliekom nikdy problem nemal... Preco by surove mlieko malo byt problem pri vyrobe jogurtu ?
Postupoval som tak, ze studene nepasterizovane mlieko som zahrial asi na 36stupnov (pouzil som kuchynsky teplomer) vmiesal do toho kulturu z polovice balicka (polka balicka postacuje aj na 2,5L mlieka), kvalitne rozmiesal v hrnci, vylial do jogurtovaca, nechal 12h jogurtovat....
Vysledok : zkysnute mlieko (pekne vonajuce, ale nema to NIC spolocne s jogurtom)....

MAM TO VYHODIT ? ...CO SA STALO S TYMI PROBIO A BIFIDO BAKTERIAMI, ZE SA NEROZMNOZILI ? ...

Otazka na pana Jardu : Pan Jarda, odporucili ste mi vyrobit si Grecky jogurt.... A co tak Bulharsky ? Ci Grecky ma viac druhov bakterii ? V minulosti som robieval bulharsky. Takze ktory z tych dvoch je zdravsi ?

ZDENINA — stř dub 10, 2019 11:53 am

Jednorazovy_Nick píše:

Vcera vecer som si dal robit grecky jogurt v mojom jogurtovaci, asi po troch-styroch rokovch. Dnes rano som zistil, ZE SA NEPODARIL....Akurat zkyslo mlieko...
Pouzil som kvalitne nepasterizovane mlieko a polku balika startovacejj kultury Greckeho jogurtu, vcera kupenej, v obchode predavanej v chladnicke.
SKLAMALO MA TO....
V com je teraz problem ? V konkretnom mlieku ci v tej startovacej kulture ?? ....

Mozno je chyba v surovom mlieku ? Pri vyrobe kefiru (ktory som robieval pred rokmi) som so surovym mliekom nikdy problem nemal... Preco by surove mlieko malo byt problem pri vyrobe jogurtu ?
Postupoval som tak, ze studene nepasterizovane mlieko som zahrial asi na 36stupnov (pouzil som kuchynsky teplomer) vmiesal do toho kulturu z polovice balicka (polka balicka postacuje aj na 2,5L mlieka), kvalitne rozmiesal v hrnci, vylial do jogurtovaca, nechal 12h jogurtovat....
Vysledok : zkysnute mlieko (pekne vonajuce, ale nema to NIC spolocne s jogurtom)....

MAM TO VYHODIT ? ...CO SA STALO S TYMI PROBIO A BIFIDO BAKTERIAMI, ZE SA NEROZMNOZILI ? ...

Otazka na pana Jardu : Pan Jarda, odporucili ste mi vyrobit si Grecky jogurt.... A co tak Bulharsky ? Ci Grecky ma viac druhov bakterii ? V minulosti som robieval bulharsky. Takze ktory z tych dvoch je zdravsi ?

Při výrobě jogurtu musí mléko projít krátkou pasterizací.U kefíru to neplatí.

Jednorazovy_Nick — stř dub 10, 2019 12:31 pm

ZDENINA, dakujem za odpoved. Dnes sa jogurt dufam podari...

Alopat — stř dub 10, 2019 12:40 pm

Sdílím své nejnovější objevy na téma dlouhověkost:
Probiotika a kultury pro domácí výrobu:
http://www.bulgaricus-eshop.cz/detail/genesis-biomix-probiotic

Bulharské jogurty:
https://www.rodopi.cz/
https://www.bulgarica.cz/
http://www.agrola.cz/jogurty-a-zakysy/

ash — stř dub 10, 2019 9:24 pm

Alopat píše:

Sdílím své nejnovější objevy na téma dlouhověkost:
Probiotika a kultury pro domácí výrobu:
http://www.bulgaricus-eshop.cz/detail/genesis-biomix-probiotic

Bulharské jogurty:
https://www.rodopi.cz/
https://www.bulgarica.cz/
http://www.agrola.cz/jogurty-a-zakysy/

ta probiotika jsou lyofilizovana. nekde jsem zaznamenal ze premrzli laktici se nemuzou mnozit. to by znamenalo ze je treba trvale je doplnovat. (tusim ze to tak ma actimel?) vite o tom nekdo neco presnejsiho?

Xion — stř dub 10, 2019 10:09 pm

Pre jednorazovy nick:
Pokial viem, grecky jogurt sa vyraba inak, nez tradicny. Teda mal by si pouzit normalne jogurtove kultury, ked uz tak.
Mne zo suroveho mlieka nevznikal ani dobry kefir (nieto este jogurt). Z pasterizovaneho kupene v obchode, vznikal krasny husty kefir, aj jogurt. Ale so suroveho nie. Proste tym kefirkam nechutil tak, ako pasterzivane mlieko.

Surove mlieko obsahuje totiz vlastne bakterie. Jogurt to je vzdy 1 monokultura. Moze sa stat, ze proste tie nativne bakterie zablokuju tie z jogurtu a premnozi sa niektora z kvasiniek, alebo bakterii, co tam je nativne. Takisto, moze byt v tom mlieku necistota z dojenia.
Pri vyrobe jogurtu treba sterilizovat vsetko, vtedy vznikne naisto. Takze tyka sa to aj samotneho mlieka. Ked som napriklad nesterizoval nadoby, do ktorych som nalial mlieko, nevznikal mi tak dobry jogurt, ako ked som ich prevaril vo vode. Vysledky teda budu kolisat, pokial su tam primiesane ine bakterie. Ale ked vsetko sterilizujes, malo by to fungovat dobre a vzdy rovnako, pri konkretnom postupe.

Dalsia vec je, ze 12 hodin je vela na vyrobu jogurtu. 6-8 hodin staci. Kazda kultura to bude mat rozne inak. A inak ked pouzijes vacsie mnozstvo kultury, tak doba sa este skracuje. Cize u tvojej 2,5nasobnej davky, je mozne, ze by stacilo aj 4 hodiny.
Takisto dolezita je aj teplota. Niektorym kulturam sa lepsie dari pri 30 stupnov, niektrym pri 33, niektorym 36, atd... mal by si si odmerat, aku teplotu ti jogurtovac robi. A musis experimentovat, az kym netrafis to spravne kombo, pomeru kultur, mlieka, teploty a casu.

Ale grecky jogurt takto urcite nespravis. Ten sa musi vyrabat specialne, pretoze ma od 50% - 200% viac bielkovin, nez klasicky. Normane mlieko/jogurt ma tak okolo 3,5g bielkovin na 100g, grecke maju 5-10g.

Jednorazovy_Nick — stř dub 10, 2019 11:30 pm

Xion : Grecky jogurt ma preto tak vela bielkovin a tukv na 100g, lebo sa zahusti tym, ze srvatka pretecie cez platno. Ja by som to vsak nerobil.
Dnes som rozmiesal druhu polku balika do 1L pasterizovaneho (ale kvalitneho) mlieka, a v jogurtovaci nic nevzniklo... Musel som kupit mrtvu kulturu.... Zajtra idem do obchodu ksobne, poviem im ze mam skodu 2,3Eur +2L kvalitneho mlieka (spolu 4,3Eur), a nech mi daju aspon zadarmo dalsi balik kultury, tentoraz BULHARSKEJ (aby som sa vyhol tomu, ze nahodou mi znova daju mrtvu kulturu.... Chodim tam obcas nakupovat, nemal by byt problem... Ale som nasraty... Strata casu, penazi a mlieka ako takeho (dar od kravy)...

Alopat — čtv dub 11, 2019 12:56 am

Potřebu pasterizace mléka při výrobě jogurtu beru jako signál, že zvolená kultura nedokáže potlačit patogenní kmeny bakterií, není životaschopná a nebude ve střevech moc platná. Z hlediska dlouhověkosti bude mít větší zdravotní přínos přirozeně kysané syrové mléko, ostatně to je také původní způsob výroby thráckého a později bulharského a řeckého jogurtu, na jehož vzniku se podílejí v tamní přírodě (půda a prameny v pohoří Stara Planina a Rodopy) přítomné bakterie a teplejší podnebí. Zatímco u nás se vodě běžně vyskytují patogenní prvoci a chybí některé minerály.

Jednorazovy_Nick — čtv dub 11, 2019 7:58 am

Alopat : Mas na mysli, ze "kultury greckeho jogurtu ako-take" su malo zivota schopne, alebo len ta vsrka ktoru som mal ja ?
Pred asi 4-5 rokmi som si kratko robieval bulharsky jogurt (potom som totiz presedlal.na kefir, ani neviem preco, ale len na asi pol roka), a zda sa mi, ze to bolo zo suroveho mlieka....nie som si vsak isty.
V kazdom pripade dnes kupim (alebo ju dostanem "ako odskodne") Bulharsku kulturu, a pouzijem kvalitne, hoci pasterizovane mlieko...
Neviem preco sa vsak obavam, ze znova to nedopadne dobre....
Prva varka toho "nepodareneho greckeho jogurtu" aspon pekne zkysla, kedze slo o surove mlieko. Druha varka, s pasterizovanym mliekom, nemala ziaden vplyv na zmenu struktury mlieka... Pol balika greckej kultury (staciace podla navodu aj na 2,5L mlieka) + 1L pasterizivane mlieko + 12h v jogurtovaci, a mlieko sa vobec nezmenilo....uplne tekute, bez zmeny aromy.... Z toho mi vyplyva ze som skratka musel kupit mrtvu kulturu.... Co ine v tom moze byt ? ...

Xion — čtv dub 11, 2019 3:58 pm

Alopat píše:

Potřebu pasterizace mléka při výrobě jogurtu beru jako signál, že zvolená kultura nedokáže potlačit patogenní kmeny bakterií, není životaschopná a nebude ve střevech moc platná. Z hlediska dlouhověkosti bude mít větší zdravotní přínos přirozeně kysané syrové mléko, ostatně to je také původní způsob výroby thráckého a později bulharského a řeckého jogurtu, na jehož vzniku se podílejí v tamní přírodě (půda a prameny v pohoří Stara Planina a Rodopy) přítomné bakterie a teplejší podnebí. Zatímco u nás se vodě běžně vyskytují patogenní prvoci a chybí některé minerály.

Pokial jes jogurt kvoli bakteriam do criev, musim ta sklamat. Nic neprezije.
Travenie v zaludku dlhsie ako pol-tristtvrte hodinu nepreziju. Takze je to aj tak jedno.
Ale ok, ked najdes take, co ti rastu aj na nepasterizovanom mlieku, tak dobre.

Xion — čtv dub 11, 2019 4:01 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Alopat : Mas na mysli, ze "kultury greckeho jogurtu ako-take" su malo zivota schopne, alebo len ta vsrka ktoru som mal ja ?
Pred asi 4-5 rokmi som si kratko robieval bulharsky jogurt (potom som totiz presedlal.na kefir, ani neviem preco, ale len na asi pol roka), a zda sa mi, ze to bolo zo suroveho mlieka....nie som si vsak isty.
V kazdom pripade dnes kupim (alebo ju dostanem "ako odskodne") Bulharsku kulturu, a pouzijem kvalitne, hoci pasterizovane mlieko...
Neviem preco sa vsak obavam, ze znova to nedopadne dobre....
Prva varka toho "nepodareneho greckeho jogurtu" aspon pekne zkysla, kedze slo o surove mlieko. Druha varka, s pasterizovanym mliekom, nemala ziaden vplyv na zmenu struktury mlieka... Pol balika greckej kultury (staciace podla navodu aj na 2,5L mlieka) + 1L pasterizivane mlieko + 12h v jogurtovaci, a mlieko sa vobec nezmenilo....uplne tekute, bez zmeny aromy.... Z toho mi vyplyva ze som skratka musel kupit mrtvu kulturu.... Co ine v tom moze byt ? ...

Podla toho, co sa udialo v pasterizovanom mlieku, musela byt kultura mrtva, ano. co sa tyka odskodnenia, uvidis ako zareaguje predajca, skoda ze si si to nenahral na cctv zaznam. V kazdom pripade druhy krat to tak mozes urobit, ked sa bojis. Popripade ak ti to opat nevyjde, zvysok kultury im vrat, nech to vyskusaju oni, ci im vyjde z toho jogurt, lebo tebe nevysiel.

Alopat — čtv dub 11, 2019 4:25 pm

Xion píše:

Pokial jes jogurt kvoli bakteriam do criev, musim ta sklamat. Nic neprezije.
Travenie v zaludku dlhsie ako pol-tristtvrte hodinu nepreziju. Takze je to aj tak jedno.
Ale ok, ked najdes take, co ti rastu aj na nepasterizovanom mlieku, tak dobre.

Pokud jíš fermentované mléčné produkty s chlebem či bramborami, tak třetina přežije. Pokud ti jde o zachování laktobacilů při průchodu žaludkem a dvanáctníkem, tak nepij samotný kefír, bílkoviny v něm stimulují produkci žaludeční kyseliny a až na jednotky procent jsou ztraceny.

Jednorazovy_Nick — čtv dub 11, 2019 4:32 pm

Xion, uz asi hodinu "jogurtujem" mlieko bulharskou kulturou... Mlieko, ktore preslo "setrjou pasterizaciou" a velmi kvaltneho povodu. Uvidim o tej 22. ci 23. hodine ako to dopadne...
Co sa tyka tej greckej kultury, som si uplne isty, ze bola mrtva... ALE predavacka (zaroven majitelka, a dokonca udajne liecitelka...) mi na to povedala, ze "...nikto sa este nestazoval zeby mu nevysiel jogurt, zeby bola kulturs mrtva...Nemoxe byt, doniesli nam ju v zimnom obdobi a je v chladnicke...".... Boze, to su take kydy ze az..... Proste niekde sa pri vyrobe stala chyba A HOTOVO, je uplne jedno, ze to cely cas od prepravy po naskladenie bolo v chlsde...to s tym nic nema... Rovno som jej na to povedal, ze co poznam slovakov (cely zivot), tak ti by pre 2,3Eur ani nepipli, pokial by sa nedozvedeli o tom ze kultura je mrtva este priamo v obchode pri pokladni... LEBO VÄCSINA SLOVAKOV JE POSR*TYCH v takych veciach.
Povedia si "..Hmmm....pouzil som cely balik, nemam ako dokazat ze praskova kultura bola bez zivota uz po otvoreni....takze to predavacke ANI NEPOVIEM..."

Jednorazovy_Nick — čtv dub 11, 2019 4:38 pm

Alopat píše:

Xion píše:

Pokial jes jogurt kvoli bakteriam do criev, musim ta sklamat. Nic neprezije.
Travenie v zaludku dlhsie ako pol-tristtvrte hodinu nepreziju. Takze je to aj tak jedno.
Ale ok, ked najdes take, co ti rastu aj na nepasterizovanom mlieku, tak dobre.

Pokud jíš fermentované mléčné produkty s chlebem či bramborami, tak třetina přežije. Pokud ti jde o zachování laktobacilů při průchodu žaludkem a dvanáctníkem, tak nepij samotný kefír, bílkoviny v něm stimulují produkci žaludeční kyseliny a až na jednotky procent jsou ztraceny.

K tomu by sa mohol vyjadrit pan Jarda.... Pan Jarda tvrdi, ze nakolko vapnik z mliecnych produktov "hasi" zaludocnu kyselinu, tak by sa mliecne produkty (patri tu aj mlieko, jogurt...) mali pit/jest samotne, pretoze ked ich skombinujeme s cimkolvek inym, tak travenie toho ineho (hlavne ked je to ina nez mliecna bielkovina, alebo ked je to skrob) bude zhorsene.
Rozni autori odporucaju mlieko a mliecne vyrobky jest bez skrobov a jednoznacne aj bez kombinacie s inymi bielkovinovymi potravinami (mäso, vajcia).
Par kusov bobuloviteho ovocia ci jahod v jogurte by traveniu uskodit nemalo.

Vies, hoci mäso a mliecne produkty spaja to, ze obsahuju bielkoviny, ale mliecne produkty obsahuju 1. INY typ bielkovin nez mäso, 2. KOPU vapnika (na rozdiel od mäsa)
No a ten vapnik utlmi zaludocnu kyselinu.

Je sice pravda, ze dlhoveki pastieri na to kaslali a jedli syr ci pili mlieko spolu s chlebom (takym kvalitnym, aky nejedlo 99,9X percent dnesnych mladych slovakov a cechov), ale to len potvrdzuje, ze strava je az ciastocne druhotna v otazkach dlhovekosti...v zmysle, ze nejde o kvazi detaily... Takze nejake zle kombinacie ti pastieri proste "vykryli" inymi vecami... Denne X hodinovy pohyb v prirode za akehokoovek pocasia, v podstate absencia stresu, ziadne telky a internet, mozno lepsie vztahy, atd....

Alopat, nebranim sa tomu, aby si dal nejaky odkaz na studiu alebo nieco podobne, kde sa hovori o tom, ze za ucelom osidlenia hrubeho creva bifido a laktobacilmi je ZIADUCE zjest probioticky mliecny produkt so skrobom....
Vies ono ide aj to, ze asi bude rozdiel zjest kilo jogurtu s nejakymi 33-35g bielkovinami, a dva dcl jogurtu s nejakymi zhruba 7g bielkovin... Tych 7g bielkovin "podrazdi" zaludocnu kyselinu ovela menej. NO NA DRUHEJ STRANE, 1KG JOGURTU BUDE OBSAHOVAT 5X VIAC TRAVIACU STAVU NEUTRALIZUJUCEHO VAPNIKA NEZ 200G JOGURTU...Navyse - podstatna väcsina dospelych ludi nejedava jogurt s pecivom, ale jogurt BEZ PRILOHY (ak si odmyslime malu/malicku cast ovocia k tomu, pokial nejedia jogurt uplne cisty, biely)...a pritom pozoruju ZLEPSENIE travenia, prestane ich nafukovat, atd....
A zoberme si dalsiu dolezitu vec... Materinske mlieko obsahuje tiez rozne probiotika.... Kojene deti (zdravou mamou) maju dostatocne osidleny crevny mikrobiom (na rozdiel odo mna)... Ale materinske mlieko obsahuje predsa bielkoviny....ALE AJ VAPNIK, ktory do znacnej miery zneutralizuje zaludocne kyseliny... VED LEN Z TOHO DOVODU sa neodporuca jest mliecne produkty s inymi potravinami...

Ja osobne chcem denne a nalacno zjest 200g jogurtu ako predjedlo (nepouzit pri tom HCL ako doplnok stravy), a o hodinu na to, ked uz jogurt nebude v zaludku, zjest prve "plnohodnotne" (take, z ktoreho sa NAJEM) jedlo dna... Prieci sa mi jest ten jogurt s chlebom (hoci aj tym najkvalitnejsim), alebo so zemiakmi.... AK BY VSAK NEBOLA INA MOZNOST, a stacilo by k 2dcl jogurtu 100g zemiakov (uvareny stav), siel by som do toho...ide o vysledok...

Xion — čtv dub 11, 2019 8:05 pm

Alopat píše:

Pokud jíš fermentované mléčné produkty s chlebem či bramborami, tak třetina přežije. Pokud ti jde o zachování laktobacilů při průchodu žaludkem a dvanáctníkem, tak nepij samotný kefír, bílkoviny v něm stimulují produkci žaludeční kyseliny a až na jednotky procent jsou ztraceny.

Na toto mi daj link z nejakej studie. Tu uz ide o presnu chemiu, vsetko sa da otestovat. Ja ti kludne mozem vyhrabat z archivu studiu, kde laktobacily kapali jak dive, vystavene zaludocnej kyseline. Ako vravim do 45 minut bolo vsetko mrtve, nevedeli najst ani jednu zivu. Ale verim, ze nejake specialne vyslachtene probiotika v laboratoriu by to mohli dat povedzme na max. 2 hodiny. So stastim nejake preziju, kedze jogurt sa do tych 2 hodin moze stravit (podla mnozstva). Co zvysilo ich prezitie podla studie, bol obsah jed.cukrov, glukozy alebo fruktozy, ale cez 2 hodiny nedala ziadna. Ked uz tak, preto jogurt zjest s ovocim, alebo trochou medu. To by snad mohlo nieco prezit. Ale mnozstva su aj tak mikroskopicke. jogurt obsahuje cca 10 milionov kultur na 1gram, cize v 100gramoch je 1 miliarda. Tolko je v 1 grame bryndze. A aj viac druhov. Teda jest jogurt kvoli probiotikam je blbost, ked ich este zaludok preriedi, tak do criev sa ti dostane niekolko milionov, ale markantny ucinok ma az niekolko miliard, co moze splnit akurat tak bryndza (s cukrom aby to vobec prezili). Ja uz som to tu par krat pisal, ze prirodna probioticka tabletka ma vyzerat tak, ze sa zje 5-10 gramov bryndze s trochou suse. ovocia, napri hrozienkami, alebo goji, take male mnozstvo bryndze odijde so zaludka do 2 hodin urcite, a vdaka tomu cukru aspon nieco prezije a teda do criev by sa snad aspon ta 1 miliarda mohla dostat.

Teoreticke laicke vysvetlenie na to tvrdenie o chlebe alebo zemiakoch mi napadlo, ze pri zuvani a prehltnuti na ne posobia sliny, ktore rozkaldaju skroby na jed.cukry, a pokracuje to ciastocne aj v zaludku ako prehltas sliny, cize ich prezivanie by sa mohlo zvysit vdaka tomuto javu. Inak neviem, preco by chlieb mal pomoct prezit im v zaludku.

Xion — čtv dub 11, 2019 8:10 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Xion, uz asi hodinu "jogurtujem" mlieko bulharskou kulturou... Mlieko, ktore preslo "setrjou pasterizaciou" a velmi kvaltneho povodu. Uvidim o tej 22. ci 23. hodine ako to dopadne...
Co sa tyka tej greckej kultury, som si uplne isty, ze bola mrtva... ALE predavacka (zaroven majitelka, a dokonca udajne liecitelka...) mi na to povedala, ze "...nikto sa este nestazoval zeby mu nevysiel jogurt, zeby bola kulturs mrtva...Nemoxe byt, doniesli nam ju v zimnom obdobi a je v chladnicke...".... Boze, to su take kydy ze az..... Proste niekde sa pri vyrobe stala chyba A HOTOVO, je uplne jedno, ze to cely cas od prepravy po naskladenie bolo v chlsde...to s tym nic nema... Rovno som jej na to povedal, ze co poznam slovakov (cely zivot), tak ti by pre 2,3Eur ani nepipli, pokial by sa nedozvedeli o tom ze kultura je mrtva este priamo v obchode pri pokladni... LEBO VÄCSINA SLOVAKOV JE POSR*TYCH v takych veciach.
Povedia si "..Hmmm....pouzil som cely balik, nemam ako dokazat ze praskova kultura bola bez zivota uz po otvoreni....takze to predavacke ANI NEPOVIEM..."

No pokial sa nikto nestazoval, a nejde zas o tak velku polozku, nemalo by jej problem dat novu. Ale to som si uz vsimol, ze za "liecitelmi, ezoterikmi a mudrlantami" co su za bio obchodami a stale maju plnu hubu medovych reci o prirode, laske, bio pestovaniu, znecistovaniu zivotneho prostredia, v realite nevedia urobit jediny laskavy ustupok, a spravaju sa horsie nez najvacsi chamtivci a kapitalisti. Tato teta nebude vynimkou, kazdy kto ma srdce by ti dal novu, uz len preto, ze ti nevysiel jogurt na ktory si sa tesil. Ako som napisal, sprav to tak, ze ked ti to nevyjde opat, ziadaj zo zvysku kultury, aby to otestovali, dones im tam jogurtovac a nechaj to u nich na noc, ci to spravi jogurt, nech to vidia na vlastne oci. Ak to odmietnu, tak mozes vediet, ako im "ide o zakaznika", nejde im vobec, proste chcu mat polahky prasulky, a plnu hubu medovych keci, ako by mali ludai kupovat bio, a zdrave veci. Taka je bohuzial moja skusenost s ezoterikmi, bio maniakmi, joginmi, a celej tej tlupe ohladne zdraveho stravovania.

Jednorazovy_Nick — čtv dub 11, 2019 9:32 pm

Xion : Je to VEĽMI divné..... O 15-tej hodine (prešlo 6 hodín) som rozmiešal 1L mlieka ktoré prešlo šetrnou pasterizáciou, s polkou balíka BULHARSKEJ jogurtovej kultúry. Polka balíka sa dá použiť na maximálne 2,5L mlieka. Ja som ju použil na liter mlieka, aby som mal o to väčšiu istotu, že sa jogurt podarí. Vyvaril som predtým hrniec, kvalitne všetko vyumýval, vriacou vodou vypláchol nerezovú nádobu jogurtovača ESSENS, vriacou vodou som ošetril aj tyčku kuchynského teplomeru ktorou som meral teplotu zohrievajúceho sa mlieka (zohrieval som do 37 stupňov), lyžičku ktorou som dôkladne rozmiešal kultúru v mlieku.... Dal som to do v podstate vriacou vodou vysterilizovaného jogurtovača.... Prešlo 6 hodín a .... mlieko rovnako riedke ako predtým.... JA TOMU NEROZUMIEM........... To je už takmer nemožné, aby aj druhú kultúru mala mŕtvu, hlavne, keď to je aj iná šarža, aj iný typ... Je to obchodík s veľkým sortimentom, s dlhou tradíciou, aj s internetovým predajom....

Ostáva mi jediné..... Kúpil som vysokopasterizované BIO mlieko (šetrná pasterizácia je 15 sekúnd pri 72 stupňoch, vysoká pasterizácia je 15 sekúnd pri 85 stupňoch...čo ma neteší, ale..stále to nie je ani 100 stupňov, ani nejakých 135 pri UHT) .... Rozmiešam v ňom druhú polovicu obsahu vrecúška bulharskej kultúry...ALE TERAZ S TÝM, že pol litra nalejem do spomínaného jogurtovača, a druhý pol liter do jogurtovača "Ariete Yogurella", ktorý považujem za horší (navyše umelohmotná nádobka ktorá k nemu patrí je neumývateľne zanesená od fermentovania obilnín v jogurtovači - no nahradím ju sklenenou fľaškou od uhoriek, takže prípadne "hygienický" problém je vyriešený)
Keď sa ANI TENTORAZ nepodarí jogurt, tak budem úplne v šoku, lebo potom na 100% nie je chyba ani v mlieku ani v jogurtovači (aká len chyba môže byť v jogurtovači ? ... ), ale pani predáva MŔTVE kultúry (ale je mi potom záhadou, ako je možné, že ich ľudia kupujú... ???)

Hneď ráno dám vedieť ako to dopadlo.

1. Ak sa vytvorí jogurt v oboch jogurtovačoch, problém bol VŽDY V MLIEKU, a z nejakého dôvodu funguje na výrobu gréckeho a bulharského jogurtu (konkrétnej značky) LEN vysokopasterizované mlieko.
2. Ak sa vytvorí jogurt len v jogurtovači v ktorom budem budem jogurtovať v sklenenej nádobke, bude to znamenať, že nerezová nádoka (ale prečo by sa potom vyrábal jogurtovač s nerezovou nádobou ? ) bola kontraindikačná výrobe jogurtu.
3. Ak sa nevytvorí jogurt ani v jednom prípade (bude to už štvrtý druh mlieka ktorý skúšam), tak chyba bude na 1000000% v jogurtových kultúrach, ktoré pani predáva. ALEBO TO BUDÚ PARANORMÁLNE JAVY ??? ... Ak sa jogurt znova nepodarí, pôjdem za pani a čo jej poviem ? ... Že predáva mŕtve kultúry, a že ja som jediný, ktorý jej to oznámil ? Túto možnosť zatiaľ (ráno uvidím) zavrhujem, lebo asi by som dostal infarkt...NIE Z TOHO, že pani z nejakého (asi nevedomého) dôvodu predáva mŕtve jogurtové kultúry, ale z dôvodu, že jej to nikto neoznámil. A potom u mňa človek "ako druh" ...klesne...

Takže ľudkovia, zajtra odhalíme skutočnosť ...
Myslím, že bude platiť "bod č.1". V tom prípade ale budem silno sklamaný z jogurtovacích kultúr (aspoň od konkrétneho výrobcu), že im nie je pochuti ani surové, a ani šetrne pasterizované mlieko...

Dúfam, že z dôvodu vysokej zvedavosti nebudem mať problém zaspať...

Jednorazovy_Nick — čtv dub 11, 2019 11:49 pm

Xion, az teraz v posteli som si precital tvoj prispevok kde pises Alopatovi o bryndzi...
Nejak sa mi nechce verit, ze napr. bulharsky jogurt obsahuje 100x menej probiotik/bifidobakterii nez bryndza... keby si napisal ze 4x menej, bral by som to, lebo bryndza je koncentrovanie ovcie mlieko so syridlom (cize syr).... Alebo hoci aj 10x menej... Ale 100x ? Vylucene... Preco je potom po svete znamejsi bulharsky jogurt nez bryndzaz ked ta je podla teba udajne 100x koncentrovanensia na probiotika nez bulharsky jogurt ?

Ako radsej by som denne zjedol 10g bryndze s nejakymi mrazenymi malinami, alebo s jednou susenou marhulou, nez bulharsky jogurt... Len z dovodu maleho objemu a nutnosti pripravy. Ale nejak sa mi nechce verit, ze 10g bryndze bude mat viac probiotik nez 200g bulharskeho jogurtu...ktory je mozno najzajimavejsim jogurtom z hladiska probiotik na svete.... Bulharsky jogurt je spajany s dlhovekostou, o bryndzi sa nic take netraduje (HOCI NEPISEM, ze sa jej to netyka)...

Alopat — pát dub 12, 2019 2:22 am

pro Xiona: Bylo to zjištěno na bakteriích mléčného kvašení Lactococcus lactis, že podání s potravou drasticky zvyšuje přežití v trávicím traktu. Naopak tebou doporučované zvýšení koncentrace by v tomto případě paradoxně snížilo procentuální přežití.

Přežití, fyziologie a lýza Lactococcus lactis v trávicím traktu
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC91657/
https://en.wikipedia.org/wiki/Lactic_acid_bacteria
http://www.textbookofbacteriology.net/featured_microbe.html

ZDENINA — pát dub 12, 2019 6:37 am

Něco jsem k tomu našla.Naši předkové jedli chleba s kyselým mlékem.Asi věděli proč.

2. Přechod tekutiny přes žaludek bez její sterilizace žaludeční HCl je možný skrze sulcus salivarius na malém zakřivení.
3. To už tu padlo: U zdravého člověka podobná mikroflóra prakticky nemá význam protože nemá co vylepšovat.
Existují studie, hodnotící účinky podobných výrobků na pacienty s chronickou zácpou, kde bylo prokázáno jak zlepšení klinického stavu, tak i posun mikroflóry stolice k fyziologické normě.
Běžně se užívají probiotické kultury v prevenci turistických průjmů, jako jsou "Montezumova pomsta" nebo "faraonova pomsta" a funguje to.
5. Zásadní je i původ bakterií, nejúčinnější jsou kmeny původem z lidských střev, kmeny izolované ze zvířat zpravidla kolonizují lidské střevo jen na pár hodin až dnů.

http://www.osel.cz/5953-probiotika-stre ... vnuji.html ( citováno z diskuse)

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 8:17 am

Takze...problem bol podla vsetkeho VZDY V MLIEKU, a podla vsetkeho bola kultura greckeho jogurtu ZIVA.
Jogurt s bulharskou kulturou sa teda podaril v oboch jogurtovacoch...
JA NECHAPEM....Pretoze sa podaril az pri stvrtom type mlieku...
Nepodaril sa pri surovom, setrne pasterizovanom (znacka "Moja Kravicka), a ani vysokopasterizovanom (BoheMilk), vsetko boli samozrejme plnotucne.
Podaril sa az pri tiez plnotucnom, ale takom : Vysokopasterizovane mlieko (TAMI, kvalita BIO)...

Ako je mozne, ze sa nepodaril pri surovom a pri nizkopasterizovanom, to by som este nejak vedel pochopit (hoci ma to stve, lebk take mlieka su najviac zive).. Ale ze sa nepodaril ani pri vysokopasterizovanom BoheMilk, ale pri TAMI BIO ano... ??? Nejak tomu nerozumiem...

ZDENINA : Podla mna nasi predkovia jedli chlieb s kysanym mliekom z dovodu takeho, ze chlieb su sacharidy s troskou bielkovin a prakticky bez tuku. V kysanom mlieku mali popri bifidobakteriach a laktobaciloch zivocisne bielkoviny a zivocisne tuky. Kazdy prirodny narod pridava k rastlinnym bielkovinam zivocisne (mliecny produkt, mäso, ryba, vajcia), aby sa zlepsil aminokyselinovy profil jedla, a aby sa obohatila prakticky malo vyzivna rastlinna zlozka potravy. Takze ja som nazoru, ze za tymto zvykom nasich predkov netreba hladat nic ine. Jest postny chlieb je dost onicom, smedi po nom... Zapijat ho vodou alebo cajom je hlupost. Ale zapijat ho hustejsim prirodnym zivocisnym "premastovadlom" s obsahom kvalitnych vitaminov, mineralov, tukov, bielkovin a probiotik, to je uz ovela rozumnejsie (hoci neviem s istotou, ci naozaj spravne). Kazdy mliecny produkt do urcitej miery "hasi" zaludocnu kyselinu. Sacharidom ako takym a skrobom by to nemalo vadit, kedze vraj na ich stravenie staci slabsia koncentracia kyselin v zaludku. Takze z toho mi vyplyva, ze ked uz kombivat mliecne produkty (len tie s kulturou, ine nekonzumovat), tak len so sacharidmi/skrobmi. No potom nechapem doporuceniam typu "Nejedzte mliecne produkty s pecivom, pretoze to zahlienuje organizmus a zanasa hrube crevo", ktore su spominane v mnohych knihach. Asi maju na mysli mrtve mlieko bez probiotik, a chlieb ci rozok z bielej psenicnej muky, s drozdim miesto kvasku.

Takze aj kebyze je prospesne kombinovat probioticke mliecne produkty so skrobmi, tak podla mne to ze tak robili nasi predkovia je vec chute a komfortu jedenia, a nie vec vypozorovania, ze "takto to lepsie osidli crevnu mikrofloru". Pretoxe ako som pisal, kazdy prirodny narod pridava k rastlinnej bielkoviny zivocisnu. Cize aj mäso ci vajicka k obilninam.
Nakonoec teda "delena strava" bude bludny koncept ? Mozno... Lebo aj nasi predkovia ocividne spajali bielkoviny so sacharidmi/skrobmi... A ani mäso nejedli so samotnou zeleninou, ale s/aj s chlebom, zemiakmi... Otazne ale je, ci to nerobili len z dovodu "Budeme jist co dum da...." ....Samozrejme si nenatierali vajicka dzemom, ani nejedli jablko s horcicou... To by uz bolo "na diagnozu"

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 9:50 am

Napada mi jedna vec.... Co tak striedat konzumaciu skysnuteho nepasterizovaneho mlieka a bulharskeho jogurtu (ktory sa mi podarilo vyrobit len z vysokopasterizivaneho / uprava pri 85 stupnoch celzia / mlieka) ?
Ak je to dobry napadz tak v akom intervale ? Tyzden jedno, tyzden druhe ? Dva tyzdne jedno, dva tyzdne druhe ? Mesiac jedno, mesiac druhe ? Alebo dokonca striedat mozno aj denne ?
A raz tych 200ml zjest spolu so 100g zemiakovej kase (to skysnute nepasterizovane mlieko), raz s jednym kusom BIO bananu (bulharsky jogurt).
Ci take striedanie kvalitneho skysnuteho mlieka s bulharskym jogurtom bude stresom pre crevny mikrobiom ? Praveze sa mi zda, ze mikrobiom sa potesi....

Pripadne striedat toto : 5 dni za sebou 200g bulharskeho jogurtu (5 dni, lebo liter mlieka), 5 dni po 50g bryndze (.oznost rozrobit v 50-100ml vody), pripadne k tomu 5 dni po 200ml skysnuteho mlieka... To su uz tri rozne druhy potravin, z ktorych kazda bude mat ine zlozenie probiotik.... Hmmm....
No a jedavat ich so zemiakmi alebo bananom...

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 10:27 am

Xion píše:

Jogurt to je vzdy 1 monokultura.

Kultúra bulharského jogurtu, citované zo stránky kde ich predávajú : Minimálne 1x109 živých kultúr v 1g, Laktobacillus delbrueckij sp.bulgaricus, Streptococcus salivarius sp.thermophilus, , kmene sú použité z prírodných zdrojov a nie su geneticky modifikované.

Takze si sa mylil, pokial som to spravne pochopil.

Alopat — pát dub 12, 2019 11:35 am

Zrovna teď jsem v Lidlu narazil na fialové brambory, což byla potrava Inků. Pokud by někdo narazil na tabulku hodnot kyselosti žaludku při trávení různých druhů potravin, tak by to mohlo potvrdit výhodu konzumace kysaných mléčných produktů se škroby, což se dosud obecně pouze odsuzovalo, jak z důvodu nevhodné kombinace dle ajurvédy, tak daleko pravděpodobnějšího usazování modifikovaného škrobu v cévách, což spolu s nepřirozenými tukovými částicemi homogenizovaného mléka může živit patogenní mikroorganismy a způsobovat kardiovaskulární choroby.

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 1:36 pm

Alopat píše:

Z hlediska dlouhověkosti bude mít větší zdravotní přínos přirozeně kysané syrové mléko...

A keby som do takeho mlieka vmiesal DODATOCNE trochu kultury z bulharskeho jogurtu a hned na to to zjedol spolu so zemiakmi ci kvalitnym chlebom ? Bol by potom taky mliecny produkt svojimi ucinkami kombinaciou skysnuteho mlieka a bulharskeho jogurtu ?

Chapes...o to sirsie spektrum bifidobakterii a laktobacilov by sa dostalo do celej traviacej sustavy vratane hrubeho creva....

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 1:43 pm

AKY JE ROZDIEL MEDZI SKYSNUTYM SUROVYM MLIEKOM V DOMACICH PODMIENNKACH, A KYSANYM MLIEKOM ? JE TO TO ISTE, LEN TO "KYSANE" MA PRIVETIVEJSI NAZOV ?

Nasiel som na internete...

Probiotická kultúra je dnes pojem, ktorý nie je problematické postrehnúť v bežnej komunikácii. Pýšia sa ňou mnohé mliečne výrobky. Medzi tie najobľúbenejšie patria jogurty, charakteristické jogurtovou kultúrou a veľmi dobrou reklamou. Kefír však obsahuje baktérie, ktoré dokážu ľahšie kolonizovať črevný trakt. Rozdiel medzi kefírom, cmarom, acidofilným a kyslým mliekom nájdeme vo výrobe, každý z nich tvorený inou bakteriálnou kultúrou. Prednostne odporúčame jeden – čerstvé kyslé mlieko z bezpečného chovu, najlepšie od svedomitého gazdu, pretože obsahuje oveľa viac živých baktérii, ako tie, vystavené v krásnych obaloch v miestnych potravinách. Norma priemyselnej výroby uvádza, že v jednom grame kyslomliečneho výrobku musí byť minimálne 10 miliónov živých organizmov a vďaka moderným technologickým linkám majú dlhú dobu spotreby, počas ktorej si zachovávajú stále vysoký počet živých organizmov. Domáce kyslé mlieko je síce potrebné skonzumovať do niekoľkých dní, avšak nie je upravované (preto je potrebný bezpečný zdroj) a obsahuje oveľa viac živých organizmov, ktoré pomáhajú s trávením, prečisťujú hrubé črevo a ozdravujú trávenie a s ním celé telo.

Delikatesa z parapety
Najchutnejšie je čerstvo skysnuté mlieko, ktoré má jemnú perlovitú chuť, nezapácha a dá sa krájať lyžicou. Čím staršie je, tým viac zapácha, zároveň sa biela hmota oddeľuje od srvátky, ktorá je však hlavným zdrojom zdraviu prospešných látok.

Tak...budem experimentovat s jogurtovacom.... Zda sa mi, ze v nom (samozrejme bez pridania akejkolvek kultury) mi surove mlieko skysne najbezpecnejsim sposobom, aj z dovodu, ze na jeho skysnutie bude treba OVELA MENEJ casu, nez pri kysnuti v izbovej teplote..

Otazne je len to, kolko dni take skysnute surove mlieko vydrzi v chladnicke... Dufam, ze 5 dni s prehladom... Este ked do neho vmiesam bulharsku jogurtovu kulturu...

pefi — pát dub 12, 2019 3:14 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Takze...problem bol podla vsetkeho VZDY V MLIEKU, a podla vsetkeho bola kultura greckeho jogurtu ZIVA.
Jogurt s bulharskou kulturou sa teda podaril v oboch jogurtovacoch...
JA NECHAPEM....Pretoze sa podaril az pri stvrtom type mlieku...
Nepodaril sa pri surovom, setrne pasterizovanom (znacka "Moja Kravicka), a ani vysokopasterizovanom (BoheMilk), vsetko boli samozrejme plnotucne.
Podaril sa az pri tiez plnotucnom, ale takom : Vysokopasterizovane mlieko (TAMI, kvalita BIO)...

Ako je mozne, ze sa nepodaril pri surovom a pri nizkopasterizovanom, to by som este nejak vedel pochopit (hoci ma to stve, lebk take mlieka su najviac zive).. Ale ze sa nepodaril ani pri vysokopasterizovanom BoheMilk, ale pri TAMI BIO ano... ??? Nejak tomu nerozumiem...

Nick: Já už jsem párkrát taky narazil, že to nejde a nejde ... Co tak asi bakterie můžou udělat, pokud jsou v mléku třeba antibiotika ... Já stabilně používám BIO mléko z Olmy a výsledky jsou dobré, většinou ho ale převařím - bakterie mají víc žrádla a jogurt je pak hustší. Jednou jsem zkusil dle amerického receptu přidat do mléka smetanu ke šlehání a bakteriím se ta dodaná smetana absolutně nelíbila - buď je zabila antibiotika, nebo karagenan, která je ve většině smetan ke šlehání ...

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 4:27 pm

pefi píše:

Já stabilně používám BIO mléko z Olmy a výsledky jsou dobré, většinou ho ale převařím - bakterie mají víc žrádla a jogurt je pak hustší...

Mne vysiel husty jogurt, ale az nezvykle vlacny...
Ako pisem, vidim to tak, ze presedlam skysnute surove mlieko, do ktoreho zamiesam jogurtovu kulturu bez toho, aby v tom skysnutom mlieku pracovala, ale spolu s tym skysnutym mliekom zjem aj skroby (zemiak ci banan), aby sa probiotika dostali v hojnom mnozstve tam kde sa maju dostat.
Jedine, ze by mi ten napad napriklad Alopat vyhovoril... Ale nemyslim si, ze s nim nebude suhlasit...

Edit : Pefi, a neobavas sa, ze prevarenim mlieka zmenis strukturu jeho bielkovin, tukov, vapnika ? ... Lebo prevarene mlieko sa sprava uplne inak nez uvarene mäso... Medzi surovym a prevarenym mliekom je obrovsky rozdiel... A neviem, ci probiotika naockovane do takeho mlieka sa postaraju o vylepsenie prevarenim zdegradovanej formy bielkovin a tukov....

ZDENINA — pát dub 12, 2019 4:45 pm

Jednorazovy_Nick píše:

A keby som do takeho mlieka vmiesal DODATOCNE trochu kultury z bulharskeho jogurtu a hned na to to zjedol spolu so zemiakmi ci kvalitnym chlebom ? Bol by potom taky mliecny produkt svojimi ucinkami kombinaciou skysnuteho mlieka a bulharskeho jogurtu ?

Chapes...o to sirsie spektrum bifidobakterii a laktobacilov by sa dostalo do celej traviacej sustavy vratane hrubeho creva....

Za předpokladu,že ty kultury jsou sušený,tak to si myslíš,že ti obživnou v žaludku či ve střevech?
Musí se nejdříve probudit ,nažrat ,namnožit a hlavně to mléko zpracovat.Takhle z toho asi nic mít nebudeš.
Antibiotika budou asi velký problém.Proto převařit.

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 5:22 pm

ZDENINA píše:

Za předpokladu,že ty kultury jsou sušený,tak to si myslíš,že ti obživnou v žaludku či ve střevech?
Musí se nejdříve probudit ,nažrat ,namnožit a hlavně to mléko zpracovat.Takhle z toho asi nic mít nebudeš.
Antibiotika budou asi velký problém.Proto převařit.

A susene kultury v probiotickych tobolkach, ktore sa predavaju na zapitie vodou... To nie je to iste ? To ani tie potom nefunguju bez toho, aby boli nejaky cas nalozdnd v mlieku ci nejakej stave obsahujucej cukor a mineraly ? ...

Tak to potom vidim na striedanie kazdych 5-10 dni.... Bulharsky jogurt striedat so skysnutym mliekom.

A co sa tyka prevarenia mlieka, nevidim dovod... Vo vysokopasterizovanom (85 stupnov) sa mi jogurt podaril. Je vsak pravda, ze bolo zaroven aj homogenizovane (vysoky tlak pri teplote okolo 65 stupnov)... Lebo pri vysokopasterizovanom nehomogenizovanom sa mi jogurt urobit nepodarilo...
Otazne je, ci je menej znehodnotene vysokopasterizovane a zaroven homogenizovane mlieko, alebo nehomogenizovane mlieko, ktore vsak preslo teplotou 100 stupnov celzia...

Dalej pises, ze antibiotika budu asi velky problem, a preto mlieko prevarit.... Chces povedat, ze prevarenie mlieka znici mozne antibiotika v nom obsiahnute ? To nemyslis vazne... Tak to co si napisala totiz znie. Keby to tak bolo, ludia neriesis ci sa zvieratam na mäso ci vajcia davaju antibiotika, kedze mäso a "nedomace antibioticke" vajcia pri priprave prejdu minimalne 100 stupnami celzia...

Jednorazovy_Nick — pát dub 12, 2019 5:43 pm

Vsade sa pise ako je pasterizovane mlieko skodlive (na rozdiel od suroveho), a tu si ludia ZAUJIMAJUCI SA O ZDRAVY ZIVOTNY STYL bez obav robia jogurty z prevareneho mlieka ? Hmmm... Ci mi nieco uniklo, ze sa tomu divim ?

ZDENINA — pát dub 12, 2019 6:10 pm

Jednorazovy_Nick píše:

A susene kultury v probiotickych tobolkach, ktore sa predavaju na zapitie vodou... To nie je to iste ? To ani tie potom nefunguju bez toho, aby boli nejaky cas nalozdnd v mlieku ci nejakej stave obsahujucej cukor a mineraly ? ...

Tak to potom vidim na striedanie kazdych 5-10 dni.... Bulharsky jogurt striedat so skysnutym mliekom.

A co sa tyka prevarenia mlieka, nevidim dovod... Vo vysokopasterizovanom (85 stupnov) sa mi jogurt podaril. Je vsak pravda, ze bolo zaroven aj homogenizovane (vysoky tlak pri teplote okolo 65 stupnov)... Lebo pri vysokopasterizovanom nehomogenizovanom sa mi jogurt urobit nepodarilo...
Otazne je, ci je menej znehodnotene vysokopasterizovane a zaroven homogenizovane mlieko, alebo nehomogenizovane mlieko, ktore vsak preslo teplotou 100 stupnov celzia...

Dalej pises, ze antibiotika budu asi velky problem, a preto mlieko prevarit.... Chces povedat, ze prevarenie mlieka znici mozne antibiotika v nom obsiahnute ? To nemyslis vazne... Tak to co si napisala totiz znie. Keby to tak bolo, ludia neriesis ci sa zvieratam na mäso ci vajcia davaju antibiotika, kedze mäso a "nedomace antibioticke" vajcia pri priprave prejdu minimalne 100 stupnami celzia...

Asi budeš mít pravdu,jako vždy, mléko bez ATB na jogurty, s ATB telátkům nebo lidem.
U toho pojídání těch sušených bakterií asi taky záleží na druhové skladbě,odolnosti vůči žaludečním kyselinám.Tak si o tom něco naštuduj.Je vidět,že jsi velmi přemýšlivý a svůj boj za dokonalé zdraví bereš vážně.

ZDENINA — pát dub 12, 2019 6:13 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Vsade sa pise ako je pasterizovane mlieko skodlive (na rozdiel od suroveho), a tu si ludia ZAUJIMAJUCI SA O ZDRAVY ZIVOTNY STYL bez obav robia jogurty z prevareneho mlieka ? Hmmm... Ci mi nieco uniklo, ze sa tomu divim ?

Právě to kysání činí lehce stravitelným.Některým bakteriím jde zejména o mléčný cukr.

Jarda — sob dub 13, 2019 10:18 pm

Jednorazovy_Nick píše:

K tomu by sa mohol vyjadrit pan Jarda.... Pan Jarda tvrdi, ze nakolko vapnik z mliecnych produktov "hasi" zaludocnu kyselinu, tak by sa mliecne produkty (patri tu aj mlieko, jogurt...) mali pit/jest samotne, pretoze ked ich skombinujeme s cimkolvek inym, tak travenie toho ineho (hlavne ked je to ina nez mliecna bielkovina, alebo ked je to skrob) bude zhorsene.
Rozni autori odporucaju mlieko a mliecne vyrobky jest bez skrobov a jednoznacne aj bez kombinacie s inymi bielkovinovymi potravinami (mäso, vajcia).
Par kusov bobuloviteho ovocia ci jahod v jogurte by traveniu uskodit nemalo......

Nejde ani tak o moje tvrzení jako o prověřené zkušenosti ajurvédských lékařů a je s otazníkem zda se jim za velice dlouhou dobu povedlo vysledovat co je opravdu nejlepší. Každopádně nedoporučují ke kysaným mléčným produktům jíst nic jiného. Jinak vlastnost snížení kyselosti žaludku vápníkem obsaženým v mléce není zase tak neznámá a z hlediska usmrcení obsažených laktobacilů v mléčném produktu bude dost rozdílné o jaký půjde kmen, jak moc daný člověk produkuje HCl a dokonce bude i záležet na množství naráz přijatého produktu kdy se naplno projeví pufrovací schopnost mléčného produktu. Vzhledem k tomu že většina lidí hlavně těch nemocných produkuje málo HCl předpokládám že bakterie projdou celkem v pohodě což nemusí platit u zdravého jedince s plnou tvorbou HCl, ovšem ten zase ty bakterie na nic asi nepotřebuje.

Jednorazovy_Nick — úte dub 16, 2019 5:14 pm

Aj mne to dava takto logiku... Ze prezitie dostatocneho mnozstva probiotik bude skor otazka mnozstva toho jogurtu/zkysnuteho mlieka....
Uvaril som si zemiaky, ale...nemal som najmensiu ich rozmiesst s jogurtom .... Ja chcrm ten jogurt/zkysnute mlieko zjest, a o hodinu na to si dst normalne jedlo...Mix jogurtu/zkysnuteho mlieka so zemiakmi ci kvalitnym chldbom len predlzi cas kym to odide zo zaludku....
Vidim to tak, ze denne nalacno budem davat 5dcl bez akejkolvek prisady (idealne zkysnuteho mlieka, lebo na to funguje aj surove mlieko, nie ako na jogirt len pasterizovane a homogenizovane...), pockam hodinu a dam si syte jedlo....
Aj ked som si varil zemiaky a mamka ze "..Coze si varis zemiaky ? Ty ? Nejedol si ich roky...", tak som jej povedal z akeho dovodu. A ona na to presne to co som si myslel....Ze preto sa jedavalo zkysnute mlieko zo zemiakmi, lebo poriadne nebolo s cim inym.... A chceli sa nasytit...Postne zemiaky su onicom, nemali k nim mäso, chceli k tomu tuk a bielkovinu aby ich to viac zasytilo, tak zmiesali zkysnute mlieko ci smotanu so zemiakmi..... Nic nemali vypozorovane, zeby zkysnute mlieko lepsie prenieslo probiotika vdaka skombinovaniu so skrobom... Ja som hned vedel, ze je to somarina. Je fakt, ze rezistentny skrob z vychladnutych zemiakov je fajn pre hrube crevo, ale tam vobec nejde o to, aby sa zemiaky skombinovali s probiotikami zo zkysnuteho mlieka....
Netvrdim, ze taka kombinacia nebude fungovat, a mozno funguje lepsie kombinacia 2dcl jog./zkys.ml. so zemiakmi, nez bez zemiakov....Ale pol litra je uz nieco ine. Tam ta pufrovacia schopnost mliecneho lroduktu (ako pise pan Jarda) bude intenzivnejsia.

Jarda — stř dub 17, 2019 8:42 am

Jednorazovy_Nick píše:

Aj mne to dava takto logiku... Ze prezitie dostatocneho mnozstva probiotik bude skor otazka mnozstva toho jogurtu/zkysnuteho mlieka....
Uvaril som si zemiaky, ale...nemal som najmensiu ich rozmiesst s jogurtom .... Ja chcrm ten jogurt/zkysnute mlieko zjest, a o hodinu na to si dst normalne jedlo...Mix jogurtu/zkysnuteho mlieka so zemiakmi ci kvalitnym chldbom len predlzi cas kym to odide zo zaludku....
Vidim to tak, ze denne nalacno budem davat 5dcl bez akejkolvek prisady (idealne zkysnuteho mlieka, lebo na to funguje aj surove mlieko, nie ako na jogirt len pasterizovane a homogenizovane...), pockam hodinu a dam si syte jedlo....
Aj ked som si varil zemiaky a mamka ze "..Coze si varis zemiaky ? Ty ? Nejedol si ich roky...", tak som jej povedal z akeho dovodu. A ona na to presne to co som si myslel....Ze preto sa jedavalo zkysnute mlieko zo zemiakmi, lebo poriadne nebolo s cim inym.... A chceli sa nasytit...Postne zemiaky su onicom, nemali k nim mäso, chceli k tomu tuk a bielkovinu aby ich to viac zasytilo, tak zmiesali zkysnute mlieko ci smotanu so zemiakmi..... Nic nemali vypozorovane, zeby zkysnute mlieko lepsie prenieslo probiotika vdaka skombinovaniu so skrobom... Ja som hned vedel, ze je to somarina. Je fakt, ze rezistentny skrob z vychladnutych zemiakov je fajn pre hrube crevo, ale tam vobec nejde o to, aby sa zemiaky skombinovali s probiotikami zo zkysnuteho mlieka....
Netvrdim, ze taka kombinacia nebude fungovat, a mozno funguje lepsie kombinacia 2dcl jog./zkys.ml. so zemiakmi, nez bez zemiakov....Ale pol litra je uz nieco ine. Tam ta pufrovacia schopnost mliecneho lroduktu (ako pise pan Jarda) bude intenzivnejsia.

Tak jistě, dříve šlo o tradiční jídlo chudých brambora na loupačku k tomu tvaroh a kousek másla nebo se ta brambora zapíjela kyselým mlékem. Silně pochybuji že by tím byla primárně řešena bakteriální skladba střeva, to tehdy nikdo neřešil, ale určitě ji toto jídlo neovlivňovalo negativně.

Alopat — stř dub 17, 2019 1:31 pm

K tomu by se měl vyjádřit i Xion, ono je totiž možné, že nepřežití bakterií mléčného kvašení vlivem trávení bylo způsobeno tím, že spolu s namnoženou kulturou testovaným jedincům nepodali vhodné jídlo, které by zředilo žaludeční kyselinu a možná i urychlilo průchod žaludkem (vliv HCl) a dvanáctníkem (vliv enzymů) , tak jako v mnou doloženém odkazu, kde naopak živá kultura přežila. Vzhledem k tomu, že se jednalo o hlodavce, tak předpokládám obiloviny, ale samozřejmě by to chtělo vidět celou studii, z čeho tu práškovou stravu vlastně připravili, nicméně jako motivaci tam výslovně zmiňují prozkoumání vlivu konvenčního jídla. A ještě lepší než prolézání nějakých studií by bylo zeptat se několika stoletých vesnických Bulharů, s čím tamní kysané mléko alias bulharský jogurt konzumují. V přírodě se vyskytující bakterie jsou evidentně životaschopnější a zdravotně přínosnější, než ty dosud používané komerční. Do nalezení tohoto odkazu se to zde vysvětlovalo pouze odolností jistých kmenů, což je sice také pravda, ale jak vidno, tak do hry zásadním způsobem vstoupil další faktor. Studie je přelomová také zjištěním, že umělé navyšování koncentrace vede při porovnání k menšímu procentu přežití v jednotlivých částech trávicích traktu, takže si dalšími řády navíc zas tolik nepomůžete.

Jarda — stř dub 17, 2019 9:28 pm

Alopat píše:

K tomu by se měl vyjádřit i Xion, ono je totiž možné, že nepřežití bakterií mléčného kvašení vlivem trávení bylo způsobeno tím, že spolu s namnoženou kulturou testovaným jedincům nepodali vhodné jídlo, které by zředilo žaludeční kyselinu a možná i urychlilo průchod žaludkem (vliv HCl) a dvanáctníkem (vliv enzymů) , tak jako v mnou doloženém odkazu, kde naopak živá kultura přežila. Vzhledem k tomu, že se jednalo o hlodavce, tak předpokládám obiloviny, ale samozřejmě by to chtělo vidět celou studii, z čeho tu práškovou stravu vlastně připravili, nicméně jako motivaci tam výslovně zmiňují prozkoumání vlivu konvenčního jídla. A ještě lepší než prolézání nějakých studií by bylo zeptat se několika stoletých vesnických Bulharů, s čím tamní kysané mléko alias bulharský jogurt konzumují. V přírodě se vyskytující bakterie jsou evidentně životaschopnější a zdravotně přínosnější, než ty dosud používané komerční. Do nalezení tohoto odkazu se to zde vysvětlovalo pouze odolností jistých kmenů, což je sice také pravda, ale jak vidno, tak do hry zásadním způsobem vstoupil další faktor. Studie je přelomová také zjištěním, že umělé navyšování koncentrace vede při porovnání k menšímu procentu přežití v jednotlivých částech trávicích traktu, takže si dalšími řády navíc zas tolik nepomůžete.

pefi — stř dub 17, 2019 10:35 pm

Mleko na jogurt prevaruji, protoze jogurt je pak hustsi. Pry se prevarenim rozpadne cast slozek, ktere jsou pro bakterie nestravitelne, na slozky jednodussi. Take jsem do prevareneho mleka pridaval proteinovy prasek, coz take vedlo na hustsi a jeste trochu chutnejsi jogurt.
Snaha jogur zahustit byla vedena reklamaci jednoho z konzumentu, je je muj jogurt slizke konzistence, na rozdil od jogurtu komercni. Slizovitost je dana jednak jogurtovou kulturou a take tim, ze z jogurtu nezdimam syrovatku.

Jarda — čtv dub 18, 2019 7:33 am

pefi píše:

Mleko na jogurt prevaruji, protoze jogurt je pak hustsi. Pry se prevarenim rozpadne cast slozek, ktere jsou pro bakterie nestravitelne, na slozky jednodussi. Take jsem do prevareneho mleka pridaval proteinovy prasek, coz take vedlo na hustsi a jeste trochu chutnejsi jogurt.
Snaha jogur zahustit byla vedena reklamaci jednoho z konzumentu, je je muj jogurt slizke konzistence, na rozdil od jogurtu komercni. Slizovitost je dana jednak jogurtovou kulturou a take tim, ze z jogurtu nezdimam syrovatku.

Mnoho lidí vůbec netuší že laktobacily velice dobře prosperují na živných půdách z bílkovinných složek a mají představu že se krmí jenom mlékem což zdaleka není pravda, některé dokonce mléko moc nemusejí a naopak se jim v mléce zase tak dobře nedaří. Například nejvíce frekventovaný laktobacil Lactobacillus reuteri vůbec v mléce neprosperuje ten vyžaduje vyloženě bílkovinný substrát. Záleží ovšem na tom jaké proteiny přidáváte, což by bylo dobré uvádět protože ne všechny laktíkům chutnají a zlepšují kvalitu produktu.

pefi — čtv dub 18, 2019 8:25 pm

Že se Lactobacilus reuteri v mléce nemnoží mi uniklo. Přidával jsem proteinový prášek, který je směsí syrovátkového proteinu, micelárního kaseinu (oboje z kravského mléka) a izolátu vaječné bílkoviny. Také jsem přidával prebiotická vlákninu Valosun (nyní Walmark), která obsahuje inulin a blíže neurčené fruktooligosacharidy.
Výsledný jogurt byl hustší.

Jednorazovy_Nick — čtv dub 18, 2019 9:35 pm

Tak, dnes som pil tretí deň nalačno (po vypití pauza 75 minút, až potom pevné jedlo) 500ml skysnutého surového mlieka.
POHODKA
Akurát v jogurtovači sa vytvorí akoby jednoliaty "syr" v dolnej časti nádoby po tých 15 hodinách, čo je čas, ktorý mlieko v jogurtovači kysne (sám som si ten čas zvolil)... Oddelí sa "tuhé" od kvapalného... Ale mne to nevadí, lebo to rozmixujem pár sekúnd v mixéry (liter skysnutého mlieka), a potom je to skoro ako čerstvé mlieko svojou konzistenciou....
Chutí to V POHODKE, niečo ako podstatne menej výrazný kefír, a bez bubliniek. Chuť je jemne kyslá, kefír je podstatne kyslejší, a hlavne kefír mi TYPOM svojej kyslosti (a asi aj trpkosti ?) chuťovo vôbec nevyhovoval...

Takže mám postarané.... Každý deň 500ml skysnutého surového mlieka nalačno, bez prílohy. No a budem dúfať, že nenarazím na várku, z ktorej ma (prinajlepšom) preženie...

SKÚSTE AJ VY... nie sú nutné jogurtové kultúry, ani kefírové zrná.... Neviem koľko druhov bifidobaktérií a laktobacilov sa v skysnutom mlieku nachádza... Ale myslím, že ich množstvo bude dostačujúce...
Takže som rád, niečo nové pre zdravie..... A možno niečo dosť dôležité, pretože to bude priamo ovplyvňovať mikrobióm v čreve, a asi tým najprirodzenejším spôsobom...

Jarda — čtv dub 18, 2019 10:02 pm

pefi píše:

Že se Lactobacilus reuteri v mléce nemnoží mi uniklo. Přidával jsem proteinový prášek, který je směsí syrovátkového proteinu, micelárního kaseinu (oboje z kravského mléka) a izolátu vaječné bílkoviny. Také jsem přidával prebiotická vlákninu Valosun (nyní Walmark), která obsahuje inulin a blíže neurčené fruktooligosacharidy.
Výsledný jogurt byl hustší.

Lactobacilus reuteri je zvláštní brouk obsažený v trávicím traktu prakticky všech živočichů na zemi, tedy asi dost důležitý, nicméně má své mouchy a hlavně se bavíme o druhu ne přímo o kmenech kterým zase mohou vyhovovat i trochu jiné podmínky. Z čisté formy v tobolkách jsem ho v mléce nenamnožil ani náhodou a když jsem celou záležitost zkoumal a řešil s velice erudovanou pracovnicí firmy která se živí právě pěstováním a prodejem laktobacilů tak jsem dostal toto info. Hlavně proto že ten substrát na němž se pěstuje je hnusný tak jsem od jeho množení upustil. Tu výživnou směs pro laktíky máte zajímavou a asi by jim chutnal i samotný kolagen, ale pak se výsledný produkt táhne jako smrkance z nosu a chuťově také nic moc.

Jarda — čtv dub 18, 2019 10:05 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Tak, dnes som pil tretí deň nalačno (po vypití pauza 75 minút, až potom pevné jedlo) 500ml skysnutého surového mlieka.
POHODKA
Akurát v jogurtovači sa vytvorí akoby jednoliaty "syr" v dolnej časti nádoby po tých 15 hodinách, čo je čas, ktorý mlieko v jogurtovači kysne (sám som si ten čas zvolil)... Oddelí sa "tuhé" od kvapalného... Ale mne to nevadí, lebo to rozmixujem pár sekúnd v mixéry (liter skysnutého mlieka), a potom je to skoro ako čerstvé mlieko svojou konzistenciou....
Chutí to V POHODKE, niečo ako podstatne menej výrazný kefír, a bez bubliniek. Chuť je jemne kyslá, kefír je podstatne kyslejší, a hlavne kefír mi TYPOM svojej kyslosti (a asi aj trpkosti ?) chuťovo vôbec nevyhovoval...

Takže mám postarané.... Každý deň 500ml skysnutého surového mlieka nalačno, bez prílohy. No a budem dúfať, že nenarazím na várku, z ktorej ma (prinajlepšom) preženie...

SKÚSTE AJ VY... nie sú nutné jogurtové kultúry, ani kefírové zrná.... Neviem koľko druhov bifidobaktérií a laktobacilov sa v skysnutom mlieku nachádza... Ale myslím, že ich množstvo bude dostačujúce...
Takže som rád, niečo nové pre zdravie..... A možno niečo dosť dôležité, pretože to bude priamo ovplyvňovať mikrobióm v čreve, a asi tým najprirodzenejším spôsobom...

Tam se vám již odděluje syrovátka tedy proces probíhá moc dlouho musíte buď snížit teplotu nebo zkrátit čas.

Tamariška — čtv dub 18, 2019 11:37 pm

Jednorazovy_Nick píše:

...SKÚSTE AJ VY... nie sú nutné jogurtové kultúry, ani kefírové zrná.... Neviem koľko druhov bifidobaktérií a laktobacilov sa v skysnutom mlieku nachádza... Ale myslím, že ich množstvo bude dostačujúce...

Voľakedy každé mlieko z mliekarne pekne skyslo a buď sa vypilo kyslé alebo sa mierne zahrievalo a po precedení sme mali chutný tvaroh, aký sa dnes ani nedá kúpiť.
Dnes je ale ten problém, že zohnať mlieko ktoré skysne a nezhnije nie je také jednoduché.

Jednorazovy_Nick — pát dub 19, 2019 11:07 am

Jarda píše:

Tam se vám již odděluje syrovátka tedy proces probíhá moc dlouho musíte buď snížit teplotu nebo zkrátit čas.

A vadí to, pán Jarda ? Lebo pred hodinou som vypil novú várku zkysnutého mlieka, ale kyslo kratší čas, ešte sa neoddelila syrovátka, a jeho chuť teda nič moc... Lepšia bola tá, keď mlieko kyslo dlhšie... Táto várka (kratšie kysnutie" má jemnučký nádych do horka. Mlieko som použil rovnaké.
Takže keď mi viac chutí "skysnutejšie", je to v poriadku ?

Jednorazovy_Nick — pát dub 19, 2019 11:14 am

Tamariška píše:

Voľakedy každé mlieko z mliekarne pekne skyslo a buď sa vypilo kyslé alebo sa mierne zahrievalo a po precedení sme mali chutný tvaroh, aký sa dnes ani nedá kúpiť.
Dnes je ale ten problém, že zohnať mlieko ktoré skysne a nezhnije nie je také jednoduché.

Zisťujem, že 7 hodín kysnuté mlieko pri 42 stupňoch (40 stupňové vložené do jogurtovača s veľkou nádobkou) a potom 10 hodín v odpojenom jogurtovači (keď chladlo zo 42 stupňov na izbovú teplotu) je pre mňa málo... Mlieko ma akoby tri chute.... sladkú, horkú a kyslú.... Ale veľmi nevýrazné.... Skúsim ho kysnúť v jogurtovači najbližšie (sobota doobeda) 10-11 hodín, a ešte nechám v odpojenom jogurtovači cez noc.... uvidím, či bude zmena... Lebo neviem, či sa za ten čas namnožilo dostatok probiotík....

pefi — pát dub 19, 2019 12:34 pm

Sladká a a kyselá jsou správně, ale hořká podle mě znamená, že už se to jogurtuje příliš dlouho, nebo že se prosadila nějaká nechutná (nejedlá) bakterie. Hořký produkt okamžitě vyhazuji.

Když dodáte jako základ jogurtovací kulturu, tak laktobacily rychle sníží pH, což značně zpomalí množení nedobrých bakterií. Pokud necháváte mléko zkysnout jen tak, tak je to úplná loterie co se vám tam namnoží.

Jednorazovy_Nick — pát dub 19, 2019 4:10 pm

Pefi : horka chut je len uplne na pozadi...asi ako ked das do deci vody za malu stipku chloridu horecnateho... Trosky horky "na pozadi" je vsak aj kefir... Kefir je mliecnokyslo-sladko-trpko-horky.... Pamàtam si dobre tu chut, pil som ho pravidelne asi rok pred X rokmi....

Jarda — pát dub 19, 2019 9:39 pm

Jednorazovy_Nick píše:

A vadí to, pán Jarda ? Lebo pred hodinou som vypil novú várku zkysnutého mlieka, ale kyslo kratší čas, ešte sa neoddelila syrovátka, a jeho chuť teda nič moc... Lepšia bola tá, keď mlieko kyslo dlhšie... Táto várka (kratšie kysnutie" má jemnučký nádych do horka. Mlieko som použil rovnaké.
Takže keď mi viac chutí "skysnutejšie", je to v poriadku ?

Ne to ničemu nevadí akorát je nutné složky zase promíchat.

zu_za_na — sob dub 20, 2019 1:03 pm

Netuším, jestli se to tu už řešilo, ale začala jsem asi před dvěma měsíci dělat domácí jogurty z jogurtových kultur villi a filmjonk a musím říct, že to je jedna z nejužitečnějších věcí, které doma mám. Kefírové houbičky jsou fajn, jen ne vždy je čas to cedit atd.. a tohle je pro ultra pohodlné a maximálně časově vytížené lidi úplný ideál! Dokonce mi to jí i manžel, který se kefíru ani netkne. Znáte někdo?Pochází to původně ze severských zemí a existuje tam také dost druhů, já mám jen tyto dva... základní, bych je nazvala. Dělávala jsem i domácí jogurty, jak psal pefi o několik příspěvků dříve, podle podobného postupu, dost jsme to tehdy spolu řešili a vytunili to suprově ale všechno to bylo dost pracné a tohle se dá prostě jen lžička jogurtu a jedete dál. Jsem tak nadšená, že už jogurtuje komplet celé moje okolí včetně zarytých skeptiků ohledně čehokoliv zdravého.

Jednorazovy_Nick — sob dub 20, 2019 2:19 pm

Je mozne, ze nedostatocne skysnute mlieko moze niekomu sposobovat nafuknute brucho a ciastocne zahlienenie ? Vcera a dnes som mal nalacno (najedenie sa az o 75-85min) 5dcl skysnuteho suroveho kvalitneho mlieka, ale skor by som povedal ze bolo len "poloskysnute". Dnes to bola moja stvrta porcia skysnuteho mlieka v zivote, prve dve porcie (spolu liter) mibtaky problem nesposobili. Moze to byt preto, ze prve dve porcie boli viac skysnute ako vcerajsia a dnesna porcia ? Alebo skratka len probiotika zo skysniteho mlieka ozdravuju zaludok a crevo, nastoluju tam rovnovahu, a to nafuknutie brucha je len docasne ?
MA S TYM NIEKTO SKUSENOSTI ?

ZDENINA — sob dub 20, 2019 4:48 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Je mozne, ze nedostatocne skysnute mlieko moze niekomu sposobovat nafuknute brucho a ciastocne zahlienenie ? Vcera a dnes som mal nalacno (najedenie sa az o 75-85min) 5dcl skysnuteho suroveho kvalitneho mlieka, ale skor by som povedal ze bolo len "poloskysnute". Dnes to bola moja stvrta porcia skysnuteho mlieka v zivote, prve dve porcie (spolu liter) mibtaky problem nesposobili. Moze to byt preto, ze prve dve porcie boli viac skysnute ako vcerajsia a dnesna porcia ? Alebo skratka len probiotika zo skysniteho mlieka ozdravuju zaludok a crevo, nastoluju tam rovnovahu, a to nafuknutie brucha je len docasne ?
MA S TYM NIEKTO SKUSENOSTI ?

Prostě jen nejsi na mléko zvyklý.Musí se mikroflóra přizpůsobit.Asi by to chtělo transplantaci stolice od kojence.

Jednorazovy_Nick — ned dub 21, 2019 11:43 am

ZDENINA : Ano, chcelo, aj by som mal moznost od maleho dietata, no nebolo kojene, takze by to nepomohlo .....
Inak mlieko skysnute formou 15hodin v jogurtovaci, kde sa uz oddeli srvatka od ostatnych zloziek (a preto ho treba take rozmixovat)...prostd chuti lepsie, nez ked je skysnute menej....
Akurat na dne pohara mi ostane nedokonalo rozmixovany tvaroh... ... Co mi nijak nevadi....kedze je surovy, tak kazein nie je degradovany, a tym padom neskodi tak, ako skodi kazein z pasterizovaneho mlieka/tvarohu. Lebo srvatkove bielkoviny neskodia ani pasterizovane, no kazein (tusim, ze je to 85% podiel bielkovin z mlieka) tepelne upraveny je skodlivy....

Jednorazovy_Nick — pon dub 22, 2019 1:49 pm

KYŠKA

1 litr mléka (nikoli trvanlivého, nejlépe v biokvalitě)
kelímek zakysané smetany

Mléko přelijeme do džbánu a rozmícháme v něm kelímek zakysané smetany. Džbán přikryjeme složenou čistou utěrkou a necháme stát v normální pokojové teplotě. Mléčné bakterie začnou pracovat a za pár dnů máme skvělou a hustou kyšku. Houstnoucí mléko ve džbánu můžeme občas promíchat. A jak poznáme, že je kyška hotová? Úplně jednoduše – zkrátka ji ochutnáme. Za tři až čtyři dny už si na kyšce můžeme pochutnávat. Džbán s kyškou přemístíme do lednice a tam kyška ještě dalších pár dnů vydrží.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Mate s tym niekto skusenost ? Mozno by to bolo zaujimave striedat so samotnym skysnutym mliekom..... Lebo tipujem, ze kyška bude mat teoxhu rozdielne zastupenie probiotickych kultur..... Alebo bude rovnake ?
(osobne by som kysnutie urychlil v jogurtovaci, idealne s velkou nadobou)

Jednorazovy_Nick — pon dub 22, 2019 2:04 pm

Jarda píše:

Sikora píše:

Rád bych znal Váš názor na kyšku z nepasterizovaného domácího kravského mléka.Dík

Sice netuším jak přesně si to sám vyrábíte, ale pokud to neprojde potravinářským průmyslem, tak to bude asi v pořádku. Já si ji nevyrábím, čili přímou zkušenost s tím nemám a dávám přednost tradičnímu domácímu kefíru. Jakýkoliv další produkt, jako tvaroh a domácí sýr, se totiž vyrobením z kefíru stává neporovnatelně zdravější, než pouhý produkt ze zkyslého mléka.

Pan Jarda, plati to stale, alebo ste ten 9 rocny (prispevok spred 9 rokov) nazor prehodnotil ? To "neporovnatelne zdravejsi" sa mi totiz nezda... Podla mna bude v skysnutom mlieku (kyska = surove mlieko kde sa pred kysnutim prida kysla smotana) dostatok druhov probiotickych bakterii, a v kyske mozno este viac (ak v kyske nejde len o inu konzisteniu a väcsie mnozstvo tuku v porovnani so samotnym skysnutym mliekom)....
Kefir bude mat viac kmenov, ale nie kazdemu chuti, zas robit z neho "sväty gral" by asi nebolo spravne (nepisem, ze Vy tak cinite), a napriklad mne ste odporucil na zlepsenie mikroflory grecky jogurt, aj ked som sa pytal, ci kefir nebude lepsia varianta.

Dakujem za reakciu (hlavne kefir vs. kyska)

Jednorazovy_Nick — stř dub 24, 2019 10:41 am

...kupil som si KYŠKU (zlozenie : mlieko, smotanova kultura) v obchode.... Znacka "Moja Kravička" ..... pil som dnes, datum spotreby 26.4. .... Moja prva "Kyška".... Prekvapila ma dost horkou chutou... Dufam, se mi nic nebude
MATE NIEKTO SKUSENOST S KYŠKOU Z OBCHODU ? TIEZ BOLA DOST HORKA ?

Jarda — stř dub 24, 2019 12:57 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Pan Jarda, plati to stale, alebo ste ten 9 rocny (prispevok spred 9 rokov) nazor prehodnotil ? To "neporovnatelne zdravejsi" sa mi totiz nezda... Podla mna bude v skysnutom mlieku (kyska = surove mlieko kde sa pred kysnutim prida kysla smotana) dostatok druhov probiotickych bakterii, a v kyske mozno este viac (ak v kyske nejde len o inu konzisteniu a väcsie mnozstvo tuku v porovnani so samotnym skysnutym mliekom)....
Kefir bude mat viac kmenov, ale nie kazdemu chuti, zas robit z neho "sväty gral" by asi nebolo spravne (nepisem, ze Vy tak cinite), a napriklad mne ste odporucil na zlepsenie mikroflory grecky jogurt, aj ked som sa pytal, ci kefir nebude lepsia varianta.

Dakujem za reakciu (hlavne kefir vs. kyska)

Tak přehodnotil, to asi moc ne k tomu není zásadní důvod. Vycházím z předpokladu že pomocí kefírových zrn namnožím v mléce pokaždé zhruba stejné kmeny, což u kysaného mléka určitě neplatí tam se může množit kde co a ne vždy jenom to prospěšné. Kyška jak ji popisujete vám opět do určité míry umožňuje proces kontrolovat alespoň co do skladby kmenů, tedy je asi z tohoto pohledu v zásadě porovnatelná s kefírem, ale určitě nejde o stejné druhy bakteriálních nebo jiných mikroorganizmů, třeba kefír vzniká i působením kvasinek. Totéž platí pro ten zmíněný jogurt kde se bavíme o konkrétních kmenech bakterií které jsou pro střevo velice prospěšné a celkem zásadně se liší třeba od toho kefíru. Vždy je potřeba si nastudovat jaké zhruba druhy a kmeny se v daném produktu vyskytují a dle toho upřednostňovat ten či onen výrobek.

Jednorazovy_Nick — stř dub 24, 2019 8:03 pm

Jednorazovy_Nick píše:

KYŠKA

1 litr mléka (nikoli trvanlivého, nejlépe v biokvalitě)
kelímek zakysané smetany

Mléko přelijeme do džbánu a rozmícháme v něm kelímek zakysané smetany....(...)

Clovek by si pommyslel, ze postaci aj 50-60g takej smotany... Alebo sa mylim ? Ved aj ked sa robi obycajny domaci jogurt, nepouziva sa na liter mlieka cely kelimok bieleho jogurtu...
Zaujimalo by ma, ci mi vystaci KVALITNA domaca "5 dnova" extra husta kysla smotana o vahe 250g na to, aby spravila zo 4L suroveho mlieka kyšku.... Neviem ako to zistit, neviem co kyška "uz" je, a co "este" nie je...
Preto skor taka otazka... Malo by postacit 60g velmi kvalitnej "gazdovskej" poctivej kyslej smotany na 1L mlieka, aby z toho vznikla kyška ?
Dakujem za odpoved.

Xion — čtv dub 25, 2019 3:54 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Kultúra bulharského jogurtu, citované zo stránky kde ich predávajú : Minimálne 1x109 živých kultúr v 1g, Laktobacillus delbrueckij sp.bulgaricus, Streptococcus salivarius sp.thermophilus, , kmene sú použité z prírodných zdrojov a nie su geneticky modifikované.

Takze si sa mylil, pokial som to spravne pochopil.

Ano u jogurtov su 2 kultury, streptokokova, ktora sa mnozi najprv a pripravi podmienky pre tu hlavnu, ktora sa potom mnozi v druhej fazi lepsie. Tebe ide ale o ten lactobacilus, nie streptokokus. Cize ano su tam technicky 2, pouziva sa dvojkultura, ale v crevach ti ide o laktobacily. Takze da sa povedat, ze som to povedal vedecky nepresne, ze tam je len 1. Su tam 2. Ale ako funkcnu potravinu pouzivas len jednu.
Co ti je nanic, kedze skoro nic neprezije cestu zaludkom.

To co pisal alopat o preziva v chlebe, bramborach, atd... este nestiham overit, az teraz to tu citam. Mozno to tak je. Ja som videl studie len na jednoduchych cukroch, co je aj dovod, preco dali do actimelu od danone jednoduchy cukor, nie skroby, ako v chlebe, brambor atd... takze asi to testovali aj oni a dosli k rovnakemu zaveru, ze to preziva na jednoduchych cukroch. Inak by tam predsa davali aj vlakninu z chleba.

Nebude to tak ani tak, ako alopat pisal, ze je mensie percentualne prezitie bude v bryndzi, ked su tam koncentrovanejsie. % prezitie budu rovnake, ale kedze bryndza ich ma koncentrovanejsie, bude stacit zjest menej a do criev ich prezije viac. (kedze na mensie mnozstvo potravy bude platit kratsia doba travenia... rychlejsia sa stravi 20 g bryndze (ktore obsahuje 20 miliard kultur), nez napriklad 150g jogurtu, co obsahuje 150 milionov kultur (tie najlepsie probioticke jogurty obsahuju vacsinou 1-4 miliard kmenov na 100g ... ale ako vidis, stale je to 100x-25x menej nez bryndza, ktora obsahuje 100 miliard na 100 gramov)

Co sa tyka mlieka, tak jedine to surove by mohlo robit problemy. Zo vsetkych ostatnych mi robilo vzdy kefir aj jogurt dobre. Tu moju kravicku som neskusal. Ale tak rozhodne sa ukazuje, ze asi tam mozu byt nejake bakterie a tie robia problemy tej kulture. Aspon vidis, aka je silna... ako sa potom uchyti v crevach?A kolko jej prezije cestu zaludkom? Takmer nic. A tak sa aj uvadza u probiotickych tabliet, ze cca 4% bakterii preziju cestu do zaludka. Ja som ale videl vedecke testy, kde bolo do 2 hodin vsetko mrtve. Vlastne do hodiny vacsina kultur mrtva kompletne. Jedine kedy prezili hodinu a pol, bola jedna zo 4 testovanych kultur, a to prave ked sa tam pridali jednoduche cukry (bud fruktoza alebo glukoza), to zvysilo takmer dvojnasobne cas, ktory sa tam udrzali v tej traviacej stave, kym pozdochynali. Ale za 2 hodiny ich bolo 0 taktiez.
Cize... za mna, jedine co preziva cestu zaludkom, su probiotika... to su tie, co testuju klinicky, a slachtia a vyberaju ich specialne kvoli tomu (ako napriklad L. Casei Danone, alebo ta z Yakultu). Tie co ti dali, ked nevedia prebit ani nizkopasterizovane mlieko, nebudu prilis zivotaschopne. Su robene urcite na to, aby urobili pekny kremovy jogurt, ktory sa dobre predava, ale ako vzdy plati, ked sa pouzivaju priemyselne vlastnosti, tak tie zdravotne, idu do kelu. A tak to aj bude, bude to ako s tym chemickym umelym, sterilizovanym bezkostkovym hroznom... pekne to vyzera, dobre sa to je, ale zdravotny ucinok je zlomkovy v porovnani so zdravym hroznom... tak je to aj u kultur. Tieto co pouzivas, podla mna vsetky pozdochynaju v zaludku a v crevach sa neudrzia. Su len na to, aby hlupy zakaznik mal super vyzerajuci kremovy jogurt, nic ine.
(PS este jedna vec ma napadla, ci niesu v hybernovanom stave. To by sa mohlo pouzivat v susenej kulture, aby dlhsie vydrzala. Vtedy mozno potrebuju chvilu casu, aby sa prebudili... a preto ich pretlacia v prvej faze ine bakterie. Skus toto... daj ich do vysokopasterizovaneho mlieka, popripade prevar to od mojej kravicky/surove... aby tam nic nebolo. Daj ich do maleho mnozstva tohto mlieka (kludne len 1-2 deci) najprv na hodinu-dve-tri. otestuj. Tam by sa mohli prebudit lebo tam nebudu ine bakterie. A potom toto mlieko pridaj do toho SUROVEHO/MOJEJ KRAVICKY.... (a normalne v jogurtovaci daj celu dobu pri teplote ako to ma byt) co to spravi. Mozno uz budu prebudene a ten boj medzi bakteriami vyhraju... to ma len tak napadlo)

Jednorazovy_Nick — čtv dub 25, 2019 4:37 pm

Xion, to s tym "prebudenim" (zjogurtovanim) susenej kultury Bulharskeho jogurtu v 2dcl vysokopasterizovaneho homogenizovaneho mlieka (nie vsak UHT), ktore by som potom vmiesal do suroveho a dal to cele jogurtovat, to mi znie ako VELMI ZAUJIMAVY napad.... Ale nepouzil by som cely balicek...ale tak 1/3 (ktora by mala stacit na 1,66L jogurtu) .... Predsa len, jogurt nechcem predrazeny (nieco stoji aj cesta do toho obchodu, a cas....).....

Mohol by som striedat taky bulharsky jogurt s bifidokulturami a kyšku/zakysanku...
Totiz podarila sa mi fajn vec....

Zmiesal som 1,1L suroveho mlieka so 130g kvalitnej domacej "gazdovskej" vysokotukocnej (zvlastne, ze nepisu ake mnozstvo tuku...) kyslej smotany, zohrial na 40 stupnov, dal do jogurtovaca, asi v strede casu jogurtovania raz premiesal, robilo sa to 15 hodin... Potom som to rozmixoval, lebo iz sa oddelovala srvatka od tuhsej zlozky (mliecny tuk a bielkoviny, vapnik...)... A vysledok ? ...MNAAAAAAAAMMMM !!!! Kyslejsie nez skysnute mlieko, chutnejsie nez skysnute mlieko, doslova to bola radost pit.... Avsak 260g tej smotany ma stalo 1,70 Eur, takze by sa to riadne predrazilo v porovnani s "obycajne" skysnutym mliekom...o 85 centov na nieco vyse liter, cize o 43centov na den....
PRETO druhu varku 1,1L (nechapem, preco davaju 1,1 -1,13L mlieka miesto 1L, ked pisu na obale 1L ) zmiesam NIE so 130g tej konkretnej vysokokvalitnej kyslej smotany, ale so stvrtinou balenia (65g)....a budem ocakavat/dufat v rovnako chutne a funkcne skysnutie, samozrejme viem, ze tam bude o cosi menej tuku, takze bude o trosicku menej lahodna chut.
Dam potom vediet ako to dopadlo.....

A Xion, ja som presvedceny, ze pitie takych 500-550ml kyšky/zákvasu denne (tolko pijem) sa REALNE postara o vylepsenie mikroflory... Vdaku tomu VAPNIKU z mlieka ktory neutralizuje zaludocne stavy, vdaka tomu objemu vody v mlieku (ktory sam o ssbs neutralizuje do urcitej miery zaludocne stavy), a vdaka tomu, ze to proste budem pit dlhodobo...
Mozno by ale stacilo rozdrobit 50g bryndze v 2,5dcl vody a nalacno vypit... Mozno by to malo (ked to co pises je pravda) X nasobne viac probiotik nez bulharsky jogurt, kyška.... Ved mozem to striedat....Bud kyšku s bulharskym jogurtom (ked da spominanym sposobom uchyti v surovom mlieku) a "bryndzovym mliekom" alebo kyšku s "bryndzovym mliekom".... Myslim, ze bohato bude stacit ta kyška na striedačku s bryndzovym mliekom....a na tsn Bulharsky jogurt sa v dobrom "vykaslem"...

ZDENINA : Mala si pravdu, vcera a dnes ma uz nezahlienilo po vypiti skysnuteho mlieka, kyšky.... Uz si asi fakt zvyka zaludok na to...na to, co par rokov nedostaval...

Xion — čtv dub 25, 2019 7:57 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Xion, to s tym "prebudenim" (zjogurtovanim) susenej kultury Bulharskeho jogurtu v 2dcl vysokopasterizovaneho homogenizovaneho mlieka (nie vsak UHT), ktore by som potom vmiesal do suroveho a dal to cele jogurtovat, to mi znie ako VELMI ZAUJIMAVY napad.... Ale nepouzil by som cely balicek...ale tak 1/3 (ktora by mala stacit na 1,66L jogurtu) .... Predsa len, jogurt nechcem predrazeny (nieco stoji aj cesta do toho obchodu, a cas....).....

Mohol by som striedat taky bulharsky jogurt s bifidokulturami a kyšku/zakysanku...
Totiz podarila sa mi fajn vec....

Zmiesal som 1,1L suroveho mlieka so 130g kvalitnej domacej "gazdovskej" vysokotukocnej (zvlastne, ze nepisu ake mnozstvo tuku...) kyslej smotany, zohrial na 40 stupnov, dal do jogurtovaca, asi v strede casu jogurtovania raz premiesal, robilo sa to 15 hodin... Potom som to rozmixoval, lebo iz sa oddelovala srvatka od tuhsej zlozky (mliecny tuk a bielkoviny, vapnik...)... A vysledok ? ...MNAAAAAAAAMMMM !!!! Kyslejsie nez skysnute mlieko, chutnejsie nez skysnute mlieko, doslova to bola radost pit.... Avsak 260g tej smotany ma stalo 1,70 Eur, takze by sa to riadne predrazilo v porovnani s "obycajne" skysnutym mliekom...o 85 centov na nieco vyse liter, cize o 43centov na den....
PRETO druhu varku 1,1L (nechapem, preco davaju 1,1 -1,13L mlieka miesto 1L, ked pisu na obale 1L ) zmiesam NIE so 130g tej konkretnej vysokokvalitnej kyslej smotany, ale so stvrtinou balenia (65g)....a budem ocakavat/dufat v rovnako chutne a funkcne skysnutie, samozrejme viem, ze tam bude o cosi menej tuku, takze bude o trosicku menej lahodna chut.
Dam potom vediet ako to dopadlo.....

A Xion, ja som presvedceny, ze pitie takych 500-550ml kyšky/zákvasu denne (tolko pijem) sa REALNE postara o vylepsenie mikroflory... Vdaku tomu VAPNIKU z mlieka ktory neutralizuje zaludocne stavy, vdaka tomu objemu vody v mlieku (ktory sam o ssbs neutralizuje do urcitej miery zaludocne stavy), a vdaka tomu, ze to proste budem pit dlhodobo...
Mozno by ale stacilo rozdrobit 50g bryndze v 2,5dcl vody a nalacno vypit... Mozno by to malo (ked to co pises je pravda) X nasobne viac probiotik nez bulharsky jogurt, kyška.... Ved mozem to striedat....Bud kyšku s bulharskym jogurtom (ked da spominanym sposobom uchyti v surovom mlieku) a "bryndzovym mliekom" alebo kyšku s "bryndzovym mliekom".... Myslim, ze bohato bude stacit ta kyška na striedačku s bryndzovym mliekom....a na tsn Bulharsky jogurt sa v dobrom "vykaslem"...

ZDENINA : Mala si pravdu, vcera a dnes ma uz nezahlienilo po vypiti skysnuteho mlieka, kyšky.... Uz si asi fakt zvyka zaludok na to...na to, co par rokov nedostaval...

Zo zakona musia mat mnozstvo tuku uvedene na mliecnom vyrobku. Dokonca aj v susine.

1L respektive objemy a gramaze na vyrobkoch, su myslene ako minimalne. Niektori vyrobcovia davaju malu rezervu navyse.

To zneutralizovanie stavy mliekom nicomu nepomoze, telo si tam aj tak postupne vyluci pH. Prave naopak, to ze tam je voda, zdrzuje travenie, cize preto lepsie vychadzaju koncentrovanie mliecne vyrobky (ako bryndza, tvaroh, makky syr), lebo tam telo nemusi traviacimi stavami travit "vodu". Iba to predlzuje travenie, a zvysuje sancu, ze zhynu tie prospesne bakterie.

Z tejto studie vyplyva, ze dost vela probiotickych vyrobkov porusuje co delkaruje, v niektorych ani nenasli uvedene kultury.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15541801

Treba byt opatrny, a vediet presne, co sa deje,a co treba urobit, aby prezili, aby clovek neblbol zbytocne a neplytval prachmi zbytocne.

Mnozstvo prospesnych bakterii a kvasiniek v bryndzi je 1 miliarda / g.
V jogurte je to v priemere 10 milionov/g
Probioticke jogurty maju az okolo 4 miliardy (aktivia od Danone) na 100g. Na gram to teda vychadza 40 milionov/g (4x viac ako bezny jogurt)
Actimel ma 20 miliard / 100 gramov, teda 200 milionov / g, to je tak najviac co bezny probioticky vyrobok obsahuje. (jeho vyroba ako uvadzaju trva az 5 dni, teda je to uz tak trochu nieco ako kefir) Vidis, ze bryndza ma oproti tomu stale 5x viac probiotik, nez Actimel, ktory je zatial najviac nabity probioticky napoj. Ale to aj preto, ze jej fermentacia trva dlhsie nez 5 dni. Neda sa to oklamat 1 dnovou vyrobou, tie bakterie potrebuju cas, aby sa tak koncentrovane namnozili. Takze vidis, ze bryndza to vyhrava, aj kvoli koncentracii a aj kvoli dlzke fermentacie. Nedosiahnes viac nez v bryndzi,l nejakym kyslym mliekom alebo jogurtom. Ta activia od Danone je tak maximum co sa da dosiahnut v jogurte (je to 25x menej nez v bryndzi), a Actimel (5 x menej nez v bryndzi). Actimel ma ale aj ine kultury , ktore tam niesu spomenute, takze mozno tak 4x menej ma nez bryndza.
Cize vidis, ze 2 gramy bryndze ti da viac bakterii, nez jeden kelimok jogurtu. Takze ano, za mna, dat si cajovu lyzicku bryndze, s trochou vody a suseneho ovocia, a mas to lepsie nez akykolvek jogurt. Uz aj preto, ze sa to rychlejsie stravi, 1 CL bryndze bude stravena velmi rychlo.

Jarda — pát dub 26, 2019 9:21 am

Jednorazovy_Nick píše:

Clovek by si pommyslel, ze postaci aj 50-60g takej smotany... Alebo sa mylim ? Ved aj ked sa robi obycajny domaci jogurt, nepouziva sa na liter mlieka cely kelimok bieleho jogurtu...
Zaujimalo by ma, ci mi vystaci KVALITNA domaca "5 dnova" extra husta kysla smotana o vahe 250g na to, aby spravila zo 4L suroveho mlieka kyšku.... Neviem ako to zistit, neviem co kyška "uz" je, a co "este" nie je...
Preto skor taka otazka... Malo by postacit 60g velmi kvalitnej "gazdovskej" poctivej kyslej smotany na 1L mlieka, aby z toho vznikla kyška ?
Dakujem za odpoved.

Já bych to množství aplikované jako startér viděl dostatečné.

Jednorazovy_Nick — stř kvě 01, 2019 11:57 pm

XION : co vravis na primiesanie 10-20g bryndze do 5-6dcl kyšky (surove mlieko kysnute za pomoci smotanovej kultury) a hned na to to vypit ? Lebo ja tu kysku chcem....tryptofan, bielkoviny, rozne vitaminy a mineraly... Len asi nie dostatok probiotik.... Preto tam pred vypitim chcem zamiesat 10-20g surovej bryndze....

Xion — ned kvě 05, 2019 2:41 pm

Jednorazovy_Nick píše:

XION : co vravis na primiesanie 10-20g bryndze do 5-6dcl kyšky (surove mlieko kysnute za pomoci smotanovej kultury) a hned na to to vypit ? Lebo ja tu kysku chcem....tryptofan, bielkoviny, rozne vitaminy a mineraly... Len asi nie dostatok probiotik.... Preto tam pred vypitim chcem zamiesat 10-20g surovej bryndze....

Pochopitelne, bude to fungovat. Ale lepsie bude fungovat "probioticka tabletka", o ktorej som ti napisal v druhej teme, teda ked tu bryndzu das (kludne aj 2x za den) nalacno s hrozienkami/susenym goji/atd...
kedze sa to bude travit kratsie, prezije viac probiotik, ako s tou kyskou.
A pokial rastlinne enzymi rozkladajuce bielkoviny (co som stale doteraz nezistil) nebudu zabijat probiotika, tak to este skrati cas travenie (odhadujem, ze do 1 hodiny by to mohlo byt prec zo zaludku) a to by prezili prakticky vsetky bakterie.
Idealna prirodna probioticka tabletka by potom vyzera tak, ze 10g bryndze, nalacno, par susenych hrozienok (popr. goji, nech uz to ma vacsi zdravotny efekt), +enzymy/kusok kiwi/ananasu/papaje...

Jindra — pon kvě 06, 2019 9:18 pm

Xion píše:

Pochopitelne, bude to fungovat. Ale lepsie bude fungovat "probioticka tabletka", o ktorej som ti napisal v druhej teme, teda ked tu bryndzu das (kludne aj 2x za den) nalacno s hrozienkami/susenym goji/atd...
kedze sa to bude travit kratsie, prezije viac probiotik, ako s tou kyskou.
A pokial rastlinne enzymi rozkladajuce bielkoviny (co som stale doteraz nezistil) nebudu zabijat probiotika, tak to este skrati cas travenie (odhadujem, ze do 1 hodiny by to mohlo byt prec zo zaludku) a to by prezili prakticky vsetky bakterie.
Idealna prirodna probioticka tabletka by potom vyzera tak, ze 10g bryndze, nalacno, par susenych hrozienok (popr. goji, nech uz to ma vacsi zdravotny efekt), +enzymy/kusok kiwi/ananasu/papaje...

Díky!
Což si teď říkám... já probiotickou tabletku dávám s tím ostatním do mixéru a pak směs v teple kultivuju, takže breberky se namnoží.

Jakým způsobem se toho dál do střeva dostane víc: takhle namnožit (zas ale bohužel přijdou víc do kontaktu s prostředím žaludku), anebo polknout tabletku v jejím obalu, který chrání její cenný obsah před žaludečními HCL...?

Tabletky používám do dvou receptů:
1) probio tvaroh = šálek strouhaného kokosu, šálek šťavnatého ovoce = bobuloviny, švestky..., 2 kapsle probiotik (uvedu níže), lžíce rozinek nebo moruší na oslazení. mixnout, nechat dvě hodiny v kuchyni pracovat a poté do rána do lednice
2) jen dvě ingredience = 400 ml kokosového mléka, 2 kapsle probiotik, mixnout a nechat jeden až tři dny v pokojové teplotě

No a probiotika jsou tato: https://doplnky-stravy.heureka.cz/bio-k ... 60-kapsli/

2Děkuju Ti za názor, fajn den přeju

Jednorazovy_Nick — úte kvě 07, 2019 2:09 pm

Jindra píše:

1) probio tvaroh = šálek strouhaného kokosu, šálek šťavnatého ovoce = bobuloviny, švestky..., 2 kapsle probiotik (uvedu níže), lžíce rozinek nebo moruší na oslazení. mixnout, nechat dvě hodiny v kuchyni pracovat a poté do rána do lednice.

Prepac Jindra, ale v hlave to nemas v poriadku.... TVAROH JE VZDY TVAROH...JE TO MLIECNY PRODUKT, ROVANKO AKO ZLTKO JE VZDY LEN ZLTKO = CAST VAJICKA, NICOHO INEHO.... Ako mozes "probiotickym tvarohom" nazyvat fermentovanu zmes kokosu s bobulovinami a slivkami ??? Este vyraz "orechove mlieko" sa da ako-tak prekusnut.... Ale to co si napisal ty... Ved nie len povod potraviny (zivocisny vs. rastlinny), ale aj ZASTUPWNIE MAKRONUTRIENTOV A MIKRONUTRIENTOV sa u tvarohu VS. kokosu s ovocim DIAMETRAAAALNE odlisuje....
"Probioticky tvaroh" = Zmes struhaneho kokosu s bobulovitym ovocim a slivkami .... ...... Nehnevaj sa, to je...na facku....

Jindra — čtv kvě 09, 2019 4:11 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Prepac Jindra, ale v hlave to nemas v poriadku.... TVAROH JE VZDY TVAROH...JE TO MLIECNY PRODUKT, ROVANKO AKO ZLTKO JE VZDY LEN ZLTKO = CAST VAJICKA, NICOHO INEHO.... Ako mozes "probiotickym tvarohom" nazyvat fermentovanu zmes kokosu s bobulovinami a slivkami ??? Este vyraz "orechove mlieko" sa da ako-tak prekusnut.... Ale to co si napisal ty... Ved nie len povod potraviny (zivocisny vs. rastlinny), ale aj ZASTUPWNIE MAKRONUTRIENTOV A MIKRONUTRIENTOV sa u tvarohu VS. kokosu s ovocim DIAMETRAAAALNE odlisuje....
"Probioticky tvaroh" = Zmes struhaneho kokosu s bobulovitym ovocim a slivkami .... ...... Nehnevaj sa, to je...na facku....

nehněvám sa, diskusiu končím, podle mne máš značné neznalosti, zcela nesouhlasím

už jen na tomto Jardově foru - kdybys jej studoval - se dočteš, proč jsi mimo a nemáš pravdu
nehledě na studium dalším infozdrojů

drž se svého, klidně ale pro mne jsi ztráta času, už jsem se znalostmi a zkušenostmi jinde
čus

Jednorazovy_Nick — čtv čen 20, 2019 8:47 pm

Ahojte.
Chápete tento BLUD ? ......... Dedko je po operácií (odstránenie nádoru z hrubého čreva), a mamka sa ma pýta, či viem zohnať kefírové zrná (už roky ich nemám) pre dedka, aby mu robili kefír. Ja jej na to, že predsa používam bryndzu, ktorú si rozrábam s vodou (volám to "bryndzové mlieko") v šejkri so sitkom, že tá bryndza obsahuje viac probiotík a laktobacilov než kefír, a že sa netreba starať o hubičky.
A ONA NA TO, že má napísané (niekde), že bryndzu jesť nemôže ale kefír hej...
Hlavne, že už po operácii jedol pšeničný chlieb kysnutý droždím (ten shit so supermarketu) a jedol aj zmrzlinu z Lidlu ...

Otázka na vás : DÁVA LOGIKU, že bryndzu jesť NEMôŽE, ale kefír áno ??? Keď konzumuje už aj vajíčka, mäso, a bežne solí ? .... Čo je to za BLUD, že bryndzu ("bryndzové mlieko") nemôže ale kefír áno ??? Je to blud, ktorý je na smiech, však ? .... Ďakujem za odpoveď, ktorú dám prečítať mojej mame. Ona je totiž skalopevne presvedčená, že "ÁNO, 100% ovčiu surovú BRYNDZU NEMôŽE, ALE KEFÍR ÁNO"...

Xion — pát čen 21, 2019 11:10 am

Jednorazovy_Nick píše:

Ahojte.
Chápete tento BLUD ? ......... Dedko je po operácií (odstránenie nádoru z hrubého čreva), a mamka sa ma pýta, či viem zohnať kefírové zrná (už roky ich nemám) pre dedka, aby mu robili kefír. Ja jej na to, že predsa používam bryndzu, ktorú si rozrábam s vodou (volám to "bryndzové mlieko") v šejkri so sitkom, že tá bryndza obsahuje viac probiotík a laktobacilov než kefír, a že sa netreba starať o hubičky.
A ONA NA TO, že má napísané (niekde), že bryndzu jesť nemôže ale kefír hej...
Hlavne, že už po operácii jedol pšeničný chlieb kysnutý droždím (ten shit so supermarketu) a jedol aj zmrzlinu z Lidlu ...

Otázka na vás : DÁVA LOGIKU, že bryndzu jesť NEMôŽE, ale kefír áno ??? Keď konzumuje už aj vajíčka, mäso, a bežne solí ? .... Čo je to za BLUD, že bryndzu ("bryndzové mlieko") nemôže ale kefír áno ??? Je to blud, ktorý je na smiech, však ? .... Ďakujem za odpoveď, ktorú dám prečítať mojej mame. Ona je totiž skalopevne presvedčená, že "ÁNO, 100% ovčiu surovú BRYNDZU NEMôŽE, ALE KEFÍR ÁNO"...

Opytaj sa ich, preco. Kefir totiz budu mysliet bezne kupeny, ktory je vzdy pasterizovany. Nemyslia tym domaci a surovy. Bryndza byva so suroveho mlieka, mozno kvoli tomu.
K nemocnicnej strave sa radsej nevyjadrujem, lekari su zabijaci. To co davaju ludom, je cista smrt, asi aby sa odtial tak skoro nedostali.

Jednorazovy_Nick — pát čen 21, 2019 1:14 pm

Xion : Diky za reakciu. Pytat sa doktorov nic nebudem, nekomunikoval som s nimi ja, ale mamka. A ta uz to ma vyriesene - kupovat sa bude kefir zo supermarketu.

Inak osobne nechapem jednej veci.... Ako sa u nas rozsiril kefir, a pritom bryndza ma vsetkeho (co sa tyka probiotok a laktobacilov) VIAC. Dokonca ovcie mlieko ma asi 5x viac vitaminu D a 3-4x viac vitaminu C nez kravske mlieko....
S*rie ma to, lebo zcasti aj kvoli kefiru chovatelia oviec krachuju, kedze ovcie mlieko sa vyuziva len na vyrobu bryndze a inych ovcich syrov.... Dajme tomu, ze 2000 ludi na Slovensku si pravidelne robi kefir... Keby si miesto toho robili "bryndzove mlieko", a yuzili by na to 500g bryndze tyzdenne, tak kazdy tyzden by sa predala tona surovej ovcej bryndze, ktora je podla vsetkeho "superpotravina NUMBER ONE"...

Valentýn — pát čen 21, 2019 9:47 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Xion : Diky za reakciu. Pytat sa doktorov nic nebudem, nekomunikoval som s nimi ja, ale mamka. A ta uz to ma vyriesene - kupovat sa bude kefir zo supermarketu.

Inak osobne nechapem jednej veci.... Ako sa u nas rozsiril kefir, a pritom bryndza ma vsetkeho (co sa tyka probiotok a laktobacilov) VIAC. Dokonca ovcie mlieko ma asi 5x viac vitaminu D a 3-4x viac vitaminu C nez kravske mlieko....
S*rie ma to, lebo zcasti aj kvoli kefiru chovatelia oviec krachuju, kedze ovcie mlieko sa vyuziva len na vyrobu bryndze a inych ovcich syrov.... Dajme tomu, ze 2000 ludi na Slovensku si pravidelne robi kefir... Keby si miesto toho robili "bryndzove mlieko", a yuzili by na to 500g bryndze tyzdenne, tak kazdy tyzden by sa predala tona surovej ovcej bryndze, ktora je podla vsetkeho "superpotravina NUMBER ONE"...

Jasně, že mezi brynzou a kefirem není velká rozdíl. Ale děda by neměl jsít hlavně pšenici, po jakékoliv operace střev se nemá jíst lepek. Bezlepková dieta je pro střeva po operaci velice důležitá.

Jarda — sob čen 22, 2019 4:46 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Xion : Diky za reakciu. Pytat sa doktorov nic nebudem, nekomunikoval som s nimi ja, ale mamka. A ta uz to ma vyriesene - kupovat sa bude kefir zo supermarketu.

Inak osobne nechapem jednej veci.... Ako sa u nas rozsiril kefir, a pritom bryndza ma vsetkeho (co sa tyka probiotok a laktobacilov) VIAC. Dokonca ovcie mlieko ma asi 5x viac vitaminu D a 3-4x viac vitaminu C nez kravske mlieko....
S*rie ma to, lebo zcasti aj kvoli kefiru chovatelia oviec krachuju, kedze ovcie mlieko sa vyuziva len na vyrobu bryndze a inych ovcich syrov.... Dajme tomu, ze 2000 ludi na Slovensku si pravidelne robi kefir... Keby si miesto toho robili "bryndzove mlieko", a yuzili by na to 500g bryndze tyzdenne, tak kazdy tyzden by sa predala tona surovej ovcej bryndze, ktora je podla vsetkeho "superpotravina NUMBER ONE"...

Určitě bych vám dal za pravdu, ovčí produkty nelze srovnávat s produkty z kravského mléka a dále není možné srovnávat produkty komerční od produktů domácích tedy vždy bych volil tu nejvyšší kvalitu.

Xion — ned čen 23, 2019 8:02 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Xion : Diky za reakciu. Pytat sa doktorov nic nebudem, nekomunikoval som s nimi ja, ale mamka. A ta uz to ma vyriesene - kupovat sa bude kefir zo supermarketu.

Inak osobne nechapem jednej veci.... Ako sa u nas rozsiril kefir, a pritom bryndza ma vsetkeho (co sa tyka probiotok a laktobacilov) VIAC. Dokonca ovcie mlieko ma asi 5x viac vitaminu D a 3-4x viac vitaminu C nez kravske mlieko....
S*rie ma to, lebo zcasti aj kvoli kefiru chovatelia oviec krachuju, kedze ovcie mlieko sa vyuziva len na vyrobu bryndze a inych ovcich syrov.... Dajme tomu, ze 2000 ludi na Slovensku si pravidelne robi kefir... Keby si miesto toho robili "bryndzove mlieko", a yuzili by na to 500g bryndze tyzdenne, tak kazdy tyzden by sa predala tona surovej ovcej bryndze, ktora je podla vsetkeho "superpotravina NUMBER ONE"...

Problem bryndze je, ze je prilis draha. Teda ta cisto ovcia. Neraz stoji 15 eur/kg. V takych uzernickych stankoch ako Salem, ju dokonca predavaju kludne za 25 euro/kg. To si bezny slovak nemoze dovolit jest vo vacsom mnozstve. A v miesanej mas uz 50% kravskeho mlieka, pasterizovaneho dokonca. Preto kopec ludi kupuje kefir, ale aj acidko a podobne. Kefir stoji tak 1,5 eur liter, da sa zohnat aj za 1 euro / liter.

Jednorazovy_Nick — čtv říj 03, 2019 6:26 pm

Mám otázku.....
Bryndza obsahuje veľmi veľa vápnika, a vápnik neutralizuje HCL v žalúdku. Kombinácia 80g surovej bryndze + 125g (v surovom stave vážené) ryže + trošku masla nespôsobí, že kvôli vápniku z bryndze (ktorý uhasí HCL) budem mať NESTRÁVENÉ škroby z ryže ???
Ukazuje sa ako riešenie v takom prípade dodať HCL, ALE.........keď dodám HCL, zabijem probiotiká....
Z toho dôvodu nechápem Alopatovo doporučenie konzumovať bryndzu so škrobmi (ryža, zemiaky...), keď tá bryndza zhoršuje trávenie škrobov...

Alopat, nenavážam sa do teba, len tomu nerozumiem.... Ja keď som jedával bryndzu (vtedy aj 250g v jedle) s ryžou natural (samozrejme bryndzu som nezahrial, dal som si pozor, aby po rozmiešaní s ryžou nemalo jedlo viac než 40 stupňov celzia), tak som mal také divné "kyslé" grgy po jedle - a také nemávam po žiadnom inom jedle. Dávam to za vinu obrovskému množstvu vápnika v bryndzi, ktorý uhasil HCL.

Neviem si pomôcť, ale stále to vidím tak, že jediná zdravá varianta konzumácie bryndze je jesť ju samotnú, alebo rozrobenú vo vlažnej vode ("bryndzové mlieko").....

Alopat — čtv říj 03, 2019 8:19 pm

Čerstvý sýr s celozrnným chlebem mi problémy nedělá, ale u kysaného mléka a nových brambor si tím tak jistý nejsem, i když u nás odjakživa patří mezi tradiční jídla. Vysvětlení je prosté, jedná se o kombinaci probiotik + prebiotik, která má kvůli naředění obsahu žaludku sacharidy, kdy se v jejich přítomnosti nevyloučí tolik HCL, šanci projít skrze žaludek. Jistý diskomfort a horší trávení vyvažuje přírůstek střevní mikroflóry. Pozn. Škroby se netráví v žaludku, protože HCL vypíná amylázu, ale díky slinám v ústech a zásluhou pankreatických enzymů následně v tenkém střevě.

Jednorazovy_Nick — čtv říj 03, 2019 10:13 pm

Alopat, a co vravis na take jedlo ako prve jedlo dna (z troch) ? 125g ryze (vazene v surovom stave) a k tomu 80g bryndze a mozno 20-30g masla....
Pouzit ryzu natural, alebo skor bielu ryzu ?
Je pridavok masla problem ?

Dakujem vopred za odpoved.

Alopat — pát říj 04, 2019 3:54 pm

Rýži Basmati natural tady mám, tak mohu zkusit, jak bude chutnat s bryndzou. Proti kombinaci s máslem také nic nemám, až na to, že tuk zpomaluje trávení. Pro uchování probiotika a jeho rychlý průchod do střev by možná bylo vhodné smoothie nebo tekutý dresing. Bílý sýr Gretikos jím s okurkou.

Jednorazovy_Nick — pát říj 04, 2019 5:23 pm

Alopat píše:

Rýži Basmati natural tady mám, tak mohu zkusit, jak bude chutnat s bryndzou. Proti kombinaci s máslem také nic nemám, až na to, že tuk zpomaluje trávení. Pro uchování probiotika a jeho rychlý průchod do střev by možná bylo vhodné smoothie nebo tekutý dresing. Bílý sýr Gretikos jím s okurkou.

Tak toto mnou zvýraznené som nejak nepochopil....
Smoothie bryndze s čím ? Ja som si robil (a robievam stále) "bryndzové mlieko". Bryndza s teplou vodou (ale nemá to viac ako 35 stupňov celzia). Píšeš, že škroby neutralizujú tráviace šťavy. Ale to robí aj samotné ohromné množstvo vápnika v bryndzi.
Navyše keď vypiješ "bryndzové mlieko", ani nič nežuješ. Pri žutí ryže/zemiakov/chleba s bryndzou žutie dáva až príliš očividný signál žalúdku, že do neho ide potrava, takže žalúdok začne produkovať o to viac tráviacich štiav. Preto mi príde vypitie "bryndzového mlieka" nalačno dobrý nápad ako dostať probiotiká do hrubého čreva, pretože absencia žutia bryndze a prítomnosť vysokého množstva vápnika v bryndzi (ak jej nezjem 10 gramov, ale viac, napríklad 80 gramov) by mala to málo žalúdočnej šťavy ktorá sa vylúči dostatočne neutralizovať, a probiotiká by sa mali dostať do hrubého čreva...
Urobiť si "obilno-bryndzové" smoothie bez žutia, to mi príde z dlhodobejšieho hľadiska ako dosť neprirodzené - obilie je stvorené NA ŽUTIE (potreba ptyalínu), na rozdiel od mlieka, ktoré sa so slinami zmiešať nemusí, a neobsahuje tvrdé/tuhé zložky.
Mohol by som skúsiť ešte toto... Jesť bryndzu 6x týždenne, z toho 3x v podobe "bryndzového mlieka" nalačno, a 3x v podobe bryndze rozmiešanej v ryži/pohánke/jačmenných krúpoch (bez prídavku masla, ak chcem urýchliť strávenie toho jedla) ako prvé jedlo dňa... Čo ty na to ? Aj vlk sa naje, aj koza zostane celá.... A myslím, že keď sa ASPOŇ 3x (ak nie 6x v prípade, že jeden z týchto postupov nebude dobre fungovať) týždenne dostane veľké množstvo probiotík do hrubého čreva, tak to už spraví svoju prácu pre zdravie hrubého čreva....

Alopat — pát říj 04, 2019 8:09 pm

Smoothie jsem myslel zeleninové a dresing okurkový. Okurku tvoří z 96,4% voda, takže asi nebude špatně ani ten můj čerstvý zrající sýr Gretikos s ní konzumovaný. Pokud bryndzový nápoj opustí žaludek ještě před snídaní, tak si jídlo přeci můžeš omastit ...

Jednorazovy_Nick — sob říj 05, 2019 12:09 am

Alopat : Ale uhorka/okurka denne jedavana na jesen a v zime imunitu len oslabi. Silno ochladzuje...

Alopat — sob říj 05, 2019 1:04 pm

Okurky je možné orestovat, což je také velmi chutné a tělo prohřeje, ale těch pár co nyní ve skleníku dorostly už dojím jak jsou, tedy krouhané pro tzatziky nebo na plátky s čerstvým sýrem Gretikos, který jsem si oblíbil. Celozrnného žitného chleba se také bát nemusíš, podle složení uvedeného na obalu obvykle obsahuje 30% kvásku. Nejnověji se v supermarketech objevil regál bez konzervantů zahrnující např. uzeniny vyrobené podle české cechovní normy a bez rychlosoli.

Jarda — sob říj 05, 2019 5:03 pm

Alopat píše:

Okurky je možné orestovat, což je také velmi chutné a tělo prohřeje, ale těch pár co nyní ve skleníku dorostly už dojím jak jsou, tedy krouhané pro tzatziky nebo na plátky s čerstvým sýrem Gretikos, který jsem si oblíbil. Celozrnného žitného chleba se také bát nemusíš, podle složení uvedeného na obalu obvykle obsahuje 30% kvásku. Nejnověji se v supermarketech objevil regál bez konzervantů zahrnující např. uzeniny vyrobené podle české cechovní normy a bez rychlosoli.

Že by návrat k normálním poživatelným potravinám, to se mě ani nechce věřit že by se povedlo vychovat normálně myslící občany kteří nepodléhají slevám a používají při nakupování i mozek.

Alopat — sob říj 05, 2019 10:18 pm

Právě proto jsem do příspěvku o vlastnostech piperinu dal jako protipól i článek s poznámkami pátera Ferdy, protože v přítomnosti nebezpečných prvokových nákaz dokáže skrze zvýšení ROS (Reactive oxygen species) vyvolat ve střevě rakovinu nejenom chemikálie, ale i obyčejné dráždivé koření jako je pepř a kurkuma, i když jsou jim na základě epidemiologických studií z jejich domoviny a západních klinických výzkumů přisuzovány povětšinou ochranné, ale u extraktů dotažených až ke konečné prostupnosti do tkání i léčebné účinky. Bez pravidelného odčervení, detoxikace (očist dle zdravi-az.cz)a podpory vlastní imunity je to neřešitelné.

Jarda — ned říj 06, 2019 8:37 am

Alopat píše:

Právě proto jsem do příspěvku o vlastnostech piperinu dal jako protipól i článek s poznámkami pátera Ferdy, protože v přítomnosti nebezpečných prvokových nákaz dokáže skrze zvýšení ROS (Reactive oxigen species) vyvolat ve střevě rakovinu nejenom chemikálie, ale i obyčejné dráždivé koření jako je pepř a kurkuma, i když jsou jim na základě epidemiologických studií z jejich domoviny a západních klinických výzkumů přisuzovány povětšinou ochranné, ale u extraktů dotažených až ke konečné prostupnosti do tkání i léčebné účinky. Bez pravidelného odčervení, detoxikace a podpory vlastní imunity je to neřešitelné.

Tak jistě vždy je to o souhře faktorů prakticky nikdy nejde o jednoznačně definovatelný problém proto ani nefunguje to medicínské stanovení diagnóz protože i zdánlivě stejný problém může mít jinou příčinu, nebo více příčin.

ZDENINA — ned říj 06, 2019 9:47 am

Alopat píše:

Právě proto jsem do příspěvku o vlastnostech piperinu dal jako protipól i článek s poznámkami pátera Ferdy, protože v přítomnosti nebezpečných prvokových nákaz dokáže skrze zvýšení ROS (Reactive oxigen species) vyvolat ve střevě rakovinu nejenom chemikálie, ale i obyčejné dráždivé koření jako je pepř a kurkuma, i když jsou jim na základě epidemiologických studií z jejich domoviny a západních klinických výzkumů přisuzovány povětšinou ochranné, ale u extraktů dotažených až ke konečné prostupnosti do tkání i léčebné účinky. Bez pravidelného odčervení, detoxikace a podpory vlastní imunity je to neřešitelné.

Páteř Ferda varuje hlavně před příliš častým užíváním.Ono to bývá pochopitelné,že většinou co ublíží těm potvůrkám asi i trochu může ublížit nám.Pálivá jídla se dost jí hlavně v teplých oblastech,kde se nebezpečné bakterie a jiné žížalky lépe rozmnožují.V posledním časopisu Médium byl článek,kde se dle studie University od South Austrálie a Qatar University zjistilo,že např.konzumace ostrých omáček chilli a papriček jalepaño může zvyšovat riziko demence.Asi se to týká i pepře,ale jestli se někomu podaří vyhledat tu studií,tak tam to bude přesnější.

Jarda — ned říj 06, 2019 11:58 am

ZDENINA píše:

Páteř Ferda varuje hlavně před příliš častým užíváním.Ono to bývá pochopitelné,že většinou co ublíží těm potvůrkám asi i trochu může ublížit nám.Pálivá jídla se dost jí hlavně v teplých oblastech,kde se nebezpečné bakterie a jiné žížalky lépe rozmnožují.V posledním časopisu Médium byl článek,kde se dle studie University od South Austrálie a Qatar University zjistilo,že např.konzumace ostrých omáček chilli a papriček jalepaño může zvyšovat riziko demence.Asi se to týká i pepře,ale jestli se někomu podaří vyhledat tu studií,tak tam to bude přesnější.

No nevím, zde riziko demence určitě nestoupá na základě konzumace paprik ta je zde minoritní, ale na základě jiných faktorů, což zřejmě studie neberou v potaz. Pokud bych výsledky studie přijal jako nezvratný fakt tak musí být spousty dementů v Maďarsku (vyhlášený guláš a klobásy), nebo v Texasu (vyhlášené chilli) a kupodivu bych si dovolil tvrdit že dementů je všude zhruba stejně i když na můj vkus celkem dost.

Alopat — pon říj 07, 2019 2:26 pm

Množství volných radikálů rozhoduje o tom, zda-li se breberky vydráždí, vyhubí nebo poškodí DNA buněk. Týká se to kapsaicinu, piperinu i kurkuminu. Dlouhodobé užívání Stilnoxu (potažmo léků na spaní) se také nijak výrazně neprojevuje, zato nemocniční narkóza může u starších ročníků způsobit demenci, protože hypoxií a volnými radikály poškozený mozek se nemá šanci zregenerovat.

ZDENINA — pon říj 07, 2019 5:13 pm

Jarda píše:

No nevím, zde riziko demence určitě nestoupá na základě konzumace paprik ta je zde minoritní, ale na základě jiných faktorů, což zřejmě studie neberou v potaz. Pokud bych výsledky studie přijal jako nezvratný fakt tak musí být spousty dementů v Maďarsku (vyhlášený guláš a klobásy), nebo v Texasu (vyhlášené chilli) a kupodivu bych si dovolil tvrdit že dementů je všude zhruba stejně i když na můj vkus celkem dost.

Tady jsem něco k tomu našla v češtiněhttps://www.vitalia.cz/clanky/demence-alzheimer-paliva-jidla/
Někde na you tubě nějaký Ind říkal,že jídla která působí stimulačně na nervovou soustavu,časem způsobí její vyčerpání a lidé hloupnou-dull.Mluvil hlavně o česneku,zmínil se i o kafi a myslím i o chilli.Ale nemohu už to video najít.Podle mně je to docela logické.Tykže všeho s mírou.

Jarda — pon říj 07, 2019 7:48 pm

ZDENINA píše:

Tady jsem něco k tomu našla v češtiněhttps://www.vitalia.cz/clanky/demence-alzheimer-paliva-jidla/
Někde na you tubě nějaký Ind říkal,že jídla která působí stimulačně na nervovou soustavu,časem způsobí její vyčerpání a lidé hloupnou-dull.Mluvil hlavně o česneku,zmínil se i o kafi a myslím i o chilli.Ale nemohu už to video najít.Podle mně je to docela logické.Tykže všeho s mírou.

Dejme tomu že to množství jak píše člen Alopat bude nějak rozhodovat o daném stavu, ale i tak bych to neviděl jednoznačné. Třeba kimchi obsahuje ne zrovna malé množství jak česneku tak zázvoru a kajenského pepře přičemž do některých variant dávají i kurkumu a další koření a i když jsem se v tom hodně šťoural a to přímo v místě tedy v Korei nikde jsem na podobný názor nenarazil. Navíc je řazeno mezi 5 nejzdravějších jídel na planetě a ze zdravotního pohledu řeší skoro všechno. Tradice tohoto pokrmu sahá stovky let do historie a že by za ty roky nikdo nezjistil že se po něm blbne mě připadá skoro nemožné.

Alopat — pon říj 07, 2019 10:10 pm

Pokud bychom to brali podle Vitamínu C, tak ten ze stravy se chová jako antioxidant a teprve při dávkování prášku cca nad 300 mg jako oxidant generující v přítomnosti kovů peroxid vodíku. Ono je také možné, že poškození citlivějších tkání přisuzované velkým dávkám koření vznikne podobně jako u kokcidiostatik odrovnáním velkého množství patogenů najednou.

Xion — úte říj 08, 2019 12:48 pm

ZDENINA píše:

Tady jsem něco k tomu našla v češtiněhttps://www.vitalia.cz/clanky/demence-alzheimer-paliva-jidla/
Někde na you tubě nějaký Ind říkal,že jídla která působí stimulačně na nervovou soustavu,časem způsobí její vyčerpání a lidé hloupnou-dull.Mluvil hlavně o česneku,zmínil se i o kafi a myslím i o chilli.Ale nemohu už to video najít.Podle mně je to docela logické.Tykže všeho s mírou.

Indom by som v tomto neveril, to je preto, ze ich nabozenstvo, neviem ci cely hinduizmus, ale niektore odnoze urcite (ako hare -krisna), zakazuju cesnak a cibulu. Proste maju taky nazor, ze niektore veci, ked sa konzumuju, znizuju spiritualnu inteligenciu. Dozvedel som sa to od hare-krisna hnutia. Oni nahradzuju vseetok cesnak takym inym korenim, ktore voni podobne, zacina sa nejak na a, ale je to zlozite slovo, neviem si ho nikdy zapamatat.
Mne to ale pripadalo ako fanatizmus, a nieje to nicim podlozene. To, ze o tom hovoria ich veedy, nieje dokaz. Uz vela krat sa ukazalo nieco v nabozenstve, ako nespravne, veda to vyvratila.
Co som si ale vsimol, medzi tymito nabozenstvami, je rozsireny strasny fanatizmus. Ked na nieco maju nazor, tak hladaju veci, aby to do seba napasovali. Takze ja som im prestal verit, ked nieco tvrdia, ma to pre mna nulovu vahu, ale vzdy to overim. Ale toto s cesnakom sa neda vedecky overit. To by trebalo urobit aspon tak 30 rocnu studiu na kope ludoch a testovat ich IQ a rozne inteligencne testy. Ale i tak, oni mozu tvrdit, ze to znizuje len "spiritualnu inteligenciu". A tam si uz ani vedou nepomozes, kedze to sa neda ani definovat, co to vlastne je. Tento termin pouzivali napriklad s opacnym spojenim, ze mlieko od kravy zvysuje spiritualnu inteligenciu. Preto ho tolko piju. Ale i toto je nicim nepodlozene, je to proste len viera, na ktoru sa spoliehaju, pretoze krava je v hinduizme posvatne zviera. Je to inak aj dovod, preco nedoporucuju a nemaju radi veganstvo. Vsimol som si, ze na veganov casto utocia, zosmiesnuju ich a tak. Neda sa indom verit, sorry, vzdy ked nieco tvrdia, treba to overit, ci to nieje arujvedsky alebo veedsky nazor. Ak je, neda sa tomu automaticky verit a treba to dalej overovat.

ash — úte říj 08, 2019 12:59 pm

Xion píše:

Indom by som v tomto neveril, to je preto, ze ich nabozenstvo, neviem ci cely hinduizmus, ale niektore odnoze urcite (ako hare -krisna), zakazuju cesnak a cibulu. Proste maju taky nazor, ze niektore veci, ked sa konzumuju, znizuju spiritualnu inteligenciu. Dozvedel som sa to od hare-krisna hnutia. Oni nahradzuju vseetok cesnak takym inym korenim, ktore voni podobne, zacina sa nejak na a, ale je to zlozite slovo, neviem si ho nikdy zapamatat.
Mne to ale pripadalo ako fanatizmus, a nieje to nicim podlozene. To, ze o tom hovoria ich veedy, nieje dokaz. Uz vela krat sa ukazalo nieco v nabozenstve, ako nespravne, veda to vyvratila.
Co som si ale vsimol, medzi tymito nabozenstvami, je rozsireny strasny fanatizmus. Ked na nieco maju nazor, tak hladaju veci, aby to do seba napasovali. Takze ja som im prestal verit, ked nieco tvrdia, ma to pre mna nulovu vahu, ale vzdy to overim. Ale toto s cesnakom sa neda vedecky overit. To by trebalo urobit aspon tak 30 rocnu studiu na kope ludoch a testovat ich IQ a rozne inteligencne testy. Ale i tak, oni mozu tvrdit, ze to znizuje len "spiritualnu inteligenciu". A tam si uz ani vedou nepomozes, kedze to sa neda ani definovat, co to vlastne je. Tento termin pouzivali napriklad s opacnym spojenim, ze mlieko od kravy zvysuje spiritualnu inteligenciu. Preto ho tolko piju. Ale i toto je nicim nepodlozene, je to proste len viera, na ktoru sa spoliehaju, pretoze krava je v hinduizme posvatne zviera. Je to inak aj dovod, preco nedoporucuju a nemaju radi veganstvo. Vsimol som si, ze na veganov casto utocia, zosmiesnuju ich a tak. Neda sa indom verit, sorry, vzdy ked nieco tvrdia, treba to overit, ci to nieje arujvedsky alebo veedsky nazor. Ak je, neda sa tomu automaticky verit a treba to dalej overovat.

nevim jestli lze pausalizovat "indom nejde verit". pustte si jakykoli indicky kanal o vareni a indicka kari jsou preplnena korenim a v zakladu je skoro vzdy pasta z cesneku a zazvoru...

Xion — úte říj 08, 2019 1:19 pm

ash píše:

nevim jestli lze pausalizovat "indom nejde verit". pustte si jakykoli indicky kanal o vareni a indicka kari jsou preplnena korenim a v zakladu je skoro vzdy pasta z cesneku a zazvoru...

To preto, ze nie vsetci indovia su hinduisti, alebo sa tym riadia. Takisto najdes vela, ktori jedia hovadzie maso. Ale kvoli rozsirenemu fantaizmu, v ich radoch, je to rovnake, ako musis vsetko preverovat aj od moslima. Hodnovernost to, ze nieco povie ind, nema, treba to overovat, ci to nieje podlozene iba ich vierou.

ZDENINA — úte říj 08, 2019 5:49 pm

Xion píše:

To preto, ze nie vsetci indovia su hinduisti, alebo sa tym riadia. Takisto najdes vela, ktori jedia hovadzie maso. Ale kvoli rozsirenemu fantaizmu, v ich radoch, je to rovnake, ako musis vsetko preverovat aj od moslima. Hodnovernost to, ze nieco povie ind, nema, treba to overovat, ci to nieje podlozene iba ich vierou.

Třeba tibetská medicína považuje jezení česneku či cibule před spaním za škodlivé.Zhoršuje to prý paměť.Já bych sem moc náboženství nemíchala.Kdyby jste argumentovali tím,že Indové jí hodně pálivých jídelní,tudíž je to zdravé,tak naše klasická kuchyně je taky zdravá, protože hodně Čechů jí svíčkovou,vepřo knedlo atd.A v chudých regionech Indie dotyční konzumenti pálivých specialit umřou dříve,než stačí zhloupnout.

Xion — stř říj 09, 2019 5:17 am

ZDENINA píše:

Třeba tibetská medicína považuje jezení česneku či cibule před spaním za škodlivé.Zhoršuje to prý paměť.Já bych sem moc náboženství nemíchala.Kdyby jste argumentovali tím,že Indové jí hodně pálivých jídelní,tudíž je to zdravé,tak naše klasická kuchyně je taky zdravá, protože hodně Čechů jí svíčkovou,vepřo knedlo atd.A v chudých regionech Indie dotyční konzumenti pálivých specialit umřou dříve,než stačí zhloupnout.

Povazovat nieco nezdrave celkovo, a nieco pred spanim, je rozdiel. A podruhe, opytal by som sa, cim to maju podlozene. Ci len tak sa niekto z nich rozhodol, ze sa mu zda, ze to zhorsuje pamat?

Jednorazovy_Nick — stř říj 09, 2019 10:04 am

Xion píše:

Indom by som v tomto neveril, to je preto, ze ich nabozenstvo, neviem ci cely hinduizmus, ale niektore odnoze urcite (ako hare -krisna), zakazuju cesnak a cibulu. Proste maju taky nazor, ze niektore veci, ked sa konzumuju, znizuju spiritualnu inteligenciu. Dozvedel som sa to od hare-krisna hnutia. Oni nahradzuju vseetok cesnak takym inym korenim, ktore voni podobne, zacina sa nejak na a, ale je to zlozite slovo, neviem si ho nikdy zapamatat.
Mne to ale pripadalo ako fanatizmus, a nieje to nicim podlozene. To, ze o tom hovoria ich veedy, nieje dokaz. Uz vela krat sa ukazalo nieco v nabozenstve, ako nespravne, veda to vyvratila.
Co som si ale vsimol, medzi tymito nabozenstvami, je rozsireny strasny fanatizmus. Ked na nieco maju nazor, tak hladaju veci, aby to do seba napasovali. Takze ja som im prestal verit, ked nieco tvrdia, ma to pre mna nulovu vahu, ale vzdy to overim. Ale toto s cesnakom sa neda vedecky overit. To by trebalo urobit aspon tak 30 rocnu studiu na kope ludoch a testovat ich IQ a rozne inteligencne testy. Ale i tak, oni mozu tvrdit, ze to znizuje len "spiritualnu inteligenciu". A tam si uz ani vedou nepomozes, kedze to sa neda ani definovat, co to vlastne je. Tento termin pouzivali napriklad s opacnym spojenim, ze mlieko od kravy zvysuje spiritualnu inteligenciu. Preto ho tolko piju. Ale i toto je nicim nepodlozene, je to proste len viera, na ktoru sa spoliehaju, pretoze krava je v hinduizme posvatne zviera. Je to inak aj dovod, preco nedoporucuju a nemaju radi veganstvo. Vsimol som si, ze na veganov casto utocia, zosmiesnuju ich a tak. Neda sa indom verit, sorry, vzdy ked nieco tvrdia, treba to overit, ci to nieje arujvedsky alebo veedsky nazor. Ak je, neda sa tomu automaticky verit a treba to dalej overovat.

Xion Xion....fanatik si TY. Mnou citovaná veta ktorú si napísal "Ked na nieco maju nazor, tak hladaju veci, aby to do seba napasovali." sa hodí PRESNE NA TEBA.
Darmo ti človek bude vysvetľovať, že čím viac živočíšnych produktov (mäso, vajíčka, ryby, maslo, surové mlieko, kefír, bryndza...) prírodné kmene konzumujú, tým sú zdravšie, majú menej potratov, menej nepodarených pôrodov, zdravšie deti, krajšie tváre, zdravšie kosti, menej zubných kazov.... Darmo ti človek bude vysvetľovať, že ak príslušníčka prírodného kmeňa chce otehotnieť, pripravuje sa na materstvo, tak v období pred počatím, počas tehotenstva a počas kojenia ZVÝŠI konzumáciu vajec a pečene, aby sa v nej čo najlepšie vyvinul plod, aby čo najlepšie vyživila seba a svoje dieťa, aby mala čo najvýživnejšie mlieko. XION, ZASLEPENÝ SI TY. Je to fakt. TEBA VôBEC NEZAUJÍMA REALITA. Ty si sa proste rozhodol, že vegánstvo je FAJN, pretože ti vyhovuje nepoužívať zvieracie telá na výživu. A ABY SI SI TO RACIONÁLNE ODDôVODNIL, KLAMEŠ SÁM SEBA. YouTube je už PLNÝ bývalých vegánov, ktorí sa priznávajú (a zober si, koľko ľudí na to nemá "gule") že ZO ZDRAVOTNÝCH DôVODOV museli skončiť s vegánstvom.
Xion, s tebou nemá zmysel viesť debatu o výžive, pretože ty si sa proste ZAKUKLIL vo svojom presvedčení ohľadom vegánstva.
Oháňaš sa Bohom, ALE PRITOM SI NALETEL SATANOVI. Stále si to neuvedomuješ ? ...

Xion — stř říj 09, 2019 1:43 pm

Jednorazovy_Nick píše:

Xion Xion....fanatik si TY. Mnou citovaná veta ktorú si napísal "Ked na nieco maju nazor, tak hladaju veci, aby to do seba napasovali." sa hodí PRESNE NA TEBA.
Darmo ti človek bude vysvetľovať, že čím viac živočíšnych produktov (mäso, vajíčka, ryby, maslo, surové mlieko, kefír, bryndza...) prírodné kmene konzumujú, tým sú zdravšie, majú menej potratov, menej nepodarených pôrodov, zdravšie deti, krajšie tváre, zdravšie kosti, menej zubných kazov.... Darmo ti človek bude vysvetľovať, že ak príslušníčka prírodného kmeňa chce otehotnieť, pripravuje sa na materstvo, tak v období pred počatím, počas tehotenstva a počas kojenia ZVÝŠI konzumáciu vajec a pečene, aby sa v nej čo najlepšie vyvinul plod, aby čo najlepšie vyživila seba a svoje dieťa, aby mala čo najvýživnejšie mlieko. XION, ZASLEPENÝ SI TY. Je to fakt. TEBA VôBEC NEZAUJÍMA REALITA. Ty si sa proste rozhodol, že vegánstvo je FAJN, pretože ti vyhovuje nepoužívať zvieracie telá na výživu. A ABY SI SI TO RACIONÁLNE ODDôVODNIL, KLAMEŠ SÁM SEBA. YouTube je už PLNÝ bývalých vegánov, ktorí sa priznávajú (a zober si, koľko ľudí na to nemá "gule") že ZO ZDRAVOTNÝCH DôVODOV museli skončiť s vegánstvom.
Xion, s tebou nemá zmysel viesť debatu o výžive, pretože ty si sa proste ZAKUKLIL vo svojom presvedčení ohľadom vegánstva.
Oháňaš sa Bohom, ALE PRITOM SI NALETEL SATANOVI. Stále si to neuvedomuješ ? ...

Nowocayn, myslim, ze ako flatearther si sa zdiskreditoval z akejkolvek rozumnej diskusie a nikto ta uz ani nebere vazne ani na teba nebude plytvat cas. Tvoj sposob myslenia je chory a zvrateny, a logika poprevracana. Tie tvoje fakty by sa dali povyvracat ale stoji to cas. Uz v tej diskusii o flat earth to bolo jasne, ako ti dali na kokos argumentacne, ale zdrhol si. Rovnako svoju nevedomost dokazujes aj v tomto texte.

Bones — úte pro 03, 2019 8:02 pm

Jarda píše:

rADo píše:

Tak mám doma tu houbu a právě dělá kefír, mám otázky, po čem má být ten kefír cítit? Kefír z obchodu to tedy po čichu nepřipomíná ani náhodou. Vhledem k zatím nulovým zkušenostem nevím jak případně poznat jestli to je nebo není zkažené. Mléko mám čerstvé kravské od drobného chovatele.
Je lepší dělat ten kefír ve tmě nebo na světle, je v tom nějaký rozdíl?

Jak píše Sybilla i Veverka, tak udělat kefír špatně vyžaduje dost vysokou neschopnost a to snad nebude váš případ. Nemá se dělat na přímém slunci a nesmí být hořký, měl by mít štiplavě nakyslou chuť a kefíru z krámu se podobá opravdu pouze názvem. Hlavně houbičky neoplachujte vodou, jak to nějaký matlal rozšířil po internetu, to jim velice škodí a můžete je i zlikvidovat. Pouze přecedit a znovu zalít mlékem, čili nic co by se člověk nenaučil na jeden pokus.

Zdravim, tento postup je uvaden v mnoha pripadech. Cili spatne, neoplachovat ? Pouze precedit pres sitko a hned zalet novym mlekem i presto, ze na nich zbydou zbytky posledniho ?

Jarda — úte pro 03, 2019 10:21 pm

Bones píše:

Zdravim, tento postup je uvaden v mnoha pripadech. Cili spatne, neoplachovat ? Pouze precedit pres sitko a hned zalet novym mlekem i presto, ze na nich zbydou zbytky posledniho ?

Ano jednoznačně neoplachovat a zbytky starého mléka určitě nevadí, naopak se rychleji nastartuje kvašení nového, funguje jako startér.

Tony210 — úte led 26, 2021 8:13 pm

Zdravím,
když budu pít celý týden kefír budu mít normálně stolici?

Jarda — úte led 26, 2021 9:26 pm

Tony210 píše:

Zdravím,
když budu pít celý týden kefír budu mít normálně stolici?

Na tento dotaz není jednoznačná odpověď protože bude dost záležet jak jste schopen zpracovávat laktózu a mléčné bílkoviny, ale zdravý člověk s funkčním trávením bude mít normální stolici.

Beladona — sob led 30, 2021 8:47 am

Citace:

Kefírky jsou výteční zabijáci kdejakých bakterií, virů a plísní. Pokud by to tak nefungovalo, tak tady již asi nejsme.

Dokáže tibetská houba zničit i EB viry?
Doporučuje se proti EB virům vyřadit mléčné výrobky. Ale hádám, že kefír z tibetské houby je z úplně jiné kategorie.

Jarda — sob led 30, 2021 12:48 pm

Beladona píše:

Dokáže tibetská houba zničit i EB viry?
Doporučuje se proti EB virům vyřadit mléčné výrobky. Ale hádám, že kefír z tibetské houby je z úplně jiné kategorie.

Tak ona je neničí přímo, ale vlastně zvedá možnosti imunity a ta je pak likviduje. Předpokládám že je pak prakticky jedno o jaký virus jde imunita by měla dokázat likvidovat všechny. Osobně bych přidal ještě humáty a lysin, což by v kombinaci mělo fungovat slušně.

Beladona — sob led 30, 2021 1:57 pm

Jarda píše:

Tak ona je neničí přímo, ale vlastně zvedá možnosti imunity a ta je pak likviduje. Předpokládám že je pak prakticky jedno o jaký virus jde imunita by měla dokázat likvidovat všechny. Osobně bych přidal ještě humáty a lysin, což by v kombinaci mělo fungovat slušně.

Děkuji, vyzkouším. Myslíte, že by šlo i sirnou patlaninu vyčlenit, že už to není mléčný výrobek?

Jarda — sob led 30, 2021 7:46 pm

Beladona píše:

Děkuji, vyzkouším. Myslíte, že by šlo i sirnou patlaninu vyčlenit, že už to není mléčný výrobek?

Myslím že základní rozlišující prvek je jak to co sním vykadím. Tedy pokud po takovém produktu snědeném opakovaně každý den po dobu jednoho týdne stále chodím dobře na velkou a stolice má parametry které jsem zde již mnohokrát popisoval pak bych neřešil zda jde nebo nejde o mléčný výrobek protože je to jedno. Pokud se ta potravina kadí blbě pak vyzkoušet renin zda to bude lepší a pokud to nebude fungovat ani tak raději nejíst.

bery — ned úno 14, 2021 10:36 am

Jaký je váš názor na sušené plnotučné kozí mléko ? Jde o to, že tady nikde čerstvé není v dosahu a jezdit pro něj 30 km se mi nechce.
Chci dělat kefír (tibetské houby), jogurty a tvaroh. Můžu tady koupit čerstvé mléko kravské přímo od farmáře a napadlo mě, co by to udělalo kdyby se to namíchalo třeba 1:1. Pokud by to fungovalo, tak zkusit poměr zvyšovat ve prospěch mléka kozího ...
Netuším, jestli by šel udělat ten kefír jenom z toho sušeného mléka, i když z kravského "krabicáku" to jde, jenom to trvá delší dobu a houby musejí být "v kondici". Řek bych že to krabicové mléko bude mnohem víc ochuzené, než to sušené kozí ...

Jarda — ned úno 14, 2021 11:08 am

bery píše:

Jaký je váš názor na sušené plnotučné kozí mléko ? Jde o to, že tady nikde čerstvé není v dosahu a jezdit pro něj 30 km se mi nechce.
Chci dělat kefír (tibetské houby), jogurty a tvaroh. Můžu tady koupit čerstvé mléko kravské přímo od farmáře a napadlo mě, co by to udělalo kdyby se to namíchalo třeba 1:1. Pokud by to fungovalo, tak zkusit poměr zvyšovat ve prospěch mléka kozího ...
Netuším, jestli by šel udělat ten kefír jenom z toho sušeného mléka, i když z kravského "krabicáku" to jde, jenom to trvá delší dobu a houby musejí být "v kondici". Řek bych že to krabicové mléko bude mnohem víc ochuzené, než to sušené kozí ...

Tak vyzkoušené to sice nemám, ale předpokládám že uvažujete správně a mělo by vše fungovat celkem dobře.

neti — ned úno 14, 2021 2:19 pm

bery píše:

Jaký je váš názor na sušené plnotučné kozí mléko ?

Pokiaľ ide o kefírové zrná, tak dokážu spracovať v podstate všetko, čo obsahuje sachre, tuky a bielkoviny. Nalejte im vodu s cukrom a budú sa tváriť ako vodný kefír (neodporúčam dlhodobo, ale striedať, lebo potom zrná degradujú). Dajte ich do smotany na varenie a urobia vám lahodný syr (viď. poznámka dolu). Kefír vyrábam roky z obyčajného polotučného krabicového mlieka, do ktorého zhruba pol roka dávam lyžicu rastlinného oleja (potreboval som sa zbaviť starých zásob). Zrná vďaka pridanému tuku vyslovene prosperujú, priemer majú až 3 cm. Čo sa týka dĺžky výroby, tak tá závisí od toho, či fermentujete v chladničke a samozreme od množstva kefírových zŕn. Mám osvedčené množstvo v 7 dcl fľaši, ktorú zalievam cca 4 dcl mlieka (kefírove zrná môžu mať 3 dcl - možno šálka). Niekomu kefír chutí z chladničky, mne nie, preto ich na noc vyberám von, aby som mal ráno fresh hutný kefír. Pokiaľ kefírujete dlhodobo, tak máte "v oku", či je kefír ready a koľko bude ešte dozrávať, poprípade, či je lepšie ho strčiť do chladničky (lebo ho budem konzumovať až na druhý deň - a tak potrebujem spomaliť proces) alebo naopak.

Btw. nemyslím si, že krabicové mlieko je zlé - mliekarenský biznis je asi najviac strážený kontrolami a výrobný proces zdokonalovaný dlhodobo, takže to nebude až také zlé. Dokonca ľudia, ktorí robia kváskový chlieb, fermentujú všetko, čo sa dá žrať, konzumujú kefír z krabičáku, lebo je chutnejší. Pre mňa je plus, že nemusím riešiť logistiku (obchod mám 100 m), mlieko sa mi neskazí za pár dní a určite je zaujímavá cena. Nedostatky kompenzujem vyššiou konzumáciou 0,4 - 0,8 l denne, nonstop. Určite je to vec názoru.

https://www.zkvaseno.cz/zle-krabicove

Citace:

Pokud kefírová zrna zalijete šlehačkou, tak vám prokvasí do něčeho mezi mascarpone a crème fraîche, byť o trošku chuťově výraznější, než je ta běžně kysaná, na tu se používá speciální smetanová kultura — tedy jen mléční kvašení. Komerční mascarpone není fermentované, ale jen sražené syřidlem nebo nějakou kyselinou, třeba citronovou šťávou. Fermentovaná smetana je ovšem velmi lahodná a dá se použít místo crème fraîche rovnou a na marscapone potřebuje trošku vykapat, aby se zvýšil podíl sušiny.

https://www.zkvaseno.cz/kefir

neti — čtv bře 18, 2021 10:39 am

Kazuistika: Kefír pijem od r. 2018 každý deň (v priemere 0,5 l, ale max. bolo 1,75 l per deň). Žiaden problém. Včera som skúšobne skonzumoval 250 g tvarohu s 3 lyžicami cukru (cca 45 g) - okamžite ma zahlienil, 2. deň soplím, smrkám, kýcham. Na budúce otestujem verziu bez cukru. Ráno som bol na povinno-dobrovoľnom testovaní, tak možno mi pani dr. rozvŕtala (podráždila) sliznicu v nose, čo okamžite využili špekulanti.

Jarda — čtv bře 18, 2021 7:26 pm

neti píše:

Kazuistika: Kefír pijem od r. 2018 každý deň (v priemere 0,5 l, ale max. bolo 1,75 l per deň). Žiaden problém. Včera som skúšobne skonzumoval 250 g tvarohu s 3 lyžicami cukru (cca 45 g) - okamžite ma zahlienil, 2. deň soplím, smrkám, kýcham. Na budúce otestujem verziu bez cukru. Ráno som bol na povinno-dobrovoľnom testovaní, tak možno mi pani dr. rozvŕtala (podráždila) sliznicu v nose, čo okamžite využili špekulanti.

Tak šťourání v nose je určitě ta nejlepší cesta jak něco chytnout.

neti — pát bře 19, 2021 9:23 am

A teraz si predstavte, že toto paličkovanie robia niektorým ľuďom každý deň dlhodobo. Katastrofa.

Jarda — pát bře 19, 2021 9:13 pm

neti píše:

A teraz si predstavte, že toto paličkovanie robia niektorým ľuďom každý deň dlhodobo. Katastrofa.

Tak já si dovedu představit skoro všechno protože představivost mám velice dobrou, jenom nechápu že ti lidé něco takového podstupují. Osobně jsem měl od počátku toho kovidového šílenství hadr na držce celkem třikrát a pro velký úspěch to již patrně nebudu opakovat protože mě to k pochopení problému stačilo. Testovat bych se nechal pouze po uvedení do stavu bezvědomí jinak ani náhodou a o očkování vůbec nemíním ani uvažovat. Nedokážu pochopit jak vůbec používají mozek ti co čekají fronty na vakcinaci když je evidentní že efekt je nanejvýše sporný a riziko nežádoucích reakcí poměrně vysoké.

Beladona — úte čec 20, 2021 6:04 pm

Mám hnisavý zánět dásně a dostala jsem antibiotika - Amoksiklav. Mám ho brát 5 dní 2x denně s jídlem. Prosím poraďte, jak načasovat konzumaci kefíru, abych zachovala střevní mikroflóru a aby ho antibiotika nezničila. Děkuji.

Jarda — úte čec 20, 2021 7:31 pm

Beladona píše:

Mám hnisavý zánět dásně a dostala jsem antibiotika - Amoksiklav. Mám ho brát 5 dní 2x denně s jídlem. Prosím poraďte, jak načasovat konzumaci kefíru, abych zachovala střevní mikroflóru a aby ho antibiotika nezničila. Děkuji.

Je s velkým otazníkem zda se stav při nebo po aplikaci ATB dá řešit pouze kefírem, ale stále lepší než ho neřešit vůbec. Mnohem lepší by byl třeba kvalitní řecký jogurt, bifido, žinčica a podobné produkty případně kimchi nebo jiné kvašené potraviny a po dobrání ATB nasadit některé speciální vlákniny které působí jako prebiotika a podporují extrémně efektivně množení právě těch potřebných bakterií. Z běžně dostupných lze vyzkoušet OptiFibre které koupíte běžně v lékárně, případně na netu GOS nebo Larch. Běžně se doporučuje dávat probiotika s nejméně tříhodinovým odstupem od ATB.

Beladona — stř čec 21, 2021 8:28 am

Jarda píše:

Je s velkým otazníkem zda se stav při nebo po aplikaci ATB dá řešit pouze kefírem, ale stále lepší než ho neřešit vůbec. Mnohem lepší by byl třeba kvalitní řecký jogurt, bifido, žinčica a podobné produkty případně kimchi nebo jiné kvašené potraviny a po dobrání ATB nasadit některé speciální vlákniny které působí jako prebiotika a podporují extrémně efektivně množení právě těch potřebných bakterií. Z běžně dostupných lze vyzkoušet OptiFibre které koupíte běžně v lékárně, případně na netu GOS nebo Larch. Běžně se doporučuje dávat probiotika s nejméně tříhodinovým odstupem od ATB.

Díky za rady. Ještě užívám Lacidofil. Bifido - máte na mysli nějaký konkrétní výrobek? Lepicol je vhodný?

Jarda — stř čec 21, 2021 9:42 am

Beladona píše:

Díky za rady. Ještě užívám Lacidofil. Bifido - máte na mysli nějaký konkrétní výrobek? Lepicol je vhodný?

Jak jsem psal v zásadě cokoliv co obsahuje ve zvýšeném počtu bifido bakterie, třeba ten řecký jogurt, nebo se tuším dělá bifido acidofilní mléko , ale já v tom nejsem zběhlý sám mléčné produkty z obchodní sítě prakticky nepoužívám.

Daryl — čtv zář 16, 2021 3:33 pm

Beladona píše:

Díky za rady. Ještě užívám Lacidofil. Bifido - máte na mysli nějaký konkrétní výrobek? Lepicol je vhodný?

V Lepicolu je těch bakterií strašně málo, je to ve skutečnosti jen předražené psylium.

Tony210 — pát kvě 20, 2022 6:54 pm

ten OptiFibre, Umí něco víc než obyčejnej inulin?
Dik

Jarda — sob kvě 21, 2022 1:25 pm

Tony210 píše:

ten OptiFibre, Umí něco víc než obyčejnej inulin?
Dik

Inulín je velice levný přípravek s dost sporným působením u poměrně velkého procenta lidí. Mnoho lidí si stěžuje na silné nadýmání a další negativní reakce které zrovna moc těm lidem nepomáhají i když jako prebiotikum je nezpochybnitelně dobrý. Tyto zásadní potíže OptiFibre nevyvolává, nebo alespoň ne u tak velkého procenta uživatelů. Jinak fungují docela podobně i když odlišně působí na konkrétní druhy bakterií a v zásadě lépe množí každý trochu jiné brouky, tedy pokud člověk cílí na konkrétní druh může si stav regulovat právě výběrem vhodnější vlákniny.

Alopat — čtv kvě 26, 2022 12:11 am

Jarda píše:

Inulín je velice levný přípravek s dost sporným působením u poměrně velkého procenta lidí. Mnoho lidí si stěžuje na silné nadýmání a další negativní reakce které zrovna moc těm lidem nepomáhají i když jako prebiotikum je nezpochybnitelně dobrý. Tyto zásadní potíže OptiFibre nevyvolává, nebo alespoň ne u tak velkého procenta uživatelů. Jinak fungují docela podobně i když odlišně působí na konkrétní druhy bakterií a v zásadě lépe množí každý trochu jiné brouky, tedy pokud člověk cílí na konkrétní druh může si stav regulovat právě výběrem vhodnější vlákniny.

Z tohoto důvodu jsem si Caro Active s přídavkem vyextrahovaného inulinu koupil než jednou, neboť jsem pak jeden den nemohl do města. Z prebiotického hlediska bych dal určitě přednost rezistentnímu škrobu z přes noc zachlazených brambor a rýže a v otázce rozpustné vlákniny pektinu z bílého albeda citrusových plodů, jablečné slupky a pasírovaného rybízu (anebo pyré v odšťavovači). Zajímavé je, že čekankový kořen v sáčkové Meltě a instantním Caru Original mi nevadí.

Beladona — sob čen 18, 2022 1:41 pm

Dobrý den,
dostala jsem houbičku pokaženou nesprávným zacházením - voda + špatné mléko. Je nažloutlá a kefír není dobrý. Pokouším se jí restartovat. Podle čeho prosím poznám, že je už na vyhození?

Jarda — sob čen 18, 2022 5:59 pm

Beladona píše:

Dobrý den,
dostala jsem houbičku pokaženou nesprávným zacházením - voda + špatné mléko. Je nažloutlá a kefír není dobrý. Pokouším se jí restartovat. Podle čeho prosím poznám, že je už na vyhození?

Pokud bude dělat opakovaně mizerný kefír je k ničemu, ale vyzkoušel bych ji nastartovat jedním cyklem v čerstvě koupeném kefíru smíchaným s kvalitním mlékem cca 2 díly kefíru a jeden díl mléka to by mohlo zafungovat.

neti — ned čen 19, 2022 12:35 pm

S týmto by som sa nezahrával. Kefírové zrná sú síce blbuvzdorné a vydržia všeličo, lenže zožltnuté bývajú k.o. alebo už naočkované kultúrou, ktorú nechcete konzumovať (hnilobné baktérie, niekedy plieseň). Ak vám to nevadí, tak obetujte liter krabicového mlieka a každý deň vylejte obsah do WC (určite by som to nepil) a zrná zalejte 0,75 dcl čerstvého mlieka (netreba veľa - stačí, aby boli ponorené v mlieku) povedzme týždeň.. Za max 10 dní by sa v slnečnej miestnosti (začína leto) mali začať tvoriť nové cca 0,5 cm biele zrná. Mne zrná zožltnú, ak ich nechám dlhšie na vzduchu t.j. neponorené v mlieku. Btw. kefír miluje tuk, takže buď plnotučné mlieko alebo polotučné a lyžička oleja..

Beladona — pon čen 20, 2022 6:42 pm

Díky za odpovědi.
Jestli je to takhle snadné houbičku regenerovat, tak to zkusím.
Mám jí postavit poblíž okna, kde je více světla?

neti — pon čen 20, 2022 9:10 pm

Na priamom Slnku sa vám mlieko určite sekne - bude to síce konzumovateľné, ale s hrčkami (vyzerá to divne).. Mám to na poličke 2,5 m od okna t.j. nepraží na to priame južné Slnko.

Jedná sa o to, že všetky mikroskopické zvieratká (kombucha, kefírové zrná, tibi zrná alebo zázvorové "pivo" ap) makajú v teple a sú lenivé v chlade. Preto, ak chcete spomaliť fermentáciu, dávajú sa do chladničky, kde vydržia v jednom mlieku cca 3 týždne (viac som neskúšal) - vtedy trochu zožltnú a zmenšia sa (slabší jedinci holt zomrú). Takže zrná prežijú v pohode aj letnú dovolenku..

Používam obyčajnú 7 dcl fľašu na zaváranie, ktorú kvôli hygiene vymieňam pravideľne cca každé 2 mesiace - t.j. nalejem na zrná trochu vody, pretrepem, hodinu počkám, vodu (aka hodne zriedený ajran) vypijem, zrná hodím do čistého pohára a nalejem čisté mlieko (po tomto vyslovene ožijú a začnú makať o 106). Používam obyčajné "fúj" krabicové a ak je v chladničke, tak neotvorené môže byť aj po záruke. Ak vám zostane smotana na varenie, tak vám zvieratká vytvoria ňam-ňam mozzarellu - ak ich oživíte, tak to naozaj odporúčam vyskúšať. Kefír je hotový, keď sa srvátka (mliečna voda) oddelí od bielkovín. Niekto srvátku vylieva, potom vám zostane naozaj hustý kefír. Ja srvátku znova premiešam s bielkovinami, pričom mi najviac chutí, keď sa srvátka začne oddelovať (vyzerá to ako popraskaná omietka). Ak zabudnete na kefír, tak bude kyselší, ale stále jedlý. Ak si nebudete istá, tak je použiteľný do cesta.

Momentálne experimentujem s múkami - zrná okrem laktózy (mliečny cukor) žerú aj sacharidy v múke. Najviac si pochutia na celozrnnej alebo chlebovej ražnej. Fermentujem 2-3 dni, potrebujem sa zbaviť bielej "fúr" pšeničnej, tak v tom prípade fermentujem dlhšie. Cesto je síce kyselé, ale zvieratká vám naštiepia biekoviny vrátane "fúj" gluténu a zožerú časť sacharidov - preto je takého cesto vhodné pre ľudí s inzulínovou rezistenciou alebo prediabetes (v dnešnej dobe prežierania prakticky všetci). Robím z toho buď noky alebo placky na arabsko-indický spôsob.

Samozrejme ich mám oddelené t.j. mám zvlášť zrná na kefír a zrná na múku + používam extra mini varechu, ktorú nepoužívam na nič iné len kefír a občas umyjem - stále platí, že je to živá kultúra, ktorá sa môže zamoriť plesňou alebo zlými mikro-špekulantami (nechcete dlhodobo konzumovať toxíny). Ale inak sú kefírové zrná naozaj blbuvzdorné na rozdiel od obyčajnej kapusty (problém s kvasinkami na povrchu) alebo natto, tempeh (potrebujú teplotu a sú náchylné na plesne), pretože kultúra má tendenciu pozabíjať všetko, čo tam nemá žiť..

Btw. experimentoval som aj s vitamínom K1, krorý som im kvapkal, ale who knows, či z neho vyrobili K2..

Btw2. pri fermentovaní platia nasledovné jednoduché zásady: pokiaľ to nesvieti farbami ako semafor a nie je to chlpaté (pleseň), pokiaľ vás z toho nenapne a nevoní to fakt divne - tak je to jedlé. Čuch je 100 % indikátor a predkovia, ktorí s ním mali problém, sa otrávili, takže logicky nemali potomkov ..

Btw3. konzumujem veľa hrachu, cícer (cizrna) a bez kefíru mám problém s ich trávením, ale ak pijem 0,5 l kefíru denne, tak nemám skoro žiadne problémy (nafukovanie ap).

("fúj" = sarkazmus)

Jarda — stř čen 22, 2022 7:54 am

neti píše:

Na priamom Slnku sa vám mlieko určite sekne - bude to síce konzumovateľné, ale s hrčkami (vyzerá to divne).. Mám to na poličke 2,5 m od okna t.j. nepraží na to priame južné Slnko.

Jedná sa o to, že všetky mikroskopické zvieratká (kombucha, kefírové zrná, tibi zrná alebo zázvorové "pivo" ap) makajú v teple a sú lenivé v chlade. Preto, ak chcete spomaliť fermentáciu, dávajú sa do chladničky, kde vydržia v jednom mlieku cca 3 týždne (viac som neskúšal) - vtedy trochu zožltnú a zmenšia sa (slabší jedinci holt zomrú). Takže zrná prežijú v pohode aj letnú dovolenku..

Používam obyčajnú 7 dcl fľašu na zaváranie, ktorú kvôli hygiene vymieňam pravideľne cca každé 2 mesiace - t.j. nalejem na zrná trochu vody, pretrepem, hodinu počkám, vodu (aka hodne zriedený ajran) vypijem, zrná hodím do čistého pohára a nalejem čisté mlieko (po tomto vyslovene ožijú a začnú makať o 106). Používam obyčajné "fúj" krabicové a ak je v chladničke, tak neotvorené môže byť aj po záruke. Ak vám zostane smotana na varenie, tak vám zvieratká vytvoria ňam-ňam mozzarellu - ak ich oživíte, tak to naozaj odporúčam vyskúšať. Kefír je hotový, keď sa srvátka (mliečna voda) oddelí od bielkovín. Niekto srvátku vylieva, potom vám zostane naozaj hustý kefír. Ja srvátku znova premiešam s bielkovinami, pričom mi najviac chutí, keď sa srvátka začne oddelovať (vyzerá to ako popraskaná omietka). Ak zabudnete na kefír, tak bude kyselší, ale stále jedlý. Ak si nebudete istá, tak je použiteľný do cesta.

Momentálne experimentujem s múkami - zrná okrem laktózy (mliečny cukor) žerú aj sacharidy v múke. Najviac si pochutia na celozrnnej alebo chlebovej ražnej. Fermentujem 2-3 dni, potrebujem sa zbaviť bielej "fúr" pšeničnej, tak v tom prípade fermentujem dlhšie. Cesto je síce kyselé, ale zvieratká vám naštiepia biekoviny vrátane "fúj" gluténu a zožerú časť sacharidov - preto je takého cesto vhodné pre ľudí s inzulínovou rezistenciou alebo prediabetes (v dnešnej dobe prežierania prakticky všetci). Robím z toho buď noky alebo placky na arabsko-indický spôsob.

Samozrejme ich mám oddelené t.j. mám zvlášť zrná na kefír a zrná na múku + používam extra mini varechu, ktorú nepoužívam na nič iné len kefír a občas umyjem - stále platí, že je to živá kultúra, ktorá sa môže zamoriť plesňou alebo zlými mikro-špekulantami (nechcete dlhodobo konzumovať toxíny). Ale inak sú kefírové zrná naozaj blbuvzdorné na rozdiel od obyčajnej kapusty (problém s kvasinkami na povrchu) alebo natto, tempeh (potrebujú teplotu a sú náchylné na plesne), pretože kultúra má tendenciu pozabíjať všetko, čo tam nemá žiť..

Btw. experimentoval som aj s vitamínom K1, krorý som im kvapkal, ale who knows, či z neho vyrobili K2..

Btw2. pri fermentovaní platia nasledovné jednoduché zásady: pokiaľ to nesvieti farbami ako semafor a nie je to chlpaté (pleseň), pokiaľ vás z toho nenapne a nevoní to fakt divne - tak je to jedlé. Čuch je 100 % indikátor a predkovia, ktorí s ním mali problém, sa otrávili, takže logicky nemali potomkov ..

Btw3. konzumujem veľa hrachu, cícer (cizrna) a bez kefíru mám problém s ich trávením, ale ak pijem 0,5 l kefíru denne, tak nemám skoro žiadne problémy (nafukovanie ap).

("fúj" = sarkazmus)

Zajímavé zkušenost s tou moukou, dnes mnoho lidí předkvašuje pseudoobiloviny pro lepší stravitelnost a dost si to pochvalují.

neti — stř čen 22, 2022 12:20 pm

Jarda píše:

dnes mnoho lidí předkvašuje pseudoobiloviny pro lepší stravitelnost a dost si to pochvalují.

Inšpiroval som sa Japoncami resp. Aziatmi, ktorí strukoviny fermentujú. Tento rok chcem vyskúšať konzumáciu tempehu, ale tipujem, že to bude mať blahodárne účinky (napr. vitamín K2). Tiež som premýšľal, či je GMO naozaj mega-problém alebo je chyba niekde inde. Veď každý ovocný strom je dnes genericky modifikovaný organizmuz (GMO), že. A nikto neprotestuje proti konzumácii jablka. Detto sliepky. Rozdiel vnímam v tom, že v minulosti ľudia konzumovali fermentovaný chlieb (kváskový) a z celozrnnej múky a nie v takom množstve (bola chudoba), pričom sa museli hýbať (pokosiť pole stojí hodne energie). A to cesto z celozrnnej ražnej múky, ktoré mi pripravia mikro-organizmy za 3 dni je viditeľne úplne iné (je vláčnejšie) ako obyčajné cesto z bielej múky a vody. Mám z toho radosť..

Beladona — stř čen 22, 2022 5:48 pm

Stačily 3 dni péče a z hrudkovitého kyselého patoku je výtečný kefír s konzistencí pudinku

neti — stř čen 22, 2022 6:47 pm

Beladona píše:

Stačily 3 dni péče a z hrudkovitého kyselého patoku je výtečný kefír s konzistencí pudinku

Aj z toho mám radosť, gratulujem .. A určite vyskúšajte smotanu na varenie.

Jarda — stř čen 22, 2022 8:01 pm

neti píše:

Inšpiroval som sa Japoncami resp. Aziatmi, ktorí strukoviny fermentujú. Tento rok chcem vyskúšať konzumáciu tempehu, ale tipujem, že to bude mať blahodárne účinky (napr. vitamín K2). Tiež som premýšľal, či je GMO naozaj mega-problém alebo je chyba niekde inde. Veď každý ovocný strom je dnes genericky modifikovaný organizmuz (GMO), že. A nikto neprotestuje proti konzumácii jablka. Detto sliepky. Rozdiel vnímam v tom, že v minulosti ľudia konzumovali fermentovaný chlieb (kváskový) a z celozrnnej múky a nie v takom množstve (bola chudoba), pričom sa museli hýbať (pokosiť pole stojí hodne energie). A to cesto z celozrnnej ražnej múky, ktoré mi pripravia mikro-organizmy za 3 dni je viditeľne úplne iné (je vláčnejšie) ako obyčajné cesto z bielej múky a vody. Mám z toho radosť..

Máte pravdu že dříve se jedlo naprosto jinak.

Jarda — stř čen 22, 2022 8:02 pm

Beladona píše:

Stačily 3 dni péče a z hrudkovitého kyselého patoku je výtečný kefír s konzistencí pudinku

Inspirativní výsledek, někde jsem dokonce načetl že lze i zmrazené kefírky zase rozchodit.

Xrazovy_nick — stř čec 06, 2022 8:20 pm

Ahojte.
Ak si do kvalitného bieleho jogurtu dám kvalitný med (asi 25g medu na 150g jogurtu), bude sa to "biť"? O hodinu na to by som si dal sýte jedlo, a ten jogurt s medom by som jedol nalačno....

neti — čtv čec 07, 2022 8:14 pm

Čo máš na mysli, že sa to bude "biť"? Med = sacharidy, jogurt = bielkoviny t.j. vyplaví sa ti viac inzulínu ako keď to budeš konzumovať zvlášť - čo je dlhodobo mega problém pri veľkých porciách (rezeň s ryžou), ale jeden malý jogurt s lyžicou medu by nemal byť problém. Napr. kefír, keď je prezretý, tak je na môj vkus strašne kyselý - potom kyslosť redukujem pomocou džemu alebo trochou púpavého/bazového/agátového "sirupu". Inzulín je anabolický hormón t.j. skvelý pre budovanie svalov, ale aj pre tvorbu tukových zásob = preto mega problém pre ľudí bez pohybu alebo s prediabetes alebo inzulínovou rezistenciou..

Xrazovy_nick — čtv čec 07, 2022 9:02 pm

neti píše:

Čo máš na mysli, že sa to bude "biť"? Med = sacharidy, jogurt = bielkoviny t.j. vyplaví sa ti viac inzulínu ako keď to budeš konzumovať zvlášť - čo je dlhodobo mega problém pri veľkých porciách (rezeň s ryžou), ale jeden malý jogurt s lyžicou medu by nemal byť problém. Napr. kefír, keď je prezretý, tak je na môj vkus strašne kyselý - potom kyslosť redukujem pomocou džemu alebo trochou púpavého/bazového/agátového "sirupu". Inzulín je anabolický hormón t.j. skvelý pre budovanie svalov, ale aj pre tvorbu tukových zásob = preto mega problém pre ľudí bez pohybu alebo s prediabetes alebo inzulínovou rezistenciou..

Tak to si sa pekne pomýlil, ale stáva sa. Bielkoviny a tuky (a ich kombinácia) BRZDIA produkciu inzulínu = znižujú glykemický index sacharidových potravín. Vďaka dostatku bielkovín v strave sacharidy napáchajú oveľa menšie zlo, a do telesného tuku sa uložia v oveľa menšej miere než keď v strave absentujú bielkoviny (špagety s kečupom, cestoviny s makom, fliačky s džemom, a iné sr*čky). Myslíš že tuční ľudia konzumujú veľa bielkovín? Opak je pravdou. Dva hambáče s "polomäsom" o malom množstve, žemle, k tomu dve koly ... Sacharidov "tona", bielkovín zlomok...

neti — čtv čec 07, 2022 10:03 pm

Nick, delená strava je empiricky overený spôsob ako schudnúť = katabolický proces (nižšie hladiny inzulínu = nižší glykemický index).. Prečo Francúzi nie sú obézni? Pretože ak konzumujú tučnú kačku (bielkoviny a tuky), tak si k tomu naložia IBA zeleninu (kapusta, zelo ap) BEZ knedlíkov (jednoduché sacharidy).

Samotné bielkoviny (proteínový prášok) sa neodporúčajú konzumovať (majú vyšší glykemický index) - paradoxne je lepšie ich konzumovať s tukmi (krkovička, rebierka ap). Sacharidy by sa nemali mixovať s bielkovinami ani tukmi. Rozhodujúce je samozrejme množstvo - jedna lyžica oleja s cícerovým (cizrna) humusom nie je problém a naopak pomôže absorbovať vitamíny rozpustné v tukoch.

Konzumácia všetkých makroživín (bielkoviny, tuky, sacharidy) má najvyšší glykemický index = najvyššia energia = najväčšia anabolická reakcia (tvorba tukových zásob alebo rast svalov), preto ľuďom najviac "chutí" (preto napr. taký zákusok = dopamínová extáza).

Milenium — úte čec 11, 2023 10:48 pm

Tibetské houbičky pro výrobu kefíru v mléce používám přes deset let. v roce 2016 jsem se poprvé všiml něčeho nového. Výroba probíhá v lednici a po několika dnech od nalití mléka se na povrchu utvořil nahnědlý slaboučký film, někdy je i docela světlý. Jakoby se tam něco sráželo, napadlo mě, nějaký tuk, jakoby přidávali do mléka nějaký rostlinný tuk. Tak jsem se zaměřil na zjištění při kterém mléce k tomu dochází (kupuji nejčastěji tři druhy, vše plnotučné) Když už jsem měl pocit, že jsem identifikoval ono mléko, stalo se to i u jiných, které jsem nakoupil pro test. Nestane se to úplně vždy, proto mi uniká důvod. A takto se to chová už sedl let. Tuto vrstvičku vždy seberu a dám pryč, kefír se normálně udělá, voní a na chuti mi nic špatného nepřijde. Houbičky mají nažloutlou až načervenalou barvu a téměř se nemění jejich velikost. Pouze se postupně obalují jakoby tvarohovou krustou, která postupně popraská a oddělí se. Mezi jednotlivýma várkama jsem dříve houbičky proplachoval přefiltrovanou vodou, ale pak jsem se dočetl, že by se to dělat nemělo, takže to už dlouho nevymývám. Mam podezření jestli s houbičkama něco není v nepořádku, když mají takovou barvu a nerostou, nevím, jestli za to může ten lednicový provoz, a co to je ten olejový film na povrchu.

neti — úte čec 11, 2023 11:10 pm

Milenium píše:

nevím, jestli za to může ten lednicový provoz

Áno.
_____
Zrná sú multi-kulti zmes rôznych hub, kvasiniek a ďalšie ZOO, ktoré sa pochopiteľne mení podľa prostredia v ktorom žijú. Chlad spomaluje fermentáciu - v preklade "uspáva" niektoré breberky, čo mohlo mať vplyv na zmenu pomerov jednotlivých kultúr (tie, ktorým sa darí v chladnejšom prostedí, vytlačili iné). Na vašom mieste by som to vybral - je teplo - tak by sa to mohlo upraviť..

Ak vám zrná nerastú, "zavraždil" ste breberky, ktoré stavajú domčeky pre ostatné breberky - aj mne sa to stalo, keď som to dával do chladničky. Trvalo nejaký čas, kým sa pomer upravil a teraz mi zrná znova začali rásť.. Spomínam si, že som mával 3-4 cm zrná - dával som tuk, za ktorý sa vám odvďačia. Vy nemusíte, ak dávate plnotučné mlieko.. Ale po pol roku fermentovania v chladničke mali zrná 0,5 cm a nerástli.

Nahnedlý povlak sa mi robil, ak som fermentoval príliš dlho (nebola to pleseň, ale akoby zoxidocal povrch). Zrná majú byť biele..

Jarda — ned čec 16, 2023 9:46 am

neti píše:

Nick, delená strava je empiricky overený spôsob ako schudnúť = katabolický proces (nižšie hladiny inzulínu = nižší glykemický index).. Prečo Francúzi nie sú obézni? Pretože ak konzumujú tučnú kačku (bielkoviny a tuky), tak si k tomu naložia IBA zeleninu (kapusta, zelo ap) BEZ knedlíkov (jednoduché sacharidy).

Samotné bielkoviny (proteínový prášok) sa neodporúčajú konzumovať (majú vyšší glykemický index) - paradoxne je lepšie ich konzumovať s tukmi (krkovička, rebierka ap). Sacharidy by sa nemali mixovať s bielkovinami ani tukmi. Rozhodujúce je samozrejme množstvo - jedna lyžica oleja s cícerovým (cizrna) humusom nie je problém a naopak pomôže absorbovať vitamíny rozpustné v tukoch.

Konzumácia všetkých makroživín (bielkoviny, tuky, sacharidy) má najvyšší glykemický index = najvyššia energia = najväčšia anabolická reakcia (tvorba tukových zásob alebo rast svalov), preto ľuďom najviac "chutí" (preto napr. taký zákusok = dopamínová extáza).

Tak ono dost záleží i na časech kdy člověk jí a na množství které sní, protože pokud bude jist sice vše najednou a i ve velkém množství, ale ve velice úzce vymezeném denním čase, třeba pouze dvě až čtyři hodiny za celý den a po zbytek dne bude na vodě problém s tloustnutím se patrně nedostaví. Tím netvrdím že je dobré jednou za den sežrat celý svatební dort z toho se zrovna moc nutričních živin vydolovat nedá, jde pouze o zdroj energie, ale běžné kombinace potravin problém podle všeho nevyvolají.

Jarda — ned čec 16, 2023 10:09 am

Milenium píše:

Tibetské houbičky pro výrobu kefíru v mléce používám přes deset let. v roce 2016 jsem se poprvé všiml něčeho nového. Výroba probíhá v lednici a po několika dnech od nalití mléka se na povrchu utvořil nahnědlý slaboučký film, někdy je i docela světlý. Jakoby se tam něco sráželo, napadlo mě, nějaký tuk, jakoby přidávali do mléka nějaký rostlinný tuk. Tak jsem se zaměřil na zjištění při kterém mléce k tomu dochází (kupuji nejčastěji tři druhy, vše plnotučné) Když už jsem měl pocit, že jsem identifikoval ono mléko, stalo se to i u jiných, které jsem nakoupil pro test. Nestane se to úplně vždy, proto mi uniká důvod. A takto se to chová už sedl let. Tuto vrstvičku vždy seberu a dám pryč, kefír se normálně udělá, voní a na chuti mi nic špatného nepřijde. Houbičky mají nažloutlou až načervenalou barvu a téměř se nemění jejich velikost. Pouze se postupně obalují jakoby tvarohovou krustou, která postupně popraská a oddělí se. Mezi jednotlivýma várkama jsem dříve houbičky proplachoval přefiltrovanou vodou, ale pak jsem se dočetl, že by se to dělat nemělo, takže to už dlouho nevymývám. Mam podezření jestli s houbičkama něco není v nepořádku, když mají takovou barvu a nerostou, nevím, jestli za to může ten lednicový provoz, a co to je ten olejový film na povrchu.

Jak vám správně píše člen neti dělat kefír v chladu je docela problém, prostě start by měl být na správné teplotě a fáze fermentace by měla na té teplotě proběhnout a teprve po dokončení této fáze dát dozrát do ledničky. Kultivuje se při 23 °C po dobu 20-24 hodin nebo, při 30 °C po dobru 16-18 hodin. Časy berte jako orientační, záleží i na mnoha dalších faktorech, ale ty teploty sedí.

Abstinující Bojovník — pon srp 07, 2023 4:23 pm

Zdravím, co se týče kefíru jsem zelenáč, ale chtěl bych se co nejrychleji dostat k tomu, abych si ho sám byl schopen vyrábět,
v okolí v obchůdcích se zdravou stravou jen v jednom krámku nabízí nějaký bio zákys a prý vydrží 10 dní, ale jezdit tam 3x do měsíce se mi nechce, je to asi 15km daleko a jsem bez auta...

Mohl by mě prosím někdo co nejefektivněji a nejjednodušeji bez milionu souvislostí navíc zasvětit?

1) Kolik ml tekutého kefíru nebo gramů tuhého kefíru bych měl sníst, aby to pokrylo potřebu rekolonizace prospěšnými živočišnými probiotiky?A musí se denně nebo stačí obden?

2)Když budu jíst i kimči a pickles, budou se tato probiotika ve střevech podporovat nebo se hádat?

3)Někde jsem četl, že rostlinná probiotika pomáhají trávit rostlinné tkáně ve střevech a živočišné zase živočišné, je to pravda?

4)Můžete mi poradit, jak tedy co nejlíp na tu výrobu?A nejjednodušeji nejlíp... Rád bych dostal návod od někoho, kdo už to dělá léta... A záleží na tom z jakého mléka se ten kefír dělá nebo na tom tolik nesejde?A tibetskou houbu kde sehnat?Na internetu nebo nejlíp zase od někoho, kdo to dělá už delší dobu?

5) Pokryje kefír lidskou potřebu živočišných probiotik?

Předem děkuji moc za odpovědi...Mějte se a ať se vám daří...

Jarda — stř srp 09, 2023 12:50 pm

Abstinující Bojovník píše:

Zdravím, co se týče kefíru jsem zelenáč, ale chtěl bych se co nejrychleji dostat k tomu, abych si ho sám byl schopen vyrábět,
v okolí v obchůdcích se zdravou stravou jen v jednom krámku nabízí nějaký bio zákys a prý vydrží 10 dní, ale jezdit tam 3x do měsíce se mi nechce, je to asi 15km daleko a jsem bez auta...

Mohl by mě prosím někdo co nejefektivněji a nejjednodušeji bez milionu souvislostí navíc zasvětit?

1) Kolik ml tekutého kefíru nebo gramů tuhého kefíru bych měl sníst, aby to pokrylo potřebu rekolonizace prospěšnými živočišnými probiotiky?A musí se denně nebo stačí obden?

2)Když budu jíst i kimči a pickles, budou se tato probiotika ve střevech podporovat nebo se hádat?

3)Někde jsem četl, že rostlinná probiotika pomáhají trávit rostlinné tkáně ve střevech a živočišné zase živočišné, je to pravda?

4)Můžete mi poradit, jak tedy co nejlíp na tu výrobu?A nejjednodušeji nejlíp... Rád bych dostal návod od někoho, kdo už to dělá léta... A záleží na tom z jakého mléka se ten kefír dělá nebo na tom tolik nesejde?A tibetskou houbu kde sehnat?Na internetu nebo nejlíp zase od někoho, kdo to dělá už delší dobu?

5) Pokryje kefír lidskou potřebu živočišných probiotik?

Předem děkuji moc za odpovědi...Mějte se a ať se vám daří...

Evidentně problematiku střevního mikrobiomu v zásadě nechápete protože ladit mikrobiom střeva není pouze o tom pít kefír. Netvrdím že vám nemůže pomoci, ale má prostě svoje limity a víc nedokáže.
1) Podle mě cca dvě až tři deci denně musí bohatě stačit, případně větší množství také neuškodí. Pravidelnost je docela podstatná tedy raději denně.
2) Jednoznačně podporovat rozmanitost složení mikrobiomu střeva z různých zdrojů, je rozhodně lepší rozmanitost vyšší než nižší.
3) To netuším možná ano i když třeba laktobacily najdete i ve fermentovaných mastných potravinách.
4) Kefírky sehnat po internetu nebo zde v inzerci je také občas někdo nabízel. Mléko zpracují prakticky jakékoliv. Mléko (surové od krávy) se pasteruje při 95 'C po dobu 2-3 minut, zchladí se na kultivační teplotu, vložíte kefírky a dobře se promíchá. U krabicového pasterace není nutná, ale rozhodně se udělat může. Kultivuje se při 23 "C po dobu 20-24hodin, nebo při 30 "C po dobu 16-18 hodin.
Při kultivaci za vyšší teploty má kefír výraznější chuť. K zaočkování lze použít i dříve připravený kefír (cca 4 lžíce na litr). Po kultivaci se kefír uloží do chladničky na minimálně 24 hodin. K pití je nejvhodnější kefír 48 hodin starý.
5) Určitě není schopen dodat plné spektrum bakterií, prostě dorovná ty které obsahuje.

Abstinující Bojovník — sob srp 12, 2023 9:53 pm

Jarda píše:

Evidentně problematiku střevního mikrobiomu v zásadě nechápete protože ladit mikrobiom střeva není pouze o tom pít kefír. Netvrdím že vám nemůže pomoci, ale má prostě svoje limity a víc nedokáže.
1) Podle mě cca dvě až tři deci denně musí bohatě stačit, případně větší množství také neuškodí. Pravidelnost je docela podstatná tedy raději denně.
2) Jednoznačně podporovat rozmanitost složení mikrobiomu střeva z různých zdrojů, je rozhodně lepší rozmanitost vyšší než nižší.
3) To netuším možná ano i když třeba laktobacily najdete i ve fermentovaných mastných potravinách.
4) Kefírky sehnat po internetu nebo zde v inzerci je také občas někdo nabízel. Mléko zpracují prakticky jakékoliv. Mléko (surové od krávy) se pasteruje při 95 'C po dobu 2-3 minut, zchladí se na kultivační teplotu, vložíte kefírky a dobře se promíchá. U krabicového pasterace není nutná, ale rozhodně se udělat může. Kultivuje se při 23 "C po dobu 20-24hodin, nebo při 30 "C po dobu 16-18 hodin.
Při kultivaci za vyšší teploty má kefír výraznější chuť. K zaočkování lze použít i dříve připravený kefír (cca 4 lžíce na litr). Po kultivaci se kefír uloží do chladničky na minimálně 24 hodin. K pití je nejvhodnější kefír 48 hodin starý.
5) Určitě není schopen dodat plné spektrum bakterií, prostě dorovná ty které obsahuje.

Děkuju moc za odpověď.

vladdo — čtv úno 01, 2024 11:44 am

Zdravim,
chcel by som poprosit o radu. Vyrabam kefir z nepasterizovaneho mlieka chcel by som vyskusat aj jogurt.
Kedze to nie je kysly kefir, tak v jogurte sa mozu pri tych 40 stupnoch mnozit smejdy. A uz duplom v nepasterizovanom. Chcel by som ale vyskusat- nezohrievat mlieko na 80 stupnov, ked uz mam nepasterizovane, skoda ho nicit, ale skusit zmrazit a rozmrazit.
Robim to bezne koli skladovaniu, mlieku nic nie je. A vraj mrazenie vyhubi pomerne vela smejdov.
Myslite ze by to stacilo?Dakujem

Jarda — čtv úno 01, 2024 1:26 pm

vladdo píše:

Zdravim,
chcel by som poprosit o radu. Vyrabam kefir z nepasterizovaneho mlieka chcel by som vyskusat aj jogurt.
Kedze to nie je kysly kefir, tak v jogurte sa mozu pri tych 40 stupnoch mnozit smejdy. A uz duplom v nepasterizovanom. Chcel by som ale vyskusat- nezohrievat mlieko na 80 stupnov, ked uz mam nepasterizovane, skoda ho nicit, ale skusit zmrazit a rozmrazit.
Robim to bezne koli skladovaniu, mlieku nic nie je. A vraj mrazenie vyhubi pomerne vela smejdov.
Myslite ze by to stacilo?Dakujem

To vás asi zklamu, bakterie vydrží opravdu velké zmrazení většinou celkem bez problémů, teoreticky by bylo možno uvažovat o parazitech kdy některé v některých stádiích vývoje by mrazem likvidovat šlo, ale spíše bych se na takový postup moc nespoléhal.

Jarda — ned úno 25, 2024 2:06 pm

V poslední době jsem se po delším uvažování vrátil k původnímu konceptu hlavních stránek https://zdravi-az.com/ a celé jsem je rekonstruoval. Tato nová úprava mě již umožňuje abych na nich pracoval sám bez potřeby každou sebemenší úpravu řešit přes programátora což bylo stále problematičtější a většinou jsem nebyl s výsledkem moc spokojen nemluvě o ceně za ty sporně kvalitní služby. Nyní tedy co si vytvořím to mám a pokud mohu na někoho nadávat tak pouze na sebe, což mě umožňuje jak upravovat starší články tak přidávat další témata a Obnovení aktivních probiotických bakterií je jedno z nových témat. Článek najdete zde https://zdravi-az.com/obnoveni-aktivnich-probiotickych-bakterii/ a věřím že zase mnohým otevře oči a umožní jim se vydat správnou cestou. Mimo jiné jsem zřídil uzavřenou komunitu na HeroHero kde jsou již nyní některá starší videa z mého vystupování v TV a hlavně nová videa kde s dcerou probíráme celkem zajímavá témata. Cestu k videím najdete na hlavních stránkách pod tlačítky Cesty ke zdraví https://zdravi-az.com/cesty-ke-zdravi/ a Instruktážní videa https://zdravi-az.com/instruktazni-videa/ a do těchto míst budu podle časových možností přidávat další videa k aktuálním tématům a rady a návody jak si zajistit, připravit, nebo vypěstovat produkty které se nedají běžně zakoupit.

tine — pát dub 26, 2024 2:08 pm

6 rokov som pil kefír a bol som veľmi spokojný. Pomohol mi napr. lepšie tráviť strukoviny (nenafukovalo ma). Dnes si vyrábam domáci jogurt, ktorý ale netreba zohrievať ako bežné jogurtové kultúry (v jogurtovači, trúba ap) - čo je prácne a nechcelo sa mi to. Zvieratká sú totiž mezofilné, to znamená, že fungujú v izbovej teplote (do 25 oC).

Mám skúsenosť s 2 typmi živých mezofilných kultúr: finska (Viili) a švédska (Firmjölk). S prvou mám lepšiu skúsenosť, pretože tá druhá mi v lete po čase zdegradovala (začala smrdieť, keď máte krabicové mlieko dlhšie otvorené), ale možno bola chybka na mojej strane (to nie je kritika Firmjolk jogurtu). Chuťovo boli odlišné, ale zároveň veľmi podobné - možno je to tým, že nemám chuťové bunky nejakého degustátora (som v tomto ako slon v porceláne). Na obrázku je Viili. Ideálne by mal mať slizkú viskozitu, ale asi som použil "špinavú" lyžičku od kefíru a "naočkovala" sa mi kultúra Viili kefírovými baktériami. Teda Viili nemám s takou ťahavou štruktúrou (ako na obrázku), ale je "len" hustý.

Kupoval som tu - stačí jeden gram, z ktorého si spravíte liter, ale bežpečnejšie je naočkovať menšie množstvo mlieka (3 dcl), a to potom rozmnožiť (hlavne v lete). Viili sa fermentuje 18 hodín, potom je nutné ho skonzumovať alebo dať do chladničky, kde sa fermentácia spomalí. V chladničke vydrží cca týždeň, ale do tohto extrému som nikdy nešiel (max. 5 dní). To znamená, že túto jogurtovú kultúru musíte "nakŕmiť" aspoň 1 krát za týždeň. Náročnosť prípravy je minimálna, max. treba dávať pozor na hygiénu - tak ale to platí všeobecne pri fermentovaní.

https://bacillusbulgaricus.com/viili-making-instructions/

Přílohy:

viili.jpg [ 100.35 KiB | Zobrazeno 15511 krát ]

Jarda — úte dub 30, 2024 11:03 am

tine píše:

6 rokov som pil kefír a bol som veľmi spokojný. Pomohol mi napr. lepšie tráviť strukoviny (nenafukovalo ma). Dnes si vyrábam domáci jogurt, ktorý ale netreba zohrievať ako bežné jogurtové kultúry (v jogurtovači, trúba ap) - čo je prácne a nechcelo sa mi to. Zvieratká sú totiž mezofilné, to znamená, že fungujú v izbovej teplote (do 25 oC).

Mám skúsenosť s 2 typmi živých mezofilných kultúr: finska (Viili) a švédska (Firmjölk). S prvou mám lepšiu skúsenosť, pretože tá druhá mi v lete po čase zdegradovala (začala smrdieť, keď máte krabicové mlieko dlhšie otvorené), ale možno bola chybka na mojej strane (to nie je kritika Firmjolk jogurtu). Chuťovo boli odlišné, ale zároveň veľmi podobné - možno je to tým, že nemám chuťové bunky nejakého degustátora (som v tomto ako slon v porceláne). Na obrázku je Viili. Ideálne by mal mať slizkú viskozitu, ale asi som použil "špinavú" lyžičku od kefíru a "naočkovala" sa mi kultúra Viili kefírovými baktériami. Teda Viili nemám s takou ťahavou štruktúrou (ako na obrázku), ale je "len" hustý.

Kupoval som tu - stačí jeden gram, z ktorého si spravíte liter, ale bežpečnejšie je naočkovať menšie množstvo mlieka (3 dcl), a to potom rozmnožiť (hlavne v lete). Viili sa fermentuje 18 hodín, potom je nutné ho skonzumovať alebo dať do chladničky, kde sa fermentácia spomalí. V chladničke vydrží cca týždeň, ale do tohto extrému som nikdy nešiel (max. 5 dní). To znamená, že túto jogurtovú kultúru musíte "nakŕmiť" aspoň 1 krát za týždeň. Náročnosť prípravy je minimálna, max. treba dávať pozor na hygiénu - tak ale to platí všeobecne pri fermentovaní.

https://bacillusbulgaricus.com/viili-making-instructions/

Již jsem tyto druhy probiotických produktů zkoumal a měl jsem z nich takový rozpačitý dojem. Problém je právě hlavně v té sterilizaci živné půdy protože pak naprosto netušíte jaké brouky v tom výsledném produktu máte pomnožené. Sice asi nepůjde o nic fatálního a když takové počínání vyhovovalo našim předkům nepředpokládal bych zásadní problém u zdravých jedinců, ale v případě že hodlám probiotika používat léčebně pak je určitě vhodné pracovat s takovým postupem který mě zajistí maximální pravděpodobnost že si namnožím to co opravdu chci množit a ne něco náhodného. Jinak i bakteriální složení uvedeného produktu je vyhovující tak proč ne.

doubleingram — čtv čec 10, 2025 6:26 pm

Ahoj, neni nekdo v Praze 4, Podoli, Branik a okoli kdo by venoval/prodal kefirovou houbu?
Diky