Vcera som si ju isiel pripravit, chcel som ju uvarit, ale bola namocena 12 hodin, ochutnal som ju a nielen ze bola makka, ale chutila, mam pocit, este lepsie nez po uvareni. Preto sa chcem opytat, ci je podla Vas prospesne konzumovat ju namocenu priblizne 12 hodin, cize v surovom stave. Samozrejme, nechat ju naklicit by bolo asi este lepsie, ale s tymto nemam skusenost, celkom by mi ju vyhovovalo jest len namocenu, ako nahradu varenych obilovin. Inak islo o lupanu pohanku, ta by asi aj tak nevyklicila.
Já pohanku používám nejméně 20 let pouze máčenou, je to téměř instantní potravina a pokud se Vám povede koupit skutečně zralou, tak stačí namočit ji v teplé vodě na cca 20 - 60 minut. Nepíšete, jakou barvu měla ta co jste použil, ale zaměřte se na zelenou variantu, ta hnědá je loupaná tepelně a tím pádem je znehodnocena, zelená je loupaná mechanicky a veškeré nutriční hodnoty jsou zachovány. Většinou je na sáčku napsáno “pohanka kroupy“, naklíčit se rozhodně nedá, to by musela být neloupaná a ta se zase nedá jíst.
Je slabohnedej farby. Zistim u vyrobcu, akym sposobom je lupana.
Je to presne tato http://www.marianna.sk/index.php?go=19
Teda, nechapem, preco maju ludia taky obrovsky zvyk vsetko tepelne upravovat, aj pohanku vsade na internete varia, pecu, a potom vsetci placu, ze im nechuti a ze ju jedia nasilu len preto, ze je zdrava (a pritom po uvareni uz tak zdrava nebude).
Z toho, co jste mi k pohance poslal, není zřejmé opravdu nic a vyjádřit se k tomu nemohu.
Tepelná úprava potravin je čistá závislost a pokud uvažujeme, že je nějaká nejrozšířenější běžně dostupná a ještě halasně doporučovaná droga, tak je to chleba. Jeho neskutečná škodlivost způsobuje od střevních potíží, přes játra, krevní komplikace a mnoho dalších zajímavostí, skutečně v organizmu naprostou pohromu a nad 40 let by se člověk neměl chleba ani dotknout.
Tak to považují za dokonalý nesmysl. Chleba mně nikdy nedělal sebemenší problémy. Lépe řečeno, bez chleba bych nemohl ani existovat. Raději použijí chleba,než brambory, knedlíky či těstoviny. Nedovedu si představit bramborový salát bez chleba a čilli, jako hrách a kysané zelí a zase k tomu chleba. Postrádat je může ten, do se celý den jen válí, nezná co je to máknou rukama. Tomu kalorie přebývají i když pije jenom vodu.
V tomto suhlasim s Jardou, chleba za zdravy nepovazujem, a prilis vela ludi prehlasilo chleba ako potravinu, ktoru bolo z jedalnicka vylucit najvacsi problem, ovela vacsi nez napriklad maso. Za druhu najvacsiu drogu povazujem syry a jogurty. ![]()
Ja si myslim, ze zdrava potravina nemoze sposobovat taku zavislost. Napriklad, jeden druh ovocia alebo zeleniny nieje problem kedykolvek vylucit, takisto ani orechy, semena, ci klicky - to su podla mna zdrave potraviny.
To, že je to pravda, jste vlastně potvrdil tím, co jste napsal, je to tak silná droga, že naprostá většina lidí si bez ní neumí život představit a je nesmírně těžké ho škrtnout z jídelníčku. Pokud Vám zdánlivě žádné problémy nedělá, tak to ještě neznamená, že to tak vnímá i Váš organizmus. Naprosto dokonale škodlivá je kombinace více škrobových jídel, například chleba-brambory, která v organizmu kysá a produkuje množství plynů. O účinnosti tohoto jídla na zdraví se můžete snadno poohlédnout v Rusku, kde jde o velice časté jídlo a zdravotní stav obyvatelstva je opravdu žalostný. Tento názor nemám pouze já, ale i významní dietologové jako dr.Walker, nebo dr.Mac Ferrin. Já chleba nejím minimálně 20 let a jenom díky tomu může mít organizmus celkem mimořádné schopnosti. Například na konci července v pravé poledne, kdy je na slunci 50 stupňů, jsem schopen pouze v kraťasech, bez kapky vody, ujít 20 km za méně jak 3 hodiny. Za těchto podmínek by většina lidí kteří běžně chleba jedí zkolabovala, fyzicky jde nepochybně o celkem slušný výkon a dokazuje, že chleba pro fyzickou výdrž není potřebný.
Organizmus se tomu zřejmě přizpůsobuje, že ani kombinace chleba-brambory, se neprojevuje u mě produkcí plynů. Kdo má tento problém, dá se jednoduše řešit, kořenit bazalkou,meduňkou či mátou.
Poohlížet se co konzumují v Rusku, není nutné, stačí se zde přítomných poptat, jakou stravu převážně konzumují. Názor vědců není ale žádné praktické otestování, i dosud někteří považují mrtvou a živou vodu za naprostý nesmysl.
Těch 20 km, považují za zdravotní procházku, za fyzický výkon by se dalo uznat pouze se zátěží minimálně 25 kg a více.
Nijak nebudu vyvracet, že z každé zákonitosti existuje výjimka potvrzující pravidlo, třeba zrovna Vy máte to štěstí a obecně platná zákonitost se Vás opravdu netýká. Je to také klidně možné, protože pokud vypijete tolik živé vody co tvrdíte, tak se může Váš organizmus chovat prostě jinak, než organizmus ostatních lidí, kteří živou vodu nepijí. Dále máte pravdu, že určitá koření metabolizmus velice dobře ovlivňují a škodlivost potravin jsou do určité míry schopna eliminovat. Živou a mrtvou vodu za nesmysl rozhodně nepovažuji, sám si ji vyrábím, ale to bohužel naprostá většina lidí nedělá, takže se s jejími účinky nedá obecně uvažovat.
Ujít 20 km není opravdu žádný větší problém i pro čilého důchodce, ale já tam popisuji i podmínky, které jste zřejmě přehlédl. Doporučuji si to v popsaných podmínkách vyzkoušet a pak mi napište jak to dopadlo. Tutově k tomu nebudete potřebovat těch 25 kg zátěže, ono jít rychlostí skoro 7 km za hodinu není zrovna procházka, nemluvě o extrémní teplotě a nedostatku tekutin.
Archaicky poviem, že chlieb, je boží dar. A pánbožko, nech je ním ktokoľvek, by nedal ľuďom niečo, čo škodí. Škodia si iba ľudia sami. Stačí sa pozrieť v obchode do regálov s tým, čo sa dnes volá chlieb.
Pravý kváskový chlieb, predstavujúci kuchyňu našich predkov, je ručne zpracovaný chlieb podľa starej tradičnej receptúry, ktorá patrí k starým koreňom zdravej kuchyne našich predkov.
Kváskový chlieb neobsahuje drožie, žiadne chemické prísady, rôzne aditíva ako sú stabilizátory, regulátory chuti a pod., ale býhradne chlebový kvások a to zaručuje zachovanie veľkého množstva minerálov a vysokého obsahu vlákniny. Použitie pravého kvásku zabraňuje nadmernému škodlivému množení kvasiniek v organizmu a nevytvára tak podmienky k vzniku kožných chorob a mykóz a prispieva k zlepšeniu kondície. Kváskový chlieb čistí krv a je zvlášť vhodný pre osoby trpiacich akné, je prospešný nervovému systému, upravuje trávenie a po jeho konzumácii nevzniká zápcha a nadúvanie. Tak isto sa netvorí hlien, ktorý je častou príčinou ochorení ako je nádcha, kašel, alergie, zápaly priedušiek a bronchitída. Prírodnou fermentáciou (kvasením) pri stabilnej teplote a za určitý čas, získava tento chlieb výbornú a nezameniteľnú chuť. Pomery potravín v štandardnom režime boli odvodené z tradičných diétnych modelov, ktoré po tisícročia chránily našich predkov od mnohých degeneratívnych chorôb, ktorými dnes ľudstvo trpí. A na ktoré predčasne umiera. Po veky preverovaná obilná strava dáva človeku schopnosť prakticky realizovať harmóniu s meniacimi sa podmienkami okolia. Do nedávnych dôb boli napríklad celé obilné zrná, pripravované varením, pokrmom na celom svete.V západných krajinách bol chlieb tradičnou „životnou oporou“, ktorá sa až do nášho storočia jedla vo svojej prirodzenej, celozrnnej forme. Preto pravý chlieb netreba zatracovať, ale konzumovať ho tak, ako sa on má jesť. S úctou a pokorou.
To co píšete je sice celé pravda, ale funguje to pouze ze surovin s nimiž pracovali naši předci a které se již ve střední Evropě nevyskytují, čili vyrobit takovýto opravdový chléb, který se nezkazí ani za mnoho dní, chutná božsky, je velmi dlouho dobrý a vláčný je bohužel již prakticky nemožné. Dokonce i pokud si dám tu převelikou starost a z velice dobrých surovin, pomocí staré receptury připravím těsto a neupeču ho po vykynutí v peci vytopené dřevem, jako naši předkové, tak získám zase něco jiného, než naši předkové. Je třeba si uvědomit, že právě ta super kombinace, tvoří tu super potravinu a znamená to špičkové suroviny, práci s láskou a pečení sálavým teplem dřevem vytopené pece, které trvá mnoho hodin a kterou dnes už nikdo doma nemá, není možné to upéct pomalu v mikrovlnce a mít upečeno za dvacet minut. To pak není třeba shánět ty super suroviny, konečný produkt bude stejně celkem špatný. Právě to, že takový chléb, který tělu neškodí se prakticky vyrobit, ani sehnat nedá, je mnohem jednodušší se chlebu vyhýbat, než si zbytečně škodit. Pokud chci přesto chleba jíst, je vhodné se vždy dívat zpět do doby našich předků, kdy chléb byl základní potravinou, jedl se téměř vždy samostatně a to umožňovalo jeho dokonalé strávení. Dnes by nikdo suchý chléb do huby nevzal, jak jsme již rozcicmaní a s flákotou masa se nedá dobře strávit ani ten opravdový chléb, který jde opravdu nazývat „Božím darem“.
Iba pripomeniem, ze tu riesime pohanku a nie chlieb, lepsie bude zalozit nove vlakno pre chlieb. Vyroba chleba, ktory ste popisali Sybilla, je najzdravsia zo vsetkych sposobov, ale nic to nemeni na fakte, ze ide len o najmensie zlo. Ludia si chlieb robili nie preto, ze je to najzdravsia strava, ale v extremnych podmienkach to je casto zachranca zivota od hladu. A ako skoro vsetko, da sa urobit aj tak, ze obsahuje vela zivin a skodi menej, alebo tak, ze skodi viac a je skoro vsetkych zivin zbaveny (nieco ako ho dnes predavaju supermarkety). V dnesnej dobe ale nemame extremne podmienky, naopak, su extremne v tom, ze je jedla az privela. Preto nieje dovod jest chleba, teda okrem ulahodenia chutovym bunkam.
Asi platná zákonitost se mně netýká.
Zřejmě pitím živé vody, nahrazují konzumaci mrkve. Že ostatní lidé vodu nepijí, je to pouze to tím, že jsou málo informováni o účinku, které má živá voda, získána pomoci elektrolyzéru.
Koření a léčivé rostliny jsme pěstovali ve velkém, od anděliky až po zlatobýl, i mandragoru stále na zahradě máme. Místo cukru, je možno sladit Stévii.
Pokud si jí vyrábíte, zda také pijete. Ta není jenom na pití, slouží i k úpravě a přípravě potravin.
To nikoliv, protože letní denní teploty na Sahaře se pohybují okolo 40 °C. Těch 50 °C, by každého uvařily za živa.
Považují to za naprostou neúčelovou a neefektivní zkoušku a času, který je k tomu potřeba.
Při pohybu, dochází k ochlazování. Zde nejsou teploty vyšší, než které jsou na Sahaře. Opatrně s těmi 50 °C na slunci. Tam někdo skutečně nedostatek tekutin prožije.
Ono skutečně vypití většího množství živé vody velice dobře porovná některé procesy v těle, ale z tohoto pohledu má mrkev opravdu podstatně širší rozsah působení, než živá voda a nahradit ji živou vodou opravdu nejde.
Já mám zahrádku 3000 m2 a na té si pěstuji opravdu široký rozsah plodin i bylin Stévii zrovna ne, ale zase mám Lipii sladkou, která má dokonce sladivost, než Stévie. Lipie je téměř tisíckrát sladší, než klasický cukr.
Živou vodu používám celkem běžně dokonce bych řekl i denně, ne sice v nějakém velkém objemu, ale tak od 0,2 do 0,5 litru na osobu ji používáme na ředění některých ovocných šťáv. Mrtvou vodou si pravidelně kloktám, hlavně před spaním, je to dobré pro stav ústní dutiny.
Chodím podle Labe, po asfaltovém chodníku, který je na plném poledním slunci rozpálený tak, že můj pes po něm jít odmítá, protože by si popálil packy a jde raději vysokou trávou. Z tohoto pohledu se domnívám, že teplota, nad takto rozpálenou plochou, bude zhruba taková jak uvádím.
Do zkoušky Vás nenutím, jsem přesvědčen, že to zvládne opravdu málo kdo a nepochybně by to pro běžného člověka mohlo skončit špatně.
Předpokládám, že za uvedených podmínek bude dehydrovaný každý člověk, jde jen o to jak moc a na to se snažím poukázat, že čistý organizmus prostě snese mnohem více, než organizmus zaneřáděný.
.
Mohli by ste mi prosím napísat ako tú pohanku mixujete?
Mám ju rozmixovat a vypit a potom zjest ten šalát zo zelenolistej zeleniny aby sa uvolnil ten rutín.
Je to správne?
Ďakujem
Já pohanku nijak nemixuji, buď ji jím pouze máčenou se zeleninovým salátem, nebo ji proženu skrz dvouhřídelový odšťavňovač a použiji ji jako mléko. V tom druhém případě, je třeba vyrobenou pastu lehce promixovat, třeba s mrkvovou a špenátovou šťávou a vypít.
Pokud dosud dvouhřídelový odšťavňovač nemáte, tak bych ji nijak nemixoval, ale jedl normálně, jako jídlo s velkou zeleninovou oblohou složenou hlavně ze zelených zelenin, jako špenát a salát, k tomu pár rajčat, cibule, trochu kysaného zelí a česnek. Je to chutné jídlo, pokud se dobře okoření a dochutí, je super po všech stránkách.
Ono to chuti vyborne aj bez akychkolvek dalsich prisad a koreni, tak ako to napisal Jarda vyssie. Aspon mne. ![]()
Co vsetko sa rata k zelenym zeleninam? Jasne ze hlavkovy salat, spenat, ale co dalej? Uhorka? Brokolica? Kapusta? Co este okrem toho pasuje k vyuzitiu rutinu k pohanke?
Já mám nejraději růžičkovou kapustu, čínské zelí, jemně nakrájené hlávkové zelí s cibulkou, také trochu divoké zeleniny, jako pampeliška, jitrocel a určitě by se našly i další možnosti.
Može byt tá kapusta ku tej pohanke aj kyslá?
Je to tiež zelenolistá zelenina akurát obohatená mlliečnym kvasením.
Radšej sa spýtam.
Ďakujem
Určitě může, ale nějaké zelené listí je také vhodné, dokonce tato kombinace bude lepší na trávení díky laktobacilům.
Zo skúseností : "Nazelenalá" - teda termicky nespracovaná ( nelúpaná za tepla ) pohánka je oveľa chutnejšia ako "hnedavá". Oveľa. A je aj zdravšia. Tiež nechávam na 12 hodín namočiť, ale surovú zjem len 1/4, a zbytok uvarím v tej istej vode, v ktorej som namáčal ( lebo namáčaním som nechcel nič odstraňovať, len uvoľniť "materiál" pohánky, aby sa varila kratšie, a tým bola menej znehodnotená ).
Pohánka MARIANNA - neodporúčam. Je to tá "hnedavá" verzia, ktorá sa lúpe znehodnocujúcim spôsobom. Ak prejdete z "hnedavej" na "nazelenalú" ( čo sa týka farebnosti, nie čerstvosti, lebo "nazelenať" zvykne aj staré mäso..
) - čiže čerstvú, tak sa už nebudete chcieť vrátiť naspäť k predchádzajúcej...
Praveze mne chuti aj ta hnedava verzia. ![]()
Xion : Tá hnedavá je ale lúpaná pri teplote okolo 300 - tristo stupňov celzia ( ak sa nemýlim ). A to fakt za to nestojí.... to nie je ani 100, to je už 300.... takže ti radím uprednostňovať lúpanú za optimálnej teploty - nazelenalú.
Tak to považují za dokonalý nesmysl. Chleba mně nikdy nedělal sebemenší problémy. Lépe řečeno, bez chleba bych nemohl ani existovat. Raději použijí chleba,než brambory, knedlíky či těstoviny. Nedovedu si představit bramborový salát bez chleba a čilli, jako hrách a kysané zelí a zase k tomu chleba. Postrádat je může ten, do se celý den jen válí, nezná co je to máknou rukama. Tomu kalorie přebývají i když pije jenom vodu.
Bez chleba se lze obejít a nevím proč stále útočíte na Jardu. Když s tím nesouhlasíte, tak to tady neustále napodkopávejte! Jestli máte jiné názory založte si svou vlastní diskuzi a nemontujte se do věcí, které Jarda zažil na vlastní kůži (tělo). Selským rozumem vzato je chleba zdroj plísní, potom zalepuje střeva, dělá se z mouky, která je tak neskutečně upravená, že je to šílené. Máte pochopitelně právo na svůj názor, aby jste po mě tady taky nezačal házet Vaše slavné argumenty, ale musím se Jardy zastat, protože když jsem si přečetl Vaše příspěvky nic jiného mi z toho nevyplývá! A prosím, nesnažte se mi opravovat nějaké hrubky jako s tím Ph nebo pH? ![]()
Ohľadom pohánky sa chcem opýtať : Keď namočím pohánku na 10 hodín.... ako využiť vodu ? Môžem ju vypiť, a potom dať pohánku variť spolu s vodou, v ktorej nebola namočená ( aby som využil aspoň živiny z tej vody, lebo surová pohánka mi nechutí... ani voda nebude, ale to vypijem do pol minútky, jem pol hodinu ) ? Ďakujem za odpoveď.
Pohanka se máčí pouze v takovém množství vody, které zcela nasaje a další voda se nepoužívá. Pokud chcete pouze cosi vyluhovat, tak to bude plýtvání, protože se vyluhuje naprosté minimum látek a zbytek vyhodíte. O nějaké výrazné prospěšnosti takového postupu pochybuji, ale ověřené to nemám.
mozem to zaliat olivovym olejom ?
Můžete, ale z hlediska skladby mastných kyselin je nejvhodnější řepkový panenský olej.
to Jarda : Pán Jarda, čo potom zapríčiní takú zvláštne horko-nedefinovateľnú chuť vody v ktorej bola namočená pohánka, keď tvrdíte ( asi viete prečo ), že je v tej vode minimum látok ? Vo vode z namočených orechov je podľa vás veľa živín. Prečo teda nie aj vo vode, v ktorej bola namočená pohánka ?
To jste mě špatně pochopil, já netvrdím, že se nic nevyluhuje, ale tvrdím, že se vyluhuje minimum, proti tomu co zahodíte, pokud pohanku poté nesníte.
to Jarda : Ja som písal, že ju uvarím, lebo surová mi nechutí. Takže sme sa len nepochopili, o.k. ![]()
Lze používat i pohanku - lámanku? Měly by to být mechanicky drcené kroupy...
Lámanka je pohanka mechanicky zbavená tvrdého obalu a s kroupami to nemá nic společného, ty jsou z ječmene, jsou také zdravé a dobře stravitelné, ale již obsahují lepek, takže opatrně.
Lámanka je pohanka mechanicky zbavená tvrdého obalu a s kroupami to nemá nic společného, ty jsou z ječmene, jsou také zdravé a dobře stravitelné, ale již obsahují lepek, takže opatrně.
Ptal jsem se kvůli tomu že jsem tu
i na internetu narazil na pohankové kroupy a na pohanku lámanku. Zajímal mě rozdíl a jediné co jsem našel je, že lámanka jsou údajně drcené kroupy pohanky. Proto jsem se radši ptal jestli to sedí...o ječmenu vím, že má lepek jako ostatní obilniny, ale šlo mi výhradně o pohanku. Dneska jsem po 12h namáčení zkusil právě tu lámanku, ale zajímalo v čem jsou ty kroupy pohanky jiné/lepší/horší oproti lámance...
Z nutričního hlediska se to nijak neliší, jde pouze o stupeň mechanického poškození pohankového zrna, kroupy jsou méně poškozené, než lámanka. Lámanka je více narušena a snadněji nasává vodu, méně pozorný člověk to ani nerozliší, je to prakticky to samé.
Doporučená doba máčení pohanky 12h vychází z čeho? Jaké jsou limity min./max. doby máčení?
Z nevedomosti. Pohanku staci namocit na 20min. - 1 hodinu.
Jak píše Xion, pohanka je skoro instantní potravina a namočení u zralé pohanky stačí velice krátké.
Z nevedomosti. Pohanku staci namocit na 20min. - 1 hodinu.
Tak teď mě to trochu zmátlo pane...tady píšeš toto:
Já jsem ji zatím konzumoval 2x a to tak, že jsem ji nechal 12-14h na talíři přiměřeně zalétou vodou, pak jsem ji zasypal ledovým salátem+rajčaty a zbagroval. Všiml jsem si, že se po tom dlouhém namáčení vytvořil sliz tak, mě zajímala ta doba máčení jaký má vlastně smysl a jaká má být. Pokud tu lámanku stačí máčet 1h tak to by bylo super "fast food" jídlo ![]()
Z nevedomosti. Pohanku staci namocit na 20min. - 1 hodinu.
Tak teď mě to trochu zmátlo pane...tady píšeš toto:
Já jsem ji zatím konzumoval 2x a to tak, že jsem ji nechal 12-14h na talíři přiměřeně zalétou vodou, pak jsem ji zasypal ledovým salátem+rajčaty a zbagroval. Všiml jsem si, že se po tom dlouhém namáčení vytvořil sliz tak, mě zajímala ta doba máčení jaký má vlastně smysl a jaká má být. Pokud tu lámanku stačí máčet 1h tak to by bylo super "fast food" jídlo ![]()
To bolo z casov, ked som s tym len zacinal. Ja som duchaplne zacal "blbnut" okolo zdravej stravy len pred necelym rokom, takze cokolvek starsie ako cca pol roka obsahovalo este znacnu cast nevedomosti. ![]()
Jasně v pohodě. Já jen že jsem narazil v komerčních článcích o pohance na to, že se má nechat máčet přes noc a pak jsem viděl těch 12h. Vyzkoušel jsem cca 14h máčení, ale kromě nadmíry slizu se s pohankou myslím nic extra nestalo. Budu ji teda máčet cca 1h pokud to stačí, jen aby nasála vodu a nebyla "suchá"...
Zdravím, už jsem se pročetla i sem, ale budu Vám kousek oponovat. Chléb jím a moc ráda. Pečeme si ho doma sami ze svých surovin. Jen mouku mi melou u známých, že na to nemáme nic.
Jináč se dá ochutit v podstatě čímkoliv na co máte právě chuť. U nás vede žitný, oříškový chleba s mátou. Možná ne ideální kombinace, ale nádherně voní a já ho miluju právě čerstvý a ještě teplý. Zapíjím kefírkem a žádné problémy s trávení nemám. A plynatost se mi vyhýbá.
Je to možná hloupost - nevím, máme však pocit že chleba k nám patří. Je to podle mne i národní staročeský zvyk vítat návštěvu chlebem a solí.
Možná cílem tohoto zvyku bylo se té návštěvy co nejrychleji zbavit, ale dosti srandy. Takto vyrobený chleba z domácích kvalitních surovin a zpracovaný původní technologií, je dar boží, ale ty sajrajty z obchodu, po tom by chcíplo i prase a to mi asi vyvracet nebudete. Pokud se takto vyrobený chleba ještě správně jí, tak asi zase tolik škodlivý nebude, ale zdravý určitě také ne. Zvláště pokud je člověku více jak 40 let, tak by se měl chlebu vyhýbat, nebo si ho dopřát opravdu svátečně.
Chleba patrí k ludom tak ako chroby...
Ja som raz experimentoval s výrobou pohankového chleba a bol to "zadrhlák", že by ste s tým niekoho prizabili keby ste to po nom hodili,tak tvrdé to bolo a samozrejme hnusné. Pohanku jedine surovú.
Dajte si avokádo a návštevu taktiež ponúknite nim alebo nejakou variáciou z neho+ ovocia typu ananás,jahody,ostružiny napr...možností je vela. A když se jim nelíbi at si...
Zdravím, tady se musím začíst a poučit. Být starý na chleba byla celkem pecka. U nás je chleba uctívanou záležitostí. Dávám si s ním dost práce a dělám to ráda. Výsledky chutnají každému. Nicméně já ho baštím fakt jen čerstvě upečený - pak už nezbývá.
Pec mám poměrně malou, že se jich moc nevejde a peču jen jednou týdně. Jdu se začíst.
Zdravím, chléb z pohanky jsem ještě nezkoušela. Ovoce je tu pořád nějaké, tak se snadno mísa k sezobnutí spraví. Pustit broučky po stole a zahájit návštěvnický lov ??? No ?? To si nejsem jista, zda bych uspěla.
S vyšším věkem razantně klesá výroba kyselin v žaludku a pokud nedochází k obnově potřebných buněk, tak se tělo není schopno vyrovnat s tepelně upraveným obilím. Dochází k velikému nárůstu kyselosti a člověk se rozsype postupně celý, aniž by pochopil, proč se to děje, když jí naprosto zdravě.
Pohanku já rád a zrovna předevčírem jsem viděl recept na pohankovou svačinku, který budu teď o víkendu zkoušet.
Hmm, to vyzerá chutne.
Tak rozmýšlam, že si to hned aj dám, kedže suroviny mám.
Ďakujem
Ta kombinace s ovocem nebude v žaludku kvasit? Jinak to vypadá good...
Určitě stárneme ač nechceme.
Vynechám chleba úplně, ač tedy to bude zkouška pro bobříka odvahy, ale je možné, že je to právě to, co mi dělá paseku.
Pucuju si játra a střeva. Po čase bude nějaký výsledek. ,,Hin sa vokáže"
Vynechání pečiva pro mne bylo (a ještě je) největším problémem a ostatně i Jarda tu kdesi píše, že pečivo je největší droga, na jakou si "vařák" zvykne. Jako přechod při odvykání od pečiva jsem si dělal nepečený chléb a taky mne uspokojovalo namočené (trošku naklíčené) žito. Říkal jsem si, aspoň že to není pečené, tj. tepelně znehodnocené, takže to snad není tak šíleně kyselinotvorné a minerálama zanášející. Pro fázi přechodu (odvykání) se to možná dá poradit...
Na pečivo jako takové v obchodech chuť nemám. To hravě přejdu. Ale ten náš domácí chlebík
, no to bude průšvih, ale taky to zvládnu. Naklíčené obilí si dělám a i do sirné patlanice jsem to zamíchala / do hotové jen jako příchuť / a bylo to dobré. Vymýšlím kde co, jen aby mi to šmakovalo a nebyl jídelníček stejný. Za pár týdnů bude líp jak začne narůstat po venku ,,zelí". To bude veselejší a už se těším. Ta zima pro mne nejni a na jídelníčku se to dycky podepíše.
Zdravím,
zajímalo by mě Jaroslave, např. u špaldy, či žita, pohanky, čočky ap. když se jedí za syrova, nehrozí větší množství plísní ap?
A jak by se tam ty plísně dostaly?
A co skladováním? Myslíte, že obiloviny neobsahují plísně a jiné zárodky? U ovesných vloček se doporuče spařit nebo opražit, aby se zničily různé potvory. I když to s tím asi nesouvisí, ale kde se pak vezmou mouční moli?
A vy se bláhově domníváte, že tepelnou úpravou lze jejich toxiny zlikvidovat, to vás asi neuklidním, nelze pouze zničíte to prospěšné, co ještě zbylo po jejich řádění, ale toxiny určitě ne. Mol je motýlek, který má samozřejmě schopnost létat, tedy přiletí naklade vajíčka a odletí.
Už jsem měla tu čest najít v obchodě mezi cukrem myšince. Určitě to bývá i od myší počůrané. Plísně bývají mezi moukou také. Stává se to v obchodech, kde je to jak skladiště a není tam velký obrat potravin. Už jsem si kdysi všimla, že pod paletami byla mistička s jedem. ![]()
Stačí, když to špatně uskladňují. Těžko nakupovat, když nevidíte zázemí. ![]()
Nedomnívám, jen se chci dobrat jak to vlastně a znát Váš názor.
Náš dávný předek normálně plesnivé produkty samozřejmě jedl, protože nijak rozumně to skladovat nemohl a jsme tedy na tyto situace celkem dobře vybaveni. Má to jednu mušku a funguje to pouze pokud máme správné pH, ve kterém se tyto plísně nedokáží množit a růst.To si náš předek rozhodit nedokázal, protože obchoďáky s těmi kyselinotvornými jedy v lese neměl. Není tedy potřeba zkoumat odkud nás co ohrožuje, to je blbost moderního světa, všechno tu bylo dávno před námi a se vším se umíme úspěšně porvat, ale musíte mít adekvátně robustní imunitní systém, který si s tím poradí, jinak jste skleníková rostlina, která při první jarním vánku zahyne.
Mechanicky loupaná pohanka se klíčit dá, a to velmi snadno - stačí ji nasypat do nádoby, zalít větším množstvím vody a nechat to tak asi 2 dny.
Pohanky jím čím dál větší množství, nyní už skoro celý balíček (500g) denně. Asi tak polovinu jím naklíčenou (tedy namočenou 2 dny), zbytek namočenou přes noc nebo 1 den.
Ono to vyloupání nijak nevadí, stejně tak se dají klíčit třeba loupaná slunečnicová semínka, a určitě i další potraviny.
Vida, to je dobrý tip, pohanku mne klíčit nenapadlo ...
Máte pravdu, ale většinou je od strojního loupání dost rozlámaná a pak je s tím klíčením docela problém, jako i u jiných loupaných semen. Velice tedy záleží, jak moc je semeno poškozené a dle toho vypadá i klíčivost. To je hlavním důvodem mé předchozí odpovědi, protože dlouhodobě stabilní výsledky se mě nedařilo docílit. Proto raději tvrdím, že se klíčit nedá, což platí hlavně v letních měsících, kdy často začne od těch rozlámaných zrn kvasit a všechno pak musíte vyhodit. Slunečnicová semena jsou na tom podobně a výsledek se dost liší podle zakoupené várky
Tak jsem si tento týden koupil světlou pohanku zn. provita ve zdavé výživě, náhodou jsem jí nechal přes noc na stole kousek od postele a najednou vám pozdě v noci slyším nějaké zvuky (mně totiž vzbudí i sebemenší šoustnutí, bohužel) a tak rozsvítím a pátrám po onom vzruchu a ono to šlo, představte si, právě z tý pohanky. Ráno se na to dívám a byl v tom živý brouk, obal byl neporušen, země původu Čína. Čili mně teď na pohanku trochu přešla chuť, minimálně na tu od oné firmy.
To se divím, třeba byl nějakej vzácnej a jedlej, nakonec oni tam jedí celkem všechno co se hýbe a určitě to nechutná špatně. Ale již beze srandy, stejně se to balí zde a brouk byl tedy asi místní, což bych za problém nepokládal, ono toho po těch skladech potravin běhá daleko více a mnohem horšího než zrovna broučci. To, že nic z toho nevidíte, ještě zdaleka neznamená, že to tak není a opatrnost je vždy na místě.
neviem si pomoct, ale namocena pohanka mi nechuti, "zmucnatenie" v ustach mi vadi. dnes som zaliala iba horucou vodou ( voda zovrela, odstavila som ju a zaliala pohanku),lenze ani tu by asi nemala byt vriaca... cca do tych 50 stupnov...?
no a teda takuto zaliatu som ochutnala, ale nic pre mna. tak som ju asi minutu povarila, nechala namocenu dalsich asi 20 minut a mnam.
je mi to luto, ale aby som ju jedla ( obcas si potrebujem dat nieco ie okrem zeleniny), musim ju takto upravit... snad casom pride nejaky prelom a bude mi chutit aj namocena.
moze pohanka sposobit - zhorsit zapchu? pokial ju jem so zeleninovym salatom, ci pickles?
moze pohanka sposobit - zhorsit zapchu? pokial ju jem so zeleninovym salatom, ci pickles?
Zalievat nieco tak uzasne horucovu vodou, ci dokonca varit len kvoli chuti? Hmm. . to urcite nie. . . ja casto pridavam do namocenej pohanky namocene hrozienka, med. ci ovsenne vlocky. .. daju sa aj kusky ovocia, jablka napriklad. . . banan. . . je to mnam na ranajky
))
jest nieco, co mi nechuti a stoji mi to v ustach a nemozem to kvoli tomu ani prehltnut? to asi nepojde... ![]()
moze pohanka sposobit - zhorsit zapchu? pokial ju jem so zeleninovym salatom, ci pickles?
Chutě se značně liší a nevidím tedy důvod se nějak přemáhat i když ten postup určitě dobrý není. Pokud se týká stolice, tak většinou pohanka spíše pomáhá, ovšem už jsem se také setkal s případem kdy zhoršovala zácpu, ale dotyčný málo pil, čili hodně tekutin a mělo by to být v pořádku.
dakujem. no pijem dost, takze by to horsie nemalo byt.
moze pohanka sposobit - zhorsit zapchu? pokial ju jem so zeleninovym salatom, ci pickles?
Kým si zvykneš na svojráznu chuť nevarenej pohanky, skús vyskúšať pohankové vločky-mechanicky lisované za studena , stačí zaliať vlažnou vodou a nechať prikryté naboptnať tak 15 min. Mne to takto veľmi chutí aj samotné, iba s troškou kokosového oleja. Ale dá sa do toho všeličo podľa chuti popridávať.
dakujem za tip.
dostanem vlocky kupit? vlockovac nemam.
Mávajú ich mechanicky spracované bežne v obchodíkoch so zdravou výživou. Majú vločky aj v Bille a Tescu, ale tie nekupuj, sú nielen hnusné, ale ešte aj termicky spracované, preto sú aj hnedé akoby spálené. Tie bio, sú na rozdiel od tých termicky spracovaných svetlé také sivasté, proste rozpučené zrnko a stačí ich nechať iba nabobtnať zakryté v miske tanierikom, tak cca 10-15 min. Potom pridáš ingrediencie podľa chuti buď nasladko alebo naslano, podľa stavu candidy
.
dakujem.
cize ja len na slano ![]()
a co v DM - alnatura nieco ma?
Alnatura pohanku nedělá. Myslím, že v DM prodávají, ale má jen 400 gramů a není bio (ale je světlá). POhanku běžně kupuju v Albertu, Bille, Globusu, v Tescu jí mají taky, ale dražší. V Makru jí naopak nemají. Prostě dnes se dá sehnat dobrá pohanka v každém obchodním řetězci, jen je třeba nesáhnout po té termicky loupané, kterou u nás dělá snad jen Lagris a balí ji do papírové krabice (mechanicky loupanou jsem viděla jen v pytlíku).
Večer namočím, ráno posnídám ![]()
To Jarda: Aký máte názor na kukuričnú kašu a jačmenné krupy?
Oboje se dá celkem bez problémů konzumovat, ale i tak bych to zbytečně nepřeháněl, ani jedno žádný ideál nepředstavuje.
Zdravím ráda by vám poradila pohanku od Šmajstrly (Frenštát pod Radhoštěm- 4 generace mlynářů) má kroupu, lámanku a loupe tu pohanku na kamenném mlýně- kdo má zájem tak ukáže- viděla jsem to .Sám to snídá a to tu lámanku -zalije převařenou jen vlažnou vodou nechá nejmíň 5min louhovat a přidá oříšky ,hrozinky no prý co má- říkal to reportérovi jak jsem tam byla, pro pohanku. Má jednu chybu je trochu dražší.
Znám a myslím, že ji dokonce manželka používá.
Pro pražské a západopražské - Pohanka loupaná kroupa se dá za 54,45 kč/kg koupit v Nenačovicích, pytel 25kg.
Toto stojí tiež za vyskúšanie:
http://www.berkana.sk/ryza-divoka-india ... ta-865.php
aby ten jedálniček nebol taký fádny)
kde na slovensku sa da zohnat pohanka lacno? vacsie balenie za lepsiu cenu?
p Jarda
ma tepelne upravena pohanka v pohankovom napoji s nazvom zajic vobec nejake prospesne latky?
http://www.mojalekaren.sk/pohankovy-napoj-350g/
teda ci ma vyznam to kupovat, ja ju kupujem a davam do vody a do vlociek vlastne namiesto mlieka ju mam
len neviem ci aspon nieco pozitivne aj obsahuje ak uz je vo forme prasku tepelne upravena ta pohanka.
Najlepsiu cenu, aku som zatial videl na svetlu (neznicenu tepelnym lupanim - predpokladam, ze taku hladas), je v berkane:
http://www.berkana.cz/pohanka-krupy-lup ... ta-174.php
Ak objednas niekolko kil, a presiahnes 10 eur, postovne je zadarmo, pokial si dobre pamatam.
Ale radsej by som niekde objavil za 1 euro/ pol kila, ale zatial sa nezadarilo.
ma tepelne upravena pohanka v pohankovom napoji s nazvom zajic vobec nejake prospesne latky?
http://www.mojalekaren.sk/pohankovy-napoj-350g/
teda ci ma vyznam to kupovat, ja ju kupujem a davam do vody a do vlociek vlastne namiesto mlieka ju mam
len neviem ci aspon nieco pozitivne aj obsahuje ak uz je vo forme prasku tepelne upravena ta pohanka.
Přečtěte si složení a musí vám být jasné, že to nic zdravého nebude, prostě si to udělejte z normální celé pohanky a máte jistotu, že to bude v pořádku.
Priateľ sa nechce vzdať chleba, tak jemu pečiem kváskový chlieb z čerstvo namletej pohánkovej múky, z ryže natural, quinoi, prosa, špaldy, ale používam väčšinou práve tie bezlepkové obilniny. Ono chlieb sa síce pečie pri teplote 200-180 stupňov, ale vnútri chleba teplota neprekročí sto stupňov-bod varu vody, to by sa musela všetka tekutina odpariť, mne sa to zdá celkom ok produkt, aj keď teda tepelne upravený, hlavne v zime. Cesto na kvások kysnem 2x, takže je dobre stráviteľný. Ak mám čas, tak obilniny dám vo veľkom množstve predklíčiť - lúpaná pohánka mi klíči bez problémov, ryžu namočiť, quinoa vyklíči prakticky za noc...obilie vysuším v sušičke a pred pečením si z neho meliem čerstvú "klíčkovú múku". Kedysi som robievala esénsky chlieb v sušičke - ale nechutí mi to a často to sfermentovalo a skyslo to, ten kváskový chlieb chutí neprekonateľne lepšie.
Inak pre tých, ktorí by si chceli piecť podobný chlieb a nemajú moc nervy a čas sa zaoberať kváskom, tak výborný jednoduchý kvások sa dá vyrobiť z kefíru, myslím kefír vyrobený pomocou kefírových zŕn. Podrobný návod je tu, ja som to podľa toho pár krát robila, aj tú "kefírovú" pizzu, ono tie kefírové kultúry fungujú dosť podobne ako kvások a výborne "predtrávia" problematické obilniny:
http://users.chariot.net.au/~dna/kefir_cheese.html
Je to úplne dole na tej stránke. Ale zjednodušene stačí zmiešať kefír s múkou, nechať to napr. cez noc stáť - závisí veľmi od teploty, až kým cesto nezvýši svoj objem a začnú sa tvoriť bubliny, dajú sa z toho piecť aj placky a pod.
Ešte jeden zaujímavý článok o kváskovom chlebe, píše sa tam o jednej nemeckej štúdii, kde potkany kŕmili odležanou a čerstvo pomletou múkou, bielou múkou a chlebom upečeným z týchto múk. Ma šokovalo, že aký rozdiel urobila čerstvo pomletá múka a 15 dní!!! odležaná múka. Dnes už prakticky nikto nepečie chlieb z čerstvo pomletej múky, celozrnné múky s vyšším obsahom nenasýtených mastných kyselín majú viac sklony k oxidácii ako vymletá biela múka. Takisto v tom článku spomínajú ako kvások dokáže urobiť lepok v obilninách stráviteľnejším, možno práve preto je to vhodnejšia úprava ako surová konzumácia aj naklíčených obilnín s obsahom lepku:
http://www.rebuildingyou.com/articles/3 ... une-system
Prvá skupina potkanov dostávala čerstvo pomletú múku, druhá skupina bola kŕmená chlebom upečeným z čerstvo pomletej múky, tretia skupina bola kŕmena múkou ako skupina č. 1, ale táto bola skladovaná 15 dní, štvrtá skupina bola kŕmená chlebom upečeným z múky skladovanej 15 dní, piata skupina dostávala bielu múku. Po štyroch generáciach, len potkany kŕmené čerstvo pomletou múkou a tie, ktoré boli kŕmené chlebom upečeným z čerstvo pomletej múky si zachovali plodnosť. Potkany v skupine 3 až 5 sa stali neplodnými.
"The nutritional importance of using fresh stone-ground grains for bread-making was revealed in the results of feeding studies in Germany (Bernasek, 1970). Rats were fed diets consisting of 50% flour or bread. Group 1 consumed fresh stone-ground flour. Group 2 was fed bread made with this flour. Group 3 consumed the same flour as group 1 but after 15 days of storage. Group 4 was fed bread made with the flour fed to group 3. A fifth group consumed white flour. After four generations, only the rats fed fresh stone-ground flour and those fed the bread made with it maintained their fertility. The rats in groups 3 to 5 had become infertile. Four generations for rats is believed to be equivalent to one hundred years in humans.”"
TO: Bludička
veľmi zaujímavé, len je problém, že nie každý vie anglicky
. vedela by si preložiť aspoň postup a prípravu takého chlebíka, pizze?
Skúsila by som to urobiť. A možno nielen ja. Ďakujem ![]()
Piekla som podľa toho návodu pizzu a aj chlieb.
Najskôr si treba pripraviť kvások.
Zamiešame 1 šálku (250 ml) hotového kefíru a 1 šálku múky - cesto konzistencie hustejšej kaše. Túto necháme stáť pri izbovej teplote ca. 1-2 dni, veľmi závisí od teploty, čím vyššia, tým kvások rýchlejšie pracuje. Hotový kvások je poznať podľa toho, že zdvojnásobí svoj objem, je v ňom kopec bublín, chutí kyslo, je tekutejší. Ja som to dávala jeden deň na obed a na druhý deň ráno už to bolo vykysnuté.
V druhom kroku zamiešame hotový kvások s múkou na cesto - pizza, chlieb, placky....čiže ca. 500 gramov múky, ono je to skôr pizza-koláč, než placka. Preto to cesto je aj tekutejšie ako na klasickú pizzu. Ja keď pečiem ale prevažne z prirodzene bezlepkových múk, tak vďaka abstinencii lepku, je cesto kaša, nevytvorí vláčnu guľu ako je to u lepkových ciest. Ďalšie suroviny ako sme zvyknutí pridávať do pizze - soľ, olivový olej, tekutina - teplá voda. Po zamiesení cesta ho necháme vykysnúť, to môže trvať od 2-6 hodín, u mňa to trvalo ca. 3 hodiny, vykysnuté cesto zväčší svoj objem, keď ho ochutnáme, chutí kyslo, sú v ňom bublinky. Pozor na prekysnutie cesta, chutí potom veľmi kyslo. Ja som zamiesené cesto hneď dala na plech a vyvaľkala, po vykysnutí sa veľmi ťažko manipuluje s cestom, plech s cestom som počas kysnutia prikryla, aby cesto nevysychalo.
Inak vodný kefír mi kysol ako divý, ešte rýchlejšie ako mliečny - dajú sa použiť obidva. Kefír z kefírových zŕn obsahuje silné aktívne kultúry, takže je veľmi nepravdepodobné, žeby cesto nevykyslo.
Inak sa dá použiť aj jednoduchý postup, ak chcem napr. robiť lievance, večer zamiešam pomletú múku - z pohánky, pšena, špaldy... s trochou kefíru, zvyšok môžem dať vodu a nechám stáť do rána, príp. 24 hodín, ono to takisto trochu nakysne a predtrávi obilniny.
V tom recepte je použitý na pizzu kefírový syr, ten sa urobí tak, že hotový kefír necháme v noci stiecť cez plienku, plátno, alebo mne to fungovalo aj cez kávový filter. Ak takýto syr zlisujeme pod tlakom, vytvorí sa niečo podobné ako feta syr.
Inak srvátka z mliečneho kefíru sa dá použiť aj na predtrávenie strukovín - pridáme ju k namočeným strukovinám, veľmi dobre konzervuje akékoľvek potraviny - napr. naložený syr v srvátke vydrží v chlade veľmi dlho, takisto je to fantastický štartér pri pickles a kyslej kapuste.
Najskôr si treba pripraviť kvások.
Zamiešame 1 šálku (250 ml) hotového kefíru a 1 šálku múky - cesto konzistencie hustejšej kaše. Túto necháme stáť pri izbovej teplote ca. 1-2 dni, veľmi závisí od teploty, čím vyššia, tým kvások rýchlejšie pracuje. Hotový kvások je poznať podľa toho, že zdvojnásobí svoj objem, je v ňom kopec bublín, chutí kyslo, je tekutejší. Ja som to dávala jeden deň na obed a na druhý deň ráno už to bolo vykysnuté.
V druhom kroku zamiešame hotový kvások s múkou na cesto - pizza, chlieb, placky....čiže ca. 500 gramov múky, ono je to skôr pizza-koláč, než placka. Preto to cesto je aj tekutejšie ako na klasickú pizzu. Ja keď pečiem ale prevažne z prirodzene bezlepkových múk, tak vďaka abstinencii lepku, je cesto kaša, nevytvorí vláčnu guľu ako je to u lepkových ciest. Ďalšie suroviny ako sme zvyknutí pridávať do pizze - soľ, olivový olej, tekutina - teplá voda. Po zamiesení cesta ho necháme vykysnúť, to môže trvať od 2-6 hodín, u mňa to trvalo ca. 3 hodiny, vykysnuté cesto zväčší svoj objem, keď ho ochutnáme, chutí kyslo, sú v ňom bublinky. Pozor na prekysnutie cesta, chutí potom veľmi kyslo. Ja som zamiesené cesto hneď dala na plech a vyvaľkala, po vykysnutí sa veľmi ťažko manipuluje s cestom, plech s cestom som počas kysnutia prikryla, aby cesto nevysychalo.
Ďakujem za recept. Koľko sa pečie takýto chlebík?
Dĺžka pečenia chleba závisí od množstva múky, od formy, kde ho pečiem - v keramike aj o pol hodinu dlhšie ako v tefĺone a v podstate aj od rúry na pečenie. Takže sa to vôbec nedá jednoznačne povedať, odchylky sú tam značné.
Ja pečiem ca. 600 gramový kváskový chlieb v keramike, prvých 35 minút pri 200 stupňoch zakryté, ďalších 30 minút pri 180 stuňoch odokryté.
Ďakujem bludicka........skusim napiect....
Najskôr si treba pripraviť kvások.
Zamiešame 1 šálku (250 ml) hotového kefíru a 1 šálku múky - cesto konzistencie hustejšej kaše. Túto necháme stáť pri izbovej teplote ca. 1-2 dni, veľmi závisí od teploty, čím vyššia, tým kvások rýchlejšie pracuje. Hotový kvások je poznať podľa toho, že zdvojnásobí svoj objem, je v ňom kopec bublín, chutí kyslo, je tekutejší. Ja som to dávala jeden deň na obed a na druhý deň ráno už to bolo vykysnuté.
V druhom kroku zamiešame hotový kvások s múkou na cesto - pizza, chlieb, placky....čiže ca. 500 gramov múky, ono je to skôr pizza-koláč, než placka. Preto to cesto je aj tekutejšie ako na klasickú pizzu. Ja keď pečiem ale prevažne z prirodzene bezlepkových múk, tak vďaka abstinencii lepku, je cesto kaša, nevytvorí vláčnu guľu ako je to u lepkových ciest. Ďalšie suroviny ako sme zvyknutí pridávať do pizze - soľ, olivový olej, tekutina - teplá voda. Po zamiesení cesta ho necháme vykysnúť, to môže trvať od 2-6 hodín, u mňa to trvalo ca. 3 hodiny, vykysnuté cesto zväčší svoj objem, keď ho ochutnáme, chutí kyslo, sú v ňom bublinky. Pozor na prekysnutie cesta, chutí potom veľmi kyslo. Ja som zamiesené cesto hneď dala na plech a vyvaľkala, po vykysnutí sa veľmi ťažko manipuluje s cestom, plech s cestom som počas kysnutia prikryla, aby cesto nevysychalo.
Inak vodný kefír mi kysol ako divý, ešte rýchlejšie ako mliečny - dajú sa použiť obidva. Kefír z kefírových zŕn obsahuje silné aktívne kultúry, takže je veľmi nepravdepodobné, žeby cesto nevykyslo.
Inak sa dá použiť aj jednoduchý postup, ak chcem napr. robiť lievance, večer zamiešam pomletú múku - z pohánky, pšena, špaldy... s trochou kefíru, zvyšok môžem dať vodu a nechám stáť do rána, príp. 24 hodín, ono to takisto trochu nakysne a predtrávi obilniny.
V tom recepte je použitý na pizzu kefírový syr, ten sa urobí tak, že hotový kefír necháme v noci stiecť cez plienku, plátno, alebo mne to fungovalo aj cez kávový filter. Ak takýto syr zlisujeme pod tlakom, vytvorí sa niečo podobné ako feta syr.
Inak srvátka z mliečneho kefíru sa dá použiť aj na predtrávenie strukovín - pridáme ju k namočeným strukovinám, veľmi dobre konzervuje akékoľvek potraviny - napr. naložený syr v srvátke vydrží v chlade veľmi dlho, takisto je to fantastický štartér pri pickles a kyslej kapuste.
Rozhodně jde o zajímavý postup a nejsem určitě na pečení chleba odborník, ale pokud to jde s kefírem, tak by teoreticky šlo jako startovní kulturu použít i bakterie na výrobu kefíru, které se dají zakoupit v práškové formě, ale pouze teoretizuji, vyzkoušené to pochopitelně nemám.
Kedysi, keď som nemala ešte kvások, skúšala som vyrábať chlieb pomocou rôznych bifidokultúr, sušených, v doplnkoch... ak boli kultúry živé, fungovalo to, ale nie zrovna optimálne a chuť chleba nič moc.
Kupované probiotiká sú umelo vyrobené v laboratóriu, sú často dosť nestabilné a ešte aj mŕtve. Kefírové zrná a kváskové kultúry vydržia večnosť, to znamená, že tie kultúry sú tam už veľmi silné, samozrejme treba dávať pozor na zdroj, odkiaľ ich prvý krát kúpim, za akých hygienických podmienok sa pestovali. O kefírových zrnách píšu, že sú mimoriadne odolné voči nepriaznivým baktériám, kefírové zrná sa používali tak, že sa do nejakého zvieracieho vaku nalialo mlieko, odpíjal sa z neho kefír a znovu dolievalo mlieko - hygiena kedysi asi nebola bohviejaká a fungovalo to. Väčšinou je to tak, že čím daná kultúra je dlhšie pestovaná, tým sú dané baktérie a kvasinky odolnejšie a stabilnejšie, napr. niektoré chlebové kvásky sú pestované desaťročia a práve takéto sú najlepšie, málokedy sa pokazia na rozdiel od čerstvých kváskov, ktoré sa ľahšie kontaminujú cudzou látkou a baktériami.
Ten kefírový kvások produkuje veľmi chutný chlieb a 100% nakysne na rozdiel od kupovaných kultúr.
Kupované probiotiká sú umelo vyrobené v laboratóriu, sú často dosť nestabilné a ešte aj mŕtve. Kefírové zrná a kváskové kultúry vydržia večnosť, to znamená, že tie kultúry sú tam už veľmi silné, samozrejme treba dávať pozor na zdroj, odkiaľ ich prvý krát kúpim, za akých hygienických podmienok sa pestovali. O kefírových zrnách píšu, že sú mimoriadne odolné voči nepriaznivým baktériám, kefírové zrná sa používali tak, že sa do nejakého zvieracieho vaku nalialo mlieko, odpíjal sa z neho kefír a znovu dolievalo mlieko - hygiena kedysi asi nebola bohviejaká a fungovalo to. Väčšinou je to tak, že čím daná kultúra je dlhšie pestovaná, tým sú dané baktérie a kvasinky odolnejšie a stabilnejšie, napr. niektoré chlebové kvásky sú pestované desaťročia a práve takéto sú najlepšie, málokedy sa pokazia na rozdiel od čerstvých kváskov, ktoré sa ľahšie kontaminujú cudzou látkou a baktériami.
Ten kefírový kvások produkuje veľmi chutný chlieb a 100% nakysne na rozdiel od kupovaných kultúr.
Ano vetšinou šlo o vak z kozí kůže, již jsem zde o tom psal a kvalita byla asi opravdu někde jinde, než v našich sterilních domácnostech.
Dobrý deň,
chcem sa spýtať ako správne pripraviť pohankové vločky. Kúpil som si nasledujúce:
http://www.ekotrendmyjava.sk/sk/produkt ... locky-250g
Dnes som si ich chcel spraviť, zalial som ich vlažnou vodou no mne ani po tých 15-20-tich minútach nenapučali. Kde môže byť chyba? Vo vločkách? Vo vode? V čase???
Ďakujem za odpoveď
Asi není pohanka jako pohanka.
Kupuji pohanku od fy. ARAX 500g za 28 kč, namáčím ji a vždy perfektně nabobtná a je chutově vláčná. Nyní se mi podařilo koupit ve zdravé výživě pohanku fy. ProVita 500g jen za 21 kč, namáčela jsem ji půl dne a celou noc, vůbec nenabobtnala, navíc je stále drolivá a drobná.
Tolik tedy moje zkušenost, raději si připlatím a koupím opět pohanku, která má schopnost bobtnat a zvyšovat několikanásobně svůj objem.
mne toto iste robilo pri pohanke lupanej mechanicky (svetla)...tu ked som zalial vodou, tak moc nenabublala...pricom pri pohanke lupanej termicky (tmava) sa mi objem zvysil az niekolkonasobne...cize pre pocit sytosti je lepsia asi ta tmava a mne aj viac chutila, ale samozrejme zdravsia je ta svetla, ktora sa lupe mechanicky...
Tak máte pravdu, není pohanka jako pohanka a bohužel se to nedá rozeznat ani dle výrobce, ani země původu, jde totiž o zralost v době sklizně a to nepoznáte, čili koupit jeden sáček, vyzkoušet a pokud je dobrá udělat zásobu.
jen info :: Pohanka (světlá) která nabobtná i naklíčí (zásoby už mám) :
Zahrádkářské potřeby Odry (Novojičínsko) 777 655 535
...je vhodná kombinace namočené pohanky s ovocem a ořechy
Jak pro koho, ale většina lidí to snáší docela dobře.
Dobrý den,
četla jsem několik vážně míněných varování před klíčením čehokoli, tedy i munga, čočky, z důvodů vysoké pravděpodobnosti vytvoření plísní. Dále jsem se dočetla, že pokud se do vody pro klíčení přidá trochu peroxidu, plísně nevzniknou. Peroxid vodíku se má přidávat do každé vody, kterou do klíčků dáváme (tedy po dobu celého klíčení).
Zajímá mě váš názor a zkušenosti, zdali peroxid nevadí. Do současnosti jsem klíčila pouze s vodou, a proplachovala jsem zrna 2x denně. Plíseň jsem neviděla, což neznamená, že tam žádná mikroskopická nebyla.
Nesmíte všemu věřit, co se kde píše. Lepší je jíst něco živého (což naklíčená věc jednoznačně je), než mudrovat o nějakých plísních, které na životní sílu klíčku, dle mého názoru, nemají. Pokud si dáte rohlík nebo chléb do igelitu, máte ho plný plísní a divných kvasinek a hub natotata, rohlík se ale bránit neumí, je mrtvý.
No zase nehledejte bubáky tam kde většinou nejsou, správně vám odpovídá člen martina72 a pokud jde o peroxid, tím asi nic nezkazíte, ale nesmíte koncentraci přehnat.
Dobrý den, píšete, že nejlepší je mechanicky loupaná pohanka - zelené barvy - kde ji lze koupit? Klidně odkaz na eshop by se hodil. Nebo značka. Děkuji
Tím jsem se nikdy nezabýval, manželka ji vždy přinese z prodejny racionální výživy a předpokládám, že zde nemáme nijak výjimečné zásobování, řekl bych, že se sežene naprosto běžně. Pro jistotu jsem do netu napsal pohanka loupaná a vyskočilo toho na mě opravdu dost.
Mám dotaz ohledně namáčení pohanky lámanky - je lepší nechat ji přes noc namočenou při pokojové teplotě nebo v ledničce?
Jaký má smysl ji namáčet? Proč ji nesníte po velmi krátké době vaření či dušení? Je ještě rychleji než rýže.
Kupuju si loupanou pohanu fy.ARAX, ta skutečně nabobtná. Máčená ve vlažné vodě se dá jíst už během půl hodiny, já si máčím větší množství a dávám do ledničky. Vodu nechávám tak do 1cm nad pohankou. Nevařím ji - není důvod, chutná jak vařená i tak. Když mám chut na vařené, tak do ní prsknu vajíčko a nechám ho vysrážet, jinak se dá smíchat na sladko s medem a skořicí, já ji mám ráda s česnekem, kayenem, černou lávovou solí a majoránkou a kokostukem. Dá se použít s jakýmkoliv kořením a vždycky je výborná, třeba jen s nastrouhaným nebo přikusovaným jablkem.
Dík za tip, zkusím to. A bylo by to ok i mimo ledničku? Dát do propláchnuté pohanky (lámanka nebo kroupa) pár mandlí nebo semínek, koření (třeba kmín) a nechat namočené delší dobu (8, 9 hodin)? Nezačne to v pokojové teplotě kvasit? A přikrývá se to?
Zkouším to chvíli, proto ty asi divný otázky... Ale je lepší se blbě ptát, než (se) uvařit ![]()
Asi záleží na teple, u nás se kvůli mojí neustálé zmrzlosti dost topí, přes noc by to u nás zkyslo, i v ledničce to začne asi na třetí den kysat. Já ji vůbec neproplachuju, dycky se mi jí víc při tom vysype. Už párkrát na POTRAVINY NA PRANÝŘI proběhlo upozornění, že některá várka byla závadná, a to jsem si vždycky myslela, jak relativně zdravě jím ![]()
V kauflandu bývá ve slevě k dostání i za 19 kč.
Ja som mechanicky lupanu pohanku dlho kupoval od vyrobcu „Bio Harmonie“ (500g) bezne na SK dostat v kauflande, v DM v Coop.
Su vsak ale dve verzie, na zadnej strane napis krajina povodu EU resp. mimo EU (t.j. Čína), davnejsie nebol problem prehrabat sa medzi baleniami, tak som si povyberal tie s povodom z EU, ale uz nejaky ten rok taku nikde neviem zohnat, vsade je len čínska...
Tak som si zo zufalstva pohladal na nete a nasiel som taku pod nazvom „Bio Pohanka z Moravy“ (400g). Hovorim si super, pestovana na Morave, hura... Ked mi prisla, no cuduj sa svete, balenie to iste, aj napis „Bio Pohanka“ (ale 500g) akurat bez slova „z Moravy“. Krajina povodu Polsko (ti to zrejme doviezli opat z Číny a prebalili v PL)... Ufff!!!
Inak je dobra chutovo aj bobtna atd.
To len tak pre zaujimavost...
Pozn. Na SK je termicky lupana Lagris a ta od firmy Marianna, celkovo sa tejto znacke vyhybam vo vsetkom (tato firma predava aj hnusny sfermežovany lanovy olej... bleeee).
| Přílohy: |
![]() pohanka.jpg [ 3.73 KiB | Zobrazeno 21006 krát ] |
![]() morava.jpg [ 5.5 KiB | Zobrazeno 21006 krát ] |
Uvedený čas by teoreticky nemusel být problém, ale je to na hraně a bude hodně záležet na teplotě v místnosti. Určitě vám to nebude fungovat v přetopeném panelovém bytě, tam bude kysat určitě. Přikrývat pokličkou je zbytečné, spíše dát na nádobu utěrku, aby tam nešla nějaká verbež i když třeba banánové - vinné mušky nyní již problém nejsou.
Mám dotaz ohledně konzumace "syrové" pohanky. Nemám totiž dost trpělivosti namáčet si ji (natož vařit). Většinou kupuji lámanku a tu chroupu jen tak nasucho samotnou. Prostě ji drtím mezi zuby (to mě baví!
)
tak dlouho, až se přirozeně promíchá se slinami a dá se spolknout. Takto mi chutná.
Nejčastěji si ji takto přijídám k sirné patlanině, do které na chuť přidávám 1-2 stroužky drceného česneku. Nebo někdy i samotnou. Dělám to tak i v zaměstnání (kancl u PC) a kolegové mě asi mají za slušného cvoka (zaslechla jsem snad i slovo "prase"!). V práci pohanku skladuji v šuplíku vedle čajů společně s MSM, kaolínem a řasou Wakame. Někdy mi ji napadnou moli, takže většinou musím koupit nový sáček dříve než ji stihnu dochroupat.
Zajímá mě, zda je tenhle způsob konzumace OK. Namočená nekřupe a ani tak pěkně nevoní a to bych si ji nevychutnala.
Zajímá mě, zda je tenhle způsob konzumace OK. Namočená nekřupe a ani tak pěkně nevoní a to bych si ji nevychutnala.
Tak zásadní problém v tom není, ale delší namočení v zrnu probudí enzymy, nicméně v lámance se stejně asi již nic neprobudí.
Dobrý den,
mám pravděpodobně nedostatek nějakého minerálu a tomu odpovídající symptomy. Takže jsem si řekl že bych měl změnit stravu. Proto jsem si řekl že k jednomu jídlu denně budu jíst tak 120g pohanky kroupy. A nestačil jsem se divit.
Za 14 dní jsem došel na autobus a už se mi motala hlava, měl jsem nehty poseté velkými bílýmy tečkami (ty jsem měl už předtím ale ani zdaleka tolik a tak velké) a moje symptomy teda rozhodně lepší nebyly.
Tak jsem pohanku okamžitě přestal jíst a vše se vrátilo do "normálu" jako předtím. Ale tohle by se přece dít nemělo ne ? 14 dní a každý den trocha pohanky ?
Konzultoval jsem to s mým lékařem a ten souhlasí že tohle by se nemělo stát a už vůbec ne tak rychle. Říkal že prý v té pohance nejspíš bude něco co brání nebo vyvazuje nějaký minerál který způsobuje moje předchozí symptomy ( cukání svalů,brnění, trnutí atd.)
Zkoušel jsem doplnit zinek (zhoršil mé symptomy o dost), hořčík (neudělal vůbec nic), vápníku mám dle krve dost, dle krve mám Na, Cl, K, P, Fe také dost. B komplex nepomohl a vit. D mám dost. To ale nejsou samozřejmě všechny minerály. Nenapadá vás nějaký který by mi tohle mohl způsobit ?
Díky za radu
mám pravděpodobně nedostatek nějakého minerálu a tomu odpovídající symptomy. Takže jsem si řekl že bych měl změnit stravu. Proto jsem si řekl že k jednomu jídlu denně budu jíst tak 120g pohanky kroupy. A nestačil jsem se divit.
Za 14 dní jsem došel na autobus a už se mi motala hlava, měl jsem nehty poseté velkými bílýmy tečkami (ty jsem měl už předtím ale ani zdaleka tolik a tak velké) a moje symptomy teda rozhodně lepší nebyly.
Tak jsem pohanku okamžitě přestal jíst a vše se vrátilo do "normálu" jako předtím. Ale tohle by se přece dít nemělo ne ? 14 dní a každý den trocha pohanky ?
Konzultoval jsem to s mým lékařem a ten souhlasí že tohle by se nemělo stát a už vůbec ne tak rychle. Říkal že prý v té pohance nejspíš bude něco co brání nebo vyvazuje nějaký minerál který způsobuje moje předchozí symptomy ( cukání svalů,brnění, trnutí atd.)
Zkoušel jsem doplnit zinek (zhoršil mé symptomy o dost), hořčík (neudělal vůbec nic), vápníku mám dle krve dost, dle krve mám Na, Cl, K, P, Fe také dost. B komplex nepomohl a vit. D mám dost. To ale nejsou samozřejmě všechny minerály. Nenapadá vás nějaký který by mi tohle mohl způsobit ?
Díky za radu
V pohance je hodně hořčíku a rutinu, jinak si myslím že nic co by tento stav mohlo vyvolávat v ní není. Spíše bych to viděl na podporu nějakých šmejdů ve střevě, ti pak vypustí do krve toxiny a z těch se může dělat člověku hodně zle protože je přiotrávený, což je důvodem proč zde stále dokola radím nejíst obilí pokud vidím že mě nedělá dobře.
No pohanka je prý velkým zdrojem kyseliny fytové která blokuje vstřebávání minerálů .... ale nějaké zhoršení trávících obtíží jsem neregistroval .... a trochu mě nelezou do hlavy ty velký bílý tečky na nehtech což je známka nedostatku minerálu a ty se zhoršili rychle a hodně
Tak jistě, ale to by asi nefungovalo za 14 dní. Dokonce ani při denní konzumaci nefunguje ta blokace dostatečně třeba pro blokování železa ze stravy, tedy pochybuji že by na vás takto mohla zafungovat. Bílé tečky mohou signalizovat přetížení ledvin toxiny které tělo vyplavuje, nemusí jít pouze o deficity minerálů.
Neslýchané....
V HyperTescu som videl 500g BIO pohánky (a to ešte termicky lúpanej - IDIOTI...) za 2,99€
![]()
Vo Freshi mali 500g pohánky (ale nie BIO) za 1,15€, MECHANICKY LÚPANÚ (aktívny enzým fytáza, ak ju necháme zfermentovať rozmixovanú, predom namočenú)...
Tesco samo o sebe má veľmi drahé BIO potraviny...... Sto čertov do mňa vošlo....... Vo Freshi sú BIO ryža, a BIO čokoľvek lacnejšie asi o 25-30%, než v Tescu (hoci je tam iná značka)......
Odmietam, vyslovene odmietam kupovať 500g BIO pohánky za 2,29 - 2,99€.... Radšej kúpim "obyčajnú" pohánku za 1,15€...
ZAUJÍMAVÉ, ŽE ROZDIEL V CENE MEDZI OBYČAJNÝM OVSOM A BIO OVSOM JE LEN 15-30 CENTOV ZA 500 GRAMOV... Prečo u obyčajnej a BIO pohánky je to až 2-2,5 násobný rozdiel ????
Stačí namočiť na 12 hodín, rozmixovať, fermentovať (v tej istej vode v ktorej bola namočená - nechceme prísť o inositol a časť rutínu) 3-4 dni v izbovej teplote (alebo 24 hodín v jogurtovači), uvariť, a z kyseliny fytovej ostane možno desať percent... Zároveň pohánka bude stráviteľnejšia.
Tak ktoru pohanku vlastne kupovat?
Tuto pohankovu krupu od Šmajstrla https://www.smajstrla.cz/sk/7-krupa-lamanka-smajstrla ?
to marek: Pohanka je běžně k dostání v podstatě ve všech obchodech, přes hypersuper až po malé prodejny, jde o tuctovou potravinu s tuctovou cenou. Jí se běžně, nejde o nic zvláštního, co na tom řešit?
Tuto pohankovu krupu od Šmajstrla https://www.smajstrla.cz/sk/7-krupa-lamanka-smajstrla ?
Takovou co vám bude chutnat, zelená je trochu slizovitá a lepivá a každému nechutná, ale má zase svoje klady tedy vyzkoušejte.
Tak napr. ked pozriem na pohanku, ktoru som kupil naposledy(Kaufland) - krajina povodu-Ukrajina(termicky lupana=teplota 200 a viac), radsej by som konzumoval nasu, resp. pohanku z ČR, lupanu mechanicky, kde sa hadam aj viac toho zachova, nez pri termicky lupanej, este k tomu z Ukrajiny. Mozno to netreba tak riesit, mozno hej, no uz len kvoli lepsiemu pocitu budem radsej konzumovat nasu ci vasu, mechanicky lupanu, nez nejaku Ukrajinu ci Cinu.
Pohanku z radioaktivní Ukrajiny bych nekupoval, může být pěstovaná pár kilometrů od Černobylu. Sehnat českou pohanku přece není vůbec žádný problém.
To je sporné tvrzení, po výbuchu se zvedl mrak radioaktivity a letěl paradoxně na sever Evropy a k nám, tedy je klidně možné že zde bude z pohledu radioaktivity horší stav než u nich, ale to je jen teorie. Přesná fakta vám nikdo neřekne vše se v zájmu lidí tají, ještě by je to nutilo přemýšlet. Dobroserové a šiřitelé demokracie z USA za pomoci humanitárního bombardování zamořili radioaktivitou obrovskou část bývalé Jugoslávie a panečku jak tam lidi krásně humanitárně a demokraticky umírají na raka. Nikdo z nich nic špatného nikomu nedělal a kvůli pár psychopatům je čeká bídná smrt a ten Černobil byl holt také produkt pár psychopatů a odsralo to mraky slušných a nevinných lidí. Dnes už je otázka zda je vůbec zdravé něco z lesa kde se to svinstvo kumuluje a hlavně houby mnohde svítí jako lucerny.
Pravda, Jaroslave, ano ano. S těmahle zátěžema se nemá cenu moc zabývat, je to úúúplně všude. Já osobně se snažím tuto zátěž alespoň minimalizovat, ale úplně se tomu vyhnout - to je škoda energie, to se nedá. Kdo četl Dobu jedovou od Aničky Strunecké, ví víc.
Skvělý den přeju
Tak jistě, kvůli pár vymaštěným psychopatům a jejich kapitalistické neomezené nenažranosti vlastně lidstvo zajde, je to jen otázkou času kdy to bude. Přitom je tak jednoduché jak tu nenažranost odstranit a nemít ani v palicích ten celoživotní syndrom hamounění za jakoukoliv cenu. Jednoduše by stačilo zrušit status dědictví - po smrti jedince vše co vlastnil připadne státu a lidi hromadění majetku přestane zajímat. Vydělají si pouze na denní chleba a životní potřeby a na další hromadění kapitálu a majetků se vykašlou, to je lidská přirozenost a zachránila by celou planetu a žilo by se všem relativně slušně. Podle mě za takové situace by člověk trochu hamounil jako mladý a na stará kolena by si to prostě užil a odešel do věčných lovišť v zásadě spokojený. Předpokládám že by pak nikoho asi nezajímal větší majetek než běžný byt, nebo maximálně rodinný dům, který by si relativně snadno koupil od státu.
Jedy, chemie, elektro-magnetický smog, polétavý prach, hluk, to jsou dnes samozřejmé vlivy a trvalá zátěž. Nelze se z toho příliš vymanit. Nelze se ale tím také příliš zabývat, mít trvalou schízu, člověk má také jiné věci na práci, například se radovat. Ne vidět za každým rokem něco šmejdského, bát se, užírat. Každému doporučuji se odstěhovat na ves, do nějaké hezké a čisté krajiny, nejlépe lesnaté (ne pole) a výše položené. Pobývat co nejvíc venku, ne doma, nepřetápět (nebo netopit vůbec), fysicky pracovat, neustále se hýbat. Nemít televizi. Hrát často na hudební nástroje, zpívat. A co nejméně jíst .... a když už, tak základní suroviny, ne moderní patlanice, ne produkty průmyslu.
Není to tak složité. Zmíněné by měla být norma, samozřejmý standard. Pokud se v čemkoliv odchylujete, budete prostě míň zdraví a spokojení. Ale nesmíte se z toho podělat. Kompromisy jsou vždy možné a plně přijatelné, jen to nesmíte pociťovat negativně.
Charakteristika profylaktických zložiek pohánky
http://www.vup.sk/en/download.php?bulID=267
Dobrý materiál, celkem dost se z toho dá vyčíst.
Je možné jíst pohanku třeba 2x denně jako přílohu (cca 100g/jídlo) po delší dobu - více než rok? Nahradil jsem tím brambory, pečivo a bílou rýži. Někdy si dám i rýži natural, quinou, batáty a vyjímečně čirok, ale pohanku mám v 95% případů takto dlouhodobě. Mohl by tam vzniknout nějaký problém? popřípad čím to lze ještě nahradit? Děkuji
Mi chutná pohanka tak hrozitánsky moc, že v našem rodinném obilném (a bezmasém) období, jsem ji také jedl nejvíc, často i samotnou. Vyřazení pečiva je vhodné a bílá rýže také není kdovíco, jedná se vlastně o pochutiny, nikoliv o plnohodnotné potraviny. Místo rýže zkuste oves, samozřejmě natural, je ale hodně sladký, nehodí se ku použití všude tam, co rýže. A jezte hodně naklíčené věci, pokud vám chutná obilí. Pokud máte jinak pestrou stravu, dlouhodobě vám pohanka nemůže učinit problémy. Pohanka má tu výhodu, že má hodně zajímavou, zřetelnou, plnou, svou, chuť. Není to jen nějaká výplň na zasycení.
Ctihodnymuz, nazvat bielu ryzu prakticky NIJAKEJ CHUTI pochutinou...
...
Toto je co za blud ????
To akoze v pohanke lupanej termicky (horsi sposob) je 13,5g bielkovin na 100g, a v pohanke lupanej mechanicky (lepsi sposob) je 7,6g bielkovin na 100g ??? ...
To je co za FAIL ???? ....
Pan Jarda (alebo niekto iny), prosim, vyvratte to....
| Přílohy: |
![]() Screenshot_20181220-174300.png [ 218.27 KiB | Zobrazeno 18815 krát ] |
Bílá rýže je silně návyková. Jednak kvůlivá vzhledu ( v Orientu sugeruje zařazení se mezi "šlechtu", u nás prostě imponuje bělostí, "čistotou"), jednak kvůlivá sladké chuti, která se rozvine rozkladem škrobů v ní obsažených. Rozklad je rychlý, díky omletosti zrna.
A dále je návyková tím, jak skvěle se hodí ke všem masům a omáčkám, neb se s nimi pojí, nepere se s nimi.
Ještě jsem se zapomněl zeptat na jednu věc a to je:
1. Někdy mám pohanku jako přílohu i k masu nebo si na ní dávám ghí. Je dobré tohle kombinovat s živočišným tukem?
2.Tuky obecně - můžu smíchat v jednom jídle více zdrojů tuků? Mám na mysli třeba tuk co je v mase, olivový olej na zelenině a na vrch ještě semínka?
Díky
1. Někdy mám pohanku jako přílohu i k masu nebo si na ní dávám ghí. Je dobré tohle kombinovat s živočišným tukem?
2.Tuky obecně - můžu smíchat v jednom jídle více zdrojů tuků? Mám na mysli třeba tuk co je v mase, olivový olej na zelenině a na vrch ještě semínka?
Díky
1) Sloučením složek do jednoho jídla se sice brzdí trávení, ale i to má své výhody. Každopádně bude záležet na množství tuku pokud ho bude hodně nemusí to v kombinaci s obilovinou zrovna zlepšovat zdravotní stav.
2) Tuky se dají míchat i když mě nenapadá rozumný důvod proč by jste to dělal. Varianta kterou uvádíte není o čistém tuku to pak vůbec není problém.
Ale sama o sebe pochutinou nie je
Len sa s nicim "nepere"... Inak dobry sajrajt je ryza (hlavne biela) s vajickami.... Jedlo bez chuti... Taka pohanka s vajickami chuti lepsie. Najlepsia vsak ovos...z
Trávení brzdím, protože jím jen 3x denně větší porce, nechci jíst častěji kvůli inzulinové rezistenci. Když jím třeba 5x tak se cítím chvilku líp, ale po nějakém čase tělo začne fungovat špatně a je mi hůř.
Na to míchání tuků se ptám proto, protože mívám většinou hroznou chuť na jídlo, hlavně na tučné věci, takže si i třeba maso se zeleninou a pohankou posypu semínky, nebo si k tomu dám ořechy nebo celé avokádo. Problém v trávení mi to ale dělá jen když si to dám večer, proto se večer snažím snížit příjem tuku.
Joj, máš divné chutě. Obilniny s vajíčkem bych si nedal nikdy.
Na to míchání tuků se ptám proto, protože mívám většinou hroznou chuť na jídlo, hlavně na tučné věci, takže si i třeba maso se zeleninou a pohankou posypu semínky, nebo si k tomu dám ořechy nebo celé avokádo. Problém v trávení mi to ale dělá jen když si to dám večer, proto se večer snažím snížit příjem tuku.
Tak já netvrdím že máte jíst často, jenom jsem konstatoval že složené jídlo se tráví o hodně pomaleji než třeba pouze sacharidové jídlo.
Ořechy jsou obecně těžko stravitelné tedy brzdí ještě více a asi bych viděl rozumné je předem rozmixovat protože silně pochybuji že je dokážete s tím ostatním jídlem tak rozkousat aby je vůbec šlo strávit. Avokádo to je něco jiného tam problém většinou není.
Zrníčkový bochník by se mohl podávat jako test trávení. Funguje-li vše jak má je stráven, nefunguje-li je vyloučen v nezměněné podobě celých zrn a semínek. http://www.maskrtnica.cz/vicezrnny-bochnik/
Zdravim, pročpak vzniká v pohance pěna?
A solí se pouze na chuť, nebo i z jiného důvodu?
Olej se používá, aby se jídlo nepřilepovalo při vaření na dně hrnce?
Díky.
A solí se pouze na chuť, nebo i z jiného důvodu?
Olej se používá, aby se jídlo nepřilepovalo při vaření na dně hrnce?
Díky.
Jaká pěna, jako při vaření nebo jak.
Jo, při vaření.
Tak naprostá většina obilovin při vaření vytváří šlem a pěnu to není nic divného. Solit ji nemusíte a olej se při vaření také nepřidává. Navíc pohanku ani není potřeba vařit jde o prakticky instantní potravinu tedy zalít horkou vodou případně trochu ohřát a nechat dojít pod pokličkou.
A solí se pouze na chuť, nebo i z jiného důvodu?
Olej se používá, aby se jídlo nepřilepovalo při vaření na dně hrnce?
Díky.
Pohanka v sobě obsahuje látky slizové konzistence, proto tolik pění. Nejlepší chuť má pohanka, pokud ji necháme fermentovat pomocí kvásku, například kvašený chléb z pohankové mouky má vynikající chuť.
Me teda chutna jen ta prazena pohanka z ktere po uvareni neni tak slizka kase.. Tusim ze tomu rikaji "kasha" a je to hodne oblibena varianta pohanky v Rusku..
Pražením jakékoliv potraviny vznikají volné radikály.