Pomocníci -Vyjímečné rostliny a léčivé houby

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz, v.100830

O šípku v souvislosti braním Céčka ....je nezbytný jako jeden z nejlepších nosičů a "postupných uvolňovačů" Céčka v těle......proto časem zvažuju sběr nebo nákup u Grešíka, pomletí na prášek a smíchání s čistým sypaným Céčkem z DM-drogerie...

------
Něco o šípku z praxe dědka kořenáře:

Šípek

Skromná bojovná rostlina tvořící neproniknutelné křoví zachycující a drásající svými až přes centimetr dlouhými trny podobnými zubům šelmy každého sem vstoupivšího nešťastníka domnívajícího se, že sbíráním plodu šípku zbohatne. Skromnost není v až čtyřmetrovém vzrůstu, ale ve stanovištích, obvykle chudých na živiny i vláhu. Zajímavé je, že se mi za desítky let nepovedlo nikdy, abych při sbírání šípku neutržil šrámy na kůži, na které by nebylo potřeba použít dubovky.
Přesto doporučuji sběr šípků, protože se při této činnosti často projevuje psychické naladění prehistorického lovce a sběrače podobně jako při hledění do plápolajícího ohně. Zdá se, že se odraz předvěké aktivity přenáší i do současného člověka v podobě jakési trpělivé sveřeposti, která je při sběru šípků nezbytná, protože bez ní byste přestali už po třech minutách sběru ve stavu totálního připoutání k rostlině oděvem, pokožkou i vlasovým krytem hlavy (kdo má… (vlasový pokryv nebo alespoň hlavu)), psychicky zcela zhrouceni, poníženi, vyčerpáni a slábnoucím hlasem šeptající o pomoc.
Toto propojení věků se může hodit v životě i jindy, když vám jde někde v drsné přírodě takzvaně o krk. V bouři, vodě, písku, sněhu, bahně, nebo když na vás vanou nebo jdou větry. Potom záleží, jak se cítíte. Je to dilema, protože když se cítíte dobře, tak se asi silně kazíte, a naopak když se necítíte, tak to ještě nemusí být tak zlé, pakliže cítíte. Nejlepší varianta ovšem je, když se necítíte a cítíte se dobře. A naopak nejhorší, když se cítíte dobře a není vám dobře. Také existuje zákeřná verze, kdy se necítíte, protože cítíte špatně, a současně se necítíte dobře. Úplně špatně je, když nic necítíte, necítíte nic, necítíte se a necítíte se dobře. Toto citlivé téma je překvapivě dosti složité, ale není nad to si to správně vysvětlit, aby bylo jasno. Tím jsem ovšem nemyslel jen počasí... - je to přímo politicky složité. Zvláště, když šípek kvete do růžova s lákavou předzvěstí slibů, potom přichází zelený plod plynule se měnící v oranžový a ten v rudě zářící, jako pionýrský šátek... Ale o slibovaný hodnotný plod se musíte nakonec s keřem poprat!
Ke sběru šípků by vás mělo popohánět vědomí krásného podzimního dne a trávení času něčím tvořivým v čistém povětří lůna přírody. Faktem ale je, že mužským sběračům doporučuji sbírat šípek odděleně od ženské populace, aby nedocházelo k lunární záměně. (Aby třeba někdo něco někam nefouk´a pak nezmizel jak vítr...)
Výborným důvodem ke sběru je pro romantické chlapy obvykle produkce šípkového vína. Neromantičtí trávívají čas v garáži a u piva. Víno si uděláte nejlépe tak, že umyjete šípek a naříznete ho nožem na boku. V případě, že to výrazněji spletete, si dovoluji předem kondolenčně poblahopřát vašim pozůstalým k neočekávanému dědictví.
V potu tváře a bolavých zad od strnulého sezení při nařezávání šípků dáte tyto koupat do roztoku hrubého krystalického cukru ve vodě asi 1 kg na 5 l vody. Doporučuji přidat vinné (nevinné a nezkušené raději ne) kvasinky některého ušlechtilého bílého vína z drogerie dle přibaleného návodu. To vše vložíte do demižónu ku kvašení, ale doporučuji ho plnit jen asi z 80 %, protože víno se během týdne rozkvasí tak snaživě, že se v případě vaší prostorové šetrnosti vyběhne podívat do pokoje (či kde vám to na skříni buble) k vám za mimořádně účinného ulepení čehokoliv. Nezapomeňte hrdlo demižónu uzavřít kvasnou zátkou, aby se dovnitř nedostal vzdušný kyslík, který by způsobil zoctovatění. Očekávejte příchod mušek octomilek, které vaše nakvašení cítí bez hecu již ze třistametrové vzdálenosti (s hecem ještě mnohem dál...).
Sladké zoctovatělé šípkové víno se nedá pít ani užívat, neboť jest poněkud více nelibé chuti. Naopak ale víno správně prokvašené jest vysoce chutné, příjemně sladkokyselé a neobyčejně pitelné. Když ho necháte nějaký rok čekat a potom opatrně přelijete do lahví bez vírů, bublání a turbulencí, obdržíte mimořádně lahodný mok, který lze využít ke slavnostním událostem jako víno první volby.
K vínu doporučuji na sádlem omaštěném plechu péci nakrájené bramborové půlky (i se slupkou; menší hlízy) ošetřené kmínem a solí. K tomu ještě nějaké ženy a množství zpěvu a netrefíte domů. A když přeci jen trefíte, tak asi ztratíte jistotu, jestli je ranní bolest hlavy reakcí na aktivitu rázné manželky, řevozpěv nebo potíže jater s detoxikací krve ve vašem alkoholu. Nicméně se na takové vínapitné akce vzpomíná po mnohá léta s určitou jiskrou v mysli, slzou v oku a suchu v ústech. Dostatek kvalitního šípkového vína tedy utužuje paměť (poznámka pro úředníky a příslušníky: to je jen vtip! (Vtip je veselá historka nebo humorná myšlenka. Myšlenka je… že když vás něco napadne a nejde to legitimovat)), historii a přátelské vztahy, protože takové aktivity se potom dávají vždy k lepšímu.
Cukru lze dát ke kvašení i poněkud méně - asi 3/4 kg na 5 l vody a víno bude poněkud sušší neboli light, jak by řekli odborníci. Pro zasloužilý blbcy, jako sem například já, to nebude tak sladký a v hubě lepyvý, ale mokrý bude určitě stejně a stejně taky bude druhej den na krku bolavý poleno jako hlava a na něm mokrej hadr a rozmazaný brejle.
Šípky se také suší v různých sušárnách nejlépe s umělým teplem do 55° C. Sám jsem pro tento účel využíval pootevřenou elektrickou troubu s velmi dobrým výsledkem, ale ještě lepší byl s obyčejnou sušárnou s ventilátorkem v teplé půdní prostoře. Dobře nasušený šípek se při rozmáčknutí praská a drtí, jako když omylem rozsednete kraslici, kdežto nedostatečně nasušený spíše pruží.
Z nasušených šípků se vaří výborný vitamínový čaj, protože šípek obsahuje mimořádně mnoho vitamínu C, ale i další vitamíny skupiny B a provitamín A a tak vůbec (P, K, kyselina nikotinová a dehydroascorbová a další).
Šípkový čaj z drcených šípků se připravuje jako jednonálevový spařením asi 3-10 minut 2-3 g v hrnku horké vody. V tomto případě se jemné choupky musí odfiltrovat jemným plátěným nebo papírovým filtrem, protože mohou dráždit silně ke kašli nebo k dávení. Scezení nestačí.
Čaj z celých šípků se připravuje složitěji. Vložíte asi hrst sušených šípků do 2 l studené vody navečer předchozího dne. Druhý den to ohřejete k varu a odstavíte. Vzápětí můžete tento čaj maximální kvality servírovat. Potom lze přilít další vodu a opět nechat projít varem a vznikne čaj druhák, který kvalitou odpovídá čaji z drcených šípků dle předchozího odstavce. Dalším spařením vzniká třetí nálev ne sice tak valné chuti, ale stále ještě dobré barvy, který svoji kvalitu získá dochucením například citrónem.
Ze šípků se vyrábí také marmeláda a sirup rozvařením plodů ve vodě a po propasírování hustým sítem proti chloupkům semen se s přídavkem až 50 % cukru zahustí na potřebnou konzistenci. Vysoký obsah pektinu a organických kyselin předurčuje vynikající výsledky. Tyto produkty se často dělají ze šípků přešlých prvními mrazíky, které jsou ale zmrznutím už pro další případné sušení naprosto nevhodné.
Šípkový čaj se pije obvykle v zimním a předjarním chřipkovém čase, kdy se podílí na dodávce vitamínů zvyšujících odolnost proti v tomto nečase běžným nastuzením posílením imunity. Pro posílení a čištění organizmu se používá dosti nespecificky s důrazem na revmatické poruchy, kyselinu močovou, dnu a celkovou otužilost. Určitá močopudnost je dána i objemem chutného pití. V literatuře je zmíněno omezení při oxalátových ledvinových kamenech (asi jim potencuje vylučování šťavelanů před oxidací játry, protože sám kyselinu šťavelovou v podstatě neobsahuje). Já sám doporučuji šípkový čaj pít kromě indikovaných případů spíše dle chuti a nepravidelně. Pravidelně jen když je venku mráz nebo kolem nuly nebo krajinu obchází chřipkový virus. Tomu vadí také lípa a přidal bych ještě třapatku, diviznu a květ černého bezu. Mnou doporučovaná šípková směs (AK) s heřmánkem a listem černého rybízu (vitamín P) je výborná podobně a doporučuji ji navíc pro čištění organizmu od dnavých a revmatických potíží i proti nadměrnému množství obtížně vylučovatelné kyselině močové v krvi.
Zkráceně řečeno: Šípek = Detoxikace, odolnost proti nachlazení a virózám, problémy s revmatizmem a tuhnutím kloubů.
V létě pravidelné pití šípkového čaje mimo revmatické potíže nedoporučuji, avšak nepravidelné nebo podle citu doporučuji, co se do vás krátkodobě vejde, projde a posléze i vyjde.
Mohu se ještě zmínit, že ze semen šípku je možno lisovat olej s vyšším podílem polynenasycených mastných kyselin, vitamínu E, silice atd., ale na to je potřeba strojové vybavení.
Šípek je nesnadná kytka, skromná a dravá. Kdo si ji ale ochočí (prací na sobě...), dobře se mu odmění.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz, v.100830

Šípek je výborná léčivka a vydat se a něj určitě není špatné, ovšem bez rukavic opravdu problematické a dokonce i v rukavicích utrpíte určitě mnoho šrámů. Někdy dokonce i v obličeji, doporučuji tedy minimálně chránit oči brýlemi a ideální je být obalený, jak na severním pólu, pak je určitá šance ustát ten sběr bez škrábanců.

Doporučené a cenově velmi přijatelné jsou např. vločky(bez nutnosti vaření) řas Dulse a Nori..., nebo tablety Kelp.
---------
Hodně komerčně propagované jsou o dost dražší Spirulina a Chlorella....
Málo se ovšem ví že existují značné rozdíly v kvalitě, a stejně jako u ryb je potřeba si zjistit (pokud lze) obsah těžkých kovů(Cadmium,Olovo,Rtuť ap.)...s přibývajícím znečištěním moří....

Např.tady(i když vždy nutno brát s rezervou jako možnou skrytou reklamu...) :
http://www.barleygreen.eu

Srovnání mladého ječmene, chlorelly a obdobných produktů:
http://www.odstavnovace.info/news/srovn ... -produktu/

Vhodnější jsou ty mořské řasy, ty obecně reziduální látky přijímají velice neochotně a bývají tedy relativně čisté.

Stryc prezil rakovinu
V roce myslim 78 byla stryckovi diagnostikovana rakovina, bylo mu tehda neco kolem 30 let. Dneska je mu o 30 vic a nevypada ze by se chystal umrit a docela mu to nekdy pali. Myslite ze podstoupil chemoterapie? Konvencni alopatickou medicinu? Zajimalo by vas co napr. alternativniho zkusil, cim se lecil? Smutne je ze prave tyto pripady lidi se bohuzel nedostanou ani do statistik a tyto lidi ani nemaji tendenci svoje uspechy troupit do sirsi verejnosti, a proc ptam se. Protoze dnesni clovek zblblej alopatickou medicinou a jeji fiktovni duveryhodnosti by mu to stejne neveril a tukal by si na celo...

Naprostá většina mých pacientů přežije rakovinu i ve velice zanedbaném stavu a to i po několika opravných pokusech alopatických lékařů, kdy je organizmus velice oslaben mechanickým poničením orgánů operacemi a vyjedován na nejvyšší možnou míru nějakou lahodnou chemoškou, či ozářen a spálené tkáně se rozpadají. Ono přirozené prostředí v těle, se spoustou kyslíku, umí opravit i takovéto běsy moderní alopatické medicíny a navíc skoro zadarmo, nebo určitě za zlomek sumy, kterou na neefektivní léčbu potřebuje alopatická medicína. Do statistik se to přirozeně ani dostat nesmí, to by narušovalo víru v unikátní možnosti alopatické medicíny a penězovod by mohl vyschnout.

Okopirovavam z hlasani dedka korenare jak mi prislo na mail:

Lesklokorka

Je proti stárnutí, alergiím, poruchám imunity, únavovému syndromu a kde
>> čemu. Osobně si myslím, že 2 g za den snědeny jakkoliv stačí pro
>> požadovaný efekt.
>> Konkurenční produkty se dostávají na ceny o řád vyšší..

>> Cituji z internetu:
>> Znaky:
>> plodnice je celá lesklá, jakoby nalakovaná třen je štíhlý, tmavě
>> (kaštanově) hnědý, 3 – 14 cm dlouhý klobouk je 3 až 20 cm široký, světle
>> červenohnědý, hrbolatý, tuhý až dřevnatý, buď jednostranný nebo výstředný
>> jsou krátké, bělavé, později narezle hnědavé našich klimatických
>> podmínkách roste houba hlavně v létě a na podzim na kořenech listnatých
>> stromů

>> Složení:
>> plodnice lesklokorky lesklé obsahují uhlovodany, aminokyseliny, malé
>> množství bílkovin, tuků, alkaloidů, vitaminů a minerálních látek jako
>> hořčík, vápník, zinek, mangan, železo, měd a germanium.Dvě skupiny látek
>> platí za obzvláště aktivní. Do jedné patří polysacharidy u kterých bylo
>> několikrát prokázáno protinádorové a imunitu podporující působení. Druhá
>> skupina sestává z tripertenů, tedy cyklických uhlovodíků, ke kterým patří
>> rovněž vysoce aktivní ganodermik, ganolucid a lucidemik-kyseliny. Tyto
>> zabranuji podle nejnovějších výzkumů jaterní nedostatečnosti, snižují
>> vysoký krevní tlak, hladinu cholesterolu a potlačují uvolňování histaminu.

>> Použití:
>> Lesklokorka lesklá je po staletí opěvována v čínské a japonské
>> literatuře. V Číně je považována za houbu dlouhověkosti obdobně jako v Japonsku Shii-take. Cínskými názvy ¨Ling Zhi¨ nebo ¨Ling Chih¨ je přímo
>> označována jako ¨houba nesmrtelnosti¨ resp. jako ¨magická květina¨. Slovo
>> ¨Zhi¨ se dá rovněž interpretovat jako božská léčivá bylina¨, japonský
>> název ¨Reishi¨ má stejný význam. Koncem 80. let byly publikovány práce
>> dokazující schopnost houby regulovat hladinu lipidů, glukozy v krvi,
>> krevní tlak a z houby byl izolován komplex polysacharidů příznivě
>> ovlivnující imunitní systém.
>> Lesklokorka lesklá patří mezi houby, které se pěstují nikoliv z
>> kulinárních, ale především z léčebných důvodů. Vzhledem k dřevnaté
>> konzistenci se požívá ve formě prášků, tablet, tinktur, čajů a sirupů.
>> V čínských nemocnicích podávají pacientům extrakt z houby ve formě sirupu
>> jako součást léčby při:
>>
>> • posílení imunitního systému resp. zvýšení odolnosti vůči stres
>> • chronické bronchitidě
>> • astma
>> • kardiovaskulárních nemocech
>> • hypertenzi
>> • onemocnění žloutenkou
>> • nespavosti
>> • migréně
>> • dně
>> • revma
>> • sklerodermii
>> • Dermatomyositie
>> • Lupus erythematodes
>> • Alopecia areata
>> • Myotonia atrophicans
>> • Dystrophia musculorum progresiva
>> • a dalších poruchách
>> Lesklokorka lesklá byla použita i při výcviku ruských kosmonautů pro zvýšení pracovní kapacity a k rychlejšímu obnovení normálních
>> fyziologických funkcí.
>>

>> ...sušená a krájená na plátky. Zatím se domnívám, že její
>> použití je pro prevenci proti smrti sníst asi jeden plátek za den. Víc
>> toho ani nejde. Chutná to jako překližka kombinovaná s dřevotřískou.
>> Nechápu, jak mohli v Ásii zjistit její léčivost a zdůvodňuji si to jen
>> neskutečným hladem. Hlad má na dlouhověkost ale příznivý vliv - ale oni
>> si myslí, že za to může tenhle dřevokazný choroš. Já si to zatím občas
>> žvýkám jako žvýkačku z půlky plátku, protože, co kdyby.... Víc to snad
>> ani nejde.
>> Borci si ho mohou rozemlít na prach a aplikovat jako prášek, suprborci si
>> 100 g rozmixují v asi 150 - 250 ml vodky a užívají po lžičkách. Uprborci
>> to používají jako užívání tříchlapové - dva chlapi vás drží a jeden
>> krmí...
>> Dle doporučeného návodu máte uvařit půl hodiny 10 g a pít na mozek,
>> ledviny, imunitu a stárnutí.
>>
>> B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz

Kostival

Nádherná a elegantní bylina prezentující už v názvu kterak ji nejlépe využívat. Odedávna nebylo nic lepšího ku pomoci při léčbě zlomenin, pohmožděnin, naraženin, bolavých kloubů atd. snad po celé Evropě. Vnitřně se úspěšně užíval drcený kořen rozmíchaný v mléce při vředech žaludku, suchém kašli a mnoha dalších neodborných potížích.
Nyní jsme již ale mnohem chytřejší než dřív, než kde kdo, kde co a než moudrá příroda zvláště. Víme mnohem lépe, co člověk potřebuje, než on sám. A kdyby váhal, máme reklamu, lobby, mafie, daně a zákon, nebo-li vůli mocných. Proto bylo z evropské moci úřední nařízeno, že díky obsahu pyrolizidinových alkaloidů, u kterých se předpokládá kancerogenní působení na játra a které kostival v nepatrném množství obsahuje, budiž tento zakázán.
Osobně si ale rebelsky myslím, že vysoký léčebný účinek kostivalu je dán zesílením účinné složky (allantoinu) právě dotyčnými alkaloidy. V souvislosti s kostivalem v literatuře ani patologii nebyl popsán jediný případ rakoviny. Podobně se stalo více užitečných kytek protistátními, například podběl, vlčí mák, kozlík, andělika aj.
Nicméně mě překvapuje, že kytky, jejichž staleté užívání neprokázalo nebezpečí, se zakazují, ale například tabák ne, i když jeho škodlivé působení je prokázáno a zveřejňováno na každém propagačním billboardu ministra zdravotnictví. Zdá se to být poplatné rčení, že všichni si jsme rovni, ale někteří jsou na tom rovněji, nebo že zákon platí pro každého, kdo zrovna nemá na imunitu.
Obecně mi problém rovnějších a imunitnějších připadá podobný harmonii při pohledu na rozkvetlou louku. Pro nás, pány tvorstva, je taková louka vhodnou představou estetického zážitku hodného pera básníkova, štětce malíře a vůbec kdejakého umělce nebo kohokoliv, kdo tuto funkci obdržel či zdědil. Dopřejte si ten úchvatný pohled na louku skvící se v letním slunci naplněnu vůněmi, barvami a životem. Jen si to představte. Dobrý, co?
No a nyní si uvědomte, že zde probíhá neustálý krutý boj o přežití. Jedna rostlina bojuje proti druhé o místo na slunci. Proplétají si kořeny a dusí se nejen omezením přísunu živin, ale některé paraziticky sají cizí živiny přímo z kořenů úspěšnějších (například světlík...). Jiné si dělají prostor pomocí rostlinných jedů, herbicidů, jimiž prosycují půdu vůkol svého kořání (akát...). Nadzemní části si vzájemně snaživě stíní, boxují listy a rostou ze všech sil kariéristicky nahoru. Lákavými vůněmi či barvami se snaží reklamně přilákat opylující hmyz, nebo ho podplatit lahodným a výživným nektarem. Další rostliny si osvojily bojové umění a vylézají vzhůru po tělech poražených soupeřů. Dokonce jsou takové, které se ubrání sežrání živočichy vlastní jedovatostí, trnovými kopími, chlupy nebo dokonce živočichy loví (láčkovky, rosnatky, trifidi...). Řekl bych, že být rostlinou na louce je hodně drsné, protože slabý nepřežije a průměrný jen možná. Blbý, co? Mně to připomíná běžné lidské komerční chování mixnuté osobním bojem o přežití a místo na slunci. Dobrý, co?
Co je nám ale po tom, co si o nás dupalech, trhalech, sekalech, rýpalech, posřikovalech, plundrovalech, škodilech atd. kytky pomyslí, ony mají svých starostí dost. Kolik ale lidí při svém sobeckém hemžení myslí na podstatu přírody? Tou totiž nejsme my, ale mnohem více rostliny, protože ony si bez nás poradí, ale my bez nich nepřežijeme. Ale nechováme se ani trochu v tomto duchu - v posvátné obavě, že nás rostliny opustí, že nám nedají najíst. Málo jim děkujeme veřejně i v tichu mysli. Chybí nám před nimi pokora, vděk, úcta, tolerance a láska. Jsme jim plundrujícími vandaly namísto laskavými hospodáři. Žijeme bez budoucnosti teď a hned. Nemáme-li na to, půjčujeme si z budoucnosti a tím si ji otravujeme nepříjemným zadlužením. Netěšíme se. Není na co, splácení dluhů není oblíbeným sportem spotřebního myslitele. Ten svá přání realizuje neprodleně, na úvěr, dřív než se promění v touhy a proto se neraduje, nepociťuje vděčnost. Jak k sobě, tak k rostlinám.
Myslím, že Bůh naše lidské hemžení také přehlíží ze svého vysokého postu jako alternativu harmonie, stejně jako my vidíme louku. Ale my se zatím, jak ty kytky dole, mezi sebou ze všech sil debilně rveme v přednastaveném programu pudů o jakési omezené individuální přežití, nechápajíce veškerý smysl.
Kam se poděla důstojnost, kultura, rozum? A kam se poděl kostival?
Kostival zvolil taktiku buldozeru. Roste podle možností a vláhy v široce mohutnou bylinu, která mechanicky utlačí okolní rostlinky razantním růstem, váhou listů a hlavně včasným nástupem, na kterém se podílí rezerva živin v oddenkovitém tlustém kořeni. Kostival pro svoji váhu potřebuje množství vody a daří se mu ve vlhkých a kvalitních půdách, obvykle tedy v blízkosti potoků ap. Objevíte-li v nesekané podmáčené louce na podzim nelogicky pustý prostor podobný zválenému pelechu až metr v průměru, naleznete uprostřed v zemi schovaný a vegetačně spokojený obézní kořen kostivalu potutelně se ve skrytu vysmívající méně úspěšným konkurentům i divícím se vám.
Vynesete-li ho na světlo, dělá, jako že je černý, však byv rozlomen je barvou kosti slonové podoben (budete-li to předčítat, tedy pateticky a procítěně…). Použije se hnedle nebo se podélně rozkrájí a nasuší v podstřešním horku půdy, je-li ano; ne-li, ne. Nejúčinnější je množstvím účinných látek v době vegetačního klidu, čerstvý kdykoliv (sám vždycky chvíli přemýšlím, co tím myslím, ale jo, napsal jsem to dobře a pro mozek stimulačně).
Dvakrát si ze mě udělal čerstvý kořen kostivalu perfektní šprým. Hodlal jsem z něho získat na řezací odstředivce čerstvou šťávu jako například z mrkve. I láduji do stroje mrkvi podobný kořen kostivalu a mašina řve, řeže ho a drtí, vibruje a mohutně se namáhá. Postupně zesiluje lomcování, ale ani já nepolevuji, držím stroj, cvakám zuby, vibrujeme spolu a cpu, cloumeme světem, objímáme a cpu a cpu. Prostě horor. Při tom mě udivovalo, že neteče žádná šťáva a ani neodletují kousky řezanky či drtě. Když jsem dotlačil nástavcem celý kořen dovnitř, mašina po několika silných ranách vyplivla celý a kompaktní kořen do odpadové nádoby. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Přítomné slizy kostivalu slepily kořen zase dohromady, takže dělal, jakoby se nic nestalo. Při podrobnějším pohledu skutečně byl rozřezaný na úplně malé kousky.
Zkusil jsem tedy dát čerstvý kořen do mixeru. Opět vyhrál a na počest svého vítězství vytvořil na nožích mixeru kompaktní a tuhou kouli, která se musela velmi pracně a nebezpečně odkrájet.
Použil jsem tedy fintu fň. Nalil jsem do mixeru vodku a teprve potom přidával kořen kostivalu a vznikla zvláštní nefiltrovatelná rosolovitá tekutina až řídká slizovitá kaše. Spáchal jsem ze staré NDR dederonové košile pytel a z něho dojivými pohyby vyždímal do mísy upatlaný a slizký lektvar. Raději vám neřeknu, čemu se podobají zbytky lezoucí z rukávu…
Fantasticky se to osvědčilo na artrotické a všelijak bolící klouby a páteř. Jen je to dost ulepené, ale jde to umýt. Využití je také na bolavé, unavené či pohmožděné svaly. Dokonce i ležící vstali. (Na visící to nefunguje…).
Později jsem vodku nahradil Alpou zředěnou vodou 2:1, přidal měsíček, řepík, šalvěj, heřmánek, levanduli, mínus (česky bez) a další přísady a nazval to kostivalovým mazáním K3. Nyní vyrábím jako produkt vývoje číslo 8 tak zvané první mazání K1. První mazání K1 jsem ho nazval proto, aby se s tím mazalo jako první pro tlumení bolesti, uvolnění otoků kapilárním systémem a regenerační efekt a potom jako druhé mazat měsíčkovým olejem MO pro zvláčnění, uvolnění otoků lymfou. Naopak by olej zacpal cestu slizům do pokožky a nebylo by to ono.
Dosti podobného výsledku lze dosáhnout několikaměsíční koupelí sušeného kořene v ředěné Alpě. Při vtírání se lihovodní část vstřebává a odpaří a zbylé slizy na pokožce neesteticky žmolkují. Ty doporučuji v období sucha setřít, seškrábat nebo v období dešťů vodou odmýt.
Jeden dole jmenovaný bylinkář na zlomené ruce svých dětí používal nastrouhaný čerstvý kořen kostivalu do rozpuštěného vepřového sádla. Tuto směs v již příjemné teplotě napatlal na ruku se srovnanými kostmi v centimetrové vrstvě namísto sádry, převázal obinadlem a zafixoval plochou vařečkou. Po 24 hodinách se kostivalové obložení opatrně odstranilo a macerovaná pokožka se nechala na šest hodin vzpamatovat a znovu se použil čerstvě připravený obklad asi na 18 hodin. Potom se to jen zafixovalo na další den nebo dva. Dál už nic, jen na dva týdny šetřit ruku. Akorát mé skotačivé a nedočkavé dítě Adélka psychicky nevydrželo a na oblíbeném tělocviku šestý den mělo neodolatelné nutkání si zahrát vybiku – rána, lup a bylo to znova. Za trest si potom kostivalový obkládek užívalo čtyři dny a zákaz cvičení s ulomenou rukou na tři týdny. Byl jsem překvapen, jak snadno se dětem ty ruce lámou. Ovšem vlastní nešikovností si celkem pravidelně lámu zhruba každé čtyři roky některé žebro nebo něco. Jak to dělám, napíšu asi jako veselohru.
Proto je důležité až nezbytné si pohotovostní kostival pěstovat na zahrádce nebo blízko domu a v ledničce schovávat ve sklenici uzavřené neškvarkové vepřové sádlo (neoxiduje).
Dle staré receptury se používalo koňské hřivní sádlo. Možná proto, že koně na pastvě údajně sežerou nejdříve kostival, aby se stali léčivými při pozření nebo aby nekulhali? Nevím, ale lidově se dělají obklady z odvaru z mletého suchého kořene a zvláště pohybově exponovaným nebo koňům se přikládají na namožené svaly a šlachy nohou a oni se tomu pak řehtají - zřejmě z nás mají srandu a je jim dobře. Asi proto, že nevědí, jak jim kostival může uškodit. (Poznámka pro úředníky, příslušníky a politiky: To byl pokus vtip.) (Druhá poznámka: Nepokoušejte se to pochopit. Není čím. Není co. Ani já to nechápu, asi jsem také blbý.)
Kostival je nádherná sebevědomá a důstojná rostlina a rád hledím na jeho fialové květy, které chápu jako barvu moudrosti. Klony jiných barev mají ale také stejné účinné látky pro koně a lidi dobré. Lidé si jich neváží, ale koně jo. Já také.

Břetislav Nový, http://www.dedekkorenar.cz

Okopirovavam z hlasani dedka korenare jak mi prislo na mail:

>> Máta peprná
>>
>> Kdo by neznal pfeffermintové bonbóny hašlerkovitého typu nejen čistící
>> dech od zápachu, ale i pro funkci skomírajících hlasivek po námaze či
>> přistydnutí a zvláště pro zpěváky nebo jiné akustiky až hlukiky, kteří si
>> potřebují řádně pořvat na ochozech stadiónů. Znáte i ochucenou čokoládu,
>> kořalku a jiné peppermintové produkty, například ústní a pleťové vody či
>> žvýkačky, po nichž reklamně mrzne dech i s okolím. Kdo by neznal
>> mentolovou větrnou příchuť. Ano, známe je ze zubních past, limonád a kde
>> čeho, zvláště z reklamy. A všude se uvádí jako hlavní výhoda svěžest.
>> Podle mého ale tlumení nervové citlivosti předávkováním se mentolem a
>> mátou vede k obrannému výronu stresových hormonů dřeně nadledvinek a ony
>> ladí organizmus do vyššího výkonu a aktivity. Vzhledem k dostatku jiných
>> stresorů v našem prostředí doporučuji užívat mátu s rozmyslem a
>> nepravidelně nebo alespoň ve směsích s dalšími bylinami. Svěžest je tedy
>> určitým projevem obrany organizmu před mentolem zaplacená zvýšením
>> látkové výměny a zanášením se jejími metabolity.
>> Nejznámější je oblíbené mazání (ponejvíce pro mou a vyšší věkovou
>> kategorii), jehož bolest, svrbění a pálení tlumící efekt objevil někdo,
>> kdo asi sjel oblíbený svah v Alpách bez lyží, a zřejmě na zaznamenání
>> této důležité události učinil název proslulého následky tlumícího
>> mazadla. Mazadlo ono si můžete napodobit vložením asi půl kila máty do
>> litru 65% lékárenského alkoholu neboli špiritusu na měsíc nebo tři. Na
>> Moravě lze použít i kvalitní silnou slivovici, jejíž vůně již z několika
>> metrů bude avizovati vaši zdravotní snahu a sebepéči... neb po vylisování
>> zelenoskoročerného vonného lektvaru se můžete pilně pomazávati a mazati
>> až do úplného namazání nebo příchodu zdraví, kteréhož pocit může být
>> předchozím do značné míry vesele nahrazen. Budete-li se mazat vnitřně,
>> budete asi zpěvní, neřiditelní a nezastavitelní, dokud nepadnete
>> (stresové hormony versus metabolity).
>> Tento vlastnoruční přípravek můžete užívat i vnitřně, ale po přiměřeném
>> rozředění asi 1-2 ml lektvaru do 2 dcl vody. Tím vznikne nápoj považovaný
>> za nealkoholický (do 0,5% ea). To je srovnatelné například s pivem, do
>> kterého přilijete ještě 7,5 l vody. Je-li voda při ředění piva teplá,
>> vznikne 8 l pivního střikočaje a takto sice zajímavé nealkoholické pití
>> pro 2-3 žíznivce, ledvináře, prostatiky a preventivní urologiky, ale
>> obávám se, že ne příliš obecně oblíbené. Někdo by řekl, že se to nedá
>> pít. Faktem je, že to nemůže pít pivař, protože ho přemohou emoce.
>> Byl-li bych byl urologicky poškozen a žízniv, klidně bych to pil, ale
>> přidával bych si tam mátový lektvar jen někdy podle pocitu, že ho tělo
>> potřebuje. Mátu k pití doporučuji hlavně ve směsích. Samotnou jen ve
>> zvláštních obvykle společenských případech, kdy je záhodno nabudit ducha
>> a intelekt s laskavou a mírnou dopomocí stresových hormonů, že abych
>> nebyl jako obvykle za inteligenční trosku. A přidal bych si trošku šťávy
>> z citrónu...
>> Obvyklý a běžný čaj ze samotné máty peprné se udělá přelitím jedné až
>> dvou lžiček (1 - 4 g) hruběji řezaného za studena nasušeného listu vroucí
>> vodou a následným podpokličkovým spařením na 5 - 10 minut před scezením a
>> následným vypitím po douškách ve smyslu ne najednou rázem, aby silice
>> máty nepůsobila příliš dynamicky. Mátový čaj je na chuť vynikající pitivo
>> s mnohými zdraví podporujícími indikacemi. Snižuje křeče v zažívání,
>> pročišťuje žlučovody, zvyšuje tvorbu žluče, zlepšuje chuť k jídlu a
>> využití potravy zvýšením produkce trávicích šťáv, uvolňuje zahleněné
>> průdušky a také střevní tlaky při plynatosti, lehce potlačuje bolest
>> hlavy, čistí krev, snižuje mírně napětí hladké svaloviny tepen a tím i
>> tlak krve, podporuje srdeční činnost při slabosti a nadměrném bušení,
>> působí mírně protizánětlivě na trávicí trubici, omezuje zápach z úst a
>> zánětlivé pochody v ústech a krku, stimuluje popudovým efektem (dle mého
>> pozorování) centrální nervový systém, snižuje břichabol, podporuje tonus
>> všeho aktivizací nadledvinek a tak nějak vůbec atd.
>> Obecně je mátový čaj veřejností velmi příznivě přijímán a není divu – je
>> vynikající. Opakuji, že ale není vhodný pro pravidelné dlouhodobé
>> podávání nebo silné dávky (nad 2 g máty na 10 kg tělesné hmotnosti za
>> den), protože předávkování působí po krátkém vzpružení malátnost a únavu.
>> Zvláště ve vydýchaném prostoru a při déledobém psychickém napětí. Pro
>> tento účel bych doporučoval spíše meditační kombinaci s dobromyslí,
>> mateřídouškou, meduňkou a případně anýzem či výše diskutovaným chmelem. A
>> dechová cvičení...
>> Někteří skoro všichni homeopati nedoporučují při své terapii užívat
>> zároveň mátu, protože její vliv na nervový systém údajně ruší účinnost
>> bioinformačních technologií. Tento rušivý vliv se mi při experimentech se
>> směsemi dalších bylin a máty do 1 g na porci nepotvrdil.
>> Inhalace par z právě vroucího či čerstvě odstaveného silného mátového
>> čaje kamsi pod váš nos s hlavou pod ručníkem se doporučuje na 5-15 minut
>> lidičkám s katarem průdušek nebo krutou rýmou ap. Na rýmu se dříve jemně
>> drcená suchá nať dokonce šňupala.
>> Čaj z máty je i dobré kloktadlo a vyplachovadlo úst například při
>> paradentóze a kuřáckém nebo jinak nebezpečném smrdutém dechu...
>> Dětem pití máty a užívání mátových žvýkaček nedoporučuji, protože jejich
>> citlivý nervový systém je na předávkování mentolem háklivější a nadměrné
>> mentolžvýkačkování a čajomátopití může podle literatury způsobit až
>> paralýzu vitálních center v míše s následným dušením. Tento efekt se
>> nebezpečně násobí u dětí užívajících drogy. Tam se ale přidruží i další
>> efekt zrychlené degenerace jaterních enzymů a jejich detoxikačních
>> schopností nebo spíše neschopností s podílem stresového přidušení. Já
>> bych dětem drogy k mátě rozhodně nedoporučoval a bez máty raději také ne,
>> přestože jich stejně už většina podle statistiky drogy požila, kouří,
>> pije alkohol nebo šikanuje. Nakonec bych dětem kromě viróz a kašlů moc
>> ani mátu nedával, protože stresu mají mnohem více, než je zdrávo.
>> Zajímalo by mne, kde roste tolik máty peprné, aby se z ní vydestilovalo
>> dost silice (obsahuje jí 1-3 %) a ze silice oddělilo potřebné množství
>> mentolu (kteréhož je v silici 50-75 %). Když si spočítáme, že při
>> sesýchání 1 kg natě čerstvé sklizené máty za sucha dopoledne na počátku
>> kvetení (v kulturách to jde i bubnovou sekačkou a až 3x za rok) při
>> sušení do 30° C (při vyšší teplotě přes 35° C vysublimují silice!)
>> vznikne asi 200 g sušené drogy, v níž je asi 4 g silice a v té je asi 2,5
>> g mentolu, jehož tisíce tun potřebné na světě k výrobě žvýkaček, zubních
>> past, potravních doplňků a mazání jsou nepředstavitelné.
>> Proč je taková obliba máty? Je to dáno tím, že mentol tlumí napětí
>> hladkého svalstva trávicích orgánů, žlučovodů, tepen a tím snižuje
>> vnitřní tlak v těchto orgánech, čímž se zabraňuje či předchází bolestem v
>> nich, napětí a kolikám. Zvláštností je dobře pozorovatelný efekt
>> lokálního dráždění chladových receptorů, které přináší nejen příjemný
>> chladivý pocit, ale zároveň příznivě snižuje nežádoucí citlivost na
>> drobné bolesti, svrbění a podobné nepříjemné pocity na pokožce, v podkoží
>> i na sliznici. Pocit větrovosti na sliznici dutiny ústní doprovází
>> intenzivní a velmi charakteristická chuť, která do značné míry mění
>> obvyklé kulinářské vlastnosti jídel, takže kuchaři mátu přidávají jen s
>> takovou dávkou odvahy srovnatelnou s malíři abstraktních obrazů, jejichž
>> spotřebitelé to vidí a vnímají každý jinak.
>> Každopádně je mentol důležitou složkou kloubních a jiných lokálních
>> mazání a řady masérských přípravků.
>> Máta je zajímavá tím, že ze semen vyroste většinou bylina úplně jiných
>> vlastností. Proto se množí vegetativně dělením trsů nebo řízkováním nebo
>> oddenky. Máta má kořeny agresivitou podobné pýru, ale potřebuje více
>> vláhy a poměrně rychle vyčerpává půdu. V dobré půdě dokáže narůst až
>> třičtvtěmetr, ale obvykle se sklízí v polovině této výšky těsně před
>> kvetením. Necháte-li mátu na záhoně příliš zahoustnout, tak degeneruje a
>> krsne. Někdy rezne, někdy černá – obojí je nutné neprodleně zlikvidovat.
>> Ostatní druhy máty mají silice méně a v ní navíc nežádoucí mentofuran,
>> který kazí chuť i vůni. Máty se mezi sebou značně kříží, takže nejlepší
>> je si vzít osvědčenou sazenici od odsvědčeného odborníka. Tedy, pakliže
>> vám ji nabízí... Když ne, tak si ji kupte.
>> Na závěr ještě podotýkám, že mátový čaj se pije jako obřad u příležitosti
>> meditace s nezbytnou důstojností chvíle pro povznesení ducha a pro
>> zklidnění tělesné a trávicí nepohody.

B.Nový-dědek kořenář

Pampeliška

Pampeliška je náš oblíbený plevel na zahrádkách, jehož nádherně žlutá barva květů přivádí do vytržení ženy, děti, zahradníky, králíky a včely.
Ženy se polaskají estetickým pohledem na žlutou louku a zasněně se zamyslí nad tím, kam si založily recept na pampeliškový med a jestli mají vhodné citové a tvořivé rozpoložení i časovou kapacitu ho uvařit. A protože ženy jsou v kuchtění většinou muži činu, rády recepty tvořivě zkoušejí. Rozvaří v silném cukerném roztoku žlutá kvítka na hnědý silně ublemptaný humus zvláštní barvy i chuti a s vemlouvavým nadšením hovoří o jeho obecných zdravotních výhodách při pokusech ho vnutit bližním. Samy si většinou moc nevěří, ale když už to dalo tolik práce, tak to přece nevyhodíme! Ostatně hlad, víra v oběd a něžné násilí donutí experimentálního bližního k ochutnávce a zamilovaného možná i k pochvale.
Děti nad výskytem pampelišky na domácím drnu zajásají a s nadšenou aktivitou zkoušejí všechno otrhat, zdupat, zválet a nakonec vyzkoušejí, že plést věnečky je složitá a bezohledně trpělivá práce se žalostným výsledkem a odcházejí z orvaného trávníku s poházenými zbytky hraček, věnečků, pampelišek, jídla, nápojových obalů a použitých věcí ještě nadšeněji k televizi. Modernější mladistvý se nezdržuje a hned po vteřinovém záblesku estetiky odešle kamarádům SMSku, že by tady mohlo být perfektní mejdlo, protože tu je tráva. Což mu zajistí hojnou účast. (pozn. překladatele: tráva je sleng pro konopí)
Majitel trávníku si rve několik zbývajících vlasů.
Zahradník se moudře zadumá, pohlédne do brejle a do tabulky dávkování selektivního herbicidu.
Králíci jsou většinou toho názoru, že se jedná o vynikající žrádlo. To vám potvrdí každý chovatel a za mlíčňáky někdy zaplatí i životem, jak se občas dozvídáme z černé kroniky, kdy je sbíral v kolejišti, ve výběhu pro býky, na střelnici nebo na soukromém pozemku konfliktního souseda. Králík za to zaplatí životem vždycky.
Včely za nadšeného bzukotu lezou po květech, až jsou celé zažlucené pylem, tlusťoučké a spokojené. Ovšem podle některých pozorování většinu času jenom vrtí zadkem a pumpují do úlu med, až když jsou květním nektarem přecpané.
Bylinkář ví, že pampelišek je veliké množství variant od deseticentimetrových po metrové (největší exempláře jsem viděl u příležitosti jedné své přednášky na neudržovaném dvoře pohostinství v místě, kam se chodili pánové nadýchat čerstvého vzduchu... a hlavně se vymočit), od chlupatých po lysé (list pampelišky!), od dávivě hořkých (malé a neduživé druhy) po lahodné až salátové (velkolisté, rychlerostlé). Větší jsou většinou chutnější (hlídejte si lokalitu...). V odborných knihách naleznete, že se sbírá list, kořen, potrubí vedoucí ke květu s obsahem bílého mléka, tedy šťopka a lidově vzácněji květ. To si naleznete dle potřeby, ale je to v nich napsáno tak nějak vysušeně a bez života.
Podle mne pampeliška jemným způsobem stimuluje tvorbu trávicích šťáv žaludku, slinivky i střeva a podporuje tvorbou zředěné žluči čištění jater, žlučníku a žlučovodů, detoxikaci organizmu po lékové terapii i jiných jedech. Snižuje pocit hladu a uvolňuje křeče v zažívání, bolesti slinivky a zvláště žlučníku.
Jedna moje přítelkyně, výborná kuchařka (která svému umění dělá reklamu i vzezřením), ukrutně ráda bramboráky. Ovšem vždycky ji potom chytnul žlučník... Doporučil jsem jí chodit si bramboráky vychutnat na zahradu a zajíst čerstvým listem pampelišky - osvědčilo se. Nakonec ale žlučník stejně nevydržel dietní záliby a výživové sliby a nechal se vyřezat.
Každému, kdo má zanesené žlučovody i žlučník, doporučuji 3x denně sníst dva listy pampelišky běžné velikosti. Jako bonus obdržíte čištění i tenkých žlučových cest v játrech, jaterních žlučovodů. Při přechodu z jídel chutných na zdravé se po roce vyčistí játra, žlučovody i většina bahna a kaménků ze žlučníku bez jakýchkoliv potíží. Jediná potíž je v šatstvu, které vám potom bude v pase asi poněkud plandat. Já bych doporučil s jídly i ostropestřecový olej (OO nebo OO-KH) a ostropestřecovou směs (JK).
V zimě si namísto listu berte kousek čerstvé bílé dužiny pampeliškového kořene (v létě je lepší list). Je vhodné si na zimu zařídit krecht, což je takové podzemní jakoby sklepeníčko na zahradě určené pro skladování mrkve, petržele, celeru a pampelišky v pískovém zásypu.
Nevzpomínám si, že bych v nějakém supermarketu viděl v nabídce kořen pampelišky (a kdyby, tak by asi byla stejně dovozová, neosobní, přešlechtěná a extra drahá). Viděl jsem tam ale čekankové puky. To není touch od hokejisty, ale šlechtěná čekanka vyrostlá ve tmě s vyšší křehkostí a nižší hořkostí, které má poněkud salátové vlastnosti i vlastnosti listu pampelišky a proto tyto puky vřele doporučuji. Jsou bílé, šmrncnuté zelenou, křehké a na chuť výborné. Když to spletete, je puk touch černý válcovitý, chutná po gumě a tvrdý, že si v něm můžete zlomit zub.
Zajímavý toust vznikne, když si natrháte mladé lístky kopřivy, zabalíte do listu pampelišky a sníte jen tak. Když to uděláte obráceně, bude vás pálit celá hubústa. Je to vynikající proti hladu i žízni. Dodávka enzymů, chlorofylu, vlákniny atd. je k nezaplacení, avšak ministr zdravotnictví varuje nejen před kouřením, ale i před hygienickými riziky. Já bych řekl, že máte používat mozek; tedy, kdo má... Ostatní nechť se drží předpisů.
Pampeliška s kopřivou v této čerstvé podobě se chovají velice tonizačně a vyloženě dodávají energii a možná lépe než exotický ženšen, eleuterokok, goji nebo schizandra. Myslím, že vývozem našich nedoceněných plevelů do Ameriky a Číny bychom mohli korigovat dodávky tamních běžných bylin a plevelů sem s barnumskou reklamou k vymývání mozků za drahé peníze.
Český ženšenový čaj vyrobíte ze směsi 2-3 dílů listů kopřivy a jednoho dílu listů pampelišky. Do vroucí vody vhodíte hrst čerstvých omytých listů a přivedete znovu k varu, odstavíte na 20-30 minut pod pokličkou, scedíte, zchladíte a pijete dle potřeby. Nedopitek za několik hodin vylijete do květináčů domácích květin, kterým to udělá také dobře. Máte-li pocit, že je na vás čaj moc silný, lze ho zředit dobrou nechlorovanou, nebublinkovou, měkkou vodou.
Budete-li chtít čaj podobných vlastností i v zimě, vezměte stejným dílem sušené listy pampelišky, kopřivy, břízy a řepíku. Spařte asi lžíci řezané směsi čtvrt hodiny ve čtvrtlitru a můžete pít do krásy a zdraví jako velmi univerzální čaj 2-4x za den kdykoliv.
Sušený kořen pampelišky přidávejte do směsí podporujících trávicí pochody, žaludek, dvanáctník, játra, žlučník, slinivku, tenké střevo, a do směsí uklidňujících tamní křeče a bolesti. Také do krevčistících směsí a při cukrovce. Ze samotného pampeliškového kořene lze pít čaj také, ale do týdne asi změníte názor.
Používání pampeliškového medu má kupodivu pozitivní vliv nejen na játra, ale přes ně na některé alergie respirační, někdy také zažívací nebo kožní. Nelze to sice slíbit, ale 2-3x denně 2 malé lžičky medu z pampelišky přes celou zimu odnaučily již dost dětí pylové i jiné alergii. Na konci výroby pampeliškového medu doporučuji na 1 kilogram produktu přimíchat 1-2 lžíce práškového vitamínu C (2-5%).
Budete-li si občas zpestřovat jídelníček špenátem z listu pampelišky, kopřivy atd., vybírejte pampelišku podle chuti. Prostě vám musí chutnat. Pampelišky s těžkými životními podmínkami nejsou většinou dobré a chuťově vše kazí. Pěstujte si na záhonku pampelišky salátovky. Sám jsem těmito listy uvítal delegaci léčitelů z Itálie před patnácti lety, když jsem byl předváděn jako místní folklórní rarita, cvičená opice nebo kulturní zřícenina. Pampelišková svačina je po všech stránkách uspokojila – předvedl jsem se jako přiměřený ekonomicky nezajímavý tuctový exot a neškodný blázen. A mám klid.
Z toho plyne poučení – nabízejte svým návštěvám jako osvěžující svačinku čerstvé listy pampelišky a k pití pampeliškokopřivový čaj a lidé jiné společenské kategorie nebo blbci u vás byli naposledy.
Ještě je jedno důležité uplatnění čerstvého listu pampelišky. A to při hladovkách. Protože při hladovění tělo potřebuje pro pohyb střev cosi do nich, ale také jsou zapotřebí enzymy, chlorofyl a hlavně kyselina listová. Takže ve chvíli ataku hladu se list pampelišky svými jemnými hořčinami podílí na jeho tlumení. A to není k zahození. On je hlad prevít a když vám ovládne mysl, jde vaše důstojnost stranou i se všemi předsevzetími. Když ne, jdou pryč vaše svaly a jejich bílkoviny, ze kterých se tvoří vaše výživa po dobu hladovění. První týden mizí bílkoviny z otoků, druhý týden jedete na rezervy z jater a tkání, třetí týden vám organizmus žere staré, nedokrvené, nefunkční, balastní a nepoužívané buňky. Ale teprve od čtvrtého týdne k těm předchozím začne přikusovat ty zmutované. To je docela dost dlouho, ale dá se to s přiměřenou sebekázní vydržet, zvláště, máte-li dostatečnou nadváhu a motivaci (například hladovka pole Breusse). Také jsem si to několikrát zkusil. Doporučuji každých 5 let nejpozději. Později i dříve. Nejpozději zavčas.
Z toho je na první pohled vidět, že pampeliška je kytka plná zvratů a protiúhlých úhlů pohledů.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz

Jinan

Jeden z nejstarších druhů stromů, přechod mezi listnáči a jehličnany, živá rostlinná fosílie, přežil do dnešních časů v odlehlých oblastech Číny a Japonska, odkud se postupně s pomocí lidí dostává opět do celého světa jako nádherný okrasný a přiměřeně exotický strom oplývající úctyhodným vzrůstem, pravidelnou korunou a staletou vytrvalostí na místě, kam jste ho zasadili. Rozhodně je pravým opakem neposedného a jedovatého trifida. A to i proto, že jeho krásné listy mají léčivé vlastnosti (a nemá žihadlo...).
Jinan je nejen dvoulaločný, ale i dvoudomý. To v případě jinanu znamená, že tento strom spotřebuje pro svůj růst prostor jako dva rodinné domy. Proč rodinné a proč dva? Protože je to takový typický rostlinný rodinný typ. Prostě aby se mohl množit, potřebuje k sobě samičku a ta je také taková rozsochatá, že spotřebuje značný prostor. A až vytvoří rodinku a přijdou dětičky, tak je z nich pěkné křoví. Naštěstí peckovice jsou jedlé, čehož využívají veverky a jiná zvířata při návštěvě sousedstva jako pozornost, která někdy včas nesežrána vzklíčí v nový stromek. A tak se dostane i jinan na výlet.
Nicméně se v našich podmínkách jinan takto snadno nerozmnožuje. Nejlépe se rozmnožuje v zahradnictvích, kde si ho za nějaký peníz můžete zakoupit a zasadit do hluboké humózní půdy do záhonku ve sponu asi 20x20 m. Zprvu je potřeba ho pilně zalévat, protože strom zkrabatěním a svěšeností svých listů umí dát najevo žízeň. V takovém případě vypadá fakt hodně nešťastně. Jinak je ale velmi vznešený, ztepilý, nádherný, důstojný, stínutvorný, odolný větrům a tak vůbec.
Padlá semena samičích stromů někdy zapáchají víc než padlé ženy, protože obsahují smrdutou kyselinu mléčnou a po rozšlápnutí jsou slizká. Někdy ovšem mají zvratkový odér padlých mužů a zapáchají skoro stejně jako oni po návštěvě oněch v místních stáncích kultury a tělesného osvěžování. V případě, že vám vadí asi měsíční zápach tohoto přírodního zdroje, sázejte jen samčí stromy a dál od osvěžoven, aby bylo jasno, kdo komu smrdí. V prostorných městech se jinan hojně vysazuje pro svoji výraznou odolnost proti chemickému znečištění, radiaci a zimnímu posypovému materiálu.

Mezi botaniky má jinan frajerskou přezdívku Ginkgo Biloba a většinou jsou podle ní upraveny i obchodní názvy produktů produkovaných z jeho listoví.
Produkty jsou lihovodní výtažky flavonoidních účinných látek z listu, které se ale rozpouštějí jen v alkoholu. Jsou buď tekuté, nebo vysušené a tabletované. List se maceruje několik týdnů v silnějším lihu, kořalce, vodce nebo slivovici. List v takovém prostředí obvykle přijde nejen o flavonoidy, ale i o zelený chlorofyl, takže po maceraci získáte žlutobělavě vylouhované, ale jinak velmi kompaktní listy se zcela neočekávanou a tudíž velmi nebezpečnou hořlavostí vlivem nasáklého lihu. Získáte také nádherný tmavozelený extrakt účinných látek a chlorofylu, který léčí na pohled už svou krásnou barvou. Flavonoidy jsou zároveň i žlutá barviva, takže o barevnost roztoku je vždy postaráno i po případné eliminaci chlorofylu v produktech. Já bych se chlorofylu v produktech až tak moc nebránil, protože je vždy přínosem a dodavatelem užitečných enzymů. Chlorofyl má ale takovou barvuměnící vlastnost, že se po nějakém čase v přítomnosti kyslíku, vody a světla rozkládá a černá. A to se mu děje po vysušení snadno, protože stabilizační a konzervační efekt lihu se s jeho odparem vytrácí a produkt by získal nedůvěryhodnou barvu. Proto se některé extrakty od chlorofylu čistí nebo se dělají natolik zředěným lihovodním roztokem, který není chlorofylu ředidlem a ten zůstává v rostlinné surovině.
Potravní doplňky s ginkgem obsahují obvykle do 40 mg vysušeného extraktu a léčiva, která jsem viděl, také. Užívají se výhradně na zlepšení prokrvení zvláště drobnějšími a tenkými cévami a kapilárami. Tekuté přípravky z ginkga mají obsah účinných látek značně proměnlivý, proto se berou po kapkách v menších dávkách. Bohužel jsem se setkal při značném a dlouhodobějším předávkovávání se těmito domácími kapkami u disponované osoby s efektem zvýšené krvácivosti z nosu.

Za bezpečné považuji dávky do 1,2 mg vysušeného extraktu na 1 kg tělesné hmotnosti za den. U člověka užívající salyciláty (anopyrin) a léky na ředění krve nebo na srdce, doporučuji konzultaci s lékařem.

Účinné látky extraktu listu jinanu rozšiřují cévky, zlepšují cévní zásobení periferie a zvláště sklerotického nebo jinak špatně zásobeného mozku, zabraňují křehnutí cév a jejich dalšímu poškozování, zlepšují dodávku kyslíku a živin k cílovým tkáním, podílejí se zvláště na regeneraci mozku, očí, ucha, ale i periferie, končetin a pokožky. Pravidelné užívání jinanu snižuje pískání v uších, příznaky Meniérovy choroby, napravuje cévní poruchy cukrovkářů, také nervově a hormonálně cévní poruchy, ovlivňuje psychodegenerativní pochody, podporuje paměť, napravuje změny v důsledku sklerotizace tepen a oddaluje tak vznik infarktu, zlepšuje prokrvení periferie i pronikotinovaných cév kuřáků, zvyšuje mozkový výkon stárnoucích osob a oddaluje jim nástup do důchodu a vznik stařecké demence. Je důležitou součástí v prevenci mozkové mrtvice a urychluje léčení jejích následků.
Listy lze sbírat po celé období, kdy jsou na stromě k dispozici. Listy mladičké po rozvinutí mají více chlorofylu a méně flavonoidů, v průběhu léta se poměr změní a na podzim klesá obsah obou složek a po krátkém žloutnutí i násada listoví do přízemí.
Listy obvykle vyrůstají po několika z jednoho místa. Při sběru je doporučuji odstříhávat a jeden ze svazku ponechat, aby si strom o vás nemyslel, že ho chcete úplně zlikvidovat. V tomto případě jednoho listu to řeší přídavkem mnohem většího množství větviček do plánu růstu na příští rok. Ale další rok je potřeba ho nechat, aby se po vašem zásahu vzpamatoval, a listí z těchto větviček sesbíráte i s větvičkami napřesrok. Zároveň mu tak šlechtíte korunu do pravidelného tvaru. Vaše snaha by měla vycházet z toho, že stejně poroste snaživě a košatě nahoru a že se za nějaký čas stane velkým parkovým stromem, pod nímž bude zajímavo posedět na lavičce. Nejlépe s nějakou mladou kočkou… Pozor na drápy!
Kočky mají jinan v době jeho puberty od asi patnácti do padesáti let v mimořádné oblibě, protože splňuje nejlépe jejich představy o kvalitě kůry pro broušení a testování drápů. Je taková příjemně měkká, dostatečně pevná a tedy ideální pro bezpečné lezení s použitím drápů na packách jako stupaček nahoru do koruny za účelem kontroly hnízdění potenciálních svačin.
Mladá kočka dokáže 20-30tiletému jinanu zrušit kůru asi půl metru nad zemí během jediného roku. Bohužel výživa stromu vede těsně pod jeho měkkou a tenkou kůrou. Jinan se potom snaží kontrovat násadou věnce mladých odnoží, které vytvoří okolo centrální souše křoví snaživých podružných větví. Nicméně včasný kousek pletiva na dlaň okolo stromku domácí i cizí mazlíky obvykle odradí. Této neestetické ale dlouhodobě účinné a levné ochrany lze využít i u ostatních stromů nebo stromkových keřů (angrešt, rybíz) před zimním okusem hladovými zvířaty. Alternativně lze na kmínek navléknout několik podélně rozříznutých PET lahví jako perly na náhrdelník.
Závěrem chci říci, že jinan je léčivý strom se zvláštním magickým nábojem z rodiny moudrých pomníků času a pomáhá lidem hlavně při té chorobě, na kterou si za boha ne a ne a nemohou vzpomenout, co má něco společného se sklem a rotikou...

Břetislav Nový, http://www.dedekkorenar.cz

--------------
PS: Takže jak vidno můj nápad přidávat gingko k Céčku kvůli bioflavonidům, není zrovna to pravé ořechové....když se bioflavonoidy louhují pouze do lihu....voda (a otázka zda HCL)je nejspíš nerozpustí...

Ale v klidu lze (v rozumném množství!!) užívat i sušený list(kupuju od Grešíka), na paměť, studené končetiny, a obecně prokrvení....

Ostropestřec

Tahle až dvoumetrová kytička není jen impozantního vzrůstu, ale i nezvyklé krásy. Nádherný bodlákový květ s oduševnělou červenofialovou barvou se nepatrně liší odstínem podle alkality půdy stanoviště. Více modré přibývá zásaditostí půdy, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je ale ve skutečnosti nepřehlédnutelným varováním v celozeleném listoví ostatní vegetace, že zde hrozí nějaké nebezpečí. No, ostropestřec je bodlák a mimořádně dlouhé a ostré ostny na jeho listech doporučují, abyste ho míjeli ne blíž než metr. Raději dva.
Ostropestřec pochází z jižnějších krajů a je celkem dobře adaptován na tamní hic sníženým odparem vody z jakoby voskovaných listů. Bílá barva na nich zase snižuje teplotu na poledním slunci, protože takové slunné a bezvětrné polohy se mu líbí. U nás se výhradně pěstuje. Pěstování na poli je trochu náročnější na půdu a hnojení, protože urostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu.
Ostropestřec se hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože je jako plot úspěšnější proti komukoliv než pletivo. Také je nádherně okrasný na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.
Ruční sběr semen ostropestřece je dosti nepříjemný až nebezpečný, ale má zásadní výhodu v možnosti postupného sbírání nejvyzrálejších semen. A to je docela deviza, protože semena nedozrálá mají podstatně méně účinných látek. Účinné látky jsou částečně obsaženy i v listech a kořenech, podobně jako u příbuzného artyčoku, který se u nás zatím moc nepěstuje k naší škodě a škodě našich jater, protože je to také rostlina významně hepatoprotektivní. Artyčok by tu i rostl, ale nesnáší mráz. A to ani omylem posvěceným Nobelovou cenou za mír (2007) v rámci úmyslně zkresleného řečnění o globálním oteplení (artyčok, zmrzlí bezdomovci a náš prezident vědí své..., ostatní jen to, co úředníci EU dovolí) za účelem lukrativního obchodu s emisemi.

Játra jsou hlavním orgánem naší detoxikace a probíhají zde složité eliminace především našich vlastních zplodin látkové výměny a dále i škodlivin z potravy, vzduchu nebo vody. Moderně i ze šatstva, chemie a léků. Játra se snaží vše zlikvidovat oxidováním. Něco se ale jaterním enzymům příliš nedaří, například složité sloučeniny nasycených tuků, polymery, chlorované a aromatické uhlovodíky, organické jedy, mutagenní látky a vůbec všelijaké i nedefinovatelné sajrajty, které se nám do těla dostanou a dále třeba ještě reagují. Játra k detoxikaci potřebují nejen své aktivní enzymy, ale i dostatek kyslíku. Člověk ve stresu zapomíná dýchat a přidušen spotřebovává za obrovské tvorby odpadních kyselin jako zdroj energie přednostně cukry a škroby, protože ty už mají část kyslíku vázaný v molekulách. Následné překyselení téměř vyřazuje tělesné systémy, orgány a hlavně játra z funkce a celé tělo se zanáší těmito nezdetoxikovanými metabolity - kyselinami. Při tom omezuje svoje aktivity všeho druhy a vy zalézáte do nory nebo na to máte alespoň takovou chuť. Přebytky metabolitů se dočasně ukládají difúzně ve vazivech, která pak tuhnou svými otoky a těmito otoky utlačují i nervy v blízkosti páteře a omezují pohybové možnosti v kloubech. A jste mrtví brouci. Skoro...
Jaterní odpad nezdetoxikovaný (JON) je problém, který nás provází celý život a je důležitější příčinou našeho zřetelného stárnutí než zkracování telomer na koncích DNA. Membrány a obsah buněk se zanáší nerozštěpenými a téměř nerozpustnými vysokomolekulárními organickými látkami, které se chovají jako depotní balast a omezují přinejmenším objemově nitrobuněčné cirkulace. Tím také snižují množství obsažené vody, která v buňkách slouží zároveň jako odkládací až skladovací prostor. Mladá nezanesená buňka je samá voda a její možnosti látkové výměny jsou obrovské. Stará buňka svým koncentrovaným obsahem připomíná zubní pastu, a abyste jejím mitochondriím dodali trochu výživy k aktivitě, musíte použít na výpomoc brigádnický koenzym Q10.
Buňky by i své metabolity vyhazovaly do oběhu, jen kdyby tam bylo volno. Oběh je ale obsazen tím, co játra nezdetoxikovala, a to zhoršuje možnosti pokračování látkové výměny všech buněk v organizmu. Zvláště oněch se zvýšenou látkovou výměnou - buňky vlasové, slizniční, jaterní, ledvinné, krvetvorné, svalové. Ale nejvíce trpí neurony, takže omezují svoji činnost, a když od nich potřebujete nějakou aktivitu, vzniká stres s produkcí stresových hormonů pro přežití a později i všeliké dementní změny. Ve stresu zapomínáte dýchat. Potom chybí játrům kyslík... a znovu dokola.
Takže játra nezbytně potřebují kyslík, tedy dostatečné dýchání. Aby ten ale k něčemu byl, je potřebná vysoká aktivita přítomných enzymů. Poznamenávám, že mají-li některé enzymy absenci, to žádná kytka nevyřeší, jen transplantace jater (a to ještě od někoho, kdo je má (měl...) ještě funkční...). Aktivitu jaterních enzymů podporují mnohé substance z rostlin a ostropestřec patří mezi nejdůležitější zdroje těchto hepatoprotektivních látek. Nejvíce jich je právě pod slupkou jejich semen. A v nich nejvíce, když jsou správně vyzrálá.
Semeno ostropestřece obsahuje značné množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní a proto také rád a neobyčejně rychle na vzduchu na velkém povrchu drceného semene žlukne. Proto drcené semeno neskladujeme. Vylisovaný olej tekutý žlukne již celkem pomalu a pouze na hladině a tento proces lze ještě snadno zpomalit dusíkovou ochrannou atmosférou nebo přidáním antioxidantů. Semeno obsahuje až 3 % obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou využívanou i farmaceuticky. Spolu s olejem působí na játra prokazatelně značnou léčivou silou.
Nejúčinnější pro tělo je pojídání 20-60 i více semen za důkladného rozkousání při každém jídle. Slupky se zároveň podílejí na čištění sliznice střeva od starých nánosů. Lidem se zánětem žaludku a dvanáctníku, zánětem střev, zácpou či hemeroidy ap. to ale nelze doporučit, protože slupky v těchto orgánech stírají také ochranný hlen. V tomto případě je vhodnější si lžičku semen pomlít na tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.
Připravit čaj z ostropestřece doporučuji následovně: lžičku až lžíci semen nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu vypít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech, aby se trávil s natráveninou a tak byla zabezpečena dlouhodobá stimulace jater.
Pakliže si připravujete bylinnou směs, tak ostatní byliny přidejte na desetiminutový zápar až po uvaření ostropestřece, aby se z nich uvolnilo co nejméně tříslovin, které jinak játra nevhodně blokují povlakem jejich buněčných membrán. Nabízí-li vám někdo čaj s ostropestřecem nedrceným, tak v krátkém záparu jakoby ostropestřec ani nebyl a účinek leží na bedrech ostatních kytek.
Lze si udělat čaj i z ostropestřece čerstvě nadrceného, což je nejlepší způsob přípravy, kdy postačí 5 minut varu a čtvrt hodiny záparu. Provádíte-li jen desetiminutový zápar směsi s drceným ostropestřecem, je tam účinných látek minimum neboli správně česky zblo. Z toho plyne, že hodně čajových směsí na játra je jen psychoinformačních, kdy vám může být pomoženo při dostatečné víře a účinkem ostatních bylin. Ty byliny bych doporučoval například: kořen a list pampelišky a čekanky, benedykt, artyčok, macešku, jablečník, lopuch.
Psychoinformačních prostředků je nyní k sehnání poměrně hodně a vyznačují se neadekvátní cenou, kterou zákazník platí za své ovlivnění k nákupu mohutnou reklamou a za kvalitní působení na jeho psychiku. Ideální jsou v takovém případě bylinné tinktury a extrakty mysticky kapané do sklenky vody s pevnou vírou, že když už to stálo tolik, tak to musí být účinné... To je ta pravá psychosomatika, kdy věřící člověk se vyléčí i bez léku, stačí víra jak zrnko hořčičné... ostropestřecové... No, když to pomohlo, bylo to dobře. Když ne, půjdeme jinam...
Někdy se lze setkat s ostropestřecem drceným do zásoby - to je zcela nepoužitelná verze s již žluklým olejem, který bude blokovat játra svojí obtížnou detoxikací. Drcený ostropestřec můžete identifikovat mastnými skvrnami na vnitřní stěně papírového pytlíku - rozhodně nebrat. Navíc jeho vůně snad jako feromony láká bylinokazný hmyz na mnoho stovek metrů.
Ostropestřecový olej je vynikající antioxidant a hepatoprotektivum, ale je nutno ho konzervovat například smícháním s nežluknoucími oleji jiných rostlin. Lze ho přidávat do jídel i užívat jen tak. Sám jsem vyvinul olejovou Ostropestřecovou kaši OO-KH, která je mimořádně až nejhepatoprotektivní a lze u ní předpokládat i efekt doložený posledními výzkumy, podle kterých ostropestřec omezuje prorůstání cév do nádorů. Ostropestřecová kaše také čistí žlučovody, střevní sliznici, vypuzuje parazity a posiluje imunitu.
Z ostropestřece lze týdenním poněkud málo bezpečným vařením v lihu připravit i tinkturu. Trvá to dlouho, protože i zde se účinné látky nerady rozpouštějí. Dobře se ale rozpouštějí v acetonu, který se používá pro farmaceutické extrakce do léků.

Ostropestřec se nejčastěji užívá při žloutenkách a jaterních zánětech (hepatitidách), intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, homocysteinem, zlým cholesterolem, i léky. Dále při cirhóze (tvrdnutí), ztučnělých játrech jedlíků, drogových poškozeních a obecně při snížené funkci jater. Já ho doporučuji navíc v rekonvalescenci, při zvýšené teplotě, kdykoliv před i po ozářkách (včetně RTG, CT, UV, gama a mikrovln), chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách. Také při ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, asciticky zvětšeném břichu, při krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě, během těhotenství, při úmyslném i neúmyslném hubnutí, únavových projevech a tak nějak vždy, když cítíte, že se dobře necítíte, protože se cítíte (zapácháte pokožkou nebo tmavou močí).
Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný, horečkotlumivý, nervoklidnivý a řešící problémy sleziny. Ovšem to bych považoval za vedlejší produkt korektního čištění těla játry a spotřebou živinoplné krve ze střev, slinivky, žaludku i sleziny a tím snížení portálního přetlaku.
Sám poměrně složitou technologií doluji z ostropestřece účinné látky do směsi s nevyslovitelným názvem Ostropestřecová směs JK (1 lžičku na hrnek vody), kterou doporučuji k pravidelnému mnohaletému popíjení po jídlech pro podporu detoxikace a pro dlouhověkost. Jakmile se vám na hřbetu ruky objeví pigmentové stařecké skvrny, tak byste ji měli pít systematicky a velmi dlouhodobě po většině chutných jídel, protože vám již odumírají melaninové barvivotvorné kožní buňky.
Podobně proti stárnutí vyrábím ještě lahodnou ovocně bylinnou směs ®Gambit-H, která je také postavená na schopnosti ostropestřece a dalších rostlin stimulovat játra, detoxikaci, vylučování metabolitů a regeneraci. Ta se zase pije mimo jídla, čímž výborně doplňuje důležitější Ostropestřecovou směs JK v době trávicího klidu. V případě této směsi doporučuji přikyselit nápoj špetkou práškového vitamínu C. V rekonvalescenci, při slabosti, špatné funkci jater, vyčerpání, večerním stresu nebo depresích lze přidat i lžíci hroznového cukru, v případě horečky i dvě lžíce a trochu vitamínu C.

Ostropestřec je nejen krásná rostlina, ale povedlo se mu najít nejslabší místo naší existence. Dokáže se účinně podílet na naší dlouhověkosti, za což by se hodilo mu na znamení velkých díků postavit něco monumentálního, třeba nadživotní sochu.
Ostropestřec by měl být zvolen za posvátný a chráněn jako kráva inde Indy.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz

Hlásání 100120

Díky konzultacím s onkologickou paní Říhovou a dalším lidem s rakovinou, ozařování a chemoterapií, kteří jsou dlouhodobě závislí na užívání ostropestřecové kaše OO-KH (3xD 1 lžíce s jídlem) jsme udělali suprveliké balení této (nemyslím, že bysme balili paní Říhovou, ale OO-KH) v objemu asi 1500 + něco ve sklenicích 1700 ml, které bude stát 3580 Kčs. To je podle nás suprcena v kategorii: líp už to nejde. Toto balení k dispozici od pondělí 25.1.2010.
Upozorňuji, že OO-KH je možno dále tepelně zpracovávat například do polévek, omáček, kaší, karbanátků, pečiva, pudinků i jen tak přikusovat k pečivu nebo bez pečiva. Obvyklé podávání je s jídly, ale po nějakém čase, když ostropestřecová kaše vyčistí žlučovody, lze brát kaši i mimo jídla a na lačno. Kdyby vás chytil žlučník, tak zapíjet 12K 2 lžičky do 1,5 dcl teplé vody.
Účinek: Detoxikace, čištění žlučovodů a žlučníku, omezení růstu cév do nádorů, částečná eliminace důsledků tvrdého záření, čištění střev od nánosů a zlepšení tuhé konzistence stolice na měkčí a nezácpovou, snížení pocitu únavy psychické i fyzické, snížení projevů absťálů při poplešení se, eliminace přiotrávení čímkoliv, zlepšení pružnosti cév, zlepšení funkce krvinek a čištění krve, zlepšení imunity a výkonnosti, oprava jater a pokožky, úbytek ekzémů, stařeckých skvrn a lupénky, zlepšení bércáků, zlepšení paměti a snížení tlaku.

Některé osoby si dělají vlastní variantu nadrceného semene ostropestřece do nějakého oleje - je to lepší než nic, ale bude chybět inulín a některé další účinné látky, bude přebývat něco ne úplně žádoucích hořčin a alkaloidů.

Účinek: Detoxikace, omezení růstu cév do nádorů, snížení pocitu únavy fyzické, eliminace přiotrávení čímkoliv, čištění krve, oprava jater a pokožky, úbytek ekzémů a lupénky. (k porovnání viz výše)

-----------------------

Další věcí je čaj Emanace, u kterého se výrobce a všichni vědci domnívají, že je proti rakovině jedním z neúčinnějších za pouhých 155,- Kčs 100g. Na chuť je dost dobrý a dá se do něj přidávat tymiánovíá směs TK i Glucamedic, protože se pije mimo jídla. Nemůže se k němu ale brát nic kyselého, ale může jedlá soda pro alkalizaci organizmu. Takže je to podle mne další z alternativ, jak na raka. Jiné zkušenosti s tím nemám, ale pocit z něj mám docela dobrý.

-----------------------
B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz

Ořech

Tím se myslí ořech vlašský, tedy královský. Ořešák dává bylinkářům list, oplodí a nezralé plody – ořechy, které se používají za měkka, kdy ještě skořápku bez problému propíchnete špendlíkem. Zralé, tvrdoskořápkové a lehce sušené ořechy jsou spíše využívány jako potravina. Ovšem až po zbavení se skořápky, jejíž zbytky při nedokonalé separaci bývají v potravě dobrým důvodem k ulomení zubu, máte-li, máte-li...
Jádra ořechů jsou neobyčejně výživná, protože obsahují polovinou své váhy vysýchavý olej, zhruba z půldruhé poloviny poloviny poloviny bílkoviny a zbytek jsou vláknina, třísloviny, juglon a další látky z všesmírové kategorie. To je ta, kde se bere všeho s mírou, protože v nadmíře bude těžko od žaludku, křečno od žlučníku, bolavo od střevníku a řídko od konečníku. Prostě něco jako když se nastěhuje tchýně. V podmíře a skoromíře, venkoncem i všemíře, jsou velmi příjemným chuťovým a slabě vonným korigens v perníku, cukroví, závinech a jiných nezdravých a silně kalorických, leč chutných pokrmech. Dovnitřkoncem-li, ne, protože se při tom nejí. Před tím sice ano, aby vznikla určité euforie z najedení omezující obvyklá a tradiční odmítání majitelkou dovnitř.
Jádra několika ořechů zkrmených jen tak jsou díky složení výborným doplňkem nějaké vaší další stravy, ale jenom doplňkem. Kromě toho jsou také výborným zubolezcem, protože perfektně lezou do zubů, takže je doporučuji jíst v době před čištěním zubů. U lidí, kteří si zuby nečistí, doporučuji jíst jádra ořechů včas, dokud obojí ještě mají.
Ořešák je typickým stromem nádvorním, který poměrně rychle roste, vytváří mohutnou a krásnou korunu a košatí jako o závod. Na podzim shodí množství listí, kterému se na kompostě moc nelíbí, protože obsahuje mnoho tříslovin s fungicidními vlastnostmi, které zabraňují po dlouhý čas jeho biologickému rozpadu. Ani žížalám nechutná.
Ořech je tvrdohlav a velmi nesnáší šlechtitelské zásahy do tvaru koruny zahradníkem. Nicméně je pozoruhodně tolerantní na někoho, komu je bezohledně jedno, co ořešákovi se svými novými zahradnickými nůžkami nešetrně provede. Jinými slovy – váš odborný záměr modelace koruny je schopen nepřežít, ale jste-li mičurinec šílený, tak bojuje o přežití ještě roky po tom, co jste poslední zástřih udělali 5 cm nad zemí. Stále bojuje o povolení ke tvorbě křoví. Nedostane-li ho, udělá na pařezu po mnoho let obvykle trs Hlívy ústřičné, neméně léčivou to dřevokaznou houbu, co se kamarádí s houbosestrami cizojazyčnými, šitaké a lesklokorkou...
Ořechová šťáva z listů i oplodí vaši pokožku rukou na delší čas typicky a spolehlivě nabarví na hnědo. Toho se využívalo i k barvení vlasů, zvláště světlých nebo šedin. Stačí vařit po dobu 10 minut asi 100 g oplodí nebo listů v půllitru vody a po zchlazení vetřít do kštice a nechat zaschnout na vzduchu, aby se mohly třísloviny fixované na bílkovinu vlasu změnit na barevné flobafeny. Podobně se vybarvují i lidičky s pomocí samoopalovacích prostředků, které jsou podle mě mnohem vhodnější než solárka, která září úvéčkem, avšak ořechy jsou od září obvykle ke sběru... ÚVéčka (UV-A jakž takž, UV-B na rudou loupačku, UV-C melanomicky a UV-F3 (fšechny 3) na zrychlenou dehydrataci a degeneraci pokožky) sice stimulují tvorbu vlastního pigmentu, ale jako reakci na vysoce nebezpečné UV záření způsobující mutagenní změny v pokožce. To vám v obvyklé aplikaci ořech neudělá, ba co víc, jeho olej je pln polynenasycených mastných kyselin, které pokožku před škodlivým zářením jako antioxidant s vlastnostmi vitamínu E chrání. Receptů na ořechové hnědnutí je hodně, ale nejlepší barvení je z alkoholického extraktu z oplodí, který se využíval i na moření dřeva.
List se sbírá mladý, bez tuhého řapíku a rychle se suší. Při pomalém nebo tlustovrstvém sušení černá. Černoba (opak běloby) je u listu kompostovacím znamením.
Zelené slupky oplodí se sbírají také dostatečně mladé v době ořechové nevyzrálosti. A také se rychlosuší. Ovšem i správně nasušené oplodí neudrží světlou barvu a je tmavé a houbovité.
Nezralé ořechy se také spotřebují například při výrobě žaludečního likéru zvaného ořechovka. Já si ale raději dělám zeměžlučové kapky, které jsou méně chutné, ale mnohem efektivnější na žlučník, žaludek i okolí. (Pro znalce: správným alternativním řešením je i externí okolí, když potrava nejde ztrávit ani s 12K.)
Ořechovka se vyrábí macerací drcených ořechů po několik týdnů v kvalitní kořalce. Tedy ne, že byste museli drtit ořechy po několik týdnů v jakési hospodské koupeli snů, protože už za jeden den byste jich nadrtili tolik, že pro naložení byste potřebovali cisternu alkoholu. A kdo by se s tím měl po lžíci před jídly potom užívat… Při třech lžících denně to dělá za rok jenom 11 litrů, což by vám mohlo vyjít na 900 let, takže by zbylo i na pozůstalé pozůstalých. Paradoxně by potom asi všichni pili na vaše již dávno zaniklé zdraví, své si při nemírném užívání lektvaru odvážně ničíce.
Tento svíravě hořce chutný (jak pro koho…) nápoj se pil i proti slabosti žaludku, hnisavým procesům ve střevech, k pročištění jater, žaludku a krve, při nechutenství a zánětech v trávení, při slabé krvi a pro zastavení krvácení, včetně nadměrného menstruačního, nebo při nadměrné modřinovitosti.
Hloubavý duch zkušených experimentátorů zjistil, že drcené ořechy se dají vložit i do vína a tomu předají svéráznou trpkou chuť tříslovin a učiní z něj víno léčivé při metabolických, zažívacích a infekčních chorobách.
Nezralé ořechy se používaly po nastrouhání i s oplodím do masťových základů jako mast pro mírné hnědnutí pokožky a pro tlumící efekt na kožní mikroflóru způsobující svrbění, zčervenání nebo plošné výsevy ekzematického charakteru. Pro hnědnutí pokožky a vlasů se využíval i vylisovaný olej nebo čistá šťáva.
Používá se tedy odvar z listí nebo oplodí. Z listí obvykleji, z oplodí účinněji. Příprava je obvykle 1 dosti plná lžička řezané drogy na šálek vody, spařit čtvrt hodiny nebo několik minut povařit.
Odvar se používal na obklady při omrzlinách, na unavené oči, na pohmožděniny, výrony a vykloubeniny, k omývání plísní, nežitů, furunklů a uhrů, na akné, mokvající rány, proleženiny, vředy, záněty kůže, vitiligo – zde ale jen jako barvivo bez specificky léčebného efektu. Také se používal proti pocení nohou, svrabu, vším, lupům, vyrážkám, pásovým oparům, lupénce, vypadávání vlasů a k omývání plesnivých nehtů, k výplachům pochvy při bělotoku a zánětech rodidel.
Vnitřně se pil odvar proti katarům žaludku a střev, při nechutenství a špatné činnosti trávení. Údajně podporuje i růst kostí, také snižování cukru v krvi a čištění krve. Dětem se dával namísto rybího tuku proti křivici a též jako posilující prostředek při malátnosti a zesláblosti. Vhodný byl i jako kloktadlo při angínách, zánětu dásní a bolavých zubech, při problémech s nosohltanem. Zevně se používal na zlomeniny kostí a na opuchlé uzliny.
Účinné látky třísloviny, kterých je v oplodí 3x tolik než v listech, se údajně pevně váží i s toxickými těžkými kovy v potravě a odvádějí je se stolicí ven.
Obklady z čerstvých listů zahánějí hmyz, proto ho doporučuji vysazovat v blízkosti mostů pro potřebu bezdomovců a podmostních lidiček.
Ta mohutná všestrannost použití dávala ořešáku značnou prioritu na dvorech a dvorcích, také pro jeho přirozeně krásný košatý vzrůst a zvláště bylo ceněno omezení obtěžování hmyzem na lavičce pod ním. Ořešák totiž hmyz pro své opylování nepotřebuje, tak ho raději v sebeobraně odpuzuje.
Naši předci si ořešáku cenili mnohem více než my dnes. Nejspíše to bude tím, že nyní jsou k dispozici výrazně účinnější léčiva a televize na lavičce pod ořešákem by asi rušila sousedy.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz

Na kávomlýnku namletá sušená hlíva ústřičná (100 g 150 Kč) je značným konkurentem Glucamedicu, protože jsem si to vyzkoušel lžičku v dětské výživě, v bílém jogurtu, v polévce, v omáčce, v chlebě, v perníku, v bramborobé kaši a všude to bylo docela dobré. To jsem tedy nečekal. Takže doporučuji v chřipkovém prostředí alespoň 2 lžičky na den.

Úplně stejně jsem to udělal s lesklokorkou (Ganoderma lucidum 100 g 290 Kč) za účelem snížení únavového pocitu, když jsem jako přejetý parním válcem s virózou a do ničeho se mi nechce. Pocit byl jen chuťově poněkud dřevěnější, ale snesitelně.
Poznamenávám, že nyní je v CZ v běhu MLM akce na kombinaci této houby s kávou za sice poněkud nekřesťanský peníz, ale s výbornou rétorikou reklamy. Řekl bych, že kombinace lesklokorky a kofeinu je obchodně velmi šťastná, protože kofein zlepší její subjektivní vnímání. Účinek lesklokorky se totiž zcela nenápadně a přehlédnutelně dostavuje až při dlouhodobém užívání.

B.Nový

Měsíček-květy

A také hlásím, že oranžové okvětní lístky měsíčku se dají baštit pro posílení imunity, lymfy, vyčištění jater, zpomalení stárnutí, proti tvorbě cyst a myomů, proti všem typům rakovin a zvláště v trávení, proti vředům v žaludku a dvanáctníku, pro čištění žlučovodů a žlučníku.

Jsou velmi chutné a je dobré jich sníst nejméně z deseti květů za den. Lépe 3xD 10-20 květů. Tím myslím ožírat značné množství kvítí. Oklepejte si brouky a housenky, jinak to bude i s proteiny.

Podobně lze baštit i květy slézu maurského proti kašli a při zánětech v krku nebo v trávení.

Dědek kořenář
B. Nový

Skoro vše o hlívě ústřičné naleznete na:

http://www.i-hlivaustricna.cz/

http://www.volny.cz/myceliumwolf/hliva.htm

http://www.nahuby.sk/diskusia.php?paren ... _id=470051

Jak připravit a užívat houby k samoléčbě:
(pomletí na prášek,tinktury,naložení do vína atd...: )

Kometa — stř říj 06, 2010 2:58 pm

Jarda píše:

Jedlé houby jsou opravdovým zázrakem přírody a vzhledem k velké soupeřivosti jednotlivých druhů se tyto vlastnosti opravdu dají dobře využívat u léčby rakoviny.

Uvažuju, že bych si doma pěstovala hlívu ústřičnou - budu mít jistotu, že to neni ničím stříkané a je to taky mnohem levnější. Ale asi všechny plodnice dozrají naráz, proto bych se chtěla zeptat - jak jí skladovat? Nesníží se její léčiví účinky zamražením? Půjde pak bez tepelné úpravy jen rozmrazit a nakrájet do salátu?

Jarda — stř říj 06, 2010 9:14 pm

Kometa píše:

Uvažuju, že bych si doma pěstovala hlívu ústřičnou - budu mít jistotu, že to neni ničím stříkané a je to taky mnohem levnější. Ale asi všechny plodnice dozrají naráz, proto bych se chtěla zeptat - jak jí skladovat? Nesníží se její léčiví účinky zamražením? Půjde pak bez tepelné úpravy jen rozmrazit a nakrájet do salátu?

muflon — pon říj 11, 2010 9:27 pm

Čaj(mletý) je častým přídavkem v různých v potravních doplňcích...

Adaptogenní účinky má zelený čaj (podle nových poznatků do
jisté míry i žlutý nebo černý - obsažené alkaloidy ovšem nejsou tak
neškodné, jak se většina konzumentů čaje domnívá...
http://www.darius.cz/archeus/LU_adapto.html

muflon — pon říj 11, 2010 9:29 pm

http://www.darius.cz/archeus/LU_adapto.html
Švédské kapky (tinktura) obsahují aloe, myrhu, šafrán, list
senny, kafr, kořen reveňe, oddenek zázvoru, manu, theriak, kořen
pupavy, kořen anděliky
Obsažený theriak může mít různé složení. Tyto léky (driáky) měly
ve středověku samy o sobě pověst zázračného všeléku a z dnešního
hlediska bymohly mít (a údajně mají) některé indikace adaptogenu.
Nejznámější byl theriak benátský, což byl původně lék proti hadímu
uštknutí. Obsahoval v medu kořen baldriánu, mořskou cibuli,
zázvorový oddenek, kůru skořice, myrhu a plod kardamomu. Také
například anýz byl ve středověku součástí různých theriaků
a i samotný byl považován téměř za všelék.

muflon — pon říj 11, 2010 9:36 pm

http://www.darius.cz/archeus/LU_adapto.html
(na daném odkaze je mnohem víc informací než zde cituji...)

Nejznámějšími adaptogeny,
o nichž již u nás existují běžně
dostupné informace, které se i u nás již většinou úspěšně pěstují
a výrobky z nichž se většinou dají koupit, jsou tyto:

- rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, "zlatý kořen", "růžový kořen"),
- žen šen(všehoj azijský),
- eleuterokokus ostnitý ("čertův kořen",Eleutherococcus senticosus, "sibiřský ženšen"),
- klanopraška čínská (schizandra čínská, magnolka čínská, Schizandra chinensis Turcz.),
- guarana(Paullinia cupana),
- aralka mandžuská (s. prodara mandžuská, Aralia mandshurica R. et M.),
- leuzea šustivá (parcha saflorová, parcha světlicová, maralí kořen, leuzea saflorová (Rhaponticum carthamoides /Wildd./Iljin),
- naduť madagaskarská (kalancha,kalanchoe, Bryophyllum daigremontianum),
- rudbekie nachová (třapatka purpurová, třapatka nachová, Echinacea purpurea),
- třapatka úzkolistá (Rudbeckia angustifolia)-pozn:má být o dost účinnější než purpurea!!),
- aloe (Aloe ferox Mill., Aloe plicatilis, Aloe vera, u nás běžně pěstovaná aloe stromovitá - Aloe
arborescens Mill. a další),
- Rehmania glutinosa,
- Pachyma hoelen,
- sarzaparilový kořen z druhů rodu Smilax,
- dřevo z guajakového stromu,
- šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis Georgi).

Zcela zvláštní adaptogenní a ochranný účinek mají například
bakterie mléčného kvašení zejména svým účinkem na sliznice.

Ve květech, jako rozmnožovacích orgánech rostlin, je údajně také
nejvíce koncentrována tzv. bioenergie, která podle předpokládaných
vlastností může přispět velkou měrou k adaptogennímu účinku
rostlinných drog, zejména není-li její obsah snížen nevhodným
zacházením s drogou. (Údajně dlouhé omývání, dlouhodobé skladování
drog - např. delší než jeden rok, teploty nad 50 stupňů C, zbytečně
dlouhé vaření, ultrafialové záření, var bez přítomnosti malého
množství tuku nebo oleje, styk s kovem (železo, nikl, zinek, méně
škodí ušlechtilá ocel, nezkorodovaná měď a drahé kovy) aj. její
obsah snižují. Bioenergie údajně může přejít do výluhu, kde se po
určitou dobu zachovává, zejména v přítomnosti malého množství
kapalného tuku lehčího než voda.)
Biologicky aktivní jsou mnohdy také látky obsažené v houbách
a vedle antibiotického, protialergického,
hypoglykemického nebo dokonce kancerostatického působení mají
mnohdy i celkový pozitivní vliv metabolismus, imunitu a na
schopnost adaptace organismu.

Schopnost adaptace a odolnosti lidského organismu vůči vnějším
i vnitřním změnám je dána mnoha faktory, z nichž nejvýznamější jsou
především stav psychiky a nervové soustavy, stav jater, ledvin,
žlučníku, žaludku, střev a slinivky, dále stav lymfatického
systému, stav žláz z vnitřní sekrecí a stav orgánového, tělesného
a buněčného metabolismu. (Zejména úloha jater a psychiky při celé
řadě imunitních a adaptačních procesů je současnou oficiální vědou
- při srovnání s postupy alternativní medicíny - patrně
nedoceněna.)

Z jiného pohledu je možné hovořit o vyrovnání energetické
rovnováhy organismu. K termínu energetická rovnováha řadí
alternativní a východní přírodní medicína některé málo známé
projevy životních sil a energií, jejichž fyzikální nositel
(částice) většinou není znám, zejména tzv. bioenergii (čchi, prána)
a duchovní energie aj., a nejen že uznává pomocnou hodnotu pojmů
abstrahovaných v souvislosti s tímto pohledem na rovnováhu
organismu (energie, čakry, dráhy, centra, body, tok, blok, prázdná
- plná aj.), pojmů, které pomáhají názorně chápat vzájemnou
příčinnost a souvislost všech procesů v organismu a mezi ním
a vnějším prostředím, ale odkazuje i na reálný obsah těchto pojmů
a abstrahovaných vztahů.
Tento pohled umožňuje také lépe chápat
opodstatněnost komplexní léčby a prevence a léčby pomocí
adaptogenů. Praxe ukazuje, že není možno vystačit s dosavadními
oficiálními energetickými modely organismu, ale že bude třeba
doplnit pojmy nervová a buněčná. Proto také jsou často jako
adaptogeny označovány drogy, které svým působením ovlivňují stav
relativně malého počtu těchto složek adaptačních systémů. Ale
protože jednotlivé hlavní podsystémy vnitřní rovnováhy jsou samy
o sobě pro tuto rovnováhu a schopnost adaptace velmi významné
a navíc často mezi sebou těsně spojené, je také mnoho drog a typů
látek, které mohou adaptabilitu a odolnost organismu podstatně
ovlivnit, a to i skrze relativně malý okruh působení.Dá se
předpokládat, že adaptogeny zlepšují komplexní energetickou bilanci
buněk, tkání, orgánů a celého organizmu.

Pod pojmem bioenergie
musíme rozlišit tři možné významy. Bioenergie je:
1) Komplexní energetická bilance buněk, tkání, orgánů a celého
organizmu včetně méně známých a neznámých složek
2) Některé z měně známých a neznámých složek energetické bilance
3) Jedna neznámá, avšak základní energie, jejíž nedostatek, resp.
nevhodná kvalita (strukturální poruchy či nevhodnost) podstatným
způsobem ovlivňuje zdravotní stav a celkovou energetickou bilanci
buněk, tkání, orgánů a celého organizmu.
Pokud jde o jednu energii, může nabývat dvouzákladních kvalit:
- biomagnetickou (léčení tělesným magnetismem, dotace energie bez
specifického účinku)
- energoinformační (dotace energií nesoucí specifickou léčebnou
informaci)
V praxi však asi není biomagnetického účinku bez
energoinformačního. Biotronické ovlivnění je patrně vždy širší.
Energo-informační působení vystupuje do popředí např. při
homeopatické léčbě.

Petr 2 — ned říj 17, 2010 9:07 am

Zkusil bych popremyslet o kastanu. Je lehce dostupny, levny a tudiz je dost pravdepodobne ze veda o nem nebude jen tak kvuli zisku basnit:

Prokázané účinky
Aktivní látky, získávané z kaštanu (HCSE), zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti (CVI) a při léčbě křehkých vlásečnic. Nové studie jednoznačně prokázaly účinnost jako žilního tonika. Aesculin obsažený v kůře jírovce snižuje propustnost vlásečnic a zvyšuje jejich odolnost. Těchto účinků se využívá k léčbě křečových žil. Velmi účinný je rovněž na hemoroidy. Klinické studie prokazují účinnost na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách. Rovněž tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby a artritidy. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jako tonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu. Komise E doporučuje kaštan k léčbě křečových žil.

Použití
• Na křečové žíly
• Zpevňuje žilní stěnu a upravuje tonus cév při chronické žilní nedostatečnosti
• Na hemoroidy
• Na křeče a tzv. těžké nohy
• Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin
• Na bolavé klouby

muflon — ned říj 17, 2010 9:56 pm

PUSKVOREC

- celkově posilující prostředek nervovou soustavu.!!(hlavne KOUPELE, ale lze i vnitrne!)
-stimulační a euforizující účinky, ve vetších dávkách má halucinogenní vlastnosti
- při nespavosti, neurózách, poruchách paměti
- při nerůznějších žaludečních potížích, podporuje látkovou výměnu, tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Uplatní se proto např. při infekčních průjmech, při nadýmání, při nechutenství apod. Vedle toho puškvorec i mírně uklidňuje (např. při neurózách) a působí antidepresivně, tlumí astmatické záchvaty, celkově zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii ...), v některých případech působí i výrazně protialergicky.

http://www.vegetalismus.cz/puskvorec-ob ... -2-33.html
Acorus calamus
puškvorec, sladký rákos, včelí rostlina, šišvorec

V Indii a Číně je puškvorec obecný používán jako lék nejméně 2 000 let.
Na britských ostrovech v době krize třicátých let puškvorec často žvýkali lidé, kteří neměli na tabák. Kríové ze severozápadní Kanady žvýkají oddenky nebo stvoly, za dosažením účinku podobného účinku LSD.

Kořen je aromatický a v malém množství (do dvou palců) je stimulující a euforizující. Puškvorec je i v našich krajích cennou léčivou rostlinou, používanou při nejrůznějších žaludečních a střevních potížích. Povzbuzuje totiž vylučování trávicích šťáv a podporuje látkovou výměnu, ovlivňuje křečové stahy při nadýmání a průjmech. Má také mírně močopudný účinek. Puškvorci se připisují příznivé účinky na tvorbu krve a lepší činnost žláz, takže je považován za celkově posilující prostředek včetně stimulu sexuálního apetitu.
Ve vysokém množství vyvolává středně silné halucinace.
Zevně se používá k obkladům na špatně hojící se rány a jako přísada do koupelí posilujících nervovou soustavu.
V lidovém léčitelství se kořen puškvorce aplikoval při nespavosti, depresích, neurózách, při zvyšené teplotě i epilepsii.
Puškvorcová silice se využívá k aromatizování ústních vod, zubní past, žvýkaček apod. Přidává se i do lihovin např. do žaludečníh likéru.

Tradiční užití:
kousky puškvorce se žvýkají, nebo se podávají rozemleté na prášek v dávkování 2,5 - 9 g. Také lze připravit nálev, kdy se 2 čajové lžičky kořene zalijí 250 ml vroucí vody a nechají 15 minut luhovat - nápoj se upíjí po doušcích.

Jarda — ned říj 17, 2010 10:08 pm

muflon píše:

PUSKVOREC

- celkově posilující prostředek nervovou soustavu.!!(hlavne KOUPELE, ale lze i vnitrne!)
-stimulační a euforizující účinky, ve vetších dávkách má halucinogenní vlastnosti
- při nespavosti, neurózách, poruchách paměti
- při nerůznějších žaludečních potížích, podporuje látkovou výměnu, tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Uplatní se proto např. při infekčních průjmech, při nadýmání, při nechutenství apod. Vedle toho puškvorec i mírně uklidňuje (např. při neurózách) a působí antidepresivně, tlumí astmatické záchvaty, celkově zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii ...), v některých případech působí i výrazně protialergicky.

http://www.vegetalismus.cz/puskvorec-ob ... -2-33.html
Acorus calamus
puškvorec, sladký rákos, včelí rostlina, šišvorec

V Indii a Číně je puškvorec obecný používán jako lék nejméně 2 000 let.
Na britských ostrovech v době krize třicátých let puškvorec často žvýkali lidé, kteří neměli na tabák. Kríové ze severozápadní Kanady žvýkají oddenky nebo stvoly, za dosažením účinku podobného účinku LSD.

Kořen je aromatický a v malém množství (do dvou palců) je stimulující a euforizující. Puškvorec je i v našich krajích cennou léčivou rostlinou, používanou při nejrůznějších žaludečních a střevních potížích. Povzbuzuje totiž vylučování trávicích šťáv a podporuje látkovou výměnu, ovlivňuje křečové stahy při nadýmání a průjmech. Má také mírně močopudný účinek. Puškvorci se připisují příznivé účinky na tvorbu krve a lepší činnost žláz, takže je považován za celkově posilující prostředek včetně stimulu sexuálního apetitu.
Ve vysokém množství vyvolává středně silné halucinace.
Zevně se používá k obkladům na špatně hojící se rány a jako přísada do koupelí posilujících nervovou soustavu.
V lidovém léčitelství se kořen puškvorce aplikoval při nespavosti, depresích, neurózách, při zvyšené teplotě i epilepsii.
Puškvorcová silice se využívá k aromatizování ústních vod, zubní past, žvýkaček apod. Přidává se i do lihovin např. do žaludečníh likéru.

Tradiční užití:
kousky puškvorce se žvýkají, nebo se podávají rozemleté na prášek v dávkování 2,5 - 9 g. Také lze připravit nálev, kdy se 2 čajové lžičky kořene zalijí 250 ml vroucí vody a nechají 15 minut luhovat - nápoj se upíjí po doušcích.

Ten se dá užívat jako prášek, ale je dost jedovatý, čili velice opatrně.

Petr 2 — pon říj 18, 2010 2:27 pm

muflon píše:

PUSKVOREC

- celkově posilující prostředek nervovou soustavu.!!(hlavne KOUPELE, ale lze i vnitrne!)
-stimulační a euforizující účinky, ve vetších dávkách má halucinogenní vlastnosti
- při nespavosti, neurózách, poruchách paměti
- při nerůznějších žaludečních potížích, podporuje látkovou výměnu, tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Uplatní se proto např. při infekčních průjmech, při nadýmání, při nechutenství apod. Vedle toho puškvorec i mírně uklidňuje (např. při neurózách) a působí antidepresivně, tlumí astmatické záchvaty, celkově zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii ...), v některých případech působí i výrazně protialergicky.

http://www.vegetalismus.cz/puskvorec-ob ... -2-33.html
Acorus calamus
puškvorec, sladký rákos, včelí rostlina, šišvorec

V Indii a Číně je puškvorec obecný používán jako lék nejméně 2 000 let.
Na britských ostrovech v době krize třicátých let puškvorec často žvýkali lidé, kteří neměli na tabák. Kríové ze severozápadní Kanady žvýkají oddenky nebo stvoly, za dosažením účinku podobného účinku LSD.

Kořen je aromatický a v malém množství (do dvou palců) je stimulující a euforizující. Puškvorec je i v našich krajích cennou léčivou rostlinou, používanou při nejrůznějších žaludečních a střevních potížích. Povzbuzuje totiž vylučování trávicích šťáv a podporuje látkovou výměnu, ovlivňuje křečové stahy při nadýmání a průjmech. Má také mírně močopudný účinek. Puškvorci se připisují příznivé účinky na tvorbu krve a lepší činnost žláz, takže je považován za celkově posilující prostředek včetně stimulu sexuálního apetitu.
Ve vysokém množství vyvolává středně silné halucinace.
Zevně se používá k obkladům na špatně hojící se rány a jako přísada do koupelí posilujících nervovou soustavu.
V lidovém léčitelství se kořen puškvorce aplikoval při nespavosti, depresích, neurózách, při zvyšené teplotě i epilepsii.
Puškvorcová silice se využívá k aromatizování ústních vod, zubní past, žvýkaček apod. Přidává se i do lihovin např. do žaludečníh likéru.

Tradiční užití:
kousky puškvorce se žvýkají, nebo se podávají rozemleté na prášek v dávkování 2,5 - 9 g. Také lze připravit nálev, kdy se 2 čajové lžičky kořene zalijí 250 ml vroucí vody a nechají 15 minut luhovat - nápoj se upíjí po doušcích.

Jeden cas sem puskvorcovy macerat a caj pil (bohuzel uz nevim kolik presne sem toho pripravoval), je to docela chutny. Trochu to pripomina chut piva.

Host — pon říj 18, 2010 8:22 pm

Host píše:

Sybilla píše:

Na počudovanie ju čerstvú predáva Tesco, teda vyzerá ako pravá. Neviem to v rýchlosti nájsť, ale čítala som, že ju treba tepelne spracovať, pretože obsahuje nejaký toxín, ktorý sa likviduje varom.

Já ti nevím, ale podle mě syrová by jedlá být měla, ikdyž jsem na zahraničních webech narazil na upozornění, že zvláště u dětí se může objevit alergická reakce a vyrážka (otázkou je, jestli to není příznak detoxu). Tady je naopak výcuc ze studie japončíků:
Výzkumné týmy S. Suzukiho a Oshimy zjistily, že syrová shiitake užívaná v pravidelných denních dávkách po dobu jednoho týdne sníží krevní serum cholesterol o 12%.

Tak jsem dostal do ruky sušenou kde je návod na přípravu: "Důkladně omyjeme, hodinu máčet ve studené vodě, 10 minut nechat přejít varem při teplotě 90°C". Ta poslední fáze zní trochu destruktivně... Jak to připravujete?

Sybilla — pon říj 18, 2010 9:45 pm

Host píše:

Tak jsem dostal do ruky sušenou kde je návod na přípravu: "Důkladně omyjeme, hodinu máčet ve studené vodě, 10 minut nechat přejít varem při teplotě 90°C". Ta poslední fáze zní trochu destruktivně... Jak to připravujete?

Tepelnej úprave väčšiny potravín sa vyhýbam pokiaľ je to možné, ale huby (okrem hlivy ústričnej kvôli betaglukánom) tepelne vždy spracujem, podľa dobrých zvykov mnohých generácií mojich poľovníckych predkov. Šitake robím tak, ako píšu kuchárske knihy z japonskými receptami, sušené namočím a varím cca tých 10 min. ako aj sám píšeš, že je uvedené v návode a surové iba nechám prejsť varom, keď si robím občas miso polievku. Všetky ázijské spôsoby prípravy jedál sú rýchle a varí sa to iba krátko.

muflon — pon říj 25, 2010 10:53 am

Pampeliška

Pampeliška je náš oblíbený plevel na zahrádkách, jehož nádherně žlutá barva květů přivádí do vytržení ženy, děti, zahradníky, králíky a včely.

Ženy se polaskají estetickým pohledem na žlutou louku a zasněně se zamyslí nad tím, kam si založily recept na pampeliškový med a jestli mají vhodné citové a tvořivé rozpoložení i časovou kapacitu ho uvařit. A protože ženy jsou v kuchtění většinou muži činu, rády recepty tvořivě zkoušejí. Rozvaří v silném cukerném roztoku žlutá kvítka na hnědý silně ublemptaný humus zvláštní barvy i chuti a s vemlouvavým nadšením hovoří o jeho obecných zdravotních výhodách při pokusech ho vnutit bližním. Samy si většinou moc nevěří, ale když už to dalo tolik práce, tak to přece nevyhodíme! Ostatně hlad, víra v oběd a něžné násilí donutí experimentálního bližního k ochutnávce a zamilovaného možná i k pochvale.

Děti nad výskytem pampelišky na domácím drnu zajásají a s nadšenou aktivitou zkoušejí všechno otrhat, zdupat, zválet a nakonec vyzkoušejí, že plést věnečky je složitá a bezohledně trpělivá práce se žalostným výsledkem a odcházejí z orvaného trávníku s poházenými zbytky hraček, věnečků, pampelišek, jídla, nápojových obalů a použitých věcí ještě nadšeněji k televizi. Modernější mladistvý se nezdržuje a hned po vteřinovém záblesku estetiky odešle kamarádům SMSku, že by tady mohlo být perfektní mejdlo, protože tu je tráva. Což mu zajistí hojnou účast. (pozn. překladatele: tráva je sleng pro konopí)

Majitel trávníku si rve několik zbývajících vlasů.

Zahradník se moudře zadumá, pohlédne do brejle a do tabulky dávkování selektivního herbicidu.

Králíci jsou většinou toho názoru, že se jedná o vynikající žrádlo. To vám potvrdí každý chovatel a za mlíčňáky někdy zaplatí i životem, jak se občas dozvídáme z černé kroniky, kdy je sbíral v kolejišti, ve výběhu pro býky, na střelnici nebo na soukromém pozemku konfliktního souseda. Králík za to zaplatí životem vždycky.

Včely za nadšeného bzukotu lezou po květech, až jsou celé zažlucené pylem, tlusťoučké a spokojené. Ovšem podle některých pozorování většinu času jenom vrtí zadkem a pumpují do úlu med, až když jsou květním nektarem přecpané.

Bylinkář ví, že pampelišek je veliké množství variant od deseticentimetrových po metrové (největší exempláře jsem viděl u příležitosti jedné své přednášky na neudržovaném dvoře pohostinství v místě, kam se chodili pánové nadýchat čerstvého vzduchu... a hlavně se vymočit), od chlupatých po lysé (list pampelišky!), od dávivě hořkých (malé a neduživé druhy) po lahodné až salátové (velkolisté, rychlerostlé). Větší jsou většinou chutnější (hlídejte si lokalitu...). V odborných knihách naleznete, že se sbírá list, kořen, potrubí vedoucí ke květu s obsahem bílého mléka, tedy šťopka a lidově vzácněji květ. To si naleznete dle potřeby, ale je to v nich napsáno tak nějak vysušeně a bez života.

Podle mne pampeliška jemným způsobem stimuluje tvorbu trávicích šťáv žaludku, slinivky i střeva a podporuje tvorbou zředěné žluči čištění jater, žlučníku a žlučovodů, detoxikaci organizmu po lékové terapii i jiných jedech. Snižuje pocit hladu a uvolňuje křeče v zažívání, bolesti slinivky a zvláště žlučníku.

Jedna moje přítelkyně, výborná kuchařka (která svému umění dělá reklamu i vzezřením), ukrutně ráda bramboráky. Ovšem vždycky ji potom chytnul žlučník... Doporučil jsem jí chodit si bramboráky vychutnat na zahradu a zajíst čerstvým listem pampelišky - osvědčilo se. Nakonec ale žlučník stejně nevydržel dietní záliby a výživové sliby a nechal se vyřezat.

Každému, kdo má zanesené žlučovody i žlučník, doporučuji 3x denně sníst dva listy pampelišky běžné velikosti. Jako bonus obdržíte čištění i tenkých žlučových cest v játrech, jaterních žlučovodů. Při přechodu z jídel chutných na zdravé se po roce vyčistí játra, žlučovody i většina bahna a kaménků ze žlučníku bez jakýchkoliv potíží. Jediná potíž je v šatstvu, které vám potom bude v pase asi poněkud plandat. Já bych doporučil s jídly i ostropestřecový olej (OO nebo OO-KH) a ostropestřecovou směs (JK).

V zimě si namísto listu berte kousek čerstvé bílé dužiny pampeliškového kořene (v létě je lepší list). Je vhodné si na zimu zařídit krecht, což je takové podzemní jakoby sklepeníčko na zahradě určené pro skladování mrkve, petržele, celeru a pampelišky v pískovém zásypu.

Nevzpomínám si, že bych v nějakém supermarketu viděl v nabídce kořen pampelišky (a kdyby, tak by asi byla stejně dovozová, neosobní, přešlechtěná a extra drahá). Viděl jsem tam ale čekankové puky. To není touch od hokejisty, ale šlechtěná čekanka vyrostlá ve tmě s vyšší křehkostí a nižší hořkostí, které má poněkud salátové vlastnosti i vlastnosti listu pampelišky a proto tyto puky vřele doporučuji. Jsou bílé, šmrncnuté zelenou, křehké a na chuť výborné. Když to spletete, je puk touch černý válcovitý, chutná po gumě a tvrdý, že si v něm můžete zlomit zub.

Zajímavý toust vznikne, když si natrháte mladé lístky kopřivy, zabalíte do listu pampelišky a sníte jen tak. Když to uděláte obráceně, bude vás pálit celá hubústa. Je to vynikající proti hladu i žízni. Dodávka enzymů, chlorofylu, vlákniny atd. je k nezaplacení, avšak ministr zdravotnictví varuje nejen před kouřením, ale i před hygienickými riziky. Já bych řekl, že máte používat mozek; tedy, kdo má... Ostatní nechť se drží předpisů.

Pampeliška s kopřivou v této čerstvé podobě se chovají velice tonizačně a vyloženě dodávají energii a možná lépe než exotický ženšen, eleuterokok, goji nebo schizandra. Myslím, že vývozem našich nedoceněných plevelů do Ameriky a Číny bychom mohli korigovat dodávky tamních běžných bylin a plevelů sem s barnumskou reklamou k vymývání mozků za drahé peníze.

Český ženšenový čaj vyrobíte ze směsi 2-3 dílů listů kopřivy a jednoho dílu listů pampelišky. Do vroucí vody vhodíte hrst čerstvých omytých listů a přivedete znovu k varu, odstavíte na 20-30 minut pod pokličkou, scedíte, zchladíte a pijete dle potřeby. Nedopitek za několik hodin vylijete do květináčů domácích květin, kterým to udělá také dobře. Máte-li pocit, že je na vás čaj moc silný, lze ho zředit dobrou nechlorovanou, nebublinkovou, měkkou vodou.

Budete-li chtít čaj podobných vlastností i v zimě, vezměte stejným dílem sušené listy pampelišky, kopřivy, břízy a řepíku. Spařte asi lžíci řezané směsi čtvrt hodiny ve čtvrtlitru a můžete pít do krásy a zdraví jako velmi univerzální čaj 2-4x za den kdykoliv.

Sušený kořen pampelišky přidávejte do směsí podporujících trávicí pochody, žaludek, dvanáctník, játra, žlučník, slinivku, tenké střevo, a do směsí uklidňujících tamní křeče a bolesti. Také do krevčistících směsí a při cukrovce. Ze samotného pampeliškového kořene lze pít čaj také, ale do týdne asi změníte názor.

Používání pampeliškového medu má kupodivu pozitivní vliv nejen na játra, ale přes ně na některé alergie respirační, někdy také zažívací nebo kožní. Nelze to sice slíbit, ale 2-3x denně 2 malé lžičky medu z pampelišky přes celou zimu odnaučily již dost dětí pylové i jiné alergii. Na konci výroby pampeliškového medu doporučuji na 1 kilogram produktu přimíchat 1-2 lžíce práškového vitamínu C (2-5%).

Budete-li si občas zpestřovat jídelníček špenátem z listu pampelišky, kopřivy atd., vybírejte pampelišku podle chuti. Prostě vám musí chutnat. Pampelišky s těžkými životními podmínkami nejsou většinou dobré a chuťově vše kazí. Pěstujte si na záhonku pampelišky salátovky. Sám jsem těmito listy uvítal delegaci léčitelů z Itálie před patnácti lety, když jsem byl předváděn jako místní folklórní rarita, cvičená opice nebo kulturní zřícenina. Pampelišková svačina je po všech stránkách uspokojila – předvedl jsem se jako přiměřený ekonomicky nezajímavý tuctový exot a neškodný blázen. A mám klid.

Z toho plyne poučení – nabízejte svým návštěvám jako osvěžující svačinku čerstvé listy pampelišky a k pití pampeliškokopřivový čaj a lidé jiné společenské kategorie nebo blbci u vás byli naposledy.

Ještě je jedno důležité uplatnění čerstvého listu pampelišky. A to při hladovkách. Protože při hladovění tělo potřebuje pro pohyb střev cosi do nich, ale také jsou zapotřebí enzymy, chlorofyl a hlavně kyselina listová. Takže ve chvíli ataku hladu se list pampelišky svými jemnými hořčinami podílí na jeho tlumení. A to není k zahození. On je hlad prevít a když vám ovládne mysl, jde vaše důstojnost stranou i se všemi předsevzetími. Když ne, jdou pryč vaše svaly a jejich bílkoviny, ze kterých se tvoří vaše výživa po dobu hladovění. První týden mizí bílkoviny z otoků, druhý týden jedete na rezervy z jater a tkání, třetí týden vám organizmus žere staré, nedokrvené, nefunkční, balastní a nepoužívané buňky. Ale teprve od čtvrtého týdne k těm předchozím začne přikusovat ty zmutované. To je docela dost dlouho, ale dá se to s přiměřenou sebekázní vydržet, zvláště, máte-li dostatečnou nadváhu a motivaci (například hladovka pole Breusse). Také jsem si to několikrát zkusil. Doporučuji každých 5 let nejpozději. Později i dříve. Nejpozději zavčas.

Z toho je na první pohled vidět, že pampeliška je kytka plná zvratů a protiúhlých úhlů pohledů.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz, v.090410

muflon — pon říj 25, 2010 11:03 am

http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... -p150.html
(Ing. Jiří Bajer: Rostliny pro život
Zajímavá publikace o málo známých léčivkách.)

http://knihy.abz.cz/prodej/lecive-rostliny-1-dil
( Léčivé rostliny 1 díl -- Část 1/Čechy a Morava
Autor: » Valdemar Grešík
jejich vlastnosti, účinky a použití. Část 1, Čechy a Morava)

Pavel Veselý — úte říj 26, 2010 11:48 am

Zdravim!
zajímalo by mne jaké dávky čerstvé hlívy a sušeného oregana by byly ekvivalentem k potravinovým doblňkům obsahujícím betaglukany(hlíva) a oreganový olej.Stačí třeba denně 100g hlívy a polivková lžíce oregana?Toto jsem kvasince ještě nedopřál tak ji chci trochu poškádlit

Jarda — úte říj 26, 2010 7:56 pm

Pavel Veselý píše:

Zdravim!
zajímalo by mne jaké dávky čerstvé hlívy a sušeného oregana by byly ekvivalentem k potravinovým doblňkům obsahujícím betaglukany(hlíva) a oreganový olej.Stačí třeba denně 100g hlívy a polivková lžíce oregana?Toto jsem kvasince ještě nedopřál tak ji chci trochu poškádlit

Hlívu jsem v uvedených objemech konzumoval, tedy vím, že s tím není problém, ale polévková lžíce sušeného organa, no nevím. Také jsem ho zkoušel jíst, ale to je velice tvrdý oříšek, ty klacky v koření obsažené se vám prakticky stále snaží zlikvidovat zuby. Nevidím tedy problém v tom objemu, ale zdá se mě to problematické technicky, ovšem možná by se to dalo rozmixovat, napěchovat do tobolek a takto bez rizika spolknout. Jinak je to dobrý nápad a kvasince to určitě moc dobře nedělá.

muflon — pon lis 01, 2010 9:08 pm

Vztahy mezi orgány a bylinami dle dědka kořenáře:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/o-zdr ... inami.html

muflon — pát lis 05, 2010 9:41 pm

BEFUNGIN - ČAGA
http://www.zdraviprirody.cz/zdravipriro ... UNGIN-CAGA

Jedná se o extrakt z Rezavce Šikmého, lidově nazývaného čaga, latinsky Innonotus Obliquus. Tento choroš roste nejčastěji na břízách, u nás poměrně vzácně, ale hojný je na Sibiři.

Už při pouhém pohledu na něj je patrná podobnost s novotvarem a ta předznamenává i jeho použití. Čaga se v Rusku úspěšně používá při léčbě nádorových onemocnění, především v zažívacím traktu, ale i dalšich. Pokud se extrakty z Čagy užívají tzv. preventivně, posilují se membrány buněk, které jsou pak mnohem odolnější a riziko vzniku nádoru je nižší.

Rezavec Šikmý obsahuje mnoho biologicky aktivních látek jako polysacharidy, kyselinu čagovou, organické kyseliny, steroidy, melanin, z prvků mangan, kobalt a další.

Složení: vodný extrakt Rezavce Šikmého stabilizovaný lihem

Použití: Befungin velmi příznivě působí na obranyschopnost organismu, je vhodný při potížích v oblasti žaludku, střev, jater a slinivky, při žaludečních a dvanácterníkových vředech, při astmatu a alergiích, usazeninách na plících, snižuje krevní tlak, příznivě působí na kvalitu kůže, má antioxidační a imunomodulační efekt.

Dávkování: připravíme si roztok rozmícháním 3 lžiček Befunginu ve 150 ml převařené vlažné vody a z tohoto roztoku užíváme 1 polévkovou lžíci 2 -3x denně 30 minut před jídlem po dobu 3 - 5 měsíců.

muflon — sob lis 06, 2010 11:08 am

http://www.fytokomplexy.cz/herbar/Chanca-piedra.html

Chanca piedra
(Smuteň hořká)

...se používá při ledvinových a žlučníkových onemocněních jako spasmolytikum a při léčbě ledvinových a žlučníkových kaménků. Dále se používá droga jako podpůrná léčba u diabetu druhého typu a u hypertenzních stavů. V poslední době se droga používá pro své antihepatotoxické účiky jako podpůrná léčba u hepatitidy typu B. Dále se používá jako stomachikum u dyspeptických potíží. Zevně se droga požívá jako kloktadlo u zánětů dutiny ústní a u tonzilitid.

Droga působí antihepatotoxicky, antibakteriálně, antivirově, hypoglykemicky, hypotonicky, imunostimulačně a hepatotonicky. Droga má protinádorové účinky a to především na Freund virus Leukémie. Dále působí spasmolyticky a má hypoglykemické účinky, které jsou výšší než u tolbutamidu. Dále působí jako stomachikum, antiflogistikum a adstringens.

...zpomaluje krystalizaci oxalátu vápníku. Droga se používá především u infekčních hepatitid pro blokaci DNA polymerázy a to především u typu B jak v akutní, tak i při chronické formě

Denní dávka sušené drogy je 0,9-2,7 gramů.
Denní dávka extraktu je 300-800mg

muflon — sob lis 06, 2010 11:56 am

Specifika čajových koncentrátů dědka kořenáře:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/obecn ... namky.html

zvláštnost:
Jak dlouho lze čaje pít?
Všechny čaje, mimo Medvědicové směsi LPPK a Dobromyslové směsi NK, lze pít velmi dlouhodobě, pořád.

Cena a kvalita
Asi 1-3 Kč na šálek bez práce a vaření je vynikající poměr, protože z jedné lahvičky 100 ml uděláte 50-100 hrnků čaje. Rozředěním malé 100 ml lahvičky jako potravního doplňku proti žízni dle doporučení na etiketě vznikne 35 – 80 l čaje.
Koncentrát neobsahuje žádné chemické příměsi a je připraven speciální technologií parciálních superextrakcí atd. Jednotlivé koncentráty lze do hrnku s teplou vodou namíchat dle potřeby(LZE MÍCHAT navzájem různé směsi společně..!!). Koncentráty obsahují alkohol, který aktivuje rychlé vstřebávání i účinek a je současně jediným konzervantem.

Snadná příprava
Doporučené ředění uvedené na etiketě je určeno pro neomezené pití při žízni bez významného(tj.PRILISNEHO) efektu použitých bylin.
Rozhodně nedoporučuji k přípravě čajů používat sycené bublinkové a minerální vody, neboť mohou nevhodně chemicky reagovat s bylinnými substancemi. Dochucování slazením nedoporučuji.
"ČAJ" se získá takto:
Půl až jednu kávovou lžičku (1-2 ml) čajového koncentrátu rozmíchejte v šálku (100-250 ml) studené nebo raději teplé vody a stačí jen vypít.

-------------------------
Pokud si někdo chce dělat klasický bylinný čaj a koupí si potřebné byliny sám, tak dědek kořenář radí jak na přípravu, pokud chcete "okopírovat" složení jeho směsí pro domácí přípravu (u jednotlivých směsí koncentrátů je úplně dole uvedeno složení směsi).... :
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... ty-k7.html
Čajový obřad aneb jak si lze udělat vlastní bylinné čaje podobných parametrů?
Vezměte sušené a jemně řezané byliny v poměru: 3 díly první jmenované (viz složení pod textem), po dvou dílech druhé a třetí a po jednom díle ostatních.
Přiveďte vodu k varu a nechte ji chvilku (do minuty) vařit, aby se mohl odpařit chlór a jiné rozpuštěné plyny, případně další stopy níževroucích látek, a aby se shluky molekul vody dostatečně roztrhaly (rozpustnost). Vhoďte do vroucí vody byliny v množství asi tak jednu čajovou lžičku (s čepicí) připravené směsi na šálek, přiklopte pokličkou, nechte asi 10 minut spařovat, sceďte do studeného šálku a po vychlazení můžete pít.
----------------------

Při specifických a konkrétních potížích krátkodobě v poněkud vyšším dávkování, užívejte čajový koncentrát vhodný na tyto potíže,

Dobromyslovou směs NK !!! při stresu nebo nespavosti,
Zeměžlučovou směs 12K při dietní chybě a žlučníku (vždy, když je špatně nebo bolí břicho), k podpoře trávení
http://www.dedekkorenar.cz/zbozi-a-prod ... ty-k7.html

muflon — pon lis 08, 2010 3:42 pm

V závěru tohoto příspěvku jsou různé PODOBNÉ lidové názvy Bertrámu, označující ale
NĚKOLIK různých bylin, zatímco Hildegarda používala k léčení Bertram - Anacyclus pyrethrum...!!

Většinou se nedá splést, pokud člověk koupí od rakouské Sonnentor balení 35g (Bertrám kořen Hildegarda mletý konv. 35g ) :

muflon — pon lis 15, 2010 12:23 pm

Chmel a Xanthohumol

Dle osel.cz:

Xanthohumol je jedna z významných složek s chemo-preventivním účinkem na rozvoji nádorů jakou jsme studovali,“ tvrdí Fred Stevens, výzkumný pracovník Ústavu Linuse Paulinga pri Oregonské státní univerzitě.
Xanthohumol byl v chmelu objeven již v roce 1913. Jeho molekulu začali výzkumníci studovat již v roce 1950, ale celá desetiletí se jí zabývali jen pivovarníci z pohledu jakou chuť dává pivu. Od roku 1990 se datuje výzkum této látky také z pohledu toxikologického a protinádorového účinku. Zatím byl prokázán jeho účinek proti nádorovým buňkám způsobujícím rakovinu prsu, tlustého střeva, vaječníků, a prostaty.
Xanthohumol působí na nádorové buňky několika způsoby. Jedním z účinků je inhibice skupiny enzymů, které jsou označovány jako cytochromy P450, které mohou aktivovat nádorový proces. Druhé pole působnosti je v účinku vyvolání aktivity „chinon reduktázy“, enzymu účastnícího se detoxikace karcinogenů. Tento účinek brání rozvoji nádoru v jeho počátečních stádiích.

Poněkud z jiného soudku je estrogenní účinek některých z chmelových flavonoidů. Toto jejich hormonální působení může být využito v prevenci problémů, které u žen navozuje menopauza. Xanthohumol a humulon rovněž inhibují proces resorpce vápníku z kostí, působí tak proti vzniku osteoporózy.

...Dojem, že pití piva nás ochrání před rakovinou by ale byl mylný. Většina piv má totiž těchto ochranných látek velmi málo. Tělo má navíc omezenou schopnost si xanthohumol ukládat do zásoby. Ale jako reklamní tah to nemá chybu. Jiná situace ale nastane, jakmile budou vyvinuty postupy k uchování těchto látek v účinné formě a v jejich distribuci jako doplňku výživy.
Xanthohumol se jeví být mocným antioxidantem, a to dokonce ještě účinnějším, než jakým je například vitamín E...

muflon — pon lis 15, 2010 12:36 pm

Borůvka

zajímavý je už latinský název...Vaccinium myrtillus L....

Dědek kořenář píše že...Dosud plně nedoceněná borůvka údajně svým fialovým barvivem regeneruje sliznice.(sekce Kašel, kašel s vykašláváním, suchý a mokrý kašel),
dále píše:...Šťáva z čerstvé borůvky se pro svůj protizánětlivý účinek dá použít i ku kloktání. ...
... je plod borůvky prevencí proti rakovině tlustého střeva...

http://www.dedekkorenar.cz/clanky/o-zdr ... inami.html
V souvislosti se zažíváním se musím zmínit o lidmi dosud neobjevené borůvce. Že se její listy hodí do čaje pro snižování hladiny cukru v krvi, je známo. Plod to umí také, mimoto obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu, která je důležitá pro objemové čištění střev. Šťáva z čerstvé borůvky se pro svůj protizánětlivý účinek dá použít i ku kloktání. Potom ale spolknout, protože i vnitřní účinky jsou vynikající. Fialové barvivo se účastní regenerace sliznic trávicích orgánů. Borůvka způsobuje aglutinizaci neboli shlukování patogenních mikroorganizmů, čímž omezuje jejich množení a aktivitu až do doby, než odejdou se stolicí. Proto se dá borůvka použít jako doplňková léčba při všech průjmových stavech způsobených infekcí, přestože v čerstvé nebo kompotované podobě stolici ředí. Sušená borůvka se používá stejně, ale spíše staví (nevysušuje, povrch stolice je vláčný!). A to i odvar, díky obsaženým tříslovinám.
Šťáva z kompotu je pro děti, které nemají chuť k jídlu a všechno vyzvrátí, nejen pomocným lékem, ale i zdrojem energie. Podle mne je plod borůvky prevencí proti rakovině tlustého střeva a svými účinky chrání játra, někteří odborníci ji doporučují údajně i na oči. Sušit plody je potřeba při 55 °C s tolerancí 5 °C. Nižší teplotou nedosušené borůvky podléhají červům, vyšší je speče. Dobře to jde v pootevřené elektrické troubě. Skladování je nejlepší v uzavřených skleněných nádobách. Kompotu doporučuji brát několik lžic denně po jídle nebo nalačno, sušených borůvek podobně.

Podrobné účinky a složení borůvek viz např.:
http://www.darius.cz/archeus/B_boruvka.html

Jarda — úte lis 16, 2010 10:15 am

muflon píše:

Chmel a Xanthohumol

Dle osel.cz:

Xanthohumol je jedna z významných složek s chemo-preventivním účinkem na rozvoji nádorů jakou jsme studovali,“ tvrdí Fred Stevens, výzkumný pracovník Ústavu Linuse Paulinga pri Oregonské státní univerzitě.
Xanthohumol byl v chmelu objeven již v roce 1913. Jeho molekulu začali výzkumníci studovat již v roce 1950, ale celá desetiletí se jí zabývali jen pivovarníci z pohledu jakou chuť dává pivu. Od roku 1990 se datuje výzkum této látky také z pohledu toxikologického a protinádorového účinku. Zatím byl prokázán jeho účinek proti nádorovým buňkám způsobujícím rakovinu prsu, tlustého střeva, vaječníků, a prostaty.
Xanthohumol působí na nádorové buňky několika způsoby. Jedním z účinků je inhibice skupiny enzymů, které jsou označovány jako cytochromy P450, které mohou aktivovat nádorový proces. Druhé pole působnosti je v účinku vyvolání aktivity „chinon reduktázy“, enzymu účastnícího se detoxikace karcinogenů. Tento účinek brání rozvoji nádoru v jeho počátečních stádiích.

Poněkud z jiného soudku je estrogenní účinek některých z chmelových flavonoidů. Toto jejich hormonální působení může být využito v prevenci problémů, které u žen navozuje menopauza. Xanthohumol a humulon rovněž inhibují proces resorpce vápníku z kostí, působí tak proti vzniku osteoporózy.

...Dojem, že pití piva nás ochrání před rakovinou by ale byl mylný. Většina piv má totiž těchto ochranných látek velmi málo. Tělo má navíc omezenou schopnost si xanthohumol ukládat do zásoby. Ale jako reklamní tah to nemá chybu. Jiná situace ale nastane, jakmile budou vyvinuty postupy k uchování těchto látek v účinné formě a v jejich distribuci jako doplňku výživy.
Xanthohumol se jeví být mocným antioxidantem, a to dokonce ještě účinnějším, než jakým je například vitamín E...

Dnešní piva jsou bohužel ideální zdroj plísní a jediné na co jsou opravdu vhodná je, že celkem spolehlivě působí proti zácpě, ale jako vhodnou terapii bych to určitě neviděl, protože zamořit se plísní je nejspolehlivější cesta do Pelhřimova.

muflon — stř lis 17, 2010 8:12 pm

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia Mill.)

Porost sytě modře až modrofialově kvetoucí levandule na záhonu je oku velice lahodícím výhledem z hlavy do světa. Na své si v bezvětří přichází i nos, neboť levandule snaživě voní do dáli velmi typickou voňavostí své silice. Jako kytka je u nás vzrůstem asi po kolena a dosti vymrzajícně zimomřivá a čím chladněji, tím méně silice je ochotná pustit. V jižních krajích je až desetiletým metrovým keřem obvykle v polních kuturách, kde se musíte bolehlavou silicí vyloženě prodírat na vzduch.

Sbírá se hlavně květ sdrhnutím hned po oschnutí rosy. A lze sbírat i kvetoucí nať, což se dá sekačkou náramně zjednodušit. Sušit se musí za přirozené teploty bez přihřívání, jinak bychom sice měli velice voňavo v sušárně, ale z byliny nic moc seno. Ovšem kdybyste vzduch destilačně chladili a nachytali si silici, hnedle by si voňavkoproducenti mohli u vás podávat dveře. Silice se ale obvykle destiluje s vodní parou a až posléze oddělí od vody.

Levandulová silice, je-li pozřena v množství vyšším než asi tak 5 kapek, může dráždit sliznice trávení a urologického traktu, snaživě ji vylučujícího. Proto je silici doporučováno zapíjet větším množstvím vody (v decilitrech, ne snaživě v litrech), když se nakape například na cukr pro uvolnění křečí trávicí svaloviny, pro lepší odtok žluči či při chabé peristaltice orgánů s peristaltikou. Já osobně doporučuji čistou silici levandule jen zevně přidávat v malém procentu do přípravků léčebně kosmetických vyznačujících se zvýšeným baktericidním účinkem. Jsou to hlavně masti, pleťové vody, všeliká mazání a výborný je přídavek silice do mýdel, obzvláště tekutých. Všude je nosulahodným bacilobičem. Neředěnou nebo málo ředěnou silici používat nedoporučuji.

Levandule není vhodná do ložnice, protože z její těžké vůně člověku nebývá dobře. Méně bývá více (překladatelský oříšek…). To už je vhodnější eukalyptová silice nebo silice z nějakého jehličnanu. Zvláště jalovec je natolik dezinfekčně voňav, že ho rozhodně doporučuji všem nemocným nebo jen málo mocným na plíce a ne jen na noc.

Zápar z jedné lžičky (asi 1,5 g) levandulového květu se podává vnitřně asi 2xD a denní dávka by neměla překročit 6 g. Použije-li se nať, tedy asi o polovinu více. Literatura neuvádí žádné škodlivé účinky, ale nedoporučuje zároveň současné pití jakéhokoliv alkoholu, který sliznici dráždí také a dráždění by se sečítalo. Proto by notorici neměli užívat levanduli vnitřně, ale jen zevně, aby nezapáchali. Notoričtí notorici, aby nesmrděli.

Levandule se obvykle používá vnitřně jako sedativum a velmi dobře se doplňuje s meduňkou, třezalkou, kozlíkem, mařinkou, srdečníkem, chmelem atnv. (a tak nějak vůbec...).

Již staří Římané doporučovali vonnou levanduli ze svých předzahrádek ke koupelím a do očistných prostředků a dali jí podle toho i jméno. Mladší Římanky zase vkládaly snítky levandule do uskladněného šatstva za účelem odpuzení molů a jiného odpudivého hmyzu. Nicméně dostupnost levandule dávala mladším Římankám šanci dezinfekčně omývat autoznečištěné malé Římánky i staré Římany (například po orgiích – moderně párty) nebo ještě starší Římany zapáchající starobou a plísněmi. Proto se levandule tradičně doporučuje hlavně do koupelí za účelem protislabostního posílení figury, oslabení epidermálních mikrobů, pročištění kožních pórů a vyplavení části nízkomolekulárních kožních metabolitů do koupelové vody. Je to dáno tím, že nejen mikrobi ji nesnášejí, ale i pokožka se jí snaží zbavit a používá obvyklý trik nakažené nosní sliznice – vylučování vody a s ní i části přítomných látek, které by chtěla mít nepřítomné. Ještě, že nosu voní…

Na koupele stačí zápar z dvouhrstě nati ve 3-5 l vody. Budete-li nať vařit, silice se sice vyvaří a vzduch v kuchyni bude von, ale do roztoku se uvolní stahující třísloviny, kterých má levandule podobný obsah jako například řepík a které také poněkud tlumí kožní mikroby v aktivitě a mírně zpevňují mírně uvadající pokožku mírně stárnoucí osoby v koupeli dobře naložené (v obou smyslech…).

Budete-li nať nebo květ do koupele vařit, můžete si hodit přes hlavu nad hrncem ručník a na chvíli inhalovat za účelem pročištění průdušek od mikrobů a starého hlenu, bronchitid, rýmy, angíny a zápalu nosohltanu, případně chřipky nebo za účelem intenzivního inhalačního prožitku. Odvar lze navíc použít i jako kloktadlo nebo ústní vodu. Jako kloktadlo je ale velmi doporučeníhodná kombinace levandule s heřmánkem. A když k tomu přidáte i šalvěj, tak nemá paradentóza šanci. Ovšem největší účinek by měla silice levandule pro toto užití jako přídavek do dubových kapek.

Někteří masožraví gurmáni (ve smyslu žrouti) si své delikatesy připravují s přídavkem levandule. Vím i o šalvěji, ale obojí podle mého jazyka pokrm chuťově pokazí. Já ale nejsem odborný gurmán (labužník), jen občasný hladovec.

V této souvislosti bych spíš doporučil žlučopudnou směs s mátou, pampeliškou, čekankou a některou hořčinovou kytkou, abychom zlepšili nechutenství a zaplašili větry. Nejlepší by asi byla směs se zeměžlučí.

Použití levandule proti větrům při luštěninové krmi údajně sníží prudkost osobního povětří na snesitelnější hodnoty. Někteří bylinkáři doporučují levanduli při jaterních potížích a žloutence, ale to je vhodné, jen když není přítomen zánět nebo virové onemocnění jater. Já osobně si ale myslím, že to je vhodné jen, když jsou játra v dobré kondici a zdravá.

Obvyklejší použití levandule je při předráždění, hysterii, nespavosti, depresích, bolestech hlavy, nervových vyčerpáních a psychovypětích, kolikách, přepracovanosti, přeodpovědnosti a velení, případně převelení (v obou smyslech…).

Lidově se používala levandule i při astmatu a chřipce. Zajímavá aplikace levandulového kvítí při zápachu z úst, proti angínám, krkabolům a paradentóze je, že při cestě kolem záhonu s levandulí uškubnete kvetoucí snítku, oklepete případné brouky a mezi zbývajícími zuby odrhnete květy do úst a požvýkáváte si je chvilku jako náhradu žvýkačky. To lze ale doporučit jen venku, protože posléze budete sice zdravě leč neeticky plivat vůkolem rostlinné zbytky.

Zevně silice sice dráždí až překrvuje pokožku, ale tím zlepšuje regeneraci a má i pozorovatelný analgetický účinek. Také se používá proti svrabu, protože svrabušky prožírající si kanálky vaší pokožkou tak uklidňuje, až je po nich.

Při sběru si dávejte pozor, neboť levandule je včelomilná rostlina a nad kvetoucím záhonem bývá značný letový provoz. Levandule je totiž všeobecná oblíbenkyně.

B. Nový, http://www.dedek-korenar.cz

Jarda — stř lis 17, 2010 11:32 pm

muflon píše:

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia Mill.)

Porost sytě modře až modrofialově kvetoucí levandule na záhonu je oku velice lahodícím výhledem z hlavy do světa. Na své si v bezvětří přichází i nos, neboť levandule snaživě voní do dáli velmi typickou voňavostí své silice. Jako kytka je u nás vzrůstem asi po kolena a dosti vymrzajícně zimomřivá a čím chladněji, tím méně silice je ochotná pustit. V jižních krajích je až desetiletým metrovým keřem obvykle v polních kuturách, kde se musíte bolehlavou silicí vyloženě prodírat na vzduch.

Sbírá se hlavně květ sdrhnutím hned po oschnutí rosy. A lze sbírat i kvetoucí nať, což se dá sekačkou náramně zjednodušit. Sušit se musí za přirozené teploty bez přihřívání, jinak bychom sice měli velice voňavo v sušárně, ale z byliny nic moc seno. Ovšem kdybyste vzduch destilačně chladili a nachytali si silici, hnedle by si voňavkoproducenti mohli u vás podávat dveře. Silice se ale obvykle destiluje s vodní parou a až posléze oddělí od vody.

Levandulová silice, je-li pozřena v množství vyšším než asi tak 5 kapek, může dráždit sliznice trávení a urologického traktu, snaživě ji vylučujícího. Proto je silici doporučováno zapíjet větším množstvím vody (v decilitrech, ne snaživě v litrech), když se nakape například na cukr pro uvolnění křečí trávicí svaloviny, pro lepší odtok žluči či při chabé peristaltice orgánů s peristaltikou. Já osobně doporučuji čistou silici levandule jen zevně přidávat v malém procentu do přípravků léčebně kosmetických vyznačujících se zvýšeným baktericidním účinkem. Jsou to hlavně masti, pleťové vody, všeliká mazání a výborný je přídavek silice do mýdel, obzvláště tekutých. Všude je nosulahodným bacilobičem. Neředěnou nebo málo ředěnou silici používat nedoporučuji.

Levandule není vhodná do ložnice, protože z její těžké vůně člověku nebývá dobře. Méně bývá více (překladatelský oříšek…). To už je vhodnější eukalyptová silice nebo silice z nějakého jehličnanu. Zvláště jalovec je natolik dezinfekčně voňav, že ho rozhodně doporučuji všem nemocným nebo jen málo mocným na plíce a ne jen na noc.

Zápar z jedné lžičky (asi 1,5 g) levandulového květu se podává vnitřně asi 2xD a denní dávka by neměla překročit 6 g. Použije-li se nať, tedy asi o polovinu více. Literatura neuvádí žádné škodlivé účinky, ale nedoporučuje zároveň současné pití jakéhokoliv alkoholu, který sliznici dráždí také a dráždění by se sečítalo. Proto by notorici neměli užívat levanduli vnitřně, ale jen zevně, aby nezapáchali. Notoričtí notorici, aby nesmrděli.

Levandule se obvykle používá vnitřně jako sedativum a velmi dobře se doplňuje s meduňkou, třezalkou, kozlíkem, mařinkou, srdečníkem, chmelem atnv. (a tak nějak vůbec...).

Již staří Římané doporučovali vonnou levanduli ze svých předzahrádek ke koupelím a do očistných prostředků a dali jí podle toho i jméno. Mladší Římanky zase vkládaly snítky levandule do uskladněného šatstva za účelem odpuzení molů a jiného odpudivého hmyzu. Nicméně dostupnost levandule dávala mladším Římankám šanci dezinfekčně omývat autoznečištěné malé Římánky i staré Římany (například po orgiích – moderně párty) nebo ještě starší Římany zapáchající starobou a plísněmi. Proto se levandule tradičně doporučuje hlavně do koupelí za účelem protislabostního posílení figury, oslabení epidermálních mikrobů, pročištění kožních pórů a vyplavení části nízkomolekulárních kožních metabolitů do koupelové vody. Je to dáno tím, že nejen mikrobi ji nesnášejí, ale i pokožka se jí snaží zbavit a používá obvyklý trik nakažené nosní sliznice – vylučování vody a s ní i části přítomných látek, které by chtěla mít nepřítomné. Ještě, že nosu voní…

Na koupele stačí zápar z dvouhrstě nati ve 3-5 l vody. Budete-li nať vařit, silice se sice vyvaří a vzduch v kuchyni bude von, ale do roztoku se uvolní stahující třísloviny, kterých má levandule podobný obsah jako například řepík a které také poněkud tlumí kožní mikroby v aktivitě a mírně zpevňují mírně uvadající pokožku mírně stárnoucí osoby v koupeli dobře naložené (v obou smyslech…).

Budete-li nať nebo květ do koupele vařit, můžete si hodit přes hlavu nad hrncem ručník a na chvíli inhalovat za účelem pročištění průdušek od mikrobů a starého hlenu, bronchitid, rýmy, angíny a zápalu nosohltanu, případně chřipky nebo za účelem intenzivního inhalačního prožitku. Odvar lze navíc použít i jako kloktadlo nebo ústní vodu. Jako kloktadlo je ale velmi doporučeníhodná kombinace levandule s heřmánkem. A když k tomu přidáte i šalvěj, tak nemá paradentóza šanci. Ovšem největší účinek by měla silice levandule pro toto užití jako přídavek do dubových kapek.

Někteří masožraví gurmáni (ve smyslu žrouti) si své delikatesy připravují s přídavkem levandule. Vím i o šalvěji, ale obojí podle mého jazyka pokrm chuťově pokazí. Já ale nejsem odborný gurmán (labužník), jen občasný hladovec.

V této souvislosti bych spíš doporučil žlučopudnou směs s mátou, pampeliškou, čekankou a některou hořčinovou kytkou, abychom zlepšili nechutenství a zaplašili větry. Nejlepší by asi byla směs se zeměžlučí.

Použití levandule proti větrům při luštěninové krmi údajně sníží prudkost osobního povětří na snesitelnější hodnoty. Někteří bylinkáři doporučují levanduli při jaterních potížích a žloutence, ale to je vhodné, jen když není přítomen zánět nebo virové onemocnění jater. Já osobně si ale myslím, že to je vhodné jen, když jsou játra v dobré kondici a zdravá.

Obvyklejší použití levandule je při předráždění, hysterii, nespavosti, depresích, bolestech hlavy, nervových vyčerpáních a psychovypětích, kolikách, přepracovanosti, přeodpovědnosti a velení, případně převelení (v obou smyslech…).

Lidově se používala levandule i při astmatu a chřipce. Zajímavá aplikace levandulového kvítí při zápachu z úst, proti angínám, krkabolům a paradentóze je, že při cestě kolem záhonu s levandulí uškubnete kvetoucí snítku, oklepete případné brouky a mezi zbývajícími zuby odrhnete květy do úst a požvýkáváte si je chvilku jako náhradu žvýkačky. To lze ale doporučit jen venku, protože posléze budete sice zdravě leč neeticky plivat vůkolem rostlinné zbytky.

Zevně silice sice dráždí až překrvuje pokožku, ale tím zlepšuje regeneraci a má i pozorovatelný analgetický účinek. Také se používá proti svrabu, protože svrabušky prožírající si kanálky vaší pokožkou tak uklidňuje, až je po nich.

Při sběru si dávejte pozor, neboť levandule je včelomilná rostlina a nad kvetoucím záhonem bývá značný letový provoz. Levandule je totiž všeobecná oblíbenkyně.

B. Nový, http://www.dedek-korenar.cz

Levandule je výborná fungicidní bylina, ale ne každému bude chutnat.

muflon — pát lis 19, 2010 10:34 pm

Docela jsem byl na vážkách ohledně každodenního a hlavně dlouhodobého pití bylin....

Překvapilo mne že byl.čaje-koncentráty od DK je (mimo LPPK a NK) možno pít velmi dlouhodobě, skoro pořád...

Ještě u žádných bylinek jsem se dosud nesetkal s tím že by byliny bylo možno brát bez přestávky... (až na výjimky typu list ostružin, malin apod.)

Z čeho vlastně vychází tvrzení že MUSÍ být nějaká omezení jako kůry a přestávky, pro všechny bylinky...? Z předpokladu že si asi zvyká tělo časem na jakékoli účinné bylinky takže přestávají být tak účinné...

Většina lidí zná a co říká prakticky každý bylinář nebo herbář...: doporučuje se pít
maximálně 2 druhy a udělat mezi nimi rozestup alespoň 3 hodiny. Co se týká délky užití – je třeba se řídit návodem na etiketě, ale nejčastěji se čaj pije 6 týdnů, pak se dělá 14ti denní pauza a poté lze v tomto cyklu i opakovat.

PŘEKVAPUJE MNE VŠAK dědek kořenář, ale i Grešík ohledně dlouhodobosti pití některých čajů:

Tady se doporučuje dlouhodobě pít svůj sypaný jaterní čaj Grešíka...http://www.lekarna.cz/gresik-jaterni-ca ... ero-bylin/

Podobně, i Čistící čaj od Grešíka lze pít dlouhodobě:
http://www.zelena-lekarna.net/zbozi/caj ... g-11036381
(těch čistících čajů má víc druhů...např. s červenou řepou:
http://www.eod.cz/lekarna/caje-diety-po ... tero-bylin

Tady Grešík píše podobně jako DK že byliny mohou patřit do každodenního pitného režimu:
http://www.e-knihovnicka.cz/nej/06_bylinky/gresik.htm
"...Snažíme se proto lidi naučit, že bylinky nejsou vhodné pouze jako lék, lze je dobře zařadit i do každodenního pitného režimu…“

Některé byliny ale opatrně a spíše nárazově!!! (např,směs NK a LPPK od dědka kořenáře,...u lékořice je taky potřeba pauz a opatrnosti v dávkování apod...

Jarda — pát lis 19, 2010 10:39 pm

muflon píše:

Docela jsem byl na vážkách ohledně každodenního a hlavně dlouhodobého pití bylin....

Překvapilo mne že byl.čaje-koncentráty od DK je (mimo LPPK a NK) možno pít velmi dlouhodobě, skoro pořád...

Ještě u žádných bylinek jsem se dosud nesetkal s tím že by byliny bylo možno brát bez přestávky... (až na výjimky typu list ostružin, malin apod.)

Z čeho vlastně vychází tvrzení že MUSÍ být nějaká omezení jako kůry a přestávky, pro všechny bylinky...? Z předpokladu že si asi zvyká tělo časem na jakékoli účinné bylinky takže přestávají být tak účinné...

Většina lidí zná a co říká prakticky každý bylinář nebo herbář...: doporučuje se pít
maximálně 2 druhy a udělat mezi nimi rozestup alespoň 3 hodiny. Co se týká délky užití – je třeba se řídit návodem na etiketě, ale nejčastěji se čaj pije 6 týdnů, pak se dělá 14ti denní pauza a poté lze v tomto cyklu i opakovat.

PŘEKVAPUJE MNE VŠAK dědek kořenář, ale i Grešík ohledně dlouhodobosti pití některých čajů:

Tady se doporučuje dlouhodobě pít svůj sypaný jaterní čaj Grešíka...http://www.lekarna.cz/gresik-jaterni-ca ... ero-bylin/

Podobně čistící čaj od Grešíka lze pít dlouhodobě:
http://www.zelena-lekarna.net/zbozi/caj ... g-11036381

Tady Grešík píše podobně jako DK že byliny mohou patřit do každodenního pitného režimu:
http://www.e-knihovnicka.cz/nej/06_bylinky/gresik.htm
"...Snažíme se proto lidi naučit, že bylinky nejsou vhodné pouze jako lék, lze je dobře zařadit i do každodenního pitného režimu…“

Některé byliny ale opatrně a spíše nárazově!!! (např,směs NK a LPPK od dědka kořenáře,...u lékořice taky potřena pauz a opatrnosti v dávkování apod...

Já samoúčelné popíjení bylinných čajů považuji za hovadinu, ale z léčebných důvodů bych zastával stejný názor, protože někdy se ta správná doba nedá paušálně určit a je potřeba individuální přístup.

muflon — pát lis 19, 2010 10:56 pm

Jarda píše:

Já samoúčelné popíjení bylinných čajů považuji za hovadinu, ale z léčebných důvodů bych zastával stejný názor, protože někdy se ta správná doba nedá paušálně určit a je potřeba individuální přístup.

To určitě ano, jen kvůli chuti je to blbost, to i ta máta dlouhodoběji škodí než prospívá(a mnoho lidí se přesto cpe mentol bonbony, žvýkačkami a pitím mátového čaje,...nebo mojita ...)

Řeším teď docela problém abych se nepředávkoval bylinami....tak zkoumám jak velké jsou potřeba odstupy od jednotl.směsí, během dne(odepsali mi z Natura, že 2h odsup je vhodný... , taky řešim jak dlouho lze co brát, ...třezalka sem se někde dočet je dobrá mj. i proti předávkování se bylinami...

Z nedostatku času bych nejraději bral od Grešíka kapky jaterní, imunotní, čistící a "Dobré trávení"...vše v jednom dni, ale asi to budu muset omezit a dělat postupné kůry a střídat to...a to ani nemluvím o dalších bylinách co užíváme v rodině...lékořici, eleuterokok, bertrám, ashwagandha, občas bacopa monniera(brahmi), gotu cola...

Nic se nesmí přehánět...pak chudák tělo může být informacemi a účinky z bylin zmateno...Proto mne o to víc překvapuje že dědek kořenář kromě NK a LPPK říká že vše z jeho koncentrátů pro byl."čaje"(resp.nápoje s vodou), lze i dlouhodoběji...

Jarda — sob lis 20, 2010 12:43 pm

muflon píše:

To určitě ano, jen kvůli chuti je to blbost, to i ta máta dlouhodoběji škodí než prospívá(a mnoho lidí se přesto cpe mentol bonbony, žvýkačkami a pitím mátového čaje,...nebo mojita ...)

Řeším teď docela problém abych se nepředávkoval bylinami....tak zkoumám jak velké jsou potřeba odstupy od jednotl.směsí, během dne(odepsali mi z Natura, že 2h odsup je vhodný... , taky řešim jak dlouho lze co brát, ...třezalka sem se někde dočet je dobrá mj. i proti předávkování se bylinami...

Z nedostatku času bych nejraději bral od Grešíka kapky jaterní, imunotní, čistící a "Dobré trávení"...vše v jednom dni, ale asi to budu muset omezit a dělat postupné kůry a střídat to...a to ani nemluvím o dalších bylinách co užíváme v rodině...lékořici, eleuterokok, bertrám, ashwagandha, občas bacopa monniera(brahmi), gotu cola...

Nic se nesmí přehánět...pak chudák tělo může být informacemi a účinky z bylin zmateno...Proto mne o to víc překvapuje že dědek kořenář kromě NK a LPPK říká že vše z jeho koncentrátů pro byl."čaje"(resp.nápoje s vodou), lze i dlouhodoběji...

No, to je otázka, co myslí tím dlouhodoběji, naprostá většina čajů se má vysadit po dvou, až osmi týdnech a udělat si přestávku. Také je můžete vyměnit za jiný druh a pak by tedy dlouhodobost vlastně nevadila a pokud je budete střídat, tak vlastně nic dlouhodobě neužíváte.

Pavelka. — sob led 22, 2011 4:42 pm

Jaký máte názor na řasu Spirulina?

Petr 2 — sob led 22, 2011 8:59 pm

Pavelka. píše:

Jaký máte názor na řasu Spirulina?

Nebral sem, neberu a asi nebudu brat. Neverim v zazracne ucinky. Podle mne jde jen o levne patentovane vyrobit a draze prodat a pritom neuskodit zadnym lidem, placebo zabalene v ruzovem marketinku muze nekomu pomoct. Znam levnejdi a ucinejsi placebove leky.

Jarda — ned led 23, 2011 10:07 am

Pavelka. píše:

Jaký máte názor na řasu Spirulina?

Jenom pozitivní a obecně řasy jsou superpotravina, která kromě vysoké ceny nemá asi žádné negativní vlastnosti.

Sroll — pon úno 07, 2011 11:13 am

Petr 2 píše:

Pavelka. píše:

Jaký máte názor na řasu Spirulina?

Nebral sem, neberu a asi nebudu brat. Neverim v zazracne ucinky. Podle mne jde jen o levne patentovane vyrobit a draze prodat a pritom neuskodit zadnym lidem, placebo zabalene v ruzovem marketinku muze nekomu pomoct. Znam levnejdi a ucinejsi placebove leky.

Tak to me zase Petr 2 po kratke odmlce hodne pobavil
Tvrdit, ze sladkovodni rasy (Chlorella ci Spirulina) jsou pro lidstvo jen placebem, muze opravdu jen neznaly jedinec. Zvlastni, jak dokaze takoveto placebo ovlivnit po mesicnim uzivani vyssich davek jaterni testy. Mozna by Petrovi 2 pomohlo uzivat tyto superpotraviny nekde v prirode, valet se s nima na polni pude ci se vykoupat po jejich pozreni ve spinave vode nekde v prirode. To by uz mohlo nasledne zabirat i u nej.

muflon — stř úno 16, 2011 7:18 pm

Nad čím je dobré se zamyslet, než vydáte několik stovek nebo tisíc korun za drahé doplňky stravy?

muflon — stř úno 16, 2011 8:06 pm

Vztah člověka ke zdraví se vždy projevoval v neutuchající poptávce po nových a nových lécích. Dříve než se naplno rozvinul současný model vývoje a produkce moderních léků, uchylovali se lidé k tradičním metodám léčitelství, založených na přírodních zdrojích. Kromě rostlin nebo různých plodů jsou to také houby, jejichž využití sahá hluboko do minulosti. Více o tom fundovaně hovoří ing. Ivan Jablonský-známý odborník na pěstování nejen léčivých hub.
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_ ... ava/644717

Další články a pořady o léčivých houbách v TV a jinde:

Jarda — stř úno 16, 2011 10:59 pm

muflon píše:

Vztah člověka ke zdraví se vždy projevoval v neutuchající poptávce po nových a nových lécích. Dříve než se naplno rozvinul současný model vývoje a produkce moderních léků, uchylovali se lidé k tradičním metodám léčitelství, založených na přírodních zdrojích. Kromě rostlin nebo různých plodů jsou to také houby, jejichž využití sahá hluboko do minulosti. Více o tom fundovaně hovoří ing. Ivan Jablonský-známý odborník na pěstování nejen léčivých hub.
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_ ... ava/644717

Další články a pořady o léčivých houbách v TV a jinde:

NOWOCAYN — sob bře 05, 2011 3:38 pm

Huby .... čítal som (niekde, už neviem kde), že huby (tie z lesa) v sebe akumulujú toxické látky z pôdy.
Ďalej som čítal, že vraj zhoršujú zrak, ak sa konzumujú pravidelne. Inak povedané, vraj ich radšej netreba konzumovať, ak, tak šampiňóny pestované v nejakom sterilnom prostredí....
Čo je na tom pravdy ?
Mám na mysli bežné huby : dubáky, kuriatka, hríby, atď
Ďakujem za odpoveď.

Jarda — sob bře 05, 2011 10:18 pm

NOWOCAYN píše:

Huby .... čítal som (niekde, už neviem kde), že huby (tie z lesa) v sebe akumulujú toxické látky z pôdy.
Ďalej som čítal, že vraj zhoršujú zrak, ak sa konzumujú pravidelne. Inak povedané, vraj ich radšej netreba konzumovať, ak, tak šampiňóny pestované v nejakom sterilnom prostredí....
Čo je na tom pravdy ?
Mám na mysli bežné huby : dubáky, kuriatka, hríby, atď
Ďakujem za odpoveď.

Opravdu akumulují svinstvo, hlavně radioaktivní a co se týká působení na zrak to je nepřímé, protože přetěžují játra a od toho slábne zrak.

Pavel Veselý — ned bře 06, 2011 12:58 pm

Zdravím!
Chci se zeptat na lichořeřešnici"doporučuje se 3x denně jedna lžička mletých semen s jídlem.Sám to tak dělám cca půl roku a funguje to.Zajímalo by mě jestli ta dávka je dávka která stačí a víc je zbytečné nebo dávka která je vyzkoušená a víc by mohlo být nebezpečné.Jde mi o to že to ve mě i po půl roce stále něco vraždí protože občas mívám herxeimery a nevím jestli mi jen není blbě po té lichořeřešnici jako takové.

Jarda — pon bře 07, 2011 10:05 am

Pavel Veselý píše:

Zdravím!
Chci se zeptat na lichořeřešnici"doporučuje se 3x denně jedna lžička mletých semen s jídlem.Sám to tak dělám cca půl roku a funguje to.Zajímalo by mě jestli ta dávka je dávka která stačí a víc je zbytečné nebo dávka která je vyzkoušená a víc by mohlo být nebezpečné.Jde mi o to že to ve mě i po půl roce stále něco vraždí protože občas mívám herxeimery a nevím jestli mi jen není blbě po té lichořeřešnici jako takové.

Ta dávka je vyzkoušená a patrně by se dala i zvednout, ale již ne moc, dá se užívat dlouhodobě a naopak teprve po dvou měsících poskytuje ty nejlepší výsledky.

Madla — úte bře 15, 2011 1:40 am

muflon píše:

PUSKVOREC

- celkově posilující prostředek nervovou soustavu.!!(hlavne KOUPELE, ale lze i vnitrne!)
-stimulační a euforizující účinky, ve vetších dávkách má halucinogenní vlastnosti
- při nespavosti, neurózách, poruchách paměti
- při nerůznějších žaludečních potížích, podporuje látkovou výměnu, tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Uplatní se proto např. při infekčních průjmech, při nadýmání, při nechutenství apod. Vedle toho puškvorec i mírně uklidňuje (např. při neurózách) a působí antidepresivně, tlumí astmatické záchvaty, celkově zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii ...), v některých případech působí i výrazně protialergicky.

http://www.vegetalismus.cz/puskvorec-ob ... -2-33.html
Acorus calamus
puškvorec, sladký rákos, včelí rostlina, šišvorec

V Indii a Číně je puškvorec obecný používán jako lék nejméně 2 000 let.
Na britských ostrovech v době krize třicátých let puškvorec často žvýkali lidé, kteří neměli na tabák. Kríové ze severozápadní Kanady žvýkají oddenky nebo stvoly, za dosažením účinku podobného účinku LSD.

Kořen je aromatický a v malém množství (do dvou palců) je stimulující a euforizující. Puškvorec je i v našich krajích cennou léčivou rostlinou, používanou při nejrůznějších žaludečních a střevních potížích. Povzbuzuje totiž vylučování trávicích šťáv a podporuje látkovou výměnu, ovlivňuje křečové stahy při nadýmání a průjmech. Má také mírně močopudný účinek. Puškvorci se připisují příznivé účinky na tvorbu krve a lepší činnost žláz, takže je považován za celkově posilující prostředek včetně stimulu sexuálního apetitu.
Ve vysokém množství vyvolává středně silné halucinace.
Zevně se používá k obkladům na špatně hojící se rány a jako přísada do koupelí posilujících nervovou soustavu.
V lidovém léčitelství se kořen puškvorce aplikoval při nespavosti, depresích, neurózách, při zvyšené teplotě i epilepsii.
Puškvorcová silice se využívá k aromatizování ústních vod, zubní past, žvýkaček apod. Přidává se i do lihovin např. do žaludečníh likéru.

Tradiční užití:
kousky puškvorce se žvýkají, nebo se podávají rozemleté na prášek v dávkování 2,5 - 9 g. Také lze připravit nálev, kdy se 2 čajové lžičky kořene zalijí 250 ml vroucí vody a nechají 15 minut luhovat - nápoj se upíjí po doušcích.

Našla jsem i další využití puškvorce, a to pro kuřáky, kteří chtějí přestat s kouřením. Abych to neopisovala, informace jsou na http://www.morvet.cz/diskuze.html.

Mimochodem, je to velmi zajímavá webová stránka rodinné firmy pana Moravce, který se dlouhodobě zabývá pěstováním různých léčivých a zajímavých rostlin.

Jarda — úte bře 15, 2011 9:43 am

Madla píše:

Našla jsem i další využití puškvorce, a to pro kuřáky, kteří chtějí přestat s kouřením. Abych to neopisovala, informace jsou na http://www.morvet.cz/diskuze.html.

Mimochodem, je to velmi zajímavá webová stránka rodinné firmy pana Moravce, který se dlouhodobě zabývá pěstováním různých léčivých a zajímavých rostlin.

On je puškvorec velice dobrá bylina, ale musí se s ní nanejvýše opatrně, není prostě vhodná pro každého a chce to při jeho užívání hodně přemýšlet.

muflon — sob kvě 14, 2011 4:41 pm

Zkušení bylinkáři oceňují zvláštní schopnost šťávy ze syrové brambory obsahující nestravitelné hydrolyzované škroby nahradit chybějící ochranný hlen na trávicích sliznicích a zabránit tak jejich poškození vlastními trávicími šťávami. Je to tím, že v těchto bezhlenných místech žíznivý organizmus snadněji přijímá vodu ze šťávy, kdežto škrob zůstává lepivě na místě a zahušťuje se a dokud ho natrávenina snídaně nesetře, tak daný úsek svou nestravitelností chrání.
Osvědčená aplikace: asi 50-100 ml šťávy z nastrouhané syrové brambory se bere jen ráno nalačno asi čtvrt až půlhodinu před jídlem, protože později již tělo není žíznivé a natrávenina není tak agresivní. Tuto šťávu nelze připravit ze suchého škrobu, protože jeho afinita k poškozené, zánětlivé nebo vředové sliznici není dostatečná a pravděpodobně se procesu zúčastňují i stopy solaninu a ostatních složek čerstvé syrové brambory. Výsledky jsou ovšem výtečné a vředy posléze zbytečné.
Tato šťáva má i projímavé vlastnosti a zároveň má vliv na povolení napětí ve střevech při křečích.

Brambora je jedovatá díky známému solaninu. Otravy se projevují jen při požití zelených brambor a zvláště nebezpečné jsou klíčky a plody. Začínají bolestmi hlavy, nevolností, břichabolem a malátností; mohou skončit i smrtí. Jedna zelená brambora vás ale otrávit nestačí, ovšem její klíčky při zimním a jarním naklíčení ano. Hlízy brambory, které jsou nevhodně uskladněné na světle, zezelenají a jsou pak využitelné tak akorát k další sadbě.
Za normálních podmínek se není třeba brambory nijak bát. Zvláštností je, že její jedy solanin i chakonin jsou zároveň nositeli chuťových vlastností a bez jejich přítomnosti není brambora vůbec chutná. V hlíze je těchto látek bezpečné a státem v sadbě sledované množství, nejvíce pod slupkou. Přesto se věří, že kmín jedovatost tlumí a proto je vždy doporučováno vařit brambory s kmínem. Faktem je, že kmín jim dává výbornou chuť a účinky jeho silice působí proti účinkům solaninu. Nepere se to tedy v bramboře, ale až ve vás. Nicméně je tato kombinace léty prověřená, jak v kuchyních kuchařkami, tak babkami kořenářkami a dědky kořenáři, tedy i mnou...
Ovšem já sám, přestože miluji bramborovou kaši z brambor, s přídavkem další léčivky, smažené cibulky, tak doporučuji brambory jíst jen v určitém režimu. Jsou-li převažující strukturou daného pokrmu, tak tedy k obědu, ne později, například k večeři. Tělo totiž potřebuje dostatek času a pohybové aktivity spojené s usilovnějším dýcháním, aby bramborový škrob i další látky zpracovalo.

Brambora s trávením ve střevech nespěchá a poměrně zdržuje. A to tím více, když není dobře rozkousaná. Stimuluje reflektoricky peristaltiku a tvorbu šťáv i v uprázdněném žaludku a navozuje pocit potřeby dalšího jídla až hladu. Nutno poznamenat, že individuálně při tom záleží i na korektnosti inervace svaloviny střeva od páteře a při blokádách se jenom hůř tráví a dělá se v trávení těžkou a tím i břich, ale už bez onoho hladu. Každopádně lze brambory pro pomalejší a pravidelnou dodávku živin doporučit diabetikům. Ne ale na noc. Brambory k večeři znamenají, že půjdete spát sytí a zároveň nebezpečně hladoví a cokoliv vložíte do připraveného žaludku, bude použito proti vám. Člověk vlastnící ledničku má potom dosti neodbytnou potřebu jejího večerního a nočního plenění.
Navíc se zdá, že brambora trávená bez tělesné aktivity tělo mírně překyseluje, poněkud unavuje, zpomaluje, zatlumuje a usnadňuje tak vznik stresů nebo depresí.
Uvědomíme-li si, že brambora obsahuje až čtvrtinu své hmotnosti škrobu, je joulovou pumou (zastarale řečeno – kalorickou bombou). Tepelně upravená brambora má navíc tento škrob dobře stravitelný a sliny ho začínají enzymaticky rozkládat na cukry již v ústech. Takže podržíte-li kousek vařené brambory v ústech a prosliníte, tak vám tam po chvíli zesládne.

Je-li brambora jen součástí příloh a nedominuje v zeleninách na talíři, je rozhodně doporučeníhodná, protože v procesu trávení zlepší podmínky pro ostatní hůře rozložitelnou potravu a vlákninu v žaludku. Tím vám při správném rozžvýkání a neuspěchaném vychutnání pokrmu dodá pocit prvotní sytosti a nestimuluje vás k další nadměrné konzumaci. Prakticky tím nabádám, aby si člověk z talíře nejdříve vymlsal bramboru a teprve po ní pokračoval ostatním.
Brambora se podílí i na tvorbě vitamínu B12 ve střevě a má vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi. A to tím více, čím více se k ní přidá chlorofyl z nějaké zelené listové zeleniny. Měl-li by to být špenát, doporučuji ho smíchat s listem kopřivy a dochutit velkolistou pampeliškou.

Omaštěním jídla se situace zásadně mění - tuk způsobí celkové zpomalení trávení, včetně brambory. Potom dochází k efektu, kdy se mnohem pomaleji trávené škroby brambory dostávají do krve postupně, zvolna a na tuk přichází řada až ve chvíli tělesného odpočinku, klidu a proto ho dobře zachycují tukové buňky a zvětšují se na tukové buně, trhají své vazivové pláště a stávají se základem oblíbené celulitidy a později i přelévajících se tukových polštářů a převisů.

http://www.dedekkorenar.cz/aktuality/hl ... 10506.html

Mikard — pon zář 12, 2011 6:56 pm

Dobrý den,

Chtel bych se zeptat zacal jsem uzivat kotvicnik 2-3 g denně (zatim jsem si udelal jen caj a nat snedl) doporucujete to dát do tobolek velikosti 00? kolik se tam toho vejde a mam brat ty kapsle najednou ci rozdelit po jidle/pred ? dale jsem zakoupil lichořeřišnici tu jsem namlel na prasek a uzivam po jídle 3x denně jednu lzičku a zapiji, užívám i ostropestřec ve formě semínek 3x denně na sypu do ruky snim (20 min pred jídlem).

No chtel bych se hlavne zeptat jestli se spolu ty byliny netlučou a případně nesnižovaly si účinek navzájem. díky moc

Jarda — úte zář 13, 2011 9:32 am

Mikard píše:

Dobrý den,

Chtel bych se zeptat zacal jsem uzivat kotvicnik 2-3 g denně (zatim jsem si udelal jen caj a nat snedl) doporucujete to dát do tobolek velikosti 00? kolik se tam toho vejde a mam brat ty kapsle najednou ci rozdelit po jidle/pred ? dale jsem zakoupil lichořeřišnici tu jsem namlel na prasek a uzivam po jídle 3x denně jednu lzičku a zapiji, užívám i ostropestřec ve formě semínek 3x denně na sypu do ruky snim (20 min pred jídlem).

No chtel bych se hlavne zeptat jestli se spolu ty byliny netlučou a případně nesnižovaly si účinek navzájem. díky moc

Užívat se společně určitě dají a kotvičník je vhodné brát raději ve dvou dávkách, tedy ráno a večer pro rozložení účinku. Tobolkovat se to dá, vejde se vám tam tak cca 0,5 g pokud to budete plnit tobolkovačkou, ručně to je nesmysl to se tam nevejde skoro nic, to je pak vhodnější ho používat stejně jako tu lichořeřišnici tedy pouze zapít vodou.

Sikora — sob zář 24, 2011 9:01 pm

Dobry den, beru kavovou lzicku kotvicniku rano a vecer je jedno jestli pred nebo po jidle?kamarad mi to doporucil jako prevenci.jinak tu nat mam porezanou na male kousky tudiz to beru na sucho po lzicce rano a vecer a zapiji vodou!je mozne to tak uzivat??dekuji

Jarda — ned zář 25, 2011 7:12 am

Sikora píše:

Dobry den, beru kavovou lzicku kotvicniku rano a vecer je jedno jestli pred nebo po jidle?kamarad mi to doporucil jako prevenci.jinak tu nat mam porezanou na male kousky tudiz to beru na sucho po lzicce rano a vecer a zapiji vodou!je mozne to tak uzivat??dekuji

Ano, v tom nevidím problém a na chlapa se dává tak 2-3 gramy denně.

Pavelka. — ned pro 25, 2011 3:37 pm

Ohledně Schizandry čínské. Jaká je podle vás její nejlepší příprava? Semletá semena. Několik minut povařit pol lžíci ve 2dcl vody a nálev vypít. Je to tak správně?

Jarda — ned pro 25, 2011 8:01 pm

Pavelka. píše:

Ohledně Schizandry čínské. Jaká je podle vás její nejlepší příprava? Semletá semena. Několik minut povařit pol lžíci ve 2dcl vody a nálev vypít. Je to tak správně?

Dle mého názoru je nejjednodušší odpočítat pár kuliček, na gram jich je cca 10 ks, rozžvýkat je a spolknout.

Nerazzurro — stř úno 22, 2012 1:33 pm

Dobrý den. Mám dotaz k puškvorci. Když si vezmu pár kousků kořene(tak půl gramu) a rozžvýkám je,tak je mi pak zhruba 15 minut na zvracení a stav nijak příjemný. Ovšem když si rozemelu i daleko větší množství na prášek a rozmíchám ve vodě nebo si udělám nálev,tak ma to takový stavy nenavodí. Předpokládám,že tedy už žvýkat nemám,když to tělu nevyhovuje,ale chci se zeptat,jestli nevíte, proč se to tak děje?
Děkuji.

Jarda — čtv úno 23, 2012 9:23 am

Nerazzurro píše:

Dobrý den. Mám dotaz k puškvorci. Když si vezmu pár kousků kořene(tak půl gramu) a rozžvýkám je,tak je mi pak zhruba 15 minut na zvracení a stav nijak příjemný. Ovšem když si rozemelu i daleko větší množství na prášek a rozmíchám ve vodě nebo si udělám nálev,tak ma to takový stavy nenavodí. Předpokládám,že tedy už žvýkat nemám,když to tělu nevyhovuje,ale chci se zeptat,jestli nevíte, proč se to tak děje?
Děkuji.

Na to s jistotou odpovědět nedovedu, ale možná ty kousky dokáží podráždit nějak žaludeční sliznici, jde přeci jenom o velice silnou bylinu a ve větších koncentracích dost toxickou.

muflon — čtv bře 08, 2012 1:09 am

Kostival

Nádherná a elegantní bylina prezentující už v názvu kterak ji nejlépe využívat: Je na kosti a přitom je nutno se povalovat, odpočívat.
Odedávna nebylo nic lepšího ku pomoci při léčbě zlomenin, pohmožděnin, naraženin, bolavých kloubů atd. snad po celé Evropě. Vnitřně se úspěšně užíval drcený kořen rozmíchaný v mléce při vředech žaludku, suchém kašli a mnoha dalších neodborných potížích.
Nyní jsme již ale mnohem chytřejší než dřív, než kde kdo, kde co a než moudrá příroda zvláště a naši politici ještě zvláštěji... Víme mnohem lépe, co člověk potřebuje, než on sám. A kdyby váhal, máme reklamu, lobby, mafie, daně a zákon, nebo-li vůli mocných neboť selský rozum je politicky nežádoucí (rozum víc než selský, protože selský začíná být ohroženým druhem). Proto bylo z evropské moci úřední nařízeno, že díky obsahu pyrolizidinových alkaloidů, u kterých se předpokládá kancerogenní působení na játra a které kostival v nepatrném množství obsahuje, budiž tento zakázán.
Osobně si ale rebelsky myslím, že vysoký léčebný účinek kostivalu je dán zesílením účinné složky (allantoinu) právě dotyčnými alkaloidy. V souvislosti s kostivalem v literatuře ani patologii nebyl popsán jediný případ rakoviny. Podobně se stalo více užitečných kytek protistátními, například podběl, vlčí mák, kozlík, andělika aj. až po písmeno f (fšechny…).
Nicméně mě překvapuje, že kytky, jejichž staleté užívání neprokázalo nebezpečí, se zakazují, ale například tabák ne, i když jeho škodlivé působení je prokázáno a zveřejňováno na každém propagačním billboardu ministra zdravotnictví i produktu samém a spotřeba se utěšeně zvyšuje. Zdá se to být poplatné rčení, že všichni si jsme rovni, ale někteří jsou na tom rovněji, nebo že zákon platí pro každého, kdo zrovna nemá na imunitu.
Obecně mi problém rovnějších a imunitnějších připadá podobný harmonii při pohledu na rozkvetlou louku. Pro nás, pány tvorstva, je taková louka vhodnou představou jkasickoromantického zážitku hodného pera básníkova, štětce malíře, digizrcadlovky fotografa, noty skladatele, estéty estetika a vůbec kdejakého umělce nebo kohokoliv, kdo tuto funkci obdržel či zdědil. Dopřejte si ten úchvatný pohled na louku skvící se v letním slunci naplněnu vůněmi, barvami a životem. Jen si to představte. Dobrá tráva, což?... (jen pozor na absťák při odvykání…)
No a nyní si uvědomte, že zde probíhá neustálý a krutý boj o přežití. Jedna rostlina bojuje proti druhé o místo na slunci. Proplétají si kořeny a dusí se nejen omezením přísunu živin, ale některé paraziticky sají cizí živiny přímo z kořenů úspěšnějších (například světlík...). Jiné si dělají prostor pomocí rostlinných jedů, herbicidů, jimiž prosycují půdu vůkol svého kořání (akát...). Nadzemní části si vzájemně snaživě stíní, boxují listy a rostou ze všech sil kariéristicky nahoru. Lákavými vůněmi či barvami se snaží reklamně přilákat opylující hmyz, nebo ho podplatit lahodným a výživným nektarem. Další rostliny si osvojily bojové umění a vylézají liánovitě vzhůru po tělech poražených soupeřů. Dokonce jsou takové, které se ubrání zkrmení živočichy vlastní jedovatostí, trnovými kopími, chlupy nebo dokonce živočichy vlastnoručně loví (láčkovky, rosnatky, trifidi...). Řekl bych, že být rostlinou na louce je hodně drsné, protože slabý nepřežije a průměrný jen možná. Blbý, co? Mně to připomíná běžné lidské komerční chování mixnuté osobním bojem o přežití a místo na slunci. Dobrý, co?
Co je nám ale po tom, co si o nás dupalech, trhalech, sekalech, rýpalech, posřikovalech, plundrovalech, škodilech atd. kytky pomyslí, ony mají svých starostí dost. Kolik ale lidí při svém sobeckém hemžení myslí na podstatu přírody? Tou totiž nejsme my, ale mnohem více rostliny, protože ony si bez nás poradí, ale my bez nich nepřežijeme. Ale nechováme se ani trochu v tomto duchu - v posvátné obavě, že nás rostliny opustí, že nám nedají najíst. Málo jim děkujeme veřejně i v tichu mysli. Chybí nám před nimi pokora, vděk, úcta, tolerance a láska. Jsme jim plundrujícími vandaly namísto laskavými hospodáři. Žijeme bez budoucnosti teď a hned. Nemáme-li na to, půjčujeme si z budoucnosti a tím si ji otravujeme nepříjemným zadlužením. Netěšíme se. Není na co, splácení dluhů není oblíbeným sportem spotřebního myslitele. Ten svá přání realizuje neprodleně, na úvěr, dřív než se promění v touhy a protože se netěšil, tak se neraduje, protože to neumí, spotřebovává, drancuje, nepociťuje vděčnost… Jak k sobě, tak k rostlinám.
Myslím, že Bůh naše lidské hemžení také přehlíží ze svého vysokého postu jako alternativu harmonie, stejně jako my vidíme louku. Ale my se zatím, jak ty kytky dole, mezi sebou ze všech sil debilně rveme v přednastaveném programu pudů o jakési omezené individuální přežití, nechápajíce veškerý smysl.
Kam se poděla důstojnost, kultura, rozum? A kam se poděl kostival?
Kostival zvolil taktiku buldozeru. Roste podle možností a vláhy v široce mohutnou bylinu, která mechanicky utlačí okolní rostlinky razantním růstem, váhou listů a hlavně včasným nástupem, na kterém se podílí rezerva živin v oddenkovitém tlustém kořeni. Kostival pro svoji váhu potřebuje množství vody a daří se mu ve vlhkých a kvalitních půdách, obvykle tedy v blízkosti potoků ap. Objevíte-li v nesekané podmáčené louce na podzim nelogicky pustý prostor podobný zválenému pelechu až metr v průměru, naleznete uprostřed v zemi schovaný a vegetačně spokojený obézní kořen kostivalu potutelně se ve skrytu vysmívající méně úspěšným konkurentům i divícím se vám.
Vynesete-li ho na světlo, dělá, jako že je černý, však byv rozlomen, je barvou kosti slonové podoben (budete-li to předčítat, tedy pateticky, důrazně a procítěně…). Použije se hnedle nebo se podélně rozkrájí a nasuší v podstřešním horku půdy, je-li ano; ne-li, ne. Nejúčinnější je množstvím účinných látek v době vegetačního klidu, čerstvý kdykoliv (sám vždycky chvíli přemýšlím, co tím myslím, ale jo, napsal jsem to dobře a pro mozek stimulačně).
Dvakrát si ze mě udělal čerstvý kořen kostivalu perfektní šprým. Hodlal jsem z něho získat na řezací odstředivce čerstvou šťávu jako například z mrkve. I láduji do stroje mrkvi podobný kořen kostivalu a mašina řve, řeže ho a drtí, vibruje, cloume stolem i mnou ji pevně držícím a mohutně se namáhá. Postupně zesiluje lomcování, ale ani já nepolevuji, držím stroj, cvakám zuby, vibrujeme spolu a cpu, cloumeme světem, objímáme a cpu a cpu. Prostě horor. Při tom mě udivovalo, že neteče žádná šťáva a ani neodletují kousky řezanky či drtě. Když jsem dotlačil nástavcem celý kořen dovnitř, mašina po několika silných ranách vyplivla celý a kompaktní kořen do odpadové nádoby. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Přítomné slizy kostivalu slepily kořen zase dohromady, takže dělal, jakoby se nic nestalo. Při podrobnějším pohledu skutečně byl rozřezaný na úplně malé kousky.
Zkusil jsem tedy dát čerstvý kořen do mixeru. Opět vyhrál a na počest svého vítězství vytvořil na nožích mixeru kompaktní a tuhou kouli, která se musela velmi pracně, složitě, trpělivě a nebezpečně odkrájet.
Použil jsem tedy fintu fň. Nalil jsem do mixeru vodku a teprve potom přidával za prudkého přiklopení pokličky kořen kostivalu a za zvuku střelby z kulometu vznikla zvláštní nefiltrovatelná rosolovitá tekutina až řídká slizovitá kaše. Spáchal jsem ze staré NDR dederonové košile pytel a z jeho rukávů dojivými pohyby vyždímal do mísy upatlaný a slizký lektvar. Raději vám ani neřeknu, čemu se podobají zbytky lezoucí rukávem ven…
Fantasticky se to osvědčilo na artrotické a všelijak bolící klouby a páteř. Jen je to dost ulepené, ale jde to snadno umýt. Využití je také na bolavé, unavené či pohmožděné svaly. Dokonce i ležící vstali. (Na visící a měkoně to nefunguje…).
Později jsem vodku nahradil Alpou zředěnou vodou 2:1, přidal měsíček, řepík, šalvěj, heřmánek, levanduli, mínus (česky bez) a další přísady a nazval to kostivalovým mazáním K3. Nyní vyrábím jako produkt vývoje číslo 8 tak zvané První mazání K1. První mazání K1 jsem to nazval proto, aby se s tím mazalo jako první pro tlumení bolesti, uvolnění otoků kapilárním systémem a regenerační efekt a potom jako druhé mazat měsíčkovým olejem MO pro zvláčnění, uvolnění otoků lymfou. Naopak by olej zacpal cestu slizům do pokožky a už by to nebylo ono.
Dosti podobného výsledku lze dosáhnout několikaměsíční koupelí sušeného kořene ve zředěné Alpě.
Při vtírání se lihovodní část vstřebává a trochu i odpaří a zbylé slizy na pokožce neesteticky žmolkují. Ty doporučuji v období sucha setřít, seškrábat, odrolit nebo v období dešťů vodou odmýt. Při odmývání budete jako úhoř. Ani ne tak pružný a hubený, jako kluzký a neuchopitelný…
Jeden dole jmenovaný bylinkář na zlomené ruce svých dětí používal nastrouhaný čerstvý kořen kostivalu do rozpuštěného vepřového sádla. Tuto směs v již příjemné teplotě napatlal na ruku se srovnanými kostmi v centimetrové vrstvě namísto sádry, převázal obinadlem a zafixoval plochou vařečkou. Po 24 hodinách se kostivalové obložení opatrně odstranilo a macerovaná pokožka se nechala na šest hodin vzpamatovat a znovu se použil čerstvě připravený obklad asi na 18 hodin. Potom se to jen zafixovalo na další den nebo dva. Dál už nic, jen na dva týdny šetřit ruku. Akorát mé skotačivé a nedočkavé dítě Adélka psychicky nevydrželo a na oblíbeném tělocviku šestý den mělo neodolatelné nutkání si zahrát vybiku - rána, lup a bylo to znova. Za trest si potom kostivalový obkládek užívalo čtyři dny a zákaz cvičení s ulomenou rukou na tři týdny. Byl jsem překvapen, jak snadno se dětem ty ruce lámou. Ovšem vlastní nešikovností a experimenty si celkem pravidelně lámu zhruba každé čtyři roky některé žebro nebo něco sám. Jak to dělám, napíšu asi jako veselohru ze života.
Proto je důležité až nezbytné si pohotovostní kostival pěstovat na zahrádce nebo blízko domu a v ledničce schovávat ve sklenici uzavřené neškvarkové vepřové sádlo (neoxiduje se = nežlukne).
Dle staré receptury se používalo koňské hřivní sádlo. Možná proto, že koně na pastvě údajně sežerou nejdříve kostival, snad aby se stali léčivými při pozření v podobě koňského salámu nebo aby nekulhali? Nevím, ale lidově se dělají obklady z odvaru z mletého suchého kořene (1 lžíce na litr vody 5 minut vařit) a zvláště pohybově exponovaným (svalovci, obézní a nešikovní) nebo koňům (pod předchozími) se přikládají na namožené svaly a šlachy nohou a oni se tomu pak řehtají - zřejmě z nás mají srandu a je jim dobře. Asi proto, že nevědí, jak jim kostival může uškodit. (Poznámka pro úředníky, příslušníky, funkcionáře a politiky: To byl pokus vtip.) (Druhá poznámka: Nepokoušejte se to pochopit. Není čím. Není co. Ani já to nechápu, asi jsem také blbý.)
Kostival je nádherná sebevědomá a důstojná rostlina a rád hledím se čmeláky na jeho nádherně fialové květy, které chápu jako barvu moudrosti. Klony jiných barev mají ale také stejné účinné látky pro koně a lidi. Lidé si jich neváží, ale koně jo. Já také.

Břetislav Nový, http://www.dedekkorenar.cz, v.120306

Jarda — pát bře 09, 2012 11:44 am

muflon píše:

Kostival

Nádherná a elegantní bylina prezentující už v názvu kterak ji nejlépe využívat: Je na kosti a přitom je nutno se povalovat, odpočívat.
Odedávna nebylo nic lepšího ku pomoci při léčbě zlomenin, pohmožděnin, naraženin, bolavých kloubů atd. snad po celé Evropě. Vnitřně se úspěšně užíval drcený kořen rozmíchaný v mléce při vředech žaludku, suchém kašli a mnoha dalších neodborných potížích.
Nyní jsme již ale mnohem chytřejší než dřív, než kde kdo, kde co a než moudrá příroda zvláště a naši politici ještě zvláštěji... Víme mnohem lépe, co člověk potřebuje, než on sám. A kdyby váhal, máme reklamu, lobby, mafie, daně a zákon, nebo-li vůli mocných neboť selský rozum je politicky nežádoucí (rozum víc než selský, protože selský začíná být ohroženým druhem). Proto bylo z evropské moci úřední nařízeno, že díky obsahu pyrolizidinových alkaloidů, u kterých se předpokládá kancerogenní působení na játra a které kostival v nepatrném množství obsahuje, budiž tento zakázán.
Osobně si ale rebelsky myslím, že vysoký léčebný účinek kostivalu je dán zesílením účinné složky (allantoinu) právě dotyčnými alkaloidy. V souvislosti s kostivalem v literatuře ani patologii nebyl popsán jediný případ rakoviny. Podobně se stalo více užitečných kytek protistátními, například podběl, vlčí mák, kozlík, andělika aj. až po písmeno f (fšechny…).
Nicméně mě překvapuje, že kytky, jejichž staleté užívání neprokázalo nebezpečí, se zakazují, ale například tabák ne, i když jeho škodlivé působení je prokázáno a zveřejňováno na každém propagačním billboardu ministra zdravotnictví i produktu samém a spotřeba se utěšeně zvyšuje. Zdá se to být poplatné rčení, že všichni si jsme rovni, ale někteří jsou na tom rovněji, nebo že zákon platí pro každého, kdo zrovna nemá na imunitu.
Obecně mi problém rovnějších a imunitnějších připadá podobný harmonii při pohledu na rozkvetlou louku. Pro nás, pány tvorstva, je taková louka vhodnou představou jkasickoromantického zážitku hodného pera básníkova, štětce malíře, digizrcadlovky fotografa, noty skladatele, estéty estetika a vůbec kdejakého umělce nebo kohokoliv, kdo tuto funkci obdržel či zdědil. Dopřejte si ten úchvatný pohled na louku skvící se v letním slunci naplněnu vůněmi, barvami a životem. Jen si to představte. Dobrá tráva, což?... (jen pozor na absťák při odvykání…)
No a nyní si uvědomte, že zde probíhá neustálý a krutý boj o přežití. Jedna rostlina bojuje proti druhé o místo na slunci. Proplétají si kořeny a dusí se nejen omezením přísunu živin, ale některé paraziticky sají cizí živiny přímo z kořenů úspěšnějších (například světlík...). Jiné si dělají prostor pomocí rostlinných jedů, herbicidů, jimiž prosycují půdu vůkol svého kořání (akát...). Nadzemní části si vzájemně snaživě stíní, boxují listy a rostou ze všech sil kariéristicky nahoru. Lákavými vůněmi či barvami se snaží reklamně přilákat opylující hmyz, nebo ho podplatit lahodným a výživným nektarem. Další rostliny si osvojily bojové umění a vylézají liánovitě vzhůru po tělech poražených soupeřů. Dokonce jsou takové, které se ubrání zkrmení živočichy vlastní jedovatostí, trnovými kopími, chlupy nebo dokonce živočichy vlastnoručně loví (láčkovky, rosnatky, trifidi...). Řekl bych, že být rostlinou na louce je hodně drsné, protože slabý nepřežije a průměrný jen možná. Blbý, co? Mně to připomíná běžné lidské komerční chování mixnuté osobním bojem o přežití a místo na slunci. Dobrý, co?
Co je nám ale po tom, co si o nás dupalech, trhalech, sekalech, rýpalech, posřikovalech, plundrovalech, škodilech atd. kytky pomyslí, ony mají svých starostí dost. Kolik ale lidí při svém sobeckém hemžení myslí na podstatu přírody? Tou totiž nejsme my, ale mnohem více rostliny, protože ony si bez nás poradí, ale my bez nich nepřežijeme. Ale nechováme se ani trochu v tomto duchu - v posvátné obavě, že nás rostliny opustí, že nám nedají najíst. Málo jim děkujeme veřejně i v tichu mysli. Chybí nám před nimi pokora, vděk, úcta, tolerance a láska. Jsme jim plundrujícími vandaly namísto laskavými hospodáři. Žijeme bez budoucnosti teď a hned. Nemáme-li na to, půjčujeme si z budoucnosti a tím si ji otravujeme nepříjemným zadlužením. Netěšíme se. Není na co, splácení dluhů není oblíbeným sportem spotřebního myslitele. Ten svá přání realizuje neprodleně, na úvěr, dřív než se promění v touhy a protože se netěšil, tak se neraduje, protože to neumí, spotřebovává, drancuje, nepociťuje vděčnost… Jak k sobě, tak k rostlinám.
Myslím, že Bůh naše lidské hemžení také přehlíží ze svého vysokého postu jako alternativu harmonie, stejně jako my vidíme louku. Ale my se zatím, jak ty kytky dole, mezi sebou ze všech sil debilně rveme v přednastaveném programu pudů o jakési omezené individuální přežití, nechápajíce veškerý smysl.
Kam se poděla důstojnost, kultura, rozum? A kam se poděl kostival?
Kostival zvolil taktiku buldozeru. Roste podle možností a vláhy v široce mohutnou bylinu, která mechanicky utlačí okolní rostlinky razantním růstem, váhou listů a hlavně včasným nástupem, na kterém se podílí rezerva živin v oddenkovitém tlustém kořeni. Kostival pro svoji váhu potřebuje množství vody a daří se mu ve vlhkých a kvalitních půdách, obvykle tedy v blízkosti potoků ap. Objevíte-li v nesekané podmáčené louce na podzim nelogicky pustý prostor podobný zválenému pelechu až metr v průměru, naleznete uprostřed v zemi schovaný a vegetačně spokojený obézní kořen kostivalu potutelně se ve skrytu vysmívající méně úspěšným konkurentům i divícím se vám.
Vynesete-li ho na světlo, dělá, jako že je černý, však byv rozlomen, je barvou kosti slonové podoben (budete-li to předčítat, tedy pateticky, důrazně a procítěně…). Použije se hnedle nebo se podélně rozkrájí a nasuší v podstřešním horku půdy, je-li ano; ne-li, ne. Nejúčinnější je množstvím účinných látek v době vegetačního klidu, čerstvý kdykoliv (sám vždycky chvíli přemýšlím, co tím myslím, ale jo, napsal jsem to dobře a pro mozek stimulačně).
Dvakrát si ze mě udělal čerstvý kořen kostivalu perfektní šprým. Hodlal jsem z něho získat na řezací odstředivce čerstvou šťávu jako například z mrkve. I láduji do stroje mrkvi podobný kořen kostivalu a mašina řve, řeže ho a drtí, vibruje, cloume stolem i mnou ji pevně držícím a mohutně se namáhá. Postupně zesiluje lomcování, ale ani já nepolevuji, držím stroj, cvakám zuby, vibrujeme spolu a cpu, cloumeme světem, objímáme a cpu a cpu. Prostě horor. Při tom mě udivovalo, že neteče žádná šťáva a ani neodletují kousky řezanky či drtě. Když jsem dotlačil nástavcem celý kořen dovnitř, mašina po několika silných ranách vyplivla celý a kompaktní kořen do odpadové nádoby. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Přítomné slizy kostivalu slepily kořen zase dohromady, takže dělal, jakoby se nic nestalo. Při podrobnějším pohledu skutečně byl rozřezaný na úplně malé kousky.
Zkusil jsem tedy dát čerstvý kořen do mixeru. Opět vyhrál a na počest svého vítězství vytvořil na nožích mixeru kompaktní a tuhou kouli, která se musela velmi pracně, složitě, trpělivě a nebezpečně odkrájet.
Použil jsem tedy fintu fň. Nalil jsem do mixeru vodku a teprve potom přidával za prudkého přiklopení pokličky kořen kostivalu a za zvuku střelby z kulometu vznikla zvláštní nefiltrovatelná rosolovitá tekutina až řídká slizovitá kaše. Spáchal jsem ze staré NDR dederonové košile pytel a z jeho rukávů dojivými pohyby vyždímal do mísy upatlaný a slizký lektvar. Raději vám ani neřeknu, čemu se podobají zbytky lezoucí rukávem ven…
Fantasticky se to osvědčilo na artrotické a všelijak bolící klouby a páteř. Jen je to dost ulepené, ale jde to snadno umýt. Využití je také na bolavé, unavené či pohmožděné svaly. Dokonce i ležící vstali. (Na visící a měkoně to nefunguje…).
Později jsem vodku nahradil Alpou zředěnou vodou 2:1, přidal měsíček, řepík, šalvěj, heřmánek, levanduli, mínus (česky bez) a další přísady a nazval to kostivalovým mazáním K3. Nyní vyrábím jako produkt vývoje číslo 8 tak zvané První mazání K1. První mazání K1 jsem to nazval proto, aby se s tím mazalo jako první pro tlumení bolesti, uvolnění otoků kapilárním systémem a regenerační efekt a potom jako druhé mazat měsíčkovým olejem MO pro zvláčnění, uvolnění otoků lymfou. Naopak by olej zacpal cestu slizům do pokožky a už by to nebylo ono.
Dosti podobného výsledku lze dosáhnout několikaměsíční koupelí sušeného kořene ve zředěné Alpě.
Při vtírání se lihovodní část vstřebává a trochu i odpaří a zbylé slizy na pokožce neesteticky žmolkují. Ty doporučuji v období sucha setřít, seškrábat, odrolit nebo v období dešťů vodou odmýt. Při odmývání budete jako úhoř. Ani ne tak pružný a hubený, jako kluzký a neuchopitelný…
Jeden dole jmenovaný bylinkář na zlomené ruce svých dětí používal nastrouhaný čerstvý kořen kostivalu do rozpuštěného vepřového sádla. Tuto směs v již příjemné teplotě napatlal na ruku se srovnanými kostmi v centimetrové vrstvě namísto sádry, převázal obinadlem a zafixoval plochou vařečkou. Po 24 hodinách se kostivalové obložení opatrně odstranilo a macerovaná pokožka se nechala na šest hodin vzpamatovat a znovu se použil čerstvě připravený obklad asi na 18 hodin. Potom se to jen zafixovalo na další den nebo dva. Dál už nic, jen na dva týdny šetřit ruku. Akorát mé skotačivé a nedočkavé dítě Adélka psychicky nevydrželo a na oblíbeném tělocviku šestý den mělo neodolatelné nutkání si zahrát vybiku - rána, lup a bylo to znova. Za trest si potom kostivalový obkládek užívalo čtyři dny a zákaz cvičení s ulomenou rukou na tři týdny. Byl jsem překvapen, jak snadno se dětem ty ruce lámou. Ovšem vlastní nešikovností a experimenty si celkem pravidelně lámu zhruba každé čtyři roky některé žebro nebo něco sám. Jak to dělám, napíšu asi jako veselohru ze života.
Proto je důležité až nezbytné si pohotovostní kostival pěstovat na zahrádce nebo blízko domu a v ledničce schovávat ve sklenici uzavřené neškvarkové vepřové sádlo (neoxiduje se = nežlukne).
Dle staré receptury se používalo koňské hřivní sádlo. Možná proto, že koně na pastvě údajně sežerou nejdříve kostival, snad aby se stali léčivými při pozření v podobě koňského salámu nebo aby nekulhali? Nevím, ale lidově se dělají obklady z odvaru z mletého suchého kořene (1 lžíce na litr vody 5 minut vařit) a zvláště pohybově exponovaným (svalovci, obézní a nešikovní) nebo koňům (pod předchozími) se přikládají na namožené svaly a šlachy nohou a oni se tomu pak řehtají - zřejmě z nás mají srandu a je jim dobře. Asi proto, že nevědí, jak jim kostival může uškodit. (Poznámka pro úředníky, příslušníky, funkcionáře a politiky: To byl pokus vtip.) (Druhá poznámka: Nepokoušejte se to pochopit. Není čím. Není co. Ani já to nechápu, asi jsem také blbý.)
Kostival je nádherná sebevědomá a důstojná rostlina a rád hledím se čmeláky na jeho nádherně fialové květy, které chápu jako barvu moudrosti. Klony jiných barev mají ale také stejné účinné látky pro koně a lidi. Lidé si jich neváží, ale koně jo. Já také.

Břetislav Nový, http://www.dedekkorenar.cz, v.120306

Tak kostival je super kytka, umí opravit i zuby, což jsem zde již psal.

Abundantia — sob bře 10, 2012 8:04 pm

na čištění jater používám 10´vařený pampeliškový kořen a kořen čekanky, ale ten je pražený, není to špatně?

ještě ohledně hub a hlíz zde jmenovaných. Mám teď období, kdy mi chutná hlíva ústřičná, denně těch 150 g spolu se zeleninou a olivovým olejem jemně chvilku dušená ochucená himalaj. solí a trochou čerstvých bylinek - i hlíva se počítá do těch, co nasávají svinstvo, jakože to asi pěstují někde v těch halách...jak pan Jarda píše? Mám za to, že hlíva je ohromně zdravá a vážně mi ta směska chutná Je taková dávka dlouhodobě nezdravá?

Jarda — ned bře 11, 2012 9:53 am

Abundantia píše:

na čištění jater používám 10´vařený pampeliškový kořen a kořen čekanky, ale ten je pražený, není to špatně?

ještě ohledně hub a hlíz zde jmenovaných. Mám teď období, kdy mi chutná hlíva ústřičná, denně těch 150 g spolu se zeleninou a olivovým olejem jemně chvilku dušená ochucená himalaj. solí a trochou čerstvých bylinek - i hlíva se počítá do těch, co nasávají svinstvo, jakože to asi pěstují někde v těch halách...jak pan Jarda píše? Mám za to, že hlíva je ohromně zdravá a vážně mi ta směska chutná Je taková dávka dlouhodobě nezdravá?

Tu kůru na játra nějak detailněji popište, takto netuším, co vlastně provádíte, ale zásadně by to patrně vadit nemělo. Hlíva ústřičná je výborná na mnoho zdravotních problémů a nedomnívám se, že by vám měla nějak škodit.

Abundantia — ned bře 11, 2012 3:05 pm

Jarda píše:

Tu kůru na játra nějak detailněji popište, takto netuším, co vlastně provádíte, ale zásadně by to patrně vadit nemělo. Hlíva ústřičná je výborná na mnoho zdravotních problémů a nedomnívám se, že by vám měla nějak škodit.

Vlastně to není očista, ale asi spíše podpora jater. Denně cca už 4 týden ráno vypiju 500 ml odvar kořene pampeliškového kořene cca 1PL a cca 1 PL cikorky. Střídám to pak týdnem, kdy odvar je z kořene lopuchu. Zatím jsem měla takové dva cykly. Netušila jsem, že čekanka kořen je i nepražená verze. Během dne si pak ještě před vařeným jídlem dávám hrnek jenom té cikorky, zdá se mi, že se mi pak lépe tráví. Jinak mám ostropestřcovou kašičku - denně lžičku s jídlem cca 1-3x denně. Ráno na lačno dávám lžíci olivového oleje a lžíci čerstvé citronové šťávy. Než vypucuji střeva, což se mi zatím šankou nepodařilo, tak alespoň tak, a potom klasicky udělám očistu jater podle Vás. Zkoušela jsem to jednou - ale kvůli těm střevům jsem pak tři dny byla otrávená sama sebou.

Jarda — pon bře 12, 2012 11:05 am

Abundantia píše:

Vlastně to není očista, ale asi spíše podpora jater. Denně cca už 4 týden ráno vypiju 500 ml odvar kořene pampeliškového kořene cca 1PL a cca 1 PL cikorky. Střídám to pak týdnem, kdy odvar je z kořene lopuchu. Zatím jsem měla takové dva cykly. Netušila jsem, že čekanka kořen je i nepražená verze. Během dne si pak ještě před vařeným jídlem dávám hrnek jenom té cikorky, zdá se mi, že se mi pak lépe tráví. Jinak mám ostropestřcovou kašičku - denně lžičku s jídlem cca 1-3x denně. Ráno na lačno dávám lžíci olivového oleje a lžíci čerstvé citronové šťávy. Než vypucuji střeva, což se mi zatím šankou nepodařilo, tak alespoň tak, a potom klasicky udělám očistu jater podle Vás. Zkoušela jsem to jednou - ale kvůli těm střevům jsem pak tři dny byla otrávená sama sebou.

Tak na tom chybu nevidím a klidně můžete pokračovat, nicméně tu čekanku raději nepraženou.

muflon — čtv bře 22, 2012 7:04 pm

Následující je od dědka kořenáře, který přeje všem - navzdory směrnicím EU, aby získáním antitvrdícího přehledu (viz dále) vydrželi a přežili v relativním zdraví likvidační tlaky EU na vše kolem léčitelství. Vypadá to, že bude ještě mnohem hůř, protože i tvrzení, že léčivé rostliny jsou léčivé, je zakázáno!

Proto česká chytrá hlava a české ručičky, uvádí místo "je léčivé..." následující:

Antitvrzení (http://www.dedekkorenar.cz, v.120320)

Tvrzení, že je něco zdravé či léčivé, je zakázáno výnosem EU, která ví lépe než my, co si máme myslet!

Zeměžlučová směs 12K
Když piji tento čaj, je mi špatně od žaludku, něco nevhodného jsem snědl, bolí mě žlučník, kroutí se mi střeva a na záchodě trpím. Když mě honí „mlsná“ a připravím si ho víc zředěný, nepociťuji téměř hlad.
Šípková směs AK
Když piji tento čaj, vržou mně kolena i většina ostatních kloubů, mám revma a dnu, jsem lehce nachcípaný, přistydlý, zatuhlý s bolavými svaly a než vstanu, tak se musím rozhýbat a narovnat.
Borůvková směs CK
Když piji tento čaj po každém jídle, mám zvýšený cukr. Když ho piji mimo jídla, mám špinavou krev, jsem dost unavený jako po nemoci a navíc mám docela hustou a barevně výraznou moč.
Malinová směs GK
Když pije tento čaj jedna moje známá, tak má gynekologické problémy, bolí ji vaječníky a stěžuje si na menstruační potíže, má výtok a úplně kdejakou ženskou chorobu, takže ho pije skoro pořád, aby si uchovala svěžest a mládí nebo alespoň kontrolní názor.
Ostropestřecová směs JK
Když piji tento čaj, mám oslabená játra, ekzém nebo jiné kožní problémy, zanesený žlučník, pociťuji neustálou únavu až ochablost, jsem duševně unavený až oblblý, zestárlý, mám pigmentové zbarvení kolem očí a taky tamo vaky, imunitu na houby a strach z rakoviny.
Šalvějová směs LPK
Když piji tento čaj, tak mě čeká cesta mezi uprskané, usmrkané, ukýchané a nachcípané lidi v MHD, ve škole, v čekárnách nebo v kdekoliv, a já se oprávněně bojím, že něco chytnu nebo něco mě.
Medvědicová směs LPPK
Když piji tento čaj, tak zásadně ve větších dávkách a beru si vždycky zásadně k němu ještě zásaditou jedlou sodu, tedy kyselý uhličitan sodný (zásadně zajímavé je to mým kyselým úsměvem). Bolí mě ledviny, měchýř, prostata, pálí mě při močení a chodím tam každou chvíli se zoufalým nucením cestou téměř močeje, avšak skoro bezdůvodně. A když už je to lepší, tak mám z toho čaje nazelenalou moč.
Vrbovková směs LVK
Když piji tento čaj, tak málo močím, berou mě ledviny, močový měchýř, stařecká prostata až si myslím na raka, zapáchá mi pot, a když jsem v pubertě, mám i akné.
Vrbovková směs LVK78
Když piji tento čaj, tak mám omezenou funkci ledvin a otoky, protože zadržuji vodu v těle. Na záchodě mívám pocit, že je tento čaj meliorační, protože močím a močím a močím, až se skoro úplně umočím...
Mátová směs MK
Když piji tento čaj, mám problémy s krevním tlakem a oběhem, kleply mě pepky, jsem plný infarktů, neprokrvených končetin, pískání v uších. Srdce mi buší, jak chce, vlastním bércák, křečák a hemeroid, jsem plešat, tlust a po těle pln keříčků žilek a otoků. Mám motání hlavy, její bolení i migrénu, sklerózu, rudé a unavené oči, červený nos i tvář. A když si konečně vzpomenu, tak to hned zapomenu.
Dobromyslová směs NK
Když piji tento čaj, potkal jsem blbce, kontrolu, písemku, reklamaci, jsem nervózní, vystresovaný, neklidný, hyperkinetický, vystrašený, nervově přetažený a labilní, vytočený, protivný až nesnesitelný, hysterický, zbrklý a nemohu se soustředit, usnout a kurňafix ani klidně spát!
Diviznová směs PK
Když piji tento čaj, mám závodní kašel (kašlu jako o závod...), tuberu nebo chrchlám, chrmlám a dusím se kuřáckým smíchem, mám rýmu a chycené horní cesty dýchací, ucpané dutiny, nos i uši. Také jsem ho pil utopen a úplně rozleptán na plicích chlórem z bazénové vody, kterou ze mě včas nikdo nevylil.
Lipová směs PPK
Když piji tento čaj, tak mám suchý kašel, astma, jsem nastydlý. V zádech cítím bolestivě skříplé nervy u páteře a bolest mi vystřeluje ze zad i do nohou nebo kam. Také mě bolí hlava, mám spoustu stresů a vůbec jsem na nervy. A navíc mne postihl pásový opar, zasedl si na mě sedací a trojčí mi trojklanný nerv.
Tymiánová směs TK
Když piji tento čaj, vypadám jako vyblitý chabrus na všechno a imunita je ta tam, abych neřekl sprostěji kde. Mám strach i z raka, proto TK piji častějikrát denně a to i s jinými specifickými čaji a vitamínem C.
Jahodová směs UK
Když pije tento čaj moje přítelkyně, má krvácivé stavy a snadno se jí tvoří modřiny. Trpí také nadměrnou menstruací, ledvinovými kameny a pobolívají ji ledviny. Mě jen bolí nerolling i rolling stones (slovní hříčka – nevalící i valící se kameny).
Chmelová směs VK
Když pije známá tento čaj, má v nepořádku hormony, myslí si, že je neplodná, nebo jde na přechod. Menstruace je nepravidelná, zlobí ji štítná žláza, je nervní a protivná i přes den, večer raději ani nemluvě, na domácí řvavěji. Když si VK vtírá do kštice, tak má ještě ke všemu problémy s padáním vlasů.
Gambit-H (GH)
Když piji tento čaj, mám dobrý pocit, že se mi všechno daří, jsem pln energie, optimizmu a mladistvého elánu, prostě nestárnu. Mlsám GH večer u PC a děti i s dědečkem a babčou u televize. Přítelkyně si myslí, že jí zmizela s lahvičkami GH + GK + MO+ někde i cysta.
Měsíčkový olej MO
Když užívám tento olej vnitřně, mám zánětlivý problém v trávení i jinde, zastaralý kašel, případně strach z rakoviny. Když se s ním mažu, mám špatně pohyblivé klouby nebo zánět uvnitř těla, v prostoru mazání. Když MO aplikuji do konečníku, tak mám hemeroid, když známá do pochvy, tak má nějaký problém tam. Když si maže MO přítelkyně prsa, je buď těhotná, nebo má potíže s lymfou, zánětem či prověšením, nebo strach z nádorů. Když si ho maže na obličej (mimo oči) pod mast MOM nebo RM, je vrásčitá, zmačkaná.
Měsíčkový olej MO+
Když používám tento olej, tak mi je přes 30 let, libuji si s ním a slibuji si od něj vzhledem k věku ještě více než od MO. MO+ do třicítky většinou netřeba, protože membrány buněk jsou nezaneseny.
Ostropestřecová kaše OO-KH
Když užívám ostropestřecovou kaši, tak jsem všemožně intoxikován a zanesen, nemám imunitu v dobrém stavu, ale zato mám obavu z rakoviny nebo alespoň vysoký cholesterol, ekzém či lupus, vztek, nervy a stres, netrávím a nepamatuju si. Rychle stárnu, jsem neustále unaven, mám bahno ve žlučníku, parazity ve střevech a celkově se necítím dobře detoxikován po chemii ve stravě nebo chemoterapii. A také cítím dobře, že se necítím dobře, přestože se zatím necítím a ani ostatní mě ještě necítí, což as ale i přijde. A protože se přesně takhle blbě cítím díky EU pořád, beru kaši OO-KH pořád...
Ostropestřecový olej OO
Když užívám tento olej, mám obavu, že mi játra už fungují poněkud hůřeji.
Pleťové vody
Když používám naše pleťové vody, tak si připadám jako osoba mající přecitlivělou pokožku s četnými vráskami, popraskanými kapilárami, rozšířenými póry a vysušenými nebo naopak příliš mastnými oblastmi. A když Pleťovou vodu světlíkovou PVO, tak už i hůře vidím nebo nadměrně namáhám oči.
Dubová mast
Když mažu tenoučce kůži RM, tak mám hrubou popraskanou pokožku nebo ekzém, a když RM-BS, tak je tento ekzém atopický nebo mám velmi citlivou pleť a jsem děsně krásná (zkráceně: děsná...?).
Měsíčková mast MOM
Když používám tuto mast tenkým úsporným pomazáním, mám vysušenou, nepružnou, ztenčenou až pergamenovou pleť, a na nohách zvláště. Také se jí potírám nelibé vrásky po vstřebání tamo vmasírovaného Měsíčkového oleje MO.
Řepíková směs REK
Když tamponuji neředěnou směsí pokožku, tak tam je neodbytné akné, popálenina od žehličky i od sluníčka nebo alespoň zánět či atrofie. Když z této směsi piji mimo jídla čaj, tak mám žaludeční vřed, záněty v trávicím systému nebo jestli mě nakazil střevo celiatik Crohn polypem, tak tím zapíjím MO.
Jírovcová směs VXK
Když si vtírám VXK do kůže obvykle na nohou, tak tam mám zpomalený oběh a zanesené kapiláry, křečák, bércák, otok či pohmožděninu, únavu a bolesti, noční zvláště, bolí mě svaly a mám roztažené rudé až opilecké cévky kolem červeného nosu a vaky pod očima.
Dubové kapky RK
Když si aplikuji neředěné dubovky rozprašovačem do krku, tak tam mám zarudlé potíže, nemluvím, nepolykám, bolím, škrábe to a pálí. Když si RK mažu, přikládám jako obklad nebo stříkám na kůži, tak mě tam něco kouslo, odřelo, oklíštilo, ožihadlilo, poškrábalo či jinak znehodnotilo nebo mám tíseň, že plíseň. Když si stříknu dubovky v nos, stříkám slzy (někdy i jiné jinam), tluču hlavou, mřu. Bez dubovek nelze žít!
První mazání K1
Když se mažu nebo masíruji na neporušené kůži tímto mazáním, tak mě bolí revmatické či dnavé klouby nebo namožené svaly a berou mě záda. Také jsem si asi uhnal sportovní úraz, což se mi stává stále častěji, jak se blížím ke hrobu. Jako stařec na hrobem bych se asi měl specializovat jen na skok či pád...
Vlasová voda mátová VVM
Když se mažu tímto přípravkem na pokožce, tak tam mám svrab nebo jiné kožní parazity (po návštěvě exotických krajin). Když si tím mažu vlasy, je tam schován veš či blech. Když si tím mažu občas i vlasovou pokožku, protože už mi ubylo vlasů a tak si jen tak mažu, co kdyby...

muflon — čtv bře 22, 2012 7:09 pm

Následující je od dědka kořenáře, který přeje všem - navzdory směrnicím EU, aby získáním antitvrdícího přehledu (viz dále) vydrželi a přežili v relativním zdraví likvidační tlaky EU na vše kolem léčitelství. Vypadá to, že bude ještě mnohem hůř, protože i tvrzení, že léčivé rostliny jsou léčivé, je zakázáno!

Tvrzení, že je něco zdravé či léčivé, je zakázáno výnosem EU, která ví lépe než my, co si máme myslet!

Proto česká chytrá hlava a české ručičky, uvádí místo "je léčivé..." následující:
http://www.dedekkorenar.cz/uvod.html
(Antitvrzení v.120320, je k přečtení u jednotlivých výrobků dědka kořenáře od poloviny webstránky na uvedeném odkaze... začíná to:

EU mi zakázala zdravotní tvrzení, tak jsem vymyslel antitvrzení:

Zeměžlučová směs 12K
Když piji tento čaj, je mi špatně od žaludku, něco nevhodného jsem snědl, bolí mě žlučník, kroutí se mi střeva a na záchodě trpím. Když mě honí "mlsná" a připravím si ho víc zředěný, nepociťuji téměř hlad.

atd.

Jarda — pát bře 23, 2012 12:34 pm

muflon píše:

Následující je od dědka kořenáře, který přeje všem - navzdory směrnicím EU, aby získáním antitvrdícího přehledu (viz dále) vydrželi a přežili v relativním zdraví likvidační tlaky EU na vše kolem léčitelství. Vypadá to, že bude ještě mnohem hůř, protože i tvrzení, že léčivé rostliny jsou léčivé, je zakázáno!

Tvrzení, že je něco zdravé či léčivé, je zakázáno výnosem EU, která ví lépe než my, co si máme myslet!

Proto česká chytrá hlava a české ručičky, uvádí místo "je léčivé..." následující:
http://www.dedekkorenar.cz/uvod.html
(Antitvrzení v.120320, je k přečtení u jednotlivých výrobků dědka kořenáře od poloviny webstránky na uvedeném odkaze... začíná to:

EU mi zakázala zdravotní tvrzení, tak jsem vymyslel antitvrzení:

Zeměžlučová směs 12K
Když piji tento čaj, je mi špatně od žaludku, něco nevhodného jsem snědl, bolí mě žlučník, kroutí se mi střeva a na záchodě trpím. Když mě honí "mlsná" a připravím si ho víc zředěný, nepociťuji téměř hlad.

atd.

Dědek to má dobře zmáklé, jsem zvědav jakou bejkárnu vymyslí ti hazlové na takovéto antitvrzení. Je jasné, že se v zájmu zisků nebudou štítit ničeho, což poplivání bylin, které fungují stále, jenom potvrzuje.

muflon — pát bře 23, 2012 7:04 pm

Recepty z planých rostlin (ne každý ví že třeba opovrhovaný plevel pýr aj. rostliny, obsahují pro člověka jinde těžko nalezitelné potřebné minerály a látky (v takovém množství nebo složení).

zip soubor Recepty z planých rostlin ke stažení:
http://www.jitrnizeme.cz/download.php?sekce=6

Kontraindikace některých léčivých rostlin.
Kontraindikace1.zip ke stažení:
http://www.jitrnizeme.cz/download.php?sekce=5

PS: máte-li zkušenosti ohledně použití nebo receptů z planých rostlin, podělte se...
(klasika je obyčejně trošku posekat a přidat do salátů....nebo zeleného nápoje....)

...Kopřivová polévka
Čerstvě nasbírané kopřivy, krátce spařit vroucí vodou a vzápětí je zchladit studenou vodou (ztratí tak tu štiplavost kyseliny mravenčí - mám ten dojem). Natrhat je na menší kousky, nebo keramickým nožem nakrájet (aby moc nepřišly do styku s kovem). No a to je základ polívky pak se přidá všechno co je doma k mání dle chuti.

(nebo z kopřiv lidé dělají jak známo nádivky...nebo špenát...), kopřiva je celkem zmáknutá, co ale ostatní plané "plevely"...jak jste na tom?
----------
velmi hojně rostoucí Řeřicha rumní:

muflon — ned bře 25, 2012 10:23 am

Bylinky
http://www.uloz.to/soubory/milovatkam/m ... h/bylinky/

muflon — čtv bře 29, 2012 6:17 pm

SLZOVKA ("Jobovy slzy")

http://www.patentnimedicina.cz/cz/bylin ... ych-mudrcu

bylina slzovka - její výjimečnost spočívá v posilování organismu (ledviny, slezinu, plíce), aniž by přitom „spalovala vlastní rezervy uložené v ledvinách“ a současně vylučuje škodliviny z organismu (horké toxiny, vlhkost a hlen), čímž tato slzovka - jobovka není věrna svému jménu a naopak snaží se vše v dobré obrátit. V podstatě je to ideální snídaně pro dnešního člověka, který potřebuje posilovat svůj organismus (bez vedlejších účinků) a současně i drenážovat tělo od nežádoucích usazenin (z uzenin apod.), dnešním moderním žargonem tzv. detoxikovat, harmonizovat a tonizovat. Pro čínský pojem vlhko a horko SHI RE se v současné době užívají termíny jako nadbytek volných radikálů, překyselení organismu, zanesení či "zajedování" organismu apod.

Jak se uvádí v Bencaojing z roku 1625: Dlouhodobě používaná nadlehčuje tělo. Prostě, odstraní-li se vlhká škodlivost, slezina a žaludek jsou v klidu a tím se napravuje střední zářič. Když je střední zářič v pořádku, pak dokáže vyživovat čtyři končetiny a zprůchodňovat krevní cévy.

Všichni známe ten pocit, kdy se cítíme jakoby nasáknuti a s pocitem tíže či únavy, jež nelze jen tak setřást. Slzovka to tzv. oplasknutí (či vyždímání nasáklé houby na mytí tabule) za nás udělá!

Z hlediska západní medicíny má Bioslzovka vysoký obsah zejména betakarotenu, vitamínu C, draslíku, kalcia, hořčíku, železa, mědi, manganu, fosforu a zinku, a to v té nejlépe vstřebatelné a zpracovatelné podobě. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B. NEOBSAHUJE LEPEK!

Slzovka obecná jsou semena divoké trávy, podobné ječmenu (avšak jedná se o pícninu, ne obilovinu!), jež je známá i pod názvem Jobovy slzy nebo perlivý ječmen - čínsky Yi yi ren
- posiluje dráhu sleziny a její čchi PI QI XU a vylučuje vlhkost SHI, která je na tuto škodlivinu velmi citlivá. I přes chladnou povahu neoslabuje žaludek a odváděním vlhkosti nepoškozuje řádnou energii čchi Qi, což v praxi málo takovýchto bylin umí! Léčí tedy jak kořen nemoci, tak i její vrcholek! Dále vylučuje hlen TAN a odstraňuje blokády, které vznikají v důsledku kumulace vlhkosti ve svalech, kloubech a kůži a projevují se především bolestmi. Také ochlazuje horkost RE a vylučuje horké toxiny RE DU, vzniklé jako odpadní produkty látkové výměny, jež se postupně usazují v organismu. Zbylých 10% ve směsi pak tvoří kůra mandarinky Chen pi - je hořká a dokáže vypouštět, je štiplavá a dokáže rozptylovat, je teplá a dokáže harmonizovat, je aromatická a dokáže vysoušet, díky čemuž slezina "procitne". Její "schopnost léčit stovky nemocí" spočívá prostě ve využití účinku regulovat energii čchi Qi a vysušovat vlhkost a rozpouštět hlen TAN.

Všechny výše popsané účinky se vztahují k Nápoji čínských MUDRců, jenž je vyroben z povařené slzovky a ne z pražené!
...zatímco čaj z pražené slzovky (u nás kupř. známý pod názvem Hatomugi čaj – sáčkový čaj z Japonska) má zcela opačné účinky na organismus, neboť z hlediska TCM posiluje a zahřívá, aniž by vylučoval odpadní látky, tedy je vhodný pro cca 5% naší západní populace (vegetariáni, makrobiotici apod.). Oproti tomu Nápoj čínských MUDRců je vyroben pouze povařením slzovky a následným sušením do koncentrovaného prášku v poměru 1 : 5 (tzn. 1 gram instantního prášku odpovídá 5 gramům surové suroviny).

Dávkování - Doporučená denní dávka je 4 gramy tj. 4 odměrky 1 x denně, nejlépe po ránu (místo čaje či kávy k snídani). Děti do 12 let užívají poloviční dávku. Připravuje se snadno a to zalitím instantního prášku horkou vodou (cca 2 dcl) a po pečlivém rozmíchání se pije vlažný. Případné častější močení není na závadu.
V případě urychlení účinku slzovky (kupř. u obezity či u závažnějších potíží) lze zvýšit dávkování a tento nápoj pít častěji a to 2 – 3x denně.
Lze užívat bez omezení doby (podobně jako káva či čaj k snídani)!

Kontraindikace – těhotenství, při akutních infekčních onemocněních (chřipka, angína apod.)
--------

PS: nevím zda by nebylo dobré nepraženou slzovku také zařadit pane Jardo do místní nabídky zboží...(po odzkoušení zda je to co zde inzerují dostatečně přínosné, vzhledem i k následujícímu dodatku v dalším příspěvku... )

muflon — čtv bře 29, 2012 6:20 pm

K předchozímu příspěvku o bylině slzovce:

... nikdy nezapomeňte snídat, a to správně! Ráno je vždy zapotřebí nejprve „v kamnech zatopit, postupně rozpálit kotel, aby kamna dobře spalovala po celý den, a pak teprve na kamnech vařit“. A tak funguje i naše zažívání: pokud k "rozdělání ohně'" (tedy k snídani) použijeme „mokré dříví“ (tzv. potraviny přinášející vlhko a chlad jako jsou jogurty, sýry, syrové ovoce a zelenina, ovocné džusy, zelený čaj…), nebo naopak „rozděláme ohýnek pomocí benzínu“ (tzv. potraviny přinášející oheň jako je černá káva či alkohol), pak obojí je špatně a má na naše zažívání a celkový chod organismu neblahý vliv.

Takovým ideálním nápojem k snídani je pak Nápoj čínských Mudrců (obsahuje 90% nepražené byliny slzovka!), který funguje jako „podpalovač Pepo“. K rozdělání ohně je zapotřebí i „suché dříví“, v našem případě obilné kaše se skořicí (kupř. jahelné, kukuřičné, rýžové, pohankové…) nebo polévky. V tom případě lze pak během dne (od 11. do 15. hodiny) pozřít občas i leccos „nezdravého“, aniž by nás to nějak zásadně poškodilo na zdraví (pneumatika či mokré dříví také shoří v dobře rozdělaném ohníčku...).
--------------
PS: ještě k účinkům nepražené byliny slzovka:

Působení:
posiluje slezinu PI QI XU a vylučuje vlhkost SHI
vylučuje hlen TAN a odstraňuje blokády YU
ochlazuje horkost RE a vylučuje horké toxiny RE DU
posiluje energii Qi ledvin a plic
reguluje energii QI a harmonizuje střední ohniště

Z hlediska tradiční čínské medicíny příznivě působí u stavů jako je např.:
- Obezita, metabolický syndrom (tj. nadváha + vysoký krevní tlak + zvýšený cholesterol a krevní tuky + srdeční nemoci + aterosklerosa), žlučníkové a ledvinné kameny a písek, angína pectoris, revmatická onemocnění kloubů a svalů, artróza, celiakie, Crohnova nemoc, ulcerosní colitis…
- Cysty, myomy, fibromy, strumy, lipomy, různé druhy nádorů, bulky v prsou, zvětšená prostata, zvětšená nosní mandle, zvětšené krční uzliny, zvětšená štítnice, otoky končetin, uvolňuje napětí šlach a křeče v končetinách.
- Celulitida, bradavice, kožní výrůstky, mateřská znaménka, ekzémy, záněty kůže (lupénka, akné, růžovka, bércové vředy apod.) a zpomaluje šedivění vlasů.
- Kašel (akutní i chronický), chronická rýma, záněty nosních dutin, po respiračních nemocech (po virozách, chřipkách, zánětech průdušek a plic), po antibiotikách, kortikoidech a cytostatikách…
- Kancerostatické účinky tzn., že zpomaluje a zastavuje růst rakovinných buněk.

Vysvětlení čínských pojmů (např.PI QI XU RE DU TAN Yu atd.), je zde:
http://www.patentnimedicina.cz/cz/nejca ... nske-pojmy

Nerazzurro — úte dub 10, 2012 4:32 pm

U Kozince se píše,že inhibuje tvorbu žaludečních kyselin, čili pokud mám nedostatek HCL a pravidelně ji musím doplňovat,tak bych asi současně neměl užívat kozinec,je to tak?Nebo to mám nějak střídat?
Díky.

Jarda — stř dub 11, 2012 12:26 pm

Nerazzurro píše:

U Kozince se píše,že inhibuje tvorbu žaludečních kyselin, čili pokud mám nedostatek HCL a pravidelně ji musím doplňovat,tak bych asi současně neměl užívat kozinec,je to tak?Nebo to mám nějak střídat?
Díky.

Klidně můžete použít třeba ráno kozinec a po jídle, tedy tak za dvě hodiny, si dát HCl v tom problém nevidím.

muflon — čtv dub 12, 2012 12:28 pm

muflon píše:

K předchozímu příspěvku o bylině slzovce:

... nikdy nezapomeňte snídat, a to správně! Ráno je vždy zapotřebí nejprve „v kamnech zatopit, postupně rozpálit kotel, aby kamna dobře spalovala po celý den, a pak teprve na kamnech vařit“. A tak funguje i naše zažívání: pokud k "rozdělání ohně'" (tedy k snídani) použijeme „mokré dříví“ (tzv. potraviny přinášející vlhko a chlad jako jsou jogurty, sýry, syrové ovoce a zelenina, ovocné džusy, zelený čaj…), nebo naopak „rozděláme ohýnek pomocí benzínu“ (tzv. potraviny přinášející oheň jako je černá káva či alkohol), pak obojí je špatně a má na naše zažívání a celkový chod organismu neblahý vliv.

Takovým ideálním nápojem k snídani je pak Nápoj čínských Mudrců (obsahuje 90% nepražené byliny slzovka!), který funguje jako „podpalovač Pepo“. K rozdělání ohně je zapotřebí i „suché dříví“, v našem případě obilné kaše se skořicí (kupř. jahelné, kukuřičné, rýžové, pohankové…) nebo polévky. V tom případě lze pak během dne (od 11. do 15. hodiny) pozřít občas i leccos „nezdravého“, aniž by nás to nějak zásadně poškodilo na zdraví (pneumatika či mokré dříví také shoří v dobře rozdělaném ohníčku...).
--------------
PS: ještě k účinkům nepražené byliny slzovka:

Působení:
posiluje slezinu PI QI XU a vylučuje vlhkost SHI
vylučuje hlen TAN a odstraňuje blokády YU
ochlazuje horkost RE a vylučuje horké toxiny RE DU
posiluje energii Qi ledvin a plic
reguluje energii QI a harmonizuje střední ohniště

Z hlediska tradiční čínské medicíny příznivě působí u stavů jako je např.:
- Obezita, metabolický syndrom (tj. nadváha + vysoký krevní tlak + zvýšený cholesterol a krevní tuky + srdeční nemoci + aterosklerosa), žlučníkové a ledvinné kameny a písek, angína pectoris, revmatická onemocnění kloubů a svalů, artróza, celiakie, Crohnova nemoc, ulcerosní colitis…
- Cysty, myomy, fibromy, strumy, lipomy, různé druhy nádorů, bulky v prsou, zvětšená prostata, zvětšená nosní mandle, zvětšené krční uzliny, zvětšená štítnice, otoky končetin, uvolňuje napětí šlach a křeče v končetinách.
- Celulitida, bradavice, kožní výrůstky, mateřská znaménka, ekzémy, záněty kůže (lupénka, akné, růžovka, bércové vředy apod.) a zpomaluje šedivění vlasů.
- Kašel (akutní i chronický), chronická rýma, záněty nosních dutin, po respiračních nemocech (po virozách, chřipkách, zánětech průdušek a plic), po antibiotikách, kortikoidech a cytostatikách…
- Kancerostatické účinky tzn., že zpomaluje a zastavuje růst rakovinných buněk.

Vysvětlení čínských pojmů (např.PI QI XU RE DU TAN Yu atd.), je zde:
http://www.patentnimedicina.cz/cz/nejca ... nske-pojmy

------------------

Jaký kdo máte názor na toto stanovisko z hlediska TCM ??... hlavně mne tam zarazilo, ře se nemá ráno začínat potravinami přinášejícími vlhko a chlad jako jsou jogurty (tedy i kefír, sirná patlanice ap...), syrové ovoce a zelenina, ovocné džusy... (čím kdo začínáte den za snídani??, já dosud ovocnýma Štávama, nebo kefírem či sirnou patlanicí....)

PS: Než kupovat drahý Nápoj čínských mudrců,možná stačí nepraženou bylinu slzovku obecnou (Coicis semen) :
http://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=slzovka

...i když...ten nápoj čínských mudrců zase je instantní a do práce asi pohodlnější na přípravu...(obsahuje Složení: slzovka obecná 90 %, kůra mandarinky obecné 10 %)

...Slzovka obecná (také Jojobovy slzy, čínsky Yi yi ren, japonsky Hatomugi) je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Tato semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu. Slzovka podporuje funkci sleziny, pomáhá trávení masa a tuků. Má příznivý vliv na pleť.

Slzovka obecná, též slzovka porcelánová neboli Jobovy slzy je běžně používána v orientální medicíně jako lék a přisuzují se jí značné detoxikační účinky .

Latinské jméno: Coicis semen, Anglické jméno: jobstears seed

Slzovka byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Klasy se zralými zrnky se sbírají na podzim, po usušení na slunci se z nich vytřesou zrnka, zbaví se vnější slupky a usuší na slunci. Tato semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu.

Váže se k ní legenda:

V r. 41 n. l. vyslal chanský císař generála jménem Má Yuan potlačit rebelii povstalců v jihozápadním pohraničí. V této oblasti panovalo horké a dusné podnebí, proto se zde šířila často nakažlivá onemocnění. Domácí obyvatelstvo se jim bránilo požíváním bílých kulatých zrnek jedné rostliny. Poté, co je císařští vojáci začali konzumovat, zjistili, že jim rovněž velice pomáhají. Když se generál po potlačení povstání po třech letech vracel zpátky, vezl s sebou vůz těchto zrn, aby je mohl zasadit a sklízet i lidé v jeho domovině. Jeho příchod vzbudil velký rozruch, protože lidé si mysleli, že to, co na voze veze, jsou perly, a že se z něho na výpravě stal boháč. Krátce po návratu generál zemřel. Závistivci nelenili a oznámili císaři, že generál si přivezl domů vůz perel. Hněv panovníka byl tak velký, že se příbuzní neodvážili zesnulého generála uložit do rodinné hrobky, ani mu uspořádat pohřební obřady. Tak se mu namísto ocenění za dobrou vůli dostalo nakonec jenom pohany. Proto lidé tato zrnka pojmenovali YiYi, „konec jedné dobré vůle". Jméno léčiva YIYÍRÉN vlastně znamená „zrnko pro dobrotu – na žebrotu".
Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky, v Číně se užívá k přípravě polévek podobně jako u nás kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka, nebo loupaná jako burské oříšky. Z pražených loupaných semen se připravuje kávová náhražka. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B; neobsahují však žádný vitamin A ani C.
V oblastech původního výskytu se užívá jako prostředek proti vředům, apendicitidě, artritidě, průjmům, zánětům močového měchýře, otokům, proti horečce, zápalu průdušek a plic a proti střevním cizopasníkům.
Zajímavé je použití proti různým druhům zhoubných nádorů; v poslední době se zjistilo, že v semenech obsažený coixenolid má skutečně kancerostatické účinky. Je používán též proti avitaminóze.

Vlastnosti Slzovky:

- chuti sladké, mdlé
- povahy chladné
- vstup do meridiánu sleziny, plic a ledvin (játra, žaludek, tlusté střevo)
- jde o tonikum plic a ledvin, posiluje slezinu
- prospívá žlučníku

Má detoxifikační a diuretický účinky. Je vhodná na otoky, průjmy, poruchy trávení, žloutenka, dysurie, tumory a také při bolestech svalů a kloubů způsobených vlhkostí a větrem. Konzumace s vařenou mrkví u dětí posiluje obranyschopnost. Dále odstraňuje znaménka a bradavice /50g denně +/- s rýží, zpomaluje růst rakovinových buněk, odstraňuje hlen, léčí záněty močového měchýře, akné, střevní parazity a je proti průjmu nebo kašovité stolici.

Shrnutí:

- zpevňuje slezinu
- odstraňuje vnitřní i vnější vlhkost a odstraňuje blokády
- pročišťuje horkost a vytlačuje hnis

Recepty:

Odvar ze slzovky se považoval za velmi léčivý pro těžce nemocné pacienty. Je to dodnes známá tzv. šlemovitá polévka, která spolehlivě působí při žaludeční a střevní slabosti, váže jedy z látkové výměny a podporuje funkci jater. Celostní medicína považuje slzovku za potravinu, která dokáže změkčovat a zvláčňovat, proto prý pomáhá uvolňovat živočišné tuky a zatuhlá ložiska škodlivin z organismu, snižuje „špatný“ cholesterol a zejména ženy ocení jeho příznivý vliv na pokožku, kterou udržuje hebkou a vláčnou. Dokonce chrání před záněty kůže a zpomaluje šedivění vlasů. U dětí oceníme její vliv při léčbě bradavic.

Čaj ze slzovky:

Jednu lžíci zrn slzovky opražíme na suché pánvi, poté povaříme asi 15 minut ve vodě a scedíme. Čaj je výborný na čištění organismu.

Pomazánka se zeleninou a řasou:

2/3 rýže, 1/3 slzovky se vaří společně s mořskou řasou (např.Kombu-urychlí vaření a obohatí pokrm o cenné minerály). Odvar se pije jako léčivý čaj. Uvařené obiloviny můžeme dále upravit např. jako "Kubu", či směs rozmixovat a použít jako základ pro pomazánku, prejt, nákyp, smažené placičky.

Zeleninová polévka:

Na pánev dáme na chvíli opražit slzovku a podlejeme teplou vodou, přidáme sůl, petrželku a celer nebo i nějaké bylinkové koření, kousek mořské řasy, na obilovinu položíme mrkev, kousek celeru, dvě malé cibulky, lžičku např. konopného oleje a dáme vařit. Pokud nepoužijeme tlakový hrnec, vaříme až 50 minut na mírném plameni. Na talíři dozdobíme kvašenou zeleninou, třeba červenou řepou s křenem.

Polévka se slzovkou:

1 slepici, 2 1/2 l vody, 30 g slzovky namočené přes noc ve vodě, 5 nasekaných plátků čerstvého zázvoru, 300 g pokrájených čerstvých hub, 3 snítky nasekané cibulky, sůl, 2 PL rýžového vína. Slepici dáme do hrnce s vodou a předem namočenou slzovkou, zázvorem a přivedeme k varu. Poté ztlumíme plamen a dusíme několik hodin.
Přidáme všechny ostatní ingredience, dusíme cca 2 minuty a polévku můžeme podávat.

Slzovka s mrkví:

500g mrkve nakrájíme a spaříme horkou vodou nebo lehce povaříme. V jiném hrnci uvaříme asi 1kg slzovky-vaříme cca 1,5 hodiny na hustou a lepivou kaši. Smícháme a ještě povaříme, případně můžeme přidat trochu třtinového cukru.

Doporučujeme užívat misku denně (250ml).

Účinek:

Zvyšuje imunitu, odstraňuje hleny a vlhkost z organismu. U začínajícího šedému zákalu můžeme používat denně po 60dní.

Ještě:

Když vařenou slzovku rozmixujete, můžete z hmoty udělat pomazánku nebo moc dobré smažené placičky. Když ho zapečete, získáte obdobu sekané či nákypu. Výborný je s houbami připravený jako „kuba“. Také se dá udělat slzovkové rizoto.

muflon — ned dub 22, 2012 1:37 am

...Medvědí česnek lze sklízet v lese už v březnu, kdy se probouzí pod listím. A pak přijdou kopřivy,
pampelišky, žabinec, šťovík, řeřicha...... Tyto divoké rostliny jsou mimořádně odolné, nezávislé, zdatné,
samostatné. Říká se, že jsme to, co jíme. Vlastnosti potravy se přenášejí na toho, kdo ji konzumuje a
jmenované vlastnosti divoké zeleniny jsou jistě cenné. Ale musíte se naučit je sbírat a připravovat a to je pro
většinu lidí neuskutečnitelné. Škoda. Zkuste začít. A pokračovat. Udělejte si salát a dejte do něj
mladou kopřivu, pampelišku, žabinec… jen tak na zkoušku….píše ve své knize A.Kolinger.

Xeelee — ned dub 22, 2012 3:00 am

muflon píše:

...Medvědí česnek lze sklízet v lese už v březnu, kdy se probouzí pod listím. A pak přijdou kopřivy,
pampelišky, žabinec, šťovík, řeřicha...... Tyto divoké rostliny jsou mimořádně odolné, nezávislé, zdatné,
samostatné. Říká se, že jsme to, co jíme. Vlastnosti potravy se přenášejí na toho, kdo ji konzumuje a
jmenované vlastnosti divoké zeleniny jsou jistě cenné. Ale musíte se naučit je sbírat a připravovat a to je pro
většinu lidí neuskutečnitelné. Škoda. Zkuste začít. A pokračovat. Udělejte si salát a dejte do něj
mladou kopřivu, pampelišku, žabinec… jen tak na zkoušku….píše ve své knize A.Kolinger.

Má někdo tipy na sběr v Praze a okolí? Nebráním se i společný výpravě a pokecu s lidmi z fóra.

muflon — pon čen 11, 2012 8:12 pm

Hřebíček

Hřebíček je plný protikladů i protizáporů. Získal jméno po trochu atypicky obézním malém hřebíku 15×2,8, kterému je toto jižní koření podobné, jako kdyby mu z oka vypadlo. No, nebudu se rozšiřovat nad problémem lidového rčení, z kteréhože oka, to by bylo na dlouhé lokte. Ostatně rozšiřovat jsem nemyslel tak úplně vážně, protože jsem právě v procesu hubnutí, a dlouhé lokte jsou také zavádějící, protože ty u nás má jen NĚKDO, tedy hlavně ti, kteří nemají prázdné kapsy a mají velké oči..., ale plebejci je mají výrazně kratší, prázdnější a menší - lokty, kapsy i oči (oči od neustálého přimhuřování nad činy oněch s dlouhými lokty a naditými kapsami; kupodivu ne od míření, které by dlouhé lokty rychle zkrátilo...). To záleží prostě na tom, jak použijeme hřebíček i hlavičku...

Když si před půltisíciletím španělský král fajnšmekrovsky vymyslel, že chce hřebíček coby koření do paštiky, tak pro něj poslal někam na západ mořeplavce Magellana a ten při tom objevil svůj obávaný jihoamerický průliv a tekutý hrob desítek tisíc námořníků mezi Ohňovou zemí a Chile. On tam totiž oceán kroužící rychlostí pomalé chůze kolem Antarktidy směrem na východ má zúžený profil Ohňovou zemí a nerovné dno, proto to tam skoro pořád s loděmi dost fofrem drncá (ale nejvíce u mysu Hornova). Takže zvláště v období objevení zlata na západě severní Ameriky, dokud tam nezačal jezdit vlak, jich dost kleslo ke dnu.
Než přivezl Magellanův personál zdržením se různými šarvátkami náklad hřebíčku do Španěl, tak to trvalo skoro 3 roky, což se stalo tehdejším rekordem v obeplutí zeměkoule a zároveň důkazem, že je alespoň tam, kudy pluli, kulatá. Při tom objevili Tichý oceán, protože měli cestou do Indonésie pěkné počasí. Ale také hlad. Navíc Magellan to tam ve rvačce s domorodci nějak přehnal a tak byl při této příležitosti z výpravy zesnut k předkům.
Jinak je v Číně Hřebíkovec kořenný či vonný znám jako koření již 2500 let. Sbírá se z něj kalich s poupětem, které nesmí při sušení ztmavnout. Silice s vysokým obsahem fenolického eugenolu má řadu zajímavých vlastností - brzdí růst mikroorganizmů, místně prokrvuje a tlumí lokálně i bolest, stimuluje tvorbu trávicích šťáv, odpuzuje hmyz a také revmatizmus.

I když u nás plusmínus desetimetrový strom hřebíkovec neroste, je zdejší spotřeba jeho sušených květních poupat značná, protože se hodí na kořenění kdečeho. Například ke kořenění sladkých pokrmů, kompotů, polévek, omáček, nádivek, paštik, trvanlivých uzenin, rýže, masa, láku okurek a tak nějak na kde co. Mně ale zrovna moc nechutná, protože nasládlá chuť hřebíčku čím dál blíž k němu v potravině přechází do hořké, mně osobně divné. Moje matka ovšem hřebíček milovala, takže jsme ho měli v potravě často a všude.

Znecitlivující vliv silice hřebíčku se tradičně uplatňuje hlavně v případě bolestí zubů, kdy se využívala i tinktura, nebo při bolestech v krku hřebíčková voda jako kloktadlo.
Silicí se potírala paradentózní dáseň i bolavý zub, čehož se v dřívějších dobách vlivem nedostatečné dentální péče ve zkažených hubách hojně využívalo. Stejné využití měla i tinktura vyrobená namočením hrsti hřebíčku na několik týdnů v půl litru silné kořalky, moderněji, chcete-li, lékárenského lihu (nejlépe více než 70%ního). Někdo se takovou přípravou ani nezdržoval a brav do úst hřebíček přímo, cumlaje, oddaloval nutnost návštěvy obvodního kováře za účelem extrakce neboli vyrvání pokaženého zubu.
Preventivně se využívala hřebíčková zubní voda, vzniklá prostým namočením několika hřebíčků do teplé vody. Tu si můžete připravit jako přírodní nechemickou dezinfekci snadno tak, že do malé termosky nalijete asi půl litru vody a přidáte 1 polévkovou lžíci hřebíčků, necháte je do druhého dne namočené. Pak je hned k použití. Ze stejné dávky lze udělat ještě jeden nálev s téměř shodným účinkem. Hřebíček vodu konzervuje, takže ji můžete používat, než ji postupně spotřebujete.

Účinnou ústní vodu lze vyrobit také rozmícháním několika kapek hřebíčkové silice (nebo kávové lžičky tinktury) v deci vody. Touto vodou lze i kloktat při potížích a bolestech v krku, případně ji inhalovat při problémech se zánětlivými průduškami pro její dezinfekční efekt. Podobně se nechávala odpařovat do místnosti i čistá hřebíčková silice, která navíc silně odpuzuje hmyz. Pro tento účel postačí i jen ponechat hřebíčkovou vodu na talíři v místnosti v blízkosti okna a mouchy i komáři si návštěvu u vás rozmyslí. Hřebíček ale smrdí i mravencům, takže po přídavku lžičky silice nebo lžíce tinktury na kbelík vody na mytí podlah vám mravenčí faraóni odmítnou pochodovat po umytých plochách.

Místo pracné tinktury můžete požívat zředěnou čistou silici 1:4 lihem nejméně 70%ním která voní akceptovatelně a je dobře použitelná jako repelent potřením pokožky či postřikem oděvu (pozor asi 5 minut na hořlavost neodpařeného lihu).

Není tedy od věci si přidávat trochu hřebíčkové tinktury do vody na umývání dětí před vypuštěním do přírody jako repelent. Ovšem mytí dětí před použitím přírody je vlastně nesmysl, protože dítka jsou vypouštěna ven vymydlená a omýt potřebují až po návratu, abyste si je poznali a vybrali jen ta vaše, nebo ta hodnější. Takže před vypuštěním jim jen posprejujte z rozprašovače hřebíčkovou tinkturou, případně těsně před aplikací ředěnou v poměru jedna lžíce na deci vody pokožku i oděv, nebo místo tinktury použijte stejným způsobem lžičku silice, která ale způsobí, že budete výrazně von, což není titul, ale zápach, dáma vonna...
Při nebezpečí výskytu klíšťat je jako prevence vhodné vzít si lahvičku s hřebíčkovým sprejem do přírody s sebou a každou hodinu či dvě se jím pošplíchat. Je lepší to udělat několikrát zbytečně, než riskovat borreliózu, protože potom vás mohou zachránit už jen dubové kapky Dubovky® přiložené v obkládku na probodnuté místo. Problémem je ale to, že borrélie můžete od klíštěte obdržet, i když po vás jen leze nebo ho hladíte. Proto, než cokoliv s klíštětem uděláte, musíte ho zakápnout Dubovkami, které všechny přítomné borrélie na jeho povrchu hned zničí. A klíště vlastně také. Takže potom ho stačí jen speciálním háčkem na klíšťata jednoduše odstranit a jít se napít nějakého čaje na podporu imunity, třeba Tymiánové směsi. Totéž platí pro druhé nebezpečí klíšťat - infekční klíšťový zánět mozku či mozkových blan a třetí nebezpečí ehrlichiózu.

Hřebíčková silice se pro její prokrvující a bolest tlumící schopnost používá i při revmatizmu na bolavé klouby či svaly nebo do mastí a masírovacích prostředků.
Ayurvéda doporučuje hřebíček i pro posílení srdečního svalu.

Hřebíček jako koření zlepšuje chuť k jídlu a uvolňuje křeče v břiše související se špatným trávením, zlepšuje vylučování trávicích enzymů a ubližuje patogenním mikroorganizmům ve střevech způsobujícím koliky, průjmy a přílišnou plynatost.
A za žádoucí vedlejší účinek při jejím užívání lze považovat výrazně omezující vliv silice na výskyt střevních parazitů.
U silice je různými autory uváděn i příznivý efekt na akné, afty, proti zvracení, pro snížení cukru, ke zklidnění pokožky, posílení organizmu, zlepšení spánku, do vanových koupelí, do aromalamp a také jako přídavek do masážních prostředků, kdy například do decky oleje přikápnete 3 kapky hřebíčkové silice atf. (zkratka: a tak fšelijak...).

Když to s hřebíčkem umíte, je to výborný pomocník, takže teď můžete začít experimentovat.

Nasypte si 50 g hřebíčku do půllitru vodky nebo slivovice, uložte na měsíc do tepla domova, každý den s tím zašejkrujte a vzniklý nápoj, kterému můžete důvěrně říkat "Cloumák", pak můžete pokusně vyzkoušet na všechno, co jsem vám tu napsal.
Směska vůní potom mnohého zarazí a některé i porazí.
Moderněji ale postačí zakoupit hotovou hřebíčkovou silici a ... je to!

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz, v.120609

Jarda — úte čen 12, 2012 9:40 pm

muflon píše:

Jaký kdo máte názor na toto stanovisko z hlediska TCM ??... hlavně mne tam zarazilo, ře se nemá ráno začínat potravinami přinášejícími vlhko a chlad jako jsou jogurty (tedy i kefír, sirná patlanice ap...), syrové ovoce a zelenina, ovocné džusy... (čím kdo začínáte den za snídani??, já dosud ovocnýma Štávama, nebo kefírem či sirnou patlanicí....)

PS: Než kupovat drahý Nápoj čínských mudrců,možná stačí nepraženou bylinu slzovku obecnou (Coicis semen) :
http://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=slzovka

...i když...ten nápoj čínských mudrců zase je instantní a do práce asi pohodlnější na přípravu...(obsahuje Složení: slzovka obecná 90 %, kůra mandarinky obecné 10 %)

...Slzovka obecná (také Jojobovy slzy, čínsky Yi yi ren, japonsky Hatomugi) je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Tato semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu. Slzovka podporuje funkci sleziny, pomáhá trávení masa a tuků. Má příznivý vliv na pleť.

Slzovka obecná, též slzovka porcelánová neboli Jobovy slzy je běžně používána v orientální medicíně jako lék a přisuzují se jí značné detoxikační účinky .

Latinské jméno: Coicis semen, Anglické jméno: jobstears seed

Slzovka byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Klasy se zralými zrnky se sbírají na podzim, po usušení na slunci se z nich vytřesou zrnka, zbaví se vnější slupky a usuší na slunci. Tato semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu.

Váže se k ní legenda:

V r. 41 n. l. vyslal chanský císař generála jménem Má Yuan potlačit rebelii povstalců v jihozápadním pohraničí. V této oblasti panovalo horké a dusné podnebí, proto se zde šířila často nakažlivá onemocnění. Domácí obyvatelstvo se jim bránilo požíváním bílých kulatých zrnek jedné rostliny. Poté, co je císařští vojáci začali konzumovat, zjistili, že jim rovněž velice pomáhají. Když se generál po potlačení povstání po třech letech vracel zpátky, vezl s sebou vůz těchto zrn, aby je mohl zasadit a sklízet i lidé v jeho domovině. Jeho příchod vzbudil velký rozruch, protože lidé si mysleli, že to, co na voze veze, jsou perly, a že se z něho na výpravě stal boháč. Krátce po návratu generál zemřel. Závistivci nelenili a oznámili císaři, že generál si přivezl domů vůz perel. Hněv panovníka byl tak velký, že se příbuzní neodvážili zesnulého generála uložit do rodinné hrobky, ani mu uspořádat pohřební obřady. Tak se mu namísto ocenění za dobrou vůli dostalo nakonec jenom pohany. Proto lidé tato zrnka pojmenovali YiYi, „konec jedné dobré vůle". Jméno léčiva YIYÍRÉN vlastně znamená „zrnko pro dobrotu – na žebrotu".
Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky, v Číně se užívá k přípravě polévek podobně jako u nás kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka, nebo loupaná jako burské oříšky. Z pražených loupaných semen se připravuje kávová náhražka. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B; neobsahují však žádný vitamin A ani C.
V oblastech původního výskytu se užívá jako prostředek proti vředům, apendicitidě, artritidě, průjmům, zánětům močového měchýře, otokům, proti horečce, zápalu průdušek a plic a proti střevním cizopasníkům.
Zajímavé je použití proti různým druhům zhoubných nádorů; v poslední době se zjistilo, že v semenech obsažený coixenolid má skutečně kancerostatické účinky. Je používán též proti avitaminóze.

Vlastnosti Slzovky:

- chuti sladké, mdlé
- povahy chladné
- vstup do meridiánu sleziny, plic a ledvin (

Dagmara — stř čen 13, 2012 8:38 am

muflon píše:

Jaký kdo máte názor na toto stanovisko z hlediska TCM ??... hlavně mne tam zarazilo, ře se nemá ráno začínat potravinami přinášejícími vlhko a chlad jako jsou jogurty (tedy i kefír, sirná patlanice ap...), syrové ovoce a zelenina, ovocné džusy... (čím kdo začínáte den za snídani??, já dosud ovocnýma Štávama, nebo kefírem či sirnou patlanicí....)

PS: Než kupovat drahý Nápoj čínských mudrců,možná stačí nepraženou bylinu slzovku obecnou (Coicis semen) :
http://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=slzovka

...i když...ten nápoj čínských mudrců zase je instantní a do práce asi pohodlnější na přípravu...(obsahuje Složení: slzovka obecná 90 %, kůra mandarinky obecné 10 %)

...Slzovka obecná (také Jojobovy slzy, čínsky Yi yi ren, japonsky Hatomugi) je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Tato semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu. Slzovka podporuje funkci sleziny, pomáhá trávení masa a tuků. Má příznivý vliv na pleť.

Slzovka obecná, též slzovka porcelánová neboli Jobovy slzy je běžně používána v orientální medicíně jako lék a přisuzují se jí značné detoxikační účinky .

Latinské jméno: Coicis semen, Anglické jméno: jobstears seed

Slzovka byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Klasy se zralými zrnky se sbírají na podzim, po usušení na slunci se z nich vytřesou zrnka, zbaví se vnější slupky a usuší na slunci. Tato semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu.

Váže se k ní legenda:

V r. 41 n. l. vyslal chanský císař generála jménem Má Yuan potlačit rebelii povstalců v jihozápadním pohraničí. V této oblasti panovalo horké a dusné podnebí, proto se zde šířila často nakažlivá onemocnění. Domácí obyvatelstvo se jim bránilo požíváním bílých kulatých zrnek jedné rostliny. Poté, co je císařští vojáci začali konzumovat, zjistili, že jim rovněž velice pomáhají. Když se generál po potlačení povstání po třech letech vracel zpátky, vezl s sebou vůz těchto zrn, aby je mohl zasadit a sklízet i lidé v jeho domovině. Jeho příchod vzbudil velký rozruch, protože lidé si mysleli, že to, co na voze veze, jsou perly, a že se z něho na výpravě stal boháč. Krátce po návratu generál zemřel. Závistivci nelenili a oznámili císaři, že generál si přivezl domů vůz perel. Hněv panovníka byl tak velký, že se příbuzní neodvážili zesnulého generála uložit do rodinné hrobky, ani mu uspořádat pohřební obřady. Tak se mu namísto ocenění za dobrou vůli dostalo nakonec jenom pohany. Proto lidé tato zrnka pojmenovali YiYi, „konec jedné dobré vůle". Jméno léčiva YIYÍRÉN vlastně znamená „zrnko pro dobrotu – na žebrotu".
Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky, v Číně se užívá k přípravě polévek podobně jako u nás kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka, nebo loupaná jako burské oříšky. Z pražených loupaných semen se připravuje kávová náhražka. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B; neobsahují však žádný vitamin A ani C.
V oblastech původního výskytu se užívá jako prostředek proti vředům, apendicitidě, artritidě, průjmům, zánětům močového měchýře, otokům, proti horečce, zápalu průdušek a plic a proti střevním cizopasníkům.
Zajímavé je použití proti různým druhům zhoubných nádorů; v poslední době se zjistilo, že v semenech obsažený coixenolid má skutečně kancerostatické účinky. Je používán též proti avitaminóze.

Vlastnosti Slzovky:

- chuti sladké, mdlé
- povahy chladné
- vstup do meridiánu sleziny, plic a ledvin (

muflon — stř čen 13, 2012 5:00 pm

Dagmara píše:

Mám dotaz.Musí se slzovka vařit?Nestačilo by ji na noc namočit?

Taky mne to napadlo...odpověď (jako u mnoha jiných věcí ) neznám, nicméně účinnější to dle většiny lidí patrně bude povařené..., nepovařené to patrně má taky zdravotní efekt, i když v něčem možná i trochu jiný nebo jinak intenzivní když tělo pracuje místo s odvarem pro změnu s nálevem nebo semínky spolklými a vstřebávanými v těle jinak než u odvaru.

Podobné otázky jsou i u jiných bylin a semen, některé z nich pan Jarda píše klidně konzumovat syrová (pomletá), jako třeba lékořici, pelyněk, semeno lichořeřišnice atd.

muflon — stř čen 20, 2012 11:04 am

Tak ona ta slzovka spíš je de facto (psudo)OBILOVINA....podle toho s ní lze také zacházet - běžně do stravy, polévek, kaší, ale i čajů apod.

Oproti Nápoji čínských mudrců se dá dost ušetřit, pokud upražíme či povaříme (že by i za syrova?), usušíme a pomeleme na prášek....

prodávané Formy SLZOVKY:

FORMA CHAO (PRAŽENÝ) - Chaoyiren
zpevňuje Slezinu (Jian Pi) = Nechutenství, kašovitá stolice či průjem, otoky, zakalená moč – (Gao Lin). Zrnka se opraží v rozpálené nádobě do žluta, případně až do spálené žluté barvy; tehdy se nazývají zpraženým Yirenem, Jiaoyiren

FORMA FUCHAO Yiyiren - (s plevami pražený). Do rozpáleného kotlíku se nasypou plevy, a když se z nich začne kouřit, přidá se yiyiren (100:15) a směs se rychle promíchává, dokud zrnka nezežloutnou. Pak se vyjmou a prošijí.
posiluje slezinu a zastavuje průjem. Úprava se používá při průjmech z prázdnoty Sleziny

FORMA SHENG (NEUPRAVENÝ ) - Shengyiren
vypudit revmatizmus, bolestivou obstrukci (Chu Bi) = Bolesti svalů a kloubů z přítomnosti vlhkosti, větru (popřípadě horka)
pročistit horko, vytahuje hnis (Qing Re + Pai Nong) = Pro vykašlávání nažloutlých sladkých hlenů (Fei Yong) či např. Crohnova nemoc (Chang Yong). Rovněž pro léčbu akné.

FORMA Zhengyiyiren (pařený). Semena se naloží na 24 hodin do vody, pak se 3-4 hodiny vaří v páře a nakonec usuší na slunci. Někdy se syrový a pražený Yiyiren smíchají v poměru 1:1, pak se droga nazývá Sheng-shu yiren
Podpořením sleziny a odváděním vlhkosti pomáhá při průjmech z prázdnoty sleziny s nárůstem vnitřní vlhkosti

Způsob užití: Denní dávka je 10-30 g v odvaru, prášku či pilulkách. Často se vaří na kaši. Jelikož je potravinou a má vyrovnaný účinek, může se použít vyšších dávek a dlouhodobě.

Citace:

Mrkev se slzovkou:
500g mrkve nakrájíme na kostky a spaříme horkou vodou nebo lehce povaříme. V jiném hrnci uvaříme asi 1kg slzovky-vaříme cca 1,5 hodiny na hustou a lepivou kaši. Smícháme a ještě povaříme, případně můžeme přidat trochu třtinového cukru.
Doporučujeme užívat misku denně (250ml).
Účinek:Odstraňuje hleny a vlhkost z organismu, zvyšuje imunitu. Dále můžeme používat denně po 60dní proti šedému zákalu (velmi účinné u začínajícího zákalu).

Yiyiren / Slzovka / Jobovy slzy / Hatomugi
Latinské jméno: Coicis semen, Anglické jméno: jobstears seed
http://www.mostkezdravi.cz/component/co ... omugi.html

Tato semena divoké trávy jsou podobná ječmenu, mají silné čisticí účinky a používají se k detoxikaci organismu.

Slzovka je chuti sladké a mdlé. Její povaha je chladná. Její enrgie vstupuje do meridiánu sleziny, plic, ledvin, ale má vliv i na

Jara — pon dub 29, 2013 9:53 am

Zdravím všechny příznivce zdraví a-z.
Prosím vás o radu znáte někdo Český herbář nebo kapesní encyklopedii, kde je dobře
zdokumentováno, i fotograficky co vše jedlého roste po Českých loukách a přírodě.

Předem díky

Jarda — pon dub 29, 2013 7:14 pm

Jara píše:

Zdravím všechny příznivce zdraví a-z.
Prosím vás o radu znáte někdo Český herbář nebo kapesní encyklopedii, kde je dobře
zdokumentováno, i fotograficky co vše jedlého roste po Českých loukách a přírodě.

Předem díky

Těch je celkem dost, ale asi ne nové, čili pokud mohu doporučit projděte antikvariáty, tam by měl být výběr slušný. Namátkou jsem se podíval a docela dobrý výběr

Molca — úte čec 02, 2013 3:06 pm

Jarda"muflon"Houba reishi je jedlá houba z Dálného východu. Jméno reishi nebo Ling Zhi (Gano-derma lucidum) znamená "božská houba nesmrtelnosti". Obsahuje velké množství látek mimořádných vlastností a používá se již mnoho tisíc let v tradiční čínské medicíně jako jedno z nejcennějších terapeutik. Obsahuje všech osm esenciálních aminokyselin a má vysoký obsah železa, selenu a vitaminu B....

Dobrý deň,
chcela by som sa spýtať, či možem čaj Reishi Gano Tea (http://www.bio-abc.sk/kavy-ktore-liecia ... o-dxn.html ) dávať deťom (2,5 a 5 rokov). Dostala som ho od známej a tvrdí mi, že áno. Viete mi poradiť? Ďakujem.

Jarda — úte srp 06, 2013 1:54 pm

Molca píše:

Jarda"muflon"Houba reishi je jedlá houba z Dálného východu. Jméno reishi nebo Ling Zhi (Gano-derma lucidum) znamená "božská houba nesmrtelnosti". Obsahuje velké množství látek mimořádných vlastností a používá se již mnoho tisíc let v tradiční čínské medicíně jako jedno z nejcennějších terapeutik. Obsahuje všech osm esenciálních aminokyselin a má vysoký obsah železa, selenu a vitaminu B....

Dobrý deň,
chcela by som sa spýtať, či možem čaj Reishi Gano Tea (http://www.bio-abc.sk/kavy-ktore-liecia ... o-dxn.html ) dávať deťom (2,5 a 5 rokov). Dostala som ho od známej a tvrdí mi, že áno. Viete mi poradiť? Ďakujem.

Na to nedovedu s jistotou odpovědět, ale předpokládám, že by tam žádný problém být neměl.

miram — pon bře 09, 2015 5:48 pm

Nevi tady nahodou nekdo jak se susi oregano? Trochu jsem ho ostrihala, uz me to lezlo kam nemelo, nejak se me to moc rozrostlo. Tedka to proplachnu poradne ve vode a necham proschnout. Ale jak dal? Ma se to strhnout ty listecky z tech vetvicek tedka a nebo az po uplnem ususeni? Diky moc za rychlou odpoved!

Příloha:

Oregano (640x481).jpg [ 251.06 KiB | Zobrazeno 21854 krát ]

beati_paoli — pon bře 09, 2015 9:00 pm

Žena sušila v sušičce obranné lístky....ale prý se může sušit i ve svazcích zavěšené... je to celkem jedno...hlavní je teplota, max. 35C nebo když venku, tak ve stínu ne na přímém slunci.

miram — úte bře 10, 2015 1:12 am

beati_paoli píše:

Žena sušila v sušičce obranné lístky....ale prý se může sušit i ve svazcích zavěšené... je to celkem jedno...hlavní je teplota, max. 35C nebo když venku, tak ve stínu ne na přímém slunci.

Zavesit, tak to me skutecne nenapadlo, ale pritom si tak obcas susim ruze. Je to skvely napad, jdu na to. Diky mooc! M.

misaxxx — pon kvě 11, 2015 10:44 am

Dobrý den máte někdo zkušenosti s měřením kyselosti hub? Dalo by se říci, že klíčem k určení jedovatosti je velmi vysoká kyselost PH?

Níže připisujícímu díky za odpověd

martina72 — úte kvě 12, 2015 5:37 pm

misaxxx píše:

Dobrý den máte někdo zkušenosti s měřením kyselosti hub? Dalo by se říci, že klíčem k určení jedovatosti je velmi vysoká kyselost PH?

NENÍ.
Měřítkem jedovatosti je množství toho kterého "jedu". On každý "jed" funguje trošku jinak a působí na jiné části těla a jinou rychlostí, také se jinak multiplikuje ještě s něčím jiným, následky účinku některých jsou vratné, jiné nikoliv.

Jarda — čtv kvě 14, 2015 8:10 am

misaxxx píše:

Dobrý den máte někdo zkušenosti s měřením kyselosti hub? Dalo by se říci, že klíčem k určení jedovatosti je velmi vysoká kyselost PH?

Níže připisujícímu díky za odpověd

To určitě ne některé silně toxické látky mohou mít i zásaditou povahu, tedy na hodnoty pH bych se určitě nespoléhal a ani si nedovedu představit jak by se to mělo měřit.

roberts — ned čen 14, 2015 11:39 pm

Tuto houbu jsem si včera poprvé uvařil k obědu s jáhly a nějakou indickou omáčkou. Bylo jí asi tak litr, což je docela hodně. Během několika hodin jsem začal mít jakoby chřipku, velká bolest hlavy a kloubů, trochu únava, což trvá ještě teď druhý den večer. Vypadá to jako těžká detoxikační reakce. Vůbec by mě nenapadlo, že může mít takto silné účinky. Může to někdo potvrdit či přidat něco do diskuze?

Jarda — pon čen 15, 2015 8:58 am

roberts píše:

Tuto houbu jsem si včera poprvé uvařil k obědu s jáhly a nějakou indickou omáčkou. Bylo jí asi tak litr, což je docela hodně. Během několika hodin jsem začal mít jakoby chřipku, velká bolest hlavy a kloubů, trochu únava, což trvá ještě teď druhý den večer. Vypadá to jako těžká detoxikační reakce. Vůbec by mě nenapadlo, že může mít takto silné účinky. Může to někdo potvrdit či přidat něco do diskuze?

Tak jde o velice silnou léčivku a reakce po velkém množství sice asi nemusí nastat u každého, ale určitě nastat může. Osobně bych viděl konkrétně léčivé houby vždy zkoušet od malých množství a postupně si na ně navyknout.

RaDu — stř úno 08, 2017 9:14 pm

Zbyla mi sušená houba reishi a zajímalo by mě jakou má záruční dobu spotřeby...

Jarda — ned bře 26, 2017 12:20 pm

RaDu píše:

Zbyla mi sušená houba reishi a zajímalo by mě jakou má záruční dobu spotřeby...

Tak pochopitelně její kvalita časem klesá nicméně většinou dva roky není problém pokud je správně uskladněna.

krasnagadgetka — úte kvě 02, 2017 11:02 pm

Pane Jardo, co si myslíte o těchto informacích. Našla jsem je na internetu:

Studie dospěla k závěru, že tato metoda, kdy spotřebitel reishi vaří, je nejen pracná, ale také mnohem dražší a evidentně méně účinná než užívání hotových průmyslově vyrobených přípravků z reishi. Jeden z důvodů nízkého podílu polysacharidů v čaji je následující: polysacharidy jsou dlouhé řetězce molekul, které se rozpadnou, a tedy ztratí biologickou aktivitu, jsou-li dlouhodobě vystaveny vysokým teplotám. Výzkum ukázal, že pokud vaření usušené houby probíhá pod tlakem, k tomuto rozpadu nedochází a dosáhne se mnohem většího výtěžku bioaktivních polysacharidů. Horkovodní extrakce za nízkého tlaku (například příprava houbového čaje) je neefektivní.

Jarda — ned kvě 07, 2017 1:25 pm

krasnagadgetka píše:

Pane Jardo, co si myslíte o těchto informacích. Našla jsem je na internetu:

Studie dospěla k závěru, že tato metoda, kdy spotřebitel reishi vaří, je nejen pracná, ale také mnohem dražší a evidentně méně účinná než užívání hotových průmyslově vyrobených přípravků z reishi. Jeden z důvodů nízkého podílu polysacharidů v čaji je následující: polysacharidy jsou dlouhé řetězce molekul, které se rozpadnou, a tedy ztratí biologickou aktivitu, jsou-li dlouhodobě vystaveny vysokým teplotám. Výzkum ukázal, že pokud vaření usušené houby probíhá pod tlakem, k tomuto rozpadu nedochází a dosáhne se mnohem většího výtěžku bioaktivních polysacharidů. Horkovodní extrakce za nízkého tlaku (například příprava houbového čaje) je neefektivní.

Asi reklamní tah, logicky kdo z našich předků to tak dělal a fungoval jim obyčejný čaj.

Alopat — ned čen 11, 2017 8:49 pm

Ačkoli je využitelnost rostlinných bílkovin, Omega-3 mastných kyselin (u starších mužů takřka nulová konverze na klíčovou rybí DHA) a Vitamínu D2 pro člověka řádově nižší než z živočišných zdrojů, tak vegetariáni stále věří na zázrak.
http://veganka.cz/nabijte-houby-vitaminem-d-suste-je-na-slunci/
http://veganka.cz/vitamin-d-v-zimnim-obdobi/

https://www.google.cz/search?q=Conversion+of+ALA+to+DHA+in+men&rlz=1C1VSNC_enCZ570CZ570&oq=Conversion+of+ALA+to+DHA+in+men&aqs=chrome..69i57.1069j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Jarda — sob čec 08, 2017 11:24 am

Alopat píše:

Ačkoli je využitelnost rostlinných bílkovin, Omega-3 mastných kyselin (u starších mužů takřka nulová konverze na klíčovou rybí DHA) a Vitamínu D2 pro člověka řádově nižší než z živočišných zdrojů, tak vegetariáni stále věří na zázrak.
http://veganka.cz/nabijte-houby-vitaminem-d-suste-je-na-slunci/
http://veganka.cz/vitamin-d-v-zimnim-obdobi/

https://www.google.cz/search?q=Conversion+of+ALA+to+DHA+in+men&rlz=1C1VSNC_enCZ570CZ570&oq=Conversion+of+ALA+to+DHA+in+men&aqs=chrome..69i57.1069j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Ono je složité vysvětlit některým lidem že mnoho postupů a metod zdánlivě logických prostě nemusí, nebo ani nemůže fungovat. Nebo spíše ještě jinak, nemůže fungovat ve vyspělé společnosti plné stresu a hektického životního přístupu.