Probiotika

Treba najst mensie mnozstvo 5 miliard CFU, 120 kusov, tie vychadzaju najlacnejsie. Dam ale link na tie silnejsie, ktore su ale drahsie. Mnoho ludom dobre zabrali prave tieto, kvoli zlozeniu kultur.
https://www.iherb.com/pr/Jarrow-Formula ... Caps/69653

Netreba sa nechat ohurovat velkymi cislami ako 100 miliard CFU, casto to byva tak, ze 50 miliard z toho je lactobacilus acidophilus, a dalsich 40 miliard lactis, a potom 10 miliard su tie ostatne kultury.
U inych moze byt len tych 10 miliard vzacnejsich kultur, a tak urobia rovnako dobry efekt. Prave take su tie Jarrodophilus, ze naoko male cisla, ale byva po nich velky efekt. (este raz opakujem, ze pri preventivnom brani staci 5 miliardova verzia)

(EDIT: tak som nasiel link aj na 5 miliardovu verziu https://www.iherb.com/pr/Jarrow-Formula ... -Caps/7006 , po prepocitani na mesiac 30 tabletiek vychadza 6,5 eura co je velmi priazniva cena)

Ahoj všem,

dotaz spíše na pana Jardu. Někde jste zmínil, že lidé mají dobré výsledky s produkty Smartprobio a Probione...silně o tom uvažuji, ale nevím
kterou firmu zvolit a jaké z Vašich zkušeností mají lidé výsledky.

Moc díky za odpověď

To jste asi nepochopil co jsem zde již určitě psal, to nejsou dvě firmy, ale jenom dva programy stejné organizace a za vším stojí stejný člověk náš přední mikrobiolog Ryšávka tedy si musíte prozkoumat co který ten program a za jakou částku nabízí a vybrat si dle svých představ a možností. Pochopitelně není problém jim zavolat a velice ochotně vám rozdíl v obou programech vysvětlí.

Dobrý den pane Jardo,
chtěla bych Vás poprosit o názor na probiotika:
https://daflorncz.cz/produkt/laktera-nature-2/
řeším trávení všeobecně, děkuji za váš čas a práci
Přivítám případné zkušenosti ostatních děkuji

No nevím z mého pohledu tam je minimální druhová skladba pouze čtyři druhy s tím že jedním z nich je dosti kontroverzní Streptococcus Thermophilus který si z mnoha pohledů nestojí zrovna dobře. Osobně bych doplnění střevních bakterií jel pravidelným pojídáním malých dávek kimchi, stačí bohatě 50 g denně a druhová skladba je naprosto neporovnatelná.

děkuji

Skúste domáci kefír min. 0,5 l denne (mám odskúšané aj 1,5 l denne niekoľko mesiacov). Dôležitá je pravideľnosť. Výroba je blbuvzdorná (zvieratká stačí zaliať obyčajným polotučným mliekom), lacná a po pár mesiacoch sa vám trávenie upraví, že zvládnete aj veľké porcie strukovín (lušťeniny) - vlastná skúsenosť, keď ma nenafukovalo ani 400g denne a to sú mega dávky FODMAP. A keď nezafunguje kefír (moja mama má s nim problémy), tak skúste domáci jogurt. Lenže s tým je trochu viac práce, pretože jogurtové zvieratká sú termofilné (a teda potrebujú zohrievať, aby fungovali). V druhom prípade by vám niekto mohol poradiť s nejakými jogurtovými kultúrami.

Zdravím, pane Jardo, v souvislosti s předpokládanou potřebou zvýšit u mě podíl stravy bohaté na probiotika se Vás chci zeptat na pár věcí.(případně i dalších lidí znalých tématu)... Omlouvám se, pokud už podobné dotazy někde padly...

1) Obecná otázka na to, zda je z hlediska potenciálního množství probiotik v kvašených potravinách rozhodující, zda jsou vypěstovány doma
na nechemizované půdě, neošetřeny žádnou dodatečnou chemií, konzervanty atd.Nebo stačí, když se proces jinak uskuteční bez nějakého nevhodného
zásahu až během a po samotném kvašení, čistě z pohledu těch probiotik??(že tedy lze jinak řečeno doma kvašením připravit kvalitní probiotika i ze zeleniny ze
supermarketu?)

2)Již jsem si nastudoval, že pokud projde zelenina, či ovoce pasterizací, či nějakou chemickou konzervací během procesu, i po procesu kvašení,
přítomnost probiotik ve výsledném produktu to likviduje, je to tak?

3)Také jsem četl, že například kvašené okurky, jsou - li zavařeny za přítomnosti octu, také ztrácejí ta žádoucí probiotika... Že je lepší je zavařovat za pomocí
soli, např. mořské? Je to tak?
A ještě jeden dotaz... Dá se použít i himalájská sůl na zavařování okurek??
A co kvašené zelí, je nějaký jednoduchý způsob, jak jej s co největší jistotou nechat zkvasit, aby byla přítomnost probiotik v něm co největší??

4) Možná jeden ještě více ,,hloupější dotaz" , ale když už jsem v tom , tak se zeptám.A pálivá, či ostřejší zelenina, chilli , česnek, cibule v pickles nebo kimchi nijak neovlivňují výsledné množství probiotik?? A pokud ano, tak pozitivně, negativně nebo jsou to prostě z hlediska probiotik neutrální přísady, které tam lidi dávají spíš kvůli dochucení??

5)Asi bude nějakou dobu trvat, než se dostanu sám k vlastní samovýrobě zásoby probiotik... Co říkáte jako na dočasnou alternativu například tomuto produktu?Má někdo zkušenost??Udajne používají v celém procesu z hlediska probiotik šetrny pristup... http://www.czech-kimchi.cz/Produkt-Czech-kimchi - jenom se snad ještě rovnou zeptám na to přidané jablko ve složení, je vhodné mezi kvasenou zeleninu přidávat ovoce??
A ještě popřípadě, pokud byste sám měl aspoň s nějakým dodavatelem pozitivní zkušenost ohledně kvalitních pickles a kimchi, tak bych byl taky rád...

6)A ještě dotaz... Lze kvašenou zeleninu bez obav kombinovat s bílkovinami?? Například s masem, ořechy, mandlemi atd.?Samozřejmě vždy jen s jedním zdrojem bílkovin zvlášť??Nebo třeba kvašenou zeleninu se škrobovou zeleninou, například jen s brambory?? Nebo je lepší tu kvašenou zeleninu jíst samotnou??

Předem děkuji za odpověď...

Nie je nič jednoduchšie ako fermentácia zeleniny: ošúpete, očistíte, nakrájate podľa nálady na malé kúsky, nasolíte akoukoľvek dostupnou soľou (kuchynská, morská, himalájska alebo špeciálna utajená peruánska soľ ), naložíte do väčšej keramickej alebo sklenenej nádoby (používam 1,7 a 3,7 l zaváracie fľaše), zalejete vodou a čakáte. Po fermentácii zabránite prístupu vzduchu, aby sa vám na povrchu nevytvoril biely povlak z kvasiniek - křís.

Hmotnosť konzervačnej soli je 2% z hmotnosti zeleniny a vody. Kapusta obsahuje vysoký podiel vody, preto sa pred naložením utláča (rukami, nohami). Mrkva, petržlen, zeler ap. sa zalieva prevarenou vodou. Strukovinu môžete fermentovať tak, že ju predtým naklíčite (potom sa správa a aj chutí ako zelenina). Skúšal som fermentovať kg cesnaku s 2 kg cibule, ale bol to taký silný sírny ekrazit, že zavraždil všetko živé, čo sa pokúsilo premnožiť v substráte. Nakoniec z toho vzniklo niečo ako domáci nefiltrovaný ocot, ktorý sa vyrába z jabĺk - odporúčam konzumovať na lepšie trávenie mäsa.

Zeleninu kupujem v supermarkete a vždy mi fermentovala. Riešiť, čo je najideálnejšie, je podľa mňa zbytočné, pretože zvieratká fermentujú podľa ich nálady, počasia, podľa toho, ako sú "vyčerpané". Ocot nie je prekážkou, ale preskočíte tým jeden krok (znížite pH), takže výsledný produkt môže chutiť inak - bežne nalievam trochu octu do substrátu okrem kapusty.

Viac informácií nájdete na http://www.zkvaseno.cz vrátane finty na zabránenie prístupu vzduchu -> čo je kriticky dôležité, inak vám to môže začať hniť, plesnivieť, alebo tvoriť spomínaný biely povlak. Všeobecne platí, že čuch je najlepší detektor kvality potravín. Pokiaľ vás nenapne, alebo sa nepovraciate, alebo to vyslovene nesmrdí, tak to môžete konzumovať. Teda až na natto, kvôli amoniaku .

Nie je nič jednoduchšie ako fermentácia zeleniny: ošúpete, očistíte, nakrájate podľa nálady na malé kúsky, nasolíte akoukoľvek dostupnou soľou (kuchynská, morská, himalájska alebo špeciálna utajená peruánska soľ ), naložíte do väčšej keramickej alebo sklenenej nádoby (používam 1,7 a 3,7 l zaváracie fľaše), zalejete vodou a čakáte. Po fermentácii zabránite prístupu vzduchu, aby sa vám na povrchu nevytvoril biely povlak z kvasiniek - křís.

Hmotnosť konzervačnej soli je 2% z hmotnosti zeleniny a vody. Kapusta obsahuje vysoký podiel vody, preto sa pred naložením utláča (rukami, nohami). Mrkva, petržlen, zeler ap. sa zalieva prevarenou vodou. Strukovinu môžete fermentovať tak, že ju predtým naklíčite (potom sa správa a aj chutí ako zelenina). Skúšal som fermentovať kg cesnaku s 2 kg cibule, ale bol to taký silný sírny ekrazit, že zavraždil všetko živé, čo sa pokúsilo premnožiť v substráte. Nakoniec z toho vzniklo niečo ako domáci nefiltrovaný ocot, ktorý sa vyrába z jabĺk - odporúčam konzumovať na lepšie trávenie mäsa.

Zeleninu kupujem v supermarkete a vždy mi fermentovala. Riešiť, čo je najideálnejšie, je podľa mňa zbytočné, pretože zvieratká fermentujú podľa ich nálady, počasia, podľa toho, ako sú "vyčerpané". Ocot nie je prekážkou, ale preskočíte tým jeden krok (znížite pH), takže výsledný produkt môže chutiť inak - bežne nalievam trochu octu do substrátu okrem kapusty.

Viac informácií nájdete na http://www.zkvaseno.cz vrátane finty na zabránenie prístupu vzduchu -> čo je kriticky dôležité, inak vám to môže začať hniť, plesnivieť, alebo tvoriť spomínaný biely povlak. Všeobecne platí, že čuch je najlepší detektor kvality potravín. Pokiaľ vás nenapne, alebo sa nepovraciate, alebo to vyslovene nesmrdí, tak to môžete konzumovať. Teda až na natto, kvôli amoniaku .

Děkuji moc za odezvu.Ještě kdyby se prosím mohl vyjádřit i pan Zajíček.Předem děkuji.

1) Na to lze těžko dát nějakou spolehlivou odpověď protože kvalita a obsah chemikálií se mohou neskutečně lišit várku od várky. Například před koncem roku potravinářská inspekce zjistila v paprikách tuším 30x vyšší obsah pesticidů než stanoví norma a v takové chemické náloži to pochopitelně asi moc bakteriím svědčit nebude. Obecně lze ale tvrdit že většinou to fungovat patrně bude.
2) Ano
3) Pokud cokoliv projde teplotou vyšší než 80 stupňů nemusíte probiotika řešit, prostě se uvaří.
4) V rozumném množství zásadně nezhoršují kvašení, ale v případě vysokých dávek zpravidla už problém vzniká i když se dost různí třeba pálivá paprika moc nevadí, ale česnek už docela ano.
5) Uvedená firma dělá dobré produkty i když docela ostré, ale na to se dá zvyknout. Mě by spíše vadila ta cena protože vlastní výroba vyjde mnohem levněji. Jablka v zelenině nevadí tam problém nehledejte.
6) Určitě ano. Kimchi se tradičně přidává do rýže a je to poměrně chutné, ale třeba jako příloha k masu také super.

Děkuji moc za odpověď.Ještě snad jen, ten ocet(jablečný,vinný atd.) sám o sobě znemožňuje přežití probiotik nebo nějak ztěžuje?Člověk by měl tedy raději vždy pro domácí přípravu kvašené zeleniny raději jakýkkoliv ocet vynechat??A pokud už bude součástí nějakého kupovaného, jinak třeba přijatelného produktu, dá se předpokládat alespoň nějaká rozumná míra zachování probiotik v něm??Předem ještě jednou děkuji za odpověď.

Octy jsou konečným produktem kvasného procesu a funguje to tak že když kvasíte silně zásaditou surovinu, třeba nadrcená jablka, tak bakterie mají co žrát a překotně se množí jako příklad lze použít třeba burčák. Máte tedy lehce zkvašenou surovinu plnou živých bakterií. Jak se množí pochopitelně žerou a vyměšují tedy ten svůj životní prostor zamořují odpadem tedy okyselují. Toto dělají tak dlouho až se vlastním odpadem zlikvidují a v případě vína mrtvé kvasinky klesnou ve formě kalu na dno lahve. To zda nějaké přežijí záleží na stáří produktu a jeho kyselosti tedy za určitých podmínek i v octu mohou být živé bakterie a zrovna tak jeho přidání do kvašeného jídla nemusí být nutně problém.

Ještě jednou děkuji za odpověď.

Prosím vás, ještě mě napadl jeden dotaz... Je žádoucí, nebo alespoň bezproblémové, když si kvašenou zeleninu(kimči, pickles) ,,nastavím" syrovou zeleninou(myslím až na talíři, ne v kvasící nádobě, v té zůstane jenom kvašená zelenina)?Jakoby z toho udělám společný salát? Podpoří se to vzájemně(myslím tím, co se týče probiotik a živin, nikoliv jenom chuti) nebo to půjde proti sobě z hlediska trávení,živin, probiotik atd.??Předem děkuji za odpověď a budu rád, když se k otázce vyjádří i pan Jarda.

Tak původně se kimchi jedlo zamíchané do rýže a ještě i se syrovou zeleninou, tedy v tom by neměl být problém.

Děkuji za odpověď.

Ještě mě napadl jeden takový drobný dotaz, pokud bude ještě pan Jarda nebo někdo znalý věci odpovědět...Jak dlouho mimo lednici vydrží pickles a kimci??Myslím to tak, že je má člověk pořád v lednici a pak si např. do práce vezme ráno ,dejme tomu kolem půl páté,vezme s sebou na svačinu jednu porci k obědu do přepravky a kolem dejme tomu 11 dopoledne to bude chtít sníst... vydrží to mimo lednici těch šest hodin nějak nezhodnocené??Předem díky za odpověď...

Mám zde nyní kimchi které jsem založil 7.9.2020 a dnes je 4.2.2021 tedy cca 5 měsíců. Nikdy jsem ho neměl v lednici, prostě je v normální pokojové teplotě a nejen že se nijak nekazí, ale je velice chutné i když už dost kyselé. Původní postup Korejců byl naložit na podzim a jíst až do další sklizně tedy patrně by mělo vydržet i rok a skladované bylo v díře v zemi.

Děkuju, předpokládám,že s pickles se to tedy bude mít podobne, nebo minimálně nebude vadit těch 6 hodin...

A ještě prosím zatím poslední dotaz... Jakým způsobem lze ověřit, že mi denní střídava konzumace pickles a kimci dostatečně zvýšila probiotika ve střevě??Změna stolice, atd.??Já právě možná dělal tu chybu,že jsem probiotika dosud nikdy moc neřešil, a ačkoliv jsem mimo pár výkyvů držel dlouhodobě podle sebe dobrý jídelníček, hodně zeleniny , ovoce a přiměřené tuku a bílkovin z co nejlepších zdrojů, tak si nejsem jistý, zda mi právě probiotika ve střevech nechyběla... tělo má z vlákniny nekvasene zeleniny asi jen případnou potravu pro probiotika, ale v syrove zelenině asi, co jsem pochopil, probiotika nejsou že??Kdybyste mi mohl ještě osvětlit tohle a zda podle vás bude ta denní konzumace kimci + pickles stačit a za jak dlouho se případné zmena projeví a jakým způsobem?? Předem děkuji za další odpověď......

Tak ono je celkem nezpochybnitelné že vlastně naprosto každé jednotlivé jídlo do určité míry mění střevní mikrobiom, ale nejde většinou a změny zásadní. Zásadní změny vznikají aplikací ATB, nebo jiných léků které silně a trvale poškozují mikrobiom, což pak běžnou stravou opravit nelze a mnohdy s tím má problém i kimchi. Pak je potřeba jíst ho denně třeba 50-100 g a to minimálně půl roku aby byl prostor pro kolonizaci střeva novou mikroflórou a dokázala se potlačit ta špatná. Pochopitelně nemusíme se bavit pouze o kimchi fungují i jiné kvašené potraviny, ale některé běžně deficitní kmeny jsou pouze v kimchi jinde je nenajdete. Z tohoto pohledu má tedy kimchi unikátní vlastnosti a předčí ostatní zdroje probiotik dosti citelně. Dobrý mikrobiom pak stráví prakticky cokoliv a stolice vypadá tak jak jsem zde již mnohokrát popisoval.

Děkuju opět za odpověď...a z hlediska co nejvetsi efektivity podpory mikrobiomu ve střevě je tedy lepší jíst každý den jen např. 100g kimchi nebo je lepší treba střídat 100g obden kimchi a obden pickles??

Ono to ani tak není o co největší náloži probiotik, tím se dá hodně i podělat, prostě jde o vybalancování tedy správnou strukturu jednotlivých brouků ve střevě. Osobně si myslím že i těch 100 g je docela dost, ale vyzkoušejte a uvidíte. Střídání zdrojů nijak nevadí tam jde spíše o pravidelnost.

Dobre, tak vám ještě jednou děkuji za odpovědi...

Nechcel som o tom písať, pokiaľ to nemám overené na sebe. U nás je tradícia fermentovať kapustu, ktorá sa prekladá červenou repou a jablkom. Repa dá kapuste ružovkastú farbu a lepšiu chuť. Rozhodne odporúčam. Repu sme zvykli zavárať. Je s tým veľa práce a tiež mi prekážal sladko-kyslý nálev. Minulý rok som sa dozvedel, že okrem kapusty, koreňovej zeleniny sa dá fermentovať prakticky všetko - vrátane klíčkov strukovín, ktoré sú po vyklíčení považované za zeleninu a nie semená. Dokonca sa údajne dajú fermentovať bylinky - proste sa to osolí 2 % soli (počíta sa hmotnosť materiál spolu s vodou, ak sa dolieva) a zaleje prevarenou vychladnutou vodou a trochou štartéru (napr. voda z nepasterizovanej kyselej kapusty).

Rozhodol som sa preto, že skúsim fermentovať červenú repu. Kúpil som, poriadne umyl a nakrájal na kocky á 2 cm. Šupku som ponechal. Nalial som asi 1 dcl z kyselej kapusty, a zvyšok zalial prevarenou vychladnutou vodou. Odvážil som prazdny pohár, pohár po naplnený, z rozdielu som vypočítal množstvo soli, prepočítal na lyžičky - tento počet som použl pri každom pohári, aj keď boli menšie, väčšie - proste Zoll sem Zoll tam. Osolil som. Po pár dňoch repa zmäkla, takže som mohol natlačiť do pohára viac, na vrch osolil lyžičku soli a po 2-3 týždňoch bola repa hotová. Samozrejme pri tvrdej zelenine platí, že čím dlhšie, tým lepšie, takže som ochutnal až po mesiaci.

Pár poznámok: po pár dňoch repa pustí šťavu plnú betaínu, ktorú môžete odliať (cca 3/4 objemu) a naliať prevarenú vychladnutú vodu. Repa pustí novú šťavu. To sa dá opakovať ešte raz. Odliatú vodu som riedil 1:1 s vodou a prilial trochu klasického octu - vynikajúci nápoj pred/po konzumácii mäsa (HCl).

Odporúčam!!!

Tak to rozhodně není špatný nápad, jednoduché a předpokládám jednoznačně funkční.

Dobrý den. V probiotikách se skoro vůbec nevyznám. Jsou toto dobré zdroje probiotik? https://www.probia.cz/probiotika-v-potravinach/ Prakticky žádnou z těch potravin pravidelně nejím. Myslíte že bych se na ně měla víc zaměřit a zařadit do jídelníčku, nebo probiotika pro tělo nejsou až tak podstatná? Děkuji za odpověď

Tak v zásadě na těch uvedených druzích probiotických potravin není co rozporovat, ale zdaleka nejde o plný výčet možností které jsou daleko širší. Určitě je dobré prakticky denně sníst trochu nějaké potraviny která probiotika obsahuje třeba kimchi bohatě stačí 50 g denně a uvidíte ty změny. Důležitost správně seřízeného střevního mikrobiomu je nejvyšší priorita vůbec protože z toho špatného složení se odvíjí neuvěřitelné množství zdravotních problémů od těch méně vážných až po ty naprosto fatální. Starat se pečlivě o své střevní brouky je určitě naprostá priorita která z pohledu šíře záběru možností předpokládám vysoce předčí i jakékoliv medicínské postupy.

Dobry den, uz o tom byla rec, proto jen kratky dotaz....

Pokud chci probiotika pokryt jak z fermentovanych rostlinnych, tak zivocisnych zdroju.... Tak co se tyce zivocisnych - kdyz
vynechame mlecne vyrobky.... Tak fermentovana rybi omacka by mohla stacit?A lepe zvlast od kimchi a pickles s rozestupem, nebo dohromady?
A bude stacit napr. takovato?

Abstinující Bojovník — ned led 09, 2022 2:55 am

A ještě jedna věc.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut ... a-chut_glu"

"Kromě osolení pokrmu dává jídlu ještě určitou komplexnější chuť. Vždyť ančovičky se v evropských kuchyních používají stejně. Drobné ryby (ančovičky, případně jiné ryby, dary moře, jejich skelety - podle druhu omáčky.) se suší v dřevěných boxech naložené do soli a stlačováním pak produkují kýženou tekutinu. Ještě před uložením do lahviček projde omáčka varem a tím se eliminuje riziko jakýchkoliv nežádoucích bakterií.

Kamarádce jsem poradil, ať si koupí rybí omáčku značky Squid, která je všeobecně považována za nejkvalitnější a je i tady v Čechách celkem rozšířená. Sám jí v restauraci používám také.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut ... a-chut_glu"

Zde se zase píše, že je přirozeně fermentovaná...

Jarda — ned led 09, 2022 9:13 am

Abstinující Bojovník píše:

Děkuji za odpověď.
Upraveno....
Nebo, abych položil dotaz stručněji a jasněji.U té omáčky jsem našel návod, kolik zamíchat do Kimchi a kolik dní nechat vykvasit.
Ale.Lze podle vás koupit hotové Kimči a zamíchat do něj tu rybí omáčku dodatečně?A nechat dokvasit v lednici?
A co se týče potřeby udržování různých kmenů probiotik.Vystačí mít to kimči s rybí omáčkou obden?
A nevíte zda se snese ta rybí omáčka i s pickles?Nebo tam raději nemíchat?....
Předem děkuji za odpověď.

Netuším zda pouhé přilití té omáčky může změnit bakteriální složení produktu, spíše bych odhadl že asi už moc ne. Co se týče denní konzumace ta podle mě není nutná, jde spíše o to jednotlivé probiotické potraviny střídat a postupně si vypěstovat co nejširší složení střevního mikrobiomu.

Jarda — ned led 09, 2022 9:25 am

Abstinující Bojovník píše:

A ještě jedna věc.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut ... a-chut_glu"

"Kromě osolení pokrmu dává jídlu ještě určitou komplexnější chuť. Vždyť ančovičky se v evropských kuchyních používají stejně. Drobné ryby (ančovičky, případně jiné ryby, dary moře, jejich skelety - podle druhu omáčky.) se suší v dřevěných boxech naložené do soli a stlačováním pak produkují kýženou tekutinu. Ještě před uložením do lahviček projde omáčka varem a tím se eliminuje riziko jakýchkoliv nežádoucích bakterií.

Kamarádce jsem poradil, ať si koupí rybí omáčku značky Squid, která je všeobecně považována za nejkvalitnější a je i tady v Čechách celkem rozšířená. Sám jí v restauraci používám také.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut ... a-chut_glu"

Zde se zase píše, že je přirozeně fermentovaná...

Abstinující Bojovník — ned led 09, 2022 9:30 am

Jarda píše:

Vy ten problém patrně nechápete správně protože se domníváte že bakterie působí a fungují odděleně, ale to není pravda. Ony prostě vznikají podle toho na čem zrovna žijí v různých počtech a v symbióze kdy jedna bakterie rozloží třeba konkrétní vlákninu na složky na nichž pak žije jiná bakterie která by tam jinak vůbec žít nemohla protože by neměla z čeho žít. Tedy i přidáním živočišných složek do kimchi pěstujete v té zelenině zcela jiné druhy než by obsahovala samotná zelenina. Dokonce i pojídáním konkrétní potraviny množíte v trávicím traktu konkrétní bakterie bez ohledu na to zda je daná potravina obsahuje, nebo ne. Dále pak i přijímání mrtvých bakterií paradoxně poměrně silně ovlivňuje střevní mikrobiom tedy jde o proces značně složitější než se mylně domníváte.

Děkuji za odpověď.... takže pokud jsem to správně pochopil, tak jednoduše, i když ta rybí omáčka třeba prošla i varem, tak ve výsledku může stejně dlouhodobě i tak pozitivně ovlivnit spektrum kmenů probiotik v mém střevě?.... To mi asi snad stačí... děkuji...

Tony210 — čtv led 13, 2022 9:21 am

Dobrý den ,rád bych se zeptal jestli se mixováním ničí probiotika?

Jarda — čtv led 13, 2022 10:59 am

Tony210 píše:

Dobrý den ,rád bych se zeptal jestli jsem mixováním ničí probiotika?

Tak hodně záleží na otáčkách mixéru a na době mixování, některá určitě zlikvidujete, ale není to o tom že by došlo k plnému vyhubení.

Abstinující Bojovník — stř led 19, 2022 7:16 pm

Tak ještě naposled o rybí omáčce.Předem děkuji za odpověď pane Jardo.
Kolik podle vás té fermentované rybí omáčky ideálně na jednu porci jídla aplikovat, aby byla zajištěna pestrost střevního mikrobiomu a zároveň
se člověk nepřesoloval?Ony ty fermentované rybí omáčky obsahují +-20g mořské soli na 100ml a tím pádem stačí 20-30ml omáčky a člověk přešvihne denní dávku soli ani nemrkne....

Jarda — stř led 19, 2022 7:51 pm

Abstinující Bojovník píše:

Tak ještě naposled o rybí omáčce.Předem děkuji za odpověď pane Jardo.
Kolik podle vás té fermentované rybí omáčky ideálně na jednu porci jídla aplikovat, aby byla zajištěna pestrost střevního mikrobiomu a zároveň
se člověk nepřesoloval?Ony ty fermentované rybí omáčky obsahují +-20g mořské soli na 100ml a tím pádem stačí 20-30ml omáčky a člověk přešvihne denní dávku soli ani nemrkne....

Jak jsem psal ta omáčka se nejí k tomu kimchi, ale je součástí kvasného procesu a dává se tam tedy hned při nakládání syrové zeleniny plus se tam dává i sůl prostě si musíte najít nějaký návod, ale jde ji tam trochu na jednu porci. Třeba zde máte docela dobře vidět v jak minoritním poměru se tam dává https://www.youtube.com/watch?v=hAnVQWtKxkc .

Abstinující Bojovník — stř led 19, 2022 8:01 pm

Jarda píše:

Jak jsem psal ta omáčka se nejí k tomu kimchi, ale je součástí kvasného procesu a dává se tam tedy hned při nakládání syrové zeleniny plus se tam dává i sůl prostě si musíte najít nějaký návod, ale jde ji tam trochu na jednu porci. Třeba zde máte docela dobře vidět v jak minoritním poměru se tam dává https://www.youtube.com/watch?v=hAnVQWtKxkc .

Takže samotná fermentovaná rybí omáčka nemá z hlediska probiotik význam?Když ji dá člověk třeba do salátu?Je třeba kimchi od výrobce, který ji tam přidává?Nebo si kimchi takto sám připravit?Já myslel, že když je ta rybí omáčka fermentovaná, že v ní budou také probiotika... Ikdyž je pravda, že jsem četl, že při výrobě té omáčky se užívá i teplot varu... Pak jste ještě něco psal o tom, že i tak má ta omáčka samotná smysl...

Tak jestli jsem to správně pochopil:

1)Nejvíc má smysl její použití už při výrobě např. Kimchi, nebo něčeho, co bude fermentovat/kvasit spolu s ní...

2)Ale i mimo potravinu určenou k dalšímu kvašení má její použití z hlediska střevního mikrobiomu větší smysl, než kdyby ji člověk neužíval vůbec?Ano, či ne?

3)A stačí tedy každopádně malé množství?

Předem opět děkuji za odpověď...

Jarda — čtv led 20, 2022 10:31 am

Abstinující Bojovník píše:

Takže samotná fermentovaná rybí omáčka nemá z hlediska probiotik význam?Když ji dá člověk třeba do salátu?Je třeba kimchi od výrobce, který ji tam přidává?Nebo si kimchi takto sám připravit?Já myslel, že když je ta rybí omáčka fermentovaná, že v ní budou také probiotika... Ikdyž je pravda, že jsem četl, že při výrobě té omáčky se užívá i teplot varu... Pak jste ještě něco psal o tom, že i tak má ta omáčka samotná smysl...

Tak jestli jsem to správně pochopil:

1)Nejvíc má smysl její použití už při výrobě např. Kimchi, nebo něčeho, co bude fermentovat/kvasit spolu s ní...

2)Ale i mimo potravinu určenou k dalšímu kvašení má její použití z hlediska střevního mikrobiomu větší smysl, než kdyby ji člověk neužíval vůbec?Ano, či ne?

3)A stačí tedy každopádně malé množství?

Předem opět děkuji za odpověď...

Nedovedu posoudit zda samotná omáčka má nějaký význam jako aktivní probiotický výrobek a nikdy jsem vám nepsal že ji máte používat samotnou. Pokud by jste četl to co vám píšu a trochu nad tím přemýšlel muselo vám již dávno dojít že prostě do kvasného procesu přidáte nějakou živočišnou součást třeba tu omáčku nebo klidně nakrájené plevelné ryby třeba cejny, bělice, nebo jinou vodní chamraď a necháte to kvasit. Tedy už snad naposled :
1) Ano
2) Patrně ne, ale jistě to nevím
3) Ano

Abstinující Bojovník — čtv led 20, 2022 1:19 pm

Jarda píše:

Nedovedu posoudit zda samotná omáčka má nějaký význam jako aktivní probiotický výrobek a nikdy jsem vám nepsal že ji máte používat samotnou. Pokud by jste četl to co vám píšu a trochu nad tím přemýšlel muselo vám již dávno dojít že prostě do kvasného procesu přidáte nějakou živočišnou součást třeba tu omáčku nebo klidně nakrájené plevelné ryby třeba cejny, bělice, nebo jinou vodní chamraď a necháte to kvasit. Tedy už snad naposled :
1) Ano
2) Patrně ne, ale jistě to nevím
3) Ano

Už tedy rozumím.Děkuji.

Margareta — čtv říj 05, 2023 5:42 pm

Mate prosim nejake skusenosti (pozitivne, negativne) s tymito probiotikami? Neviem, ci ich kupit alebo nie
Probiotics, Výrobca: BODY&FUTURE Laboratories
https://www.bodyandfuturelab.com
DAKUJEM

Jarda — pát říj 06, 2023 1:16 pm

Margareta píše:

Mate prosim nejake skusenosti (pozitivne, negativne) s tymito probiotikami? Neviem, ci ich kupit alebo nie
Probiotics, Výrobca: BODY&FUTURE Laboratories
https://www.bodyandfuturelab.com
DAKUJEM

Osobní zkušenost s tímto produktem nemám, cena je z mého pohledu hodně vysoká a pokud mohu posoudit druhovou skladbu ta je docela dobrá. Nicméně musíte si uvědomit že ono mít správně nastavený mikrobiom není primárně o dodávání laktobacilů nebo jiných druhů bakterií, ale o vytvoření správného prostředí pro ty bakterie které hodlám ve svém střevě zabydlet. Předpokladem tedy je spíše nastavení živného substrátu-prebiotik než dodávání bakterií což vyjde draho a efekt je minimální pokud nemají ve střevě na čem žít. Spíše než řešit jaké bakterie si máte kupovat je potřeba řešit naopak vyšetření střevního mikrobiomu, tím zjistit jaké bakterie opravdu potřebuji dodávat a tomu přizpůsobit i stravu a příjem prebiotik. Pokud se strava a prebiotika nastaví správně není většinou vůbec potřeba bakterie dodávat, prostě si je vypěstujete zdarma ve svém těle.

Xion — stř říj 11, 2023 11:40 pm

Margareta píše:

Mate prosim nejake skusenosti (pozitivne, negativne) s tymito probiotikami? Neviem, ci ich kupit alebo nie
Probiotics, Výrobca: BODY&FUTURE Laboratories
https://www.bodyandfuturelab.com
DAKUJEM

To iste dosiahnes, ked rozpustis par gramov bryndze vo vode a vypijes to. Travenie sa v podstate nespusti a prejde to zaludkom rychlo.

Takze predrazena blbost.

Navyse zavadzaju. Kde v tabletke alebo kapsule prehltnes probiotika, tiez sa v zaludku rovnako rozpustia.
A bude to fungovat rovnako. Rozdiel len je, ked s tym zjes spolu jedlo. Vtedy ano, vacsina sa behom 2 hodin pozabija. Ale to iste sa stane, ked tieto tekute pozijes po jedle. Musis ich uzivat na prazdny zaludok, ale to predsa mozes aj klasicke probiotika.

Ale co sa tyka pozabijania bakterii, tu je tiez riesenie... su probiotika s postupnym uvolnovanim. (hladaj napr. "Bio Tract") Tieto preziju cestu zaludkom, a tiez osidluju creva postupne. Dalsie byvaju v ochrannej kapsule, ktore nerozpustia kyseliny. Pozor, tu sa tiez podvadza. A tiez byvaju velmi drahe.

Dalsia vec co ma odradza na tomto produkte je to, ze nespecifikovali, ci je tych 15 miliard bakterii aktivnych a zivych v case vyroby alebo v case expiracie. To je dost dolezita informacia. Ak je to v case vyroby, kludne to moze byt tak, ze po 2 mesiacoch ich tam je uz len polovica, alebo aj menej.

Lepsie je podla mna kupit si tepelne stabilne a rezistentne druhy probiotik, a jest to s jedlami, ktore prejdu zaludkom rychlo, a netreba prilis nizke pH na jeho travenie. Idealne ovocie. Ovocie takisto obsahuje velmi vhodnu vlakninu, na ktorej narastu.

Ked sa tieto probiotika piju nalacno a crevo je uz prazdne tiez, nedosiahne sa nic, lebo tie bakterie sa musia namnozit na ovela vacsie mnozstva. A ked sa nemaju na com namnozit, nic v crevach nespravia. Je ich tam prilis malo. A vojdu do prostredia, kde su obrovske mnozstva inych bakterii. Je to teda, akoby si poslala 20 vojakov niekde, kde bojuje 500000 vojakov na roznych stranach. Strati sa to tam.

Jarda — ned úno 25, 2024 2:07 pm

V poslední době jsem se po delším uvažování vrátil k původnímu konceptu hlavních stránek https://zdravi-az.com/ a celé jsem je rekonstruoval. Tato nová úprava mě již umožňuje abych na nich pracoval sám bez potřeby každou sebemenší úpravu řešit přes programátora což bylo stále problematičtější a většinou jsem nebyl s výsledkem moc spokojen nemluvě o ceně za ty sporně kvalitní služby. Nyní tedy co si vytvořím to mám a pokud mohu na někoho nadávat tak pouze na sebe, což mě umožňuje jak upravovat starší články tak přidávat další témata a Obnovení aktivních probiotických bakterií je jedno z nových témat. Článek najdete zde https://zdravi-az.com/obnoveni-aktivnich-probiotickych-bakterii/ a věřím že zase mnohým otevře oči a umožní jim se vydat správnou cestou. Mimo jiné jsem zřídil uzavřenou komunitu na HeroHero kde jsou již nyní některá starší videa z mého vystupování v TV a hlavně nová videa kde s dcerou probíráme celkem zajímavá témata. Cestu k videím najdete na hlavních stránkách pod tlačítky Cesty ke zdraví https://zdravi-az.com/cesty-ke-zdravi/ a Instruktážní videa https://zdravi-az.com/instruktazni-videa/ a do těchto míst budu podle časových možností přidávat další videa k aktuálním tématům a rady a návody jak si zajistit, připravit, nebo vypěstovat produkty které se nedají běžně zakoupit.

pišta hufnagl — úte bře 05, 2024 3:07 pm

V novém článku o probio bakteriích se zmiňujete o ochr. hlenu ve střevě, tak se chci zeptat jestli ho nemohou poškodit kávové klystýry, protože ja po nich mám ve vypouštěném kávovém nálevu kousky hlenu (někdy víc někdy míň), ale vždy tam je.

Jarda — úte bře 05, 2024 10:13 pm

pišta hufnagl píše:

V novém článku o probio bakteriích se zmiňujete o ochr. hlenu ve střevě, tak se chci zeptat jestli ho nemohou poškodit kávové klystýry, protože ja po nich mám ve vypouštěném kávovém nálevu kousky hlenu (někdy víc někdy míň), ale vždy tam je.

Tak pochopitelně všeho s mírou, nic se nemá přehánět, ale za normálních okolností je to co pozorujete spíše vyplavená kolonie kvasinek než ten hlen o kterém tam píšu. Nicméně nějaké usilovné vymývání střeva může snížit kolonie těch zmiňovaných kmenů bakterií a tím pádem i sílu ochranného hlenu. Není zase potřeba se ihned vyděsit, nakonec vymlátit si některé bakterie lze mi obyčejným mátovým čajem pokud se pije dost usilovně.

pefi — pon bře 11, 2024 12:28 pm

Probiotickou kulturu by člověk měl volit podle toho jak je na tom s histaminem. Většina běžných jogurtových kultur je prý nevhodná pro lidi s histaminovou intolerancí, nicméně jsem narazil na tento produkt, který by mohl být zajímavý pro spoustu lidí, kterým jinak běžné jogurtové kultury nedělají dobře. Zatím to vyzkoušeno nemám, nicméně zaujalo mě to:
https://www.wildandcoco.com/histabiotics-revolucni-probiotikum-jako-podpurny-prostredek-pri-histaminove-intoleranci

Na svém webu píšete o Reuteri jogurtu a návodech na internetu na jeho výrobu, jenomže jsem kdysi narazil na informaci, že reuteri se nedá pěstovat na mléčné kultuře, ale na vývarech, takže si nejsem jistý nakolik je domácí výroba reálná, respektive nakolik je v Reuteri jogurtu na bázi mléka potom skutečně Reuteri. Netušíte jak to je, respektive netušíte zda je reuteri jogurt obsahující skutečně především reuteri nějak charakteristický svou chutí?
(Reuteri je z pohledu histaminu neutrální a tedy vhodný i pro lidi s histaminovou intolerancí).

Jarda — úte bře 12, 2024 12:52 pm

pefi píše:

Probiotickou kulturu by člověk měl volit podle toho jak je na tom s histaminem. Většina běžných jogurtových kultur je prý nevhodná pro lidi s histaminovou intolerancí, nicméně jsem narazil na tento produkt, který by mohl být zajímavý pro spoustu lidí, kterým jinak běžné jogurtové kultury nedělají dobře. Zatím to vyzkoušeno nemám, nicméně zaujalo mě to:
https://www.wildandcoco.com/histabiotics-revolucni-probiotikum-jako-podpurny-prostredek-pri-histaminove-intoleranci

Na svém webu píšete o Reuteri jogurtu a návodech na internetu na jeho výrobu, jenomže jsem kdysi narazil na informaci, že reuteri se nedá pěstovat na mléčné kultuře, ale na vývarech, takže si nejsem jistý nakolik je domácí výroba reálná, respektive nakolik je v Reuteri jogurtu na bázi mléka potom skutečně Reuteri. Netušíte jak to je, respektive netušíte zda je reuteri jogurt obsahující skutečně především reuteri nějak charakteristický svou chutí?
(Reuteri je z pohledu histaminu neutrální a tedy vhodný i pro lidi s histaminovou intolerancí).

Tak já histaminikům doporučuji prebiotiky podporovat a dodávat ve velkém hlavně bifida, což může mnohdy zcela odstranit histaminovou intoleranci. Jak jsem koukal na složení zmíněného přípravku jde tam také hlavně o bifida. Ty dva druhy laktobacilů co jsou tam použity bych si spíše koupil samostatně v čisté formě což by pak z pohledu uživatele vyšlo daleko levněji v přepočtu na denní dávku. Jinak jde určitě o zajímavý produkt, ale ta cena nic moc.
Laktobacilus reuteri je pochopitelně nejsnazší prostě koupit a dodávat, jde o celkem dostupné probiotikum. Osobně jsem si ho zde pěstoval na mléce i různých jiných živných půdách a je pravda že to ve výsledku zase velká hitparáda nebyla. Výsledek byl celkem sporný, někdy to zjogurtovatělo, někdy moc ne, chuť také byla rozdílná, tedy je otázkou co se tam opravdu množilo. Zase na druhou stranu je otázkou zda by to opravdu mělo zjogurtovatět protože pokud jsem tuto problematiku probíral osobně s hlavní odbornicí na probiotické bakterie z výrobního závodu mlékařských kultur bylo mě řečeno že něco se takto na mléce sice napěstovat dá, ale výsledek z pohledu vzhledu konečného produktu nebude nic moc. Lépe se opravdu pěstuje na živných půdách ovšem zpravidla jsou chuťově mizerné a ne každý by to ochotně snědl tedy jsem od dalších pokusů ustoupil. Každopádně na netu lze dohledat skupiny které ho pěstovat na mléce doporučují, také to tak dělají a podle všeho s tím mají dobré zkušenosti, tedy se spíše domnívám že výsledek bude záviset hodně na kvalitním jogurtovači a dokonalé sterilitě prostředí, prostě na podmínkách a ty já jsem zde při těch mých pokusech bohužel nebyl schopen dodržet. Používal jsem archivní jogurtovač od Ety na 6 skleniček který navíc nemá ani regulaci teploty tedy i když sterilitu bych snad tak nějak dal tak ideální teplotu jsem určitě nedal, což může výsledky dost zásadně ovlivnit. Pokud jde o ty vývary tak zase není problém do mléka namíchat kolagen, případně kolagen použít pouze samotný, nebo já jsem zkoušel i agar v kokosové mouce a kokosovém mléce a další šmakulády, aby to ve výsledku bylo tak nějak jedlé, ale jak říkám musel bych na to mít více času a hlavně potřebné vybavení do kterého se mě nechtělo v té době investovat peníze. Já se vždy snažím vymyslet postup který může bez větších potíží a investic použít i člověk s mozkovou mlhou a když vidím že je to složité i pro mě tak jdu od toho protože pak by takový postup bylo schopno využít minimální množství klientů což pro mě nemá význam. Můžete si projít následující odkazy z nichž je celkem jasné co by se mělo aplikovat pro maximální růst a to lze pak přidávat do živných půd.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26804428/
https://faseb.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1096/fasebj.2018.32.1_supplement.874.4
https://www.mdpi.com/2504-3900/70/1/106

pefi — stř bře 13, 2024 10:20 am

Díky za zajímavé informace, podklady si projdu. Konečně mám od letoška troubu, která umí regulovat teplotu přesně, tak si zase začnu s jogurty zase víc hrát.

doubleingram — pát čec 11, 2025 4:10 pm

Kdyz jim kefiry, jogurty, kimchi apod, neznici vsechny prospesne bakterie kyselina v zaludku? Nebo kolik toho projde dal do strev?

Jarda — pát čec 11, 2025 8:16 pm

doubleingram píše:

Kdyz jim kefiry, jogurty, kimchi apod, neznici vsechny prospesne bakterie kyselina v zaludku? Nebo kolik toho projde dal do strev?

Pokud jde o bakterie v mléčném základu pak v mléce obsažený vápník celkem solidně neutralizuje žaludeční prostředí a většinou se navíc bavíme o laktobacilech a těm kyselé prostředí celkem nic špatného nedělá tedy projde jich většinou dostatek. Navíc mnoho lidí má stresem HCl prakticky vypnutou tedy těm bakteriím zrovna moc neubližují.

pefi — stř led 07, 2026 8:21 pm

Jarda píše:

Laktobacilus reuteri je pochopitelně nejsnazší prostě koupit a dodávat, jde o celkem dostupné probiotikum. Osobně jsem si ho zde pěstoval na mléce i různých jiných živných půdách a je pravda že to ve výsledku zase velká hitparáda nebyla. Výsledek byl celkem sporný, někdy to zjogurtovatělo, někdy moc ne, chuť také byla rozdílná, tedy je otázkou co se tam opravdu množilo.

Tak jsem zase o něco chytřejší - Reuteri (z BioGaia) jogurtuje, ale jde to extrémně pomalu. Po cca 30 hodinách při teplotě nastavené na asi 35 stupňů se mi v cca 120 ml mléka ze tří tablet BioGaia vytvořilo na dně asi asi 30 ml poměrně hustého jogurtu - chuť nebyla ani špatná ani nějak extra dobrá. 30 hodin zřejmě ještě bylo málo, nicméně sterilitu sae asi podařilo dodržet. Jina Reuteri umí prý jít celkem extrémně do kysela můj produkt sice kysely byl, ale extrém by měl být ještě mnohem kyselejší.

Teplota 35 C má být pro Reuteri ideální, takže časem si dám další kolo, teplotu budu měřit, abych měl jistotu, že jsem skutečně většinu času poblíž 35 stupňů.

Jarda — čtv led 15, 2026 11:47 pm

pefi píše:

Tak jsem zase o něco chytřejší - Reuteri (z BioGaia) jogurtuje, ale jde to extrémně pomalu. Po cca 30 hodinách při teplotě nastavené na asi 35 stupňů se mi v cca 120 ml mléka ze tří tablet BioGaia vytvořilo na dně asi asi 30 ml poměrně hustého jogurtu - chuť nebyla ani špatná ani nějak extra dobrá. 30 hodin zřejmě ještě bylo málo, nicméně sterilitu sae asi podařilo dodržet. Jina Reuteri umí prý jít celkem extrémně do kysela můj produkt sice kysely byl, ale extrém by měl být ještě mnohem kyselejší.

Teplota 35 C má být pro Reuteri ideální, takže časem si dám další kolo, teplotu budu měřit, abych měl jistotu, že jsem skutečně většinu času poblíž 35 stupňů.

Zajímavá zkušenost, já jsem to na mléce nikdy nezkoušel ale v zahraničí jsou skupiny kde si ho v mléce množí a tvrdí že to jde docela dobře. Já se snažím vždy bakterie pěstovat na bezmléčných substrátech které jsou v některých případech dokonce i vhodnější než mléko a bakteriím lépe vyhovují. Zkoušel jsem ho množit na různých substrátech ale asi nejlépe to šlo na kokosovém mléku (konzervované, plnotučné), z mého pohledu jde o nejlépe ověřený bezmléčný substrát pro tento druh bakterie. Také podle receptů a testů výrobců fermentačních kultur lze L. reuteri úspěšně kultivovat v kokosovém mléce, ale je potřeba přidat prebiotickou vlákninu (inulin / akáciová vláknina) a trochu cukru (glukóza nebo med) jako startovací energie. Proč to funguje je celkem logické, vysoký obsah tuků tvoří stabilní prostředí pro růst a nízký obsah bílkovin představuje menší riziko srážení a dobře drží konzistenci při nutné dlouhé fermentaci (36–48 h). Teplotu by jste měl podle mě zvednout na 36-38 stupňů, ideál je 37, těch 35 je dost nízko a množí se pomaleji. U Lactobacillu reuteri je cílové pH poměrně dobře popsané z laboratorních i domácích fermentací. Když fermentace probíhá správně, hotový produkt má „klesnout“ (okyselit se) na přibližně pH 4,0–4,4. L. reuteri produkuje hlavně mléčnou kyselinu, takže pH postupně padá a pH pod 4,5 znamená, že bakterie opravdu aktivně rostly, pH kolem 4,0 je typické pro plně dokončenou fermentaci, pod pH 3,8 už se růst výrazně zpomaluje a produkt může být příliš kyselý. Osobně jsem to cílil vždy na pH kolem 4 a to šlo docela dobře.

pefi — pát led 16, 2026 4:24 pm

Na troubě mohu teplotu nastavovat po 5 stupních, program "jogurt" zřejmě reguluje na cca 42-43 stupňů a ještě nemám úplně vychytané rozložení teplot uvnitř trouby - rozdíl mezi teplotou spodního roštu a horního roštu je větší, než bych čekal, čidlo teploty je úplně nahoře.
Reuteri je mnohem víc než ostatní běžná probiotika citlivá na překročení teploty, takže jsem se bál abych ji neupekl a ve výsledku jsem to jel na zbytečně nízkou teplotu. Rychlost množení je na teplotě závislá spíš exponenciálně, což asi bude jeden z důvodů proč to šlo překvapivě pomalu. Kvůli rozložení teplot uvnitř prostoru trouby byla reálná teplota média zřejmě jen cca 32 stupňů Celsia.

Co se týče výživy pro bakterie, tak u reuteri zmiňovali třtinovou melasu, tak možná místo medu zkusím melasu. Až pokročím dám vědět. Kokosové mléko je hodně zajímavý tip, koupím a vyzkouším.

(Zatím jogurtuji bez měření pH - řídím se chutí.)

Jarda — pát led 16, 2026 11:40 pm

pefi píše:

Na troubě mohu teplotu nastavovat po 5 stupních, program "jogurt" zřejmě reguluje na cca 42-43 stupňů a ještě nemám úplně vychytané rozložení teplot uvnitř trouby - rozdíl mezi teplotou spodního roštu a horního roštu je větší, než bych čekal, čidlo teploty je úplně nahoře.
Reuteri je mnohem víc než ostatní běžná probiotika citlivá na překročení teploty, takže jsem se bál abych ji neupekl a ve výsledku jsem to jel na zbytečně nízkou teplotu. Rychlost množení je na teplotě závislá spíš exponenciálně, což asi bude jeden z důvodů proč to šlo překvapivě pomalu. Kvůli rozložení teplot uvnitř prostoru trouby byla reálná teplota média zřejmě jen cca 32 stupňů Celsia.

Co se týče výživy pro bakterie, tak u reuteri zmiňovali třtinovou melasu, tak možná místo medu zkusím melasu. Až pokročím dám vědět. Kokosové mléko je hodně zajímavý tip, koupím a vyzkouším.

(Zatím jogurtuji bez měření pH - řídím se chutí.)

No já to dělal v jogurtovači https://allegro.cz/produkt/vyrobnik-jogurtu-browin-801013-142b88f9-359e-451e-8a2d-06c84853a05c?offerId=17558300747&utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EElectro%3EHome-electro%3E3P%3EPMAX&ev_campaign_id=20035822444&gad_source=1&gad_campaignid=20027648394&gbraid=0AAAAApZ4Y9SeAo9IHV8RYXIC0FBl2sTp6&gclid=CjwKCAiA4KfLBhB0EiwAUY7GAS4vA45W_0RaoKGX-lP-L3wLj1DJauWBN7zzN22ZvAFZeR_0r2EQZxoCE-sQAvD_BwE který je za pár korun ale docela dobře nastavitelný a mám dokonce na ty moje pokusy dva a k naprosté spokojenosti. Nyní sice nestíhám ale zase se k tomu vrátím oni ti bakteriální kámoši mají svoje kouzlo.

pefi — pon led 19, 2026 3:30 pm

Já už další krám do kuchyně nechci, takže jsem odhodlán si vystačit s (poměrně kvalitní) troubou
Ostatně normální jogurt už teď vyrábíme v množství cca 3 litry v jedné dávce.

Kdysi jsem tady zmiňoval karagenan jako látku přidávanou do smetany, která mi spolehlivě pokaždé vyvraždila probiotické bakterie. No a vědátoři nyní vykoumali že asi teda není úplně bezpečný

Němečtí odborníci ve výzkumech zjistili, že tato sloučenina zvyšuje propustnost tenkého střeva. To znamená, že může zvyšovat záněty střev a vést k dalším problémům v trávicím ústrojí. Vzhledem k tomu, že dlouhé roky byla látka používána, aniž by se tímto kdokoli zabýval, můžeme si klást otázku, jak je to možné a co se bude dít v rámci její regulace dál.

To je ale překvapení. Ještě že tady ty naše úřady jako SZÚ, SUKL, ČZPI a další takové plné odborníků, kteří aktivně čekají až to nahlas řekne nahlas někdo jiný, máme. Co bychom bez nich dělali.

https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/other/zp%C5%AFsobuje-perforaci-st%C5%99ev-a-cukrovku-p%C5%99id%C3%A1v%C3%A1-se-ve-velk%C3%A9m-m%C4%9B%C5%99%C3%ADtku-do-ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%BDch-v%C3%BDrobk%C5%AF/

Jarda — pon led 19, 2026 8:29 pm

pefi píše:

Já už další krám do kuchyně nechci, takže jsem odhodlán si vystačit s (poměrně kvalitní) troubou
Ostatně normální jogurt už teď vyrábíme v množství cca 3 litry v jedné dávce.

Kdysi jsem tady zmiňoval karagenan jako látku přidávanou do smetany, která mi spolehlivě pokaždé vyvraždila probiotické bakterie. No a vědátoři nyní vykoumali že asi teda není úplně bezpečný

Němečtí odborníci ve výzkumech zjistili, že tato sloučenina zvyšuje propustnost tenkého střeva. To znamená, že může zvyšovat záněty střev a vést k dalším problémům v trávicím ústrojí. Vzhledem k tomu, že dlouhé roky byla látka používána, aniž by se tímto kdokoli zabýval, můžeme si klást otázku, jak je to možné a co se bude dít v rámci její regulace dál.

To je ale překvapení. Ještě že tady ty naše úřady jako SZÚ, SUKL, ČZPI a další takové plné odborníků, kteří aktivně čekají až to nahlas řekne nahlas někdo jiný, máme. Co bychom bez nich dělali.

https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/other/zp%C5%AFsobuje-perforaci-st%C5%99ev-a-cukrovku-p%C5%99id%C3%A1v%C3%A1-se-ve-velk%C3%A9m-m%C4%9B%C5%99%C3%ADtku-do-ml%C3%A9%C4%8Dn%C3%BDch-v%C3%BDrobk%C5%AF/

Jo to jistě máte pravdu že bez těchto zmíněných organizací v nichž je nalezlá spousta lemplů neschopných se uživit poctivou prací se každý normální člověk snadno obejde. Jsou v zásadě nezbytné a stěžejně důležité jen pro ty lemply a naopak obtěžující pro naprostou většinu populace. Nakonec i mnohé další státní instituce na tom nejsou o mnoho lépe. Například policie až na čestné výjimky by si taky měla upravit to trapné heslo "Pomáhat a chránit" nejlépe na Otravovat a buzerovat protože to bohužel představuje majoritu jejich činnosti. Nakonec to nesmyslné lovení řidičů 5 m za cedulí obce která je preventivně vzdálená od prvního baráku 500 m naprosto rovného a přehledného úseku nechrání nikoho a nikomu nepomáhá. Rozhodně je důležité se na takovéto instituce moc bynespoléhat a rozumnému člověku bohatě stačí si projít seznam Éček a rychle došel k závěru že pokud si chce udržet v pořádku zdraví a psychiku neměl by za běžného stavu nic zprocesovaného jíst, možná bych udělal výjimku ve stavu totální nouze kdy není možnost volby a opravdu jenom na nezbytně nutnou dobu. Jinak u té trouby nedovedu odhadnout jak přesnou teplotu udržíte, já mám tady troubu od Miele a stejně to nefungovalo proto jsem si pořídil ty jogurtovače a spokojenost.