Strouhat zeleninu a ovoce, ano či ne

Zdraví-AZ — https://forum.zdravi-az.com/forums/topic/strouhat-zeleninu-a-ovoce-ano-ci-ne/
zdravyzivot — čtv kvě 26, 2011 9:30 am

Dobrý den,

Walker píše, že při strouhání zeleniny a ovoce se ničí vitamín C. Mohu poprosit o Váš názor?

mohy — čtv kvě 26, 2011 2:04 pm

Z tejto marketingovej kampane o ničení vitamínov, čo už je to pravda, alebo nie, počas krájania a strúhanie, ťažia hlavne keramické nože. Existujú
aj ostatné kuchynské drobnosti ako strúhadlo, vyrobené z keramiky.
http://www.kvk.sk/tescoma/detail/2041/keramicke-struhadlo-online-d-17-cm/cat/1949
http://img.blesk.cz/img/1/full/274117_zazvor-struhadlo-strouhani.jpg
http://data.vsedomu.cz/japan/0003/460/struhadlo-na-zazvor-keramicke.jpg

Ak tomu človek uverí, môže si zadovážiť týchto keramických pomocníkov a mať kľud, že niečo spravil naviac, ale zatiaľ som sa nestretol a ani nehľadal informácie, koľko sa toho naozaj pri stretnutí s kovom zničí. Napríklad, že krájaním rajčiny na plátky sa zničí 15% vitamínov alebo vitamínu C.
Ono k normálnemu fungovaniu je treba aj tak väčšinu vitamínom suplementovať. Čiže z toho nič, čo je v tom ovocí a zelenine, keby sa aj polovica zničila, tak tam bude ešte menšie nič a keby sa zničili z toho nič, čo tam je len 1-10% stále to bude nič v porovnaní stým, čo by sme mali pre optimálne zdravie denne skonzumovať.
Tiež si myslím, že sa ani všeobecnými tabuľkami o obsahu vitamínov riadiť nedá. Jednak každé ovozel je inak pestovaný, ma iné klimatické podmienky,
inú pôdu, inú starostlivoť a ak aj všetko toto má možno sa na koniec odtrhne zelené, aby cestou z plantáže do Supermarketu nezhnilo.
Osobne si preto myslím, že je jedno, či to budete pripravovať kovový strúhadlom alebo keramickým, na konečnej chuti a výživnosti sa to asi nijak neprejaví.

Jarda — čtv kvě 26, 2011 9:07 pm
zdravyzivot píše:
Dobrý den,

Walker píše, že při strouhání zeleniny a ovoce se ničí vitamín C. Mohu poprosit o Váš názor?

Já myslím, že člen mohy vám to píše správně a dle mého názoru je to v dnešní době opravdu nepodstatné. Možná to mělo svůj význam v té době kdy autor dané myšlenky žil, což je už nějaký týden a v té době tam možná něco bylo, čili bylo i co zničit, nyní tam ovšem nic není a není tedy co ničit, čili bych se tím asi nezabýval. Ostatně to zásadně tvrdí lidé, kteří z toho profitují a to je pak ještě mnohem méně věrohodné, než když to propagoval autor této myšlenky.

Xion — pát kvě 27, 2011 6:22 pm

Ja osobne som tomuto nikdy nechapal, ako to niekto moze povazovat za problem.
Nemyslim, ze je to ani tych 15%. Ked uvazim, akeho maleho objemu sa nozik priamo dotkne, podla mna to skor bude 1,5%.
Ale mozno, ze to tam vyrobi nejake iony alebo co, a tie znicia vitamin C aj hlbsie v reze, nielen na jeho povrchu, potom by to davalo zmysel.

6ma — ned kvě 29, 2011 7:59 am

kazdopadne jedno je jiste, porad ma i nakrajena ne dobre pestovana zelenina/ovoce podstatne vetsi mnozstvi vyzivnych latek, nez gulas ze sesti nebo rohlik se syrem a salamem :D

Xion — pon kvě 30, 2011 11:36 am
6ma píše:
kazdopadne jedno je jiste, porad ma i nakrajena ne dobre pestovana zelenina/ovoce podstatne vetsi mnozstvi vyzivnych latek, nez gulas ze sesti nebo rohlik se syrem a salamem :D

To je iste, ale ked je niekto na tom zavisly, a nema ziadnu inu radost v zivote, nez si narvat hubu rozkom so salamou, tak by mal opatrne zamienat tento jediny zdroj energie pre dusu, lebo sa mu moze stat, ze jej bude mat na ovoci este menej, ked mu to nechuti a teda nic pozitivne mu v zivote neostane. A to sa mu cez tie negativne pocity z toho ovocia aj tak nic nevstrebe, a prekyselenie z tych pocitov moze byt vacsie, nez zasadotvornost toho ovocia.

Jarda — úte kvě 31, 2011 7:53 am
Xion píše:
To je iste, ale ked je niekto na tom zavisly, a nema ziadnu inu radost v zivote, nez si narvat hubu rozkom so salamou, tak by mal opatrne zamienat tento jediny zdroj energie pre dusu, lebo sa mu moze stat, ze jej bude mat na ovoci este menej, ked mu to nechuti a teda nic pozitivne mu v zivote neostane. A to sa mu cez tie negativne pocity z toho ovocia aj tak nic nevstrebe, a prekyselenie z tych pocitov moze byt vacsie, nez zasadotvornost toho ovocia.

To je pravda, negativní emoce jsou velice silný zdroj překyselení a mnohdy ho nelze úspěšně eliminovat ani vysoce zásaditou stravou.

Mat11 — stř zář 14, 2011 12:37 am

Už dlhšie si všímam na roznom kuchynskom náradí, ktoré je vyrobené z neopracovaného dreva(varechy,strúhadlo,dosky),drevo je iba vybrúsené nič viac, že po čase chytí nejakú patinu alebo čo a zčerná, nie úplne,ale dost. Pri kúpe je to drevo krásne bledé a po čase je až čierne(po krátkom čase). Tento jav som spozoroval aj na plotoch napr, garážových dverách apod.
V dreve a jeho vlastnostiach sa vobec nevyznám a napadlo ma či nemože íst o pliesen napr, kedže tam dochádza ku tom černaniu. Mohlo by teda íst o plesne alebo je to niečo iné?
Sanžím sa s týmto dreveným inventárom narábat opatrne(vždy to nechám poriadne vyschnút), no aj napriek tomu sa mi nepekne odvdačí.

Ďakujem

Petra2 — stř zář 14, 2011 1:14 am
Mat11 píše:

Už dlhšie si všímam na roznom kuchynskom náradí, ktoré je vyrobené z neopracovaného dreva(varechy,strúhadlo,dosky),drevo je iba vybrúsené nič viac, že po čase chytí nejakú patinu alebo čo a zčerná, nie úplne,ale dost. Pri kúpe je to drevo krásne bledé a po čase je až čierne(po krátkom čase). Tento jav som spozoroval aj na plotoch napr, garážových dverách apod.
V dreve a jeho vlastnostiach sa vobec nevyznám a napadlo ma či nemože íst o pliesen napr, kedže tam dochádza ku tom černaniu. Mohlo by teda íst o plesne alebo je to niečo iné?
Sanžím sa s týmto dreveným inventárom narábat opatrne(vždy to nechám poriadne vyschnút), no aj napriek tomu sa mi nepekne odvdačí.

Ďakujem

Podle mě se spíše na dřevěném kuchyňském náčiní usazuje tuk, na plísně to moc nevypadá. Jednou jsem v bazaru koupila z pozůstalosti nádherné kuchyňské dřevěné náčiní. Bylo nechutně špinavé, ale mi to nevadilo -jednak bylo za hubičku a jednak jsem to chtěla jen pověsit na zeď na ozdobu. Jíst bych se z toho fakt štítila. Nešlo to dolů ničím (jako připečená mastnota v troubě), tak jsem už už rezignovala... Ani nevím jak mě to napadlo, ale dala jsem to do myčky a po půlhodinovém napařování jsem to vyndala a tu vrstvu tuku krásně a lehce rukou setřela. Pod tím zůstalo jen suché čisté dřevo - jako nové.

Na plotech to asi bude slunečním zářením a oxidací, vítr voda mráz a hmyz vykonají své a patrně nějaká ta plíseň by se taky našla. Na kuchyňském náčiní je problém, že přílišné máčení a intenzivní čištění tomu dřevu neprospívá. Dřevěné náčiní není drahé, přinejhorším lze koupit nové tak často jak člověk chce. Já moc nevyhazuji, dřevo je příroda, dá se jemně zbrousit a je jak nové. Takže olejuju a pak je problem spíše zas ten tuk - časem smrdí... Doporučuji občas (jednou za 2 roky?) to napaření v myčce, které zbaví dřevo žluklého usazeného tuku, počkat až se odpaří zbytek vody a ošetřit čerstvým jedlým olejem. Tak může náčiní vydržet fakt dlouho v dobrém stavu. Já to teda olejuju- pak nesesychá a nemění tvar. Občas použiju i Savo. Jsem zvědavá co k tomu napíše Jarda.
Já to nevyhazuji, pár kousků jsem si i vydlabala sama, mám k nim vztah - jedu je cca 18 let a OK.

ovekyska — stř zář 14, 2011 12:01 pm
Petra2 píše:
Podle mě se spíše na dřevěném kuchyňském náčiní usazuje tuk, na plísně to moc nevypadá. Jednou jsem v bazaru koupila z pozůstalosti nádherné kuchyňské dřevěné náčiní. Bylo nechutně špinavé, ale mi to nevadilo -jednak bylo za hubičku a jednak jsem to chtěla jen pověsit na zeď na ozdobu. Jíst bych se z toho fakt štítila. Nešlo to dolů ničím (jako připečená mastnota v troubě), tak jsem už už rezignovala... Ani nevím jak mě to napadlo, ale dala jsem to do myčky a po půlhodinovém napařování jsem to vyndala a tu vrstvu tuku krásně a lehce rukou setřela. Pod tím zůstalo jen suché čisté dřevo - jako nové.

Na plotech to asi bude slunečním zářením a oxidací, vítr voda mráz a hmyz vykonají své a patrně nějaká ta plíseň by se taky našla. Na kuchyňském náčiní je problém, že přílišné máčení a intenzivní čištění tomu dřevu neprospívá. Dřevěné náčiní není drahé, přinejhorším lze koupit nové tak často jak člověk chce. Já moc nevyhazuji, dřevo je příroda, dá se jemně zbrousit a je jak nové. Takže olejuju a pak je problem spíše zas ten tuk - časem smrdí... Doporučuji občas (jednou za 2 roky?) to napaření v myčce, které zbaví dřevo žluklého usazeného tuku, počkat až se odpaří zbytek vody a ošetřit čerstvým jedlým olejem. Tak může náčiní vydržet fakt dlouho v dobrém stavu. Já to teda olejuju- pak nesesychá a nemění tvar. Občas použiju i Savo. Jsem zvědavá co k tomu napíše Jarda.
Já to nevyhazuji, pár kousků jsem si i vydlabala sama, mám k nim vztah - jedu je cca 18 let a OK.

lopare mojich rodicov, ktore ficia uz 30 rokov, su podla mna v super stave, tmave, ale nic podozrive tam nie je. nove lopare, co som kupovala do domacnosti a mame ich tak 6-7 rokov, su ok, ale citim, ze tolko nevydrzia. mimochodom, boli povodne lakovane. vydlabane kusky musia byt super :)

Jarda — stř zář 14, 2011 5:59 pm
Mat11 píše:
Už dlhšie si všímam na roznom kuchynskom náradí, ktoré je vyrobené z neopracovaného dreva(varechy,strúhadlo,dosky),drevo je iba vybrúsené nič viac, že po čase chytí nejakú patinu alebo čo a zčerná, nie úplne,ale dost. Pri kúpe je to drevo krásne bledé a po čase je až čierne(po krátkom čase). Tento jav som spozoroval aj na plotoch napr, garážových dverách apod.
V dreve a jeho vlastnostiach sa vobec nevyznám a napadlo ma či nemože íst o pliesen napr, kedže tam dochádza ku tom černaniu. Mohlo by teda íst o plesne alebo je to niečo iné?
Sanžím sa s týmto dreveným inventárom narábat opatrne(vždy to nechám poriadne vyschnút), no aj napriek tomu sa mi nepekne odvdačí.

Ďakujem

Tak členka Petra2 vám to píše celkem správně, většinou se do dřeva zažere mastnota a barviva z potravin, čili to ničemu nevadí a nevidím v tom problém, tuk dřevo impregnuje proti plísním. Nějaké pravidelné větší mytí dřevu vyloženě škodí, to bych tedy zrovna jako dobrý nápad neviděl, spíše lehce mechanicky obrousit tmavý povrch, ale zase to bude hrubé. Před několika lety jsem si na dovolené v Chorvatsku koupil ručně vydlabanou lžíci z javorového dřeva a od té doby ničím jiným nejím. Je sice barevně hnusná, ale ta chuť potravin je zcela jiná, než při jídle z nerezu, nebo i stříbra, což jsem jednu dobu provozoval za účelem eventuální argyrie, tedy zmodrání, jako měli hradní páni, ale nic se nekonalo. Možná to bylo tím, že jsem nežral stále tučné vepřové, ale většinou zeleninu a to stříbro se tak málo uvolňovalo.

Mat11 — stř zář 14, 2011 9:51 pm
Jarda píše:
Tak členka Petra2 vám to píše celkem správně, většinou se do dřeva zažere mastnota a barviva z potravin, čili to ničemu nevadí a nevidím v tom problém, tuk dřevo impregnuje proti plísním. Nějaké pravidelné větší mytí dřevu vyloženě škodí, to bych tedy zrovna jako dobrý nápad neviděl, spíše lehce mechanicky obrousit tmavý povrch, ale zase to bude hrubé. Před několika lety jsem si na dovolené v Chorvatsku koupil ručně vydlabanou lžíci z javorového dřeva a od té doby ničím jiným nejím. Je sice barevně hnusná, ale ta chuť potravin je zcela jiná, než při jídle z nerezu, nebo i stříbra, což jsem jednu dobu provozoval za účelem eventuální argyrie, tedy zmodrání, jako měli hradní páni, ale nic se nekonalo. Možná to bylo tím, že jsem nežral stále tučné vepřové, ale většinou zeleninu a to stříbro se tak málo uvolňovalo.

Nie, práveže tu nedochádza vobec ku kontaktu s tukom, ale je pravda, že je pomerne často vlhké, kedže ho umývam, ale vždy nechám vyschnút. Obrusovat sa mi to nechce, takže by bolo zrejme lepšie to vyhodit, alebo?
Musím sa ale priznat, že vačšina kuchynského náradia, vrátane príboru je z nerezu :(

V tejto súvislosti ma zaujala tá javorová lyžica.
Dá sa to kúpit bežne(Bratislava,Praha) alebo je to nejaká lokálna špécia?
Ďakujem

Sybilla — čtv zář 15, 2011 11:02 am
Mat11 píše:
Už dlhšie si všímam na roznom kuchynskom náradí, ktoré je vyrobené z neopracovaného dreva(varechy,strúhadlo,dosky),drevo je iba vybrúsené nič viac, že po čase chytí nejakú patinu alebo čo a zčerná, nie úplne,ale dost. Pri kúpe je to drevo krásne bledé a po čase je až čierne(po krátkom čase). Tento jav som spozoroval aj na plotoch napr, garážových dverách apod.
V dreve a jeho vlastnostiach sa vobec nevyznám a napadlo ma či nemože íst o pliesen napr, kedže tam dochádza ku tom černaniu. Mohlo by teda íst o plesne alebo je to niečo iné?
Sanžím sa s týmto dreveným inventárom narábat opatrne(vždy to nechám poriadne vyschnút), no aj napriek tomu sa mi nepekne odvdačí.
Ďakujem

Na Spektre odvysielali dokument kde porovnávali zoologickú zahradu ktorá sa vytvorí na kuchynských doštičkách vyrobených z rôzneho materiálu. Bezkonkurenčne vyhrala doska z dreva neboli na nejpo používaní a bežnom kuchynskom umytí prakticky žiadne mikroorganizmy.Mne pred vyše 30-timi rokmi vyrobil strýko dosku z čerešňového dreva s tým, že ma prežije. Mal určite pravdu a nevymenila by som ju za nič na svete. Iba stmavla, pretože čerešňové drevo najviac tmavne na vzduchu a dostane krásnu načervenalú farbu a patinu. Drevo je zvláštny materiál a podľa mojich skúseností je spolu so sklom najlepší zo všetkých.

Jarda — sob zář 17, 2011 6:58 am
Mat11 píše:
Nie, práveže tu nedochádza vobec ku kontaktu s tukom, ale je pravda, že je pomerne často vlhké, kedže ho umývam, ale vždy nechám vyschnút. Obrusovat sa mi to nechce, takže by bolo zrejme lepšie to vyhodit, alebo?
Musím sa ale priznat, že vačšina kuchynského náradia, vrátane príboru je z nerezu :(

V tejto súvislosti ma zaujala tá javorová lyžica.
Dá sa to kúpit bežne(Bratislava,Praha) alebo je to nejaká lokálna špécia?
Ďakujem

Dle mého názoru ta tmavá barva nijak zdravotně nevadí, jde pouze o vizuální záležitost a ty javorové lžíce tu běžně k mání určitě nebudou i když dřevěné lžíce se na netu normálně prodávají, ale jsou vyrobené spíše z exotických dřevin, což ovšem není nijak na závadu.

Jarda — sob zář 17, 2011 6:59 am
Sybilla píše:
Na Spektre odvysielali dokument kde porovnávali zoologickú zahradu ktorá sa vytvorí na kuchynských doštičkách vyrobených z rôzneho materiálu. Bezkonkurenčne vyhrala doska z dreva neboli na nejpo používaní a bežnom kuchynskom umytí prakticky žiadne mikroorganizmy.Mne pred vyše 30-timi rokmi vyrobil strýko dosku z čerešňového dreva s tým, že ma prežije. Mal určite pravdu a nevymenila by som ju za nič na svete. Iba stmavla, pretože čerešňové drevo najviac tmavne na vzduchu a dostane krásnu načervenalú farbu a patinu. Drevo je zvláštny materiál a podľa mojich skúseností je spolu so sklom najlepší zo všetkých.

To máte pravdu, třešeň a švestka je z tohoto pohledu naprosto ideální.

stopNWO — čtv pro 15, 2011 2:36 am

Drevo ma prirodzene antibakterialne schopnosti. Pokial ide o mastnotu, nebojte sa pouzit slabsi vodny roztok NaOH. Ma ohromne odmastovacie ucinky a prenika velmi hlboko v poreznych materialoch( molekula je velmi mala a preto prenika aj tam, kam sa ine vobec nedostanu). Pouziva sa aj pri restaurovani stareho dreva, ktore zbavi cervotocov a da mu nadych novoty. Roztok treba zahriat aspon na teplotu 60-80°C. Plati, ze cim vyssia teplota NaOH, tym lepsi odmastovaci ucinok. Odmastenie prebehne do cca 10-15 minut. Po tejto procedure by mala prebehnut este kratka neutralizacia a ta spociva v ponoreni do cistej vody, pricom je dobre primiesat nieco, co vytvori mierne kysle prostredie...ocot, kyselina citronova atd.

Silnejsi roztok NaOH odporucam hlavne na cistenie starej zapecenej mastnoty na sklenenych a keramickych pekacoch a misach. Neexistuje nic ucinnejsie na ten lepkavy speceny sajrajt. Pouzit treba ochranne rukavice a chranit tvar. Ide o leptavu latku. Pripadne pred pouzitim si dokladne nastudujte S, R a H vety ohladom danej latky. Neutralizacia je povinnostou a tiez to nerobte casto, pretoze dopad na prirodu nie je zrovna pozitivny.

EDIT: omylom som napisal N vetu a ma to byt R veta! + pridanie dalsich informacii:

R vety:

R35: Sposobuje tazke poleptanie

S vety:

S1: Uchovavajte uzamknute
S2: Uchovavajte mimo dosahu deti
S26: Pri zasiahnuti oci okamzite dokladne vyplachnite vodou a vyhladajte lekarsku pomoc
S37: Pouzivajte vhodne ochranne rukavice
S38: V pripade nedostatocneho vetrania pouzivajte vhodne vybavenie pre ochranu dychacich organov
S39: Pouzivejte osobne ochranne prostriedky pre oci a tvar
S45: V prípadě nehody, alebo ak sa necitite dobre, okamzite vyhladejte lekarsku pomoc (ak je mozne, ukazte toto oznacenie)

H vety:

H314: Sposobuje tazke poleptanie koze a poskodenie oci.

........

Z mojej praxe. Treba chranit havne oci. Pripadne poleptanie ruk sa da velmi uspesne umyt vodou a bez nasledkov. Dolezite je po styku z roztokom co najrychlejsie neutralizovat. Obycajny priemerny clovek, ktory pri praci premysla a nie je zbrkly, nemal by mat s pouzitim problem.

Nepouzivat na teflonove a smaltovane povrchy! Slabsie roztoky na drevo, silnejsie na sklo, keramiku a vyrobky z polymeru. Pozor! pri dlhsom posobeni NaOH v skle docielite aj jeho nepatrne leptanie, nasledkom coho sklo zmatnie.. tych 15 - 20 minut max tomu ale neublizi.

Jarda — čtv pro 15, 2011 9:46 am
stopNWO píše:
Drevo ma prirodzene antibakterialne schopnosti. Pokial ide o mastnotu, nebojte sa pouzit slabsi vodny roztok NaOH. Ma ohromne odmastovacie ucinky a prenika velmi hlboko v poreznych materialoch( molekula je velmi mala a preto prenika aj tam, kam sa ine vobec nedostanu). Pouziva sa aj pri restaurovani stareho dreva, ktore zbavi cervotocov a da mu nadych novoty. Roztok treba zahriat aspon na teplotu 60-80°C. Plati, ze cim vyssia teplota NaOH, tym lepsi odmastovaci ucinok. Odmastenie prebehne do cca 10-15 minut. Po tejto procedure by mala prebehnut este kratka neutralizacia a ta spociva v ponoreni do cistej vody, pricom je dobre primiesat nieco, co vytvori mierne kysle prostredie...ocot, kyseina citronova atd.

Silnejsi roztok NaOH odporucam hlavne na cistenie starej zapecenej mastnoty na sklenenych a keramickych pekacoch a misach. Neexistuje nic ucinnejsie na ten lepkavy speceny sajrajt. Pouzit treba ochranne rukavice a chranit tvar. Ide o leptavu latku. Pripadne pred pouzitim si dokladne nastudujte S a N vety ohladom danej latky. Neutralizacia je povinnostou a tiez to nerobte casto, pretoze dopad na prirodu nie je zrovna pozitivny.

To máte pravdu, jde o výborný postup, ale rozhodně to není pro amatéry, poleptání je dost reálné.