Tumory v hlave a metastaze plic

http://zelenepotraviny1.webnode.cz/news ... bez-lecby/

Při kliknutí vlevo nahoře na okénko " úvodní stránka " se objeví další zajímavé články.

Velmi uspešna liečba Gerson šťavy ovocne, zeleninove a kavový klystír http://media.bloguje.cz/870393-alternat ... koviny.php

A jeste spousta doplnku, draslik, lneny olej, vitaminy, enzymy, aspon tak jak do delaji na klinice je to mnohem slozitejsi, ale uspesne. Kdyby byl zajem, tak nekde vyhrabu par knih o Gerson terapii, angl, mozna jsou i na ulozto.cz. Je tam i navod na ty klistyry...

Moc vam vsem ze srdce dekuji za povzbuzovani a rady,manzel je od 16 v nemocnici,prijeli jsme normalne domu s ozarovani a po obe si lehl a zacali bolesti na prave strane od zeber dolu,udelali mu sono vzali krev a moc,na sono nam nerekli co tam je,ale my vime ze ma metastaze,tak si ho tam nechali a zjistili ze ma cukr v krvi,pichaji mu inzulin a meri toho 16 mel 444,pak 440 vcera 390 a pak 290 a 340,porad mu to kolisa,nahoru dolu,tak mu pichaji inzulin.Jsem tam porad s nim a dobijim mu baterky a pozitivni energii.Ja orad verim ze se to v dobre obrati,nase laska je silna a kazdy den se modlim k andelum a vysilam do vesmiru sve prani,at se manzel uzdravi.V pondeli ma posledni ozarovani a rano v pondeli nastup na chemo,rikala jsem mu ze musi myslet pozitivne,ze to vsechno zvladnem,ze nase laska je velka,a ze musime byt silni oba dva.Take jsem se ptala sestry kdyz ma ted cukr v krvy zda je dobre ta chemoterapie a rekla mi ze to nema na to vliv.Milacka porad podporuji a rikal ze uvidime po chemo,ja taky nechci ,aby sel na chemo,ale jak ho presvedcit?Ja vim ze je to desny napor na imunitni system,ozarovani a ted chemo,ale co mam delat?Co?Jsem zoufala.
Take mi znama poslala knizku od Rhonda Byrne-Sekret(Tajemstvi) i cd s filmem,presne spoustu veci co tam rikaji,ja uz delam dlouho a instinktivne a spoustu veci se mi vyplnilo,nikomu to nerikam,protoze by si mysleli ze jsem blazen.Ja cely zivot verim v dobro lidi,kazdemu pmaham byt jen pohlazenim po dusi a usmevem.Ja proste verim,verim v hloubi duse ze se manzel s toho dostane a ze nase laska zvitezi.Dekuji,dekuji vsem za podporu a za rady.Za chvili zase jedu za nim,zkusim ho presvedcit,byt treba ze tu chemoterapii odlozime.Musim neco podniknout,musiiim!!!!Srdce mi krvaci,ale bojuju,bojujuuuuuu!!!!!!!

Povzbuzování, povzbuzování... Už mě ty tvý kecy lezou na nervy (nechci bejt sprostej). Pozitivní energie ho nezachrání. Mýho tátu taky nezachránila. Pokud začnete s chemoterapií, tak manžel umře, takže tuhle informaci co nejdřív zpracujte a pak nám sem napiš, že ste chemoterapii odmítli. Nechápu, proč se vůbec někoho ptáš, jestli zvýšenej cukr v krvi nevadí při chemoterapii, když pak píšeš, že vlastně nechceš, aby na ni šel? Příspěvek na mě až do tý zmínky působil tak, že s pomalou bolestivou smrtí manžela vlastně počítáš.

To je tak těžký dát manželovi přečíst tohle vlákno (třeba si ho vytiskni) a začít se bavit o navržených řešeních? Co máte dělat sme ti tu už napsali, tak nefňukej, že nevíš co máš dělat a že jsi zoufalá. To manželovi nijak nepomůže. Začni na fóru studovat to co jsme ti tu poradili. Když ti něco nebude jasný, tak ti rádi pomůžeme. Teď si musíte oba vlákno pěkně od začátku a v klidu přečíst a rozhodnout se. Po začátku chemoterapie už nejspíš bude pozdě a s každou další dávkou sajrajtů se bude manželova šance na přežití limitnějc blížit nule. Bez funkčního imunitního systému nepřežije.

Zase špatně. Moc cukru v krvi se neřeší inzulinem, ale změnou stravy. I když je fakt, že když je v nemocnici, tak to je problém. Jsi schopná se o něj postarat doma? Odmítnete chemoterapii, podepíšete revers a vše pak hned půjde řešit snáz. V nemocnici do manžela budeš těžko cpát i doplňky, který ti doporučuje pv33, a následnej půst (s Gersonovými ovocnými šťávami se nezastaví trávení a bude to náročnější) tam nepůjde držet v žádném případě.

Tak ještě jednou. Vykašli se na tyhle blbosti. Umíraj i velmi dobří lidé jako můj táta a tohle ti manžela nezachrání. Akorát oddálíte rozhodnutí nezbytný pro jeho přežití a pak bude pozdě. Pokus se prosím odložit emoce a projevy lásky a zkus začít uvažovat aspoň trošku věcně a racionálně. My ti věříme, že manžela miluješ a nemusíš nám to tu neustále dokazovat.

Naprosty souhlas s Xeeleem. Pozitivni mysleni ti proti chemoterapii nepomuze. Tady nebojujes jen s rakovinou, ale predevsim s "lecbou".
Mozna nejsnazsi, pokud jste v Nemecku a lze to zvladnout financne, by bylo poptat se v klinikach ktere leci prirodne, par jsem ti jich vyjmenoval. Kdyz ho nechas v chemo-radio nemocnici, tak mu totalne zniceji imunitu.

Andělko, nenechte se otrávit výše uvedenými příspěvky. Oni to nemyslí zle, ale jsou to prostě -, no, však víte co.

První věc, kterou byste měla udělat, je promluvit si s ošetřujícím lékařem. Je-li situace tak vážná, jak popisujete, je třeba se jej důrazně zeptat, jaká je prognóza, jaká je z jeho pohledu pravděpodobnost přežití léčby. Chtějte statistická čísla. Nenechte se odbýt mlhavými řečmi. Němečtí lékaři jsou kultivovanější než ti čeští, měli by dát relevantní informaci. Ta čísla budou pravděpodobně velmi nízká. Zeptejte se ho, zda by on, doktor, pokud by měl sám takovou diagnózu, podstupoval chemoterapii.

Možnosti tedy budou pravděpodobně dvě. Buď jej pošlou domů v klidu zemřít, anebo budou pokračovat v chemoterapii. Absolutně nezastupitelnou osobou v této věci je váš muž. On se musí rozhodnout, bez něj, bez účasti jeho ducha, to nepůjde (viz fenomenální hypnotizér Břetislav Kafka: Jsi-li sebevíce nemocen, nikdy nezoufej. Dokud je duše v těle, můžeš se uzdravit.). V prvém případě je třeba jej seznámit s možnostmi alternativní léčby, jako je třeba Breussova šťávová dieta či vodový půst. Bude nutné očistit tlusté střevo a změnit pH těla, které bude pravděpodobně kyselé. V tom jistě napomohou zkušenější zde radou. Pokud se rozhodne pro chemoterapii, ani pak není třeba házet flintu do žita. Americký onkolog C. Simonton vynalezl metodu tzv. řízené imaginace (čili představivosti), při které dosáhl pozoruhodných (vědecky ověřených) výsledků právě v kombinaci s ozařováním/chemoterapií, imaginace jako samostatná metoda měla už účinnost nižší. Jeho metoda se však příliš nepropaguje, na představivosti pacienta se totiž peněz moc vydělat nedá.

Vím, jak to máte velmi těžké, přeji mnoho pozitivní energie a alespoň na dálku objímám.

Zdenek20 mě v soukromé zprávě nařknul z toho, že se tu hádáme. Já tu ale vidím, že Andel tu pořád píše něco o lásce, optimismu, víře, předávání energie a že si neuvědomuje vážnost hrozby chemoterapie a zbytečnost popisovanejch věcí pro uzdravení manžela. Snad se mi ji tím příspěvkem podařilo probudit. Zdenek20 si koukám můj příspěvek vyložil úplně jinak.

Vždyť tu psala, že ho doktor odepsal. A to se má ptát někoho, kdo ho poslal na ozařování a chemoterapii? To je ten nejhorší nápad co teď může udělat. Nemá čas na debaty s doktory, kteří to co tu radíme z neznalosti šmahem odsoudí. To je na dlouho a chemoterapie má pacienta začít zabíjet už za pár dnů.

Tak tomu se mi nechce věřit. Viděls někdy člověka po ozařování a chemoterapii? Trpící odulou trosku bez vlasů, zubů, imunity, s bolestmi, naprosto bez fyzický energie (a aspoň nějakou psychickou energii si zachovaj jen silní jedinci)... Nechápu, jak takový svinstva můžou pomoct k vyléčení čehokoliv.

Vážně bych byl rád, kdyby manžel Andely přežil, jinak bych se tu nepachtil se sáhodlouhými příspěvky. Bohužel sem zatím dost pesimistickej, když se tu objevily osvdčený rady a Andel nám tu pak začne opět psát o lásce, pozitivní energii, o tom že neví co má dělat a že je zoufalá. To se jí naše rady nelíbily? Nebo proč se o ně v posledním příspěvku vůbec nezajímala? To nejsou věci, který by sama bez pomoci ostatních zvládla aplikovat, takže by si o nich měla něco zjistit. V tomhle duchu by se měl nést zbytek debaty. Pozitivní energie a tak je super, ale psaní o ní v týhle diskuzi je zbytečný a nic nevyřeší. Vše o tomhle aspektu podpory už bylo řečeno.

Ja to vim,mate pravdu,sama jsem dneska sestre rikala ze kdyz ma porad kolisavej cukr proc mu nedaji jine jidlo,jela jsem mu sama koupit jidlo pro diabetiky.Prej to je s tech prasku.Dneska jsem ho celej den presvedcovala,aby tu chemoterapii odmitl.Ja tomu vsemu verim,co tu pisete,ale ono je to tezky,presvedcit nekoho,kdo veri vic doktorum.Jsem mu rikala i o tech nemeckych klinikach.Jak jsem odjizdela tak jsem mu jeste rikala at o tom popremysli a zitra do nej zase budu hustit,ja proste nechci,aby na tu chemu sel.Musim ho presvedcit.Jenze on sam musi byt presvedcenej a verit tady tomu co pisete,ja tomu verim.Pokud on sam nebude chtit a verit tomu tak je to v prdeli.Vim ze chemo znici im.system a pak uz je to v haji neco napravovat.Dneska jsem mu rikala ze to spolu zkusime ze na chemo je porad casu dost,e je to ta posledni sance.Zitra mu zase budu vysvetlovat tyto prednosti.
Diky,ze mi pomahate.

Asi tak:

http://dokumentarni.tv/zdravi/lecba-rak ... inside-out

dokument se déle načítá

Tak mu řekni že umře a že mu nechceš platit pohřeb. Léčba šokem.

Jestli ale tak moc věří doktorům, tak si nedokážu představit, jak by dokázal držet 21 dnů půst nebo jak by vydržel dlouhou dietu na ovocných šťávách. Vydržet něco takovýho chce pevnou vůli a víru v to že to pomůže.

Nechci bejt pesimista, ale tvá odpověď se mi vůbec nelíbí Dej mu přečíst http://www.pust.cz/frame.php?load=rakovina.

EDIT: A jestli máš možnost pustit mu dokument z předchozího příspěvku na notebooku, tak by to bylo skvělý.

Predevsim vam vsem dekuji za rady a pomoc.
Jeziiis,ja to vubec nebrala jako hadani se,syn mi taky porad rika zacni premejslet a nevznasej se ve vzuchu,spadi na zem a zacni myslet racionalne. Ja vim ze to myslite vsichni dobre.Ale je to tezky presvedcit cloveka,kterej je skoro celej zivot negativni.
My jsme spolu manzele 6 roku a do te doby on byl sam.Co mi to dalo prace nez jsem ho predelala a kdyz jsem mu vcera rekla o tom pustu tak mi tukal na celo.Musi predevsim on v to zacat verit,jinak lecba a dieta nema smysl.Dneska mu reknu ze to budeme delat spolu,ze ja se taky s nim do toho pustim.Sakra ja ho musim presvedcit,aby na tu chemosku nesel.Jeste jednou dekuji.
Jeho normalni osetrujici lekar mu rekl narovinu ze je konec,v nemocnici presne nerekl ze je to konec,ale ze se pak uvidi po tom ozarovani a ten treti rekl ze zna pripady ze se s 80 procent nemoc zastavila.Ale kolik mu zbyva casu nam nikdo nerekl.

"Nechci platit pohřeb" by mě osobně spíše přivodilo šok nad hloupostí bližního mého.

Pravá láska umožňuje činit svobodná rozhodnutí, notabene ohledně vlastního života a smrti.

Je třeba si uvědomit, že ten muž to má nesmírně těžké. Celý život do nás filmy, seriály, masové sdělovací prostředky atpod. hustí, že doktoři jsou cosi jako pány nad našimi životy. Tlačí ho čas postupující nemoci, tlačí ho doktoři, tlačí na něj nejbližší. Je ve velkém pressu, což je voda na mlýn rakoviny. Nemá žádnou zkušenost s alternativní léčbou např. půsty, ale opačné obecné přesvědčení o jeho škodlivosti. A teď, v rozhodující fázi svého života, má věřit místo uznávaným doktorů nějakým anonymům na internetu, kde se to různými nezodpovědnými nedospělci jen hemží.

Cestu bych viděl v působení na ošetřujícího lékaře, na jeho svědomí, aby umožnil či spíše doporučil upuštění od chemoterapie. Ne všichni doktoři jsou bezcharakterní, a v tomto případě je, jak se zdá, i z medicínského hlediska chemoterapie již nadbytečná. Pak by se v jeho mysli mohla otevřít možnost k alternativní léčbě mnohem přirozeněji.

Na rozdil od nas, v Nemecku je rada klinik, kde leceji rakovinu civilizovanym zpusobem, v soucasnosti predevsim hypertermii, a nektere kliniky s tim maji velke uspechy, vcetne nadoru v hlave. Mozna by takova klinika mohla slucovat vyhody duvery manzela k doktorum a alternativni mediciny. Takze pokusit se nejake takove reseni najit, ale nevim jak to s tim je doopravdy, tedy je to asi drahe a nevim jak prispiva pojistovna a jakou maji kapacitu.

Manzel se samozrejme rozhodne sam, ale je treba na nej pusobit spravnym smerem, a to znamena od klasickych onkologu pryc. Neni to jen chemo, jsou to i dalsi leky a strava, protoze strava je nesmirne dulezita, muze lecit a muze i zabijet a v nemocnici je to to druhe. Videl jsem to v praxi. A pusobit rovnez na doktora, ale spolehat se na jeho svedomi a nechavat to jen na nem je opravdu blbost. Doktor ma smernice a mozna je i financne motivovany a muze mit i potize kdyz schvalenou lecbu nedoporuci, pokud chemo da, tak az na to svedomi neriskuje vubec nic a ma klid a vydelano.

Nechci platit pohreb,bych mu urcite nerekla a ani nereknu,dneska tam prisla na navstevu jeho sestra a svagrova,vcera jsem dala svagrove ty adresy tech klinik a zminila se pred nimy a pred manzelem o tom a manzel hold neveri,pak jsem svagrove rekla at se na to koukne.Ona ma natur praxis,je prirodni zdravotni sestra.A dneska se vubec nezminila,jen si odbyli navstevu a odesly,pripada mi ze se na to ani nekoukla,a milacek proste veri lekarum.Takze nic nenadelam a necham to hold osudu.A budu verit a doufat ze se vsechno obrati v dobre.Jsem s toho dost smutna a pisu to tady a bulim jako zelva.Doprciiic.Vsem vam dekuji za rady.

Drž se. Budem na tebe myslet. Pokus se dál myslet pozitivně a nepřestávej věřit na zázraky. Musíš manžela psychicky podržet. Táta pořád věřil že se uzdraví. To co se mu dělo bral statečně a s nadhledem, i když musel mít strašný bolesti, bylo mu blbě a pro celkovou slabost neušel ani pár kroků. Přežil tak několik měsíců. Ne dva dny jako ta ženská, která umřela dva dny po první chemoterapii, protože to vzdala. Psychika je tu jako všude jinde velmi důležitá. Bůhví jak by to dopadlo, kdyby nechytnul tu blbou a normálně neškodnou nemoc.

Pokud se nedá přesvědčit, tak ho začni podporovat v tom co dělá. Vím, že to bude strašně těžký, ale mohlo by mu to pomoct. Hlavně se netrap výčitkami žes toho neudělala dost, když budeš dělat všechno co je ve tvých silách. Vidělas Čtyři dohody? Pokus se aspoň trochu povznést nad problémy, místo starostí zkus myslet pozitivně a přesvědčuj se, že to dopadne nejlíp jak to dopadnout může.

Xeelee,diky,jsem proste totalne v prdeli a bulim a nechci pred nim bulet,ale on to pozna protoze mam oci jak angorak.Panebozeeee.Diky uz radeji jdu a diky,tady vsem drzte nam palce budeme to potrebovat oba.Diky ze srdce vsem,za pomoc a podporu s pozdravem a pokorou Hana.

Tak rad se vám dostalo opravdu dost a jednoznačně dobrých, čili kdyby se nad sebou ještě zamyslel, což by mu dalo slušnou šanci, tak pokud jde o plíce, tam problém není. Řešení je v důkladných očistách střeva a těla, inhalacích, plus odčervení a měl by patrně být z nejhoršího venku. Něco jiného je ten mozek, tam jde vlastně o usmažený rozvaděč, který se dá do dobrého stavu pouhým odstavením člověka od přemýšlení nad blbostmi - všední denní starosti = většinou honba za mamonem. Je vhodné najít emoční kanál, kterým se to nahromaděné svinstvo vypustí, klidně může brečet, to je jedno, ale odlehčit. Mám za sebou dokonce podobný případ se smutným koncem, kdy dotyčný zaznamenal veliké zlepšení po podobném postupu, což vedlo k novému nástupu k běžnému dennímu režimu a velice rychle se přemýšlením nad stejnými blbostmi opět přetížil, to již bylo hotovo a nádory rostly nezastavitelně. Pokuste se mu problematiku takto vysvětlit, třeba pochopí kudy vede cesta, jinak jsou šance opravdu mizivé, nicméně jistá šance by byla i na bezsacharidové dietě, ale bude určitě menší, než pokud by léčbu pojal komplexně, to zvládnutí emocí je v tomto případě naprosto stěžejní.

S tim jestli poslouchat nebo neposlouchat klasickou medicinu je tezke rozhodnuti. Ja mam autoimunitni nemoc, nekde jsem tu o tom jiz psal - Wegener. Koncem prosince se mi nemoc rozjela na plice, hrtan, na plicich granulom o velikosti 5x5 cm a v hrtanu dira, hrozilo zborceni hrtanu.. O tomhle foru a jinych a ruznych alternativach vim, doktori radili jedine - chemo. Cca mesic jsem vyzkousel vse co se dalo a byl jsem na sebe hodne tvrdy. Vykaslaval jsem krev, jeden z homeopatu mi tvrdil, ze se telo cisti.. Zaneverel jsem na klaisckou medicinu uplne. Po mesici jsem prisel na kontrolni rtg, dira na plici se zvetsila 3x, hrozila mi kdykoliv smrt, krvaceni do plic, kdyby se "nahlodala" vetsi ceva. 3 doktori mi rikaly ze je to vazne a muzu umrit. Sel jsem na chemo, mel jsem hrozny strach. Vsak uplne zbytecne, snasel jsem to jako bych na nicem nebyl.. Po mesici doslo na plici ke kompletni regresi a citim se nejlepe za posledni 3 roky. Trosku jsem se poucil a prestal jsem verit homeopatii a takovym podobnym placebum. Na syrovou stravu a stavy vsak nedam dopustit stale. Je dulezite stat nohama na zemi a myslet racionalne. A ne jenom "doufat".

S týmto absolutne súhlasím.
Ja by som mu nosila každy den ovocne a zeleninove sťavy s C. Pila by som ich s nim. Nosila mu každy den prefotene članky ktore ma velmi zaujali o alternativnej liečbe, nečitala by som mu ich ak nechce ale nechala na stolíku .No v kuse do neho hučať na tvrdo počas každej návštevy je u tvrdohlavcov blbosť. Dvere im možeš ukázať, ale otvoriť ich musia sami. Až tam bude mať plny šuflík článkov raz do nich nakukne ked tam nebudeš-všetci sme zvedaví.Keby tie šťavy nepil aj tak by som mu ich nosila každy den. Tiež milujem svojho tvrdohlavého manžela a viem že to máš ťažké. Nezabudni že láska je nielen o tom že si pomáhame, ale hlavne o tolerancii jeho osobnosti. Bojuj s ním, ale s láskou.

Dobrý den,

je mi líto vašeho manžela s ze srdce doufám, že vše dobře skončí! Zajímá mě, jakou cestou jste se nakonec vydali, poslední příspěvek tu je v dubnu, od toho uplynulo mnoho měsíců. Díky za odpověď.

Pratele vsechny vas zdravim.Tak jsme 2.7.2012 boj prohrali.Ja porad jeste marodim s depresemi,pomalicku se s toho vseho dostavam i kdyz to nikdy uz nebude dobry a jizva na dusi zustane.Ale vim ze by si milacek nepral,abych byla smutna,mi jsme byli takovi spravnacky trefeni pibosi,porad jsme neco delali a hlavne se porad smali,meli jsme radi srandu,proste nase laska byla moc ,moc silna.Odesel mi v prosinci to bylo 6 roku co jsme se brali,takze kratka doba,na to ze me tady nechal,ale vim ze mu je ted nahore lip a netrapi se bolestma.Bylo to moc rychli mel 22 tumoru v hlave,7cm tumor na plicich + metastaze,pak uz to slo do nadledvin a do kosti.Byla jsem s nim do posledni chvile,i spat me nechali s nim v nemocnici.Pak jsme ho odvezli do hospicu,kde jsem s nim byla do posledni chvile,v noci 10 minut po 24 hodine me vzbudila sestra(zdravotni) a byl konec,pomohla jsem ji ho oblect a lehla jsem si jeste k nemu a spali jsme spolu az do rana.
Udelala jsem pro nej uplne vsechno,kdyz prijela podruhe rychla tak mu merili tlak a mel 60 na 20 slysela jsem jak rikaji on je uz mrtvej ne?Ale ja byla porad u neho a dostal se s toho,zase zacal komunikovat,ze lekari nechapali.Vim ze to byla jen otazka casu ,buh mi ho tady jeste nechal,ale napotreti uz si ho vzal.
Ale on je porad semnou je v mem srdci a vim ze mi zeshora posila silu.
A nasli se i taci,jeho slavna rodina,ze uz mu vyrizvali pohrb jeste kdyz zil,nakonec jsem si vsechno vyridila sama a udelala to vsechno podle sveho.Jen jedna sestra s manzelem se ke mne neotocili zady a psichicky mi pomahaji.
Ja se snazim s toho vseho dostat,chodim do prirody na prochazky,ale mam porad bolesti,na obou stranach pod zebry,jako spis na jatrech.Ale myslim ze to je vsechno nervoveho puvodu,beru prasky na deprese a ziju.A verim,verim ze bude lip,a vim ze pri me stoji andele,stalo se mi za tu dobu spoustu zvlastnich veci,kdyz milacek byl nemocny a ja se o nej starala,ale to tu psat nebudu,protoze byste si mysleli ze jsem blaen.Zacala jsem vic pracovat na sobe,udelala jsem si 1stupen Reiki,ctu knizky a mozna kdybych mela vic casu a ty knizky ktere jsem precetla,ze bych si mlacka zachranila. -Ctyry dohody,karmicke setkani,Akt vule a spoustu dalsich.....
Kazdej clovek muze ovlivnit svuj osud,ale KARMU ne,hodne veci je spojeno i s mynulejma zivotama.
Vim ze jednou se s milackem znovu potkam,pro me to bude otazka nekolik roku a pro nej to bude lusknutim prstem,ted je tam kde neni cas ani prostor.Je nahore u mych milovanych andelu,v ktere verim.
Vsem vam moc dekuji,uzivejte si zivota,je krasnej,ale desne kratkej,nestydte se rikat svym blizkym ze je milujete.Ja to milackovi rikala,celych skoro 7 roku co jsme spolu byli,nebyl by den co bych mu nerekla ze ho miluji. A nas kazodeni ritual byl,kdyz jsem sli spat,poprali si dobrou noc dali pusi a drzeli se pri spani za ruce.Pochopitelne kdyz jsem usnuli,tak si kazdej dal tu svou polohu,pri ktere se mu dobre spi,ale to byl nas rytual.A kazde rano jsme si poprali,krasny den.
Byl to nejuzasnejsi clovek na teto planete a ja ho porad miluji a kazdy den dekuji bohu,ze mi do cesty poslal tak uzasneho cloveka.Nase laska trvala kratce,ale byla intenzivni,prala bych ji kazdemu.
Preji vam vsem take spoustu lasky a vse dobre. Hana.

To je mi moc líto, vím že není nic co by Vás utěšilo ale lepší velkou lásku ztratit, než ji nepoznat. Mnoho lidí za celý svůj život takovou lásku nezažije. Byli jste obdarováni a Vy máte na co vzpomínat. Přeji mnoho sil. Trochu si dovedu představit jak Vám bylo, neboť moje těžce postižená dcera již několikrát umírala ale stále tu je i když asi ne na dlouho a vím jak je těžké se s někým loučit.Již jsme se s ní několikrát loučily a vím, že to jednou bude naposledy.

Tak myslím, že jste udělala vše co šlo, ale ne vždy se dá nad osudem vyhrát, někdy je bohužel ten osud silnější. Každopádně pracujte na sobě a nenechte se tím zlomit, je to jenom další zkouška, kterou musíte zvládnout, tak je prostě život člověka nastaven.