Uskladnění potravin

Dobrý den pane Zajíčku,

teprve včera jsem narazila na Vaše webové stráky o stravování a způsobu života. Velmi Vám za ně děkuji. Máte je velmi pěkně a komplexně napsané. Se vším se ztotožňuji a přála bych si podle takovýchto pravidel žít.
Mám totiž nadváhu a nejen kvůli ní, ale i z vnitřního pocitu, že se nestravuji dostatčně zdravě bych chtěla na živou stravu přejít.
Jenže je to hodně těžké, minulý rok jsem našla stránky vitariánů a stravovala jsem se podle jejich receptů asi 14 dní. Měla jsem stále pocit hladu a neskutečné chutě na vařené jídlo. Nakonec to skončilo opět u vařáků. Přitom zeleninu i ovoce miluji. Žiji na vesnici a dokonce jsem si založila cca 150m2 zahrádky, abych mohla pěstovat vlastní zeleninu.
Již na podzim minulého roku jsem přestala chodit na obědy a začala si vařit dělenou stravu s hromadou zeleniny. Dopoledne jen ovoce. Když jsem objevila Vaše stránky přišlo mi to jako znamení a že se vydávám správným směrem. Jenže nevím, jak dlouho to vydržím. Někdy mám prostě pocit strašného hladu a "zaplácnu" ho třeba bílým rohlíkem. Strašné, cítím, jak se lepí, že je jako houba, ale přesto ho sním....
Pročetla jsem si Váš jídelníček a chci se Vás zeptat na pár otázek. Jestli mohu použít například jen tři druhy zeleniny, které by se samozřejmě v jednotlivých dnech střídaly. A pak, jestli musí být avokádo nebo čím ho nahradit. Kolik použít hlívy a mohu ji měnit i za žampiony? Musím u snídaně použít olej? Mohu používat semínka máku a sezamu celá? Tento příklad stravování jen obměňujete, nebo máte ještě i jiné typy?
Pak mám ještě dotaz ohledně mrazení například fazolek, hrášku, jahod, švestek a ostatního ovoce a zeleniny, které zmrazit lze. Vím, že energie po rozmrazení v nich už asi moc nebude, ale není to menší zlo - použít vlastní zdroje ze zahrádky, než kupovat v zimě "nadopované" ovoce a zeleninu? To samé mne napadá při uskladnění mrkve, petržele, celeru, č.řepy a jablek přes zimní období. Bude se jejich energie vytrácet?
Pokud budete mít jen chviličku na můj e-mail, děkuji Vám. Jsem ráda, že existuje někdo, komu bych se mohla svěřit se svými úvahami, pocity.

Přeji Vám pěkný den a hodně úspěchu v tom, co pro lidi děláte.

S pozdravem
Andrea Kubjátová
Hrachovec
Valašské Meziříčí
věk: 28 let
váha: 68kg
výška: 160cm
BMI: 26,6
moje štítná žláza si prý vytvořila sama proti sobě protilátky

P.S. právě se zvedám ze své kancelářské židle a pěšky vyrážím na tří kilometrovou cestu domů.
(doposud jsem jezdila MHD)

Celé stravování je o nějaké jednoduché logice a naše špatné civilizační návyky této logice přímo protiřečí. Vždy se pokuste, třeba u toho bílého rohlíku popřemýšlet, jestli se k němu mohl nějak dostat náš předek, tak před 1000 lety. Od nich máme naši genetickou výbavu a ta prostě s takovou toxickou zátěží nepočítá, čemuž odpovídá i žalostný zdravotní stav současné populace. Nadváha není o množství stravy, ale o kyselinách, enzymech, neurózách a nedostatku radiovitality v potravě. Pokud splníte tyto požadavky na stravu, tak není problém žít dokonce i z jedné jediné potraviny, poměrně dlouhou dobu, ale asi Vám to dlouho chutnat nebude. Neposoudím, proč chcete střídat pouze tři druhy, ale připadá mi to zbytečně málo. Chuť potravy je také celkem důležitý aspekt a u střídání třech druhů, mnoho chutí nevyčarujete.
Avokádo nahradit ničím nejde a je mimořádně zdravé. Pokud Vám třeba nechutná, tak jej nejezte, ale je to škoda, vzhledem k jeho mimořádně pozitivním vlastnostem. Hlívy dejte podle chuti, omezení žádná nejsou. Můžete používat i žampiony, ale hlíva má velice účinné a zdraví mimořádně prospěšné látky, na rozdíl od žampionu. Olej se dává pro uvolnění látek a vitamínů rozpustných pouze v tucích a z tohoto pohledu je nezbytný, alespoň v minimálním množství, nebo použít více mastných semínek a olej vynechat. Jíst celý mák a sezam nemá význam, protože neznám nikoho, ani sebe, kdo vydrží semínka tak dlouho žvýkat, až nemají žádnou chuť, což trvá nejméně 5 min na jedno sousto. Jinak projdou trávicím traktem zcela bez užitku a je to vyhazování peněz. Naopak, je doporučuji rozemlít co nejlépe, pokud možno až do pastovitého stavu, kdy je využitelnost maximální, ale takto rozemleté je nutné je skladovat pouze v mrazáku, jinak rychle žluknou a pak jsou zdravotně velice škodlivá na játra.
Strava je uvedená jako příklad, velice dobře vyvážený z mnoha hledisek, které je třeba nejdříve pochopit a teprve poté aplikovat. Já samozřejmě jím rozmanitěji, ne stále to samé, ale mohu Vás ujistit, že mám období, kdy jím třeba jen mrkev a jablka i několik týdnů a nikterak to organizmu nevadí. Celá pointa není ve stravě, ale v ovocných a zeleninových šťávách, kterých piji až 4 litry denně a vlákninu dodávám pouze pro dokonalou činnost střeva. Pokud nezkoumáte její chuť, tak je zcela nepodstatné o jakou vlákninu se jedná, za předpokladu, že se jedná o vlákninu organickou, tepelně neupravenou. Vláknina tepelně upravená teplotou nad 52 stupňů C je vlastně anorganická a nemá pro činnost střev žádný pozitivní přínos, pouze střeva dráždí a vylučovací proces spíše komplikuje.
Mrazení potravin, je z mého pohledu jediný rozumný způsob jejich dlouhodobějšího skladování. Sám mám mrazáky na 700 kg potravin a mrazím si na zimní období dokonce i koncentrované šťávy z bylin na přípravu zeleného nápoje. Po rozmrazení je energetická hodnota velice dobrá, za předpokladu, že potravinu ihned po rozmrazení sníte, ale vzhled se bohužel u některých potravin změní. Totéž nelze tvrdit o dlouhodobě skladovaných potravinách, zde samozřejmě energetická hodnota podstatně klesá, ale i tak se jedná o mnohem zdravější potraviny, než například uzené vepřové koleno, které je zaručeně zcela bez energie.
Tělo, pokud zblbne z toxemické otravy, si může vytvářet různé sebe destrukční postupy a napadat dokonce svoje vlastní zdravé tkáně, ale pokud mu srovnáte to, co se srovnat má, většinou se vše vrátí do normálu.
Nevím přesně jak vypadá ovzduší ve Valašském Meziříčí a jaká je trasa, kterou se po zvednutí ze své kancelářské židle, pěšky vydáváte na tří kilometrovou cestu domů, ale mohu Vás ujistit, že rychlá chůze zamořeným městem je mnohem horší, než nedělat pro sebe nic. Doporučuji sice dostatek pohybu, ale na čerstvém vzduchu, minimálně 1 hodinu rychlé chůze denně a o víkendu dvoj, až trojnásobek. Pokud možno se pohybujte v lese, nebo u řeky, pro maximalizaci záporných iontů v ovzduší. Snažte se cíleně o hluboký pomalý dech, kde si při výdechu představte proud škodlivin, které intenzivně vydechujete. Tím vlastně relaxujete a zbavujete psychiku negativních emocí. Po městě raději používejte nadále MHD, to je pro Vaše zdraví určitě lepší.

Dobrý den pane Zajíčku, děkuji Vám za užitečné rady, s tím mrazením potravin jste mne potěšil.
Zeptala bych se ještě na pár věcí: Jaký druh šťávy nejlépe zvolit na přenos a konzumaci v práci. (Připravena 5h před vypitím). Až zcela přejdu na syrovou stravu, mohu vysadit Letrox 100, který nyní užívám na onemocnění štítné žlázy? (Připadá mi, že při opravě těla by prášky jen překážely). A ještě otázka k masu. Okolí na mne tlačí a já nemám srozumitelný argument o škodlivosti konzumace masa. I já občas uvažuji nad tím, že před tisíci lety člověk určitě jedl maso a za tu dobu ,evoluce, by naše ústrojí mohlo být malinko uspůsobeno jeho konzumaci.
Děkuji Vám a přeji hezký den.
S pozdravem
Andrea Kubjátová

Šťáva se má vypít co nejdříve po vylisování, nejlépe do 15 minut, ale pokud zabráníte oxidaci, tak to zase není takový problém. Jedna z možností je používat malé PET lahve, naplnit je zcela po okraj a po otevření ihned celý obsah vypít. Druhá je zakoupit zátky a vakuovačku od firmy Zepter, systém Vaxi, používat skleněné lahve a zde je oxidace skutečně minimální. Samozřejmě skladovat pokud možno v lednici, nebo ve tmě a chladném místě. Jinak, takto můžete používat jakoukoliv šťávu, v oxidaci jednotlivých druhů, není zase tak velký rozdíl. Letrox 100 Vám naordinoval lékař a ten Vám ho, po zralé úvaze, musí také vysadit. Já na prášky expert nejsem, ale předpokládám, že pokud začnete tělo čistit, tak dojde ke zlepšení hodnot a lékař sám léky vysadí. Rozhodně nedoporučuji to zkoušet bez konzultace s lékařem.
Logiku pojídání živočišných potravin popisuji v tématu (Energie potravin a její vliv na zdraví), kde je zřejmý důvod proč odmítám současný způsob konzumace masa, kde jde s mého pohledu o konzumaci rozkládající se bílkoviny, navíc z chuťových hledisek jsou použity zdravotně velice škodlivé postupy a přísady. Naši předci skutečně maso jedli, ale poněkud jinak a hlavně ve skupině, která zvíře celkem rychle po zabití zkonzumovala. Snad nejdůležitější je pochopit hledisko radiovitality masa a vliv enzymů na jeho reálné strávení. Maso ihned po zabití zvířete vykazuje vlnovou délku 6500 Å, avšak již po několika hodinách záření zcela zaniká a maso se mění v kus hnijícího materiálu. To je také odpovědí na to, proč původní eskymáci, jejichž strava se skládá převážně z masa, jsou i přes vysoké konzumované dávky masa zdraví a mi i po podstatně menších porcích masa strádáme. Eskymák totiž ihned po ulovení tuleně rozřízne a konzumuje ještě horká syrová játra a další části zvířete, což je pro středoevropana naprosto nepředstavitelné. Většina z nás již zcela ztratila lovecké pudy a zabít zvíře je pro většinu lidí nepředstavitelné, natož ho ihned syrové začít jíst. Takto je pro současnou populaci přijatelná konzumace čerstvých ryb formou sushi, respektive přesný výraz pro syrovou rybu je sashimi, ale je nutné zachovat co nejkratší časový odstup od zabití. To se v restauracích, až na podniky, které připravují stravu zákazníkům přímo před očima nedá zaručit, a je tedy lépe se konzumaci masa raději vyhýbat, nebo si čerstvou rybu ihned po zabití připravovat doma. Další relativně dobrá metoda konzumace živočišných produktů s dobrou vlnovou délkou je pití, naprosto čerstvých, syrových vajíček, především žloutku. Je to výborný zdroj vitamínu B12, který se v rostlinných produktech vyskytuje velice sporadicky. Při pití vajec je nutné mít jistotu, že vejce není starší jak dva dny a nejlepší je od slepic s kohoutem. Proti případné salmonelové nákaze bohatě postačí do rozklepnutého vejce rozmačkat trochu česneku, promíchat, počkat cca 15 min, než účinky česneku bakterie zahubí a pak již můžete vejce pít bez rizika nákazy. Bohužel jde o jediné rozumně použitelné postupy, na současný způsob civilizované konzumace živočišných produktů, naše těla geneticky nastavena nejsou a pokud vám výše uvedené postupy připadají nepoužitelné, tak se raději konzumace těchto produktů, v rámci zachování svého zdraví, vzdejte.

S tou konzumací syrového masa mne napadá - není tu nebezpečí parazitů? Když nedojde k usmrcení jejich larev a vajíček tepelnou cestou.

Já ho konzumovat nedoporučuji, ani z etických důvodů, ale pokud někdo bez masa nemůže žít, jak dost veliká část lidské populace uvažuje, tak toto je jediná přijatelná forma. Na odstranění případných parazitů, zpravidla bohatě postačí, dobře rozkousat a sníst větší množství semínek z papáji a k tomu se nacpat česnekem. Je to sice oboje chuťově dost hnusné, ale velice účinné, čili ani těchto potíží, bych se nijak neobával. Další možnost je, tyto semínka s česnekem odšťavňit na dvouhřídelovém odšťavňovači a tu šťávu pak vypít, to je sice také hnusné, ale alespoň krátkou dobu, na rozdíl od kousání, navíc je to i mnohem účinnější, protože se využije mnohem více účinných látek a parazity to odstraní spolehlivěji. Také je nepravděpodobné, že budete tou doporučenou formou konzumovat maso z velkého hospodářského zvířete, což je v podstatě nereálné, ale z malého živočicha, kteří tyto parazity běžně ani nemívají. Tělo se navíc rozhodně snáze vyrovná s nějakými případnými parazity, které teoreticky můžete chytnout několikrát za život, než s pravidelnou konzumací shnilého a energie zbaveného materiálu, navíc upraveného tak, aby tělu maximálně škodil.

Je vporiadku ked v zemiaku objavím čiernu až čierno šedú škvrnu a vykrojím ju a zemiak odštavím?
Neviem či to nie je plesen alebo čo. Niektoré zemiaky to v sebe majú ale inak sú čisté.
Mám to teda nadelej vykrajovat a ten zemiak spracovat alebo to mám vyhodit?
Pre istotu som do tej štavy postrúhal aj cesnak.
ďakujem

Brambory mají mnoho vad, ale většina je pouze kosmetických, zdravotně nijak nevadí. Musel bych to vidět, ale domnívám se, že se nebude jednat o žádní vážný problém a zvolený postup je v pořádku, sám to jinak nedělám.

Ten cesnak je ok?
Možem ho nadalej pridávat?
Celkom mi to s ním chutilo.

Česnek je ok naprosto do všeho, kde Vám bude chutnat, já ho můžu dávat i do dortů, takže ptát se mě na česnek, v jakékoliv souvislosti, je zbytečné. Osobně ho každému doporučuji, jako společenskou rostlinu, on totiž vyžaduje společnost stejně orientovaných jedinců. Také je dobré si vzpomenout, na starý dobrý a výstižný vtip " Jezte zeleninu, nebo ovoce a nebude k Vám chodit doktor, jezte cibuli, nebo česnek a nebude k Vám chodit vůbec nikdo".

Presuvam nas dialog sem, kedze sem sa viac hodi...

ja mam moznost kupovat vylupane vlasske orechy za vyhodnu cenu iba raz za dva mesiace, takze preto si kupujem zasobu na cca 2 mesiace. Takze, podla Vas, je lepsie dat ich do mraznicky do sacku, a vybrat si vzdy do sklenenej nadoby mnozstvo na 14 dni?

Ano, dělal bych to takto, ale u kupovaných ořechů musíte být velice opatrný na to, jak dlouho je ten Váš dodavatel skladuje než Vám je prodá a v jakých podmínkách. Pokud bych se to od něho nebyl schopen dozvědět, tak bych je raději nekupoval.

Ako doporucujete skladovat klicky, aby najdlhsie vydrzali?
Ja ich po dokliceni davam do ladnicky, ale neviem, ci ich mam dalej preplachovat, a ci ich mam nechat prikryte alebo odokryte. Konkretne si robim kliceny cicer, mungo, a posledne skusam aj jacmen.

Po naklíčení skladuji v ledničce lehce přikryté víčkem, proplachování není nutné denně, ale tak 1 x za dva, až tři dny. Při tomto postupu je trvanlivost velice dobrá i 14 dní, ale to určitě spotřebujete dříve.

Fuha, tak to som prekvapeny a poteseny, ze to vydrzi tak dlho. Dakujem za radu.

Este sa opytam, lahko prikryte vieckom, myslite tak, ze viecko akoby priliehalo celou plochou, ale neuzavrie sa to uplne, ale ostanu tam mikroskopicke medzery, alebo to myslite, ze napriklad na tanier sa polozi male viecko alebo prikrivka, takze tam ostanu pomerne velke medzery po okrajoch.
Takisto sa chcem opytat, pokial ide o plast, skodi to velmi, alebo je rozdiel oproti sklu len nepatrny? (zatial to skladujem v plastovych kelimkoch, ktore mi ostavaju po kupovanej zelenine)

Jak při klíčení postupuji, jsem zde celé pečlivě popsal, tak to nyní zopakuji. Postup i vybavení, používám opravdu to nejjednodušší, co se použít dá. Vezmu běžnou zavařovací sklenici, se šroubovacím víčkem, do ní dám cca 50 ml suchých semen a jako když se točí pivo, takzvaně po skle, propláchnu vodou. To, co vyplave, stejně nemá klíčivost, tak to sliji a propláchnu stejným způsobem tolikrát, až nic nevyplave. Veškerá propláchnutá semena musí ležet na dně a vody je nad nimi minimálně 2x tolik co semen. Sklenici dám na kuchyňskou linku a položím na ní víčko tak, že ho otáčím proti směru utahování co nejdále, aby se vytvořila mezera a dovnitř mohl vzduch. Nechám takto přes noc, ráno sliji vodu, opět propláchnu a znovu sliji, nechám dost vykapat a semena sklepnu na dno do rovnoměrné vrstvy. Přiklopím víčkem, stejně jak jsem popisoval a toto opakuji každý večer a ráno. Cca po 3 – 6 dnech, jsou klíčky dost dlouhé, pak je naposledy propláchnu, okapu a dám do lednice. Zde vydrží, opět lehce přiklopené víčkem, mnoho dní a je potřeba je propláchnout tak 1x za dva dny.
Jak moc jsou plasty škodlivé, se můžete dennodenně přesvědčit v mnoha případech běžného života a podle mě plast do styku s potravinou prostě nepatří.

Je vhodne na cestu zobrat mrkvovu stavu do termosky? Ostane sice chladna, ale neviem, ci nerez neskodi tej stave. Viem, ze niektore ovocie je uvadzane, ako nevhodne na kontakt s kovom, pretoze je agresivne a s kovom nejak reaguje... ale konkretne mrkvova stava (popripade repova alebo zelerova ) je na tom ako?

Obecně vzato, kov ve styku s potravinou ničí některé vitamíny, ale již nijak výrazně neovlivňuje organické minerály a většinu enzymů, což je pro zachování nutričních hodnot potravin, dle mého názoru stěžejní. Těch pár zničených vitamínů zase člověku nijak výrazně nechybí, ale většina lidí trpí katastrofálním nedostatkem kvalitních organických minerálů a enzymů. Podstatně více také vadí běžná ocel, než konkrétně kvalitní nerez, která celkem dobře odolává i poměrně agresivnímu prostředí. Předpokládám, že u mrkvové šťávy by kvalitní nerez neměla představovat žádný zásadní problém. Sám sice plasty rád nemám, ale v tomto případě bych se asi snažil spíše eliminovat oxidaci, než se staral o nějaké vitamíny zničené kovem. Z tohoto pohledu termoska moc ideální není, spíše jsou vhodné malé PET lahve o obsahu 0,3 litru. Lahve plníme opravdu do rovna a nad umyvadlem zašroubujeme uzávěr. Tím se dosáhne prakticky úplné vytlačení vzduchu a šťáva takto balená, celkem dost dlouho vydrží. Po otevření vypijeme vždy celý obsah, protože zbytek by se rychle kazil.

Ok, takze zabranenie oxidacii ma prioritu pred udrzanim v chlade a teple.
Vziat si stavu na cesty, pod tym je myslene skonzumovat ich tak do 12 hodin. (pri mojich cestach su ale skonzumovane do 5 hodin )

Ok, takze zabranenie oxidacii ma prioritu pred udrzanim v chlade a teple.
Vziat si stavu na cesty, pod tym je myslene skonzumovat ich tak do 12 hodin. (pri mojich cestach su ale skonzumovane do 5 hodin )

Tak spíše zabraňte té oxidaci a teplotou se nezabývejte, do 5 hodin to nepředstavuje takový problém. Já sám si nosím někdy čerstvé šťávy do práce, či si je beru do auta a dělám to tak, jak jsem Vám napsal.

Po vybrati z mrazaku je mozne vlasske orechy rovno dat do flase a skladovat pri izbovej teplote, alebo je lepsie nechat ich den v ladnicke?

Já je po vyloupání skladuji vždy v mrazáku, nebo na kratší dobu cca do 14 dní v lednici. Nevyloupané ořechy je nejvhodnější skladovat v nějakém plátěném pytlíku, nebo pokud jich máte více, tak například já je skladuji v zeleninových umělohmotných přepravkách v suchu na čerstvém vzduchu na půdě.

Mam na mysli, ze ked mam tie uskladnene (vylupane) vlasske orechy v mrazaku a chcem ich pouzit, ci si ich mozem presypat v mensom mnozstve do zav. flase, a spotrebovat ich za kratky cas, alebo ich mam pouzivat rovno zmrazene. Predsa, v tom mrazaku asi nasaju nejaku vlhkost, tak ci ich potom po rozmrazeni nezozere behom par dni nejaka plesen.

Je mnohem lepší je používat rovnou z mrazáku a toho, že nasají vlhkost se bát rozhodně nemusíte, v mraze naopak potraviny vodu ztrácejí, proto se balí do mikrotenu, aby k tomuto jevu nedocházelo.

Ako je vhodnejsie skladovat jablka v domacich podmienkach? Pri izbovej teplote, alebo v ladnicke. Zabalene v sacku, alebo na volnom vzduchu?

Na kratší dobu v pokojové teplotě, nejlépe v proutěném košíčku na kuchyňské lince. Pro dlouhodobější skladování je vhodnější ta lednička, ale naprosto nejlepší je adekvátně vlhký sklep.

dobrý večer,
pane Jardo píšete o přenášení šťáv v malých pet lahvičkách kvůli zamezení oxidace, já teď řeším ten samý problém, pracuji 24hodinové směny a šťávy mi moc chybí tak bych rád si je bral ssebou, tohle je dobrý nápad, ale ještě mě napadá jestli je možné kvůli konzervaci přidat pár kapek čisté citronové šťávy, někde na foru jsem četl přidávat vitC ale ta štáva mi přijde lepší jaký je váš názor?změní to nějak moc výsledné složení šťáv nebo je to vpořádku? A ještě jedna věc mi letí hlavou dají se udělat kvalitní šťávy ze zmraženého ovoce? v létě zásobit mrazák a potom postupně rozmrazovat a štavit, je to možné nebo i přesto že ovoce mrazit lze, se to podepíše na kvalitě š´távy?díky

Do té šťávy je vhodnější dát celkem dost vitamínu C, ale větší množství citrónové šťávy by asi také odvedlo solidní práci, nicméně jako to céčko to asi nebude. Dělat šťávy ze zmraženého ovoce je možné, ale kvalita nic moc, prostě struktura buněk je mrazem narušena a tím pádem již jde o něco jiného, než u čerstvého plodu.

Zdravím chci se zeptat a co kdzyž zmrazím čerstvě oštavněnou štávu bud ovocnou nebo zeleninovou a pak dle potřřeby vztáhnu .dá se to taky tak dělat, jaká bude v tomto případně hodnota vitaminu ? děkuji .

Obávám se, že to pak nebude nic chutného, ale minerály, vitamíny a enzymy by to mít celkem mělo. Nicméně musel by jste to stihnout jak zmrazit, tak rozmrazit celkem do 15 minut, což je čas kdy šťáva již oxiduje a to bude asi technický problém.

děkuji za odpověd

Dobrý den!

Máte někdo, prosím, zkušenosti se skladováním rozmixovaného / rozemletého obilí (kroupy, pohanka, rýže, žito...)?? (pro snadnější přípravu kaší)

Pokud to skladuji ve skříni při pokoj. teplotě (ve skle), jak dlouho to vydrží?

Pokud to dám do lednice, nezvlhne celá rozmixovaná směs a nezkazí se? Obiloviny přeci jenom např. od máku apod. obsahují velmi málo tuku...

Co se týče čajových lístků - viděl jsem, jak je někdy dává i do lednice. Nemůže to zplesnivět??
A co mleté koření, dalo by se skladovat v lednici??

A otázka na závěr: mají se do lednice dávat ještě TEPLÉ anebo jen přirozenou cestou vychladnuté a STUDENÉ potraviny??
Na tohle téma totiž na netu není jednozn. odpoved. Teplé udajne "kazí" lednici (vyšší spotřeba) a ohrožuje okolní studené potraviny tím, že zvýší jejich teplotu, "vychladnuté" potraviny jsou však již potencionálně napadnuty bakterií (např. rýže apod., zvl. v létě). Vařené a následně chlazené potraviny samozřejmě projdou opět varem, takže se bakterie snad zničí.

Celkem by mne zajímalo, jak se uchovávaly potraviny mnohem dříve. Možná, že by bylo zajímavé k tomuto tématu otevřít nové vlákno...

Děkuji za odpověd!!

Děkuji!

Tak například maso, když ještě nebyly lednice, se obalovalo křenovými listy a pak nacpalo do kamenného hrnce a do sklepa. Nebo se zalévalo, resp. potíralo máslem, aby se zamezil přístup vzduchu, případně nakládalo do "láku". Ale pokud už vůbec nějaké maso bylo, tak ze zimní zabíjačky, a to se pak buď vyudilo, vyškvařilo, příp. zavařilo. A až se toto snědlo, tak pak občas hospodyně picla starou slepici, a tu hned uvařila. Nějaké zásoby čerstvého masa se prostě nevedly.....
Také se zavěšovaly potraviny do košů a spouštěly do studny, kde byla konstantní teplota. Kdysi jsem asi před 40ti lety četla návod, že se na podzim uřízla celé švestková větev se švestkami, a ta větev se pověsila do studně. Na vánoce pak měla hospodyně čerstvé švestky.
Základem byl prostě sklep, ve městech bývaly špajzky, často na pavlačích, ale ti obyvatelé pavlačáků si stejně asi nemohli moc vyskakovat a nakupovat rychle kazící se potraviny.....
V hospodách, statcích a bohatých domácnostech se pak zavážel do speciálního sklepa v zimě led - ten přivezly ledaři a vydrželo to až do příští zimy.
Určitě je o tomto psáno v moc pěkné knize Česká strava lidová, ale teď se mi to nechce hledat.
Kdo se zajímá o stravu našich předků, tak v 19. století a dříve, tomu doporučuji, aby si knihu sehnal. Občas bývá na Aukru. Já ji koupila za stovku.

Dobrý den,
skvělé, děkuji moc! Tohle téma je moc zajímavé a kniha bude, doufám, taktéž.

Th.

Kniha je opravdu vynikající, je doslova narvaná historickými fakty, nejen jak a co se jedlo, ale také kdy - jak se slavily různé svátky, jak se jedlo na venkově, ve městech........Opravdu stojí za to.
Současně slouží jako inspirace pro vaření - přímo recepty tam nejsou, ale spíš popisy jídel, co v nich je a každá zručná kuchařka a kuchař si jistě poradí. Navíc se můžete dočíst, co se ve vašem kraji jídávalo a jaká ta jídla měla krajové názvy.

Dobrý den,

děkuji! Kniha je určitě skvělá, jen se obávám, že za 100 kč ji už neseženu.
Mimochodem, určitě je nejlepší pokud možno spotřebit vařenou stravu ihned. Opětovné ohřívání a změny teplot, obávám se, nejsou vůbec ku prospěchu (opětovná degradace tuků a tedy mastných kyselin, znehodnocení výživových látek i chuti apod.). Velmi by mne zajímalo, zdali se někdo tímto zabývá na profesionální úrovni (výzkumy atd.)...

Pěkný den!

Pane Jardo, dobrý den,

je vhodné vyhýbat se mletému koření anebo jej alespon skladovat jen krátkodobě? Mohou se v něm vytvořit plísně, podobně jako třeba v mouce?

Děkuji!

Pokud bude to mlete koreni uskladnovano ve spinavych nadobach, nebo ve vlhku, tak se tam ty plisne urcite udelat mohou, co by ne. Ale jinak snad ne.

Obecně je koření pochopitelně ideální naprosto čerstvě rozdrcené, proto byl dříve v každé domácnosti hmoždíř a dnes třeba tříštivý kávomlýnek. Obecně vzato rozdrcení tolik nevadí, pokud je pak skladováno v dobře uzavíratelné nádobě a plísně v mnoha případech moc šancí nemají, dost druhů koření má vysoké fungicidní a bakteriostatické schopnosti.

Dobrý den,

prosil bych o radu ohledně skladování, čištění a úpravy:

1) Pokud namočím přes noc celé, již propláchnuté, zrno (rýže, pohanka, kroupy, ječmen, oves...), je nutné druhý den vodu opět slít a před vařením dát novou? Anebo je lepší vodu ponechat a v ní zrno přímo vařit - zejm. kvůli vitaminům a dalším nutričním látkám, jež se mohly do vody přes noc vyluhovat?

2) Pokud mám v úmyslu vyrobit si domácí moučku z celého zrna (např. rýžová moučka, ovesná moučka - do kaší apod.), je nutné tato zrna omýt a řádně vysušit a pak teprve mixovat? Anebo lze celá zrna rozemlít bez omývání - jsou čistá již z výroby?

3) Jak dlouho lze rozemletá zrna skladovat a kde (spíž / lednice)?

Děkuji moc!
Th

1)Nejlepší je obilí vůbec nejíst, ale jinak lepší slít a vařit v další.
2)Omývání zrna je nesmysl, to vám hned vezme vodu a nic neumelete.
3)Ideálně neskladovat, ale dělat vždy čerstvá, pokud skladovat, tak v mrazáku.

Jak to v mrazáku vydrží dlouho?
Moc děkuji.

Jak je to prosím s oleji? Mám je dávat do mrazáku všechny (olilový, lněný, rakytníkový, rybí, z tresčík jater, atd.)? Po vyndání z mrazáku je mám spotřebovat ihned? Nevím, zdali některý z těchto olejů zmrzne, nebo jestli je možné je ihned použít?
Moc děkuji.

Oleje se tradičně skladují při nízké teplotě (pověstný "sedmý schod"), ovšem nikoliv zmrzlé, v tmavých či neprůsvitných nádobách - žádné sluneční záření, plných (co nejméně vzduchu - kyslíku).

Oleje často beru ve větším kvůli množstevním cenám. Všechno držím samozřejmě v mrazáku, který skvěle zabrání oxidaci, a trošku v 0,25 až 0,5 litrových lahvinkách mám při ruce pro běžnou spotřebu v lednici. Některé oleje po vyjmutí z mrazáku tají déle (olivový...), jiné naopak velmi rychle (lněný...) - to okoukáte. Oleje v mrazáku drží měsíce a ani s těmi v lednici není třeba vyloženě spěchat, nebojte.
V mrazáku můžete oleje mít ve skle, protože olej zmrazením zmenší objem (na rozdíl od vody).

Do mrazaku iba lanovy, ten je kazivy velmi rychlo. Najlepsie je ho naliat do 0,25 malych PETiek, aj ked to zabera viac miesta a takto to skladovat v mrazaku. Ten olej sa da potom stlacenim flase vytlacit, je to taka gelovita hmota, a vzdy si vytlacit len tolko, kolko clovek potrebuje. Ako keby to bola pasta.

Záleží na více faktorech, ale pokud šťávu zmrazíte naprosto čerstvou a uzavřenou třeba v PETce, nebo zavakuovanou tak hodně dlouho.

Mrazí se pouze lněný, jinak se spíše chladí a olej spíše zgelovatí, nezmrzne zpravidla na kámen a rozpustí se relativně rychle.

Rozhodl jsem se koupit vakuovačku potravin, ale mám jednu obavu. Neztratí se vakuováním i vitamíny v ovoci a zelenině ???

Nicméně si chcu koupit vakuovačku podle tohohle návodu jak vybrat vakuovačku.

Podle mě tam negativní vlastnosti na potravinách nemohou nastat. Odstraněním kyslíku se sníží nebo i zastaví oxidace a tedy by již poškozování zavakuované potraviny nemělo pokračovat. Sice to co píšu platí pro plné vakum, což tyto přístroje předpokládám nedovedou, ale i tak dost pomohou.