Zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny

Zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny

Nepřírodní, problematická, kyselinotvorná strava, často doporučovaná reklamou ve většině médií, ničí spolehlivě naše těla a umožňuje prosperovat celému zdravotnictví, vyvoláváním nesčetných civilizačních onemocnění. Pokud udržíte v těle geneticky daný poměr zásad a kyselin 80% ku 20% ve prospěch zásad máte téměř jisté, že se Vám civilizační nemoci vyhnou a dokonce pravděpodobně odstraníte i ty co již máte. Není to tak jednoduché, zpočátku je potřeba toho dost pochopit, sledovat a hlídat, ale stojí za to vyzkoušet, co taková změna dokáže. Postupně odpozorujete, jak která potravina v těle reaguje a jak se po ní cítíte. Navíc takováto strava má i nezanedbatelně menší cenu a ušetříte i na kuchyňské přípravě. U zásadotvorných potravin se ovšem většinou nemůžete spoléhat na dlouhé záruční lhůty a je třeba oželet tradiční chutě, kterými nás kyselinotvorné potraviny lákají. Předpokládám, že někteří z Vás již určité zkušenosti mají a mohou se o ně podělit, ať jsou pozitivní, nebo negativní. Já sám jím kyselinotvorné potraviny velice zřídka, téměř vždy v čisté přírodní neupravené formě jako ořechy a semena, případně naklíčené luštěniny. Běžné produkty potravinářského průmyslu jím jen naprosto výjimečně, z důvodu společenské nutnosti, na svatbách a narozeninách, kam jsem občas zván.

Ve svém článku píšete, že mléko také patří mezi kyselinotvorné potraviny.
Na druhou stranu píšete, že vápník je třeba pro udržení správného pH. Ale jak mám tedy doplňovat vápník, když bych se měla vyhýbat mléčným výrobkům? A jiné potraviny jej neobsahují v takovém množství. Nebo jsem to pochopila špatně?
A ještě - myslíte, že se dá pH ovlivnit i užíváním probiotik a jiných výrobků, jako jsou Actimel nebo Activia?

Co se týká mléka a vhodnosti jeho konzumace, podívejte se na (Potraviny jako jedy i léky), téma (Pohled na bílé jedy). Mléčné výrobky a mléko jsou tak kyselinotvorné, že veškerý obsah vápníku, který obsahují, tělo využije na neutralizaci kyselin, ba naopak, spotřebuje se dokonce i značné množství rezervního vápníku z tělesných zásob. Já tvrdím, že nejspolehlivější cesta k umělým kloubům v pozdějším věku, je pravidelná konzumace sýrů, nejlépe tavených. Navíc u běžně dodávaných mléčných produktů, je obsah vápníku pozměněn pasterizací a vápník je velice špatně vstřebatelný, protože jde o anorganickou formu. Jediné přijatelné mléko je kozí a naprosto čerstvé. Jinak produkty z kozího mléka, jsou již opět značně škodlivé, mimo jogurtů doma vyrobených z čerstvého kozího mléka, bez tepelné úpravy, kdy se zachovají enzymy, nutné pro zamezení hlenotvornosti.
Nevím, co všechno jste četla, ale určitě jste špatně pochopila, že mléko je potravina s nejvyšším obsahem vápníku. Jako živočišná potravina možná ano, ale naprostá většina syrové zeleniny obsahuje velká množství velice dobře vstřebatelného vápníku a to ani nehovořím o vápníkových bombách, jako je sezam, mák, mandle a většina dalších semen, které obsahují mnohonásobně více vstřebatelného organického vápníku, něž mléčné produkty. Můžete si doma vyrábět velice snadno ořechové mléko, které obsahem vápníku to kravské několikrát převyšuje. Večer namočte do menší skleničky 2 polévkové lžíce loupaných slunečnicových semínek, 2 polévkové lžíce neloupaného sezamu a 15 - 20 mandlí. Ráno to i s vyluhovanou tekutinou, ve které je množství hořčíku, nalijte do mixéru a cca 5 minut mixujte v 0,3 - 0,5 litru vody, nebo ještě lépe čerstvé mrkvové šťávy. Hustotu si postupně upravíte, podle své chuti a i suroviny lze podle chuti měnit. Podotýkám, že i toto mléko může být za určitých okolností kyselinotvorné, ale v mrkvové šťávě ne. Je po všech stránkách lepší, něž mléko kravské.
Ovlivnit pH užíváním probiotik a jiných výrobků, jako jsou Actimel, nebo Activia určitě lze, ale vždy negativně a to zřejmě není cílem vašeho dotazu. Navíc se zamyslete logicky nad skutečností, jestli je možné z hlediska fyzikálních zákonů zavařit víčkem kelímek z živou kulturou. Dle mého názoru by zákonitě musel poměrně rychle vybuchnout, ale to se nestává a i několika týdenní záruční lhůta přítomnost živých bakterií téměř vylučuje. Pokud chcete ovlivnit pH tak se zaměřte na zásadotvorné potraviny a přečtěte si kapitolu (Hydratace organizmu), téma (Šťávy ovocné a zeleninové). Navíc kontrolou pH moči, poměrně snadno postupně zjistíte, co Vás překyseluje a co ne. Velice důležité je mimo sledování pH, uvědomit si vysokou hlenotvornost mléčných produktů. Rostlinné zdroje vápníku tělo nezahleňují a to si myslím, že je velice užitečná vlastnost, zvláště u lidí, kteří trpí na různá respirační oněmocnění a zánětlivé procesy v těle.

Potraviny je třeba řadit podle pH.
Potraviny zvyšující pH a tedy zásaditost organizmu, od nejzásaditějších k těm méně zásaditým:
40 - 35: Ředkev, ředkvička, brokolice, okurky, špenát, zázvor, česnek, cibule, citrón
35 - 30: čistý lecitin, houby, květák, meloun, mango
30 - 25: sušené fíky, rajčata, mrkev,
25 - 20: celer, řepa, sojové boby, zeleninová nať, pampelišky,
20 - 15: hlávkový salát, kapusta, černá melasa, olivy, jablečný ocet
15 - 10: fazole, hrozinky, pomeranče
10 - 5: banány, hrušky, jablka, mrkev, maliny, meruňky, zelený a bylinný čaj, mandle
5 - 0: brambory, nejlépe vařené ve slupce, proso (jáhly), pohanka, kokosový ořech

Potraviny snižující pH a tedy zvyšující kyselost v pořadí od těch nejkyselejších k těm méně kyselým:
40 - 35 : Vepřové, telecí, hamburgery, bílá rýže, hovězí, ústřice, uzeniny,
35 - 30: krabi, humr, mořští raci, krocan, kuře, káva, čaj černý, perlivé nápoje,
30 - 25: ryby, jiné maso, vajíčka, likéry, čokoláda, tvrdý sýr,
25 - 20: přírodní a divoká rýže, čočka, oves
20 - 15: pivo, víno, těstoviny, chleba,
15 - 10: celozrnný chleba, margarín, ořechy
10 - 5: máslo a smetana, ječmen,
5 - 0: tvaroh a měkký sýr, švestky
0: syrovátka, kravské a kozí mléko

Nejvíc vhodný z olejů je olivový - oleje jsou převážně neutrální
Zelené čaje a bylinné čaje jsou zásadité, ovocné čaje jsou v pořádku
Mléčné výrobky a mléko se blíží neutralitě s výjimkou tvrdých sýrů (kyselé) a proto nepředstavují z hlediska pH problém, pH sliny měřené ráno po probuzení lakmusovým papírkem ( jeho rozsah 6,3 - 7,5 pH apod.) optimálně neklesá pod 6,8 , pokud ano, je to varující a pokud klesá na 6,3 a níže, jedná se o acidosu, která je hlavním udržujícím faktorem chronických nemocí (v tradičních pojmech nerovnováha jin a jang). Nejlépe (u zdravých lidí) je pH sliny 7,1 (nebo i více), slina nejlépe vyjadřuje stav pH v buňkách těla.

Obecně:
Potraviny, zanechávající v těle zásaditou stopu (posílit příjem):
Všechna zelenina
Všechno ovoce s výjimkou švestek a brusinek
Jedlá soda
Ionizovaná (elektricky alkalizovaná) voda Ionizovaná , zásaditá- živá voda (získána diafragmatickou elektrolýzou). Nejjednoduší způsob, jak neutralizovat každodenní konzumaci stravy, která má kyslé pH.

Potraviny způsobující v těle okyselení (nutno omezit):
Všechno maso,
obilniny a rýže ( přičemž celozrnnost snižuje jejich kyselost)
černý čaj a káva,
perlivé, nebo alkoholické nápoje všeho druhu
z kyselé části tabulky jsou nejpřijatelnější potraviny, blížící se neutralitě, tedy nule

Tuto tabulku zpracoval Mgr. Jiří Čehovský

Zajímavá tabulka, ale na pH se nedá dívat jako na jediný a nosný ukazatel. Vždy je třeba posuzovat zároveň radiovitalitu, enzymy a vhodnost té, které potraviny, nebo potravního doplňku pro tělo.
Asi největší výhrady bych měl ke konzumaci jedlé sody, mléčných výrobků, čajů a vařených potravin, naopak některé kyselinotvorné potraviny bych vyloženě doporučil ke konzumaci, ale jde o způsob úpravy. Vhodné jsou z mého pohledu švestky , brusinky, ořechy, syrová vajíčka, červené suché víno, klíčené obiloviny a luštěniny.
Také ionizovaná (elektricky alkalizovaná), zásaditá- živá voda (získaná diafragmatickou elektrolýzou), je sice, jak je uvedeno, nejjednodušší způsob, neutralizace každodenní špatné stravy, která má kyselé pH, ale neřeší žádný z dalších podstatných škodlivých vlivů těchto potravin, na lidský organizmus. Mnohé jsou daleko horší, než špatné pH a to v tabulce není nijak zohledněno. Není možné vytrhávat některé údaje z logických souvislostí a přikládat jim pak naprosto mimořádný význam. Systém léčby nemocí, pomocí živé a mrtvé vody, není špatný, ale také není univerzálně dokonalý, jak by mohl někdo snadno pochopit, je to jen jedna z mnoha možností.

Použil jste slovo: radiovitalita, není nikde blíže popsán význam slova, pouze takto = „je to, co nás drží při životě, nebo zabíjí.“ Při životě mě drží správné tělní pH, klesne li pod hodnoty 6,3 , znamená to jistou smrt. Proto bych rád znal bližší význam Vámi použitého slova. Má možnost běžný smrtelník se zabývat nějakou radiovitalitou potravin ? O radiovitalitě se nezmiňuje ani jedna publikace http://nd.blog.cz/f/fot312.blog.cz/obrazky/40572962.jpg tato pojednává o jídle, http://nd.blog.cz/f/fot312.blog.cz/obrazky/40572878.jpg http://nd.blog.cz/f/fot312.blog.cz/obrazky/40572925.jpg ani všestranná obsáhlá encyklopedie DIDEROT, na počítači.
Jedlá soda je pouze pro jednorázové použití, při nadměrném překyselení organizmu stravou, která měla velmi nízké pH, a vyvolá pyrózu. Místo sody úspěšně použijeme živou vodu. Však při trvalém pití živé vody, k žádné pyróze nedochází, tento problém neznám. Právě pH, je ten nepodstatnější ukazatel pro konzumaci potravin pro naše tělo. Tělo můžete naprosto rovnocenně přirovnat ke kamnům. Pro správné hoření požadují 80 % hořlavých složek a 20 % hlušiny. Porušíme li tento poměr, větším množstvím hlušiny, kamna nedávají dostatek tepla, tvoří se škvára. Napravit to lze pouze tím, že přidáme lepší palivo, kde hlušina nebude. Opak, při kvalitnějším palivu, kamna se nepřetopí, pouze to kvalitní nespotřebované palivo bude tvořit odpad s hlušinou.
Podstatné u živé vody je krom pH také ORP, (redox potenciál ). O tom na mém webu.

Dobrý den pane Zajíčku, mohu do ovocné snídaně (jablko, pomeranč, banán) bez oleje a medu, s ořechy a semeny přidat namočené sušené švestky a brusinky, aniž by celé jídlo nepůsobilo kyselinotvorně? Děkuji, s podzravem Andrea Kubjátová

Na to odpovědět neumím, potřeboval bych znát příliš mnoho ukazatelů, na vyhodnocení toho, jak vzniklá kombinace zareaguje. Ovlivní to výchozí stav kyselin v těle, množství jednotlivých použitých surovin, pitný režim, jinak zareaguje tělo na konzumaci vody a jinak na vypití 1 litru pomerančové šťávy. Není žádný rozumný důvod, proč by jste neměla jíst tyto, velice zdravé potraviny, které tělu sice dodávají více kyselin, ale zase jsou v mnoha dalších směrech mimořádně zdravé. Švestky velice dobře regulují defekaci a brusinky jsou nejlepší prevence i léčba zánětlivých procesů močového měchýře. Mimochodem kyselinotvorné jsou i ořechy a jejich konzumace v rozumném množství je dokonce nezbytná. Vynechávat olej není moc rozumné, protože je nutný pro vstřebání vitamínů rozpustných v tucích a alespoň nějaké minimální množství používejte. Je potřeba postupovat metodou pokusů a omylů. Vždy si, po nějaké době, zkontrolovat pH moče a pokud je jasné, že směs reaguje v těle nevhodným způsobem, tak něco ubrat a něco jiného přidat. Ona totiž i naprosto stejná směs potravin, zareaguje u dvou konzumentů různě a tak určit, co bude fungovat zrovna u Vás a v daném momentě, je opravdu nemožné. Chce to pomalu získávat zkušenosti a pozorovat reakce těla, na tu kterou potravinu a kombinaci potravin. Zpočátku se to zdá složité, ale po krátké době, si to tak zažijete, že Vám přemýšlení nad jídlem ani nepřijde. Dokonce se Vám začnou postupně měnit i naučené chutě a některá jídla, co jste dosud jedla, Vám budou připadat nechutná a to jestli jste překyselená, poznáte i bez měření pH moči, jen na základě pocitů, které nám tělo dává, ale mi je neumíme vnímat.

Musíte nejdříve číst a potom kritizovat moje nedostatky. Na hlavních stránkách, pod tlačítkem (Potraviny jako jedy i léky) v tématu (Energie potravin a její vliv na zdraví) jistě snadno pochopíte, co chtěl básník říci a obsáhlý výběr z knihy MUDr. Kahuda, DrSC: Fundamentální záření hmot, 1980, doplněný o moje vlastní závěry, tento pojem popisuje snad dostatečně. Jde o problematiku poměrně málo známou a tudíž se i málo o ní píše, což naprosto neznamená, že je bezvýznamná, ba právě naopak. Rozhodně nepopírám Vaše informace o důležitosti pH a opět se odvolám na svůj text, který jste také zřejmě nečetl, nebo nezaznamenal. Pod stejným tlačítkem je i téma (Zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny) a pokud je pečlivě pročtete, tak zjistíte toto.
Krev musí mít vyrovnané pH a veškerá činnost orgánů v těle je této logice podřízena. Kyselou krev tělo neutralizuje za každou cenu i když tím způsobuje deficit potřebného vápníku v ostatních částech a orgánech. Pokud by neutralizace nenastala, znamená to, že dojde k postupnému narušení rovnováhy, organizmus se dostane do stavu toxémie a v konečném důsledku nastane smrt. Krev musí mít velice stabilní pH 7,35-7,55 u všech lidí a za každých okolností. Při nižším pH hemoglobin totiž nepřenáší kyslík a dojde k zadušení.
Zde se lišíme v hodnotě pH, nikoliv v konečných důsledcích vysokého překyselení. Jedlá soda, je naprosto nepřirozená látka a její užívání je naprostý nesmysl, stejně jako jakákoliv jiná neutralizace pyrózy, která vzniká ze špatného stravovacího režimu. Normální člověk, na rozdíl od zvířete, ví kdy má dost a za tohoto stavu není žádná regulace pyrózy nutná. Druhá možnost je, že opravdu postrádá logické uvažování a skočí na reklamní spoty a podobné hovadiny, bude se stravovat jako hovado a také bude v konečném důsledku jako hovado trpět, až si podobnými nesmysly zničí zažívání. S pravidelným pitím živé vody zkušenosti nemám a dopad tohoto pravidelného užívání z takto nesmyslného důvodu, nedokážu objektivně posoudit. Osobně bych neutralizaci provedl, třeba mrkvovou šťávou a výsledek bude naprosto srovnatelný. Tělo potřebuje k dokonalému spalování více faktorů, než jen pH. Jsou to hlavně organické minerály, vitamíny, enzymy a ta zvláštní radiovitalita, které mimo pH udržují tělo zdravé. Použiji vaší logiku spalování nevhodného paliva. Podle ní v kotli na hnědé uhlí, pálím koks a abych ho nepropálil, tak trošku přilévám vodu ke zmírnění žáru.
Vaše webové stránky, jsem pročetl a nijak je nebudu kritizovat z pohledu na živou a mrtvou vodu. Většina informací zní logicky a celkem, až na malé rozdíly se shodují s mnoha dalšími pisateli. Není mým cílem neposkytnout tyto informace nemocným, jen jim doporučím maximální opatrnost, při experimentování s těmito produkty. Ze zkušenosti vím, že tyto vody, pokud jsou správně vyrobené, mají velice silné účinky a to jak dobré, tak špatné, pokud se používají nesprávně. Zrovna regulaci pH žaludku, po nevhodném jídle, vidím jako ten nesprávný příklad používání, protože logičtější mi připadá jíst normálně a nic nemusím pít na regulaci pyrózy. Je to stejná blbost, jako řešení zácpy užíváním laxativ, v konečném důsledku to organizmus stejně nevydrží a nastoupí nemoci. Jinak i na Vašem webu, tak při psaní Vašich příspěvků, je vidět obliba ve výrazné barevnosti jednotlivých sdělení, já se naopak snažím o maximálně střízlivý vzhled těchto stránek a poprosím Vás o minimální probarvování textů. Umím číst docela dobře a nepotřebuji nic barevně zvýrazňovat, abych si toho všiml.

Dobrý den pane Zajíčku, jak dlouho lze uchovávat umletý mák bez zamrazení, aby se nezkazil a byl ještě poživatelný? Děkuji A.K.

Při pokojové teplotě nejvýše dva dny. V lednici umletý mák vydrží týden, až 14 dní, ale déle bych to určitě nedoporučoval. Chuťové vlastnosti se sice příliš nemění, ale tuk obsažený v rozemletém makovém semínku, poměrně rychle oxiduje a jeho nutriční vlastnosti se značně mění. Z velice zdravého produktu, se stane potravina silně zatěžující játra a ty bych rozhodně netrápil, játra budete ještě potřebovat, tak ať jsou v pohodě. Totéž platí pro lněné semínko, sezam a různé druhy oříšků. Já osobně tato rozemletá semínka a ořechy, nikdy neskladuji ani v lednici, ale vždy v mrazáku, alespoň na -20°C a méně, kde mám jistotu, že nebudu játra trápit, ani po velice dlouhé době. S manipulací problém není, rozemletá drť se sype i na takto nízkých teplotách a do velkých hrudek se nelepí. Téměř vždy, jde bez rozmrazování nabrat lžící a zbytek ihned zase do mrazáku. Na skladování v mrazáku je nejvhodnější mikrotenový sáček, ale dávám dva do sebe, abych ho při dloubání lžící neprotrhl.

Děkuji za vyčerpávající odpověď. Ještě bych se Vás zeptala na konzumaci syrového chřestu. Právě jsem na netu četla, že tepelně neupravený může způsobit žaludeční potíže a nevolnost. S pozdravem A.K.

Tady Vám moc nepomůžu, chřest jsem nikdy nejedl, ani syrový, ani vařený. Radit mohu pouze teoreticky a domnívám se, že nevolnost Vám může způsobit jakákoliv plodina, pokud je užívána neuváženě, chřest nevyjímaje. Domnívám se, že pokud nebude již dřevnatý a ten asi ani jíst nejde, tak není dle mého názoru, žádný důvod, proč by měl v rozumné dávce vyvolávat nevolnost, když ho pouze přidáte do zeleninového salátu. Dr. Norman Walker doporučuje, jednu polévkovou lžíci syrového chřestu do salátu, nebo 1 - 2 stvoly a ten tomu celkem rozuměl. Jiná věc by byla ho jíst samotný, ve velkém množství, to už nedokážu posoudit. Také se Dr. Norman Walker zmiňuje, že vařený chřest ztrácí nejen svoji výživnou hodnotu, ale může i dráždit ledviny, takže jak vidíte všeho s mírou, ale ne jako ten krejčí, kterého zavřeli, protože tou mírou pravidelně mlátil učedníka. No dosti srandy, možná tím, že jsem ho dosud nejedl a o nic jsem určitě nepřišel, jsem si ušetřil nějaké zdravotní potíže a domnívám se, že můj život na nějakém chřestu nestojí a Váš snad také ne.

Dobrý den, jen bych upozrnila na potraviny, které kupujete. Právě jsem zjistila, že používám sice zdravé brusinky, ale slazené cukrem. Tak doufám, že ovocný salát, do kterého je přidávám, ve střevech moc nekvasil.

Slazení cukrem, nebo úprava sířením, jsou obvyklé konzervační postupy, které používá bohužel většina dodavatelů. Pokud tedy nemáte vlastní, zaručeně neupravené produkty, tak je velice dobrý způsob, sušené produkty omýt. Někde tu radím, jak na úpravu rozinek před konzumací a hodí se to na veškeré kupované sušené ovoce. Důkladně rozinky, nebo jiné plody, omýt teplou vodou a mýt je tak dlouho, až ztratí lesk a vypadají jako plesnivé, jsou jako do šeda. Jinak je to poměrně problém a kvašení, nebo zbytečná kontaminace těla konzervanty, jsou samozřejmě možné.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak je to s konzumací ovoce při překyselení? Když většina překyselých lidí má v sobě i přemnožené bakterie a plísně, které se živí cukrem. Neudělá ovoce víc škody, než užitku?

Překyselení závisí na mnoha faktorech a nejlépe se srovná pitím čerstvých šťáv z ovoce a zeleniny, při současném vynechání kyselinotvorných potravin a zařazení velkého množství syrové stravy. Ovoce v naprosté většině případů nijak nevadí, problém je zpravidla kombinace s tukem. Pokud není tělo zaneseno nadměrným množstvím tuku, odchází cukr z krevního řečiště stejně rychle jak přišel a neexistuje tedy žádný rozumný důvod, proč se vyhýbat konzumaci velkého množství ovoce, ani u cukrovky, nebo kvasinkových onemocnění. Zvýšený krevní cukr, který k těmto onemocněním vede, nezpůsobuje ovoce, ale tuk a rafinované jednoduché cukry, těm je zapotřebí se vyhýbat. Ovoce je výbornou výživnou potravinou plnou vitamínů, minerálů, enzymů, antioxidantů a vlákniny a obsahuje dostatečné množství kalorií k pokrytí celodenního energetického výdeje. Dodává kvalitní, kompletní výživu nabitou životem, proto je čerstvé, zralé, nezpracované ovoce, schopné tvořit základ Vašeho jídelníčku.

Dobrý den Jardo.
Potřebovala bych si něco ujasnit. N.Walker popisuje očistu střeva pomocí Glauberovy soli. Zrejmě to znáte, ale jen připomenu, že to má být celkem 3 dny za sebou a a po každé očistě kvůli alkalické reakci se má vypít šťáva z několika citrusů a doplnit vodou - celkem 2 litry tekutiny.
To opravdu kyselé citrusy způsobí v organizmu alkalickou reakci, vůbec to nechápu.
Děkuji za vysvětlení, ale chemie není mojí silnou stránkou.
Zita

Ano.

Je to zajímavé, ale je to pravda, takto reagují i jiné potraviny než citrusy, které obsahují hlavně kyselinu askorbovou a kyselinu salicylovou, například okurka obsahuje kyselinu křemičitou a přitom je také silně zásadotvorná. Není to ani o chuti, ani o obsahu kyselin ve vlastní potravině, ale o tom jak se po požití dané potraviny chová tělo člověka. Zde nic neplatí absolutně, ale pouze s určitou pravděpodobností, dokonce pokud budete jíst pouze zásadotvorné potraviny a budete ve stresu, tak můžete mít acidózu právě z toho stresu a potraviny to prostě nesrovnají.

Velmi zaujimave, ja orechy a semienka skladujem pri izbovej teplote v zavretych flasiach, v tme v spajzi. Vzdy sa mi zda otravne spinit mlyncek, aby som si namlel jednu-dve davky. Tak toto by riesilo problem.
Mozem sa opytat, preco to skladujete v sackoch a nie v sklenenych flasiach? Na kolko odhadujete, ze by taketo rozmlete semienka vydrzali v mraznicke?

Nepíšete zda celá, nebo rozemletá, ale pokud jsou rozemletá, tak je to velice špatně ajíte po krátké době žluklá semena, což velice škodí játrům.
Do sáčků to dávám od té doby, co se mi povedlo v mrazáku rozbít sklenici a mohu Vás ujistit, že se to velice blbě vybírá, můžete se velice snadno poranit na necitlivých prstech. Já toho nemelu zase tak moc, pouze tak 1 kg, ale to spotřebujeme nejdéle za cca 2 měsíce, tak nevím a domnívám se, že trvanlivost při takto nízkých teplotách bude minimálně půl roku, ale spíše mnohem více.

Ano, mal som na mysli cele semienka, vylupane vlasske orechy a lieskovce. Pomlete nie, to som myslel, ze treba spotrebovat ihned, ale ta mraznicka by riesila problem. Tie vylupane vlasske skladujem v tme, v uzavretej nadobe, pri izbovej teplote a snazim sa ich spotrebovat do dvoch mesiacov. Neviem, ci to uz nieje pridlho, rozmyslam, ze by som ich radsej dal do ladnicky.
Ako to myslite s tym poranenim na sklenenej flasi. Ved ona by nemala prasknut, ci nie?

Lískové ořechy jsou celkem trvanlivé i po vyloupání, ale vlašské již moc ne ty je vhodnější skladovat v ledničce, ale pootevřené, aby mohly dýchat, nebo v mrazáku a zde mohou být bez přístupu vzduchu. Dva měsíce v pokojové teplotě se mi zdá docela dlouho na vlašské ořechy, ale u lískových to nijak nevadí.
Pokud se Vám povede, při špatné manipulaci, v mrazáku sklenici rozbít, tak se o střepy, při jejich odstraňování, můžete snadno pořezat, protože máte mrazem znecitlivělé prsty. Nejde o to, že by sklenice praskla mrazem, ale že se Vám ji povede třeba rozbít o druhou sklenici jako mě.

Dakujem, uz chapem. Akurat nerozumiem, preco vlasske treba nechat v ladnicke pootvorene. Neurychluje oxidacia znehodnotenie tukov?

To sice asi ano, ale zase nedojde k zamoření plísněmi, což se Vám v hermeticky uzavřené sklenici může snadno přihodit v teplotách kolem 7 stupňů, kdy mají plísně celkem dobré podmínky k růstu. Navíc nějaký kyslík zůstane i v uzavřené lahvi a oxidace probíhá i tak, proto naši předkové skladovali vyloupané vlašské ořechy v medu, kde se určitě nezkazí. Já osobně je nikdy do zásoby neloupu a připravuji je maximálně v množství, které spotřebuji cca za 14 dní.

Zemiaky sa uvadzaju ako silne zasadotvorne. Ostanu zasadotvorne aj po uvareni, alebo to plati iba pre surove?

Zásadotvorné zůstanou, o tom se můžete snadno přesvědčit kontrolou pH ranní moče po konzumaci syrových i vařených brambor, ale to není vše, co je potřeba pro zdravé tělo. Důležité jsou organické minerálie, vitamíny, radiovitalita a především enzymy z nichž se zničí naprostá většina. Výsledný produkt je sice zásadotvorný, ale stejně pro trvale dobré zdraví nevhodný.

Jé, díky za tuto otázku, mám totiž podobnou. Vlastně více podobných.
Moc mi chutná sezamové semínko (bio, neloupané). To sním na posezení teda pěknejch lžiček. Je to pochoutka. Nebo nakrájím okurku (salátovku) na kolečka (v horším případě namažu knackebrot máslem) a toto hojně posypu sezamovým semínkem. Nebo, moc dobré je sezamové semínko k přikusovanému jablku. Jenže nevím - nepere se to spolu v žaludku?
Taky mi moc moc chutnají pšeničné klíčky (bio ze zdravěnky). Když je ochutnám, sním na posezení možná až 100 g (samozřejmě důkladně pokoušu a prosliním a zapíjím). Je/není to kyselinotvorné? Neškodí taková - skoro každodenní - konzumace nějak?
Občas bych si chtěl trošku přisladit jahody nebo borůvky (než jsem před půlrokem přešel na vitariánství, byl jsem hodně závislý na sladkém, ach jo). Zajímá mne proto, zda je velký hřích, když si jahody nebo borůvky (oboje mírně namačkané vidličkou) přisladím medem (ten mám přímo od včelaře), nekvasí to pak v žaludku?
Další moje nejasnost: autoři různých knih se neshodují v tom, zda se ovoce a zelenina může či nemá kombinovat. Mám odsťavovač (Omega 8004) a na něm šťávím (mimo jiné) mrkev a jablko - toto je velmi chutná kombinace, ale nekvasí to pak ve střevech? Šťáva ze samotné mrkve je dobrá, ale když se přidá jablko, je to mňamko. Pokud odpovíte, že jablko nepřidávat (to jest nemíchat zeleninu do ovoce), mohu tu mrkvovou šťávu přisladit medem? Zkrátka aby to pak v žaludku nekvasilo, to je pak na nic, když do střev odchází nahnilá hmota a zdravé živiny pryč.
Společný dovětek ke všem výše uvedeným otázkám: můžeme pominout, co jsem jedl předtím, protože mezi jídly dodržuji alespoň dvouhodinové pauzy, tedy snažím se jíst vždy na lačný žaludek. No, výjimkou asi jsou pšeničné klíčky, ty pojídám na chuť "sem tam" podobně, jako jsem kdysi pojídal na chuť pražené slané oříšky, když jsem ještě nevěděl, jak jsou pražené ořechy škodlivé.

Sezamové semínko (bio, neloupané), je sice velice zdravé, ale pochybuji, že ho dokážete, při popisovaném způsobu konzumace, nějak dobře využít. I když ho jíte samotné a vyloženě se soustředíte na jeho dokonalé rozžvýkání, tak výsledek za moc nestojí a většina skončí naprosto nevyužita v záchodové míse. To moc dobré není, z hlediska zdravotního to sice nijak nevadí, ale já nerad něco platím a nesmyslně hned sypu do záchoda. Právě z tohoto důvodu doporučuji, vyrábět si z těchto semínek mléka, nebo másla, případně pomazánky pokud jíte něco, na co jdou namazat. Pak je využitelnost dokonalá a například ranní nutridrink dodá minerálie na celý den. S ovocem a zeleninou se to nijak netluče a o něco horší je to s chlebem, ale pokud to strávíte bez potíží, tak proč ne.
Já nic, na co sáhne potravinářský průmysl nejím a docela dobře vím proč. Totéž doporučuji i svým pacientům, přátelům i čtenářům těchto stránek. Není nejmenší problém si klíčit pšenici špalda, kde máte jasné, co do toho kdo dal a vyhnete se tak bůhví čemu, co Vám tam pro dobré zdraví a za hříšné peníze nějaký specialista přimíchá. Obilí v jakékoliv podobě je kyselinotvorné a já ho jíst nedoporučuji a sám ho také nejím. Jinak z hlediska dobré defekace to asi není zavrženíhodné, ale moc bych to nepřeháněl.
Med je celkem dobrý, pokud se jí samotný, ale v ovoci již může způsobovat kvasné procesy a to dobré není. Někdo to celkem dobře snáší a pak proti tomu nelze mít námitek, ale vhodnější je si přidat do jídla které chcete sladké třeba rozinky, nebo datle, či fíky. Já bych v tomto případě vsadil na rozinky a strouhaný kokos, můžete vyzkoušet.
Med, viz předchozí dotaz, platí pro šťávy to samé. Co se týká míchání ovoce a zeleniny, tak jste zrovna uvedl jedinou kombinaci, kdy to jde bez problémů a například mrkev se dá míchat naprosto do všeho. Jablko s mrkví je ok, ale jablka se zeleninou již moc ne, to docela dobře kvasí.
Dvě hodiny jsou opravdu minimum, mnohem lepší je zvyknout si na tři jídla denně a pak, naprosto v pohodě, můžete dodržovat odstup čtyři hodiny, který je opravdu vyhovující. Takové to uzobávání je velice škodlivé a udržuje žaludek v trvalé zátěži, což zrovna dobré pro jeho perfektní stav není. Vy přece taky nedokážete, například v pravé ruce, zvedat byť pouhý 1 kilogram celý den, tak to nechtějte po svém žaludku, on umí, jen co umí a zátěž non stop prostě neumí. Větší sajrajt, než pražené slané oříšky a slané brambůrky, představuje snad jen vývar z masa a kostí, to je opravdu extratřída, co se týká poškozování celé trávicí soustavy a tkání, všimněte si, že toto svinstvo mají denně k obědu a mnohdy i k večeři pacienti ve špitále, asi proto, aby moc brzo neutekli a mohli více zaplatit. Za Hippokrata dostal pacient klystýr a vodu, aby se rychle odmořil a vypadl zdravý domů, v moderní nemocnici vývar a řízek, aby se nedejbože neodmořil a neutekl moc brzy. Stejná přísaha a ejhle jiná logika, no žijeme v jiném světě, komerce je komerce, přeci chudák doktor nebude sušit hubu, jako za Hipokrata.

Aha, myslel jsem, že pečlivé rozkousání tím, co mi příroda dala, bude stačit. Výroba mléka či másla, pomazánky už je výroba, není to "od přírody"...
Kupuju od Lifefoodu Jakonellu a Čokoládový sen, obojí je založeno na tahini (pasta ze sezamového semínka) a obojí je pochoutka. Tudy už asi cesta k využití sezamu vede, doufám, to už si tělo látky odebere
Prosím Vás, popisujete tady někde na Vašem webu, jak ze sezamu mléko, máslo, pomazánku vyrobit? To bych doma rád uměl, jistě to bude mňamko. Děkuji.

Aha, myslel jsem, že pečlivé rozkousání tím, co mi příroda dala, bude stačit. Výroba mléka či másla, pomazánky už je výroba, není to "od přírody"...
Kupuju od Lifefoodu Jakonellu a Čokoládový sen, obojí je založeno na tahini (pasta ze sezamového semínka) a obojí je pochoutka. Tudy už asi cesta k využití sezamu vede, doufám, to už si tělo látky odebere
Prosím Vás, popisujete tady někde na Vašem webu, jak ze sezamu mléko, máslo, pomazánku vyrobit? To bych doma rád uměl, jistě to bude mňamko. Děkuji.

Čistě teoreticky, pokud budete každé sousto žvýkat až do zkapalnění a pak ho vlastně vypijete, tak není prakticky žádný rozdíl. Tedy není to o tom zda to jde, nebo ne, prostě mi na to z velice pochybných důvodů nemáme čas. Výroba se v mém případě odbude pouze tím, že semínka proženu dvouhřídelovým odšťavňovačem a tím nahradím ten čas, nutný na dokonalé rozžvýkání. To, co koupíte v obchodě, musí již být nějakým způsobem konzervováno a jde tedy o mrtvý a škodlivý produkt. Pro ověření rozmixujte trochu těch semen, dejte do skleničky a uzavřete, tak je údajně vyrobený produkt bez konzervantů. Ta Vaše pokusná sklenička nejdéle do týdne vybuchne a ta v obchodě vydrží i několik měsíců, divné ne, čili tudy cesta rozhodně nevede.
Zadejte do "hledat" vpravo nahoře výrazy jako ořechové mléko, máslo, kakao a podobně, je zde toho na toto téma celkem dost. Pokud to nebude stačit, tak napište co není jasné. Kuchařku budu psát jak bude trochu času, ale nyní to moc nestíhám.

Chcem sa opytat, ci nahodou niekto nevie, ako sa robia testy a vysledne tabulky na meranie zasadotvornosti a kyselinotvornosti potravin. Pretoze tie tabulky sa v niektorych veciach dost lisia.
U masa, vajec a surovej zeleniny nieje taky zmatok. Tam sa tabulky zhoduju. Ale u ovocia (hlavne sladkeho), obilovin a niektorych inych druhoch je naprosty zmatok.

Tak napriklad. V niektorych tabulkach je sladke ovocie uvadzane ako kyselinotvorne, pretoze obsahuje cukor. Ako na to dosli? V Petriho miske? Pretoze v ludskom tele to moze fungovat inak. Takisto je rozdiel, ci sa to konzumuje zle skombinovane, alebo na precisteni traviaci trakt a na lacno, napriklad rano. Pri ovoci by sa malo proste testovat na prazdny zaludok, ale tabulka to nikdy nehovori. Ked napriklad pijem ananasovu stavu cely den, zrovna mi to pH moci a na konci dna je uz skoro zasadita. Pritom ananas ma vela cukru. Podobne melon. Najvacsi zmatok je asi okolo bananov, sladkych jablk, marhul a broskyn. Tu ich skoro vsetky tabulky uvadzaju kyselinotvorne, ale vitariani, ako aj knizky o surovej strave ich uvadzaju zasadotvorne. Jednoducho preto, ze vsetko surove, dozrete ovocie je zasadotvorne.

Ja by som rad poznal, ci je niekde poriadna tabulka, o ktoru sa da opriet. Cize, kde ovocie testuju tak ako ma byt spravne konzumovane.

Nechame teraz ovocie tak, pretoze ja si myslim, ze bude vsetko zasadotvorne, ak sa je na lacny zaludok, a s nicim sa nekombinuje, a je dozrete.
Dalsi zmatok je okolo strukovin a obilovin. Nikdy nieje uvedene, ci sa jedna o obilovinu naklicenu, namocenu alebo varenu. Tu bude podla mna rozdiel. Rad by som vedel, ako je to s tymito varenymi obilovinami, a aku mieru prekyselenia sposobuju:

spaldova psenica - uvadza sa ako velmi mierne zasadotvorna, avsak obiloviny su predsa prekyselujuce
jacmen - je kyselinotvorny, ale niekde je silne kyselinotvorny, kym inde len velmi jemne
ovos, ryza - tam sa vacsinou zhodnu, ze je stredne kyselinotvorna, biela ryza viac ako celozrnne odrody
cervena ryza - to neviem
pseno(jahly) - mierne zasadotvorne
pohanka - surova namocena mierne zasadotvorna , varena je aka?
quinoa - to vobec neviem?

Tak takovou tabulku a nějaký opravdu přesný systém na rozlišování zásadotvorných a kyselinotvorných potravin, hledáte dle mého názoru naprosto zbytečně. Sám jsem to také dlouho řešil, než jsem přišel na to, že je to hovadina se tím zabývat, hnedle z několika důvodů. Každá potravina reaguje jinak v těle než je její přirozené pH, čili kyseliny mohou být zásadotvorné a opačně, navíc stejná potravina reaguje jinak v jiném těle. Další úskalí jsou kombinace různých potravin, kdy dvě čistě zásadotvorné potraviny, již zareagují v těle kyselinotvorně a poslední bod je Vaše psychika, která celkem v pohodě dokáže přebít naprosto vše a budete překyselený i v tom případě, že budete jíst jenom zásadotvorné potraviny. Jediné, co opravdu funguje, jsou vlastní zkušenosti na vlastním těle a pravidelné měření pH moče, které je jediným pevným bodem celého problému, vše ostatní závisí na tolika faktorech, že se s tím zabýváte opravdu zbytečně.

Dvouhřídelový lis nemám (zatím jen jednohřídelový), takže sezamové semínko semelu na mlýnku na mák (doufám to stačí), přidám trochu bio sirupu (javor, jakonella nebo agave) a je to mňamko! Někdy přidám drcené nepražené kakaové boby (Lifefood). Takhle sním sezamového semínka běžně cca 100-150 g za den; nevadí to něčemu? A ještě, když už se toho sezamu fakt nemůžu nabažit, je vhodnější jej jíst dopoledne nebo odpoledne či navečer nebo je to úplně jedno?
(malá poznámka: co jsem si tyhle sezamové pochoutky začal dělat, jsem stoprocentně na vita stravě, z čehož mám velkou radost! Když mne totiž honily chutě, sklouzl jsem často k oplatce, sušenkám apod., ale teď už mám své sezamové sladkosti z bio surovin)

To, co popisujete, je vlastně pasta tachini, jsou to rozemletá sezamová semínka a nejčastěji se podávají smíchaná s medem. Také řecká sezamová chalva se vyrábí podle tradičních receptur z rozemletých sezamových semínek a zahuštěného medu. Vámi uvedené množství, je celkem dost velké, ale pokud Vám to nedělá žádné problémy, tak proč ne.Dle mého názoru by jste pak již celý den neměl jíst jiná olejnatá semena, ani ořechy, jedná se o celodenní vhodné množství. Je to velice syté jídlo a raději bych jej večer nejedl kvůli dokonalému strávení, na které je třeba více času. Každopádně je to mnohem zdravější, než "přátelské oplatky".

Chtěla bych se Vás zeptat, jak si mohu zvýšit ph.Před dvěma měsíci jsem si poprvé změřila ph sliny,vyšlo mi 6.Toto extrémní překyselení/ někdy mi vycházelo ph i pod 6/ zřejmě způsobuje moje chronické zdravotní problémy / bolesti hlavy,různé nevolnosti,únava, trávicí obtíže atd. Myslela jsem, že náprava bude snadná,hlavně, že znám příčinu.
Přečetla jsem si seznam zásadotvorných a kyselinotvorných potravin a zjistila jsem,že pokud to chci přísně dodržovat,tak mohu jíst jen ovoce, zeleninu a bambory, abych se mi ph co nejdříve zvýšilo.Na podporu tohoto léčebného procesu jsem začala užívat 2-3 x denně Supracid od Diochi.Protože nedocházelo ke zlepšení,přidala jsem denně ještě jednu švestičku umeboshi.Když ani to nepomáhalo,přidala jsem ještě jedlou sodu,aspoň pro začátek,než dosáhnu správného ph.Bohužel se mi ph stále nedaří zvýšit, už ztrácím trpělivost a zmírňuji dietu.Moje ph sliny ráno nalačno je stále okolo šesti.Manžel se stravuje zcela normálně, čili nezdravě a ph má lehce nad 7 .
Mohl byste mi,prosím,poradit,jak dál postupovat? Myslím,že toto je cesta k nápravě,jen se mi nedaří.Čím to je, že moje tělo na léčbu nereaguje?
Děkuji za odpověď

Kazdy organizumus sa vie vysporiadat s kyselinami rozne dobre. Napriklad, stres, hnev a negativne myslenie tiez prekyseluje. Manzel mozno nieco v sebe nedusi, co mu vyvolava negativne energie a tym padom, aj ked sa stravuje nezdravsie, jeho telo nieje zaplavovane tolkymi kyselinami. Takisto, jeho suhra organov moze byt lepsia, tym padom sa jeho telo zbavi kyselin lahsie, a nemusi ich ukladat. To je len nazorny priklad, a zaroven aj odpoved, preco niekto je co chce, a je zdravy, a druhy sa stravuje dobre, ale pritom je jeho zdravotny stav horsi. Na odkyselenie takisto vplyva aerobna fyzicka cinnost, a dychanie cerstveho vzduchu spravnym sposobom, tj. brusne uvolnene dychanie. Je to prepojene, takze ked ma niekto chronicky stres alebo uzkost, ma zablokovane toto dychanie, a je jasne, ze telo sa nemoze tak dobre zbavovat kyselin a inych toxickych odpadov.

Ja by som ti odporucal precitat knizku specializovanu na temu odkyselenie. Z hlavy poznam dve, Omladzujuce Odkyselenie a Zazracne pH. Najdes tam aj ine doporucenia, napriklad kupel v zasaditej vode ma tiez odkyselujuce ucinky, a moze odkyselit ine tkaniva, ako sa dari odkyselit stravou. Rovnako, pohyb na cerstvom vzduchu... preto je lepsie spojit viac technik, inak sa ani zdravie dosiahnut neda. Zdravie je totiz: Strava, myslenie, laska, vzduch, voda, cvicenie, slnko, spanok, relax. Medzi tymi elementami nieje "alebo", ale "a", cize akonahle chyba co i len jedna zlozka, nastava energeticka disharmonia, a clovek zacina stracat vitalitu, co sa niekde prejavi zdravotnym problemom. Cim viac negativnych vplyvov, tym vacsia disharmonia...

Samozrejme, nemusi byt vsetko dokonale, kazdy si moze zvolit postup, ktory mu vyhovuje... napriklad, ked sa ti nebude chciet jest iba zasadotvorne potraviny, co znamena takmer vyhradne surove ovocie a zeleninu, musis viac popracovat na inych odkyselujucich technikach: pozitivne mysliet, zbavit sa stresu, uvolnene dychat cerstvy vzduch, kupele, masaze a aerobne cvicenie.

Váš dotaz má drobné nedostatky v zadání informací, bez nichž nejsem schopen určit, co je špatně a co ne, takto se to bohužel perfektně vyselektovat nedá. Podstatné je v kolik hodin to pH slin měříte, jakým způsobem to pH slin měříte a další důležitá informace by byla, jaké v ten daný moment máte pH moči. Bez těchto informací bohužel není možné jednoznačně říci, zda a jakým způsobem je organismus překyselený, protože můžete mít špatný postup a hodnoty jsou naprosto jiné než při postupu správném, tohle všechno je jenom otázka systému měření. Jinak se dá říct, že člen Xion vám odpověděl v zásadě správně a já se osobně domnívám, že pokud jste zkoušela takto intenzivně zásadité věci, pak musí být problém spíše v něčem jiném než ve vlastní stravě. Můj názor je, že bych vyzkoušel ještě jeden postup. Nasaďte jednodenní, nebo lépe několikadenní monodietu optimálně melounovou, pokud ještě meloun seženete. Tato dieta spočívá v tom, že se v průběhu jednoho, nebo několika dní, nejí nic jiného než meloun a pije se jen melounová šťávou. Šťávu můžete připravovat dokonce i z té kůry, pouze odstraňte tu tenkou tvrdou zelenou vrstvu, třeba škrabkou na brambory. Využitelnost melounu je tak přes 95 % čili se nezahodí skoro nic. Meloun má zásaditost někde kolem 9 pH a prakticky pokud to nesrovnáte ani tímto způsobem, alespoň na krátkou dobu, tak to ve stravě asi není a děláte blbě něco jiného.

Dobrý den, pane Jardo. Jsem přesvědčena o tom, že příroda nám nadělila "jídlo" v takové podobě, v jaké je pro nás nejpřijatelnější. Nějakou dobu jsem se zabývala makrobiotikou, příliš krátkoku na to,abych mohla něco hodnotit nebo kritizovat, ale některé její názory mi připadají logické, nicméně si protiřečí s těmi, o nichž mluvíte vy. Konhkrétně mám na mysli například brambory, rajčata a banány. Podle vás jsou to všechno zásadotvorné potraviny, ale všechny obsahují několikasetnásobně vyšší množství draslíku, než je zdravé, brambory a rajčata mají krom toho v sobě jedovaté alkaloidy a banány jsou navíc potravina, která u nás neroste, takže není uzpůsobena pro naše trávení. K čemu je tedy dobré, že všechno tohle je zásadotvorné, když bychom se jim vlastně měli spíš vyhýbat? A kromě toho prý pro náš organismus je stravitelnější krátce, zdůrazňuji krátce vařená zelenina, která pokud je vařená cca 15 min a méně a sní se hned po uvaření, zůstává zásadotvorná. Nesnažím se v žádném případě kritizovat vitariánství, prosím proto, abyste se nevyjadřoval opovržlivě vůči makrobiotice. Nejsem zarytý zastánce ani jednoho směru, snažím se jen najít pro sebe tu nejlepší cestu. Děkuji za odpověď.

To jste z těchto stránek pochopila málo a špatně, já nejsem v žádném případě vitarián a tento směr považuji za naprosto stejně špatný, jako tu vaši makrobiotiku a mnoho dalších jednostranně postavených stravovacích metod. Já žiji v duchu stravovacích návyků našich dávných předků, před několika tisíci lety a snažím se deficit potřebných látek, které člověk ve své nabubřelé aroganci pána tvorstva již stačil z přírody vytlačit, dodat jinou vhodnou cestou. Naši moudří předci měli úsloví, že všeho moc škodí a já je často doplňuji o neexistuje zdravá a nezdravá potravina. Záleží, kde se zrovna dotyčný nemocný nachází se stavem svého pH, pokud je v acidóze, je zdravé třeba to rajče, brambory a banány, když má alkalózu, tak se má narvat vepřovým masem, bez ohledu na to, co tvrdí jakýkoliv stravovací směr. O alkaloidech si něco nastudujte a vemte při tom studiu také kvasinky typu aspergillus, které má z té zdravé makrobiotiky mnoho jejích zastánců a dost často se u mě objevují jako pacienti. Draslík to je kapitola sama pro sebe a jde o veliký průser úmyslně zastíraný miliónům nemocných lidí, něco málo o tom si přečtěte a pak mi asi dáte zapravdu.

Ako je to vlastne s mrkvou? Počúvala som kolegyne ako sa bavili, že mrkva, ak má byť z nej nejaký úžitok, musí sa aspoň krátko tepelne upraviť a okrem toho ešte aj premiesiť s olejom. Skúsila som gúgliť, ale po celodennom čítaní som z tých protichidných názorov jeleň, teda vlastne laň. Jedni tvrdia upraviť, lebo surová poslúži nanajvýš ako metlička na čistenie čriev a druhí zase, že iba surovú.

Já tvrdím syrovou, ale takto vám to asi moc nepomůže, tak alespoň dodám své poznatky. Mrkvovou šťávu téměř výhradně používám jako ořechové mléko, kde se samozřejmě potřebné tuky vyskytují a využitelnost je tedy výborná. Velice rychle to poznáte změnou barvy kůže, já vypadám slušně opálený i v zimně, což mnoho lidí udivuje. U vařené mrkve stoupá sice využitelnost vitamínu A, ale pokud to piji na litry a jím na kila, tak s tím takto čarovat může být i nebezpečné. Jednou jsem z dlouhé chvíle, kterých bohužel mnoho nemám, zjišťoval kolik toho vitamínu A vlastně denně beru, abych snad netrpěl nedostatkem vitamínu A. Po delším zkoumání a opakovaném přepočítávání jsem dospěl k šokujícímu závěru, že běžně denně přijímám trojnásobek smrtelné dávky vitamínu A a stále na mrtvolu nevypadám. Tělo si tedy takto vezme pouze to, co potřebuje a zbytek vyloučí, ale u vařené mrkve to již neplatí a předávkovat by se to asi dalo, ale to zkoušet nehodlám. Je to rada použitelná pro lidi, kteří snědí maximálně dvě mrkve za týden, což je běžný průměr a tam to význam asi má.

Kolik toho ořechového mléka s mrkvovou šťávou denně přibližně pijete? Já vypiju ráno postupně približně jeden a půl litru šťávy (většinou mrkev/jablko/pomeranč) a do prvního půl litru šťávy lisuju ořechové mléko, zbytek šťávy piju bez mléka. Z toho co píšete je tedy z hlediska využitelnosti asi lepší postup ty namočené semena/ořechy lisovat po částech do co největšího množství dávek šťávy postupně. Je to tak Jardo?

To velice záleží na mém momentálním stavu pH moče a slin, ale většinou 0,5 až 1,5 litru. Je to mnohem vhodnější rozmixovat do většího množství, mléko potom není tak husté a já ho nedělám jenom pro sebe, ale pije ho celá rodina, takže toho mléka vyrábím celkem dost. Vždy by se množství mělo řídit podle pH moče, protože ořechové mléko obsahuje velké množství alkalicky reagujících minerálů a tím poměrně slušně zvedá pH. Člověk by se tak mohl snadno, při velkých dávkách, dostat do alkalózy a to také není cesta ke zdraví. Záleží tedy v jakém výchozím stavu pH se člověk nachází, ale u naprosté většiny, běžně se stravujících lidí, to bude prospěšné.

Děkuji Vám za odpověď. Jen by mě ještě zajímalo, jak do našich stravovacích návyků zapadá jíst tropické ovoce (banány, papája apod.), které u nás nerostou? Otázka tedy zní: může člověk vystačit s potravinami dostupnými v jeho bezprostřední blízkosti a být zdravý, pokud nebude využívat toho, že kamiony dusí celou zeměkouli tím, že převážejí tuny ovoce (potažmo i zeleniny) z jedné polokoule na druhou? Můžu si prostě vypěstovat všechno, co ke zdravému stravování potřebuji, na své zahrádce (čistě hypoteticky, prostě tak, jak to dělali naši předci)?
A ještě bych Vás prosila, abyste mi malinko osvětlil, co myslíte tím velkým průserem ohledně draslíku. Abych věděla, kterým směrem se mám vydat při vyhledávání informací o tom. Děkuji, hezký den.

Opravdu moc nezapadá, ale zase se tím dá do určité míry kompenzovat nedostatek některých potřebných látek, které se již v našich potravinách prakticky nevyskytují. Čistě teoreticky by to fungovat mohlo, pokud si to vše sama naprosto přírodními postupy vypěstujete a to asi nehrozí, protože to by jste musela mít zahrádku docela nestandardních rozměrů. Navíc půda je již natolik chudá na základní živiny, že by jenom několik let trvala dokonalá rekultivace půdy, aby v ní bylo vše, co je třeba, což se dnes bez umělých hnojiv prakticky docílit nedá. Pro vás by to znamenalo chovat i potřebná hospodářská zvířata a vše zpracovávat velice šetrně pomocí starých postupů. Pochybuji, že to bude váš ideál životního stylu, naši předci se dřeli do padnutí a o to dnes nikdo nestojí, proto máme to, co máme.
Co se týká draslíku, tak prostudujte toto, http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1221 třeba vám to napoví.

Dneska jsem koupil na test řeckou halvu a lepší věc jsem ještě nejedl. Jen se zeptám na složení: glukózový+fruktózový sirup, tahini, rostlinný olej (32%), vanilin, snížený obsah tuku (32-34%). Ty cukry jsou v podstatě přírodní takže by to složení mělo být OK ne?

Patrně ano, ale jistotu nemáte nikdy. Pokud je to opravdu originální řecká chalva, tak tam by se měl vyskytovat pouze odvodněný zahuštěný med a pasta tachini, maximálně to vanilkové aroma. Klidně si ji ale můžete vyrábět doma a pak máte garanci toho, co tam máte obsažené. Není to zase tak složité a je tam 100% jistota, což se od výrobců a prodejců již dnes prakticky očekávat nedá.

Děkuji za odkaz, začínám mít pocit, že co člověk, to názor. Makrobiotice, kterou jsem se nějakou dobu zabývala, jsem vděčná za zjištění, jak "zdravé" jsou mléčné výrobky, Vašemu fóru zase moc děkuji za to, že mi otevřel oči a pochopila jsem, že neexistuje to jediné správné řešení, co se týče stravování. Máte naprostou pravdu v tom, že půda už je chudá a rostliny už nám nemohou poskytnout všechno v tak koncentrované podobě. Pak je asi dobré pít litry (omlouvám se, pokud se pletu) zeleninových a ovocných šťáv denně, jako to děláte Vy. Ale, víte, připadá mi to jako začarovaný kruh: je málo minerálů v potravě, musíme pít šťávy. Na ně je potřeba hodně ovoce, resp. zeleniny. Co s tím vylisovaným zbytkem? Asi vyhodit. Ale to je podle mého názoru plýtvání dary přírody. Řešením je podle mého názoru opravdu jíst biozeleninu a bioovoce, přece jen je v ní prokazatelně víc minerálů a ostatních živin. Vím, že si myslíte, že to je vyhazování peněz, ale na to, aby mohlo chemické zemědělství vyrobit desítky kil zeleniny a ovoce na výrobu šťáv, spotřebuje hodně hnojiv. Tím se půda ještě víc ochudí a minerálů bude v plodinách ještě míň, tak bude třeba zvýšit podíl šťáv, tím pádem potřebujeme víc zeleniny, víc hnojiv...a tak dokola. Myslím si, že správná cesta vede opravdu směrem k nechemickému pěstování, tedy biozemědělství a je ho podporování, pokud vůbec chceme jako lidstvo přežít.

V tomto problém není, pokud by se povedlo přesvědčit větší část obyvatelstva, aby jedla přirozenou stravu, myšleno s minimem živočišných potravin, tak je v zemědělské produkci automaticky tak obrovský přebytek naprosto všeho, že by toto intenzivní a chemické zemědělství naprosto nebylo potřeba. To ovšem zase omezí příjmy určitých skupin lidí a to by jim evidentně vadilo, proto je cíleně šířena propaganda bílkovinného mýtu, který vede k těmto škodám na přírodě a v neposlední řadě hlavně k otřesnému zdravotnímu stavu obyvatelstva. Nic s tím tedy udělat asi nejde, prostě velký byznys je mimořádně mocný nepřítel zdravé stravy a zdravého člověka.

Vylisovaný zbytek lze zabalit do bavlněné dětské pleny a použít do koupele. Tělo velkou plochou kůže výborně vstřebává vitamíny. Četla jsem to v jedné starší léčitelské knize, vyzkoušela a funguje to. Kůže je po takové koupeli sametově hebká. Takto použitou drť je možné ještě použít na zlepšení struktury půdy na zahradě. I na malou zahrádku je potřeba velký sud až tři dobře rozloženého bioodpadu a pár koleček hnoje. Potom je v půdě všeho dost i bez chemie.

Naprosto rovnaky nazor. Mou, uchadza Ti jeden fakt, ze vegetariani potrebuju 20x menej pody na uzivenie, vegani este menej a najlepsie su na tom vitariani, odhadujem ze aj 60x menej. Pritom, vitariani co konzumuju vacsinu ovocia (napriklad 70% a viac) su na tom uplne najlepsie, pretoze ovocne stromy su najefektivnejsie, a zaroven najmenej vycerpavaju podu, co sa o obilovinach a zelenine povedat neda, kedze musia narast kazdy rok nanovo. Keby ludia prechadzali na vitariansku stravu, nachadzali by sa nove riesenia, ktore sa teraz proste nehladaju, a bola by si prekvapena, ako pekne by to fungovalo, kolko novych ovocnych sadov by sa dalo vysadit, a kolko novych plodin by sa objavilo, a zaviedlo by sa do beznych jedalnickov. Samozrejme, taki ludia by nemali zaujem maximalizovat profit, takze by nemuseli nicit zivotne prostredie. Samozrejme, to je jasna utopia, kym sa nas snazi ovladnut horna elita a vymysla financny system, ktory produkuje nedostatok a plytvanie zdrojmi skrze nesplatilne dlhy a k tomu vysiela do sveta klamstva a loz za ucelom podlomit populacii zdravie a zotrocit ju. Proste, najlepsie, co mozes urobit je zamerat sa na to, co nam priroda ponukla a pouzit rozum, aby sa dorovnali nedostatky napachane modernou spolocnostou, a vobec sa nemusis strachovat o nejaky nedostatok niecoho. Zit v sulade s prirodou by nadherne fungovalo, keby bol o to zaujem, a neboli by ziadne nedostatky... naopak, bola by hojnost.

To je dobrý nápad, ale nebudu se potom koupat hlavně v dusičnanech a podobných ...? Jak píše pan Jarda, při lisování šťávy zůstávají škodliviny v drti.

Toho bych se zase tolik nebál, to co se ven dostat nemá, se opravdu od té vlákniny oddělí většinou až působením trávicích šťáv a ty do vany asi nedáváte.

Pane Jardo, Vy opravdu nejste vitarián? Do téhle chvíle jsem měla za to, že ano. Jaké potraviny tepelně upravujete? A co se týká třeba toho ořechového másla, chci se zeptat, na co si ho mažete?

Nejsem sice vitarián, ale prakticky potraviny tepelně neupravuji, na rozdíl od vitariánů jím syrové maso, piji vajíčka, používám mléko i když zpracované tibetskou kefírovou houbou a mám ještě mnoho dalších odlišností. Já se snažím jíst jako naši dávní předkové a ti na to určitě neměli vymyšlený ortodoxní stravovací směr, prostě jedli to, co našli, nebo ulovili a moc nad tím nemudrovali. Ořechové máslo na nic nemažu, ale rozmixuji ho do šťávy a mám výborné oříškové mléko, nebo kakao, které si dávám každý den k snídani.

A je,, nebo bude někdy v blízké době, možné někde vyčíst Vaše recepty?

Zatím pouze to, co dávám sem, jinak mám velice našlapaný program a těžko stíhám psát i do časopisů. Snad se to zlepší, až zase vyhraje volby paroprase a já konečně zavřu fabriku, protože na to žaludek opravdu nemám a podnikat jenom proto, že mě to baví, mě už opravdu dlouho nebaví. Pak budu mít klid a třeba napíšu kuchařku pračlověka.

to sem se pobavil, mám dvě firmy a úplně stejnej pocit... už se těšim až mě donutěj je zahodit a to pak bude času na meditace
Omlouvám se za "mimotéma"

Dobrý den. Chci se zeptat jestli se může stát, že je organismus najednou překyselený z důvodu přechodu na syrovou stravu? Myslím tím to, že tělo se začíná čistit, uvolnuje tak škodlivé látky do organismu a to se projeví i na PH moči?Pokud ano, za jak dlouho se přibližně srovná, pokud jím zásadotvorné potraviny? Díky za odpoved.
Ještě jeden dotaz. Dokud jsem jedla nezdravě, kuřecí maso, ryby, brambory, celoz. těstoviny, pečivo, rýži, pohybovalo se moje Ph moči ráno a večer v normě, ale jakmile jsem přešla na ovoce, zeleninu, ovocné štávy, prostě syrovou stravu, je moje Ph moči nízké a během dne se nezvyšuje. Taky se necítím moc dobře, hlavně k večeru. Nedokážu si to vysvětlit???

Za tím žádnou složitost není třeba hledat, tělo si prostě zásady vykompenzuje s nastřádanými kyselinami a začne rovnat váhu na přirozenou fyziologickou úroveň. Člověk jak se zbavuje kyselin tak zpravidla dost ztrácí váhu a součastně vylučuje množství nastřádaných kyselin, které se při tom uvolňují. Trvá to tak dlouho, dokud se nadbytečných kyselin nezbaví a to dost záleží na výchozím stavu a případné nadváze. Pokud jste jedla kyselinotvorná jídla, tak se tělo kyselin nemohlo zbavovat a pH skutečně zdánlivě může souhlasit ráno a večer, ale je otázkou zda tam byl také v pořádku odpolední stav na pH vyšším než 7 pH, což je nutné pro acidobazický píst. Odpoledne to pH vyžeňte nad 7 pH okurkovou šťávou, nebo případně i jedlou sodou.

Dobrý den, mám překyselený organismus. Je nějaká rada jak a co dodržovat, aby se Ph dostalo zase do normálu. Vím o zásaditých a kyselinotvorných potravinách, ale stačí dodržovat jen stravu, když ten problém už tady je? Děkuji

Co tak precitat clanok a tuto diskusiu, hmm??

Xion vám radí dobře o pH v organizmu jsou nakonec celé tyto stránky, ale pokud jste v acidóze a chcete se jí zbavit, tak si dejte pár dní monodietu na okurkách a okurkové šťávě. Okurka má pH 9 a rychle vás srovná, ale jak přestanete, tak se to zase rozhodí a musíte to průběžně sledovat pomocí pravidelných náměrů. Pokud by se vám to nezdálo dost rychlé, tak rozmíchejte cca 5-8 g jedlé sody do 0,4 litru teplé vody a vypijte. Po tomto se vaše pH pohne skoro okamžitě.

Dobrý den,
snažím se připravovat jídlo pro svou rodinu co nejlépe. Manžel a starší syn vyžadují chleba a tepelně upravovanou stravu. Peču tedy vlastní chléb z převážně celozrnné mouky a přidávám do něj velké množství rozemletých semen, hlavně sezam, len a slunečnici. Lněné rozemleté semínko si sypou i do jogurtů. Má smysl semeno v pečeném chlebu ? Jak bych mohla vylepšit kvalitu tepelně upravované potravy potravy ?
Díky Michala

Nie som si istá, či si tu správne. Na týchto stránkach sa zameriavame na presný opak toho, čo žiadaš a to ako vôbec nevylepšovať varenú stravu, teda ju vôbec nejesť a snažíme sa prejsť na nevarenú. Polovičné riešenie ako jesť čo najmenej škodlivé a pritom variť je určite lepšie ako nič nerobiť pre zdravie, ale možno keby si začala čítaním úvodných textov, a potom niektorých poučných príspevkov v mnohých tunajších vláknach, tam máš všetko pekne zhrnuté a spočítané, kam by sme sa mali dopracovať bez varenej stravy . Pozitívne je aj to, že si sa začala zaujímať o to, že treba niečo zmeniť, aj to už je veľký úspech.

Kvalitu tepelně upravených potravin vylepšíte jejich neupravováním, ale to asi víte. Pokud to již nutně musíte jíst, což je vždy málo vhodné, tak je potřeba aby celkový podíl syrové stravy byl minimálně 50 %, optimálně 75-85 % váhového poměru celkového objemu stravy. Jednoznačně nepoužívat běžnou kuchyňskou sůl, také jakékoliv konzervanty a éčka ze svého jídelníčku škrtnout.

Vcera okolo stvrtej som bol na slavnosti a bola tam aj hostina, varene jedlo, a na to sladke dezerty, proste som sa poriadne nahadzal, jedno cez druhe. Potom vecer okolo 22:00 som mal pol litra zeleninovej stavy. Potom 23:00 kupel v MMS. Pocas poobedia az do vecera som takisto zobral 10 kvapiek MMS v 3 davkach.
No a meral som si pH moci dnes o 10:30 a hodnota bola cez 8 (nestacila stupnica do , odhadujem, ze to mohlo byt tak 8,2-8,4. Tak tomuto nechapem, z coho mohol byt moc tak zasadity?
Myslite, ze to sposobil kupel v MMS? Cital som totiz, ze ked zomiera kandida, zaplavuje telo alkalickymi toxinmi. Mohlo by to byt kvoli tomu, ze to MMS nieco likvidovalo, a to zaplavilo telo alkalickymi latkami?

Vcera okolo stvrtej som bol na slavnosti a bola tam aj hostina, varene jedlo, a na to sladke dezerty, proste som sa poriadne nahadzal, jedno cez druhe. Potom vecer okolo 22:00 som mal pol litra zeleninovej stavy. Potom 23:00 kupel v MMS. Pocas poobedia az do vecera som takisto zobral 10 kvapiek MMS v 3 davkach.
No a meral som si pH moci dnes o 10:30 a hodnota bola cez 8 (nestacila stupnica do , odhadujem, ze to mohlo byt tak 8,2-8,4. Tak tomuto nechapem, z coho mohol byt moc tak zasadity?
Myslite, ze to sposobil kupel v MMS? Cital som totiz, ze ked zomiera kandida, zaplavuje telo alkalickymi toxinmi. Mohlo by to byt kvoli tomu, ze to MMS nieco likvidovalo, a to zaplavilo telo alkalickymi latkami?

Tiež ako som tu písal mávam po nezdravých jedlách pH medzi 7,5-8,0. Neriešim to a jem prevažne zdravo.
Edit: dokonca pri služobke a ceste z amsterdamu na SK tak ranajky boli ovocie, cely cas pH okolo 6. Potom po prejazde cez CZ sme neodolali tradičnému knedlo vepřo zelo a o 2h pH 7,5. A to som 13h sedel v aute,ciže žiaden pohyb. Prestal som to riešiť a prevažne jem zdravo aj keď napr. dnes po udených krkovičkách, chleboch, zákuskoch a na obed kačica a kava tak teraz som si meral pH a papierik fialovy. Takže u mňa tak. Ale zas to vedie k ekzemom a obezite a tak robim prehrešok ale len fakt takto vynimočne ako sú oslavy alebo velka noc.

mohy, lenze ja si meram pH, a take vysoke som prakticky este nemal. Cely dzusovy post (17 dni) sa pohybovalo okolo 7 stabilne. Ale medzi 7,5 a 8,5 je brutalny rozdiel. To nieje akoze je to o trochu zasaditejsie, to je uz 10x zasaditejsie. Navyse, nieje to po 2 hodinach po oslave, ale meral som to asi 16 hodin po oslave. Este nikdy som rano nemal taku vysoku hodnotu. Preto ma to zarazilo, inak mensie vykyvy neriesim ani ja.

Vcera okolo stvrtej som bol na slavnosti a bola tam aj hostina, varene jedlo, a na to sladke dezerty, proste som sa poriadne nahadzal, jedno cez druhe. Potom vecer okolo 22:00 som mal pol litra zeleninovej stavy. Potom 23:00 kupel v MMS. Pocas poobedia az do vecera som takisto zobral 10 kvapiek MMS v 3 davkach.
No a meral som si pH moci dnes o 10:30 a hodnota bola cez 8 (nestacila stupnica do , odhadujem, ze to mohlo byt tak 8,2-8,4. Tak tomuto nechapem, z coho mohol byt moc tak zasadity?
Myslite, ze to sposobil kupel v MMS? Cital som totiz, ze ked zomiera kandida, zaplavuje telo alkalickymi toxinmi. Mohlo by to byt kvoli tomu, ze to MMS nieco likvidovalo, a to zaplavilo telo alkalickymi latkami?

MMS samozřejmě vytáhne pH na slušné hodnoty, ale takto by s tím hnulo v koupeli asi pouze neaktivované MMS. Orální aplikace takto malé dávky asi zase tolik kvasinek nezlikviduje, ale to odhadnout nedokážu, je to velice individuální. Spíš to závisí na tom, jaké jídlo jste tam vlastně jedl a pokud to byla větší dávka bramborového salátu, tak to je pravděpodobně z toho.

Jestli si dobře vzpomínám, někde tady píšete, že rajče je ovoce, což mě docela zarazilo. Doted jsem myslela, že rajče je zelenina, proto štávu z rajčat piju odpoledne, ale je-li to ovoce, měla bych tuto štávu pít spíš dopoledne? Taky cherry rajčata přidávám do zeleninového salátu, což je zřejmě špatně, že?

To je pravda, ale ten čas pití není rozhodující, spíše jde o to nemíchat ho zbytečně s ničím co může kvasit. V tom zeleninovém salátu to až tak nevadí, ale zase je lepší samotný rajčatový salát, třeba s cibulí.

Tak robil som si ten test, este ho zopakujem, lebo nedoslo ku grgnutiu vobec. Takze je mozne, ze sa mi HCL netvori.
Zaroven sa chcem opytat, ci to moze mat tento suvis. Uz 5 rokov, mi byva po ovoci na ranajky, rano nalacno tazko, a casto aj po ovocnej stave. Stava sa mi to na 100% s hroznom, skoro na 100% s jablkami, s ananasom nie, ostatne som velmi nesledoval. Je to taka tazoba, ktora vzdy prijde 20 minut po jedle/vypiti stavy, trva asi 15 minut, uplne mi odijde energia a citim to v oblasti zaludka, ale moze to byt aj slinivka, niesom si ist ci zaludok. Zrazu mam na tu dobu strasne malo energie, zadycha ma aj chodenie a najlepsie je, ked si na tu dobu sadnem a 15 minut pockam, potom to postupne odijde. Co to moze byt? Moze to byt teoreticky prave kvoli tej HCL?
Po varenej strave rano (chlieb, ovsene vlocky) sa mi to nestane, respektive nie tak intenzivne, aby som si to vsimol, ale po ovoci je to intenzivne.

Tak také to může být tou HCL, ale spíše bych to u toho ovoce přisuzoval té slinivce, ta na syrovou stravu zvláště po ránu může takto reagovat, ale to by se postupným vyčištěním jater mělo upravit.

No tak toto čo popisujete sa deje aj so mnou, doslova a do písmena, dokonca presne po tých konkrétnych druhoch ovocia.
Ten pocit, je skutočne neopísatelne nepríjemný, no naštastie odíde.

Ten chleba a vločky skúste nahradit orechmi, ráno resp.orechovým maslom/mliekom.
To je sýte,chutné a výživné zároven. Pri tomto som zatial nezaznamenal nevolnost.

Diky za tip.
Ono to moze byt aj pesticidami, ktore pouzivaju na hrozno a jablko. To ma tiez napadlo.
Napriklad, po citrusoch sa mi to nestava, tie su super. Takze najlepsie je zacinat grapefruitom alebo pomarancom. Hrozno ma v tomto vacsinou sklame a prijde mi po nom tazko. Ananas ma tiez nikdy nesklame.

JJ Jarda, v ocistach samozrejme pokracujem, nespadnem kvoli tomu naspat na varene.

Presne toto napadlo aj mna, či to náhodou nie je nejakým postrekom a hned som si do overil v nejakom ZZ a povedali, že to nemože by tým, lebo je to v nízkej koncentrácii a navyše som toho podstatnú čast zmyl.
Ja osobne umývam pod velmi horúcou vodou - až žeravou, takže som to zmyl asi dokonale.
Zrejme to bude rakcia na to žranie z minulých rokov. Ono taký skok z "normálnej" stravy na čisto surovú si berie svoju dan, v tomto prípade zrejeme ten pocit nevolnosti.

Svoje odpolední pH zvyšuju štávou ze tří okurek, protože bez nich mi pH zatím samo stoupá jen občas, takže se to tímhle způsobem snažím mezi druhou a čtvrtou odpolední vyhnat k sedmičce. Dělám to tak už pár týdnů. Dnes jsem si změřila pH moči v 11.00 dopoledne a na papírku byla hodnota 8. Vůbec nechápu jak je možné, že nejdřív se bez okurek pH nehne a pak najednou mi vysoupá na tak vysokou hodnotu a to už dopoledne. Můžete mi to nějak objasnit? Jinak včera jsem měla k snídani ovoce s patlanicí, k obědu zeleninový salát plus fazole, pak štávu z okurek a k večeři jen štávu z mrkve. Dnes ráno ovoce s patlanicí, pár kešu oříšků a asi půl litru pomerančové štávy - teprve pak jsem si změřila pH moče.

Moje telo reaguje po kombinácií ovocie + patlanica tiež zvýšením pH, alebo je tu druhá možnosť, že už konečne pracuje tak ako má a proste od rána mi pH stúpa asi do takej 14-15h a potom na večer zase klesá. Inak u nás doma aktuálne všetci chorí, teda okrem mňa. Za dva dni som spal spolu 6,5h a citím sa vcelku dobre. Za starých čias by som mal v sebe o takomto čase už 3 kavy.

To bylo patrně vlivem těch fazolí, jde o nejvíce zásadotvornou potravinu vůbec a kombinaci se zeleninou, zvláště paprikou, to umí celkem divy. K tomu stačí být méně ve stresu, případně ve správné fázi měsíce a je to pH úplně jinde, než jste zvyklá.

Tak jste to asi již opravdu porovnal, protože toto je přesně tak, jak to má být. Hladina pH v ideální křivce a naprostá nevyčerpatelnost jsou základní znaky dobrého zdraví.

Rýže se řadí kam a její různé druhy? Já vařím rýži natural s míchám to s banánem a jablkem kakaem a kokosem. Je to aspoň trochu vybalancované, nebo je to nic než kyselinotvorné?
A jak je na tom pohanka míchaná s ovocem?

to Lenka : obilniny by som s ovocím ROZHODNE nemiešal.... naštuduj si delenú stravu....

Tak ideální kombinace to rozhodně není a tepelně upravené obiloviny obecně vždy s ovocem kvasí, jedinou použitelnou variantou je naklíčení obilovin, kde s tím zase takový problém není.

Jestliže pH moči jednou za den vystoupí na nebo nad hodnotu 7, znamená to, že v takovém těle se neděje nic zhoubného?

Dobrý den, o fazolích již vím, coby zásadotvorné potravině, ale zajímá mě, zda si je musím uvařit ze suchých, nebo stačí i ty sterilované z obchodu? Obsahují jen fazole sůl vodu, žádné chemické a konzervační látky prý, vydrží rok a půl. Ty suché musím vařit nebo stačí je namočit a ony změknou do požadované měkkosti...

Ano, tak má tělo fungovat a znamená to, že veškeré metabolické odpady dokáže tělo vyloučit. Ideální stav je pokud součet všech denních náměrů vydělíte počtem měření a vyjde vám průměrné pH 6,4-6,8 pH.

Rozhodně si připravujte vždy potraviny čerstvé, tělo není schopno zpracovat šmejd, který nedokáže sežrat ani plíseň, což u konzervovaných potravin nezpochybnitelně platí. Suché fazole se na 12 hodin namočí, poté se vody vylije a v nové vodě se povaří tak 5 minut. Pak se i tato druhá voda vylije a ve třetí vodě se dovaří. Takto připravené fazole nenadýmají a velice zvedají pH.

Chtel bych poprosit o radu...merim si ph moci,pouzival jsem papirky.pri ovoci a zelenine byla barva zelena,pri ovoci sla barva dolu.nekdo mi rekl ze to reaguje na mineraly,a proto to nema takovou barvu.
ted mam digitalni ph metr na mereni vody,ukazuje mi ph treba i 8,ale na papirku je tak 6,ani naznak zelene...muzu pouzit digitalni ph metr na mereni moci?

Tak pH samozřejmě na minerály reaguje, ale také na kyseliny a mnoho dalších chemických látek. Vždy vyjadřuje pouze kyselost, nebo zásaditost daného vzorku, což je vlastně otázkou poměru protonů a elektronů v měřeném vzorku. Digitální pH metr samozřejmě můžete používat, to je běžný postup a dokonce většinou přesnější, ale je nutné aby byl zkalibrován, což je vhodné si ověřit. Jinak správné papírky a seřízený pH metr, musí ukazovat přibližně stejné hodnoty na stejném vzorku, čili máte buď špatné papírky, nebo rozštelovaný pH metr, jinak to není možné.

pokud mam ph 8 na digitalnim metru,tak neodpovida barve na krabicce papirku..zelena to je,ale celkem mirne zelena.tak nevim zda to hraje roli.ale jsem rad ze tedy ten digitalni je duveryhodny.

jeste malou poznamku.procital jsem toto vlakno a nekde je zminka ze probiotika co jsou na trhu jako aktimel ci jak se to jmenuje nejsou aktivni.sice jsem to nikdy nemel,nevim jake to je,ale probiotika si pestuju ve vode,a pokud bakterie nema vzduch a spravnou teplotu,tak nerostou.v tomto pripade nemaj ani jedno.takze teoreticky to muze byt zive,coz se pozna jen kdyz se oterve a necha v teple..mozna prikrmi cukrem...ale nevim jak nekdo muze prodavat mlecny vyrobek s cukrem jako neco zdraveho:))

To neřešte, pokud jste přesvědčen, že jsou opravdu živé, budiž vám to přáno, ale oni stejně všechny výrobky jsou krémové a pokud netušíte z čeho, tak ta látka je kolagen. Přeloženo do jazyka laické veřejnosti, jde o rozemleté prasečí kůže a jiný odpad z jatek a to mě tedy určitě oslovit nedokáže.
Citace z Wikipedie : Želatina je velmi čistý a jemný klih, který se získává vyvařením šlach, kůží, kostí a jiných jatečních odpadů bohatých na kolagen. Vařením se kolagen přeměňuje na glutin, což je látka, která má rosolovací schopnost a je nejpodstatnější složkou želatiny. Želatina se používá především v potravinářství k výrobě cukrovinek, dortů ap.

Tak tedy pojídačům lahodných mlékárenských výrobků přeji dobrou chuť.

hned jsem na to dostal chut:))

Dobrý den, zabýval jsem se trochu tou acidobazickou rovnováhou, a mám docela pochybnosti o smyslu měření pH moči.
Co říkáte např. na tohle, mám to ze stránek o metabolických typech, kde se kromě acidobazické nerovnováhy zabývají i jinými, podle nich důležitějšími nerovnováhami:

1) U acidózy doprovázené nadbytkem draslíku je pH moči obvykle 6,3 a více, pH slin je obvykle 6,8 a více. Je zajímavé, že při této acidóze může být moč zásaditá - ledviny vylučují přebytek draslíku (K+), zatímco kyselinotvorný vodík (H+) zůstává v těle.
2) U alkalózy doprovázené vyčerpáním draslíku bývá pH slin obvykle 6,8 a více. Moč může být u této alkalózy kyselá (nízké pH), protože zde existuje nedostatek draslíku a ledviny chrání draslík a místo toho se zbavují kyselinotvorných vodíkových iontů.

Vzhledem k tomu, že vitariánské diety zpravidla obsahují strašně velké množství draslíku a navíc málo sodíku, když se nesolí, nebude při měření pH moči problém s tím prvním bodem? Nakolik je to pH moči opravdu vypovídající o stavu těla?

Měření pH moči se součastným měřením pH slin je naprosto jednoznačně nepřesnější metoda rychlého zjištění stavu kyselin v organizmu. Na tom se nic zrozporovat nedá, ale samozřejmě to má také svoje mouchy, kdy to prostě lidé dělají špatně a pak to samozřejmě i špatně funguje. U bodu jedna je těžko pochopitelné, že se baví o zásadité moči a uvádějí hodnotu pH 6,3 a více. Zásaditá moč je při hodnotách nad 7 pH a ani zde nevidím žádný problém, ba právě naopak, tento stav je paradoxně schopen mnoho lidí třeba s rakovinou dostat do stabilizovaného stavu. Totéž se týká i druhého bodu a pokud se bavíme o acidóze, tak hodnoty jednoznačně pod 7 pH a alkalóza jednoznačně hodnoty nad 7 pH. Navíc pokud by jste moje rady dobře pochopil, tak i já doporučuji přijímat solanku z himalájské soli, kde se sodík pochopitelně vyskytuje a je i mnoho potravin s velice vysokým podílem organického sodíku, například celer, to si musíte trochu nastudovat. Na druhou stranu je ovšem pravda, že dlouhodobě vysoké pH moče přetěžuje ledviny a je schopné vyvolávat zánětlivé procesy v močových cestách.

kysané zelí je zasádotvorné, kyselinotvorné či neutrální?

Na to se názory dost různí, ale já mám vyzkoušeno, že v naprosté většině případů je zásadotvorné. Nefunguje to pouze u nějakých prapodivných kombinací, ale u jednoduché stravy to funguje.

Poprosim o pomoc

Som na 100 percent surovej strave. Uz dlhsiu dobu evidujem PH mocu viacmenej stabilne nad 7 pocas celeho dna vratane rana. Vynimku v ramci mesiaca tvoria iba 2 dni hladovky s pitim mocu a 1 den so sankou.
Ako mam postupovat, ak chcem PH dat nizsie (orechy konzumujem hodne min. 500g tyzdenne aj ked v sucasnosti nie su k dostaniu vlasske). Je pravda, ze teraz konzumujem viac melonov. Uvidim, ako to bude, ked melony nebudu.
Pls. poradte, ako bojovat s vysokym PH mocu.

Marcel

Vyzkoušejte větší dávky vitamínu C a uvidíte.

Taky toto řeším. když potřebuji snížit pH, tak asi není vhodné pít živou vodu, která je alkalická, viďte?

To pak opravdu není vhodné a na prudké snížení pH se dá použít i silný vepřový vývar, pokud to nebude v rozporu s vaším přesvědčením.

Dobrý den Jardo a ostatní znalci. Poradíte/odkážete mě na nějakou část fóra, kde se mohu dozvědět, čím přesně měříte Ph moči a slin a kde to mohu pořídit? Jak často je dobré si ze začátku měřit PH než člověk dostane praxi a porozumí pocitům těla? Díky

tyhle papírky jsou ideální:

picasso píše:

Dobrý den Jardo a ostatní znalci. Poradíte/odkážete mě na nějakou část fóra, kde se mohu dozvědět, čím přesně měříte Ph moči a slin a kde to mohu pořídit? Jak často je dobré si ze začátku měřit PH než člověk dostane praxi a porozumí pocitům těla? Díky

Milda vás nasměroval správně, případně se dají koupit méně přesné papírky Albu Phan, nebo Tri Phan v lékárně. Zpočátku je vhodné měřit pH moči i slin při každém močení a údaje si zapisovat, což sice trochu práce dá, ale záhy pochopíte, jak se vaše tělo chová, což se jinak pochopit asi ani nedá.