Pan Jarda doporučuje jíst kromě vitariánské stravy také pečené brambory a vařené fazole. Dále mi nedávno doporučil žloutek kvůli lecitinu. Jsou nějaké další vařené potraviny, které mají tak výjimečné vlastnosti, že se vyplatí je jíst?
Určitě je jich celá řada, hlavně pseudoobiloviny jako pohanka, amarant, quinoa, jáhly, pak luštěniny, hrách, čočka, cizrna a mnoho dalších potravin, ale nesmí tvořit nosnou část jídelníčku, vždy ba mělo být minimálně 75% stravy v syrové, optimálně kvašené podobě.
Ahoj Jardo,
Chcem sa Ta spytat ako postupujes pri stravovani najma s ohladom na rocne obdobie. V com sa lisi Tvoja strava? Konzumujes viac varenej stravy v zime a pod? A ak ano, tak co?
Marcel
PS: Mam trochu nastudovanu Ajurvedu aj ked zatial iba 2 knizky a su celkom presvedcivi aj vo vysvetleni pre koho, v akom rocnom obdobi sa co hodi. Na kazdeho cloveka sa pozeraju individualne, co je mi sympaticke.
Chcem sa Ta spytat ako postupujes pri stravovani najma s ohladom na rocne obdobie. V com sa lisi Tvoja strava? Konzumujes viac varenej stravy v zime a pod? A ak ano, tak co?
Marcel
PS: Mam trochu nastudovanu Ajurvedu aj ked zatial iba 2 knizky a su celkom presvedcivi aj vo vysvetleni pre koho, v akom rocnom obdobi sa co hodi. Na kazdeho cloveka sa pozeraju individualne, co je mi sympaticke.
Jídelníček měním minimálně a pokud vůbec konzumuji nějakou tepelně upravenou potravu, tak pouze jako část jednoho denního jídla a to zdaleka ne každý den. Dá se říci, že i zde je můj výběr celkem chudý a může to být čočka, fazole, pohanka a jáhly, zcela výjimečně pečené brambory, vše doplněné podstatnou částí syrové, nebo kvašené stravy. Další dvě jídla jsou ten den už syrová a poměr vařené stravy je tak do 15 % celkového denního objemu stravy.
Ahoj Jardo,
Nepoužívaš zime viac korenín alebo chrenu cesnaku prip. cibule na zahriate organizmu?
Zopar skratenych poznatkov z Ajurvedy.
Ajurvéda vychadza z toho ze takisto ako nie je jedno co kedy v ramci dna co ješ.
Tazsie jedlo odporucaju od 7 do 9 rano alebo od 13 do 15 a potom uz iba lahke veci.
Zlozenie jedla odporucaju podla zivotnej prakrti cloveka a to
Vata (vietor) - potrebuju varenu stravu. Vacsia orientacia jedal na zohrievacie potraviny.
Pitta (ohen) - nepotrebuju varenu stravu pretoze traviaci ohen je silny. Vacsia orientacia jedal na chladive potraviny.
Kapha (sliz) - potrebuju varenu stravu + orientacia na potraviny nezahlienujuce.
Cielom jedalnicka je mat vyrovnanu prakrti. Vtedy dosiahneme zdravie.
Podla ajurvedy v obdobi od 0-25 rokov dominuje sliz, od 25-60 rokov ohen, od 60 vietor. Ak je napriklad clovek sliz ma problemy najma v detstve, ak je niekto vietor tak ma problemy po 60ke a pod.
Vseobecne ajurveda v zime odporuca kazdemu natierat min. raz do tyzdna telo olivovym alebo sezamovym olejom. Skusil som to a je to fajn zohrievajuci pocit. Odporucam najma ludom, ktory maju pocit zimy.
Osobne by som Ajurvedu doporucil prestudovat vsetkym zaujimajucim sa o zdravie. Je to x tis. rokov stara veda a zaklady polozili duchovne vysoko vyspeli jedinci.
Marcel
Nepoužívaš zime viac korenín alebo chrenu cesnaku prip. cibule na zahriate organizmu?
Zopar skratenych poznatkov z Ajurvedy.
Ajurvéda vychadza z toho ze takisto ako nie je jedno co kedy v ramci dna co ješ.
Tazsie jedlo odporucaju od 7 do 9 rano alebo od 13 do 15 a potom uz iba lahke veci.
Zlozenie jedla odporucaju podla zivotnej prakrti cloveka a to
Vata (vietor) - potrebuju varenu stravu. Vacsia orientacia jedal na zohrievacie potraviny.
Pitta (ohen) - nepotrebuju varenu stravu pretoze traviaci ohen je silny. Vacsia orientacia jedal na chladive potraviny.
Kapha (sliz) - potrebuju varenu stravu + orientacia na potraviny nezahlienujuce.
Cielom jedalnicka je mat vyrovnanu prakrti. Vtedy dosiahneme zdravie.
Podla ajurvedy v obdobi od 0-25 rokov dominuje sliz, od 25-60 rokov ohen, od 60 vietor. Ak je napriklad clovek sliz ma problemy najma v detstve, ak je niekto vietor tak ma problemy po 60ke a pod.
Vseobecne ajurveda v zime odporuca kazdemu natierat min. raz do tyzdna telo olivovym alebo sezamovym olejom. Skusil som to a je to fajn zohrievajuci pocit. Odporucam najma ludom, ktory maju pocit zimy.
Osobne by som Ajurvedu doporucil prestudovat vsetkym zaujimajucim sa o zdravie. Je to x tis. rokov stara veda a zaklady polozili duchovne vysoko vyspeli jedinci.
Marcel
Ano, určitě je to vhodné. Ajurvéda je nezpochybnitelně vysoce kultivované učení a pokud se jím člověk v našich podmínkách dokáže řídit, určitě se dá doporučit.
Možná je to jen psychický pocit, ale zdá se mi, že aspoň v tomhle příšerném počasí potřebuju občas teplé jídlo. Chci ale vytrvat na zelenině bez pseudoobilovin i luštěnin. Je co do hlediska šetrnosti zpracování zeleniny velký rozdíl mezi pečením v troubě a dušením na sucho? Neberu vaření v páře, protože nemám parní hrnec.
Čím vyšší teplota zpracování, tím větší škody a z tohoto pohledu je tedy asi to dušení lepší. Na vaření v páře ovšem není potřeba specielní hrnec, stačí vám koupit si takový ten rozkládací pařáček na knedlíky, který se dá použít do jakéhokoliv hrnce s pokličkou.
Ak nemáš ani slniečko na parenie knedlíkov, stačí pariť na nerezovom sitku, dáš hrniec, sitko a na to pokrievku a máš to
.
Jarda & Sybilla: aha, díky. Teď se projevilo, jak velká jsem kuchařka
a proč mě zaujalo vitariánství ![]()
Jaký máte názor na tlakový hrnec? Jídlo se v něm vaří kratší domu, ale na vyšší teplotu. Chtěla bych v něm vařit fazole, kterým to v běžném hrnci trvá dost dlouho.
Na kolik stupňů pečete brambory?
V tlakovom hrnci nebude vyššia teplota, ono to má fungovať tak, že je tam väčší tlak a pod tým tlakom sa uvarí jedlo skôr.
nedavno bol moj znamy u lekarky praktikujucej tradicnu cinsku medicinu, ona mu povedala, ze surova zelenina nie, ze niektore (neviem ktore) mozu obsahovat nejake jedovate latky, odporucala zeleninu lahko obvarit. no predsa aj obvarenim, aj upravou na pare sa znici vsetko hodnotne, nie?
mam vsak velmi malo znalosti, aby som mu dokazala nejako oponovat. jeho tvrdenie je, ze oni maju s liecbou dobre vysledky. ta lekarka kazala vyradit mliecne vyrobky, no neviem, ci bola rec aj o mäse a muke.
Tak zpátky do školních lavic - při vyšším tlaku má voda vyšší bod varu- našla jsem, že v papiňáku vaří při 120-130 stupních. Je to podobné jako v troubě. Při teplotě 180st. upečete rychleji než při 160st.
Na kolik stupňů pečete brambory?
Tlakový hrnec nepoužívám, nepotřebuji se nechat zabít silou páry při jeho výbuchu, bohatě stačí jiná nepředvídatelná rizika. I tu teplotu bych musel dolovat z manželky, já samozřejmě nic nepeču, jednak tepelné úpravy odmítám a pak jsem tomto směru i dost línej, čili než bych něco pekl, tak si dám raději syrovou mrkev. Nicméně předpokládám, že používá naprosto běžné teploty, určitě nepůjde o nic specielního.
To máte pravdu, tepelná úprava likviduje enzymy, nicméně v některých případech, třeba u nedostatečného trávení, je vhodné nějakou nezbytně nutnou dobu část stravy tepelně zpracovat, ale čím méně tím lépe a to se týká jak objemu, tak teploty. Čínská medicína mléko opravdu nemusí a ani se nedivím, nejde o tradiční čínskou potravinu, tam se mléko nikdy neujalo.
Na foru dedka korenare uživatel Sakura popisuje radu doktora z německé detoxikační kliniky zabývající se půstem podle metody Dr. F.X.Mayra (zaměřeno na trávicí systém)..., který radí:
cituji:
"... Snídat? Řádně. Obědvat? Řádně, ale chcese-li nám po O spát, přepískli jsme to. Takže v tom případě sečkáme půl hodinky a pak vyrazíme na procházku, hlavně nezaléhejte. Večeře? Max. v 18:00 a lehká, nesyrová.
...Salát k večeři?
Z výše uvedeného vyplývá, že nemá-li tělo dost energie na trávení k večeru, jak si asi poradí se syrovou zeleninou? Nebo ovocem?
Přichází ke slovu procesy kvašení a hnití... Zdravá střeva se za normálních okolností obrazně řečeno vejdou do obou rukou s roztaženými prsty, až díky nevhodné stravě se zanáší, ztrácí elasticitu (pivní břich přece není z tuku, ale z převážné části zanesená zalepená s trochou štěstí ještě průchodná nafouklá utrápená střeva)...
Náš pan doktor: Nejzdravěji se stravuje ...(ten), který po 14. hodině nejí syrové ovoce nebo zeleninu. Tj. večer zeleninu dušenou...."
"...Přes den tedy od rána k večeru, od ovoce k zelenině, od syrového k tepelně upravenému, od více k méně, od bdělosti ke spánku.
Kvalitní zdroje a způsob úpravy
Regionální, nejlépe ze zahrádky (vlastní, či sousedovic, ale s jeho svolením) ... leteckému či jinému dlouhému transportu se vyhýbající radostné, šťastné a veselé zdroje. Místo smažení v oleji a vaření ve vodě zkusit páru, nebo zeleninku či něco jiného dobrého upéct v troubě na plechu. A s regionálními potravinami se na talíři vydejte na kulinářskou cestu do dálek, nebude Vám pak svět zeleniny, luštěnin a obilovin připadat vůbec jednotvárný..."
¨PS: pane Jardo jak vidíte tu syrovou zeleninu po 14h....asi na tom něco bude že nejlépe sníst co nejvíc syrového z těch kýžených 80% denní stravy, co nejvíc v první půli dne, a večer třeba to vařené...nebo večer možno i minimum nějaké syrové zeleniny?
cituji:
"... Snídat? Řádně. Obědvat? Řádně, ale chcese-li nám po O spát, přepískli jsme to. Takže v tom případě sečkáme půl hodinky a pak vyrazíme na procházku, hlavně nezaléhejte. Večeře? Max. v 18:00 a lehká, nesyrová.
...Salát k večeři?
Z výše uvedeného vyplývá, že nemá-li tělo dost energie na trávení k večeru, jak si asi poradí se syrovou zeleninou? Nebo ovocem?
Přichází ke slovu procesy kvašení a hnití... Zdravá střeva se za normálních okolností obrazně řečeno vejdou do obou rukou s roztaženými prsty, až díky nevhodné stravě se zanáší, ztrácí elasticitu (pivní břich přece není z tuku, ale z převážné části zanesená zalepená s trochou štěstí ještě průchodná nafouklá utrápená střeva)...
Náš pan doktor: Nejzdravěji se stravuje ...(ten), který po 14. hodině nejí syrové ovoce nebo zeleninu. Tj. večer zeleninu dušenou...."
"...Přes den tedy od rána k večeru, od ovoce k zelenině, od syrového k tepelně upravenému, od více k méně, od bdělosti ke spánku.
Kvalitní zdroje a způsob úpravy
Regionální, nejlépe ze zahrádky (vlastní, či sousedovic, ale s jeho svolením) ... leteckému či jinému dlouhému transportu se vyhýbající radostné, šťastné a veselé zdroje. Místo smažení v oleji a vaření ve vodě zkusit páru, nebo zeleninku či něco jiného dobrého upéct v troubě na plechu. A s regionálními potravinami se na talíři vydejte na kulinářskou cestu do dálek, nebude Vám pak svět zeleniny, luštěnin a obilovin připadat vůbec jednotvárný..."
¨PS: pane Jardo jak vidíte tu syrovou zeleninu po 14h....asi na tom něco bude že nejlépe sníst co nejvíc syrového z těch kýžených 80% denní stravy, co nejvíc v první půli dne, a večer třeba to vařené...nebo večer možno i minimum nějaké syrové zeleniny?
Já osobně ten stravovací režim vidím jako velice dobrý, akorát sám jím syrové po celý den, ale ne každému to musí vyhovovat. Jinak snídat jako král, obědvat jako princ a večeřet jako chuďas, je ideální a funguje to. Tepelně upravená strava večer se tráví celkem snadno, ale také jí nesmí být mnoho, nicméně pokud si zvyknete na syrové, tak určitě nijak nevadí.
Kvuli svým a hlavně přítelovo chutím se snažím nalézat zdravější vařené recepty. Nemohli bychom se tu o ně dělit?
Cca 1x týdně pečeme brambory - jak doporučuje pan Zajíček. K tomu vždy nastrouhám místu mrkvičky najemno, přimíchám avokádo nebo kefír a mleté slunečnicové semínko. Okořením, ideálně za použití čerstvých bylinek.
Vaříme lehce naklíčené fazole a ty pak zamrazím a přidávám do jídel, například do polévek:
- dělávám krémové, uvařím buď brambory nebo dýni se zeleninou a rozmixuji najemno ponorným mixérem. Pro chuť lze přilít kefír. Aby v tom něco plavalo, přidám buď výše uvedené uvařené fazole nebo třeba ve vedlejším hrnci na plátky nakrájené uvařené žampiony, které se taky nemají moc jíst syrové.
- lehká obměna je, že se naopak rozmixují fazole a v nich plave zelenina. Hned to chutná jinak, i když to je ze stejných surovin. Když je chladněji, udělám pálivější s chilli, pokud je chuť, lze jako koření použít kari a pod.. S tím kořením si lze dost vyhrát.
Pochopitelně za docela neškodné se dá považovat i zeleninové rizoto, ale to si často vaří přítel sám, tak už ho nedělám.
Dřív jsem ráda zapékala, ale teď jaksi nevím, čím nahradit tu směs smetany, vajíčka a sýra, kterou jsem to přelévala.
Napadá vás prosím ještě něco jiného?
Přítel je sice nenáročný, ale potřebovala bych vymyslet nějaké širší spektrum neškodných vařených jídel, aby časem nezačal být nespokojený. Díky
Cca 1x týdně pečeme brambory - jak doporučuje pan Zajíček. K tomu vždy nastrouhám místu mrkvičky najemno, přimíchám avokádo nebo kefír a mleté slunečnicové semínko. Okořením, ideálně za použití čerstvých bylinek.
Vaříme lehce naklíčené fazole a ty pak zamrazím a přidávám do jídel, například do polévek:
- dělávám krémové, uvařím buď brambory nebo dýni se zeleninou a rozmixuji najemno ponorným mixérem. Pro chuť lze přilít kefír. Aby v tom něco plavalo, přidám buď výše uvedené uvařené fazole nebo třeba ve vedlejším hrnci na plátky nakrájené uvařené žampiony, které se taky nemají moc jíst syrové.
- lehká obměna je, že se naopak rozmixují fazole a v nich plave zelenina. Hned to chutná jinak, i když to je ze stejných surovin. Když je chladněji, udělám pálivější s chilli, pokud je chuť, lze jako koření použít kari a pod.. S tím kořením si lze dost vyhrát.
Pochopitelně za docela neškodné se dá považovat i zeleninové rizoto, ale to si často vaří přítel sám, tak už ho nedělám.
Dřív jsem ráda zapékala, ale teď jaksi nevím, čím nahradit tu směs smetany, vajíčka a sýra, kterou jsem to přelévala.
Napadá vás prosím ještě něco jiného?
Přítel je sice nenáročný, ale potřebovala bych vymyslet nějaké širší spektrum neškodných vařených jídel, aby časem nezačal být nespokojený. Díky
Vyzkoušejte jáhly jak na sladko, tak na slano, třeba s kokosovým olejem a datlema jsou dobré, nebo osolit a k tomu pickles, také slušná kombinace.
Zelí mě bohužel příšerně nadýmá, vařené, kysané, jakékoli, snad leda odšťavněné můžu. ... ale jinak ty jáhly zkusím. O co jsou lepší než rýže?
Kdybych dal jáhly s datlema a čerstvým strouhaným kokosem, tak by to asi kvasilo, že?
Pickels nemusí obsahovat zelí, to není nikde napsáno, jde dělat i z jiné zeleniny. Jáhly neobsahují lepek a mají nesrovnatelně větší objem minerálních látek, hlavně mědi, která je nutná pro krvetvorbu. Jinak, vše si musíte vyzkoušet, co jednomu vadí, to jinému nevadí, čili jak na danou kombinaci budete reagovat nedovedu odhadnout.
Dobrý den, syrová zelenina mi nikdy v zimě nevadila. Ale letos když pracuji v chladném prostředí je mi po ní zima. Takže na ní nemám takovou chuť což je škoda. Ale také jsem četla zkušenost nějaké paní, která naopak po přechodu na vitariánskou stravu získala ´teplokrevnost´-již netrpí chladem jako dřív. Máte někdo podobnou zkušenost?
Konzumace zeleninové stravy obecně ochlazuje, protože většina zeleniny je jin a je tedy vhodné přidávat ostré a pálivé potraviny, které jsou jang a prohřívají, třeba pálivá paprika, zázvor, skořice a další. Že by to fungovalo obráceně se mě moc nezdá, toto jsou prostě určité zákonitosti, ale nic nemusí platit absolutně.
No a co mám jíst já, když mám takový zvláštní metabolismus, že když se nehýbu, hrozně rychle vystydnu, a pokud třeba sportuji, je mi vedro a lije ze mě pot víc než z ostatních? Pokud třeba v zimě jen jdu rychle na autobus, musím se v něm svléknout někdy až do trička. Naopak na spaní potřebuji extra teplé peřiny. Opravdu by mě zajímalo, jestli na tohle čínská medicína něco má.
Tak čínská medicína, to nevím, ale je možné, že vám nějak zlobí štítná žláza, protože ona se o tepelný komfort stará především. Vyzkoušejte si jak jste na tom s teplotou pod jazykem, nebo s mizením jódové skvrny na zápěstí a uvidíte. Oba postupy jsem zde již popisoval, tak to trochu projděte. Jinak samozřejmě není problém jíst přes den potraviny ochlazující a na noc si dát něco, co vás prohřeje.
Jinak už jsem otestovala ty jáhly nasladko, 500gr suchých jáhel a 100gr. datlí, lžíci kokosáku a trochu strouhaného kokosu. Bylo to sladké jen decentně, po posypání raw kakaem to získalo ještě další dimenzi, dobrý recept
Jen se přiznávám, že jsem do toho pro naše mlsné jazýčky přidala ještě trochu zakysané smetany ![]()
Teplotu jsem si jednou v průběhu dne měřila a byla snad ok. Možná ještě ten jód zkusím, díky.
Teplotu jsem si jednou v průběhu dne měřila a byla snad ok. Možná ještě ten jód zkusím, díky.
Teplota se neměří v průběhu dne, ale ráno těsně po probuzení a ve vodorovné poloze, protože jak člověk vstane z postele, tak se již teplota změní.
Já tu dřív četla, že se má měřit v průběhu dne a průměrovat. Ale tak ok, měření jen ráno je snazší.
To si pletete pojmy a dojmy, teplota pod jazykem se měří vždy ráno a hodnota pH se měří v průběhu celého dne, což se následně zprůměrňuje a mělo by vám vyjít průměrné pH 6,4-6,8 pH.
Možná bych k zdravým vařeným jídlům přidala celer. Nikdy jsem ho neměla moc ráda a nehrozí, že bych ho jedla syrový. Občas jsem si ho dala do šťávy, ale fakt nic, po čem bych toužila.
Až dneska jsem na něj prvně v životě dostala chuť. Vypila jsem vodu, ve které se vařil (jen čistá voda), zakapala citronem a osolila bylinkovou himalájskou solí. Snědla jsem tak celou bulvu a říkala tomu večeře. Bohužel jsem to pak pohnojila sladkým jogurtem a kouskem čokolády - ale i přesto mi to solidně zvedlo pH o více jak 1 jednotku a pěkně se to tráví.
Zkusím s ním tedy vymyslet nějaký recept - s cibulkou nebo nadrobno nakrájeným pórkem, troškou kefíru, koření... nemuselo by to být vůbec špatné
Možná by se to sneslo i s vařenými fazolkami.
Až dneska jsem na něj prvně v životě dostala chuť. Vypila jsem vodu, ve které se vařil (jen čistá voda), zakapala citronem a osolila bylinkovou himalájskou solí. Snědla jsem tak celou bulvu a říkala tomu večeře. Bohužel jsem to pak pohnojila sladkým jogurtem a kouskem čokolády - ale i přesto mi to solidně zvedlo pH o více jak 1 jednotku a pěkně se to tráví.
Zkusím s ním tedy vymyslet nějaký recept - s cibulkou nebo nadrobno nakrájeným pórkem, troškou kefíru, koření... nemuselo by to být vůbec špatné
Možná by se to sneslo i s vařenými fazolkami.
Celer je sice hřích vařit, ale i tak je velice prospěšný. Také bude chutnat i fungovat ve všech těch uvedených variantách a pokud už musí být tepelně upravený, tak špičkově chutná jako řízek v trojobalu.
Taky jsem dříve moc nemusela celer. Teď si ho najemno strouhám do sirné patlaniny a to je dobrůtka.
To je také dobrá varianta, je to jako pomazánka.
davnejsie som rada robievala hummus, tam sa cicer vari, jedla to aj mala a domnievala som sa, ze je to super zdrave. rada by som opat urobila a sama to jedla napr k salatu. ako je to z jeho zdravostou?
JE TAM CICER, SEZAM, OLIV. OLEJ, CITRON. STAVA, CESNAK, CERV. praskova paprika a nejaka petrzlenova vnat. jedine, co sa vari, je ten cicer. s iba namocenym si to moc neviem predstavit.
Díky za tip, smíchala jsem 100gr jogurtu, velkou lžíci lněného oleje, kus celeru (nastrouhaný spíš nahrubo), naklíčenou pohanku, bylinkovou himalájskou sůl, sušenou petrželku, pálivou papriku, trošku česneku ... a je to překvapivě poživatelné ![]()
Dovolím si přidat svoji oblíbenou vařenou pochutinu - placky se zelím pečené na sucho:
Do mísy dejte přiměřeně jáhlové a kukuřičné mouky (funguje i pohanková či jiné), na drobno nakrájené kysané zelí, trochu papriky třeba i pálivé, pár nastrouhaných brambor a lehce přidejte teplé vody. Ochuťte ještě him. solí a česnekem. Směs pohodlně řádným promícháním a vytvarováním proměníte na malé placky, které pečete na nepřilnavé pánvicce z obou stran na suchu. Pokud se placky na pánvičku lepí, obalte je ještě trochu v kukuřiné mouce.
Nejlépe chutnají s patalnicí, do které se namáčí jako do dipu. Třeba s cibulovou, kam dáte trochu soli, půlku syrové cibule a špetku hořčice.
Placky nabízejí prostor pro kreativitu, jelikož se dají krásně připravit z různých druhů mouky a přidáním nastrouhané mrkve apod.
Dobrou chuť
Díky, už jsem o něčem takovém uvažovala, když jsem viděla, jak jáhly krásně lepí.
Chci se zeptat - je nějaký důvod, proč je péct na pánvičce a ne na plechu v troubě?
Určitě půjde i na plechu v troubě, ale na kvalitní pánvičce s teflonovým povrchem se vůbec nelepí takže je mohu obracet rukou, jsou udělané rychleji a navíc nemusíte rozehřívat celou troubu.
Tak asi super zdravé to opravdu nebude, ale zase jednou za čas, proč ne, určitě jsou horší potraviny. Cizrna zase nepatří k tak velkým škůdcům jako jiné obiloviny, ale zdravá určitě není.
cicer iba namoceny a tak spracovany by bol ok? naklicovat som skusala, no nebere nam ![]()
Určitě by to bylo lepší, ale asi to v tomto případě není vhodné, bez uvaření se cizrna dost špatně tráví, ale jak u koho.
Zvažuji o zakoupení parního hrnce - na vaření brambor a zeleniny co nemám ráda syrovou (brokolici, celer). Máte někdo zkušenosti? Myslím, že na vaření brambor by to bylo lepší než pečení v troubě - peče se třeba při 160, parní hrnec vaří při stovce, to by mělo být šetrnější.
Dnešní recept:
Očištěnou a na menší kousky rozebranou brokolici uvaříme.
Smícháme vařené jáhly s vařenými fazolemi, jogurtem/kefírem a přimícháme kari koření.
Na talíři kolem dokola rozložíme vařenou brokolici růžičkami ven a připravenou směs dáme doprostřed.
Pokud máme, ozdobíme uprostřed petrželkou.
Celkově je to docela estetické jídlo.
Modlíme se, abychom se nenafoukli a neodlétli ![]()
Mohu vřele doporučit.Nikdy bych nevěřil že může být zelenina tak chutná z parního hrnce.Máme Tefal a děláme v tom uplně všechno.
Dnešní recept:
Očištěnou a na menší kousky rozebranou brokolici uvaříme.
Smícháme vařené jáhly s vařenými fazolemi, jogurtem/kefírem a přimícháme kari koření.
Na talíři kolem dokola rozložíme vařenou brokolici růžičkami ven a připravenou směs dáme doprostřed.
Pokud máme, ozdobíme uprostřed petrželkou.
Celkově je to docela estetické jídlo.
Modlíme se, abychom se nenafoukli a neodlétli ![]()
I tak se toho sice dost zničí, ale proti pečení, nebo jiným tradičním úpravám se jedná o velice šetrné tepelné zpracování a jako rozumný podíl stravy se dá tolerovat.
Nechcela som už ďalšiu rárohu v kuchyni
t.j. ďalší spotrebič ako parný hrniec a tak všetku zeleninu, vrátane zemiakov, parím klasicky v hrnci s nerezovým "slniečkom" na knedlíky alebo napr. ryžu v sitku nad hrncom s variacou vodou. Takto to robím už roky a výsledok je vždy výborný. Zvláda to úplne bez problémov aj zemiaky a ak sa ponechajú vcelku nenakrájané, treba len primerane dlhšie pariť.
Taky "pařím"na pařáčku na knedliky,je to výborné a myslím,že parní hrnec je zbytečné vyhazování peněz,sluníčko dle mého názoru udělá stejnou službu. ![]()
Tak to já jsem udělal parní hrnec z papiňáku,taky pařáčkem na knedliky.Brambory napůl překrojené jsou za 14 minut,maso za 16(kuře,krůta),zelenina by mohla být odhadem za 5 minut.Nevím jestli je papiňák vhodný na přípravu stravy ale je hodně rychlý.
Ta vhodnost je otázkou, je to určitě rychlejší, ale také se tam dociluje, vlivem vyššího tlaku, podstatně vyšších teplot, čili i méně šetrné. Ovšem pokud jde o enzymy, tak to stejně nepřežijí ani v jednom případě, protože i ta teplota běžného vaření v páře za normálního tlaku, je někde na polovině bodu varu a ta prostě vznikne při jakékoliv tepelné úpravě.
Pařáky jsou drahé. Ale kolik brambor se vám vejde na pařáček? Obávám se, že ty kopce co jíme my
by se tam nevešly.
Ale zároveň se bojím, že při pečení v troubě, jak zde radí pan Jarda, vzniká akrylamid, cože je karcinogenní a neurotoxická látka, vznikající při tepelném zpracování škrobů nad 120st. celsia. Ovšem při 120 se obávám, že by člověk brambory spíš usušil než upekl.
Ale zároveň se bojím, že při pečení v troubě, jak zde radí pan Jarda, vzniká akrylamid, cože je karcinogenní a neurotoxická látka, vznikající při tepelném zpracování škrobů nad 120st. celsia. Ovšem při 120 se obávám, že by člověk brambory spíš usušil než upekl.
No jo, ale já to tu neradím jako denní jídlo, pouze jako zpestření, protože většina lidí stále honí mlsnou a pár opečených brambor jednou za uherák nikomu neuškodí. Jak vidíte, tak i přesto, že jsem zde popsal jak konzumovat bramborové syrové jednohubky, každého spíše zaujala tato pečená varianta, není to divné?
Chtěl bych se zeptat na pohanku. Objevil jsem ve skříni velkou zásobu zmíněné plodiny, ale je neloupaná. Vím, že doporučejete loupanou, ale vadí to nečemu? Hledal jsem návod jak ji oloupat - marně a do mlýna se mi s tím jedním kilem jezdit opravdu nechce:)
Obávám se, že doma jde o těžko řešitelný úkol, ta černá slupka je velice tvrdá a bez jejího odstranění je potravina nepoužitelná. Dá se to sice vyzkoušet nějak odstranit, ale pochybuji, že to stojí za to blbnutí. Možná by se to dalo nějak pojezdit válečkem na nudle a pak vyfoukat plevy, ale naprosto netuším, zda je to dobrý nálad, nikdy jsem nic takového nezkoušel, já bych to hodil slepicím a raději si dal druhý den čerstvá vejce.
Neviem čo považuješ za "velkú zásobu", ale namiesto pracného vylupovania, by si z nej mohol spraviť pohankový vankúš/polštář. Budeš spať výborne, ako už dávno nie. Uvidíš. A na jedenie si kúp čerstvú, mechanicky nie termicky vylúpanú
.
Já neloupanou pohanku klíčím. Je sice tvrdá, ale ne nepoživatelná
Ty šlupky podle mě nebudou dělat dobře sliznici trávicího traktu, jestli jsou tak tvrdé, jak se tu píše. Taky by mohly mít antinutriční vlastnosti, jako pšeničné otruby.
Ale šlo by to nechat vyklíčit a odšťavnit, pokud máte odšťavňovač.
Máte pravdu, slupky dost dráždí sliznice zažívacího traktu, ale to odšťavnění není špatný nápad.
Odšťavuji teď klíčenou pšenici, neb jí mám ještě asi 15 kilo a žádné jiné užití pro ní. K jídlu je tvrdší a méně chutná než pohanka. Ale žádná lahoda to není, má podobně nasládlou pachuť jako mladá kukuřice nebo lékořice. Ještě budu muset vykoumat, s čím to kombinovat, aby to bylo poživatelné.
Tam je využitelnost dosti diskutabilní a může dost zahleňovat, čili opatrně vyzkoušet a pokud bude problém, tak raději nekonzumovat i když v naklíčeném stavu je docela zdravá.
Chtěla bych se zeptat jaký máte názor na vařené kroupy - v zimě je docela často jíme s domácím kvašeným zelím nebo do nich mícháne vařené sušené houby - tzv. šumavský kuba.
Děkuji.
Ječmen obsahuje lepek(méně než pšenice, ale přeci), takže kdyby vám ten kuba chutnal třeba z jáhel, asi by bylo lépe.
Děkuji - za odpověď i dobrý nový recept - určitě vyzkoušíme!
Občas asi nezaškodí, ale jak správně píše Kometa, jde o ten lepek i když zrovna kroupy jsou na střeva docela dobré.
Jarda, co si myslite o miso polievke? mame doma miso pastu - co som videla, su jacmenna, sojova a ryzova, my mame tu sojovu, je tam aj nejaky pomer jacmena tusim.
proste lyzicku pasty zaliat horucou vodou a do toho trochu rias. jedavala som to v japonsku a strasne mi to chutilo. teraz ho nejem, vcera som si dala po dlhsom case. poznam Vas nazor na soju, v podstate aj jacme, ryzu. no moze toto byt aspon malicko prospesne? slane to velmi nie je.
riasy sa znicia tou horucou vodou? su to tie, co sa daju jest aj surove.
mame este aj riasy, co treba varit, tie zatial nepouzivame, ako je to s takymito?
Na to nejsem asi ta vhodná osoba, nikdy jsem nic takového nejedl, ale když uvážím, že Japonci to jedí prakticky celý život a jsou celkem zdraví, tak se o nějaký vyložený šmejd asi jednat nebude. Přelití vařící vodou řasu zase tolik nezničí, ale dlouhodobé vaření to je něco jiného.
Pokud si připravím nějakou pomazánku například hummus, pastu tahini, nebo třeba nějakou zeleninovou pomazánku, mohu ji skladovat v ledničce, nebo musím zamrazit? Jak dlouho mi vydrží v lednici? Děkuji.
Do druhého dne asi bez problémů, ale na delší dobu určitě zmrazit, nicméně jednoznačně je lepší nic neskladovat a snít vše hned po přípravě vyloženě čerstvé.