Dobrý den Jardo,
na stránkách jsem narazil na tento text:
Dokonce jsou škodlivé i všude propagované velice zdravé živé jogurty se záruční dobou až několik měsíců, zavařené víčkem. Nikdo kupodivu nepřemýšlí nad tím, jak se dá živá kultura zavařit do kelímku a ten z neznámých důvodů nevybuchne, což by se podle mého názoru mělo stát, ale asi zde platí jiné přírodní zákony, než ty běžně známé.
Případně tuším ještě někde na fóru.
Nechci tvrdit, že jsou jogurty a to vyráběné úžasné zdravé a neškodné, ale pár připomínek bych měl:
viz
http://www.jidelny.cz/show.aspx?id=1153Vynatek zde, dava mi teda smysl:
1. mýtus: Ne všechny jogurty obsahují živé kultury
Toto tvrzení je jednoznačně mylné. Již z pouhé definice jogurtu, která je zakotvená v platné legislativě, vyplývá požadavek na přítomnost živé jogurtové mikroflóry v přesně definovaném množství na konci data trvanlivosti jogurtu (nejméně 10 miliónů/g). Tento požadavek je respektován všemi českými výrobci. Působení živých jogurtových kultur přeměňujících mléčný cukr laktózu na kyselinu mléčnou je ostatně nezbytnou podmínku pro vznik jogurtu. Mýtus pravděpodobně vzniknul počátkem 90. let, kdy byly na český trh dováženy z Německa "jogurtové" výrobky neobsahující živou mikroflóru, protože byly z důvodů prodloužení trvanlivosti tepelně ošetřeny. Toto je však u českých jogurtů vyloučeno.
2. mýtus: Trvanlivost jogurtů je 2-3 dny, maximálně jeden týden
Jogurt patří mezi fermentované výrobky, ve kterých jsou používány přesně definované ušlechtilé mikroorganismy (Lactobacilusdelbrueckiisubsp.bulgaricus a Streptococcussalivariussubsp.thermophilus) za účelem přeměny mléčného cukru laktózy na jiné přírodní látky, které přirozeným způsobem prodlužují trvanlivost původní potraviny. Princip prodlužování trvanlivosti přirozenou cestou je známý například při výrobě kysaného zelí, vína a jiných potravinových výrobků. Trvanlivost u těchto výrobků je pak výrazně delší, neboť vzniklé látky – ať už přírodní kyseliny nebo alkohol - zabraňují růstu naprosté většiny nežádoucích mikroorganismů.
To, že dnes vyrobený jogurt vydrží déle než jogurt vyrobený např. před 20 lety, vyplývá především z toho, že se v mlékárnách významně zlepšily standardy hygieny při výrobě a balení a nedochází ke druhotné kontaminaci výrobků. Při dodržení veškerých pravidel hygieny a při důsledném uzavření obalu tak může "dnešní" jogurt dosahovat bez problému doby spotřeby až 30 dnů.
3. mýtus: Jogurt s trvanlivostí jeden měsíc musí obsahovat konzervanty
Toto je zcela chybné tvrzení. Vlastní proces výroby jogurtu, přeměna laktózy na kyselinu mléčnou, způsobuje okyselení mléka. Fermentace mléka je příkladem prodloužení trvanlivosti výrobků biologickou konzervací a patří tak k nejstarším způsobům dlouhodobé úchovy potravin. Příkladem jiného způsobu "konzervace" u zakysaných výrobků může být výroba kefíru. Zde se na kvašení podílejí také kvasinky, které svou činností produkují v malém množství dokonce i alkohol, který rovněž působí jako přirozený "konzervant".
4. mýtus: Současný jogurt není skutečný jogurt
Jogurt je tradiční fermentovaný výrobek pocházející z oblasti Balkánu. Již v roce 1905 objevil bulharský lékař S. Grigoroff, že původcem přeměny mléka na jogurt jsou mikroorganismy.Teprve později došlo k definování jogurtu jako nového druhu mléčného výrobku. Dnešní výroba jogurtu se v zásadě vůbec neliší od té, která byla již známá před stovkami let. Principem totiž stále zůstává fermentace mléka přesně definovanými mikroorganismy. Podle současně platné legislativy je jogurt definován jako kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí dvou živých mikroorganizmů – směs tvoří Streptococcussalivariussubsp. thermophilus a Lactobacillusdelbrueckiisubsp.bulgaricus.