neee že by to bylo tak důležité, ale mnoho čtenářů jedlíků by snad mohlo zajímat ...
před dvaceti lety jsme tak moc ujížděli na mase (rád vařím), že se nám zošklivilo ... taknějak samospádem ... nakonec jsme prodali mrazák (a byl plnej masa) a samovolně si střihli makrobiotické období ... žádná dogmata, žádná filosofie ... jen se člověku značně rozšířil záběr a zvykl si na nové chutě ... kterých už se nebyl ochoten vzdát ... dnes nejsem ani masožrout ani makrobiotik ... výsledek je ten, že nejím skoro vůbec ... sladké mi nechutná kdykoliv jakkoliv, sladkého prostě nejím nic, na maso mám chuť jednou za čas a udělám si ho ... většinou sním tak 5 dkg, ovoce nejím mimo jablek vůbec, nepřitahuje mne v žádné podobě, naprosto ujíždím na kořenové zelenině a bramborách ... a zelí a kapustě .... smažené věci nejím vůbec, nechutná mi to ... hranolky nebo trojobalené kuře mi prostě nejedou ... nevím, proč to tak je ... pečená kuřata z krámu taky ne, mají hnusnou chuť ... uzeniny nejím vůbec ... jsou prostě hnusný (smrdí to a je to moc slaný) ... bílé pečivo taky ne, taky má divnou pachuť ...nejradši mám zeleninový polívky a dobrej (ale veeelmi dobrej) tmavej chleba ... na tom nelze zahynout ... moje celodenní jídlo se rovná většinou něčí snídani ... hlad nemám nikdy ... asi je to psychické ... myslím, že většina lidí nemá hlad ... jen návyk jíst ... člověk nemusí jíst skoro vůbec ... pít ano ... nejlepší je nějakej slabej čaj z něčeho ... hezký na tomhle je, že si to vodlehčený tělo řekne samo, co máte jíst ... když máte chuť na kapustu, vemte na to jed, že jí zrovna potřebujete ... nikdy si nevařte jakože z rozmaru (tak co si dneska dáme, co vyzkoušíme, todle sme eště nejedli ....) jezte jen přesně to, co vás neodolatelně zrovna přitahuje a jen tak málo jak to jen jde ... z tuků spotřebuju hodně másla (nějak mne přitahuje) ... a ořechy, ty můžu jakýkoliv a hodně ... ze zeleniny mám odmalička nejradši mrkev ... a pokud se člověk jednou za čas potřebuje nafutrovat, tak si udělam čočku ... tu miluju v jakýkoliv podobě ... skvělý je čočku vařit jako rejži, tedy nechat vyvařit vodu, tak aby byla akorát a zůstala sypká ... nějakej kousek mrkve a brambory do toho, krásně to vypadá a je to moc dobrý ... jednou za čas pořádná hustá hrachová polívka ... z hutnejch jídel eště pohanka ... je strašně dobrá horká (třeba i na špeku, na cibulce a s kysanym zelím) ... prostě tělo si řekne samo ... dneska už to mam dobrý v tom, že jakmile snim něco, co tělo nechce nebo nepotřebuje, jde to samo okamžitě ven ... nechápu jak se můžou některý lidi futrovat přes míru ... jak to to tělo vůbec strpí ....