Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Mít nebo být - E. Fromm (výtažek)
http://www.psychoweb.cz/psychologie/mit ... m--ukazka/

Erich Fromm: Mít nebo být. Aurora, Praha 2001


Úvod - Velký příslib, jeho pochybení a nové alternativy

Příslib se týkal ovládnutí přírody, hmotného nadbytku, neomezené svobody a štěstí pro všechny ... tato iluze má původ v průmyslovém pokroku. Po rozpadu feudálního zřízení se lidé stávali nově svobodnými. Klíčovými faktory byly - neomezená výroba, absolutní svoboda a neomezené štěstí pro všechny. Jenže lidé si postupně začali uvědomovat, že uspokojení všech jejich přání je nečiní šťastnými, zjistili, že jsou manipulováni politiky a průmyslem, že hospodářský pokrok se dotkl jen bohatých národů (přičemž propast mezi národy bohatými a chudými se stále zvětšuje) a že technika může způsobit ekologickou a/nebo jadernou katastrofu.

Příslib selhal proto, že byl založen na pochybných premisách: a) radikálním hédonismu, podle něhož je cílem života slast z uspokojení všech žádostí a přání, b) systém je živen egoismem a chtivostí.

ad a) prakticky se však ukazuje, že snaha o štěstí a blaho k nim často nevede - mnoho lidí je depresivních, osamělých, nešťastných a závislých

ad b) realizace individuálního egoismu nevede k míru a harmonii; znamená slast z vlastnictví a nikoli sdílení; důsledkem je chtivost a cílem je mít; člověk nemůže být nikdy spokojen - závidí těm, co mají víc, a má strach z těch, co mají méně.

Ve středověku se ekonomické chování rovnalo lidskému chování - podléhalo humanistické etice; v 18. století se od etiky oddělilo a ekonomický systém se ptal po tom, co je dobré pro jeho růst, nikoli co je dobré pro (růst) člověka.

Nežijeme v harmonii s přírodou; dobýváme ji a ničíme. Zapomínáme přitom na vyčerpatelnost přírodních zdrojů a na fakt, že příroda se umí bránit.

Způsob našeho života je patogenní, má za následek nemocného člověka, potažmo nemocnou společnost. Zřejmě přestává fungovat pud sebezáchovy, protože přes existenci mnoha faktů o blížící se katastrofě nedělají lidé (většina lidí) nic, aby ji odvrátili. Všelijaké summity, konference a prohlášení nás ukolébávají - problém je rozpoznán a řešen. Lidé jsou také mnohem více než kdy jindy orientováni na sebe a své bezprostřední okolí a nezajímají se o nic, co tento rámec překračuje. A nakonec - podobně jako lidé riskují smrtelné onemocnění, namísto aby mu předešli návštěvou lékaře a včasnou diagnózou v léčitelném stadiu - zrovna tak riskují budoucí pohromu, místo co by se pokusili v současnosti o změnu svých osobností.


Předběžná orientace - mít versus být

Vlastnění a bytí jsou dvěma základními dimenzemi lidského prožívání a to, který z těchto módů existence převažuje, určuje sociální charakter člověka. Vlastnická orientace se vyznačuje potřebou mít (mít stále více), chtivostí a touhou po majetku, moci a slávě. Být znamená fungovat, aniž něco mám nebo chci mít, existovat v jednotě se světem a tvořivě realizovat své schopnosti.

Oproti minulosti se změnila i mluva v tom smyslu, že nyní používáme více podstatných jmen a méně sloves. Říkáme např. mám problém namísto jsem v nesnázích, mám ženu x jsem ženatý, mám bolavé klouby x bolí mě klouby. Projevuje se zde odcizení - řeknu-li "mám problém", vyloučím se ze situace a moje já spolu s pocity jsou přetvořeny v něco, co mám a co existuje mimo mě.

Sloveso "mít" nemají všechny jazyky (např. v hebrejštině se vyjadřuje opisem "je to mně"), ačkoli se zdá být přirozenou kategorií existence. Toto slovo se objevilo v souvislosti se soukromým majetkem a jazyky kultur, kde převažuje funkční vlastnění, jej neobsahují.

"Být" - kromě toho, že je to spona (jsem veselý, vysoký apod.), vyjadřuje jednak skutečnou existenci (jsem - má existence je pravdivá, skutečná) a dále též ukazuje na podstatu objektu bytí, nikoli na jeho vnějšek.

Přivtělování (inkorporace) - způsob vlastnění > přivtělování věcí jídlem, pitím nebo symbolicky, v představách (přivlastnit si obraz boha, někoho slavného - vyhřívat se ve stínu jeho slávy, titulů, moci ...). Úzce souvisí s konzumací (v širším smyslu). "Spotřebitel je věčný kojenec volající po láhvi ... nejraději by spolkl celý svět" (EF). Ve volném čase je nejčastěji konzumováno prostřednictvím televize, auta, cestování a sexu (EF tyto aktivity nazývá pasivitami). Konzumace je jednou z forem vlastnění. Na jedné straně redukuje úzkost, na druhé straně provokuje další konzumaci, protože uspokojení je pouze krátkodobé.


Vlastnění a bytí v každodenní zkušenosti

Kapitola obsahuje řadu příkladů existence v modu vlastnění a bytí, jimž tak lze lépe porozumět. Většina z nás má totiž vlastnický modus tak silně zafixovaný, že si neumíme (nebo jen velmi těžko) jiný způsob existence ani představit.

Učení (ve smyslu studia)

VM (vlastnický modus): Studenti si zapisují obsah přednášky a pak se to naučí, aby prošli u zkoušky. Obsah přednášky se ale nestane součástí jejich já; jsou si vzájemně cizí. Student je vlastníkem výpovědí, které slyšel, a nemá snahu tvořit něco nového. Nové a neobvyklé myšlenky jej naopak znepokojují, protože narušují to, co si zafixoval.

MB (modus bytí): Student jde na přednášku již vybaven nějakými informacemi o problému, kterého se má daná přednáška týkat. Aktivně naslouchá a tvořivě reaguje. Při naslouchání vznikají v jeho mysli nové otázky, nové myšlenky, a po přednášce je pak někým jiným, než byl před ní (samozřejmě pouze za podmínky, že obsah přednášky byl zajímavý, stimulující).

Vzpomínání

VM: Spojení mezi vybavovanými vzpomínkami je mechanické nebo čistě logické (protiklad, blízkost, stejné znaky) - např. slovo "pravá" implikuje vybavení slova "levá".

MB: Vzpomínání je aktivním vyvoláváním slov, spojená jsou živá. Jedna myšlenka vyvolá celou řadu dalších (tentýž př.: pravá > psát (pravá > ruka > činnost pravé ruky > psát)). Podmínkou takovéhoto fungování paměti je skutečný zájem. Produktivní vzpomínání = oživování dřívějšího.

Vzpomínky ve formě zápisků nebo fotografií či jiných druhů záznamu jsou odcizené - při ztrátě papíru (resp. nosiče vzpomínek) přestanou existovat. Je zřejmé, že při dnešním kvantu informací, které je třeba absorbovat, si člověk nemůže úplně všechno pamatovat a často se musíme spolehnout na informace někde zaznamenané - problém je však v tom, že se to hodně přehání.

Styl v rozhovoru

VM: Při diskusi si lidé brání své názory, které jsou jejich majetkem; kdyby připustili vyvrácení svého názoru, byli by ochuzeni - měli by méně. Prezentují to, co mají - majetek, moc, peníze, konexe apod. a "vytvářejí dojem" (daný ovšem většinou malou schopností soudnosti adresátů takové sebeprezentace).

MB: Bez přípravy, spontánní, tvořiví; protože jim při rozhovoru nestojí v cestě jejich vlastní ego, mohou věnovat pozornost druhým. Konverzace je pak živým dialogem, z něhož si účastníci odnášejí mj. pocit radosti (ne vítězství nebo porážku, což jsou produkty sporů, diskusí).

Čtení

- mělo by být konverzací mezi autorem a čtenářem

VM: Čtení umělecky bezcenných románů = chroupání čipsů při sledování televize. Jedná se o čtení bez vnitřní účasti. Člověk si nerozšíří své poznání, nepochopí postavy a tak se nedozví ani nic o sobě. Filosofickou literaturu čte tento člověk tak, že je potom schopen pouze reprodukovat myšlenky filosofů, jde o množství.

MB: Čtení je tvořivé, s vnitřní účastí, čtenář rozumí a prohlubuje si poznání lidské přirozenosti i sebe samého. Filosofická literatura - klade filosofům otázky, nachází protimluvy, kličky, vypouštění některých problémů. Může udělat závěr, že obecně ceněná kniha je k ničemu, nebo naopak objeví neznámé a kvalitní dílo.

Uplatňování autority

- rozdíl mezi "mít autoritu" a "být autoritou". Autorita může být racionální, založená na kompetenci, která pomáhá lidem v růstu, nebo iracionální, založená na síle, která lidi vykořisťuje.

VM: Má autoritu. Protože neexistují kompetence, nahrazuje je symbol - např. uniforma, rodokmen, titul - třeba král - může být hloupý a zkažený, tj. nekompetentní být autoritou, ale autoritu má. Symboly autority otupují lidské kritické myšlení, lidé jsou jimi ukolébáni a slepě věří.

MB: Autorita spočívá na sociálních kompetencích a zralé a integrované osobnosti - tito lidé autoritu přímo vyzařují a tím, čím jsou, ukazují, čím mohou lidské bytosti být. Autoritu v MB potřebuje dítě - na tu pak reaguje horlivostí; na VM autoritu antagonismem.

Vědění

- mít vědomosti vs. vědět

VM: Vědomosti jsou majetkem, slouží pro fungování doma a v práci. Velikost balíčku vědomostí odpovídá velikosti sociální prestiže. Školy jsou továrny na výrobu takových balíčků a jejich distribuci do dětských myslí.

MB: Vědět. Podle některých myslitelů (Buddha, Freud, Mistr Eckhart, Marx) začíná vědění s uvědoměním si klamnosti svého smyslového vnímání, tzn. že náš obraz neodpovídá skutečné fyzikální realitě; hlavně je to proto, že většina lidí je polobdělá, polospící a nevědomá si faktu, že určitá část toho, co považují za samozřejmé a pravdivé, je iluzí vyvolanou sugestivním vlivem sociálního okolí. Vědění začíná otřesem, deziluzí, zklamáním. Znamená proniknout po povrch ke kořenům a usilovat o přiblížení se k pravdě. (Freud založil své pojetí sebepoznání na zničení iluzí neboli racionalizací.) Cílem není vědění samotné ani "pravda", ale proces sebepotvrzení rozumu. Neznalost je stejně dobrá jako znalost. Jde o to vědět hlouběji (ne mít více vědomostí).

Víra

VM: Víra = vlastnictví odpovědí, pro něž není materiální důkaz. Přijímání existujících formulací, ulehčení od samostatného myšlení a rozhodování. Poskytuje jistotu, ovšem za cenu vlastní nezávislosti. Bůh je idolem, projekční plochou; podřizujeme se vlastnímu výtvoru, iluzi. Víra je berličkou.

MB: Není v první řadě vírou v ideje, ale vnitřním postojem. Víra v sebe, v druhé, v lidský rod, ve schopnost lidí stát se lidskými. Jistota se zakládá na vlastní zkušenosti, postojích, ne na podřízení se autoritě, která víru reprezentuje. Je založena na faktech - ne ovšem na faktech empiricky dokazatelných, ale stylem - já jsem tato fakta zaregistroval.

Akt lásky

VM: Nelze mít lásku, není to věc; existuje jen akt lásky. Láska ve VM = omezování, kontrola předmětu "lásky". Jako láska se označuje vztah mezi partnery, který je však pouze o zvyku, soc. konvencích, společné výchově dětí nebo strachem. Změna ze stavu zamilovanosti do stavu iluze vlastnění lásky: Zpočátku chtějí partneři získat jeden druhého, jsou živí, činorodí, atraktivní - jeden druhého ještě nezná. Jsou zaměřeni na bytí (tj. podněcování, dávání). Po sňatku mají jistotu a láska se stává jejich majetkem. Přestanou být k pomilování a vytvářet lásku, stávají se nudnými a nezajímavými. Přichází zklamání, zmatek a pocit, že byli druhým podvedeni. Přestali se milovat, protože uvěřili v omyl, že lásku lze mít.

MB: Akt lásky, milovat = být tvořivě činný, tj. pečovat, poznávat, odpovídat, stvrzovat, radovat se z druhého člověka, myšlenky, stromu, ... Láska je proces sebeobnovování a růstu.

(MB= modus bytí,
VM= vlastnický modus., ...modus je naše vnitřní nastavení, postoj apod.)


Modus vlastnění a modus bytí ve Starém a Novém zákoně a ve spisech Mistra Eckharta (stále pokračujeme výňatky z knihy E.Fromma)

Starý zákon

Jedno z jeho hlavních témat je: opusť, co máš, osvoboď se od všech okovů: BUĎ!

Exodus: Mojžíš vedl Židy do pouště (poušť je zde symbolem života bez okovů, bez majetku, jen s životními nezbytnostmi). Na každý den si sbírali jídlo, které jim Bůh sesílal - nehladověli (podobně Marx - každému podle jeho potřeb; pozn. jeho názory byly zneužity a překrouceny komunistickou ideologií), ale nesměli si nic schovávat na druhý den (proti chamtivosti a křečkování). Vždy šest dní měli sbírat a v pátek dvojnásobek, protože následoval den odpočinku, kdy jídlo z nebe nepadalo - tzv. sabat. Je to jeden z nejdůležitějších pojmů judaismu, jediný striktní příkaz v desateru, který se v celé historii nejdůsledněji dodržoval. Sabat je dnem odpočinku, ale ne ve smyslu nevynakládání úsilí - je to klid k obnovení harmonie v člověku, mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Nic se nesmí ničit ani stavět - sabat je dnem klidu v boji člověka se světem. Sleduje cíl - bytí (lidé se mají chovat, jakoby nic neměli) - modlení, studium, zpěv, milování. Moderní neděle naproti tomu je v tónu zábavy, spotřeby a útěku před sebou samým. Příběh exodu končí špatně - Hebrejci se nedokázali obejít bez vlastnění. Naučili se sice žít bez trvalého bydliště a ze sesílané potravy, ale když Mojžíš zmizel na hoře, nedokázali žít bez viditelného vůdce. Přiměli Áróna, aby jim vytvořil předmět uctívání - zlaté tele (asi omyl Boha, který jim dovolil vzít si s sebou zlato a šperky). Tak žili v okovech v podobě idolu - dílu lidských rukou. Pokus o lidské bytí nespoutané věcmi se nezdařil.

Nový zákon

Pokračuje v protestu Starého zákona proti vlastnické struktuře existence; je radikálnější - např. příkaz milovat svého nepřítele (analogicky starozákonnímu miluj svého bližního). Jde o plnou účast pro lidské bytosti a zřeknutí se všeho sobectví. "Neodsuzuj druhé" - zapomenout na vlastní ego a věnovat se porozumění a podpoře ostatních. Satan pokoušel Ježíše, že změní kameny v chléb, Ježíš řekl, že nejen chlebem živ je člověk, ale i každým božím slovem; Satan dále nabízel úplnou moc nad přírodou a Ježíš znovu odmítl. Satan zde symbolizuje materiální konzumaci a moc. Od dob evangelií se podle těchto principů řídí svět.

německý dominikán Mistr Eckhart (1260-1327)

Zdrojem mu bylo evangelium Matouše: "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské".... Duchovní chudoba = nic nemá, nechce, nezná. (pozn.: zde bych si dovolil trochu nesouhlasit...blaze chudým může v překladech z originálu evangelia Matouše znamenat také žebrající o ducha, tedy nikoli že člověk nic nechce, jen se mění touha z hmotné do duchovní úrovně, nejde o pasivitu ale o aktivní práci...).
Nic nechtít znamená nemít žádnou vůli ve smyslu žádosti; kdo nechce nic, po ničem netouží (ani po boží vůli). Nic neznat = nevlastnit poznání, ale proniknout ke kořenům. "Člověk by měl být vyprázdněn od všeho svého vědění", což neznamená, že má zapomenou, co ví, ale má zapomenout, že ví (nemá se dívat na poznání jako na svůj majetek). Nic nemít = oprostit se spoutání, přílišné vazby k tomu, co "máme" (co jsme si přivlastnili, jako někteří si přivlastňují a zotročují svého přítele nebo manželského druha... !), a to včetně boha.

Lidská svoboda je omezena v tom rozsahu, v jakém jsme připoutáni k majetku, dílu a vlastnímu egu.

Ve vlastnickém módu existence nejsou důležité objekty vlastnění, ale náš postoj k nim. Předmětem touhy se může stát cokoliv - majetek, rituály, myšlenky i dobré skutky - tyto záležitosti nejsou samy o sobě špatné, ale špatnými se stávají, protože na nich lpíme; stávají se tak okovy bránícími našemu sebeuskutečnění a pravému bytí.

"Lidé by tolik neměli uvažovat o tom, co mají dělat, jako o tom, čím jsou."

Co znamená "být":
1) bytí jako realita - to, co s námi hýbe;
2) bytí jako živost, rození, tvořivost, obnova. "Být aktivní" neznamená být zaměstnán, ale vyjít ze sebe. Aktivní člověk je jako nádoba, která se zvětší vždy, když se naplní a proto nemůže být nikdy plná.

Kdo jsou ti citoví upíři?
(tuto knihu doporučuje Dr.Hnízdil)
http://motto.cz/ukazka-z-knihy/citovi-upiri

V opatství Carfax svítí světla. Je noc. Podle pověsti koupil zříceninu opatství jakýsi výstřední šlechtic z východní Evropy. Říká se, že se v noci po opatství pohybují prazvláštní bytosti, potichounku procházejí mlhou. Lidé nemohou spát, protože psi vyjí a krajinou se ozývají zvuky připomínající narážení netopýřích křídel do okenních tabulí. V těch nejvýstavnějších domech ve městě se budí mladé ženy z hrůzostrašných snů, jsou vyděšené, vyčerpané, apatické. Některé se neprobudí vůbec.

Děje se něco strašného, ale jediné vysvětlení se za denního světla jeví jako šílené, pověrčivé povídačky. Upíři přece neexistují, že? Kde tedy nalézají nemrtvé duše, které v noci ničí živé, v moderním světě místo?

Vysoký snědý muž v obleku se zasměje. „Upíři? To je přece pohádka, kterou se straší děti.“ V očích se mu zablýsknou pronikavá světýlka. „Dovolte mi, abych se představil,“ naváže. „Jmenuji se hrabě Drákula.“ Ano, byl to Drákula z pera Brama Stokera.

Upíři vás sledují, dokonce i teď, když čtete. Mají o vás přehled za denního světla na ulicích, pod jasným světlem zářivek v kancelářích, nejspíš i v teple domova. Pohybují se kolem nás, převtělení za obyčejné lidi. A ve chvíli, kdy je ovládnou jejich vnitřní potřeby, se proměňují v zákeřné bestie.

Tito upíři z nás však nevysávají krev, jejich pochoutkou je citová energie.

Nepleťte se, nemluvíme o otrapech, otravném hmyzu, s nímž se setkáváme den co den, a zaženeme ho tím, že si trváme na svém nebo na něj zaútočíme asertivitou. Mluvíme o skutečných bytostech přicházejících z temnot. Dokážou vás nejen vyvést z míry nebo vytočit, ale i zhypnotizovat, zastřít vám mysl falešnými sliby, zahalit vás v oparu zlých kouzel. Citoví upíři vás zatáhnou do svého světa upíření a pak z vás vysají citovou energii.

Citoví upíři na první pohled vypadají jako bezvadní lidé, dokonce lepší než ostatní. Jsou bystří, chytří a stejně okouzlující jako ten transylvánský hrabě. Snadno si získají vaši přízeň i důvěru. Chcete od nich víc než od druhých. Očekáváte více, dostanete méně a na závěr vás citoví upíři srazí na kolena a odejdou s hlavou hrdě vztyčenou. Pozvete je do svého života a svou chybu si uvědomíte až ve chvíli, kdy se za nimi zavírají dveře, vy jste na dně sil, třeští vám hlava, máte prázdnou peněženku a nejspíš i zlomené srdce. Přesto si nejste jisti odpovědí na otázku, zda jste ti špatní vy, nebo oni.

Špatní jsou oni. Citoví upíři.

Znáte nějaké? Už jste měli tu čest seznámit se s nimi?

Poznali jste lidi, kteří na první dojem působili jako dokonalé bytosti, ovšem nakonec vám v životě nadělali totální zmatek? Okouzlil vás někdo neodolatelným šarmem? Oslepil vás někdo blýskavým pozlátkem, z něhož vám zrak přecházel? Šeptal vám někdo během romantické noci čarokrásné sliby, po nichž se s úsvitem jen zaprášilo?

Vysál z vás někdo citovou energii?

Citoví upíři nevylézají po nocích z rakví. Žijí mezi námi. Mají tvář zdánlivě srdečných a milých sousedů zaplavujících nás úsměvy, jenže za zády o nás vyprávějí krvelačné pomluvy. Citové upíry najdete i ve svém sportovním týmu. Jsou skvělí a prostě úžasní, ovšem pouze do chvíle, než na ně namíříte kritický prstík. Pak předvádějí uvřískané scény, za něž by se nemusel stydět kdejaký tříletý capart. Citové upíry pochopitelně najdete i u sebe v zaměstnání. Zpravidla zahrnují luxusně placené manažerské typy aktivně se nořící do zákulisní politiky a zdánlivě nenápadných intrik. Mají s tím vším tolik starostí, až jim na samotnou práci nezbývá moc času. Citové upíry najdete dokonce i ve vedení firmy; patří k nim šéfové kázající o podpoře profesních zdatností a pozitivní zpětné vazbě, ale ani se nenadějete a už kdekomu vyhrožují, že ho vyhodí za sebemenší chybu.

Citové upíry pochopitelně můžete odhalit i v rodině. Zkuste si v mysli projít blízký i širší okruh příbuzných. Co takový švagr tvářící se jako génius, ale neschopný udržet si zaměstnání déle než pár měsíců? Anebo ta nenápadná, téměř až neviditelná teta, která s nasazením pečuje o všechny kolem sebe, náhle záhadně onemocní a její křehké zdraví vás přinutí, abyste se pro změnu starali vy o ni? Musíme vůbec mluvit o prapodivně milujících rodičích, kteří kážou o tom, jak se má mít člověk rád, a pak od něj s naprostou samozřejmostí očekávají, že v první řadě bude láska prokazovaná a dokazovaná jim?

Pozor, upír třeba i spává vedle vás v posteli, noc co noc. V jedné vteřině se projevuje jako oddaný a láskyplný partner, ve druhé se z něj stává studený psí čumák.

O tom, jak provázané je tělesné a duchovní (resp.duševní) zdraví, mluví nejen postupně více uznávaná psychosomatika, ale nověji také např. vědní obor EPIGENETIKA.

http://21stoleti.cz/blog/2011/03/23/je- ... se-ze-ano/

"Dobrá a špatná zpráva
Co všechno ovlivňuje metylaci DNA? Když si připomeneme včely, tak u nich má největší vliv strava – látky obsažené v mateří kašičce, kterou je krmena po celou dobu jen larvička, ze které má vyrůst budoucí královna. Takže, obrazně řečeno, výživa ovlivňuje i to, jestli člověk dostane do vínku charakter královny nebo dělnice nebo jakýkoliv jiný vzorec chování? To čím vás krmí rodiče, má vliv na to, co z vás vyroste? Zjednodušeně by se to tak zřejmě dalo říci. Tyto úpravy, naprogramování genomu, naštěstí nejsou definitivní, neměnné. Mohou se změnit v důsledku změny životního prostředí a stylu jedince. Takže to, co vám nevyhovuje, si vlastně můžete nastavit jinak...

Co všechno lze opravit
Dobrá zpráva je to, že »programování« genomu je skutečně vratný proces, takže ho lze ovlivnit. Matrix je možné změnit. Špatná zpráva je to, že to je proces vyžadující čas, značné kvantum práce na rozvoji osobnosti...."

(celý článek viz odkaz nahoře)
-----------------
Epigenetika je v počátcích, ale už se nějaký čas ví, že GENY se nemusí projevit nejen vlivem vnějšího prostředí, ale už se víc připouští, že vliv může mít do značné míry i naše vnitřní postoje, myšlenky a emoce....

Nejsme tedy tolik limitováni (jak si mnozí lidé a lékaři dodnes myslí) tím, jaké geny jsme zdědili, ....lze je dokonce i "vypnout" aby se neprojevili pokud by nám měly škodit....

Na osel.cz je starší článek (2005) o epigenetice, ale kdo bude hledat, najde na netu jistě aktuální nové info... (pan Jarda tady na fóru již delší dobu říká,
abychom se nevymlouvali na geny... )

...začíná se o tom víc nyní uvažovat v souvislosti s "kvantovou" léčbou (http://kvantovalecba.uvadi.cz/epigenetika ), a také s možností změny DNA jak to popisují někteří lidé zabývající se okolními roky okolo r.2012 a transformací...
(třeba Eric Pearl zakladatel rekonektivního léčení, říká že má tři vlákna DNA... , pod mikroskopem však vidět není..., hovoří o nich jako o nehmotných - tj. elektromagnetických vláknech a spojuje to s lékařskými výzkumy, které se touto novou hypotézou zabývají.

-----------

Vliv našich negativních zkušeností si často neuvědomujeme, ale podvědomě podle nich řešíme problémy určitým způsobem, který nám více či méně prospívá. Podvědomé vzorce myšlení a chování i následná přesvědčení získáváme po celý život; ta, která nás nejvíce ovlivňují, dokonce už přes pocity matky v těhotenství a v období dětství do 7 let. "Nejlepšími" tvůrci našich zápisů do podvědomé paměti jsou rodiče, partneři, příbuzní, učitelé, šéfové a všichni, kteří na nás mají nebo měli největší vliv.
Přes podvědomé symboly z prožitých traumat a mylná přesvědčení se často nevědomě stresujeme, a tím vytváříme
trhliny v energetickém systému těla(více viz také funkce Hledej: čakra, trhliny v čakrách ap.). Zde jsou zřejmé vzájemné souvislosti mezi vlivem okolí, naším prožíváním a vznikem psychických i fyzických obtíží (psychosomatické nemoci, (mikro)traumata uložená v těle a střádající se během života, podle některých i spirituální příčiny "nemoci duše"...apod.).

Kromě dnes už celkem "běžné" psychosomatiky, se také hovoří o spirituální dimenzi a souvislostech s tělesným zdravím...že jsme nejen tělesné ale i energetické a víceúrovňové bytosti, což částečně vyplývá i z psychologických výzkumů C.G.Junga, a dnes ze zkušeností mnoha léčitelů zabývajících se prací s energiemi.
(práce s energiemi není až novodobý módní výmysl New Age a novodobých léčitelů, jak by se mohlo zdát např. rekonektivní léčení (E. Parl, Reconnection), ...už po staletí s energiemi pracuje třeba
jóga, čchi kung, taiči, reiki a mnoho dalších směrů a léčitelů... setkal jsem se i s názorem, že to co provádí E. Pearl, není něco až zas tak úplně nového, jak se to prezentuje... (prý takto podobně už léčili i jiní, např. sr. http://www.bruno-groening.org/tsch/default.htm)

Můžeme jako lidé ( otázkou zda úplně bez přidání lidského vnášení něčeho ?), odstraňovat bloky a energetické trhliny, ale i PŘEPROGRAMOVAT (opět riziko zneužitelnosti) chybně běžící "software" v našich buňkách ..., aby nám náš hardware (tělo) chodil lépe...

( jen se obávám, že stejně jako vědci manipulují s genetickým inženýrstvím a mnozí odmítají GMO potraviny, tak jestli to tak není i u novodobé manipulace se "softwarem" člověka...(něco jiného je ověřené terapie, jako je třeba biosyntéza a bioenergetika, o dalším zatím moc nevím... , co však vím, že počítač když se porouchá software, asi málokdo svěří nějakému hackerovi, přestože to je "odborník"... )

Takže čemu víc důvěřovat intuici, nebo "selskému rozumu", nebo logice...? ...ani jedno by nejspíš bez druhého nemělo nakonec dostatečnou vypovídací a zpětněvazební hodnotu...

Při práci na sobě je tedy nejspíš dobré logické myšlení nepřeceňovat. Ve chvíli, kdy "moc" přemýšlíme, bráníme přístupu informací s vyššími frekvencemi (to je ale hóóódně technický slovní obrat ). Je to spíše psychologie ... opak logiky ... je to Život.
Leckdy je tedy vědomí, přímá zkušenost a meditace nebo vhled (resp. já mám raději širší "bdělost" v širším smyslu významu jak o ní píše třeba A.de Mello) užitečnější..... Ale každopádně selský rozum, jako vždy, má své podle mne nezastupitelné místo při zpětné analýze. Těžko tato slova zobecňovat...

O tom jak je důležitá intuice, fantazie apod., při vědeckých objevech, by mohl povídat mnohý racionální vědec, od Newtona po Einsteina (Newton mimochodem byl velký mág, a nešlo jen o nějakou intuici spadnutí jabka na kebuli aby se mu rozsvítilo..., viz: http://www.kosmas.cz/knihy/169516/newto ... staroveku/ )

Mnohdy moc nezískáme, když věci hodnotíme, posuzujeme, zkoumáme (resp. moc PITVÁME... a uniká nám tak nadhled a celek v širších souvislostech....!), a příliš se snažíme něco logicky vysvětlit, pochopit.
a neustálé přemýšlení o tom, jak co pracuje, brzdí Energii v tom, aby pracovala v náš prospěch....

Místo hodnocení a předsudků, použijme pro sebe např. "pro mě momentálně smysluplný" a "momentálně nedokážu rozpoznat, jaký to pro mě má asi smysl"...

...jsou však i tací co logiku úplně odsuzují...třeba Dan Millman píše ve své knize "Cesta pokojného bojovníka" že není jediná pozitivní věc na naší mysli, logice....
...a druhý extrém je možná zase naopak to, když se intuice přeceňuje a člověk se spoléhá POUZE na to co sám vnitřně zažil, a nerozliší dostatečně nakolik tam bylo ego (říct že tam nebylo vůbec, je dle mne ošemetné, když se to nedaří i mnoha jogínům po desetiletích praxe nesrovnatelné se západním člověkem...), nějaká podvědomá interpretace apod., ...zda jen jednu iluzi nenahradila iluze jiná...

Levá mozk.hemisféra (analytická, činorodá, udržující si KONTROLU nad vším... atd.), by neměla být stále dominantní jak je to u většiny mužů, ale i lidstva obecně....musí být používána PRAVÁ MOZK.HEMISFÉRA (a někdy o mnoho víc než ta levá... V té pravé mozk.hemisféře je totiž sídlo mnoha dnes nedostatkového "zboží" jako např. INTUICE, kreativita apod., ale je to také sídlo pasivity a podřízenosti - resp. ZTRÁTY KONTROLY, absolutní důvěry k někomu koho bezvýhradně a bez podmínek milujeme ap. ...( )

Ale občas tu levou mozk.hemisféru prostě zapojit musíme (což jde lidem mnohem snadněji než se naučit používat i tu pravou hemisféru)...., kdybychom používali jen tu pravou, tak se k ničemu nerozhodnem a neuskutečníme to do důsledku, zůstanem jen "opojeni pocity a vnitřními zážitky"

---------------

Co se týká rozvoje intice a lepšímu porozumění ženské a mužské části v KAŽDÉM člověku:

Knihy:

* Mužství - Steve Biddulph
* Ženy, které běhaly s vlky - Clarissa Pinkola Estés
* Obejměte své vnitřní dítě - Ladislav Dvořák

Není problém dovést koně k vodě, ale je problém donutit ho pít. Také je sice dobré podat pomocnou ruku, ale je naprosto nevhodné někoho za ruku vést.

Hodně lidí je také prostě jen zvědavých (a zůstanou na povrchu, zmateni mnohými protimluvy "odborníků" či "nevědeckými" jevy.....), třeba jak je to s těmi všemi virgulemi, psychotronikou apod. (koho zajímají pohledy z obou stran (PRO a PROTI, tak základní info je tady: http://ceska.psychotronika.cz/index.php ... chotronika - vč. klubu skeptiků a také dvoudílného rozboru "OKULTISMUS V MEDICÍNĚ" od Dr.Heřta, na konci webové stránky uvedeného odkazu...mluví tam i o "duchovní chirurgii")

Stručná Historie České Esoterické Scény Od Konce 19. Století Do Roku 1989:

Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 65535

i4mmpw0f

Hlad je nejlepší kuchař...a žízeň...
(jen je blbé že takový člověk pak často sežere co mu pod ruku přijde (jak doslova tak v duchovním smyslu), včetně "plastického žrádla", a když mu to zachutná, nevadí mu glutamáty, jedy a éčka...).

Nejen chlebem živ je člověk....Podobně jako v chemicko-potravinářském průmyslu, zde existují podobné narafičenosti, přibarvenosti, dochucenosti a "rafinovanosti" také ve "STRAVĚ PRO DUŠI" (termín krásný jak z knih "slepičí polévka pro duši" kdo znáte... ). Proto rozeznat kvalitu od šmejdu, nebo vybírat jen perly z hromad hnoje duchovních nesmyslů, je někdy pro mnohé nadlidský úkol...podaří se to jen opravdovým Hledačům pokladů, kteří vytrvají...a nenechají se zmást mnoha úskalími na duchovní cestě (i já možná nevědomky někdy mohu mást, každý hledač na své cestě dospěje k něčemu, jen proto aby na Cestě časem zjistil že vše se má trochu nebo úplně jinak..., což ovšem NEVADÍ, naopak bez chyb a hledání, by nebylo nalézání a pokrok na duchovní cestě, právě chyby nás někam následně směrují... )


Když se ptali dalajlamy, co ho na lidech nejvíce překvapuje, odpověděl:

„Samotní lidé, protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti a …..tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti, a žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít a potom umřou bez toho, aby předtím žili“
"Vědět není totéž co zažít, zažít není totéž co žít..." (někteří dodávají dále že "...žít není totéž co splynout...", být v souladu se Skutečností, Veškerenstvem, Bohem, kosmickými zákony apod.)

Je příznačné, že spousta lidí se začne zajímat o "duchovno" nebo léčitele až když jim teče do bot, mají závažnou nemoc, nebo jsou v nějakém těžkém životním období...(ovšem pak už s větším rizikem "ulpění" na pomoci, nemoci apod...."tonoucí se stébla chytá" - dost lidí je ochotno jít téměř za kýmkoli pokud jim slibuje pomoc..., ale nezačnou se zamýšlet nad příčinami stavu do kterého se dostali, nebo změnami v životě které tento pro ně nepříjemný stav během života vyžaduje...., třeba i s odbornou psychologicko-terapeutickou pomocí...dříve lidi chodili jinam pro pomoc, "outěchu" nebo jiní vyžadovali i vedení od duchovního ve své vesnici, což někteří kněží v historii zneužili aby měli hlavně husu na talíři... (navíc dnes díky pedofilním skandálům, tradiční církve důvěru mnoha lidí ztratily), indiáni ale mají důvěru ve své duchovní vůdce a dodnes chodí za svým šamanem...

...ti nemanipulující (resp.méně manipulující ) jsou jen "majáčky" a ukážou směr, jít po něm daný člověk může a měl by sám...žel, většina vyžaduje vedení a aby za ně někdo rozhodl, ačkoli je to jejich život a nikdo jej odžít za ně nemůže - důsledky tedy ponese každý sám, není tedy dobré přenášet odpovědnost za svůj život na druhé (co si zbabráme a pro co se rozhodneme, to si musíme i do dna sníst... , nelze se vymlouvat - to tys mi to poradil...., což je pohodlnější nechat někoho za sebe rozhodnout...)

Na druhou stranu nelíbí se mi jak se z všeho "něco dá vyždímat", a tak je dnes i spiritualita někdy zneužívána jako prostitutka mnohdy třeba v pracovní oblasti, výkonosti, manažerských řízení lidí, různých multilevelů apod.
Navíc jako i z alternativní medicíny se mnohdy stal byznys jako u farmaprůmyslu, tak spousta lidí se svou spiritualitou končí u horoskopů...což je nejen v NĚmecku, ale srovnatelně a možná ještě více v Čechách velmi výnosný byznys, vše co zavání "tajemnem"...
(stačilo se jeden čas podívat do programu TV co se vysílá na mnoha stanicích, a téměř vždy tam najde člověk něco jako "zavolejte věštci" (srovnatelné s "zavolejte lehké dívce té nebo té smyslnější podle vás...", ...také mnoho režisérů filmů ví moc dobře, že když budou mít ve filmu byť podřadném, trochu sexu, násilí, záhad či duchařiny apod., sledovatelnost se podstatně zvýší.... ), apod.

Proto nesouhlasím zcela s tím, že jen vnitřní myšlenky a odbourání špatných emocí může zlepšit svět...je mi do určité míry blízká angažovanost jakou měl třeba K.Čapek na formování duševní, etické a kulturní KULTIVACE společnosti - ale nikoli SYSTÉMU... (nemám iluze o "reformovatelnosti" tohoto systému,...vskutku "tento obludný systém je nereformovatelný..."). Čapek na rozdíl od mnoha dnešních vnucovatelů cest, měl duchovní nadhled nad reálným životem, toleranci k jedinečnosti druhého a k právu na vlastní názor (neuznával autoritativní pravdu a neúnavně jí kritizoval), měl pragmatický pohled na realitu bez vlivu vlastních ambicí a prospěchu, velmi postrádám v dnešní společnosti Čapkovo nepřeceňování pokroku a materiálních požitků na úkor duchovního (či filosofického) vnímání světa apod. Souhlasím, že základ je nejprve (a i v konečném důsledku) NESPOLÉHAT NA VŮDCE (s tím by sice nesouhlasili zastánci gurujógy, ani křesťané kde Ježíš říká:nenazývejte nikoho kromě mne Mistrem a Učitelem...), ale ať už tak či tak, je potřeba vše zpracovat vnitřně, neztratit se v mnohosti názorů a najít sám sebe. Avšak přehnaný důraz na individualismus v dnešním světě také podle mne není zdravý, jsme součástí Celku...kontakt s ostatními a tvorba spolu s nimi, je podstatou lidstva (s vědomím rizik psychologie davu, stádnosti nebo negativit dnešní převládající mocenské a zájmové manipulace).

Ohledně "mámení světa" i jeho vůdců, se mi líbí slova z Labyrintu světa a ráje srdce:

"...v tomto světě a věcech jeho všechněch
nic není než matení a motání,
kolotání a lopotování,
mámení a šalba, bída a tesknost,
a naposledy omrzení všeho zoufání:
ale kdož doma v srdci svém sedě,
s jediným Pánem Bohem se uzavírá,
ten sám k pravému a plnému mysli upokojení
a radosti přichází...

"...Průvodčí moji a každého, kdož v světě tápá, vpravdě jsou dva: Drzost mysli, všeho ohledující, a zastaralý při věcech Zvyk, pravdy barvu šalbám světa dávající. Půjdeš-li za nimi s rozumem, kdekoli bídné motaniny pokolení svého spolu se mnou uhlédáš; pakliť se jinak zdáti bude, věz, že obecného zmámení brýle, skrze něž všecky věci naopak než jsou vidíš, na nosu tvém strmí.

Co se prohlédání (zkoumání) radostného způsobu Bohu oddaných srdcí dotýče, toť více in idea (jako ideální vzor) vypsáno jest, nežli aby se to tak plně při všechněch vyvolených nalézalo. Nedostává se však Pánu Bohu i takových vypulerovaných duší, a každý upřímě pobožný to čta, téhož dokonalosti stupně sobě žádati bude povinen. Mějž se dobře.... a Vůdce světla, Duch svatý, ukažiž tobě lépe než já mohu,
i světa marnost, i vyvolených s Bohem spojených srdcí
slávu, potěšení a radost."

„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.“
(J.A.Komenský)

„Pravdu je třeba hloubit jako studnu“
(Exupéry - Citadela)

Mnoho lidí chodí shrbených o berlích-myšleno obrazně a přitom je tak snadné berle zahodit, napřímit se a chodit bez nich, stačí jenom hrozně chtít.

Je hezké si propojovat věci "mezi nebem a zemí"...je tu však riziko tendenčnosti a toho že každý má sklon vidět za něčím jen to co tam vidět chce...

Svého času byl "vynalezen" "nástroj" zvaný Occamova břitva, oddělující nánosy a tendenčnosti od zrna a jádra...- Součástí Ockhamovy teorie poznání je i zásada, že se nemají množit pojmy nad míru bezpodmínečně nutnou k vysvětlení věci.
Od 19. století se tak nazývá podle anglického logika, františkána Williama z Ockhamu (1287–1347)
(podobné riziko ZKRESLENÍ znají třeba psychoterapeuti u rizika tzv."přenosu"...).
Kromě Occamovy břitvy existuje např. také Popperova břitva (že nemá smysl se zabývat teoriemi, které nelze vyvrátit),
a Humeova břitva (že žádné svědectví není s to dokázat zázrak).

Occamova břitva má mj.tyto zásady:
- Množství (tj. důvodů, příčin) se nemá dokládat, není-li to nezbytné.
- Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.
- Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.
- Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.
(zkráceně a jasně: "je zbytečné činit s větším počtem jsoucen to, co je možno učinit s menším počtem...")

Occamova břitva řeší problém nekonečné rozmanitosti teorií, které vedou ke stejným výsledkům. Například k Newtonovu gravitačnímu zákonu lze formulovat alternativní teorii, která říká, že gravitační síla je ve skutečnosti poloviční než podle Newtonova zákona, a zbytek způsobují jinak neviditelní a neměřitelní trpaslíci, kteří tělesa postrkují tak, aby se zdánlivě chovala podle Newtonova zákona. Trpaslíci ovšem s postrkováním přestanou v roce 2042, což bude znamenat konec známých fyzikálních zákonů. Occamova břitva z nespočetného množství takových alternativních teorií vybírá právě Newtonův zákon, který žádné trpaslíky nepotřebuje.

Přesto, stejně jako se dopouští přehmatů alternativní směry, tak se to stává i oficiální vědě, kde to sice jiní časem vyvrátí, ale může to trvat i celá desetiletí a déle (jako s přebíráním výsledků že ve špenátu je hodně železa... ) ....
(je to dáno už tím že se tím daný člověk často živí a pro nějakou formu ZISKU je leckdo (i nevědomky) ochoten udělat mnohé..., Einstein se prý vyjádřil že by raději vědu dělal jako svůj koníček a totéž by doporučoval ostatním, aby se právě více omezilo ono fixování na svá korýtka, granty, platy, slávu, pověst, ego apod.

Koho by přesto zajímalo POROVNAT své dojmy a pojmy, s použitím Occamovy břitvy na na Sheldrakeovo Tao přírody, nebo na prý hodně dezinterpretovanou knihu Tao Fyziky Fritjofa Capry, tak tady je možnost:

Tao Fyziky Fritjofa Capry
http://amber.zine.cz/AZOld/occam/capra.htm

(PS: F.Capra je už poměrně staré dílo, ale nyní je aktuálnější youtube video:
KVANTOVÝ AKTIVISTA - film o spiritualitě kvantové fyziky
(české titulky)
http://www.youtube.com/watch?v=9sr67FiFdoA

Sheldrakeovo Tao Fyziky
http://amber.zine.cz/AZOld/occam/sheldr.htm

Na sérii "taoistických", avšak významově dosti různých výkladů Capry a Sheldrakea navázal posléze i Zdeněk Neubauer (volně) statí "Tao biologie"
(in: sborník "Na vlnách změn", 1992)

------------

Kdo by chtěl nahlédnout pod pokličku dohadů, jak nesnadné je někdy oddělit polopravdu od nepravdy (tím chci říct reinterpretace a dezinterpretace něčeho, způsobů propagování té "správnější" interpretace toho či onoho ve fyzice, tak má krásnou příležitost např.zde:
http://amber.zine.cz/AZOld/occam/vlcek.htm
(kdo není vědecky založený, stačí když nahlédne do korespondence mezi dohadujícími se stranami, uvedené za krátkým článkem)

PS: k zamyšlení nad tím, jaká úskalí přináší zdánlivě "nesmiřitelné" strany (poznávání skutečnosti BEZ smyslových zkušeností, a oproti nim zastánci POUZE "objektivních" přístrojových a smyslových ověřování), vyšla pozoruhodná kniha "Vědomí pokory - rozhovory s Einsteinem" :
http://neoluxor.cz/beletrie/vedomi-pokory--39356/
(podle mne tzv. "čistá věda"(resp.!přístrojová") nedosáhne mnohdy na objevení spousty jí unikajících souvislostí, a naopak k čemu by byly virtuální matematické hrátky, věty a poučky, když by neměli NĚKDY V BUDOUCNU své uplatnění v projeveném světě... - je známo, že např.za Einsteinem, který nemohl rozlousknout nějaký fyzikální problém, přišli matematici a poukázali mu na JIŽ STO LET vyvinutý matem.model, který by se mu mohl přesně hodit, přestože jej ještě nikdy nikdo před Einsteinem nepotřeboval a nevyužil...)

J.Grygar se před pár dny vyjádřil, když citoval Nielse Bohra: "každá fyzika musí obsahovat trochu metafyziky, jinak to není dobrá fyzika...."
Málokdo také ví, že I.Newton napsal a věnoval daleko víc času než vědě, spíš věcem dalo by se říci "nevědeckým"...(viz recenze v e-shopech na knihu Ireny Štěpánové: Poslední mág starověku)

Nejsem vůbec zastáncem krajních výplodů spolku Sisyfos (jak známo, např.Dr.Hnízdil byl jejich člen, a poslední kapkou pro odejití z něj, bylo pro něj udělení bludného balvanu J.Duškovi...). Přesto nelze říci že by všechny názory a závěry jednotlivých členů Sisyfos, musely nutně být špatné....

Za přečtení např. stojí článek J.Grygara Racionalita víry a iracionalita pavědy:
http://www.astro.cz/~grygar/universum30.htm

"...Z evropské zkušenosti máme smutné důkazy, že jestliže v některé společnosti převládla iracionalita tak, že vstoupila i do oficiálních struktur, jako je politika nebo věda, vedlo to ke katastrofám. Na evropském kontinentě jsme to zažili dvakrát: byla to nacistická a komunistická totalita. Nacisté nejprve vyhlásili, že existuje věda árijská a neárijská, a začali z těchto iracionálních důvodů bojovat proti obecné teorii relativity, protože ji vytvořil neárijský fyzik, a doplatili na to velmi tvrdě. Rozvíjely se také neuvěřitelné pavědy, jako teorie "duté Země": Prý se nám jen zdá, že chodíme po vnějším povrchu kulaté Země, ale je to naopak! Proto chtěli vysílat střely V2 do Ameriky kratší "vnitřní" trasou. - V Sovětském svazu se podporovala jasná pavěda (V 50. letech 20. století sovětští akademici Lysenko, Lepešinská a Mičurin). To vedlo k zániku vynikající ruské genetiky, její představitelé byli persekvováni a i banánové mušky byly vybity, aby se nemohly dělat genetické pokusy! Podobně tomu bylo i v jiných oborech přírodních věd. Tedy jakmile některá společnost jako celek propadne iracionalitě a pavědě, má to zhoubné důsledky, které zasáhnou i nevinné lidi, kteří by si jinak racionalitu uchovali...."

(Když v Rusku přišel hladomor, akademik Lysenko zakopal pytel ječmene aby mu jej bílí nevzali a když za čtvrt roku pytel vykope, je v něm pšenice. Těžko říct, zda nevykopal sousedův pytel, ale sovětské genetiky bude stát tato story všechny hlavu, protože se akademik poradí nejdříve se Stalinem, který mu jeho myšlenky (zvané Jarovizace - zakopete plodinu na půl roku do hlíny a její vlastnosti se změní) schválí a pak je přednese na vědeckém semináři. Je tvrdě rozcupován jako totální imbecil a vzápětí jsou všechny vědecké kapacity na poli genetiky popraveny a genetika prohlášena za buržoazní pavědu

...o vlivu jaký měla tato pavěda na československou vědu v té době (kdy vše co přišlo z Moskvy bylo svaté), viz: http://blisty.cz/art/26072.html
(PS: dnes je pro mnohé svaté pro změnu zase většina toho co je z Ameriky...)

S. K. Karapetjan objevil naprosto interesantní věc. Podle něj se ukazuje, že na habru mohou vyrůst větve lísky. K. J. Avotin-Pavlov doplnil seznam objevů, když našel jedli, která prý zrodila borovici. F. S. Pilipenko zase zjistil, že jedny druhy eukalyptů rodí jiné. Soubor objevů se neustále rozšiřoval, našly se „důkazy” vzniku břízy z olše a habru z dubu.
Ale největších úspěchů dosáhl sám Lysenko. Hned na několika konferencích a přednáškách oznámil, že kukačka vzniká z pěnice! Lysenko sáhodlouze dokazoval, jak líné kukačky snášejí vejce do hnízd chudáků pěnic, protože jim, kukačkám, se nechce dlouho sedět na vejcích. A tak pěnice musejí kvůli „zákonu života biologického druhu” platit za svou dobrotu a společně s cizími vejci „kukaččina rodu” sedět „kukaččím způsobem” i na svých vejcích. Při tomto procesu se i jejich vlastní vejce mění v kukaččí! ....následovaly dobové „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů a další mystické „objevy“ mičurinské biologie. atd. Tato "nákaza" - ideologizace vědy v Československu, vrcholila v roce 1952 a její důsledky trvají v některých ohledech dodnes.

[quote="muflon":1byqmi7v]Hodně lidí je také prostě jen zvědavých (a zůstanou na povrchu, zmateni mnohými protimluvy "odborníků" či "nevědeckými" jevy.....), třeba jak je to s těmi všemi virgulemi, psychotronikou apod. (koho zajímají pohledy z obou stran (PRO a PROTI, tak základní info je tady: http://ceska.psychotronika.cz/index.php ... chotronika - vč. klubu skeptiků a také dvoudílného rozboru "OKULTISMUS V MEDICÍNĚ" od Dr.Heřta, na konci webové stránky uvedeného odkazu...mluví tam i o "duchovní chirurgii")

Stručná Historie České Esoterické Scény Od Konce 19. Století Do Roku 1989:

Naposledy upravil Anonymous dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1byqmi7v

Názorů (i praktického snažení) k tomu to jak vzniká zlo, a jak jej ponechat v patřičných MEZÍCH je spousta....(ne každý bude účinný...jako u naivní posedlosti "vědců" v 50.letech v Rusku, jak jsem popisoval z britskýcgh listů)

otázkou je i zda zlo úplně odstranit - nebo spíše si jej prostě BDĚLE a VĚDOMĚ nevybrat...(už samotná existence svobodné vůle a možnost se rozhodovat mezi vícero volbama, dává potenciálně možnost (ná)růstu zla)
...pokud by neexistovali i jiné samoočistné mechanismy (je úžasné jak se např. příroda vzpamatuje vlastními silami (když jí do toho moc nekecáme), a to i z těžkých lesních požárů, ropných katastrof atd). Člověk je na Zemi nyní "škodnou", tak se necháme překvapit, jak s náma po zásluze naloží... (nebo vyvineme úsilí na osobní úrovni, snahou změnit to co změnit mohu ?... )

Neříkám že by nějaké kosmické zákony rovnováhy, polarity nebo Tao, jing jang, či jakkoli jinak tomu kdo řekne, vůbec neplatili...jen jak tu píšu víckrát, některé zákony platí za určitých podmínek (nelze již dané zákony libovolně měnit..., pokud má být zachována integrita vesmíru)
...také záleží na Tvůrci těch zákonů CO jimi vlastně zamýšlel...a nakolik měli tyto zákony PLNOU možnost se projevit k dobru všeho stvořeného, a naopak nakolik se projevují jiné zásadní VLIVY, které některé zákony "vyruší" (napadá mne nyní jen příklad s gravitací...- gravitační zákony pořád působí, jen někde silněji a jinde méně....takže za určitých podmínek se kosmonaut prostě vznáší...

PS: tvá poznámka Petře, o konstruktivitě versus destruktivitě je podle mne na místě. (v české kotlině se místo nepohodlného kreativního tvoření hodnot, nebo snahy o jejich zachování, mnozí raději věnují kritizování a boření jako svému hobby, to jde "přirozeně" každému lehce ...)

Kdo chce může porovnat základní zásady jógy, s dnešním stavem společnosti a většiny lidí...(případně místo nadávání, nejlépe začít u sebe ) :

JAMA
- mravní pravidla

Ahimsa(ahinsá), neboli nenásilí. Neubližování myšlenkou, slovem ani činem.
Satja, neboli pravdivost, nelhaní. Myšlenka, slova i čin se musí shodovat.
Asteja, neboli nekradení. Nebraní věcí nedarovaných.
Brahmačarja, neboli zdrženlivost, je pohlavní čistota nebo oproštění od chtíče v myšlence, slově i činu.
Aparigraha, neboli nelakotnost, nehromadění.

NIJAMA
- doporučení

Sauča, neboli čistota těla i mysli. Čistá mysl nepropadá světskosti a orientuje se k božství a jeho kvalitám.
Santoša, neboli spokojenost. Prožívání vnitřní radosti. Z rozvíjení vnitřní spokojenosti plyne blaženost.
Tapas, neboli askeze. Překonávání překážek, morální diciplína. Probuzení vnitřního ohně spalujícího nečistoty těla i mysli.
Svadhjaja, neboli studium posvátných písem, ale také sebe sama. Studium k povzbuzení a ujasnění si duchovního úsilí.
Išvara pranidhana, neboli odevzdání se božství či uctívání osobního boha. Veškeré jednání konané s důvěrou v boha.

U nás se říká, že s pravdou a poctivostí nejdál dojdeš, ale nikdo tomu nevěří...(také se říkalo že kdo nekrade tak...),
ale naproti tomu třeba Gándhí se svým celoživotním důsledným ahinsá a satjá, resp.satjagraha ( lpěním na pravdě), dokázal nakonec zvítězit i proti
150 leté koloniální velmoci nad Indií...

-----------------------------

PS: dle wikipedie u HATHA JOGY, je jama - nijama trochu jinak:

Jáma
Související informace naleznete v článku Pataňdžali na Wikipedii.

V Hatha Yoga Pradipika se uvádí deset jám, a jsou to tyto: Ahimsa (neubližování), Satja (satya-pravda), Astéja (asteya -nekradení, nepřivlastňování si), Brahmačárija (brahmacharya-zdrženlivost), Kšáma (Kshama -trpělivost), Drití (dhriti-odvaha), Dajé (daye-soucit) Ardžáva (arjava -upřímnost), Mitahára (mitahara-střídmé stravování), Sauča (shaucha-čistota).

Nijáma
Související informace naleznete v článku Pataňdžali na Wikipedii.

Dále v Hatha Yoga Pradipika nalezneme deset nijám, tyto jsou: Tapa (tapa-odříkání), Santóša (santosha-spokojenost), Ástikja (astikya- víra v Boha), Dána (dan-darování), Išvara Púdžana (ishwara pujana-uctívání Boha), Ládža Hrí (lajja hri - cudnost, nenáročnost), Sidhánta vákja šravána (siddhanta vaakya shravana - poslech vznešené Hudby), Buddhi (buddhi -soudnost, intelekt, schopnost rozlišování), Džapa (japa-opakovaná recitace manter), Hóma (hom-obětování).

Jámy a Nijámy uvedené v Hatha Yoga Pradipika se liší od těch v Patandžaliho Jóga Sútra

Dobra hlaska z basniku myslim: I neschopnost dokaze zplodit pokrok, ovsem jako vedlejsi produkt.
Mozna ze by mohlo platit i obraceni: Ze i pokrok muze zplodit neschopnost jako vedlejsi produkt-malomocenstvi, deprese, stres,...
to jen tak pro pobaveni abychom to nebrali uplne vazne.

_________________
Doporucuji motorku, zenu +
[b]Video: http://www.youtube.com/watch?v=wQgPLMTVfGc
Knihy na ulozto.cz: Cerna labut, Nenechte sebou manipulovat, Mym marodum, Co_nam_telo_rika, Doba jedova 1, ZákladyMužskéhoŠovinismu
http://www.csfd.cz/zebricky/nejlepsi-filmy/

Provázanost a vzájemné dpolnění je krásně vidět např. na propojení taoistických cvičení (např.taiči a čchi kung) se zásadami Tradiční čínské medicíny, a podobně i na vztahu jógy a ajurvédy jako tisíciletími ověřeného a propracovaného zdravotního oboru. (více viz vlákno:

Naposledy upravil Návštěvník dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1

Jama a Nijama - viz příspěvek v tomto vlákně z ned kvě 13, 2012 2:49 pm

[size=150:283gqivn][b:283gqivn]maitribhávana (mettá) - milující laskavost [/b:283gqivn][/size:283gqivn]
- známější pod výrazem Mettá (pálí, maitrí v sanskrtu) - buddhistický termín pro nepodmíněnou a nesobeckou milující laskavost zaměřenou na všechny bytosti bez rozdílu.
Často se překládá také jako dobrotivost. Je přirovnávána k rodičovské lásce, protože jí nejde o vlastní prospěch, a zahrnuje také přátelství a upřímné přání, aby byly všechny bytosti šťastné... - více viz např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mettá
(Ježíš zase podobně mluvil o o tom, modlit se za své nepřátele..., což ovšem neznamenalo že si se svými nepřáteli nevyřídí účty..., ale člověku nepatří msta, spíše "nesuďte aby jste nebyli souzeni...a jak měříte druhým tak bude měřeno vám..." )

- [u:283gqivn]zdravotní aspekt[/u:283gqivn] (potvrzovaný čím dál víc mnoha psychoterapeuty), je vidět např. na videích a v textech Dr.Nešpora a z jeho bohatých zkušeností z praxe (některé knihy a texty jsou volně ke stažení na jeho webu)

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

feature=plcp\">http://www.youtube.com/playlist?list=PL ... ature=plcp [size=150:283gqivn][b:283gqivn]mudita - radost a vděčnost[/b:283gqivn][/size:283gqivn] Mudita meditace se používá pro kultivaci vděčnosti a radosti z úspěchu a štěstí dr