martina72 píše:
K diabetu a jiným věcem asi tůlik. Dva nyknejmy (sic) si tady trošku zahrály na boření báboviček. Jsme dospělí a víme, že to je dětská hra. Tu mohou hrát nejen děti, ale i dospělí. Potud vše v pohodě.
Ale oni to čtou i lidé, kteří diabetes mají.
Řekněme jim, jak to je.
Jednoduše a s láskou.
Diabetes I. typu je následkem autoimunitní reakce.
Problém vztahů.
Člověk sám sobě zničí beta buňky v Langerhasofskejch (sic) ostrůfkách (sic) slintafky (sic). Chce na sebe upozornit. Někomu se to podaří, jinému ne. Výsledek - nevratný. Není to nemoc, je to ouraz, nevratné sebepoškození.
Diabetes II. typu jest podobný, ale fysikálně ouplně jiný. Nepoškozená slintafka jede naplno, ale člověk jí nedovolí udělat tu práci a nedovolí buňkám si tu její práci vzít.
Nežvaňte vo enzymech, dietách, knížkách. Zabejvejte se psychinou. Postojema lidí. Vztahama.
Pokud tu je nekdo kdo diabetes ma, neverte tomu, ze jsou nemoci nevylecitelny a jedina nadeje jsou celozivotni berlicky ve forme prasku a injekci. To je propaganda oficialni mediciny, ktera bohuzel casto pronika i sem. Kdybych veril takovym lzim, tak budu brat cely zivot kortikoidy, samozrejme je neberu. Diabetes I je opravdu jedna z nejhur lecitelnych nemoci, ale je dost pripadu, kdy se to povedlo. Temer nevylecitelne jsou predevsim zakroky doktoru, kdyz neco uriznou, tam uz velka sance neni. Ale cetl jsem o vyzkumech, z kterych je jasny, ze i tam sance je, ale ne pro normalni lidi. Lze nejak stimulovat telo, aby znovu vytvorilo chybejici koncetinu a pod. Viz napriklad prace Roberta Beckera. Na techto strankach se lze dozvedet v mnoha pripadech to, co medicina utajuje (i pred doktorama), ale psat sem muze kazdy, takze se tu lze dozvedet i spoustu nesmyslu sirenych oficialni medicinou.