Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Zakladám túto tému, lebo je myslím potrebná. Hlavne pre tých, ktorí sa nejak "zažrali" do biopotravín ( zámerne nehovorím o bioproduktoch typu bio cestoviny, bio omáčky, bio sladkosti atď... ) typu ovocie, zelenina, oriešky, semená, strukoviny, obilniny...
Jedno je isté : Chcieť aby sa nepostrekovala pôda spolu s potravinami rastúcich na nej, to je rozumné. Rozumné a dobré je aj to, ak nechceme mať v pôde z ktorej konzumujeme rastliny, umelé hnojivá, ktoré sa naväzujú na určité minerály v pôde, a tým ju ochudobňujú o živiny ( súčasne tak aj rastliny ).
Certifikát Bio získavajú rastliny, ktoré sa pestujú v dostatočnej vzdialenosti od frekventovaných ciest, najlepšie niekde, kde má prístup len automobil človeka, ktorý sa stará o chod bio farmy či bio poľa...
Pôda, na ktorej sa nehnojilo priemyselnými hnojivami a rovnako na ktorú sa nestriekalo chemickými postrekmi po dobu 5 a viac rokov ( teda sa nechala 5 rokov "odležať" ), získava certifikát pôdy vhodnej na pestovanie bio rastlín ( zelenina, ovocie, semená, strukoviny, obilniny, prípadne chov dobytka... )
IDE ALE O TO, či tých 5 rokov je dosť + o to, že prostredie je aj tak zamorené - podzemnými vodami, kyslím dažďom, ovzduším...
Za skutočné bio potraviny sa vraj dajú považovať len bio potraviny z Dánska, Himalájí, panenských oblastí, atď....
Teraz nastáva otázka : 1. čím sa líšia bio potraviny ( z oblasti Slovensko, Nemecko, Francúzsko, Turecko, atď... ) od konvenčných ( teda "nebio" ) potravín z tých istých oblastí ?
- na túto otázku neviem odpovedať, preto poprosím niekoho ( napríklad pána Jardu ), kto na to dokáže odpovedať.
Ďalej ma ( vlastne nás ) zaujíma, 2. ako sa líši obsah vitamínov a minerálov čo sa týka bio potravín vs. nebio potravín ( napríklad bio mrvka vs nebio mrkva...bio ryža vs. nebio ryža...atď - nepotrebujem vedieť presné hodnoty, len percentuálne vyjadrenie ).
Otázka číslo 3 : "Kultúra zaobchádzania s potravinami" - bio oriešky a semená sa väčšinou sušia pri teplote do 43 stupňov celzia, rovnako aj bio sušené ovocie. U konvenčných ( nebio ) orieškoch a sušenom ovocí ( skoro vždy sírenom ) sa to asi nedá povedať... Bude teda táto časť bio potravín výnimkou - teda odporúča sa nakupovať tieto potraviny v bio kvalite ? Kto mi na to odpovie ?
Otázka číslo 4 : bio paradajky, bio papriky... nebudú rasť "na vode" ako nebio paradajky a papriky ( mám namysli hlavne zimné obdobie ). Bio pravidlá totiž niečo také nedovoľujú. Navyše sú dovážané z oblastí, kde sa dajú pestovať na normálnej pôde - teda z oblastí, kde je príslušná teplota vhodná na ich rast aj v dobe, kedy u nás na Slovensku a v Čechách nie. Takže tieto druhy potravín budú ďalšou výnimkou, alebo nie ?
Namieste ostáva aj otázka :5. keď nebudeme podporovať bio priemysel ( teda priemysel, ktorý je prírode úplne vlastný ) pre to, že biopotraviny sú v niektorých prípadoch podstatne drahšie ( hlavne čo sa týka ovocia, zeleniny, orieškov .... v otázkach cenách obilnín nie sú také rozdiely... ), tak potom bude navždy vládnuť svetu chemické poľnohospodárstvo ? Lebo tým, že nebudeme podporovať bio pestovateľov, nebudeme podporovať prírodu. A tak snaha bio farmárov a bio poľnohospodárov o to aby bolo čo najčistejšie životné prostredie a potraviny, výde nazmar. Kto totiž nechá odležať pôdu 50 a viac rokov bez toho, aby na nej niečo pestoval ? Kto si to môže dovoliť ? Pretože v praxi by na nej mohol pestovať bez umelých hnojív a postrekov, no 50 rokov na tej pôde nič bio nevyrastie... Takže ceny plodín z takej pôdy by ostali na úrovni ceny konvenčných plodín ( rastlín ), a to za takú drinu asi nestojí... Takže v praxi mi to príde nereálne, jedine, keby sa toho chytlil nejaký veľmi bohatý sponzor, a vyplácal riadne odmeny roľníkom, ktorý si svoj plat nepokryjú predajom prírodne hnojenými rastlinami za ceny konvenčných... Pretože ich snaha ( aj naša snaha ) o čistú prírodu a potraviny bez postreku, to je jedna vec. Naša peňaženka, to je druhá vec.
Otázka číslo 6 : menej záleží na pôvode ( nemyslím tým čerstvosť ) konzumentovi, ktorý má kvalitný ( napr. ) dvojhriadeľový odšťavovač za 330 ( 8600 Kč ) a viac Eur, pretože pesticídy ostávajú takmer výlučne len vo vláknine. Lenže druhá vec je tá, že človek chce ovocie aj kusať, tak isto aj zeleninu. Nechce vždy len šťavy. Takže je dobré používať na odšťavovanie konvenčné ovocie a zeleninu, a na priamu konzumáciu používať bio ?
Čo teda robiť ? V prvom rade čitatelia ku ktorým sa radím aj ja, určite budú radi poznať odpovede na týchto 6 otázok.
Takže ak kritika na Bio, tak na úrovni, nie typu : "Je to len biznis...viac o tom neviem, ale neverím tomu".
Možno nám to uľahčí život ( v otázkach stravovania... ).

Akorát bylo dnes ve zprávách že potravinářská inspekce našla v biopotravinách zakázané pesticidy. Z 39 zkontrolovaných potravin deset vzorků obsahovalo pesticidy. Přibývá i firem, které podnikají v biopotravinách nelegálně...
Takže jen další upozornění na to že BIO je jen další dobrej způsob proč zvedat ceny potravin...

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2228771

Viem, že sa tu to už preberalo, ale predsa mi to nedá..... Ryža natural ( nie Bio ) vs. ryža natural ( Bio ). "Nie Bio" stojí 500g/1 Euro, "Bio" stojí 500g/1,75 Eur. Vykašľať sa na Bio, nakoľko bude lepšie investovať ušetrené peniaze za "Bio" do inej oblasti - doplnky výživy, resp. niečo podobné ohľadom stravy, napríklad oleje, kokosový tuk... a podobne ?

to Jarda : Pán Jarda, a kde môžem nájsť také tabuľky ? Googlujem, a nič... Ďakujem pekne za tip.

Dezinformace-o-potravinach-siri-i-odbornici
http://www.dtest.cz/dezinformace-o-potr ... -odbornici

cituji jen část:

Propagace biopotravin

Největší manipulace se odehrávají na poli propagace biopotravin a obecně potravin pro zdravý životní styl. Výhody biopotravin jsou obvykle výrazně nadhodnoceny, což je ale jen ta méně závažná část manipulace. Horší je, že pro zvýraznění výhod biopotravin se používají prostředky, které degradují a fakticky pomlouvají klasické „nebio“ potraviny....

Selský rozum a obezřetnost

Bohužel, autoři zavádějících informací mají v současné době v médiích větší prostor než lidé, kteří dokáží skutečně objektivně zhodnotit nutriční vliv potravin na naše zdraví nebo skutečnost, zda jsou vůbec v praxi použitelné technologie, pomocí kterých se údajně potraviny vyrábí. Takzvaný zdravý životní styl je v současné době „in“ a k jeho propagaci se hodí doslova téměř vše. Je ale třeba vědět, že řada zavádějících údajů je v zásadě klamavou reklamou, ba dokonce trestným činem šíření poplašné zprávy. Jenže do soudních sporů nikdo nejde, a tak mohou manipulátoři nerušeně působit dál.
Vyznat se ve zdravotních tvrzeních, respektive jakýchkoliv tvrzeních je docela oříšek. Naštěstí ta zdravotní již budou podléhat legislativě EU tak, že nebude možné uvádět to, co není nad rámec obecně známých vlastností příslušné potraviny doloženo. A protože není v silách lidského jedince všechny manipulace a mýty odhalit, zbývá jediné – selský rozum. A obezřetnost v přístupu k údajům, které se týkají především nově uváděných potravin na trh.
Každý výrobek, který se chce prosadit proti již zavedené konkurenci, musí na svou podporu vytvořit informační a marketingovou kampaň, aby byl spotřebitel přesvědčen, že je vhodné příslušný výrobek koupit. V dosud nepřehledném legislativním prostředí, za použití „spasitelů“ lidstva (zejména jde obvykle o dobrý byznys) a při absenci prosté lidské etiky je ovšem otázkou, zdali jsou vždy metody propagace těchto výrobků korektní.
Petr HAVEL

Včera 10:59

„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka Ailsa McKenzieová z univerzity v Newcastlu, která s kolegou Markem Witthinghamem dva roky sledovala stravovací návyky ptactva.
Nad biopšenicí ohrnuli ptáci zobáky

Bioprodukty jsou výkřikem stravovací módy, ptáky však netáhnou, ti si radši klovnou do běžné pšenice. Uvádí to britská studie v časopisu Journal of the Science of Food and Agriculture.


Vědci se neomezili jen na laboratorní studium. V severní Anglii rozmístili padesát krmítek pro divoké ptáky a každý rok sledovali šest týdnů, jaké zrní si kosové, sýkorky a další létavci vybírají.

Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, ve druhé polovině bylo běžné zrní. Aby to ptáci neměli jednoduché, čas od času biologové polohu obou druhů měnili. Přesto byl výsledek jednoznačný – a navíc ukázal, že ptáci se dovedou učit. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků – „průmyslově“ produkovaná pšenice jim chutnala víc. Stejně to dopadlo i v laboratoři při pokusech s kanáry.

Britové prozkoumali 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů. Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – v běžném zrní je víc bílkovin.

Ptáci potřebují více proteinů zejména v zimě. V biopšenici je jich ale o desetinu méně než v normálním zrní. Rozdíl je způsoben používáním či nepoužíváním umělých hnojiv.

Ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur, dvakrát více než v roce 2000.

odkaz: http://www.novinky.cz/veda-skoly/205595 ... obaky.html