XYrazovy_nick píše:
VEĽMI ZAUJÍMAVÉ O HORČÍKU (od Jana Kwasnieskeho......... Síce zomrel vo veku 82 rokov, ale na neliečenú rakovinu hrdla - čo bola u neho na 100% duševná príčina - úplne to sedí na jeho život, na tie krivdy ktoré ako jeden z najvýznamnejších poliakov musel znášať) .... Žeby bol potrebný vo vyššom množstve len u ľudí, ktorí sa živia vysokosacharidovou stravou?.... Vyzerá to tak.... Jedávam cca 120g sacharidov/deň... Nebude pre mňa 7g chloridu horečnatého (cca 840mg čistého horčíka ako výživový doplnok) zbytočne veľa? Pamätám si ako som počul v jednom videu hovoriť Mnislava Zeleného o tom, že domorodí obyvatelia pralesov (kam dlhé roky chodieval) by sa dožívali oveľa viac než 80 rokov, ale bráni im v tom to, že prijímajú príliš veľa horčíka (a to asi na nízkosacharidoej strave - takže ho nemajú ako spaľovať, pretože sa spaľuje pri trávení sacharidov)... Neviem už ale v akom videu na youtube to hovoril, počul som to pred veľa rokmi, možno pred 10 rokmi a asi u Duška (ale viem so 100% istotou že to hovoril)...
(text: Jan Kwasniewski)
Ke spalování cukru (glukózy) je treba horcík.
Organizmus nemocného (Buergerova nemoc) spaluje vetší množství
cukru (pretože len človek prežierajúci sa sacharidmi môže dostať túto chorobu, pozn. XYrazovyNick) a k tomu potrebuje vetší množství horcíku.
Hladina horcíku u techto nemocných je 3× vyšší
než u zdravých lidí. U všech „pastvištních“ nemocí
je patrná hypermagneziemie, tzn. zvýšená hladina
horcíku ve tkáních i krevním séru.
Organizmus prijímá z potravy tolik minerálu a
takové, které potrebuje, jestli je spotreba horcíku
vysoká, znamená to, že organizmus spaluje hodne
sacharidu v hexosovém cyklu, typickém pro býložravce
a otroky, pri kterém syntéza (výroba) cholesterolu
je 300× menší než pri premene glukózy
v pentózovém cyklu. Proto se u techto nemocných
ateroskleróza nevyskytuje. Ale nemocnému je jedno,
proc nemuže chodit. Bolí ho plosky nohou, tvorí
se vredy na prstech, nebo prsty usychají, mumifikují
a nemocný kricí po nocích bolestmi.
*****************************************
(Cukrovka 1. typu) .... Ke spalování sacharidu je treba hodne bílkoviny,
vitamínu, horcíku a jiných stopových prvku,
které se vubec nevyskytují v cukru, slazených nápojích,
medu, škrobu. Je jich velmi málo v potravinách
rostlinného puvodu, ve kterých na 1 g bílkoviny
pripadá více než 10 g sacharidu. Dieta, ve
které je príliš málo bílkoviny, nutí organizmus ke
konzumaci vetšího množství jídla, aby získal vetší
množství bílkoviny, vitamínu, minerálu, ale tím
i k príjmu vetšího množství sacharidu. V takové
diete chybí bílkovina nutná ke spalování sacharidu.
Organizmus se s tím vyrovnává tak, že cást
sacharidu premenuje na tuky a tím šetrí bílkovinu,
vitamíny a horcík.
Nechci vám kazit radost ale ta tvrzení o hořčíku v citovaném textu jsou z velké části založená na chybném pochopení metabolismu. Hořčík se v těle nespaluje a jeho potřeba není přímo řízená množstvím sacharidů ve stravě. Je pravda, že hořčík je důležitý pro enzymy pracující s ATP a pro metabolismus glukózy, ale to neznamená, že člověk na nízkosacharidové stravě potřebuje méně hořčíku nebo že by se hořčík „spotřebovával“ při spalování cukru. Je nezbytný pro stovky reakcí – nervy, svaly, srdce, imunitu, detoxikaci – a jeho potřeba je proto poměrně stabilní.
Stejně tak neplatí, že by různé „pastvištní“ choroby provázela hypermagnezémie. Zvýšená hladina hořčíku v krvi je v běžné populaci extrémně vzácná a objevuje se téměř výhradně u lidí s těžkým selháním ledvin nebo po nadměrném intravenózním podání. Většina lidí má naopak spíše nedostatek hořčíku, protože jeho vstřebávání je omezené a ztráty močí mohou být zvýšené – mimo jiné i při nízkosacharidové stravě, kde ketóza zvyšuje vylučování minerálů.
Tvrzení o domorodcích, kteří se údajně nedožívají vyššího věku kvůli „příliš velkému příjmu hořčíku“, nemá žádnou oporu ve vědeckých datech. Délku života těchto populací určují infekce, úrazy a dostupnost zdravotní péče, nikoli minerály ve stravě.
Pokud jde o dávkování: 7 g chloridu hořečnatého denně (cca 840 mg elementárního Mg) je pro většinu lidí zbytečně vysoká dávka. Běžná potřeba je kolem 300–420 mg denně a vyšší dávky mohou způsobovat průjem, pokles tlaku nebo únavu. Chlorid hořečnatý je navíc výrazně laxativní, takže tolerance bývá horší než u jiných forem.
Stručně řečeno interpretace metabolismu hořčíku v citovaném textu je přinejmenším sporná nebo spíše nesprávná. Hořčík se nespotřebovává podle množství sacharidů, hypermagnezémie není běžná a extrémní dávky Mg nepřinášejí žádnou výhodu. Nakonec ten reál není tak složité si ověřit laboratorním testováním hořčíku v erytrocytech.