Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Nepíšete jak je dcera stará, ale u mladého člověka je deficit železa docela zvláštní pokud se alespoň trochu normálně stravuje. Uvedená vyšetření nic moc neřeknou, jenom prostě že jsou rozhozené některé hodnoty především hodnota hemoglobinu a hematokritu což lékaři často automaticky interpretují jako deficit železa a to aniž by někdo zkoumal proč ten deficit, pokud je to vůbec správný odhad, vzniká a cpou do lidí železo. Přisvojování železa je za normálních okolností hodně závislé na kombinaci hemového a nehemového železa ve stravě tedy pokud možno společně dodávat rostlinné a živočišné zdroje. Na problém musíte jít vylučovací metodou kdy si primárně výpočtem na nutriční kalkulačce cronometer.com zjistíte jak jste na tom s dodáváním železa stravou. Jak si to spočítat vysvětluji v návodovém videu zde https://herohero.co/zealoustoqpzfbbjvoj ... y-a-navody a výsledek vám řekne spoustu dalších věcí což je vysvětleno v dalším videu o tom jak ty vypočtené výsledky interpretovat. Pokud zjistíte že dodáváte železa dostatek pak není zrovna logické dodávat další, tím můžete paradoxně tělu dost škodit a zvedat ROS, ale je potřeba zkoumat kudy a proč mizí případně co je důvodem proč s železem tělo špatně hospodaří. Tento výpočet vám v zásadě zdarma umožní se v problému zorientovat a například zjistíte že nedodáváte dostatek mědi nebo některých vitamínů což má opět na krvetvorbu zásadní vliv. Co mě vždy praští do očí je hodnota trombocytů která by u mladého člověka měla být maximálně na středu rozpětí tedy bych si dovolil tvrdit že dcera buď velice málo pije, nebo tato položka může být čtena i jako nepřímý ukazatel skrytého zánětu. Pokud si na netu přečtete co ukazují další snížené hodnoty asi vás praští do očí že tyto výsledky mohou signalizovat i velice vážné zdravotní problémy tedy z těch méně závažných může jít o dlouhodobou ztrátu krve lehkým krvácením do trávicího traktu, například z nějakého neakutního zánětlivého problému na střevní stěně, což lze často odhalit pozorováním stolice a pokud by byla dlouhodobě hodně tmavá až černá určitě bych si nechal takovou možnost prověřit. Pokud si nebudete vědět s výsledkem z kalkulačky rady klidně zavolejte a já s váma ty výsledky projdu a pobavíme se o dalším postupu.

Mal by som otazku na Vitamin A cize retinol.

Nasiel som od par ludi na youtube, ktori maju (nejaky) Dr titul, ale pointa je, ze neviem kam mam nazor na Vitamin A zaradit.
Jeden napriklad ma specialnu dietu,kde vylucil vsetko s Vit A

Mam rad pecen, verim ze pecen je super potravina, samozrejme v rozumnom mnozstve, tj. ak ulovim zviera, tak zjem 1 zviera a 1 pecen (a 1 srdce atd) a nie 20 kg pecene na 1 kurca.

Ale dnes sa da kupit trescia pecen v konzerve, samozrejme vo vlastnej stave, a podla roznych zdrojov, 100g tejto konzervy (zvacsa maju 110-120g) moze mat brutalny rozsah od 1000 po 5000 mikrogramov cize 3000 - 17000 UI a RDA alebo ODD alebo DDD cize denna davka je udajne cca 900 mikrogramov / 3000 UI

Tak comu mam verit?

Verim, ze tieto Vitaminy v tuku rozpustnych cize napr A D E K nie su len tak a nie je dobre sa s nimi zahravat, ale aby oznacili Vit A doslova za toxin? Ako potom prezili nasi predpokovia ked jedli pecen? Ako potom prezivaju eskimaci, co ludia ryby?

Logicky, pecen z tresky je cca 2-7% nech je priemer 5% cize na 1kg ryby by som mohol zjest az 50g peceni.Ale kaloricky by som potreboval snad 1-2kg tejto ryby denne, aby som na nej prezil, ale to by mi dovolovalo az 50-100g peceni. Len tak pre zaujimavost, pecen z ladoveho medveda ma 1500-5000 nasobne viac vitaminu A ako trescia pecen. (udajne par stratenych ludi po konzumacii tejto pecene zomrelo).
Pre porovnanie, byk, maso plus tuk dajne tomu 300kg, pecen 12kg, ak by sme pocitali ze zjeme 1 byka a 1 jeho pecen, vychadza to daleko prirodzenejsie (1100mikrogramov Vitaminu A v priemere denne). Cize zjest byka s pecenou by podla tabuliek islo, ale ryby uz nie (minimalne nie tresku)
Treska ma zas dajme tomu 3kg tresky = 2500kcal (denny prijem) a z toho uz mame v pohode 100g pecene = 3x denne davka. Problem je ze 3kg tresky je cca 540g bielkovin, to by bola otrava samotnymi bielkovinami.
Cize plati, ze byka viem jest v neobmedzenom mnozstve (organy), ale tresku nie. Ale odkial potom vziat omega3 hlavne DHA a EPA?
ALA je pomerne jednoduche, ale DHA/EPA ?

Dakujem za kazdy nazor
Dovod preco by som rad jedol tresciu pecen (tresci jatra) je omega3. Ano - da sa kupit aj doplnok, ale pecen je pecen nie? Ale zaujimave je, ze tato potrava sa extremne tazko zhana, bud je v nejakom odpade (olejoch a omackach), alebo je udena. Ale sama o sebe - velmi zlozite zohnat.

Tak ti lidé kteří tvrdí že retinol je jed skutečně existují a to již docela dlouho. Jejich guru nepřijímá retinol již řadu let a stále žije, zase na druhou stranu je docela dost skupin lidí na planetě kteří logicky přijímají dost vysoké dávky retinolu a také žijí. Z toho mě logicky vychází že organizmus má docela široké rozpětí pro tolerování jak nízkých tak vysokých hladin retinolu. Z mého pohledu podle všeho ani tak nezáleží pouze na hladině retinolu jako poměru jednotlivých vitamínů rozpustných v tuku protože tam evidentně jde o oponentní a také synergické působení. Tedy dle mého názoru by se ten člověk co razí názor že zdravý je deficitní retinol musel nechat změřit z hlediska ostatních vitamínů rozpustných v tuku a teprve pak bych ty jeho závěry považoval za validní. Například já klientům radím změřit si to co se laboratorně změřit dá, tedy A,E,D protože K tu nikdo nedělá a porovnat je zhruba do horní čtvrtiny referenčního rozpětí. Toto docela funguje i pro regulaci třeba přebytku retinolu protože pokud retinol přestanu dodávat a dodávám proti tomu například deficitní vitamín D pak se hladiny rovnají stejně jako když zavíráte nůžky tedy retinol pomalu klesá a déčko stoupá. Toto předpokládám fungovalo našim předkům a funguje i přírodním národům ale nefunguje v západní civilizaci na umělohmotné živinově chudé stravě bez pobytu v přírodě. Za mě tedy hodnoty občas laboratorně měřit a ne slepě věřit, to se nikdy nevyplácí a také sledovat přirozenost z pohledu logiky života našich předků.

Dobry den , pane Jardo. Nechala jsem si vysetrit z krve vitamin D. Hodnoty byly 58,5 nmol/L. Po mesici uzivani D3 + K2 mam hodnoty 219,8 nmol/L. Myslim, ze je to dobry posun. Uzivala jsem 20000 I.U.denne. Mam ted brat to Decko s Kackem porad, jen v mensich davkach, pripadne kolik nebo ho mam uz uplne vynechat? Dekuji za odpoved.

To jste čísla vyšroubovala docela vysoko tedy šel bych na to takto. Jak logika obvykle funguje přes jaro a léto. Když je hladina nad optimem (a 219,8 nmol/L je opravdu vysoko), běžnou praxí je udělat pauzu. Slunce v létě skutečně přispívá k tvorbě vitaminu D, takže hladina obvykle neklesá dramaticky alespoň se většinou udrží. U lidí, kteří měli vysoké hodnoty po suplementaci, se hladina často drží v rozumném rozmezí i několik měsíců bez jakéhokoli doplňování. Co z toho plyne pro vaši situaci. Pauza do podzimu je rozumný postup, když je hladina takto vysoká. Ideálně si můžete udělat pro větší jistotu na podzim (září/říjen) kontrolní odběr, aby jste viděla, kam se hladina posunula. Podle toho se pak obvykle nastavuje udržovací dávka na zimu.

A je vhodne pri vysokem decku jist sirnou patlanici? Neobsahuje lneny olej take nejake decko?

Předpokládám že by to nemělo představovat žádný vážnější problém. Lněný olej déčko neobsahuje a vápník ze stravy si dovede tělo docela slušně uregulovat. Opatrnější bych byl pouze v situacích kdy máte prokazatelně vysoký vápník v krvi (hyperkalcémie), máte extrémně vysoké hodnoty vitaminu D, užíváte doplněk vápníku, máte poruchu funkce ledvin. V těchto případech se řeší celkový příjem vápníku, ale pořád jde hlavně o doplňky, ne o tvaroh.

Zdravím vás.
Už roky užívam chlorid horečnatý, dával som si ho ale len tak 2-2,5g denne.....
Navýšil som ho pred pár týždňami na 6g/deň (90kg vyšportovaný muž), ale zmenilo mi to stolicu, mám ju teraz kašovitú (bez príznakov hnačky). Iné zažívacie problémy mi to nespôsobuje.
Chlorid horečnatý si miešam vždy s jedlom, neužívam ho rozpustený v nápoji....Takže ma prekvapilo, že mi to ovplyvnilo stolicu takýmto spôsobom.
Čo teraz? Nechať to tak a dúfať, že "časom sa to dá samo dokopy", alebo znížiť dávky chloridu horečnatého? Škodí mi to črevnému mikrobiómu keďže mi to spôsobuje kašovitú stolicu?... Odkedy som ho zvýšil na 6g/deň, mám lepší spánok, takže predstava znižovania dávok sa mi veľmi nepáči... A "horčíkové mazanie" je otravné, navyše sa veľmi ťažko odhaduje koľko horčíka vlastne telo prijme takou formou... Navyše sa to má mazať do oblasti vnútorných stehien (veľká plocha, tenká koža), a to teda nie je veľmi v kompatibilite s intímnym životom...
Možno by som taký problém nemal pri glycináte horečnatom, ale to by ma vyšlo dosť draho keby som ním chcel prijať 700mg čistého horčíka denne...

_________________
Rosťa Václavek - Dýchanky (streamy živých vstupov na YouTube)
Marnia Robinson - Biologie lásky
Telo a Zem sú pascou pre dušu, množením sa umožňujeme pasci existovať.

Chlorid hořečnatý má silný osmotický účinek ve střevě, takže když se dávka zvýší z 2–2,5 g na 6 g denně, začne do střeva přitahovat víc vody a stolice změkne. Nezpůsobí to zánět ani poškození mikrobiomu, jen o fyzikální efekt, který je na dávce přímo závislý. U sportovce je to řekl bych běžná reakce. Pokud vám kašovitá stolice nevadí, můžete počkat, jestli se střevo časem adaptuje. Pokud vadí, stačí obvykle mírně snížit dávku nebo část nahradit formou, která nemá osmotický efekt (např. ten glycinát). Účinek na spánek je reálný u glycinátu dokonce lepší než u chloridu a není nutné se ho vzdát jde jen o nalezení kombinace, formy a množství, která nebude měnit konzistenci stolice tak aby vám to nevyhovovalo.

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně zinku a jeho účinků na ženské hormony. Je dobré ho užívat dlouhodobě? Tady https://www.womeno.cz/zinek/ píší o jeho účincích právě na hormony a menopauzu a to je důvod proč to řeším. Může mít vliv i na zlepšení projevů menopauzy? Děkuji za odpověď.

Ano zinek může mít nepřímý vliv na ženské hormony – podporuje štítnou žlázu, metabolismus estrogenu, tvorbu progesteronu a nervový systém. Díky tomu může u některých žen zmírnit projevy perimenopauzy a menopauzy, jako jsou návaly horka, únava, podrážděnost nebo vaginální suchost. Dlouhodobé užívání může být vhodné, pokud je v rovnováze s mědí a je vše průběžně sledováno laboratorně. Zinek ale nenahrazuje estrogen, spíše doplňuje celkovou hormonální podporu. Pokud budete chtít klidně mě zavolejte, můžeme se podívat na vhodnou kombinaci suplementů podle vašich potíží protože tam je určitě potřeba se bavit i o dalších položkách ať si zbytečně vysokou suplementací zinku zase nezbouráte měď.

VEĽMI ZAUJÍMAVÉ O HORČÍKU (od Jana Kwasnieskeho......... Síce zomrel vo veku 82 rokov, ale na neliečenú rakovinu hrdla - čo bola u neho na 100% duševná príčina - úplne to sedí na jeho život, na tie krivdy ktoré ako jeden z najvýznamnejších poliakov musel znášať) .... Žeby bol potrebný vo vyššom množstve len u ľudí, ktorí sa živia vysokosacharidovou stravou?.... Vyzerá to tak.... Jedávam cca 120g sacharidov/deň... Nebude pre mňa 7g chloridu horečnatého (cca 840mg čistého horčíka ako výživový doplnok) zbytočne veľa? Pamätám si ako som počul v jednom videu hovoriť Mnislava Zeleného o tom, že domorodí obyvatelia pralesov (kam dlhé roky chodieval) by sa dožívali oveľa viac než 80 rokov, ale bráni im v tom to, že prijímajú príliš veľa horčíka (a to asi na nízkosacharidoej strave - takže ho nemajú ako spaľovať, pretože sa spaľuje pri trávení sacharidov)... Neviem už ale v akom videu na youtube to hovoril, počul som to pred veľa rokmi, možno pred 10 rokmi a asi u Duška (ale viem so 100% istotou že to hovoril)...

(text: Jan Kwasniewski)

Ke spalování cukru (glukózy) je treba horcík.
Organizmus nemocného (Buergerova nemoc) spaluje vetší množství
cukru (pretože len človek prežierajúci sa sacharidmi môže dostať túto chorobu, pozn. XYrazovyNick) a k tomu potrebuje vetší množství horcíku.
Hladina horcíku u techto nemocných je 3× vyšší
než u zdravých lidí. U všech „pastvištních“ nemocí
je patrná hypermagneziemie, tzn. zvýšená hladina
horcíku ve tkáních i krevním séru.
Organizmus prijímá z potravy tolik minerálu a
takové, které potrebuje, jestli je spotreba horcíku
vysoká, znamená to, že organizmus spaluje hodne
sacharidu v hexosovém cyklu, typickém pro býložravce
a otroky, pri kterém syntéza (výroba) cholesterolu
je 300× menší než pri premene glukózy
v pentózovém cyklu. Proto se u techto nemocných
ateroskleróza nevyskytuje. Ale nemocnému je jedno,
proc nemuže chodit. Bolí ho plosky nohou, tvorí
se vredy na prstech, nebo prsty usychají, mumifikují
a nemocný kricí po nocích bolestmi.

*****************************************

(Cukrovka 1. typu) .... Ke spalování sacharidu je treba hodne bílkoviny,
vitamínu, horcíku a jiných stopových prvku,
které se vubec nevyskytují v cukru, slazených nápojích,
medu, škrobu. Je jich velmi málo v potravinách
rostlinného puvodu, ve kterých na 1 g bílkoviny
pripadá více než 10 g sacharidu. Dieta, ve
které je príliš málo bílkoviny, nutí organizmus ke
konzumaci vetšího množství jídla, aby získal vetší
množství bílkoviny, vitamínu, minerálu, ale tím
i k príjmu vetšího množství sacharidu. V takové
diete chybí bílkovina nutná ke spalování sacharidu.
Organizmus se s tím vyrovnává tak, že cást
sacharidu premenuje na tuky a tím šetrí bílkovinu,
vitamíny a horcík.

_________________
Rosťa Václavek - Dýchanky (streamy živých vstupov na YouTube)
Marnia Robinson - Biologie lásky
Telo a Zem sú pascou pre dušu, množením sa umožňujeme pasci existovať.

Nechci vám kazit radost ale ta tvrzení o hořčíku v citovaném textu jsou z velké části založená na chybném pochopení metabolismu. Hořčík se v těle nespaluje a jeho potřeba není přímo řízená množstvím sacharidů ve stravě. Je pravda, že hořčík je důležitý pro enzymy pracující s ATP a pro metabolismus glukózy, ale to neznamená, že člověk na nízkosacharidové stravě potřebuje méně hořčíku nebo že by se hořčík „spotřebovával“ při spalování cukru. Je nezbytný pro stovky reakcí – nervy, svaly, srdce, imunitu, detoxikaci – a jeho potřeba je proto poměrně stabilní.
Stejně tak neplatí, že by různé „pastvištní“ choroby provázela hypermagnezémie. Zvýšená hladina hořčíku v krvi je v běžné populaci extrémně vzácná a objevuje se téměř výhradně u lidí s těžkým selháním ledvin nebo po nadměrném intravenózním podání. Většina lidí má naopak spíše nedostatek hořčíku, protože jeho vstřebávání je omezené a ztráty močí mohou být zvýšené – mimo jiné i při nízkosacharidové stravě, kde ketóza zvyšuje vylučování minerálů.
Tvrzení o domorodcích, kteří se údajně nedožívají vyššího věku kvůli „příliš velkému příjmu hořčíku“, nemá žádnou oporu ve vědeckých datech. Délku života těchto populací určují infekce, úrazy a dostupnost zdravotní péče, nikoli minerály ve stravě.
Pokud jde o dávkování: 7 g chloridu hořečnatého denně (cca 840 mg elementárního Mg) je pro většinu lidí zbytečně vysoká dávka. Běžná potřeba je kolem 300–420 mg denně a vyšší dávky mohou způsobovat průjem, pokles tlaku nebo únavu. Chlorid hořečnatý je navíc výrazně laxativní, takže tolerance bývá horší než u jiných forem.
Stručně řečeno interpretace metabolismu hořčíku v citovaném textu je přinejmenším sporná nebo spíše nesprávná. Hořčík se nespotřebovává podle množství sacharidů, hypermagnezémie není běžná a extrémní dávky Mg nepřinášejí žádnou výhodu. Nakonec ten reál není tak složité si ověřit laboratorním testováním hořčíku v erytrocytech.

Ďakujem za odpoveď, pán Jarda.
No nízkosacharidová strava je zároveň ketózou len vtedy, keď sú sacharidy prinajmenšom pod 70g/deň - čo je horná hranica (väčšinou až pod 40g, u každého začína pri inom množstve sacharidov). Ja mám denne okolo 120g sacharidov, čo je na mňa ako 90kg športovvca nízkosacharidová strava pri ktorej nedochádza ku ketóze.
Ako športovec sa teda ustálim na 5g chloridu horečnatého/deň...

_________________
Rosťa Václavek - Dýchanky (streamy živých vstupov na YouTube)
Marnia Robinson - Biologie lásky
Telo a Zem sú pascou pre dušu, množením sa umožňujeme pasci existovať.

Pokud vám chlorid ve vyšší dávce ředí stolici což je jeho v zásadě přirozená vlastnost tak vyzkoušejte jinou formu hořčíku která tuto vlastnost nemá. Například práškový bisglycinát hořčíku máme na e-schopu za myslím velice dobrou cenu, jde o 20%tní formu tedy je skoro dvakrát silnější než chlorid a tato forma stolici neředí. Chlorid hořčíku může u citlivějších lidí střevo spíše podráždit, takže tělo naopak aktivuje spíše stresovou (sympatickou) reakci. Proto doporučuji přejít na bisglycinát hořčíku který střevo nedráždí, neředí stolici a díky obsahu glycinu pomáhá zklidnit nervový systém. Tím podporuje přechod těla do parasympatiku – tedy do režimu klidu, trávení a regenerace, což se často projeví i lepším usínáním.