Příloha:
slez04.jpg.JPG [ 72.44 KiB | Zobrazeno 9968 krát ]
Jednoroční rostlina až 2 m vysoká. Listy dlanitě laločnaté, na okraji zvlněné, kudrnaté, hustě a jemně zoubkované. Květy vyrůstají
v paždí listů, okvětní lístky světle růžové až bělavé, asi 7–10 mm dlouhé. Lodyhy jsou přímé, s krátkými postranními větvemi.
Kvete od července do řína, mírně mrazuvzdorná (máme vyzkoušeno –5 st. C). Sklizeň listů květen až listopad. Po sběru listy
postupně dorůstají na bočních výhonech. Je samovýsevná, ale ne invazivní
Netrpí chorobami, nenapadají je škůdci. Pochází z východní Asie. Dříve se hojně vyskytovala v našich zahradách, ale bohužel
upadla do zapomění. V Číně, Egyptě, Německu i Rusku se pěstuje dodnes.
Rostlinu je možné využít i jako biopalivo. Vhodná i jako krmivo pro hospodářská zvířata. Výhodou je, že i když listy opakovaně
sklízíme, neustále dorůstají a rostlina se větví.
Kvete od července do října, mírně mrazuvzdorná (vyzkoušeno máme -5 st.C). Výsev: IV. až VII., hlubší, nezaplevelené půdy,
30 cm od sebe.
I mladé výhonky jsou jedlé, vhodné např. do polévek.
V literatuře uváděné léčivé vlastnosti: Používá se ve formě čaje k usnadnění vykašlávání při průduškových katarech a zánětech horních
cest dýchacích, při dýchavičnosti, chrapotu.
Při žaludečních a střevních katarech k úpravě peristaltiky, při zápalu sliznice žaludku, při žaludečních vředech, při zápalu měchýře.
Při zánětech dutiny ústní používáme jako kloktadlo. Protizánětlivého působení
byliny využíváme při léčbě koupelemi nebo obklady otevřených bercových vředů, při svrbivých alergiích, k hojení ran, nežitů a vředů
a při zánětech žil, dále při zánětu spojivek, při vysušení slz, jako změkčující prostředeka uklidňující prostředek Účinné látky:
Slizové látky, silice, třísloviny.
Způsob použití: Nejlépe čerstvé. Květy i listy se suší přirozeným teplem ve stínu, za dobrého přístupu vzduchu. Při sušení se
trochu slizovitých látek ztrácí, ale i vysušená rostlina má dost léčivé síly. Sesychací poměr je 5 : 1. Usušená droga se uchovává
v papírových pytlích. Čaj: nejlépe za studena – macerát.
Macerát: 2 lžičky drogy přelijeme dvěma šálky studené vody a necháme 10 hod. louhovat. Poté slijeme a po doušcích během dne pijeme.
Nálev pro vnější použití: 2 polévkové lžíce drogy přelijeme 0,5 l vařící vody a necháme 10 min. louhovat.
Poté scedíme a nálev použijeme formou koupelí nebo obkladů. Na obklady můžeme využít i zbytky po přípravě čaje. Ty se v troše vody
ohřejí, smíchají s ječmennou moukou, rozetřou na lněné plátno a přiloží.
Rostlina má využití v kuchyni jako zelenina:
do salátů, polévek, zeleninových jídel, jako špenát, do francouzských brambor, s těstovinami, plněné listy,
je to poměrně univerzální rostlina, listy a semena jsou jedlé za syrova i vařené