Zelené nezralé ořechy - ořešák královský - Juglans regia -ted je doba jejich sběru , máte zkušenosti s "léčbou",ale i výrobou tinktury, nebo sušením zelených plodů (na prášek rozmixovat a užívat),....ruská lidová medicína třeba zelené ořechy v medu (zdali by to šlo i jenom v třtinovém cukru?)
Četla jsem o ůčincích proti parazitům, hledám recept, a našla jsem tento odkaz
http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/06/nezrale-orechy.html ,který v článku odkazuje na zajímavý článek , kde JUNGLON - výtažek z ořešáku by měl mít protirakovinné ůčinky...
http://www.linkos.cz/po-kongresu/databa ... cislo/297/
Ůvod a kousek (kus
![\":-)\"](\"{SMILIES_PATH}/icon_smile.gif\" "\\"Smile\\""){kind=icon}
)článku kopíruju....Databáze tuzemských onkologických konferenčních abstrakt
Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Novinky v onkologii
Studium biologické aktivity naftochinonů
............................
Klíčová slova: Plumbagin; Juglon; 3-hydroxy-1,4-naftochinon; Dionaea muscipula; protinádorový efekt; antimikrobiální efekt; CDK1/cyklin B; CDK2/cyklin E
1. Úvod
Hledání nových antibakteriálních a cytotoxických látek se v době, kdy prudce narůstá incidence civilizačních chorob, dostává do popředí zájmu mnoha vědních oborů. Mezi nově zkoumané látky patří také naftochinony (juglon, plumbagin a lawson). Některé vystupují jako hlavní obsahové látky hospodářsky zcela nevýznamných rostlin, jako je „masožravá“ Dionaea muscipula Ell. (Droseraceae). Z methanolového extraktu Dionaea muscipula byly b-izolovány deriváty naftochinonů, a to plumbagin, hydroplumbagin 4-O-β-glukopyranosid, 3-hydroxyplumbagin (droseron) a chlorovaný derivát plumbaginu 3-chloroplumbagin [Kreher et. al., 1990]. Další autoři uvádějí výskyt 8,8’-biplumbaginu při in vitro kultivaci Dionaea muscipula [Pakulski and Budzianowski, 1996]. Z čerstvých listů a kořenů byly rovněž získány další dvě látky fenolické povahy, diomuscinon a diomuscipulon, které se z hlediska biogenetického zdají být příbuzné naftochinonu [Myioshi et. al., 1984]. Někteří autoři udávají také izolaci a identifikaci droseronu (3-hydroxyplumbagin) [Kreher et. al., 1990]. Naftochinony se v přírodě vyskytují u celé řady rostlinných čeledí, zejména u čeledí Plumbaginaceae, Juglandaceae, Ebenaceae, Droseraceae, Boraginaceae, Verbenaceae, Balsaminaceae, Bignoniaceae, Ancistrocladaceae, Avicennianaceae, Dioncophyllaceae, Iridaceae, Nepenthaceae, Lythraceae, Gentianaceae, Malvaceae a dalších. Kromě rostlin jsou naftochinony produkovány také houbami, a to zejména rodemFusarium a také mikroorganismy rodu Streptomyces.
2. Farmakologické vlastnosti naftochinonů
V minulosti byly rostlinné drogy s obsahem naftochinonů používány v tradičních medicínách různých národů; v Číně a jiných asijských zemích byly a jsou využívány při léčbě rakoviny, revmatoidní arthritidy, bolestivé menstruace a zhmožděnin. Jihoameričtí Indiáni používali a stále používají některé rostliny s obsahem naftochinonů k léčbě kožních forem leishmanióz, jiné jsou využívány jako účinné antimalarikum. V Indii se některých rostlin s obsahem naftochinonů využívá jako prostředku proti pohlavním chorobám. V minulosti bylo publikováno pouze málo prací, které by se zabývaly farmakologickým účinkem naftochinonů.
Několik naftochinonů bylo testováno na akutní toxicitu, přičemž byly popsány některé méně i více závažné nežádoucí účinky: průjem, kožní vyrážky, leukocytopenie, zvýšení hladiny fosfatázy v krevním séru a hepatotoxicita [Singh and Udupa, 1997]. Plumbagin a juglon u krys významným způsobem indukují chinon reduktázu (dále QR) a glutathion transferázu (dále GT) v tkáních gastrointestinálního traktu a v ledvinách, přičemž jako silnější induktor se projevil juglon. Účinky v některých typech tkání se projevily již mv malých dávkách (velmi výrazně u ledviny v dávkách 25 µmol/kg/den v případě juglonu i plumbaginu). V indukci QR, v případě GT se jako silnější induktor projevil ve většině případů juglon. V některých tkáních neměl plumbagin sledovaný efekt, zatímco juglon ano (např. tlusté střevo). Efekt nebyl prokázán v tkáních jater, plic, srdce, močového měchýře. Tyto indukované enzymy jsou spjaty s fází II detoxikace karcinogenů, pozitivní efekt v oblasti „ochrany“ tkání byl sledován u krys v případě ně kterých karcinogenů při souč asném podávání plumbaginu a juglonu [Munday and Munday, 2000]. Ně která analoga naftochinonů vystupují jako inhibitory cdc25 fosfatázy A a B. Enzymy zřejmě odpovídají za některé typy nádorového bujení; díky tomu, že jsou inhibovány některými deriváty naftochinonů, ty by mohli být potenciálními terapeutickými zdroji při léčbě některých typů nádorů [Ham et. al., 1998]. V některých studiích byl prokázán antimutagenní efekt naftochinonů [Edenharder and Tang, 1997]. Plumbagin byl testován na antiproliferativní aktivitu in vitro na nádorových buněčných liniích Hep-2 a sarkom S–180, přičemž byly stanoveny také hodnoty glutathionu (GSH), lipidových peroxidů a rovněž byla sledována i inkorporace thymidinu pomocí značeného thyminu označného 3H do nádorových buněk za přítomnosti plumbaginu. Bylo prokázáno zvýšení hla diny lipidových peroxidů za současného snížení GSH a rovněž byla zjištěna signifikantní inhibice inkorporace thyminu do nádorové DNA, což mělo za následek celkovou inhibici biosyntézy DNA.
Při biologickém testování obsahových látek druhu Diospyros maritima Blume (Ebenaceae), byl rovněž jako jeden z naftochinonů testován plumbagin, který projevil velmi silný toxický účinek pro ryby, silný inhibiční účinek na klíčení semen a výrazný účinek antifungální. Tyto efekty byly u plumbaginu nejvýraznější [Higa et. al., 1998]. Ze stonků této rostliny byly izolovány a testovány kromě jiných sloučenin také naftochinony 8’-hydroxyisodiospyrin, isodiospyrin a plumbagin na potenciální cytotoxicitu. Testovaly se čtyři rakovinné buněčné linie, a to HEPA-3B způsobující hepatom, KB způsobující nasofaryngeální karcinom, COLO-25 způsobující karcinom tlustého střeva a HELA způsobující karcinom děložního čípku. Velmi výraznou cytotoxickou aktivitu na linie HEPA-3B, COLO-205 a HELA prokázaly isodiospyrin a plumbagin. Alkannin a shikonin byly spolu s dalšími, i uměle připravenými deriváty naftochinonů, testovány jako možné inhibitory topoisomerázy I [Plyta at. al., 1998]. Plumbagin byl testován u savců v procesech mitózy – bylo zjištěno, že brání procesu rozmotávání DNA – interkaluje se do DNA [Fujii et. al., 1992].
Naftochinony byly testovány i na antimikrobní účinky, některé práce byly zaměřeny na bakterie dutiny ústní. Bylo zjištěno, v porovnání s další testovanou skupinou látek – antrachinony, že nejlepších výsledků bylo dosaženo u plumbaginu, lawsonu a juglonu, při kombinaci dvou naftochinonů docházelo k synergistickému působení a ještě výraznějšímu antimikrobnímu efektu. Nejnižší hodnotu minimální inhibiční koncentrace (MIC) ve studii prokázal plumbagin a kombinace juglon-lawson. Tato studie předpokládá dobrý výhled pro použití těchto látek v boji proti ústním infekcím [Dirdy et. al. 1994]. U nás neregistrovaný léčivý přípravek Mepron® je úspěšně používán jako antiprotozoikum s výrazným účinkem proti Pneumocystis carinii a Plasmodium sp.; obsahovou látkou je atovaquon, derivát 1,4-naftochinonu, analog ubichinonu. Mechanismus účinku na Pneumocystis carinii není zcela objasněn. U druhu Plasmodium je místem účinku naftochinonů cytochrom cb1. Na potenciální antimikrobiální aktivitu byly testovány syntetické 3-hydroxy-2-hydrazino-1,4-naftochinony, odvozené od lapacholu. Toto testování bylo provedeno diskovou difúzní metodou. Test prokázal výrazný antimikrobní účinek na nefermentující gram-negativní bacily (deriváty měly vyšší účinek než lapachol), samotný lapachol prokázal tento efekt i na Klebsiella sp. a Proteus mirabilis, zatímco připravené deriváty tento účinek neměly. Výrazný účinek měly syntetické deriváty na kmeny Staphylococcus aureus 001, 003, 004, ATCC 29.213 a na Staphylococcus epidermidis, zatímco lapachol tento účinek neměl [Oliviera et. al., 2001]. Především syntetické deriváty naftochinonů byly testovány na účinnost proti Trypanozoma cruzi. Jako standard byla použita krystalová violeť. Nejvyšší tripanocidní aktivitu prokázaly některé naftoimidazoly, a to až 34,8 násobně vyšší aktivitu v porovnání se standardem. Monomerní a dimerní synteticky připravené deriváty 1,4-naftochinonu byly testovány in vitro na účinek proti různým stádiím parazitů rodu Leishmania (L. donovani, L. infantum, L. enriettii, L. major), a to na savčích buněčných kulturách pro studium extracellulární leishmanicidní aktivity (promastigoty výše uvedených druhů). Studie ukázala, že antileishmaniální efekt silně závisí na stupni substituce a počtu substituentů skeletu naftochinonů. U monomerních naftochinonů jejich aktivita roste v závislosti na velikosti substituentu na C–2 uhlíku naftochinonového skeletu, u dimerních na stupni substituce a méně také na počtu případných dalších aromatických kruhů. Mechanismus účinku není ještě zcela objasněn, ale naftochinony pravděpodobně zasahují do řetězce přenosu elektronů na mitochondriálních membránách parazitů a způsobují jeho přerušení, čímž dochází kinhibici růstu parazitů a jejich zániku [Boehm et. al., 1981; Kayser et. al., 2000].