Zdraví-AZ https://forum.zdravi-az.com:443/ |
|
Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny https://forum.zdravi-az.com:443/viewtopic.php?f=18&t=5223 |
Stránka 1 z 2 |
Autor: | SemTamTuPrídem [ pát dub 07, 2017 7:58 pm ] |
Předmět příspěvku: | Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Ahojte. To, že v strukovinách/luštěninách je viac bielkovín a o čosi menej sacharidov než v obilninách je mi jasné... Zaujíma ma však, kde je viac vitamínov/minerálov, či v klíčených strukovinách, alebo v klíčených obilninách. Obilniny klíčia podstatne horšie (asi až na pohánku) než klíčené strukoviny typu mungo fazuľa, adzuki fazuľa, šošovica/čočka... Majú preto oveľa väčšiu tendenciu viac zahnívať, a možno každé druhé obilné zrno neklíči, alebo klíči minimálne (na rozdiel od ukážkovo klíčiacej mungo fazule, alebo šošovice). Čo sa týka beta-glukánov, existuje nejaká strukovina vhodná na klíčenie, ktorá ich obsahuje ? Ovos je na beta-glukány bohatý, ale...akonáhle prejde kvasením (hoci nenaklíčený) trvajúcom 12 hodín v teplote 40-45 stupňov celzia (s menším nožstvom rozdrvenej pohánky - fytáza), nechutí mi, chutí hnusne horko...alebo horko-kyslo. Preto sa ovsa vzdávam, nakoľko mi chutí jedine v kombinácii s kefírom a banánmi, to vypozoroval som, že táto kombinácia ma žiaľ ZAHLIEŇOVALA. Čo má teda viac vitamínov/minerálov na 100g (teda na rovnaké množstvo)... ? Strukoviny v bio kvalite, alebo obilniny/pseudoobilniny v bio kvalite ? I keď myslím, že viac tu asi pôjde o bielkoviny, lebo, pretože k kefíre, mäse, vajíčkach, masle, kostnom, kĺbovom, kožnom vývare (ktorý mám každý deň - v ňom varím jedlo) mám vitamínov a minerálov DOSŤ, takže.... |
Autor: | Alopat [ sob dub 08, 2017 7:41 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Někde jsem četl, že klíčky obsahují nejvíce lektinů a je to přirozené - chrání nadzemní část rašícího semene před hlodavci. Na luštěninách je něco špatně, při mé propustnosti střev mi po hrachové kaši svědila kštice. Z luštěnin je zajímavá obsahem sacharidů, bílkovin a vlákniny, fytoestrogenu a Vitamínu K2, snižujících riziko osteoporózy a kalcifikace cév, fermentovaná sója coby pochutina přispívající k dlouhověkosti - dá se koupit startovací kultura i hotový tempeh. Sója má i své nevýhody - ve sto letech po ní hrozí šeroslepost v důsledku antinutričních látek ovlivňujících vstřebávání / využití Vitamínu A, pokud nepočítám glyfosát v geneticky modifikovaných Monsanto Babiš plodinách a Omega-6 rostlinný olej v samotných sójových bobech. Zároveň není pravda, že by se v Asii nekonzumovaly nefermentované sójové produkty - tofu a sójové mléko. http://toxicology.cz/modules.php%20name=News&file=article&sid=935 http://eurodenik.cz/zdravi/soja--kdy-prospiva-a-kdy-naopak-skodi |
Autor: | SemTamTuPrídem [ sob dub 08, 2017 8:45 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Alopat : a kebyze vyklicenu strukovinu nie len uvarim, ale aj vykvasim (no uz radsej nie v kefire, v kefire len ovocie v izbovej teplote, ci marinovat bravcove mäso v chladnicke 3 a viac dni) 12 hodin v izbovej teplote, alebo 6 hodin v jogurtovaci (1,5L nadoba)? Soja obsahuje okrem ineho kopu fytoestrogenu... A tempeh si urcite nechcem vyrabat. Mimochodom K2 vitamin ma mlieko a maslo od krav, koz, oviec pasucich sa na luke. A to jz nehovorim o kecire z toho urobenom, alebo o bryndzi |
Autor: | Alopat [ sob dub 08, 2017 9:55 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Do 5% sóji v krmné směsi - nebylo specifikováno jestli váhy nebo kalorické hodnoty, byl u laboratorních myší zjištěn protektivní účinek, jak u samců, tak samic. Co se týče dlouhověkosti, tak javánský tempeh ke každému jídlu bude mít srovnatelné účinky s kavkazským kefírem a bulharským jogurtem. Uniká mi smysl kvašení luštěnin, když neobsahují lepek, ale pokud chceš varem rychleji dosáhnout rozpadu - denaturace bílkovin a přeměny sacharidů, tak si i kvůli vyššímu obsahu vlákniny zvol červenou čočku. Chtělo by to zajít si pro inspiraci do indické restaurace a zaměřit se i na harmonizující koření. http://www.jimehlavou.cz/cz/vegetarianstvi/clanek/288/jak-spravne-upravit-lusteniny.html |
Autor: | Xion [ sob dub 08, 2017 10:27 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
kvasenie strukovin, tak ako obilovin, je kvoli odstraneniu antinutrientov, teda aktivuje sa fytaza, ktora odbura fyticku kyselinu a pevne vazby na mineraly, vdaka ktorym sa stanu stravitelnejsimi. Fytaza potrebuje na svoju pracu pH pod 5.5, idealne rozmedzie je 4.5-5.5. Teda ked ju nechas posobit pri ph vody 6.5-7, alebo nebodaj alkalicku vodu pouzijes, tak sa vobec neaktivuje. |
Autor: | Alopat [ ned dub 09, 2017 12:27 am ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Enzym fytáza samozřejmě pracuje i během kvašení, což znamená, že lze získat více inositolu a alkalických minerálů, ale na to by stačilo i obyčejné vlhko a teplo. Nevěřím tomu, že by semeno nevzešlo v neutrální půdě a zrovna tak nevěřím tomu, že oves nemá fytázu - spíše se hovoří o tom, že jí má několikanásobně méně než žito. Nicméně souhlasím, že uváděné Ph může působit jako katalyzátor a nemám nic ani proti kombinaci ovsa a pohanky. Za ideálnější zdroj sacharidů a vlákniny však stále považuji celozrnný žitný kváskový chléb - no nechť to Semtamtupridem zkusí a poté uvidíme, následně vařenou máčenou rýži natural, brambory vařené vcelku, na loupačku v pařáku nebo na kostky na páře a někdo tady jí syrové brambory a ovocné saláty. Ještě jsem neochutnal pohankovou a ovesnou kaši, tolik asi k těm zdravějším cukrům, které mě napadají. Beta-glukany bych v luštěninách nehledal. |
Autor: | SemTamTuPrídem [ ned dub 09, 2017 10:40 am ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Alopat : celozrný žitný/ražný kváskový chlieb..... To aby som si ho robil doma, z doma namletej raže.... TAkže neprichádza do úvahy. V obchode chlieb vyrobený zo zvetranej múky kupovať nebudem. Takže smola, keď som bol bez chleba (od roku 2007 som ani iný než celozrný kváskový špaldovo-ražný či špaldový ani nejedával, ale bol z obchodu...) doteraz asi 4-5 rokov, budem aj naďalej, a...nejak mi to nevadí. Nevyhovuje mi tá konzistencia chleba ako takého, či už je z droždím, alebo kváskový.... Najlepšie sa mi konzumuje klíčená a potom pol dňa (v izbovej teplote) kvasená, a pred jedením uvarená celistvá ryža natural (jazmínová), čo sa týka klíčených obilnín. Hoci, asi je z nich najchudobnejšia na živiny (v porovnaní s ovsom, pohánkou, možno aj ražou), ale... Takže to vidím na striedanie klíčenej ryže natural (hlavne jazmínová), klíčenej pohánky, klíčeného munga a klíčenej šošovice, pričom pohánku vykvasím 24 hodín (rozmixovanú) v izbovej teplote, a klíčenú mungo či šošovicu 12 hodín v jogurtovači či v jogurtovačoch (podľa množsva, mám dva jogurtovače) pri teplote nejakých 45 stupňov celzia. Asi v tomto prípade bude fakt najlepšie striedať.... A to hlavne pre pestrosť v chutí. Keby som bol vegán (našťastie nie som), viac by som riešil to, ktoré obilniny/strukoviny dodajú čo najviac vitamínov, minerálov a podobne. Nakoľko ale čerpám najviac vitamínov a minerálov (o kvalitných tukoch a bielkovinách ani nehovorím...) zo živočíšnych potravín vysokej kvality, tak sa u klíčených obilnín a klíčených strukovín budem riadiť skôr heslom "raz jedno, raz druhé, pre pestrosť, aby nebol stereotyp" Zas nemám rád každý deň iné jedlo, takže napr. prakticky jeden týždeň ryža natural, druhý týždeň mungo, tretí pohánka, štvrtý šošovica.... Všetko klíčené, kvasené, a samozrejme varené. |
Autor: | krasnagadgetka [ pon kvě 22, 2017 12:42 am ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Alopat píše: Enzym fytáza samozřejmě pracuje i během kvašení, což znamená, že lze získat více inositolu a alkalických minerálů, ale na to by stačilo i obyčejné vlhko a teplo. Nevěřím tomu, že by semeno nevzešlo v neutrální půdě a zrovna tak nevěřím tomu, že oves nemá fytázu - spíše se hovoří o tom, že jí má několikanásobně méně než žito. Nicméně souhlasím, že uváděné Ph může působit jako katalyzátor a nemám nic ani proti kombinaci ovsa a pohanky. Za ideálnější zdroj sacharidů a vlákniny však stále považuji celozrnný žitný kváskový chléb - no nechť to Semtamtupridem zkusí a poté uvidíme, následně vařenou máčenou rýži natural, brambory vařené vcelku, na loupačku v pařáku nebo na kostky na páře a někdo tady jí syrové brambory a ovocné saláty. Ještě jsem neochutnal pohankovou a ovesnou kaši, tolik asi k těm zdravějším cukrům, které mě napadají. Beta-glukany bych v luštěninách nehledal. S těmi syrovými bramborami nevím nevím. V ČR jsou plné solaninu a ještě obsahují i další jedovaté látky, lektiny, které způsobují shlukování červených krvinek nebo bílkoviny, které blokují činnost trávicích enzymů, proteináz. Tyto látky se však vařením ničí. |
Autor: | Alopat [ sob čer 03, 2017 8:27 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
O to právě jde, že syrová brambora obsahuje Vitamín C, draslík a foláty, které se ničí vařením, u posledně jmenovaného z 95%, tedy do mrtě. Je docela dobře možné, že právě tato kombinace vitamínů a zejména kyselina listová stojí za aktivitou podobnou ženským hormonům, resp. za methylací, genovou expresí a výrobou celé řady hormonů skrze metabolismus hormonů a homocysteinu, syntézu DNA při tvorbě červených krvinek a svalů atp. a správnou funkci nervového systému. Solanin se vařením neničí, ale část možná přechází do vody a jako protijed se používá kmín a loupání. Je jasné, že každý bude na tento jed jinak citlivý a většina z nás si na něj vypěstovala odolnost. Beru na vědomí, že rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka. Spolu s druhým z přítomných lilkovitých jedů chanoninem pak vykazuje léčebný až protirakovinný účinek a vzhledem k tomu, že se jedná o saponiny nejspíše i jaterně čistící efekt podobně jako Yucca. Homeopatická tinktura ze syrových brambor působí podle Janči jako "zdroj ženských hormonů" http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic.php?p=82781#p82781 Citace: "Dr. Carlton Fredericks věří, že kyselina listová má estrogenu podobný účinek a může pomoci s menopauzální symptomy v dávce 40-60 mg denně (pokud je brána společně s bórem). Dr. Robert Atkins ohlásil, že používá tuto dávku spolu s Pantethinem (derivát vitamínu B5 - kyseliny pantothenové, esenciálními mastnými kyselinami, a cukr omezující dietou pro kolitidy, Crohnovu chorobu a jiná bolestivá zánětlivá onemocnění střev. Vykazuje 85 procentní úspěšnost. A 50 mg denně (ve formě methylesteru kyseliny listové) může léčit deprese stejně účinně jako starší tricyklické léčivo amitripytline, podle jedné studie. Někteří lékaři používají kyselinu listovou úspěšně v dávce 20 mg nebo více, bez vedlejších účinků při léčbě poporodní deprese." http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=12&t=3038 http://www.inchem.org/documents/jecfa/jecmono/v30je19.htm http://www.uspesna-lecba.cz/mineraly-a-stopove-prvky/vitaminy/kyselina-listova/ https://www.drlam.com/blog/folic-acid-deficiency/1245/ https://www.yourhormones.com/ http://theheartysoul.com/signs-of-excess-estrogen/ http://www.livestrong.com/article/354305-which-vitamins-increase-estrogen/ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19064560 |
Autor: | Xion [ sob čer 03, 2017 11:52 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
[quote="Alopat":2l33b30q]Enzym fytáza samozřejmě pracuje i během kvašení, což znamená, že lze získat více inositolu a alkalických minerálů, ale na to by stačilo i obyčejné vlhko a teplo. Nevěřím tomu, že by semeno nevzešlo v neutrální půdě a zrovna tak nevěřím tomu, že oves nemá fytázu - spíše se hovoří o tom, že jí má několikanásobně méně než žito. Nicméně souhlasím, že uváděné Ph může působit jako katalyzátor a nemám nic ani proti kombinaci ovsa a pohanky. Za ideálnější zdroj sacharidů a vlákniny však stále považuji celozrnný žitný kváskový chléb - no nechť to Semtamtupridem zkusí a poté uvidíme, následně vařenou máčenou rýži natural, brambory vařené vcelku, na loupačku v pařáku nebo na kostky na páře a někdo tady jí syrové brambory a ovocné saláty. Ještě jsem neochutnal pohankovou a ovesnou kaši, tolik asi k těm zdravějším cukrům, které mě napadají. Beta-glukany bych v luštěninách nehledal.[/quote:2l33b30q] Nie, iba behom kvasenia, enzymi maju svoje urcite pH, ktore ich privedie k cinnosti, a pri inych podmienkach uz nepracuju, teda su deaktivovane. Pri kliceni, prebieha uplne iny proces, kedy sa tie ziviny stavaju dostupne, a nemusi ani klesnut pH. Preto to funguje aj v neutralnej pH, a dojde k poklesu fytickej kyseliny. Demonstruje to tato tabulka, na ktorej vidiet, ze pri kliceni dochadza k redukcii fytickej kyseliny a to napriek tomu, ze ryza ziadnu fytazu neobsahuje (dokaz uvediem nizsie) https://www.kitchenstewardship.com/phyt ... mentation/ Dalej aktivitu fytazy demonstruje tato tabulka: (mozes si pozriet, ze ryza ma minimalne hodnoty) https://www.kitchenstewardship.com/germ ... ns-wisdom/ Ako vidis, vitazi na plnej ciare raz. Este ako tak vysoke hodnoty maju pesnica, spalda, jacmen a pohanka. Zvysok vykazuje minimalne hodnoty, teda zanedbatelne. To preto, ze tam dokopy ziadna fytaza nieje. Teda mnoztvo fytazy je tak zanedbatelne, ze aj ked dosiahnes idealne pH, dojde len k malemu odburaniu pri kvaseni. Klicenie ale odbura znacnu cast fytickej kyseliny aj tak (ako vidno aj z prvej aj z druhej tabulky... z toho vidno, ze pri kliceni prebiehaju ine procesy, ktore ju odburavaju. Co sa tyka toho, ze fytaza pracuje aj pri inych Ph, mozes pozriet tento graf, ze nie |
Autor: | ctihodnymuz [ ned čer 04, 2017 1:29 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Ku klíčení ještě tolik, že při něm probíhá v podstatě zázrak. To, co lze měřit v podobě obsahu minerálů, sacharidů, bílkovin, prvků, barev, tvarů, rozměrů, se ve velmi krátké době zcela přemění, kvalitativně přemění. Na zcela jinou záležitost. Na živý organismus. Jeho usmrcením, požitím a metabolizováním dojde k přijetí něčehož, co nezměříte .... něčehož, o čem si myslím, že je hodně fajn. Následuje (nabízí se) ovšem úvaha na téma, zda "usmrcení a rozklad živoucího" není příliš krkolomná cesta ku získání toho hlavního, co jest ku životu potřeba. |
Autor: | Alopat [ pát čer 09, 2017 9:45 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Tato videa se budou zamlouvat Xionovi. 74 Year Old Discovers the Fountain of Youth in Her Garden looks 40 https://www.youtube.com/watch?v=tDVBUUfsP8k 74 Year Old who looks 40 Reveals Her Beauty Secrets that Make You Look & Feel Younger https://www.youtube.com/watch?v=hqcNKSswiNY Annette Larkins (74 yrs): "What I Eat in a Day" (Interview) Part 1 https://www.youtube.com/watch?v=G_eM6eE1feg |
Autor: | SemTamTuPrídem [ pát čer 09, 2017 10:43 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
[quote="Alopat":1wis2qqs]Tato videa se budou zamlouvat Xionovi. 74 Year Old Discovers the Fountain of Youth in Her Garden looks 40 https://www.youtube.com/watch?v=tDVBUUfsP8k 74 Year Old who looks 40 Reveals Her Beauty Secrets that Make You Look & Feel Younger https://www.youtube.com/watch?v=hqcNKSswiNY Annette Larkins (74 yrs): "What I Eat in a Day" (Interview) Part 1 https://www.youtube.com/watch?v=G_eM6eE1feg[/quote:1wis2qqs] Uz len nejaky dokaz ze ma 74..... Asi tak, ako ten cernoch (ci egyptan) na 1hod okne na jedlo denne, ktory vpocas tohto stravovacieho protokolu v powerliftingu spravil rekordy (vyse 300kg na mrtvy tah v jeho hmotnostnej kategorii), a to udajne este bez steroidov...a konkurenciou mu boli muzi konzumujuci 5-10 nasobne viac kalorii ako on, a k tomu beruci steroidy... Rozpravky starej matere...netreba tomu verit |
Autor: | Alopat [ pát čer 09, 2017 11:41 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
Dobrý postřeh, nadnárodní korporace vedou válku proti bílé rase a Slovanům zvlášť. |
Autor: | Jarda [ sob čer 10, 2017 9:02 pm ] |
Předmět příspěvku: | Re: Klíčené strukoviny VS. Klíčené obilniny |
SemTamTuPrídem píše: Ahojte. To, že v strukovinách/luštěninách je viac bielkovín a o čosi menej sacharidov než v obilninách je mi jasné... Zaujíma ma však, kde je viac vitamínov/minerálov, či v klíčených strukovinách, alebo v klíčených obilninách. Obilniny klíčia podstatne horšie (asi až na pohánku) než klíčené strukoviny typu mungo fazuľa, adzuki fazuľa, šošovica/čočka... Majú preto oveľa väčšiu tendenciu viac zahnívať, a možno každé druhé obilné zrno neklíči, alebo klíči minimálne (na rozdiel od ukážkovo klíčiacej mungo fazule, alebo šošovice). Čo sa týka beta-glukánov, existuje nejaká strukovina vhodná na klíčenie, ktorá ich obsahuje ? Ovos je na beta-glukány bohatý, ale...akonáhle prejde kvasením (hoci nenaklíčený) trvajúcom 12 hodín v teplote 40-45 stupňov celzia (s menším nožstvom rozdrvenej pohánky - fytáza), nechutí mi, chutí hnusne horko...alebo horko-kyslo. Preto sa ovsa vzdávam, nakoľko mi chutí jedine v kombinácii s kefírom a banánmi, to vypozoroval som, že táto kombinácia ma žiaľ ZAHLIEŇOVALA. Čo má teda viac vitamínov/minerálov na 100g (teda na rovnaké množstvo)... ? Strukoviny v bio kvalite, alebo obilniny/pseudoobilniny v bio kvalite ? I keď myslím, že viac tu asi pôjde o bielkoviny, lebo, pretože k kefíre, mäse, vajíčkach, masle, kostnom, kĺbovom, kožnom vývare (ktorý mám každý deň - v ňom varím jedlo) mám vitamínov a minerálov DOSŤ, takže.... Proč se nepodíváte do nutričních tabulek, tam to máte uvedené docela přesně a nemusíte to složitě zkoumat. Klíčením se sice proberou další látky které usnadní trávení, ale obsah minerálů a vitamínů bude předpokládám dost podobný. |
Stránka 1 z 2 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group https://www.phpbb.com/ |