Kvercetin.
http://www.darius.cz/archeus/LU_antiox_2.htmlKvercetin je jedním z nejsilnějších biologicky aktivních
členů rodiny flavonoidů, která se nachází v ovoci a zelenině.
Kvercetin je pravděpodobně hlavní příčinou ohromných léčebných účinků
cibule. Podle pokusů doktora Terrance Leightona, profesora biochemie a
molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, jsou
některé cibule kvercetinem tak napěchované, že tato sloučenina
dosahuje až 10% jejich suché váhy.
Kvercetin má všestranný potenciál působit proti nemocem. "Kvercetin
je jednou z nejsilnějších protirakovinných látek, která kdy byla
objevena," říká doktor Leighton. Zneškodňuje několik rakovinotvorných
látek, zabraňuje poškození buněčné DNA a působení enzymů, které
podněcují růst nádoru. Kvercetin působí i proti zánětům, bakteriím,
houbovým infekcím a virům. Účinkuje i tak, že pomocí modulace
imunitního systému tlumí alergické reakce (protože potlačuje uvolnění
histaminu z buněk), čímž podle všeho pomáhá bojovat s alergiemi, jako
je například senná rýma. Kvercetin je skutečně chemicky podobný
cromolynu, antialergickému léku, o němž je známo, že blokuje histamin.
Vyhlášený léčebný vliv cibule na astma a alergie je možno přičíst
právě této schopnosti spolu s jeho protizánětlivými účinky. Kvercetin
působí proti trombóze a pomáhá bránit vzniku krevní sraženiny. Jako
antioxidant pohlcuje volné kyslíkové radikály a pomáhá bránit tuku v
oxidaci (peroxidaci lipidů). O kvercetinu je proto známo, že brání
poškození cév volnými kyslíkovými radikály a okysličeným cholesterolem
LDL a pomáhá udržovat cévy čisté a průchodné.
Hlavní zdroje kvercetinu:
Žlutá a červená cibule (ne však cibule
bílá),
červené hrozny (ne však hrozny bílé),
brokolice a italská žlutá
tykev.
Ale česnek (blízký příbuzný cibule) kvercetin kupodivu neobsahuje.
Kvercetin se tepelnou přípravou nebo mrazením neničí.
PS: místo polykání pilulí od swansonu a jiných, je lépe zvýšit spotřebu cibule a č.vína(suchého)