Ajgor píše:
Skutečně by mne velmi zajímaly názory na
OBSAH HLINÍKU V JÍLU, zvláště, když jsou ho tam řádově procenta a přitom se všude úzkostlivě vyhýbáme např. hliníku jako protispékavé látce v sodě bicarboně, hliníkovému nádobí a dokonce i alobalu, aby nějaký ten hliníkový atom nepřeskočil do zabaleného krajíce chleba a s ním pak do nás. A najednou mám požít doslova gramy hliníku? Ptám se proto, že mne zkušenosti s jílovou terapií zaujaly, nicméně obsah hliníku opravdu nelze brát na lehkou váhu, nejen kvůli následné návštěvě TOHO NĚMCE

jak se obecně tvrdí.
Osobne vychazim z tech doporuceni, kdyz nekdo komu verim rekne, ze nemam pouzivat hlinikovy nadobi, tak ho nepouzivam, a kdyz rekne, ze jsou uzitecne obklady z jilu, tak si je klidne dam. Mozna je problem v tom, ze je treba podstatny rozdil mezi nejakou slouceninou hliniku a hlinikem. Treba ze v te sloucenine je hlinik jiz vazany a nemuze reagovat s mym telem a v nadobi a folii vazany neni a muze se navazat ne mne

. V kazdem pripade u mnoha prvku je podstatny rozdil v jake sloucenine jsou obsazeny. V nektere kombinaci mohou byt neskodne a jinde treba jedovate.