Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Tělesné orgány a také například mozek jsou přirozeně chráněny proti mykotoxínům prostřednictvím sliznice střevní a správné funkce jater.
Špatná strava přispívá k naplnění jater toxíny a snižuje jimi počet přátelských bakterií ve střevu. To je charakteristické pro známou dysbiózu. A to vše umožní mykotoxinům, aby pronikly až do míst, jako je mozek, nervový systém, klouby a kůže.
Naproti tomu potrava organická(pozn:-a já bych dodal-ŽIVÁ-NIKOLI VAŘENÁ...!!), převážně rostlinná, chemicky nezpracovaná udržuje játra zdravá, bez toxinů a podporuje přátelské bakterie ve střevu na vysoké úrovni. Známe účinek probiotik a prebiotik.

Základní myšlenka je asi dobrá, ale dále se jako vždy řeší chiméra, protože z přírody nemůžete nic extrahovat a tím cokoliv vylepšit. Celistvý produkt přírody představuje těch pomyslných 100% kvality a tedy naprostý ideál k němuž se lidé ve svých fabrikách na chemicko-potravinářské produkty nikdy nemohou dostat. Proto zde stále dokola opakuji návrat k přírodě a to je těch pomyslných 100% možností pro léčbu těla i ducha.

http://www.zdravastreva.cz/page/68039.candida-albicans-a-reakce-na-probiotika/

Houby, jež jsou pro člověka choroboplodné, tedy které jsou příčinou nemocí, se objevují v trojí formě:
Plísně, kvasinky a kožní plísně (tzv. dermatofily).

Zatímco u plísně Aspergillus, která produkuje jed Aflatoxin, a u kožních plísní, jejichž dílo zkázy je očividné, není žádných pochyb o jejich chorobném potenciálu, je role kvasinek kontroverzně diskutována. Jednotně se zastává názor, že extrémní kolonizace a rozšiřování kvasinek jako je Candida albicans přes střevo na mnohé orgány - a napadá i pacienty s velmi oslabenou imunitou (např. s onemocněním AIDS) - představuje velmi vážné a tím i životu nebezpečné onemocnění. Kvasinka Candida albicans se nachází v těle většiny lidí jako neškodný, komensální oranismus. Tisíce těchto buněk žije především v trávicím ústrojí bez jakýchkoliv negativních důsledků na zdraví člověka. Nicméně Candida albicans je také hlavním plísňovým patogenem v organismu. Infekce se většinou vyskytuje lokálně, např. ve vagíně nebo v ústech, na obou místech způsobuje značné potíže. Z místa lokální infekce se pak může rozšířit do kteréhokoliv orgánu těla. Kandidóza může spojena predispozičním faktorem se spoustou dalších potíží jako je chronický únavový syndrom, artritida, syndrom dráždivého tračníku a alergie.

Mikroflóra
Brzy po narození dítěte dochází k osídlování jeho trávicího traktu bakteriemi, které jsou stejné jako má matka, jelikož se během porodu bakterie z vaginy dostavaji do trávicího ústrojí novorozence. Vaginální mifkroflóra je typicky kolonizována normální fekální flórou. Také patogeny z oblasit rekta osídlují vagínu a odtud se mohou dostat do močového měchýře. Tento proces je umožněn bakteriální přilnavostí, ale není otázkou hygieny. Skutečnost, že vaginální mikroflóra je také kolonizována střevními bakteriemi zanmená, že se jedná o přirozený proces, který pomáhá chránit hostitele. Probiotické bakterie podávané perorálně osídlí vagínu stejným způsobem

PS: Proč vlastně makrobiotika přidává Aspegilus oryzae do výrobku ume-ocet, pasty miso a dalších makrobiotických výrobků...když se jim často přemnoží kvasinky...a u plísně Aspergillus jak čteme nahoře je psáno že produkuje jed Aflatoxin...? Že by kvůli fermentům(enzymům)...?

Na fermentaci v sojové omáčce, miso, ume(umeboši, ume-ocet...), a dalších makrobiot."specialitách" se používá Aspergilus oryzae....Ono těch druhů Aspergilů koukám existuje více...:
U skořice sem objevil toto:
Skořice obsahuje látky schopné ničit Aspergilus parasiticus a A. fluvus, houby, které produkují aflatoxiny, které jsou jedovaté a karcinogenní.

Jeste mne zaujal tento zaverecny citat z
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipr ... /2854.aspx

(Kazdou chvili se objevuji informace)...uvádějící znepokojivé informace o "přísadách do potravin". Autoři textu uvádějí přídatné látky pod číselným kódem a dělí je na neškodné, podezřelé, nebezpečné, poškozující zdraví a rakovinotvorné....Vzhledem k této dramatické gradaci není divu, že nezasvěcený čtenář začne pochybovat o ochráncích svého zdraví.
(POZN: TO JE OPRAVDU FAMILIERNI OZNACENI-KDOZE TO JE TEN OCHRANCE NASEHO ZDRAVI-AUTOMATY NA SLAZENE NAPOJE V MNOHA SKOLACH???....
......JE SPRAVNE PREMYSLET CO TO VLASTNE CPEME DO ZALUDKU, DRUHOU VOLBOU JE UZ JEN BEZ ROZMYSLU DELAT TO CO PRECE DELAJI VSICHNI...kupuji podle reklam(nebo mozna casteji jen podle svych chutovych navyku...) apod.)

Aditivům v potravinách se věnuje pozornost již dlouho. Některá (např. barviva či zahušťovadla) jsou v nich dobře rozpoznatelná smysly. I za dřívějších skromných technických podmínek se alespoň ta škodlivější musela uvádět na obalu. Přitom aditiva určitě nejsou zdrojem největšího ohrožení zdraví potravinami.

Na mezinárodním fóru se stanovilo toto pořadí nebezpečnosti:
1) přítomnost nebezpečných mikrobů,
2) přítomnost přírodních toxických látek,
3) kontaminanty a další biologicky účinné látky přicházející do potravin ze zemědělské prvovýroby, (POZN: ANO- A PROTO TREBA PAN JARDA NEDOPORUCUJE KVULI PLISNIM KOMZUMACI VETSINY DRUHU OBILOVIN....!!)
4) aditiva a další látky používané záměrně při výrobě potravin.

Přiměřeně nízká dávka

Použití aditiv může být bezpečné jen tehdy, pokud denní příjem nepřekročí (v přepočtu na 1 kg tělesné hmotnosti) povolenou hodnotu (ADI, Acceptable Daily Intake). To se týká příjmu ze všech zdrojů(Pozn.NO PRAVE-POKUD K TOMU JESTE PRIDAME NEJAKY POTRAVNI DOPLNEK-MUZE BYT UZ PROBLEM.... ). Je-li použití aditiva povoleno ve více potravinách, je třeba vzít v úvahu celkový příjem. Také se nesmí zapomenout na možnost přirozeného výskytu téže látky v potravině.

Příkladem může být barvivo kantaxantin E 161g, které má nízkou povolenou hodnotu ADI (0,025 mg/kg tělesné hmotnosti). Dospělý člověk (60 kg) může tedy bez obav konzumovat jen 1,5 mg této látky denně (po celý život). To opravdu není moc. V Evropské unii (a také v České republice) je proto použití tohoto barviva povoleno pouze v jediné potravině. Zároveň je však látka povolena jako přísada do krmiva nosnic (barvivo přechází do vajec, která pak mají krásně oranžové žloutky). A s tím je nutno počítat.

Jsou aditiva vždy "chemikálie"?

Nadále není aditivem želatina ani většina aminokyselin. V uspořádání Evropské unie místy chybí logika: chloridy draselný i vápenatý jsou aditiva, chlorid amonný nikoliv. Tři aminokyseliny včetně kyseliny glutamové jsou aditiva, další nikoliv. Předpisy EU v dnešní podobě jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, který odráží tradice jednotlivých členských států.

V krajních případech jsou aditiva charakterem téměř totožná s potravinovými surovinami. Extrakt z červené řepy, užívaný k barvení, a proto hodnocený jako aditivum, se složením blíží šťávě získané z téhož materiálu. Velmi podobně je na tom extrakt z papriky. Pro zařazení mezi aditiva však rozhoduje účel použití. Některá aditiva pocházejí také z bio-technologické produkce. To se týká nejen kyseliny citronové nebo mléčné, ale také zahušťovadla xantanu a dalších. Nezáleží na přírodním či nepřírodním původu látky, nýbrž na její toxicitě.

Vyháníme čerta ďáblem?

Ø Použití antioxidantů chrání tuky a další složky potravin před nežádoucí oxidací. Konzervanty chrání potraviny před mikrobiální zkázou.

Ø Zvyšování užitných vlastností. Emulgátory zvyšují vláčnost těsta pekařských výrobků, stabilitu tukových emulzí, majonézových omáček či margarinů, pěnotvorné látky udržují stálost pěny(Pozn:třeba u piva!!!) u našlehaných potravin. Bez zahušťovadel by nebylo možno vyrobit řadu studených omáček se sníženým obsahem energie. Část spotřebitelů nahrazuje cukr sladidlem se sníženou či nulovou energetickou hodnotou. Milovníci vína by určitě nechtěli víno bez přísady oxidu siřičitého, neboť by to byla nahnědlá "zlomená" břečka.

Ø Snaha vyhovět zvyklostem. Krásné světle oranžové sušené meruňky mají vysoký obsah oxidu siřičitého. Marinované sterilované zelí by bez oxidu siřičitého mělo nahnědlou, nepříliš atraktivní barvu. Ani dnes neobsahuje každý cukr-moučka protihrudkující látky. Je to na škodu, nebo není? Náš spotřebitel zatím nevyžaduje, aby potraviny byly sytě barevné. Na potravinách dovážených k nám z jižních částí Evropy je vidět, že tato zdrženlivost není pravidlem.

Ø Česká republika se jako člen EU přizpůsobila pravidlům včetně názorů na použití aditiv. Přizpůsobili se již v Rakousku a Švédsku, kde před vstupem do EU nebylo povoleno přidávat do potravin barvivo tartrazin, které může u některých lidí vyvolat alergickou reakci. Na našem trhu již byly dřívější uniformní potraviny zaměněny potravinami velmi různorodými a tento trend bude pokračovat. Můžeme doufat, že spotřebitel bude...(vyuzije moznost) volby, zda dát přednost potravinám zdánlivě prostým, bez aditiv, či potravinám na pohled dokonalým, obsahujícím řadu aditivních látek. Ve srovnání s počátkem osmdesátých let je u nás již dnes povoleno mnohem více aditiv, a často ve vyšších množstvích. Po úplné harmonizaci s EU povolené množství ještě o něco vzroste.

Zdravotní nezávadnost a biologická hodnota

Potravina zdravotně nezávadná není vždy biologicky hodnotná. České předpisy umožňují vyrábět limonády z cukru, kyseliny citronové, ovocného aromatu, syntetického barviva. Bývají sycené oxidem uhličitým či konzervované. Limonáda je zdravotně nezávadná. Kromě energie, pocházející z přítomných cukrů, a organické kyseliny, však našemu tělu nepřináší z výživového hlediska vůbec nic - naopak, přítomnost barviva "zaměstná" detoxikační mechanizmy našeho těla. Naproti tomu ovocná šťáva poskytne řadu cenných látek, např. ovocnou vlákninu, vitaminy nebo provitaminy, minerální a stopové prvky. Zdravotní nezávadnost je srovnatelná, rozdíl v biologické hodnotě výrazný.

Mnohdy výrobci použitím aditiv záměrně snižují obsah cukrů, tuku a využitelné energie. Jindy je snížení biologické hodnoty výsledkem "nastavení" tradiční suroviny přísadou biologicky méně hodnotnou (např. párky, ve kterých je část masa nahrazena rostlinným zahušťovadlem).

Rozhodnutí záleží na spotřebiteli

Zasedání výboru Codex Alimentarius CCFAC se pravidelně účastní zástupci svazu spotřebitelů Consumers International. V Evropě působí nejen národní svazy, ale také European Bureau of Consumers -Unions. Takto spojeni se spotřebitelé mohou v před-stihu dozvídat o připravovaných opatřeních v mezi-národní výměně zboží včetně aplikace aditiv a prostřednictvím zástupců v Evropském parlamentu také ovlivňovat běh věcí.

Mnohem operativnější možnost ovlivnění má spotřebitel při nákupu. Jestliže chce mléko spotřebovat týž den, nemusí si kupovat trvanlivé. Může také uvážit, zda dá přednost dražší potravině s vyšším obsahem původní ušlechtilé suroviny, nebo zvolí "podle peněženky". Vliv reakce spotřebitelů na složení potravin skutečně funguje. V Belgii před několika lety tisk rozpoutal kampaň, která spotřebitelům vysvětlila, kolik vody lze dodatečně vpravit do šunky díky použitým aditivům. Odbyt tak poklesl, že domácí výrobci zavedli zvláštní kategorii šunky, která tyto přísady nesmí obsahovat.

Co bude dál?
Západoevropské státy už své představy o využití aditiv sjednotily. Nás čeká nepohodlné, ale nezbytné období přizpůsobování. Náš stát - stejně jako členové EU - podepsal dohodu o volném obchodu WTO. Cílem činnosti Codex Alimentarius je dosáhnout celosvětové dohody o aditivech. Kompromis tedy budou hledat státy navzájem si vzdálené zeměpisně, s odlišnou tradicí, s různou úrovní výroby a distribuce potravin a s různou spotřebou jednotlivých potravin. Vývoj použití nových aditiv samozřejmě pokračuje ve snaze, aby aditivní látky byly dobrým sluhou a nikoliv zlým pánem.

Zajímavost:

Prohlášení hlavního hygienika ČR k přídatným látkám:

Přídatné látky v potravinách označené „E…“

Na různých místech ČR se již druhým rokem objevují letáky varující občany před potravinami obsahujícími přídatné látky, označované na spotřebitelských obalech potravin písmenem „E“ a třemi nebo čtyřmi čísly identifikující konkrétní přídatnou látku.

Text letáku „Přísady do potravin“ se šíří formou řetězového dopisu. Údajným distributorem je Klinika dětské onkologie University Düsseldorf. Informace uvádí, že některé látky, používané úmyslně jako přísady při výrobě potravin, jsou podezřelé, nebezpečné či dokonce poškozující zdraví. Další látky označuje jako rakovinotvorné (karcinogenní). Většina látek uvedených v těchto skupinách je povolena pro výrobu potravin také v ČR. Hlavní hygienik ČR prohlašuje, že tyto látky se v ČR používají způsobem, který je principiálně shodný s podmínkami, užívanými v zemích EU a ve shodě se zásadami, které pro jejich používání stanovila Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou organizací pro výživu po důkladném toxikologickém zhodnocení. Proto je použití odpovídající předpisům ČR bezpečné, při dodržení stanovených limitních hodnot neohrožuje zdraví spotřebitelů a odpovídá současným poznatkům lidstva.
(POZN.AHA-TAKZE ZA DESET LET BUDE ZASE TREBA MARGARIN ZDRAVEJSI NEZ JINE TUKY???...)
Pro řadu těchto látek platí, že musí být z organizmu odstraněny. U spotřebitelů, kteří konzumují hodně potravin, obsahujících tyto „přísady“, jsou tedy játra či ledviny, kde většinou k odstranění dochází, zatíženy více.

POUŽITÁ LITERATURA

VELÍŠEK J., DrSc.: Chemie potravin 3 : OSSIS 1999. ISBN 80-902391-5-3

VRBOVÁ T., Dr.: Víme , co jíme? aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách : nakladatelství EcoHouse, 2001. ISBN 80-238-7504-3

SYROVÝ V., Ing.: Tajemství výrobců potravin, 2002. ISBN 80-238-8599-5


Internetové adresy:
http://www.uzpi.cz/adresar/barviva.htm
http://www.appecastro.cz/cz/detaily/aditiva.html http://www.consumer.cz/index.php/articl ... /4399/1/27

Příklad negativní reakce na některou z používaných látek:

Sýr obsahuje tyramin, látku, která může u citlivých osob způsobovat bolesti hlavy.

Příklad skrytého výskytu látek na které mohou být někteří jedinci citlivý:

Celé burské oříšky asi není těžké poznat, ale arašídy v prášku jsou přísadou mnoha potravinářských výrobků.

Je důležité si všímat i toho co si kupujeme. Aditiva nemusí být pro člověka nebezpečná, ale některé firmy uvádí, že pro děti nemusí být vhodná, protože jsou ve vývoji a jisté potraviny pro ně nejsou vhodné:

Instantní mléčná výživa.

Zde většina firem přestala přidávat arašídový olej do této dětské mléčné výživy, ale i přesto by si rodiče měli dávat pozor na složení všech potravin určených pro děti.

Nejdulezitejsi pri osobnim rozhodovani je dulezite si uvedomit ze lidske poznani predevsim veda a vyzumy nejsou neomylne a podleha spis socio-bio-psychologii, doporucuji prostudovat tyhle clanky o paradigmatech je to strasne dulezite pro pochopeni!!!
http://antropologie.zcu.cz/clanek/thoma ... h-revoluci
http://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Samuel_Kuhn

az to prectete tak zjistite co ta veta od hl. hygienika:"odpovídá současným poznatkům lidstva." vlastne pro zdravi populace znamena!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Uz me nikdo nepresvedci stravovat se jinak nez tradicnimi pokrmy, tradicnimi potravinami!

Jak sem se dostal na tuto uroven pochopeni souvislosti? Nebylo to jednoduche, myslim ze mi to zabralo cca 6 let samostudia a samoleceni ale predevsim je potreba si najit cas rekapitulovat pokud mozno kazdy tyden. Zasadni bylo to ze se zmenila doba propustili se lide manazeri ci se jim sahlo na penize a ti pak mozna ve vzteku krasne vyklopili na diskuzich jak to v marketinku a pod poklickou vyzkumu, farmacie a potravinarstvi chodi. Sam sem mel prilezitost pod poklicku nejakych nahlednout, pak uz staci precist asi 300 hod v diskuzich, knihach, wiki a s trochou vlastni empirie, pokusu si dokaze kazdy pres palec secist co je skutecny a co jen fikce, Neboli paradigma. Bohuzel v uspechane dobe si malo lidi najde tolik casu. :/ a pak "zcista jasna" onemocni nevylecitelnou nemoci a doktori krouti hlavami... jj dekuji krizi ktera propustila nejake demagogy... Bohuzel je mozne ze i muj-nas pohed je paradigmaticky. Cas a nase zdravi ukaze co byla pravda.