zdenka.polachova píše:
Vidím, že téma se tu zcela změnilo:) Chci se ale zeptat, zda někdo máte zkušenosti s bosým chozením jako takovým, jestli třeba opravdu chodíte po nějakých cestičkách z kamínků apod. Slyšela jsem, že je to dobré i pro děti a zvažuji koupi nějakých podložek. Na bosé chození lesem zatím nemám odvahu:)
Jojo, téma se stočilo trochu jinam, předchozí příspěvky neřeší, že pokud potkám aligátora, floridskou pumu, nebo jedovatého hada, tak je vcelku jedno, zda jsem naboso, nebo obutý. Naopak, Američani si cení toho svého "die with your boots on", takže v tomto směru je u nich obava z chůze naboso asi vpořádku.
Nicméně tady jsme v centru Evropy, v klimaticky poměrně stabilní oblasti bez zvířecích predátorů (těch lidských tady máme až dost) a s ohledem na zdravotní a v širších konotacích i duchovní aspekty tématu si noha přímo "koleduje" o to chodit "barefoot".
V zimě se to dá brát jako krátkodobý trénink hlavně stran podpory krevního oběhu, ale v létě, a zejména v přírodě chodit obutý je hřích (Mojžíš se o tom sice nezmiňuje, ale zřejmě jde jen o lobbing obuvnických korporací). Nebudu rozebírat to co už bylo napsáno v prvním a doplněno v druhém příspěvku. Sám chodím v periodě, kryjící se zhruba s EU "letním" časem naboso (v autě mám pod sedadlem kožené "kristusky" kdyby něco) a to zejména na výšlapy do přírody. Trasa cca 25-30 km není pro chodidla žádný problém a střídání terénu (jehličí, kamenitá stezka, potok) jde nohám jen k duhu. Rozšlápnuté psí hovínka patří k věci (rychlá abraze ulpělých nečistot při chůzi vše vyřeší) a sem tam drobná ranka (střep, ostrý kousek dřeva) se velice rychle zacelí, zvláště když není čas to řešit. Večer už nevíte kde to na chodidle bylo.
Takže to shrnu : perfektní akupresura chodidel a skrz ně i vnitřních orgánů, grounding 1 (uzemnění elektrického potenciálu těla), grounding 2 (přímé spojení s Matkou Zemí - blíže nelze specifikovat, každý sám dle své senzitivity pozná oč jde), podpora krevního oběhu dolních končetin a silný pocit, že jsem teď a tady (Power of Now) dělá z chůze naboso něco, bez čeho si nelze teplejší měsíce roku představit.
To, jesli mě při chůzi něco zespod píchá a tlačí jsou jen nepodstatné, časově omezené pocity toho kdo začíná, spíše program mysli. Velmi rychle vymizí, spodek chodidla se "zatáhne" a máte vlastní podrážku a nafurt.
Oops, dal jsem to tady dvakrát... tak snad jen doplním, pro lepší představu : zkuste si, až se ráno vzbudíte, natáhnout rukavice a mějte je na rukou celý den. Pokud to budou prsťáky z jemné kůže, zvládnete všechny běžné věci, ale přesto "nebudete ve své kůži". A podobně je to i s nohama. Boty nás "izolují" od našeho prostředí, což kromě extrémních terénů je nevýhoda. Pozná to jen ten, kdo začne naboso "ve velkém" tj. boty jen když opravdu není zbytí.