Za poslední rok, co mám zdravotní problémy, jsem změnila životní styl a částečně i hodnoty a přestávám si rozumět s některými kamarády. Docela mě to stresuje a přivádí na myšlenky, jestli jdu správnou cestou.
Máte někdo podobné zkušenosti? Usadí se to časem nebo je potřeba hledat nové přátele?

Za poslední rok, co mám zdravotní problémy, jsem změnila životní styl a částečně i hodnoty a přestávám si rozumět s některými kamarády. Docela mě to stresuje a přivádí na myšlenky, jestli jdu správnou cestou.
Máte někdo podobné zkušenosti? Usadí se to časem nebo je potřeba hledat nové přátele?

Za poslední rok, co mám zdravotní problémy, jsem změnila životní styl a částečně i hodnoty a přestávám si rozumět s některými kamarády. Docela mě to stresuje a přivádí na myšlenky, jestli jdu správnou cestou.
Máte někdo podobné zkušenosti? Usadí se to časem nebo je potřeba hledat nové přátele?

Za poslední rok, co mám zdravotní problémy, jsem změnila životní styl a částečně i hodnoty a přestávám si rozumět s některými kamarády. Docela mě to stresuje a přivádí na myšlenky, jestli jdu správnou cestou.
Máte někdo podobné zkušenosti? Usadí se to časem nebo je potřeba hledat nové přátele?

Tak se mnou už se rozešel i přítel. Kvůli mým očistám spolu nemůžeme trávit celé víkendy ani zajít na kafe.

Je vůbec možná, aby měl vitarián za partnera všežravce?
Je to těžké rozhodnutí, protože zrovna davy svobodných vitariánů nad 30 let nepostávají na každém rohu Ale když člověku dojde, že zdraví je skutečně naprosto nejdůležitější v životě, tak stejně asi už nemá na výběr.

Tak se mnou už se rozešel i přítel. Kvůli mým očistám spolu nemůžeme trávit celé víkendy ani zajít na kafe.

Je vůbec možná, aby měl vitarián za partnera všežravce?
Je to těžké rozhodnutí, protože zrovna davy svobodných vitariánů nad 30 let nepostávají na každém rohu Ale když člověku dojde, že zdraví je skutečně naprosto nejdůležitější v životě, tak stejně asi už nemá na výběr.

Jsem nemocná už 7 měsíců. Moje kamarádství to nijak negativně neovlivnilo a o partnera jsem taky přišla, ale nemoc na to měla jen částečný vliv. Ale dostala jsem se díky tomu do společnosti uplně jiných lidí, zažila několik dokonalých dní plných zábavy a radosti a našla jiného muže, se kterým se teď vídám.

A jak předchozí partner předemnou klidně dlabal párky, tak tento už po dvou měsích, co se známe, snídá naklíčenou pohanku. Dříve žil na plastfoodu, teď mu lednice přetéká ovozelem. Snažím se na něj nijak netlačit, tím bych to všechno zhatila, takže třeba netuším, co jí, když nejsme spolu. Ale snažím se ho navykat na zdravá jídla, podstrkuju mu ovoce a dělám zeleninové saláty...

Prostě neni nutné hledat vitariána, zamilovanost může být dost silná motivace ke změně stravovacích návyků.

Když jsem také procházel změnou a začínal pátrat po tom, co mě dostane z mých nemocí, stal jsem se na chvíli pro část rodiny bláznem. Došlo i na nevybíravý slovní útoky. S některými přáteli, ne-li téměř se všemi jsem se přestal stýkat. Ale jak řiká Beladona, opět jsme si k sobě našli cestu a teď máme nové vylepšené vztahy. Tim myslím kamarády.
S rodinou už je to taky v pořádku, protože sami vidí, že prostě vypadám dřív než líp a život mi jde líp od ruky. Někteří dokonce otočili a začínaj se mě ptát, jak bych třeba vyléčil to a to, pak si koupí něco podle mý rady, jí to, a vždy potvrdí mnou předpokládanej účinek, kterej se většinou dočtu tady. No a teď už defacto díky Jardovi pomáhám skoro celý rodině, když má někdo potíže. ))