Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Ahoj všem,
přišla jsem tady v naději získat nějaké nové podněty,rady,zkušenosti s bojem s touto duševní poruchou. Trpím jí už léta a vlastně ani nevím, jestli jsem se s ní už nenarodila. Pokud jste někdo četl třeba na netu příznaky této poruchy, pak od každého z nich trošku mám já. Není to každodenní boj, je to u mě každominutový boj s nutkavými myšlenkami, které ovládají mou mysl natolik, že mě úplně ovládají. Stačí asi napsat příklady, což je úplně nejzřetelnější: Musím splnit vždy to, co zničehonic ovládne mou mysl a poté musím neustále si ověřovat, kontrolovat a neskutečně dlouho se ujišťovat, že jsem vše udělala tak, aby to bylo " v pořádku". V momentě, kdy se takto "uklidním", přijde další nečekaná myšlenka-rozkaz a vše začíná nanovo. Je to celé každodenní koloběh, který začíná denně s probuzením a utichá s usnutím. Je to neustálý pocit zašpinění sebe i svého okolí, nedokonalého umytí, špatně provedené práce (jakékoli) a tudíž z toho plyne hodinové sprchování, snaha nikoho se nedotýkat,abych se neušpinila, nikam si nesedat, časté přesčasy v práci, abych svou práci po sobě několikrát zkontrolovala, ujišťování se, že jsem nezavadila např. o stůl cestou z pokoje do jiného pokoje(důvod nemám, prostě se musím ujšťovat) apod. Pokud někdo víte, jak na to, budu moc ráda. Moc bych ocenila konkrétní rady. Už totiž nemůžu dál, jsem vysílená a unavená.

Když jsem byl malý, měl jsem slabší formu, když jsem musel něco udělat, jinak se něco zlého stane. Časem jsem našel odvahu to neudělat a zjístil jsem,že se opravdu nic zlého nestane, je to jen o překonání strachu. Mluvil jsem o tom se svým otcem a přiznal se, že to taky měl a moje babička(z jeho strany) to má dodnes(přešlo to do náboženské posedlosti,modlení se k bohu,věří že jí ochrání).
Oba mají celkem malé seběvědomí a jsou paranoidní, jak říkám,chce to sebedůvěru a věřit si,že dokážu co chci, bez ohledu na cokoliv.
Pokud je to u vás už příliš silné, zajel bych na pár týdnů pod stan, úplně od všeho a doufat že vás energie vyléčí,dá nový cíl. Pár nocí v přírodě vám přeprogramuje mozek.

Má pravdu, předsedo ! Pod tohle bych se podepsal. Vesničanům a oprsklým měšťákům, co furt někde rajzujou a nebojí se spát pod širákem, se tyhle věci obloukem vyhýbají.
Pokud už to není pokročilé stadium, srovná to (a současně i spoustu dalších, nesouvisejících problémů) procedura, zvaná v zemi původu Yangtik, v Evropě Dunkelterapie, neboli pobyt ve tmě. Týden by měl stačit na poměrně důkladnou defragmentaci mysli.

Jako starý čundrák mohu jen potvrdit napsané výše. Vypadněte prostě z města, ze svého domu, ze svého prostředí, na pár týdnů. Zbavte se všeho, co je pro vás běžné. Žijte na čas něco úplně jiného. Vím, je trošku zima. Ale vězte, že s dobrým spacákem (a karimatkou) můžete být venku i nyní. Nebo se odstěhujte na nějaký čas do odlehlé horské boudy bez elektřiny, jen s jedněmi kamínky a pár polínky dřeva. Prohazujte si denně cestičku sněhem, lítejte po pláních a lesích na sněžnicích, meditujte si večer u kamen a ve tmě. Čtěte si nějakou knížku při svíčce. Štípejte dříví. Nemějte s sebou ani mobil ani tablet, nic. Jen vy, kamna, dříví, sníh. Košile, svetr, bunda, dobré boty. Velký hrnec na čaj. Mnoho toho nepotřebujete.

Určitě máte do jisté míry všichni pravdu, co se týká té změny prostředí. Já ale něco podobného mám za sebou. V novém (tedy tom přírodním prostředí) jsem schopna fungovat s tím, že stále se mě drží myšlenky na to, že je to jakési přechodné období a "musím" se zase vrátit zpět k tomu "zažitému rituálu", kde se očistím a najedu do svých "kolejí". Čili to tak nějak přetrpím s tím, že doma se musím očistit (tedy vodou) a vyhodit vše, co jsem měla s sebou (oblečení atd). Pak se má duše "uklidní". Nejhorší je, že já ten svůj pocit ani neumím popsat a ani nevím, zda to někdo se stejnými problémy dokáže. Jsem v nějakém sevření, které mě tak omezuje a nutí dělat to, co já svým rozumem vnímám jako směšné, ale nejde to neudělat. Neudělám-li to, pak pocítím obrovskou zlost, lítost, začnu brečet a někdy se i klepat. Jen jsem potřebovala zjistit, zda má někdo podobný život a jak to lze (nebo nelze?) řešit.

Absťák mít budete, to je normálka, stejný jako při odvykání drog, bud to přežijete nebo se zblázníte.

derkel se správně zmiňuje o absťáku. Ten se zákonitě dostaví u každého zlozvyku, který se snažíte přerušit, případně se ho zbavit. Zbavit se toho musíte - jistě se vám nežije dobře. Tedy "do toho musíte jít". Absťák vás čeká - ale překonáte ho. Rozhodně nepůjde o nic strašného, jde jen a jen o nějakou přechodnou dobu, pak vás čekají menší recidivy, na ty ale už budete připravená. Nevaž se - odvaž se, se říká.
Víte, neberte to osobně, ale u podobné poruchy jde o problém ega, o extrémní dosebezahleděnost. Vy prostě chcete být v nějakém ohledu důležitá a dokonalá. Vybrala jste si ale oblast, kde se vám nedostane žádného uznání zvnějšku (ostatním lidem je to taknějak fuk, případně je jim to divné, nedejbože, odpudivé ... ), tedy si to uznání servírujete sama - měřením sebe sama (zda jsem to udělala dokonale, zda jsem na nic nezapomněla atd.).
Odhoďte to, nic jiného s tím nejde dělat.
A nebojte se obtíží, nebude to tak strašné.

Co jste popsala je tak na půlroční léčbu u ambulantního specialisty, který vám pomocí SSRI antidepresiv srovná hladinu serotoninu. Můžete si je nechat předepsat i u svého praktického lékaře. Z přírodních látek by mohl mít srovnatelný účinek kurkumin, proto neužívat dohromady. Příčinu vám však neřeknou, proč by to dělali a kazili si kšeft.

Na to, co vám chybí (pitný režim, vitamíny, minerály a stopové prvky, esenciální tuky a aminokyseliny), nebo naopak přebývá (hromadění soli, bakterie, viry, plísně, prvoci a hlísti) si musíte přijít sama. Úzkosti a deprese nejčastěji způsobuje žaludeční a střevní dysbakterióza živená konzumací neolitických potravin. Na základě nadměrného přísunu sacharidů a pro prvoky nestravitelných látek jako lepek a kasein se pak rozvíjejí různé choroby, velmi často duševního nebo neurologického charakteru. Dieta se v tomto případě jeví pouze pomocným prvkem a je třeba řešit i samotnou příčinu potravinové intolerance, což je nežádoucí osídlení trávicího traktu.

Další choroby asociované s nesnášenlivostí na lepek a přítomností parazitů a patogenů - diabetes mellitus, osteoporéza, revmatoidní artritida, systémový lupus, střevní záněty, atd.

http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/celiakie-dospelych-casto-opomijene-onemocneni-452656
http://www.ibestof.cz/medicina/rndr.-joseph-smarda-bsc.-%E2%80%93-imunolog-biochemik.html

_________________
http://www.aeronet.news
https://protiproud.info/
https://www.parlamentnilisty.cz/
https://vk.com/irenaaneri
https://www.naturalnews.com/





Citát: "Nemoc je okem viditelná a elektroakupunkturou měřitelná, i když nemocniční laboratoř mlčí."

Léčba obsedantně-kompulsivní poruchy inositolem, který je klíčovou látkou v metabolismu mikroorganismů, rostlin a živočichů. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8780431

_________________
http://www.aeronet.news
https://protiproud.info/
https://www.parlamentnilisty.cz/
https://vk.com/irenaaneri
https://www.naturalnews.com/





Citát: "Nemoc je okem viditelná a elektroakupunkturou měřitelná, i když nemocniční laboratoř mlčí."

Rozumných rad se vám dostalo celkem dost a zvláště člen Alopat vám radí dobře. Ne vždy lze ten stav překonat tím že se nad problém povznesete, protože on bývá hodně často svázán s potravinovou intolerancí a bakteriálním rozvratem ve střevě. Sám jsem něco obdobného měl ve vzdálenějším příbuzenstvu, prostě stará teta měla utkvělou představu že nezamkla, což byla schopna kontrolovat i desetkrát a mordovala stále dokola zámek a vždy dobu zkoušela zda je opravdu zamčený a další problém měla s tím že předpokládala že v jakémkoliv pytlíku najde peníze, stále je skladovala a prohlížela zda tam náhodou peníze nejsou. Jinak byla až neskutečně normální a ve věku 83 let naprosto v pohodě z hlavy byla schopna sčítat kvanta položek a nikdy se nesekla. S odstupem času jsem zjistil že to přímo souvisí s konzumací bonbónů, která jedla na kila a pokud se povedlo jí je na čas zabavit problém se výrazně zredukoval. Bohužel v tom věku to nebylo možné již předělat tak si ten svůj problém nakonec odnesla na onen svět. Myslím že pokud poladíte prostředí ve kterém se pohybujete a střeva máte velkou šanci na plné odbourání svých potíží.

Mohl bych mít dotaz ohledně kurkuminu, Alopate? V jaké dávce by se dal užívat jako chelátor železa a jako "náhrada" antidepresiv, jak uvádíte výše, prosím?