muflon píše:
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=71540&sid=3e1e56c21b128a94fe9d8596c932a180#71540
Slavek Krepelka pise k dnesnimu datu:
Tak jsem si vzal pilulku 200 mikrogramů Selénu na lačný žaludek, zapil jsem to svou formulí 3 kapky ve sklenici vody a během 20 minut jsem jaksi zhulenej a cítím, že se mi něco děje se štítnou, jako by připootékala. To jsem tedy nečekal. Už jsem se tohodle selénu napolykal dost v minulosti, tedy ne denně, byl jsem dost opatrný se všemi ortodoxními výstrahami. Nikdy se mi tohle před tím nestalo. Vyzkoušel jsem to, abych poznal, co se bude dít, když tu piluli pěkně pokoušu na prach a zapiju nějakou tou HCl, i když je jí v tý sklenici relativně velmi málo, přepočteno pouze 0.08 kapky 32% HCl.
Takže, toto asi dost potvrzuje Dr. Guye a jeho tvrzení, že suplementy alespoň minerální se vstřebávají daleko účiněji s trochou HCl, než bez ní. Také by to potvrzovalo moji spekulaci, že minerální doplňky se vstřebávají už v žaludku, pokud je v něm dostek HCl.
Tímto se k tomu budu chovat tak, že všechny údaje o doporučených denních dávkách (já snad spadnu ze židle) jsou k ničemu, protože to, kolik z těchto doplňků jsme schopni vstřebat, je velice individuální záležitost. Dá se tedy soudit, že zapíjení minerálního doplňku(ů) velice naředěnou HCl nám ho nažene do krevního oběhu všechen. Pokud tedy jde o heroické dávky spolykaných minerálů uváděné mnoha lidmi, například chloridu draselného, je na snadě, že je velmi špatně vstřebávali a proto je bez problémů vydrželi. Krásně to ukazuje, proč všechny léčebné metody dietními doplňky a nejspíše i pharmakologickými chemickými přípravky mají velice nestejnorodé účinky. Také to ukazuje, proč Palovo PSM dobře pracuje.
Pokud se tedy někdo chce cpát minerály, ušetří HCl kapsu a určitě je dostane do oběhu, tedy vstřebá, ale musí být velice opatrný(á), kolik toho do sebe cpe.
No, už to ze mně padá. Takže opět se vším velmi opatrně. To jsem si myslel, že 200 mikrogramů selénu je dolní denní terapeutická hranice dávkování. Všechno je jinak a záleží na HCl v žaludku.
----------
Dále píše:
Právě se zabývám štítnou žlázou, jódem a selénem, zinkem a asi bórem. Nejde jenom o jód. Do týdne bych to měl mít jakž takž zpracované. S tím jódem je potřeba brát taky minimálně selén, ten je s jódem nejdůležitější a úzce spřažený díky tomu, že kooperují ve štítné žláze na hormonální produkci. Jinak si můžeš, nemusíš, pořídít větší potíže. To záleží jak na tom momentálně se selénem v těle jseš.
I tak to může být poněkud drsnější zážitek na nějakou chvíli, ale prý se to srovná. Má to fungovat na hypo i hyper funkci. Podle těch studií jde nejen o nedostatek jednoho, či druhého, skoro 100% obou u všech, ale i o jejich poměr. Jak do toho pronikám, zjišt'uji, že ti syčáci, místo aby lidem srovnali tyhle nedostatky správně a individuálně (podle velmi jednoduchých testů) vybalancovaným dodáváním selénu a jód, u a tím štítnou srovnali, to řeší dietním ubíráním, toho, čeho je navíc, pak hormonální náhradou, pak chirurgickým odstraněním štítné a kompletní závislostí pacienta na velice nedostatečném spektru hormonů, no a pak rakovinou se vším co k tomu patří. Přitom jejich (ortodoxní) literatura ví moc dobře, o co jde a co s tím. To nezamená, že to ví kdejaký doktor. Studie jsou dělané na hranici efektivnosti dodávání jak selénu tak jódu, tudíž "se z nich nedají vyvodit definitivní závěry" To je zrcadlem popírání Paulinga s vit. C.
Spodní terapeutická hranice dodávání selénu je 200 mikrogramů denně, nejjednodušeji sodium selenide, který se prý vstřebává stejně dobře jako organické selenidy. Pod touto hranicí se nic neděje a i na ní se děje dost málo. Studií je na to dost. Nejvyšší hranice, kterou jsem doposud našel, je: "Selénium nad 2400 - 3000 mikrogramů denně je jedovaté, pokud se užívá po dlouhou dobu ." To je verbatim z Wikipedie s odkazem na universitní studii. Co je dlouhá doba se neuvádí. To mi říká, že někdo zkusil a jedovatost při tom dávkování nenašel, tak to zaonačil jako jedovatost na dlouhou dobu aby papír prošel cenzurou. Jinak se udává ortodoxní horní hranice od 400 do 1000 mikrogramů, ale našel jsem v tom "úpravu", tedy lhaní. Neupravená denní ve stejném zdroji, části studie, říká: 15 mikrogramů na kilo váhy je bezpečná dávka doplňování. Jedním dechem. selen 400 je TO číslo. Jenže 15 x 75 je poněkud víc (cca 3x), než 400. Lžou a podváděj a nedůkladně.
Brát jenom selén bez jódu je taky nedobré.
Další je železo, který je potřeba, aby se obojí dobře vstřebávalo, tedy železo v těle, takže anemická osoba musí dodávat. Podle mne nejlépe v technické HCl. Jód i selén se vstřebávají v horním zažívacím traktu, (to je odborné tvrzení a podle mne správné) a speciálně Crohnova nemoc omezuje vstřebávání selénu. Zinek a bor musím dohledat, v tom co jsem si zatím stáhl jsou jen náznaky. Nevěděl jsem, že je to vše až tak spřažené, když jsem se do toho pustil kvůli selénu.
Ano spolupracujeme se Slávkem na tomto problému a dá se říci, že jednoznačně využitelnost minerálů, vitamínů i enzymů závisí na stavu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. To je téma staré jak lidstvo samo, čili nic nového a na tomto základě fungovala celá tisíciletí léčba lidí, než se do toho nacpala moderní farmacie s multimiliardovým chemickým kšeftováním. Ona totiž prostě ta kyselina v žaludku za normálních okolností je a pokud ji tedy po aplikaci čehokoliv vypijete v koncentraci, která se zhruba v žaludu vyskytuje, tak to funguje stejně a tělo látky opravdu ideálně vstřebává.