[quote="TinaTina":2gxn1tdb]Ahoj,
zdravím všechny atopiky i ostatní, co čtou toto téma
Přiznám se, že jsem se nějakou chvíli zdráhala sem napsat. To proto, že při čtení těchto stránek si připadám trochu jako Alenka v říši divů či jak se to přesně říká, považuju se za všežravce, myslím si, že jím zdravé i nezdravé věci, přičemž bych ráda svým vlastním pomalým a postupným vývojem zařazovala více ty zdravější a méně ty nezdravější. Ovšem nejsem si jistá, zda by mně tu vůbec něco z toho co jím normálně, prošlo a neumřela bych hladem. V podstatě bych ani nebyla ochotná nebo ještě až tolik zoufalá, když pominu finanční stránku, zařídit se podle vašich jídelníčků zde. Píšu to raději hned narovinu, abcyh nechtě třeba něčím neprudila či se nedopustila nějakého zbytečného foupas.
Přesto bych byla moc ráda, kdybych si tu mohla číst, protože si myslím, že i tak mi informace zde mohou být užitečné a třeba bych mohla i někomu dalšímu poradit, k čemu jsem si došla já sama. Za sebe můžu třeba říct, že zde narážím stále na nové pojmy, co mi absolutně nic neříkají a jedním z nich bylo slovíčko "pickles". Hodila jsem je do vyhledávače a zaujalo mě to natolik, že už se o jedno pokouším. Vlastně jsem si tohle dělala už dřív, jen jsem si k tomu udělala trošku nálevu a nechala to zaležet do druhého dne. Teď tedy zkouším více dnů a pouze se solí, jak se psalo v návodu a jsem hodně zvědavá, jaké to bude
Je to docela napínavé pro mě, kysané zelí nesnáším, snad jen v segedínském guláši je můžu, ale tohle je myslím trošku něco jiného, tak se těším.
Samu mě ekzém trápí od léta (předtím jsem měla poměrně klidnější období) a rozbujel se mi tak jak nikdy předtím. Hormonální masti už mi nakonec vůbec nefungovaly a i když si říkám, že za čas, co si od nich odpočnu, možná zase budou, nejradši už bych se k nim nevrátila, obzvlášť potom, co jsem se o nich dočetla. Né, že bych si někdy dělala velké iluze, no přesto jsem si nemyslela, že je to až takové zlo a taky mi stačilo jen občas trochu máznout. Od jara pomalinku měním svůj životní styl a některé věci bych si ráda odpustila, třeba chemické léky, dřív jsem polykala jednu pilulku proti bolesti za druhou, dnes držím rekordy, jak dlouho nevezmu chemii
Takže se logicky zajímám o alternativní metody, pokud možno co nejjednodušší a nejlevnější. Ekzém jsem nejdřív až tolik neřešila, ale když ho to nepřestávalo bavit a omezoval mě čím dál víc, pořád jsem přemýšlela co dělám špatně. Hledala jsem problém v psychice a tak, snažila se ho přijmout, mít se radši, ho oponopono atd. Bez výsledku. Pak jsem se nakonec musela vrhnout k té fyzické stránce a pídila se po různých návodech, v čem máčet, čím mazat, vesměs bez výsledku až na jednu věc. A tu bych ráda předala dál i ostatním, pokud na ni ještě nenarazili. Mají to být obklady ze strouhané brambory, pár kapek citronu a olivového oleje (mám slunečnicový). Má se to dávat na noc. V mé nejhorší fázi mi takové obklady dokázaly ekzém po částečném vysvědění minimálně po ten obklad samotný zklidnit, ale myslím, že ten účinek tam byl i po. Teď ho mám přece jen o něco lepší, menší vrstvu a zřejmě už těch škodlivin v sobě mám o něco míň, takže i když jakoby stále dorůstá, zvlášť přes noc, když ho potírám šťávou z tady té patlačky a nedělám už teď po té vnější stránce skoro nic jinýho, tak mi ho to vždycky pěkně vysvědí, vyštípe a vypálí a pak se i na pár hodin zklidní. Pokud zoufale hledáte a nic nezabírá, ozkoušejte, nemáte co ztratit.
Jinak mi bylo rovněž sděleno, že problém je ve střevech, což tady asi všichni víte, no já si to sama nijak nespojila, takže jsem ráda, že mám vodítko a vypadá to, že snad správné
Doporučenou třídenní hladovku jsem nezvládla, jen částečně, ale při ní jsem pozorovala zlepšení, ekzém se hodně zklidnil a od té doby i o něco zmenšil, mám lepší cit v prstech (mám postižené prsty). Mimoto jsem zjistila, že hladovka je u mě mnohem horší pro tělo než pro mysl, jak jsem se domnívala. Raději jsem ji přerušila už první noc, kdy jsem pociťovala zvláštní stavy, jaké jsem neznala, ale byla jsem jinak připravená stejně ráno přejít na pomerančový půst aspoň, jak jsem taky (to vnoci) učinila, protože na klystýr nemám a alternativní techniku jsem nezvládla. Pokud by to někomu bylo inspirací - mělo se vypít litr a půl vody, zaráz, tělo to prý nedokáže tak rychle zpracovat a proteče to do střev a má stejný efekt jako klystýr. Tak rychlé to ale asi zase není, u mě aspoň ne, neudržela jsem to v sobě a musela vyzvracet. Teď chci být každopádně opatrnější a nedávat už tělu takové šoky, ale nějaký ten jemnější půst bych ještě ráda zkusila. Což už jsem plánovala, ale nakonec se k tomu nedostala. Před pár dny vnoci jsem se cítila a narvala si do břicha hodně energie (reiki, koso rays). Druhý den jsem namísto půstu trpěla průjmem. Ale co, říkám si, možná tělo opravdu ten klystýr potřebovalo a tak mi k tomu ta energie dopomohla. Dávala jsem si teď energii opět dvě noci po sobě (asi půl hoďky), průjem už se nekonal, ale řekla bych, že ekzém se zase kapku zhoršil. Snažím se to vidět pozitivně jako následek čištění. Teď si dám raději den, dva pauzu a pak jdu znova do toho. Začala jsem jíst víc jogurty, koupila si aspoň jedno balení Actimelu (byl ve slevě) a chci si taky koupit Pangamin Bifi, co mi doporučila sestřenice, snad to střevům prospěje. A taky si každý den vařím bylinkový čaj, teď jsem si navykla večer.
Nevím, jestli to někomu pomůže, snad se vy dietáři nebudete zlobit za moje obyčejné, ale poctivé pokusy a vlastní boj, ale ráda se taky svěřím ostatním, třeba se budeme moci vzájemně inspirovat. A nakonec, cest je mnoho, cíl jeden