Zdravim. Nechtela jsem ani, aby sem ty vysledky uz pritel pridaval, protoze jak pise pan Zajicek, vetsina uz se tu nekolikrat probirala. Je to opravdu, jak motat se v zacarovanem kruhu a at delam, co delam, vse se jen zhorsuje. Jeste to nejak shrnu ja. I kdyz naprosta vetsina priznaku je opravdu tak zvlastni, ze ani nevim, jak je popsat. Nonstop stavy a pocity extremni malatnosti, slabosti, jako pri nejake silne anemii a hypoglykemii. Nerovnovaha a absolutni nestabilita v prostoru. Nekdy i motani se, ale spis ta nerovnovaha a nestabilita. Neschopnost se ani par minut udrzet na nohou bez toho, aby to nebyl obrovsky problem. To same dokonce v sede. Prsty na chodidlech mi uz jakoby podvedome zaryvaji do zeme, abych se asi udrzela, jsem uplne vyklepana. Jako bych mela stazene komplet cevy, tepny. Pocit, jakoby vas nekdo tlacil za hlavu a ramena k zemi. Je to neustale tak,ze se nemuzu ani uvolnit a narovnat, protoze staci, abych se chtela nekam otocit, udelat nekam par kroku a je to, jako bych ani neovladala vlastni telo - cela v kreci, tresu se, shrbena, nohama musim tak krecovite a silne zaryvat do zeme, jinak bych neudelala pohyb a presun vubec. Posledni mesic uz i skoro nonstop takova zvlastni tupa bolest, tlak, zaroven slabost a az nekdy paleni v takove te ramenni jamce (nejcasteji leve) vystrelujici az do cele ruky - potom pocit az takoveho trnuti. Tyto divne pocity i na hrudniku + velka dusnost (i pri mluveni a kdyz se chci napr. najist) - mam pocit, ze i za klidu ma telo co delat, aby vubec zvladlo vydychat nebo travit. Tlak a tep lita. Srdce jakoby vubec nestihalo a neodpovidalo to dane cinnosti. Jede temer porad tep hodne vysoko, nekdy i za klidu je tep klidne par dni i 130 a vic. Citim se posledni tydny, jakoby mi melo selhat srdce. Panicke ataky nebo neco takoveho nemam. Vetsinu casu se prehnane potim, i kdyz mi treba horko zrovna neni. Pred dvema tydny jsem se kazdou noc budila totalne propocena, ze by se pot dal zdimat -tim myslim i vlasy, hrudnik, krk - tam nejvice (a to i kdyz mi bylo chladno). Staci sebemensi pohyb a telo, jakoby bylo okamzite prehrate a chtelo se vypnout. Hned extremni horkost a leje ze me (i v zime), poceni i na mistech jako jsou lytka a doslova kapky potu. Nesnasenlivost i sebemensiho tepla, horka, dusna, dokonce i jarniho slunce, nesnesu ani takoveho to vlhko v koupelne a podobne, to se kacim okamzite. Taky mivam cimdal casteji a casteji neco jako ataky roztrousene sklerozy. Drive to bylo klidne jednou za par mesic a trvalo treba par hodin, ted i nekolikrat do tydne, priznak je cimdal silnejsi a trva klidne i vice dni - Je to neco jakoby vam zacalo ochrnovat telo. Uz se i parkrat stalo, ze mi chvilku neslo se pohnout vubec, ani prstem. Pri techto stavech je strasny problem napr. i chytnout sklenici do ruky, nejde drzet mobil v ruce, napsat zpravu, jde i zle polykat, vynechava polykaci reflex (to znamena mam pocit, jakoby to bylo i ohledne dychacich a polykacich svalu), je spatna jemna motorika, nekdy mam tento pocit i ve svalech obliceje, pokud je to silne nepostavims e vubec, kdyz trosku slabsi a chci udelat par kroku, tak to vypada jakoby se pohyboval robot, nebo jakoby se clovek na voziku ucil chodit, soupam nohama po zemi, to same ruce. Svaly jakoby najednou uplne zatuhly, byly zdrevenele, nefunkcni. Citim v nich nekdy i takovy jemny tres a cukani. Taky u toho pocit, jakoby dobre nefungovalo spojeni mozku se svaly a nervy. Kdyz chci nejaky pohyb udelat, musim se na to hrozne soustredit, abych ten pohyb vubec udelala a pocitove, jako bych ani nehybala s vlastnim telem. Nevim, jak to vyjadrit lepe. Je prosim moznost, ze by toto mohlo zpusobovat neco jineho nez RS? Je to opravdu extrem a dost velke psycho. Zvysene teploty od 37,2 - 37,7 stale cele ty roky vetsinu dnu pretrvavaji. Chronicke zahleneni v krku, jen se meni intenzita, ale nikdy nejsem bez. Po probuzeni vzdy uplne nejhorsi, kazde rano, jako byste se vzbudili s chripkou. Traveni na tom tez neni moc dobre, ale to bude samozrejme i tim mnoholetym stresem. Taky stolice ma casto svetlou barvu. Pri menstruaci extremne silne krece - doslo to az do faze, ze krece byly tak silne, ze jsem nepretrzite vzdy zvracela a prujmovala vodu. Po probuzeni jsem jeste vice vycerpana, nez kdyz jsem sla spat. I po mnoha hodinach spanku se budim uplne vysata, jako bych nespala mesice s pocitem chripky a extremnim zahlenenim, se silnyma bolestma a extremnim zatuhnutim svalu, slach, kloubu - casto tak silne zatuhnuti, ze je problem se ze zacatku i otocit nebo s necim pohnout. A prakticky okamzite pocituju priznaky zminovane vyse - malatnost, slabost, hypogklykemii, huceni v hlave a usich, tres, buseni, ne moc dobre od zaludku... Tim nekolika letym premahanim se i pri kazdodennich cinnostech uz to jednoduse doslo ten posledni rok do stavu, kdyz z pololezaka jsem vlastne lezak. Nejsem schopna se uz o sebe ani zakladne postarat, zvladat kazdodeni zakladni hygienu a podobne. Problem je i dojit si par metru na wc. Vim, ze bez pohybu atd. to bude jen horsi a horsi, ale je to jak zacarovany kruh, protoze prave to, ze jsem se pres problemy snazila "hybat a fungovat" ze me udelalo uplneho lezaka. Zkusila jsem opravdu snad uz vse, vcetne nekolika ruznych typu stravovani, na nicem se to nepohlo k lepsimu. Posledni tydny uz to je rapidne horsi a horsi. Stravovani aktualne - nejim zadny lepek, zadne jedndoduche cukry, zadne uzeniny, ted uz jsem vysadila i mlecne vyrobky. prakticky zadne zpracovane potraviny, zadna ecka a bordel, vubec nic. Jim ovoce, smoothies, ovocne stavy, maso (kruta, kure, teleci, nekdy hovezi, nekdy losos), nekdy trosku brambor nebo ryze nebo ryzovych ci lusteninovych testovin a zeleninu a cistou vodu. Nove jsem zacala uzivat houbu chagu. Jinak dlouhodobe jsem brala vitamin B12, b komplex, cecko, zinek, horcik, lysin, tinktury bez alkoholu - asvagandu, kocici drap, koprivu, medunku. Posledni tydny uz ale "flakam" i ty vitaminy. Ztracim chut cokoliv po tech letech dodrzovat, kdyz je vse bez vysledku se zhorsovanim. Uz nevim, co delam zle, co delat jinak. Jsem vycerpana doslova na smrt, zivot nula. Nevim, jak dlouho toto clovek muze jeste vydrzet. Zacinam to vzdavat, citim se, jakoby mi uz selhavaly vsechny organy a nedokazu to absolutne pochopit. Kdyby se mi to nedelo, tez to nikomu asi neuverim. Omlouvam se za takovy sloh, presto je to pouze souhrn toho vseho - v kratsi podobe se mi to sepsat nepodarilo. Budu rada, kdyz vas k tomu jeste cokoliv napadne, i kdyz pochybuji. Diky. (Věk - 28 let)
|