Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Dobrý den
Velice mne zaujaly Vaše stránky, to s jakou trpělivostí odpovídáte na opakující se dotazy je obdivuhodné. Stále čerpám nové a nové informace a děkuji za ně. K našemu problému.Synovi (9 let) byla na podzim diagnostikována Celiakie, doufám že jsem četl pozorně a nikde jsem nepřehlédl vlákno které by se tomu věnovalo. Jsme cca 3 měsíce na bezlepkové stravě, pečeme z bezlepkových směsí, učíme se s tím žít. Z toho co jsem tady vyčetl nejste zastáncem pečiva bez kterého se jak říkáte dá v pohodě fungovat, ale tak daleko zatím nejsme.. Přesto že jsme vysadili lepek, občas se synovi objeví krev ve stolici což nás dost znepokojuje. Manželka si myslí že vysazením lepku ze stravy je vše Ok a vaří tak jak je zvyklá většina populace. Maso na všechny způsoby, převážně mrtvá vařená strava. jediné plus vidím v tom že chlapec snídá převážně jablka. Máme s manželkou rozpory ohledně stravy obvzlášť kvůli chlapci který má dle mého názoru poškozená střeva takřka bez klků. Říká mi " tak mu vař ty když jsi tak chytrej " Chtěl jsem se zeptat jestli máte s celiakií nějaké zkušenosti a jestli by jste mi poradil hlavně s jídelníčkem, jak by měl podle Vás vypadat, jak dát střeva co nejlépe do pořádku a čeho se vyvarovat. Předem moc děkuji za Vaši odpověď. Martin

Tři měsíce není zas tak dlouhá doba. On usazený lepek tělo opouští dost pomalu a nerad.

Někde jsem četla, že s celiakií úzce souvisí deficit laktázy (její produkce je závislá na zdravé střevní sliznici). Proto je třeba zvláště v začátcích diety (dokud se sliznice neobnoví) vynechat potraviny s obsahem laktózy a řepného cukru (mléko a mléčné výrobky – raději i kysané, a také výrobky s přídavkem mléka). Mezi námi, mléko a cukr patří mezi tzv. „pět bílých jedů“ a není nutno se jimi otravovat ani později. Celiak, hlavně ze začátku, by také měl vynechat škroby (srdečně doporučuji, velká úleva pro tělo).
U těžké akutní formy celiakie se doporučuje vynechat i tučná jídla a jíst stravu celkově šetřící.

Průmyslově vyráběné bezlepkové potraviny taky nejsou žádná výhra. Lepek sice (prý) neobsahují, ale obsahují jiné látky, které oslabené střevo poškozují také – např. sušené mléko, droždí, cukr, různé chemické přísady. Navíc výrobci lepek nahrazují škrobem. Zdá se mi, že některé bezlepkové mouky jsou prakticky jen škrob.

Pamatujte:
- Tepelnou úpravou se lepek neničí!
- Pozor na kontaminované kuchyňské a servírovací náčiní a nádobí, např. i taková houbička na nádobí...
- Ne všechny potenciálně vhodné potraviny jsou značeny jako bezlepkové.
- Ne všechny potraviny značené jako bezlepkové, jsou skutečně vhodné a bezlepkové!

Dejte si pozor na tzv. skrytý lepek, který je tam, kde ho člověk nečeká - tj. pozor na:
léky, potravinové doplňky (vitamíny apod.), kosmetiku, kukuřičné a rýžové lupínky, vločky, „puffové“ výrobky (cornflakes apod. – některé obsahují lepek!), masox, hořčici, kečup, protlak, sójovou omáčku (ta se totiž vyrábí částečně z pšenice), worchester, maggi, různá ochucovadla, kořenící směsi, cukr, moučkový cukr (někdy míchán s lepkem), cukrovinky, bombóny, čokolády, Éčka (u celiakie velmi diskutováno), droždí, kypřící prášek, vanilkový/skořicový cukr, pudingový prášek, kávu, kakao, džusy, sirupy, mražené potraviny (zelenina, hranolky, rybí filé atd. – bývají prosypány moukou, aby se nelepily a po upečení byly křupavé), mléčné výrobky (včetně sýrů, jogurtů, smetany, zmrzliny), masné výrobky (salámy, polotovary, paštiky, uzené maso), ztužený tuk, rostlinné náhražky masa (jako je např. klaso, robi), pivo...
Dále na výrobky s dobrovolným označením (označení dobrovolné, bez záruky a bez atestace ze zákona) - tj. např.: logo přeškrtnutého klasu nebo sdělení typu: „vhodné pro celiaky“, „vhodné při bezlepkové dietě“ apod.

K dobré teoretické orientaci v povinném označování potravin Vám doporučuji článek Státní zemědělské inspekce.
Nezapomeňte, že konkrétní potraviny a konkrétního výrobce je třeba v čase stále prověřovat. K tomu Vám mohou pomoci stránky Výzkumného ústavu potravinářského – databáze bezlepkových výrobků. I dobrý výrobce může časem polevit.

Důležité je čistit střevo - lepek je bestie, která se drží jak veš v kožichu. Trvá minimálně několik měsíců, než se tělo trošku vyčistí. Nezapomeňte začít obnovovat střevní mikroflóru - např. laktobacily, kysaným zelím, kefírem z tibetské houbičky.

Při celiakii je ztíženo vstřebávání životně důležitých látek (vitaminy, minerály....) - to pak logicky časem vede k dalším zdravotním potížím (např. astma, anémie, -itidy...). Kvůli nižšímu obsahu obilovin hrozí i nedostatek vlákniny s následnou zácpou. Proto je nutno vlákninu dodávat – zelenina, luštěniny, Psyllium, jablečná vláknina (např. skvělé je pečené jablko, křížaly) apod. Zelené, zeleninové a ovocné přírodní nápoje (ne kupované, ale domácí) jsou lehce stravitelné, snáze vstřebatelné a dokáží dodat mnohem větší dávku tělu prospěšných látek než by člověk získal pojídáním např. zeleninového salátu.

Zkuste udělat testy na kandidu (plivací) a na HCl (krkací). Asi také budou chybět B-čka a vitamin D.

Všimla jsem si věty " tak mu vař ty když jsi tak chytrej ". Takže mu vaříte zvlášť? Pokud i zbytek rodiny vynechá lepek a bílé jedy, nebudete všichni jen zdravější, ale také syna výrazně podpoříte psychicky.
Klasické jídlo uvařené z bezlepkových náhražek, má zpravidla zcela jinou chuť. Vynechání ochucovadel tento rozdíl ještě umocňuje. Oblíbené jídlo pak už prostě nikdy nechutná tak, jak je člověk zvyklý a má pocit zklamání. Mnohem lepší a zábavnější je postavit úplně nový jídelníček s převahou zeleniny a ovoce, zkoušet nové kombinace chutí a potravin, které člověk předtím neznal nebo nepoužíval. Člověk nakonec dospěje k poznání, že jí mnohem barevněji, pestřeji a chutněji než dříve. Vynecháním lepku a bílých jedů se zlepší i vnímavost chuťových buněk. Také "nevařením" se ušetří dost času v kuchyni a následném mytí nádobí. Dalším plusem je úspora času při nakupování, protože vynecháte všechna oddělení s pečivem, polotovary, masnými a mléčnými výrobky, cukrovinkami...

Situace pro Vás asi není jednoduchá - sám sebe člověk uhlídá (tedy - měl by), ale dítě...to je mnohem těžší. Zvláště, když už chodí do školy. Přesto věřím, že se Vám to povede.

Na závěr krátký citát, který v sobě skrývá návod: "Bezlepková dieta není potravinová dieta, je to životní styl".
Když už tedy čtete tyto stránky, dovolím si předpokládat, že Vaším cílem je žít zdravě. Tak proč to nevzít zgruntu, nepřipojit se k synovi a nedat lepku a bílým jedům společně adié?

Držím palce.
Amy

_________________
Ani v česneku není dost česneku.

Na neznalost problematiky a neochotu něco zkoumat a myslet dojíždí většina tohoto národa a pokud vaše paní chce patřit k "ovčanům", kteří se dají pravidelně "podojit a ostříhat", tak tam nutně nemusíte patřit vy. Navíc nechat ničit život dítěti je už vůbec nezodpovědnost jak státních institucí, tak nechápavých rodičů. Dobře vám odpovídá členka Amy a je to opravdu o příkladech které táhnou, čili pokud tak budete jíst vy, bude tak jíst i on a vaše manželka se přidá, nebo nepřidá, tím bych si hlavu nelámal, na vedlejší koleji pak bude ona a ne vy. Uvedená problematika má pochopitelně širší základ než jenom stravu, jde o zánětlivé onemocnění a tam se vždy spolupodílí nadledvinky a oslabení dalších orgánů. Logicky tedy jde o více opatření a změn z nichž mnoho je zde již několikrát popsáno, čili bych to viděl tak, že si něco načtete, pak mě klidně zavolejte 603248832, nebo přes skype a já vám vše co nebude jasné vysvětlím. Je ovšem potřeba počítat s tím, že jde o několik hodin hovoru, rozhodně to není rozhovor na pár minut. Pokud máte drahé volání, stačí mě v krátkosti sdělit že chcete abych vám zavolal zpět, což pro mě v rámci republiky není problém, mám neomezené hovorné.

Děkuji Vám oběma za odpověď. Samozřejmě nám to dělá starosti, možná jsem se vyjádřil nepřesně, vaříme samozřejmě pro celou rodinu bez lepku. Spíše jde o to že já bych omezil ještě víc než manželka maso i další věci, kdežto manželka si myslí že vysadíme lepek a tím je po problému, tak jak to prezentovala lékařka.Tím pádem dítě může nadále pokračovat dál s párečkama a pod. Proto jsem chtěl aby viděla názor Váš k celé problematice, jak říkáte určitě to má širší souvislosti a nebude stačit jen vyřadit lepek a jinak baštit cokoliv. Něco jsem již načetl i když k Celiaki jsem toho moc neobjevil. trávím tady asi měsíc ale zatím jsem určitě neprošel všechna vlákna Neomezené volání mám taky takže s tím nemám problém. Pokud to bude ku prospěchu věci, klidně i přijedu do Poděbrad.

http://www.raciovyziva.cz/katalog/knihy/

Zde máte odkaz na knihu,která vám možná pomůže.

V knizce Dark Side Wheat, temna stranka psenice, pisou neco jako ze celiakie je zdrava a spravna reakce organizmu na nezdrave jidlo, psenici, a ne naopak jak se uvadi, nezdrava reakce na normalni jidlo. A pisou tam, ze psenice zpusobuje skodu i ostatnim, ale ti ostatni nemaji tak vyvinutou obranu a psenice jim skodi tise a nenapadne a casto mnohem hur. Takze vice mene chvaleji lidi co maji tuto nemoc, ze se jim jeste normalne a spravne telo brani blbymu jidlu, psenici, a ze je ta "nemoc" nebo lepe obrana tela vlastne vyhoda.

Knizku jsem necetl, jen jsem si vzpomnel ze tu je to vlakno kdyz jsem o ni zakopnul. Muzu poslat e-mailem.

--------
People with celiac may actually have an advantage over the apparently unafflicted because those
who are “non-symptomatic” and whose wheat intolerance goes undiagnosed or misdiagnosed
because they lack the classical symptoms and may suffer in ways that are equally or more
damaging, but expressed more subtly, or in distant organs.viii Within this view celiac disease
would be redefined as a protective (healthy?) response to exposure to an inappropriate substance,
whereas “asymptomatic” ingestion of the grain with its concomitant “out of the intestine” and
mostly silent symptoms, would be considered the unhealthy response insofar as it does not signal
in an obvious and acute manner that there is a problem with consuming wheat.ix

_________________
Oliver Wendel Holmes, Harvard University: pevne verim, ze kdyby cela medicina, tak jak je nyni aplikovana, mohla byt potopena na dno more, bylo by to lepsi pro lidstvo a to nejhorsi pro ryby.

Tento názor znám. To ovšem otevíráš další hodně kontroversní téma. Je na tom vidět, jak vlastně (přiznejme si to) hledáme a tápeme. Vezmi si, kolik generací před námi mělo chléb, předtím obilnou placku, předtím obilnou kaši... jako velkou část své stravy. Osobně si myslím, že nebyli všichni nemocní, ani "skrytě nemocní". Je taky zapotřebí doplnit, že nejen pšenice obsahuje lepek (třeba žito ho má ne podstatně méně). Proč tedy nepíšou o "obilí"? Je to asi složitější. Zbytečně vysokého příjmu lepku se lze vyvarovat i dobrovolně (aniž k tomu nutí prudké alergické reakce). Je ale otázka, zda to musí být úplné vyloučení pečiva. Tuto teorii nepodporuju, protože (nedržíte-li nějaku specifickou dietu) nějaké sacharidy jíst musíte. A přebytek jednoduchých cukrů není (podle mých nastudovaných zdrojů) správný, ať už pocházejí z jakkoliv zdravé potraviny (viz třeba ovoce). V přebytku (cca 60-70%) by naopak měly být škroby. Nicméně přiznávám, že i tyto teorie mohou být za 10 let zase jinak (v šedesáti jsem to už párkrát zažil...).
Sám patřím mezi ty, kteří nejí bílé ani jiné průmyslově vyráběné pečivo, ale rozumné množství, (1 krajíc tj. necelých 100g, někdy 2) domácího celokváskového chlebu snáším dobře a hodně mi chutná. Teď jsem zvědav (viz jiné vlákno), co ze mě "vyloupá" anýz.
Byl bych docela rád, kdyby se tato diskuse trochu rozvinula (a radši u toho anýzu, když nejsme celiakií klinicky nemocní).

Když lékaři hovoří o bezlepkové dietě tak doporučují nejíst zejména: pšenici, ječmen, žito a oves + výrobky. Někteří celiaci jsou více, jiní méně intolerantní k těmto jednotlivým obilovinám.

Otázka k předchozím generacím a škodlivosti lepku i pro bezlepkáře:
- (upraveno, zkráceno - zdroj: www.mojemedunka.cz)

".......
Předchozí vs. současné generace
Kromě kvalitnějších a výživnějších potravin také došlo k zásadnímu zásahu - a to ke změně technologie mletí. Dříve se mlelo mezi kameny. Vynález maďarského mlynáře to změnil, a přešlo se na mačkání zrn mezi ocelovými válci. Při něm dochází k oddělení jednotlivých vrstev obilného zrna. Nejdříve vypadne klíček, tím se prodlouží skladovatelnost mouky až o roky. Prostřední bílá část zrna obsahuje v průměru 70 % škrobu a 30 % bílkovin, převážně lepku. Tento materiál je ideální pro pečení bílého pečiva. Tato změna začala před 170 lety a nyní je vymílaná pšeničná mouka základní potravinou. Obilnou produkcí se krmí zvířata, jejich maso a mléko pak tvoří největší energetický objem stravy západní civilizace.

Pokud se chtělo v dřívějších dobách péci, bylo třeba zajet k mlynáři pomlít zrno. Jelikož mouka obsahující obilný klíček brzy žlukla, bylo třeba upéci chleba do zásoby a muselo se s ním šetřit. Pečivo zdaleka nebylo hlavním jídlem, jak je tomu dnes. Svědectví o frekvenci používání pečiva najdeme ve folkloru: "Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden."

Lepek je příčinou řady nemocí
Po druhé světové válce se pečivo a jídlo z vymílané mouky stalo hlavním pokrmem pro celou západní civilizaci. Na další obiloviny se zapomnělo. Taková monodieta má za následek rozvoj tzv. civilizačních chorob. Pokud se lepek dostane v našem organismu na místa, kde nemá být, je velmi častou příčinou jejich vzniku a rozvoje.
Negativní vliv má lepek na každého, pokud se ve větším množství vyskytuje ve střevě. Jelikož ještě nejsou přítomny protilátky, není to alergie, avšak potíže, nejen zažívací, většina lidí vnímá. Lepek působí negativně ve střevě také mechanicky tím, že ulpívá na střevní sliznici a zmenšuje tím plochu, kterou se vstřebávají živiny do krve. Důsledkem je překyselení prostředí, v jeho důsledku pak dojde k poškození střevní sliznice. Naruší se tím její regulační schopnost, prolomí se střevní bariéra a kompletní bílkovina lepku se dostane do krve i do mezibuněčného prostoru a tam všude na sebe váže různé toxiny a kasein, mléčnou bílkovinu, která se do krve dostala stejnou cestou. Společně narušují zásobování buněk i jejich komunikaci – a tím jsou na začátku mnoha tak zvaných "civilizačních chorob", včetně autoagresivních i onkologických!

Lepek je poplatný svému názvu, opravdu vytváří lepivé struktury a vážou se na něho těžké kovy i další rezidua. Lepší je, když tyto hleny máme v dutinách a dokážeme je z těla vyloučit. Horší je, pokud se usazují například v aortě či jinde v krevním řečišti. Metabolismus kaseinu i jiných složitých bílkovin má jako meziprodukt homocystein, ten narušuje cévní stěny. Spolupůsobí i cholesterol, který tyto narušené části zajizvuje a tím se vytvářejí blokády. Ještě horší je, pokud je prolomena bariéra mezi krví a mozkem. Když se bílkovina lepku a mléčná dostanou do mozku, tělo to řeší vytvářením opioidních látek. Ty mohou poškodit plod a následkem je Dawnův syndromu nebo autismus. Ten se může rozvíjet i po narození kvůli očkování do oslabeného imunitního systému.

Lepek může poškodit i plod
Existuje vědecká práce, kde je popsáno, že budoucím maminkám, kterým na základě genetického vyšetření plodové vody zjistili pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s Dawnovým syndromem, byla nabídnuta bezlepková a bezmléčná dieta. Těm, které ji nepřijaly, se děti s tímto poškozením narodily. Matkám, které dodržovaly bezlepkovou dietu, se narodily děti zdravé.
...."

A ještě střípky z různých diskuzí:
"...
# Moc jsem prvně nevěřila, že lepek by způsobovla hemeroidy, ale zkusila jsem dietu a během tří týdnů bez lepku hemoridy zmizely. Zajímavé ale je, že celiak nejsem, protože kdysi dávno jsem podstoupila testy na všechno možné včetně lepku.
# Před léty mi zjistili celiaki a když jsem držela dietu, zmizely mi postupně nejen hemoroidy, ale i křečové žíly.
# lepek je např i v modelíně play dooh. www.celiak.cz)...."

_________________
Ani v česneku není dost česneku.

S tím vším souhlasím. Ale obávám se že když chceme jít k podstatě (tj. k otázce, zda i pro nealergické je zapotřebí lepek VYLOUČIT anebo stačí REDUKOVAT), nemůžeme problém zúžit na otázku bílé vymílaně mouky. To asi nikdo z nás nejí. Já např. melu mouku sám (korund. kameny). Je to tedy v pořádku? Existují prameny, které z hlediska lepku zavrhují i celozrnnou mouku.

Zmiňovaný článek se snaží vysvětlit, proč se začala rozmáhat intolerance k lepku, tj. že šlo o dlouhodobější proces, který není snadné zvrátit zpět.
Jestli-že intolerance již vznikla, bude dobré lepek vynechat v jakékoliv podobě, tj. včetně celozrnné mouky.

_________________
Ani v česneku není dost česneku.

Tak párečky bez mouky, to se snad ani nedělá, spíše se dělají párečky bez masa, čili zrovna toto bych do dítěte necpal určitě a to ani do zdravého, natož do nemocného. Jinak klidně zavolejte a nějak se domluvíme.

Tak ono to co uvádíte má sice něco do sebe, ovšem je třeba vzít v potaz jak kvalitu toho nynějšího obilí, tak způsoby jeho zpracování a každému rozumnému člověku snadno dojde, že rozdíl je tak velký, že chleba před 100 lety a ten dnešní fujtajbl se prostě nedají srovnávat ani omylem.

Intolerance je většinou zaviněna plísní v mouce, ale pokud si mouku člověk mele těsně před použitím a z kvalitního obilí, mnohdy zjistí, že vlastně žádnou intolerancí netrpí. Jinak z obchodní sítě je pochopitelně plesnivá jakákoliv mouka, tedy i celozrnná.

Pane Jardo, jsem rád, že jsme se shodli. Což vypadá trochu na happy-end. Jenže ono to takhle opravdu JE něco jiného, nežli teorie, které hlásají zdroje, jež zde propagovali PV33 a Amy. Tam se nepsalo o škodlivosti průmyslového zpracování potravin (a zvláště nešetrného v honbě za ziskem), tam se psalo o škodlivosti jakéhokolik lepku a tečka. Že ti, kdo jí lepek, se dělí na dvě skupiny: nemocní a skrytě nemocní.
Je to něco podobného, jako otázka mléka. V té zde na fóru (pokud jsem prostudoval) převládá rozumný názor - vyloučit nefermentované výrobky z kravského mléka + samozřejmě si ozřejmit (otestovat a porovnat) svou osobní toleranci. (Vyloučit jakýkoliv lepek by potom bylo obdobou zákazu i kefíru z nepasterizovaného a nehomogenizovaného mléka.)
Doufám tedy, že dobře chápu, že v této diskusi jste se přiklonil k mému názoru.

(Píšu to ale proto, že v podstatě pátrám po tom, zda mi někdo můj názor fundovaně vyvrátí. Jak jsem psal nahoře - přiznejme si že hledáme a tápeme.)

Zadane, co se tyka meho prispevku, dany zdroj jsem uvedl protoze to byla cela kniha na toto tema, kterym jsem se sam nezabyval. Jasne jsem tam psal, ze jsem knihu necetl a tak jsem nechtel ani propagovat jeji zavery. Jen jsem nabizel moznost ji preposlat.
Samozrejme urcite je mnohem lepsi, ale nevim jestli dostatecne, kdyz se zrni zpracuje az doma v kuchyni.

_________________
Oliver Wendel Holmes, Harvard University: pevne verim, ze kdyby cela medicina, tak jak je nyni aplikovana, mohla byt potopena na dno more, bylo by to lepsi pro lidstvo a to nejhorsi pro ryby.