Život je vždy "sám o sobě". Je potřebí jisté pokory a také statečnosti, v tom slova smyslu, že není žádné odměny za to, že "podstupuji život a táhnu tu káru dál" (to je vyjádření pro negativisty, ale má také nějaký smysl), a také není věčné radosti z toho, že se se usmívám a přijímám s chutí vše, co jest okolo a "jde do mne a já do toho". Tak člověk nefunguje. Nefunkční je i optimismus i pesimismus. Očistou vědomí je uvědomění si vědomí a přijetí uvědomělosti se všemi důsledky. Nepodělat se z toho, že vím. Vědět není ani zábavné ani to život neulehčuje. Je to ve svých důsledcích spíše nuda a zátěž. Pokora spočívá v tom to přijmout a nebát se toho, pokračovat. Bez naděje na nějakou zábavu a odměnu. Zmíněná "kopa energie" je akorát disco. Poté přijde vystřízlivění. Moudrý člověk nehledá smysl života. Nic nenasvědčuje tomu, že se lidstvo nějak vyvíjí či mění (pokud vůbec přijmeme fikci běhu času), nic tedy nesvědčí pro to, aby člověk hledal nějaké záchytné body na křižovatkách cest, které si jen projektuje. Zdá se, že svět je jen jeden a všechny cesty jsou stejné, že nelze žít lépe či hůře. Myslím, že pan Molochov ví o životě asi tolik, co vy sám. A jeho proklamace dávno byly řečeny ve vašich snech či úvahách, sám jste si je řekl či uvědomil. Rozhodně nepodstupujte žádnou revoluci a nečekejte rychlá řešení. Kvality se dosahuje skokem, ale nikoliv zvýšenou námahou a soustředěním se tady a teď. Tady a teď dělejte den za dnem to "skoro nic a nevím co". Tedy kvantitu. Kvalita přijde skokově, ale nebudete vědít kdy. Tak to funguje. Ono tak vůbec není, ale tak se o tom nejčastěji mluví a nejsnáze se to přijme. A přijmouti nějaké schéma musíte, tak jsme zas jakože nastrojeni. Důležité jest na schématu nelpěti. Nelpěti ani na výsledku, ani na jeho pojmenování. Je zcela fér o něco usilovati, ale jakmile to pojmenujete, výsledek či cíl, jakmile pojmenujete cestu a způsob dosažení cíle, stane se to chimérou, bude to nedosažitelné. Tak svět funguje. Myslím, že žádné energetické bloky nemáte. Tak výlučný nebudete. Nikdy je totiž nikdo neměl.
|