Ahojte.
Mám otázku.... Ako je možné, že niektorých ľudí napína na zvracanie pri takých úplne bežných veciach, s ktorými by som si napínanie na zvracanie nikdy nespájal ??? ... Napríklad strýka napína na zvracanie pri umývaní zubov už celé roky. Mamku pri mlganí oleja (keď dokončieva), a pri umývaní jazyka stierkou na jazyk, ju napína o to viac...
Takých ľudí je dosť...
A ja sa pýtam - ČÍM TO JE ?????? ... Ja si do hrdla môžem strčiť prsty a nič... Aby som pri očiste žalúdka vyvolal zvracanie, musím tými prstami v hrdle doslova "miešať", aby som zvracanie vyvolal...Stieram si jazyk stierkou pravidelne a nikdy v živote ma nenaplo....A to idem pekne od koreňa... Z jedla už vôbec, aj keď chutilo akokoľvek hnusne (niečo iné je zvracanie z pokazeného žalúdka).
Práve mi napadlo, že niektoré ženy nezoberú do úst penis svojho partnera (ale len ho jazykom "láskajú") nie preto, žeby sa im hnusil, ale preto, lebo majú ...nejaký PROBLÉM, nie v hlave, ale spojený s niečim iným.... akoby s nejakým oslabením niečoho, nejakých orgánov....
Čím to teda je ?
Hádam to nikto nebude brať ako výhodu, ak niekoho napína na zvracanie pri umývaní zubov, čistení jazyka alebo mlgania oleja.... Ja to vidím na "oslabenú dráhu žalúdka", alebo neviem... Ale nejakým divným spôsobom... Napríklad mamka nemá problém s trávením, ale napína ju pri mlganí a čistení jazyka. Ja som s trávením problémy mával (nedostatok HCL), ale nikdy ma nenapínalo - NIKDY.
PREČO ? ČÍM TO JE ??? ...

Tam nemusí vůbec jít o nějaké konkrétní příčiny, ale o asociaci toho stavu, který prostě někdy nastal ať již z jakýchkoliv příčin a vjem se zapsal jako informace do mozku a nyní při podobných situacích mozek prostě spouští stejnou reakci i když důvod zdánlivě chybí.

A da se to nejak odnaucit? Ja mam takovou zkusenost, ze cim vice neco clovek nechce, tim vic tomu venuje energii a tim vzdorem a myslenkou ten problem jen posiluje a krmi.
A nemyslet na to taky nejak nepomaha, ten problem tam furt je a sam od sebe nemizi. No a ta myslenka na tu pricinu tam vzdycky nejak vyskoci.

Předpokládám že odnaučit se dá všechno i když jak u koho, to máte jako s chlastáním, nebo kouřením, někdo to bez problémů dá a jiný ani po léčbě není schopen odolat. Podobné to je třeba u bulimie, kde zvracení zase odstraní jiný stav v hlavě. Vždy si člověk musí vytvořit nadstavbu, kterou cíleně spouští v momentě kdy problém naskočí.

No pít i kouřit jsem přestal už dávno a vůbec mi to nechybí. Ale mám trochu jiný problém. Myslíte, že je možné se nějak zablokovat. Že se člověk cítí mimo jak v tranzu, třeští ho hlava a nic na něj nečinkuje tak jak by mělo. Třeba bylinky, nebo i zdravé potraviny, či léky.
No a když se člověk cítí zase jednou dobře, tak se stresuje kdy se ten mimózní stav vrátí... a pak se časem i stane.
Je možné si pouhou myšlenkou navodit takový stav, kdy na vás léky neučinkují jak mají a jen prohlubují bolest hlavy a ten stav? A pak jak když vám přepne, cítíte se normálně a můžete stejnými léky ten stav ovlivňovat a zlepšovat.
Nebo takhle. Myslíte si, že je léčba učinná stejně i když se člověk léčí nevědomě? Nebo je nejdůležitější se naladit myšlenkou na nějaké to vyléčení a léky nás do toho cíle jen rychleji dopraví. A když se cítíte mimo, máte v hlavě bordel, tak léky ten stav jen prohlubují. Neměly by léky tento stav měnit bez ohledu na tom co se člověku v choré mysli odehrává?