fingerol píše:
Neni nejucinejsi zpusob jak se zbavit candidi teda transplantace strevni mikroflory? Vyjde to cca na 3 tisice euro na soukrome klinice v bratislave a zatim sem na tsm cetl jen pozitiva.
Bezkonkurenčně nejúčinnější způsob léčby kandidózy je transplantace střevní mikroflóry s dopředu naočkovaným dárcem. Cílem je, přizpůsobit před transplantací střevní mikroflóru dárce tak, aby obsahovala co nejvíc bakterií proti nemoci, kterou trpí příjemce. Zejména u špatně léčitelných chorob jako chronická kandidóza se stimulace dárcovy střevní mikroflory používá nejčastěji. Zvláště pokud u chornické kandidózy dochází k opakované recidivě, je tahle metoda ideální. Je nutno podotknout, že metoda může být pro dárce mírně nebezpečná, ale pro příjemce mikroflóry (pacienta) naopak skýtá vyšší šanci na uzdravení. V zásadě jde o to, stimulovat imunitu dárce pár dní, hodin nebo minut před transplantací tím, že mu opatrně naočkujeme miniaturní množství mikrfoflory od pacienta. Určení časového odstupu mezi očkováním dárce a provedením TSM je individuální a musí ho určit odborník.
Jsou tři varianty očkování:
První varianta je nejvíce nebezpečná pro dárce, ale přináší nejlepší léčebné výsledky pro pacienta, jedná se o očkování stolicí. Pomocí malé trubičky přeneseme do konečníku budoucího dárce asi půl gramu pacientovy stolice.
Druhá varianta je pro dárce bezpečnější než první metoda, ale léčebné výsledky pro pacienta jsou o něco málo slabší, jedná se o očkování slinami. Pomocí malé stříkačky přeneseme do konečníku budoucího dárce asi 5 až 10 mililitrů pacientových slin.
Třetí varianta je pro dárce už téměř bez rizika, ale léčebné výsledky pro pacienta jsou o něco málo slabší, než u očkování slinami, jedná se o očkování močí. Pomocí malé stříkačky přeneseme do konečníku budoucího dárce asi 20 až 30 mililitrů pacientovy čerstvé uriny.
Pokud bychom chtěli eliminovat riziko pro dárce na nulu, určitá forma očkování je také inhalace uriny. Zhruba 2 až 3 minuty dárce urinu nosem inhaluje (vdechuje) ze skleničky, což má prokazatelný stimulační efekt na jeho imunitu, tudíž i střevní mikroflóru. Někdy se urina nechá 1 až 3 dny fermentovat, čímž se v ní namnoží candida albicans a ostatní kvasinky a efekt by měl být teorieticky umocněn. Z uriny se vypařují i různé hormony, takže tahle metoda se hojně využívá i pro stimulaci hormonálního systému inhalujícího, například pro snížení DHT. Je to v podstatě opatrná a nenáročná dárcovská urinoterapie.
Závěrem nutno zdůraznit, že pokud je dárce naprosto zdravý, neměl by být očkováním ohrožen a jeho mikroflóra bude dokonale modifikována pro pacienta přímo "na míru." Ovšem, pokud by dárce byl během očkování například nachlazený, nebo fyzicky vyčerpaný ze sportu, mohl by se teoreticky cadidou nakazit. Riziko je nulové pouze při inhalaci uriny, takže při použití prvních dvou variant je nutné zvážit, zda dárce má opravdu perfektní imunitu a není třeba momentálně něčím oslaben.