sparcoo píše:
Po vysazení množství sacharidů mám příznaky které bych logicky nečekal - svědění konečníku a uší.
Mám pocit, že se svým vnitřním prostředím plným různých mikrobů mám takovou dohodu, že je nakrmím rýží, bramborem,... A oni mi strpčují život jen mírně. Naopak, když jím odříznu zdroje, začnou se chovat agresivněji?
Veškeré mé snahy k vyléčení končí nezdarem, protože se mi velmi přitíží a já to vzdám.
Domnívám se, že pokud chci uspět, budu muset projít očistcem i za cenu, že budu zažívat nepříjemné stavy několik měsíců, budu trávit většinu času odpočinkem, léčbou, detoxikací a nebudu mít sílu na věci, které dnes zvládám ( s vypětí sil ale zvládám). To by ale asi znamenalo alespoň přechodně opustit své blízké, protože ty mi tolik prostoru rozhodně nedají (byť neúmyslně) a vyžadují mou pozornost.
Bohužel se svou nemocí se patlám již 9 let a pocitově se moc nezlepšuji, spíše zhoršuji. Jakmile si přidám více cílů, povinností, jde zdraví rapidně do hajzlu. Naopak pokud odpočívám, nic neřeším a věnuju se maximálně domácnosti, televizy, venkovním aktivitám a knihám zdraví se stabilizuje.
Samozřejmě jak se vyléčit vím ale vyžaduje to disciplínu, vytrvalost a systematičnost s výsledky, které se nechovají lineárně. Já (a dělá to tak velká část nemocných) hledám zlatý grál léčby, skáču z jednoho do druhého a neustále lítám nahoru a dolu (se zdravým i psychikou), utápím se v nekonečném množství informací.
Člověk je prostě sám v sobě zacyklený a vlastní mysl je mu nepřítelem. Kdo z toho dokáže vyskočit, vítězí. Je to složité, protože člověk časem ztrácí nadhled, proto se okolí může zdát jeho chování nepochopitelné a iracionální ale on už je zpracovaný zkušenostmi, představami,...
Za daných okolností bych viděl rozumné se něčím vypnout, myšleno psychiku, tedy vyzkoušet nějaké byliny v různých kombinacích případně vyšší dávky CBD konopí to by mělo psychiku srovnat a tělo se pak již bude rovnat samo.