Zuzka K. píše:
Dobrý den,
asi před rokem a půl jsem na radu jednoho chytráka, od kterého jsem kupovala MMS, vyzkoušela šanku s epsomskou solí. Předtím jsem v pohodě dělala šanku dvakrát nebo třikrát s himálajskou solí, vše proběhlo bez problémů. Po epsomské soli byl ale jednak sifonový efekt naprosto minimální (neodešla skoro žádná voda), za druhé někdy v průběhu třetí lahve přišla nevolnost a po ní zvracení a za třetí jsem se dostala do nepříjemného mátožného stavu, asi jako po dlouhém nevyspání - motala se mi hlava, nebyla jsem schopná pořádně uvažovat a přitom mi bylo tak špatně od žaludku, že jsem zvracela i čistou vodu. Když to trvalo asi čtyři hodiny bez jakéhokoliv zlepšení, došla jsem k závěru, že jsem se nejspíš přiotrávila, a zavolala jsem si záchranku. (Načež jsem si vyslechla, jak jsem hloupá, strávila noc na kapačce a musela vysvětlovat doktorům a příbuzným, že jsem se opravdu nechtěla zabít.)
Vzala jsem si z toho ponaučení, že šanka s epsomkou prostě fungovat nebude a nemám zkoušet neověřené rady od chytráků, kteří radí to, co sami nevyzkoušeli. Takže mě docela dost překvapilo, pane Jardo, že tady šanku s epsomskou solí doporučujete, protože věřím, že byste nedoporučil něco, s čím sám nemáte zkušenosti. Ráda bych se zeptala, kde u mě mohl nastat problém, když to dopadlo tak, jak to dopadlo, přestože šanka s himálajskou solí u mě fungovala naprosto bez problémů. Dávkování jsem použila stejné jako u himálajské soli - první láhev (1,5 l) vrchovatá lžíce, druhá zarovnaná, třetí třičtvrtě a čtvrtá půl. Všechno stejné jako u klasické šanky, podle vašeho návodu, rozdíl opravdu jen v tom, že místo klasické soli jsem použila epsomskou.
Tak špatně jste asi neudělala nic, prostě vám ta epsomka nesedla a tělo se tak patrně dostalo do přebytku hořčíku, což není zrovna ideální. U takového stavu by mělo stačit vypít šumivé kalcium a problém by měl zmizet. U většiny lidí to funguje naprosto bez problémů a jak vám píše i členka Barča tak i Lysebeth uvádí po epsomce lepší průběh, nicméně dávkování volí velice opatrné. Každý by měl zde uvedené postupy zkoušet opatrně a dost u nich přemýšlet, na to upozorňuji i na první straně těchto stránek a i tak není garance, že někomu nebude zle po stovky let odzkoušeném postupu, prostě co člověk to jiná odezva organizmu a nic nelze paušalizovat. Ostatně pokud zvážíte kolik lidí zemře ročně po spolknutí zdánlivě bezpečného acylpirinu, tak toto je stále nesrovnatelně bezpečnější.