Destilace vody

Destilací vody pomocí domácího parního destilátoru, získáme vodu o velmi vysoké čistotě. Tato voda má ovšem jednu podstatnou nevýhodou, že již neobsahuje krystalickou mřížkou ledu...

Tak to je info, které jsem dlouze hledal
Rozmýšlel jsem nad variantami jak v daných podmínkách zkvalitnit vodu z kohoutku co mi teče v práci nebo doma a kterou denně piji. Ze všeho co jsem přečetl je nejdokonalejší kvůli mřížce osmóza, ale nejsem pánem domu a na vodovod nic přimontovávat v dohledné době nepůjde.
Logicky se tak výběr zúžil na samostatné zařízení a to buď destilační (AQUA 5 Deluxe) v mastné ceně cca 13K anebo velmi laciné filtrační nádoby (Oasa FAM1 nebo Brita Elemaris). Vím, že ani jedno není ideál, ale pokud denně piji cca 1 litr neředěných ovocných/zeleninových šťáv tak bych chtěl i vodu alespoň filtrovanou. Otázka je jak moc je ta konvice opravdu přínosná a jestli to není jen vyhazování peněz? Ikdyž v tomto případě oproti destilaci jde o pakatel http://www.kristalovavoda.cz/shop/vyrobek.php?id=23

PS: Ten fígl s vymrazením minerálů v PET láhvi zkusím...

...Nicméně pokud je to pravda, tak potom v kombinaci s vymrazením minerálů, by bylo možné získat opravdu kvalitní vodu cestou, nad kterou jsem se dosud nikdy nezamýšlel. Nejprve bych vodu vymrazil a poté filtroval, což zajistí nejvyšší kvalitu konečného produktu.

Pokud by se voda z PETky co nejříve přeléla do skla nemusela by ani natahnout moc škodlivin... Jak je to s krystalickou mřížkou u této metody? Dojde při vymrazování k jejímu obnovení?

U této metody na to PET lahev nemá vliv, zde se tak dokonalého demineralizování vody nedocílí. Co se týká té krystalické mřížky, tak tu vlastně ani nezničíte a právě zmrazení vody ji navíc obnovuje.

Takže pro mě zatím nejdostupnější a nejlacinější metoda:

1) Vymrazit v PET láhvi a slít (odstraní alespoň nějaké minerály + obnovení krystalické mřížky)
2) Přefiltrovat v konvici FAM 1 (zbavení většiny bordelů)
3) Bumbat

Ten postup je naprosto v pořádku a domnívám se, že kvalita výsledného produktu bude docela slušná.

Ještě poslední dotaz ke skladovatelnosti.
Na stránkách píšete, že ideální teplota pro konzumaci je kolem 7°C (cca jako ze studny) tak mě zajímá jestli se pozvolným rozmrazením (kvůli následné filtraci) něco nezmění ? Vodu vyfiltrovanou pak lze ponechat ve skle a při pokojové teplotě popíjet v průběhu dne ?

Destilace vody
... Tato voda má ovšem jednu podstatnou nevýhodou, že již neobsahuje krystalickou mřížkou ledu a tím pádem je potřeba tuto krystalickou mřížku ve vodě před konzumací obnovit....

Můžete mi prosím doporučit nějakou literaturu na téma "krystalické mřížky". Nějak tomu zatím nerozumím...

Bohužel nemohu, to dává holá logika pohybu vody v přírodě a fyzikální změny vody v laboratorních podmínkách, kde se můžete o těchto vlastnostech přesvědčit. Tytéž vlastnosti má i buněčná tekutina, tedy roztok obsahující především vodu, který musí být s dodávanými tekutinami co nejvíce kompatibilní, aby se tělo nemuselo energeticky příliš vyčerpávat při úpravě vstupující destrukturalizované tekutiny.

Kapalná voda tedy není H2O, ale (H2O)n , kde n klesá s rostoucí teplotou. Každý atom O přitahuje čtyři sousední atomy H, které mají tendenci uspořádat se do tvaru čtyřstěnu kolem něj. Strukturní jednotkou (elementární buňkou) ledu (i chladné kapalné vody) je tedy čtyřstěn, v němž každý atom kyslíku přitahuje čtyři sousední atomy vodíku, z nich dva váže vazbou kovalentní, dva elektrostatickou interakcí (vazbou vodíkovou), při čemž tyto atomy vodíku jsou zároveň kovalentní vazbou vázány k atomu kyslíku sousední molekuly H2O. Tak vznikají prostorově uspořádané shluky molekul vody, nazývané "klastry". S rostoucí teplotou se míra této uspořádanosti snižuje. Důsledkem této podivuhodné schopnosti vody jsou její vlastnosti, které jsou v mnoha směrech anomální (např. vysoký bod tání, vysoký bod varu, závislost hustoty na teplotě která má lokální extrém, vysoká tepelná vodivost, vysoké povrchové napětí).

Zřejmě jsem vulgární materialista. Představoval jsem si, že molekula vody právě roztáté, je zcela identická s molekulou vody právě zkondenzované.
Píšete, že je kvalitativní rozdíl mezi těmito molekulami. Jak se o tom mohu v laboratorních podmínkách přesvědčit?
Netýká se tento problém shluků molekul vody, tzv. klastrů? Viz:

... Co se v těle děje při pití destilované vody bez obnovené mřížky? Tělo má se zpracováním takové vody jen více práce, zbytečně ji vyloučí nebo to může mít i zdravotní následky? Děkuji.