Sportovní lékař a internista MUDr. Marian Pažický o stravě a výhodách vytrvalostního sportování (vhodného až do vysokého stáří) :
- na delší pěší tůře, při běhání, horské turistice atd., se mohou hodit následují rady:
Nikdy nečekejte až na moment kdy vás k napití popožene žízeň - to je již známka dehydratace. Potřebný příjem tekutin je u mužů i žen stejný - 1,5 až 2 dcl každou čtvrťhodinu...(

víc není tělo schopno během fyz.zátěže vstřebat).

...pijte tolik, aby vaše moč byla alespoň jedenkrát denně čirá a bez zápachu.
Vhodné zásobení sacharidy znamená důležitý moment optimalizace výkonu. Množství 1-4,5 g sacharidů na 1 kilogram hmotnosti požité 1-4 hodiny před výkonem zmaximalizuje zvýšení zásob paliva. Pozor na vysokoproteinové jídlo, navíc ještě s obsahem tuků jako sádlo a slanina, to není těsně před fyz.výkonem vhodné...
Pravidelný trénink nejenom zvyšuje schopnost svalstva skladovat sacharidy ve formě glykogenu, ale také pomáhá energii hospodárně spalovat. Trénovaný sval obsahuje oproti netrénovanému 3 - 4 x více glykogenu.
Ve vytrvalostním sportu využívá sportovec oba hlavní zdroje energie sacharidy a tuky. Při vysoce intenzívním zatížení na hranici maximální spotřeby kyslíku potřebuje rychlou dodávku energie z potravin, které navíc přinesou kyslík. To nahrává sacharidům které ho obsahují v molekule. Při střední a nižší intenzitě zátěže sportovec nepotřebuje tolik rychlé energie a navíc má i dostatek kyslíku. To nahrává tukům.
Zásoby energie ve formě sacharidů jsou omezeny na cca 7500 KJ. V tucích je cca 250 000 - 400 000 KJ - jsou prakticky neomezeny. Snahou organizmu by mělo být využívat v tréninku co nejvíce metabolizmus tuků jako zdroje energie a šetřit sacharidy. Zásobní glykogen se při intenzívním tréninku vyčerpá cca za 60 minut. Pak se intenzita výkonu výrazně snižuje a nastupuje hlad.
Trénovaný sportovec oproti méně trénovanému využívá při stejné fyz.námaze více tuky jako zdroje energie a šetří zásoby sacharidů. Trénovaný sval se snaží okamžitě po výkonu znovu vytvářet zásoby sacharidů formou glykogenu.V době cca do 40 minut po tréninku okamžitě přijímá a ukládá všechny přijaté sacharidy-proto jsou vhodné ty s vysokým glyk.indexem.Z čistě biologického hlediska není maso nutnou součástí výživy.
Někdo namítá, že maso-italsky carne - obsahuje karnitin, který je důležitý pro spalovaní tuků v mitochondriích, zdravé tělo si však karnitín vytváří samo. Maso navíc oproti ostatním bílkovinám jako plus obsahuje myoglobin a železo- zvláště v červeném masu. Poslední studie však ukazují, že volné molekuly železa se podílejí na vzniku volných radikálů.
Proto je všeobecně doporučováno dávat přednost bílému masu - drůbež a ryby. Maso obsahuje taky nevhodné látky – tuk a kyselinu močovou. Závodní cyklisté mohou během přípravného období v zimě a na jaře s minimálním přísunem masa dosahovat dobrých výsledků.
V lidském těle největší podíl z tělesného tuku má podkožní tuk, částečně orgánový tuk, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřních orgánů. Ve svalech je tuk uložen v tukových kapénkách v blízkosti mitochondrií (buněčných elektráren), kde jsou spalovány za přítomnosti kyslíku. Vytrvalostním tréninkem se zásoby tuku ve svalech až zdvojnásobí.
Pravidelný vytrvalostní trénink zvyšuje schopnost kosterního svalstva využívat tuky jako zdroje energie pro svalovou činnost.
Díky správné výživě a tréninku obecné vytrvalosti s nižší a střední intenzitou se jako zdroje energie více využívají tukové zásoby a šetří se glykogen. Tímto způsobem taky dochází k úbytku hmotnosti.
Je možné to vyjádřit i následovně: kvalitně fungující tukový metabolismus je znakem dobře trénované obecné vytrvalosti. Pokud jsou co možná nejdéle ušetřeny zásoby glykogenu, posouvá se dál i čas únavy organismu. Při tělesné zátěži jsou mobilizace, transport a spalování živin pomalé procesy a nastupují postupně.
Zpočátku se využívá energie sacharidů a asi po 20 minutách je spalování tuků u trénovaných již v plné činnosti a šetří se sacharidy. Musí však být zachován příjem sacharidového minima, metabolismus tuků vtéká do cyklu kyseliny citrónové (tuky jsou spalovány v ohni sacharidů).
Bílkoviny neboli proteiny jsou základní stavební látky těla. Jsou nezbytné pro tvorbu svalových vláken, enzymů, hormonů, imunitního systému, neuronů a spolu se sacharidy vytváří glykoproteiny, které jsou základní stavební látkou pro chrupavčité tkáně, dále jsou důležité pro růst a vývoj orgánů a tkání. Skládají se z aminokyselin, které tělu dodávají dusík a síru - tedy prvky které nejsou obsaženy v tucích a sacharidech. Lidské tělo obsahuje 20 druhů aminokyselin, které vytváří různě dlouhé řetězce-peptidy. 12 aminokyselin tělo vytváří samo, ostatních 8 musí být dodáváno v potravě a označujeme je jako esenciální. Proteiny na rozdíl od tuků a sacharidů nevytváří v těle zásoby – všechny v těle jsou funkční. Podíl bílkovin z energetického příjmu je 15 %, doporučuje se denní příjem 0,8 g/kg tělesné hmotnosti, u sportovce je to 1,|2-1,4 g/ kg tělesné hmotnosti.
Větší množství nejsou doporučována a nevedou ke zvýšení výkonnosti.
Denní doporučený příjem zeleniny je 400 g a dále ještě 250 až 300 g ovoce. Z toho zelenina 3 x a ovoce 2x denně.
Draslík.
Je nejdůležitější minerál uvnitř buněk. Důležitý je pro činnost kosterního svalstva stejně jako pro přenos nervových impulsů a zamezení vzniku svalových křečí (vedle hořčíku,sodíku...). Spolu s glykogenem se draslík ukládá do svalových vláken. Spolu s ním se při odbourávaní taky uvolňuje. Denní potřeba je 2-4 gramy.
Protože po tréninku je nutné co nejrychleji doplnit zásobní glykogen, je nutno spolu s ním dodávat taky draslík. Nejlépe prostřednictvím čerstvého či sušeného ovoce nebo ovocných šťáv. Potraviny s vysokým obsahem draslíku:
rajčatový protlak, sušené ovoce, banány, meruňky, brambory, hrách, fazole, čočka, mandle, ořechy
Pokud trvá fyz.zátěž více jako hodinu je nutno doplňovat sacharidy s vyšším glykemickým indexem. V těle jsou zásoby sacharidů na 90-120 minut práce při sedmdesátiprocentním nasazení. Až dojde glykogen, využívá se primárně tuk.
Sacharidy, snězené při výkonu, oddálí vyčerpání sacharidů a umožní déle snášet zátěž.
Při výkonu přes dvě hodiny, nutno jíst co půl hodiny. Klíčové je jíst a pít, než dostanete hlad, respektive žízeň. Rozumný je příjem 30-60 sacharidů co hodinu což odpovídá např. 5 dcl sportovního nápoje (Regge Unisport-Nutrend), nebo dvěma energetickým gelům (Power gel), nebo jedne tyčince (Power bar).
Při předpokládané delší fyz.námaze nespoléhejte jenom na gely. Zde se osvědčí pevná strava...
Strava
po tréninku pomáhá doplnit vyčerpané zásoby glykogenu a zkrátit čas potřebný k regeneraci, zvyknete-li si po tréninku jíst sacharidy s vysokým glykemický indexem, (brambory, rýže, med).
Optimální čas konzumace je do 60 minut po zátěží (mluvíme o glykemickém okénku), kdy dochází k rychlému vstřebávaní zásob sacharidů. Důležitou úlohu v regeneraci sehrávají bílkoviny. Nutný je
poměr sacharidů a bílkovin 4:1, pak probíhá obnova glykogenu účinněji.
(pozn.: Dodržování pravidla není tak důležité, pokud vás následující den nečeká další náročná fyz. námaha...).
Pivo není dobrý zdroj sacharidů - z 900 kJ v jednom pivu je pouze 300 kJ ze sacharidů, zbývajících 600 kJ je alkohol. 2dc bílého vína obsahuje cca 450 kJ, 2 dc červeného vína cca 500 kJ. Když už, tak vhodnější je příjem vinného střiku.
Snahou výrobců potr.doplňků je přesvědčit vás, že můžete zvýšit výkonnost polykáním různých vitamínů, minerálů a jiných produktů.
Otázka je, - potřebují sportovci skutečně užívat doplňkovou výživu?
Odpověď je, že rozumné užívání doplňků může prospívat. Studie ale nepřinesly jasný důkaz o positivním vlivu karnitinu na zlepšení výkonu, i když existuje teoretický podklad ergogenního (podporujícího svalovou činnost), účinku karnitinu. Z antioxidantů je diskutováno užití vitaminu C 250-500 mg před a po tréninku, vitaminu A 200-400 mg před tréninkem, případně užití koenzymu Q10.