Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Právě je ned lis 24, 2024 11:51 am

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2203 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92 ... 147  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: ned pro 07, 2014 9:44 pm 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
Len tak pre zaujímavosť cítujem zopár viet od muža, ktorý si dáva 40 dňovú hladovku.
Zdroj : http://www.zzz.sk/?diskusia=6561

Citujem Mariána : "Ja každý rok mam totalnu hladovku pijem len vodu, je to absolutná bomba telo je ako vymenené, každý deň mate pocit, akoby ste rástol. Kto to neskusil, myslí si, že táram, ale je to najlacnejší lekár a povedal by som aj najlepší. Ja po každej 40 dňovej diete držím prechod na stravu asi 5 dni a potom si znova dožičím, husku, kačku klobásku. Ked začinam s dietou mam 115 kg a po 40 dňoch mam 85 kg. Behom roka sa vykrmim zas na take male prasiatko 115 kg. Kto neskusí neveri? Marian"

Po 40 dňovej hladovke drží prechod/návratovku 5 dní, a nič sa mu nestane...... Takže absolútne by som sa neobával na každých 5 dní hladovky držať 1 deň návratovky....
Pri urinovej hladovke by som ja osobne dával jeden deň návratovky na 3,5 dňa urinovej hladovky, napíklad 2 dni návratovky po 7 dňoch urinovej hladovky, 3 dni po 10 dňoch, 4 dni návratovky po 14 dňoch urinovej hladovky, pretože urinová hladovka trochu urýchľuje prechod na endogénnu výživu, a rýchlejšie u nej nastáva prvá aj druhá acidobázická "kríza" (čo je dobre)....Takže už len pre pokoj svojej duše to takto budem robiť. Pre mňa je to aj tak veľká výhra, lebo keď si predstavím, že po 10 dňovej urinovej hladovke bude stačiť len 3 dňová návratovka miesto 10 dňovej, tak sa tým v blízkej budúcnosti pre mňa otvárajú dvere k 10 dňovej hladovke...
Všetko nasvedčuje tomu, že by malo byť úplne bezpečné napr. po 40 dňovej hladovke (hladovka = pôst) absolvovať 8 dňovú návratovku. Kto chce dlhšiu, môže dlhšiu, kto nechce dlhšiu, nech drží 8 dňovú. Kratšiu by som ale po 40 radšej nedržal.

Inak, ako si prestavujete ideálne letné prázdniny (viem, ešte len začína zima \":D\") ? Ja niekde, kde je okolo 25-28 stupňov, prírodné prostredie a more, nikto ma tam nepozná, trvá to mesiac, a ja tam držím 21 dňovú urinovú hladovku, bývam v apartmáne s "mojou" vaňou, WC a sprchou \":D\" \":D\" \":D\"
Bodaj by... Mám aspoň inšpiráciu...

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: úte pro 09, 2014 9:46 am 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
Ako podporiť pôst tak, aby sa zvládal čo NAJLEPŠIE/NAJPRÍJEMNEJŠIE ?
Asi takto....

Klystýry, kúpele, pohyb, zabezpečiť svojmu telu teplo...
To ale nemusí byť všetko \":-)\"
Zisťujem, že to čo som pri svojom 7 dňovom urinovom pôste nerobil (bál som sa, že to nemusí byť vhodné z hľadiska, či nezačne pracovať žalúdok...), to sa počas pôstu robiť smie \":)\" .... O čo sa jedná ? O derivačný kúpeľ a mlganie oleja.

Derivačný kúpeľ pomáha napr. odstraňovať dokonca aj cysty z organizmu. Pomáha vraj prečisťovať tkanivá v organizme, a ten odpad potom sústreďuje do hrubého čreva.
Mlganie oleja pomáha výmene plynov v organizme, a čistí krv.
Osobne sa venujem mlganiu oleja a derivačnému kúpeľu už pár rokov... Jednoznačne to ale nerieši psychosomatické záležitosti, ale funguje to, no sú to skôr "upratovače", ako riešitelia koreňa problému. \":wink:\"

Niekde na tomto fóre som v minulosti čítal otázku nejakého užívateľa, či je možné spojiť derivačný kúpeľ s pôstom. Podľa neho derivačný kúpeľ štartuje trávenie, pretože dotyčný mal ten pocit... Ja osobne som derivačný kúpeľ robil počas 3 dňového urinového pôstu, ale počas 7 dňového som sa obával, aby mi derivačný kúpeľ náhodou nezamedzil prechod na endogénnu výživu organizmu (urinový pôst tento prechod "zapína" skôr). Myslím, že odpoveď na to, či je derivačný kúpeľ a mlganie oleja dobré robiť počas pôstu, už poznám... Dopracujme sa k tomu logicky....

Derivačný kúpeľ počas pôstu :
1. Derivačný kúpeľ sa odporúča robiť NAJSKôR 1,5 hodinu po jedle (ideálne však ale aspoň 3 hodiny po jedle, pokiaľ to neboli "jabĺčka"...). Kebyže ho robíte hneď, alebo krátky čas po jedle, tak vám príde zle... Prečo asi ? No preto, lebo derivačný kúpeľ NEŠTARTUJE TRÁVENIE. Keby áno, tak nikomu nebude zle, keď ho bude robiť po jedle...
2. V knihe o derivačnom kúpeli sa píše o jeho "histórii", kde si jeden pán so zdravotnými problémami všimol (a tak to celé začalo...), že jeho mačka so zlomenou nohou celé dni NIČ NEKONZUMUJE, a len si líže pohlavie hodiny denne (tým, že nemá studený jazyk ako studená mokrá látka na vareške pri robení derivačného kúpeľa, musí to robiť oveľa dlhšie). Opakujem - CELÉ DNI NIČ NEJEDLA, a pritom si robila "zvieraciu obdobu derivačného kúpeľa". Takže tu máme v podstate 2 dôkazy, že sa netreba obávať robiť derivačný kúpeľ počas pôstu, a tak ešte zefektívniť pôst, a do značnej miery tak predísť komplikáciám. Navyše jeden pán (stránka 2012rok.sk) odporúča robiť počas pôstu aj derivačný kúpeľ. Počas pôstu by som odporúčal robiť derivačný kúpeľ v prekúrenej miestnosti, alebo v kúpeľni, a nohy mať v lavóre s teplou vodou, a byť oblečený na čo najväčšej časti tela, hlavne, keď je vonku zima, pretože je dobré, ak sa pôstujúci človek zime vyvaruje. Potom si osprchovať pohlavný orgán teplou vodou.

Mlganie oleja :
Jeden čech, Ludvík, si dával 21 dňový pôst. (http://lutrnka.blogspot.sk/2012/05/jednadvacitka.html)
Počas neho mlgal olej, a ústa si po každom mlganí dôkladne vypláchol.
Podľa niektorých zdrojov sa trávenie dá do pohybu až vtedy, keď človek skonzumuje okolo 20g sacharidov, a aj tu na tomto fóre to niekto spomenul, myslím, že Dezonero. Možno je to záleží od kcal, takže 20g sacharidov, alebo 10g tukov. SAMOZREJME, nikoho tým nenabádam počas pôstu niečo jesť, ani piť nič iné, než vodu, alebo vodu a urinu, lebo by som sa na to radšej nespoliehal.. Ale späť k mlganiu oleja..... Mlganie oleja sa odporúča robiť AŽ 4 HODINY PO NAJEDENÍ SA, ALEBO NALAČNO, a dokonca až hodinu po napití sa hoci len vody, takže keď ho robiť nalačno, tak pred pitím vody, alebo až 45minút/1hodinu po jej vypití. Keby mlganie oleja "zapínalo" trávenie, tak ho môžeme predsa robiť hneď po jedle, alebo krátky čas po jedle, nie ? ..... Navyše, olej po mlganí vypľujeme, a dôkladne si vypláchneme ústnu dutinu, jazyk očistíme stierkou na jazyk...
Čo myslíte, koľko oleja nám ostane v ústnej dutine ? MILIGRAM, DVA MILIGRAMY ? ..... To si hádam nikto nemyslí, že toto naštartuje trávenie...To sa skôr VSTREBE už v ústnej dutine. A aj keby to prejde do žalúdka, je to NIČ. Dokonca teraz neviem či napr. Ajurvéda nie je ten systém, čo tvrdí, že medzi jedlami v dni by sme si nemali "zobnúť" napr. "jednohubku", alebo raz si kusnúť do niečoho na jedenie, lebo to ani nenaštartuje trávenie, a potravu nestrávi, a žalúdok bude čakať na väčšiu porciu niečoho, aby sa "zapol"... Myslíte, že ho naštartuje pár miligramov oleja, ktoré by sa náhodou po nedôkladnej očiste ústnej dutiny po mlganí mohlo dostať do žalúdka ?
Takže aj tu sú spomenuté 2 dôkazy, že mlganie oleja neštartuje trávenie.

Ja sa do toho 28. decembra dám.... Urobím si pôst, chcem si urobiť teraz 10-tku, najradšej by som si dal 14-tku, ale to pochybujem, hoci to úplne nevylučujem. Počas pôstu budem robiť každý deň 1-2 klystíry, raz sa kúpať, raz mlgať olej, a raz robiť derivačný kúpeľ + hýbať sa, trochu cvičiť, trochu porobiť dychové cvičenia. Myslím, že viac už počas pôstu (ak si odmyslíme jeho dlhšiu verziu) pre očistu tela nebudem môcť spraviť...
Idete do toho s derivačným kúpeľom a mlganím oleja aj vy ? SAMOZREJME, AJ S KLYSTÍROVANÍM, aspoň raz denne.

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: úte pro 09, 2014 5:35 pm 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
O 12:30 som mal stretko s jedným košičanom, ktorý držal dva dlhodobé pôsty - jeden pred asi 10 rokmi (30 dňový), a druhý pred vyše rokom (35 dňový). Po prvom pôste sa neovládol, a v prvý deň "návratovky" bol na návšteve u mamy, kde si dal veľký kus bravčového kolena, bez prílohy. NESTALO SA MU NIČ. Ani mu nebolo zle.... Po druhom pôste(35 dní) si dal prvých pár dní zeleninu, ovocie a zeleninové šťavy... Samozrejme, tiež sa mu nestalo nič. Povedal mi ale do očí, že pri najbližšom pôste (teraz sa na neho necíti ešte) nebude mať v návratovke žiadnu zeleninu ani ovocie, ale bude piť vývar, a zaradí aj tuk (napr. olivový). Ten muž funguje necelý rok na nutričnej ketóze, ako aj ja (aj preto sme si "padli do nôty"). Povedal, že počas pôstu sa telo prepne na nutričnú ketózu - pojedá telesné tuky a neskoršie aj bielkoviny, takže potom dodanie tuku (olivový olej, maslo) po akokoľvek dlhom pôste, a rovno v začiatku návratovky nijak neuškodí.
Povedal mi to muž, ktorý držal 30 a 35 dňový pôst, a ktorý bol medializovaný v novinách a televízii. Videl som s ním televízne vystúpenie (v TV novinách spred vyše roka), poznal som ho z videnia (pár rokov dozadu), a dnes som sa s ním zoznámil a kecal 3 hodiny vkuse.
Ale veď to aj dáva logiku - keď sa ľudské telo skladá z bielkovín a tukov (bavíme sa o makronutrientoch), tak čo sa tu kto snaží nahovoriť, že si ho človek má po dlhšie trvajúcom pôste "nanovo budovať" niečim, z čoho sa neskladá - SACHARIDMI zo zeleniny a ovocia ??? ...
Tento môj príspevok neberte ako návod, len sa nad tým zamyslite. Proste on to takto urobil.
Jeho kamarát zas vypil po 7 dňovom (dlhší ešte nerobil) pôste 2dcl olivového oleja ako prvé jedlo. A nebolo mu vôbec zle, nič.
Kto vie, prečo zomierali tí z koncentrákov, ktorí sa dostali po dlhých týždňoch alebo aj mesiacoch hladovania (no nie úplného) ku konzervám s chlebom..... V konzervách bolo mäso, alebo strukovina, a určite to jedli s chlebom.... Ehmmm....žeby škroby v kombinácii s bielkovinami ? A tí slabší (vyslabnutí a umorení určite OVEĽA VIAC, než človek, ktorí drží pôst VEDOME A DOBROVOĽNE) proste zomreli...
PS : ani dieťa po narodení nebuduje svoje telo zeleninou či ovocím..... \"8)\"

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: stř pro 10, 2014 11:24 am 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
Nickname píše:
Nowocayne, oslovuji tě tak proto, že se tak zase chováš!! Nedržíš slovo!! Ve vlákně půst to taky svým monologem pěkně spamuješ, i když se snažíš psát o půstu, ale teorie nikoho nezajímá!! Ty se k delšímu nikdy nedopracuješ, když budeš více kecat než konat! A je mně jasné proč do delších nejdeš, čekáš až najdeš jistotu v co nejkratší návratovce a pak možná do toho půjdeš!! Co já mluvil s lidmi, tak se nikdo nebojí návratovky, ale samotného půstu!! A já doporučuji návratovku jak doporučuje Pavel Mácha a to proto aby nikdo s ničím zbytečně nehazardoval, i když by se mu nic nemuselo stát a taky proto, že v návratovce ještě tělo čistí a spálí hodně z toho co nespálí v půstu, takže ty nic neraď!!!!! Jarda ani Pavel si na triko nevezmou ničí zdravotní komplikace a proto jsou obezřetní!! Ty nejdříve vyzkoušej svoji návratovku a pak raď se svoji fotkou a adresou veřejně!! Třeba nikomu neublížíš a ještě se přiučíme!! I Pavel zná rychlostartovací jídlo, ale neřekne nikomu, třeba se ti to povede s úspěchem zjistit a do té doby mlč o návratovce po dlouhých půstech!!

a ještě nás pouč, ale věcně o tom mase a ohni a rád bych přesně, tak jak si napsal o obilí před 8.000 lety.....
Kdy došlo k tomu, že byl schopný pračlověk či člověk ulovit maso a poté období kdy dokázal mít oheň na to pečení, že vůbec zjistil, jak ten oheň, který třeba ještě neuměl ani založit, jen vznikl v přírodě použije na to maso \":?:\" \":idea:\"

Jediný dôvod, prečo som doteraz nedal dlhý pôst (len 7 dňový) je ten, že som bol ešte pred polrokom presvedčený o tom, že sa dá telo dokonale prečistiť aj bez neho. Neviem čo tu píšeš o tom, že prečo nejdem do dlhších pôstov, keď som s tým začal niekedy začiatkom tohto leta.... Musím sa nejak vypracovať, nie ??? Mám za sebou kopu jedničiek, asi 5 trojek, a jednu sedmičku. Po X-tý raz píšem, že 28.12. si dám ďalší pôst, a ten bude minimálne 10 dňový, ideálne 14-15 dňový (keď sa podarí)... Prečo som doteraz neskúsil 21, 28 či 40 dňový ? LEBO POSTUPUJEM POMALY, resp. ani nie tak pomaly, nakoľko niekto by sa k sedmičke dopracoval za pár rokov, niekto k 40-tke za rok.... To s návratovkou čo tu píšeš - to je pre tých, čo chcú držať pôst, a za ním rovnako dlhú DIÉTU. Nech sa páči. Ja nevidím najmenší dôvod držať napr. po 15 dňovom pôste 15 dňovú návratovku, a trpieť z jedenia tej zeleniny (na ovocie NEMÁM CHUŤ), a neskôr k tomu pridať obilninu (fuj), alebo orechy (nemám rád). NIČ Z TOHO NENÁJDEŠ V PRÍRODE PO VäČŠINU ROKU.... Jedine v chladničke a špajzy.... A je to samý sacharid (fruktóza, glukóza, škrob), tuk omega6, fytáty...."Díky"...
Ja nečakám, kým nájdem istotu v čo najkrajtšej návratovke, ja už istotu v krátkej návratovke MÁM. A slovo "čo najkratšia" nie je výstižné, skôr by som to nazval "dostačujúca návratovka".
Inak, ak si si nevšimol, je december, vonku je už riadna zima, ja vážim 80kg na 190cm (hoci v svaloch, mám tenké kosti)... To je podľa teba pre mňa osobne (výška/váha) v toto ročné obdobie dobré robiť nejaký dlhodobý pôst (21/28 - 40 dní) ??? Možno tak, keby som mal 100kg... Ja sa chcem vypracovať aj na 40-tku, ale na to mám ešte čas, kľudne 2 roky, alebo kľudne aj viac... Moja najbližšia méta je 14-15 dňový pôst, ale mám doma mamu (a už príde aj sestra), a budú do mňa "džubať", že "Marek, nebuď cvok, nedávaj si tak dlhý pôst !!!"....Jasné, že pôjdem podľa seba, budem počúvať seba, ale to mi teda dva krát dobre nepadne....
Ja keď dám 14-tku či 15-tku so 4 dňovou návratovkou, tak tu 14-tku či 15-tku dám LEN PRETO, že stačí tak krátka návratovka, a aj tá bude len na mäsovom vývare, troške varenej zeleniny (a zázvor), a taký tretí deň pridám aj tuk, samozrejme málo. Keby som mal mať rovnako dlhú návratovku, a podľa debilných rád Malachova a od neho opisovacej Partykovej, tak by som držal vlastne pôst, a po ňom tak isto dlho trvajúcu DIÉTU. TO NIE JE NÁVRATOVKA !!!
V knihách o pôstoch, viac zameraných na "duchovný účinok pôstu", sú návratovky oveľa kratšie, ako ich odporúča Malachov, Partyková, atď.... A SMEJEM SA Z TOHO, ako sa v tých od Malachova či Partykovej píše, že keď sa nedodrží nimi predpísaná návratovka, čiže keď sa skráti, tak účinok pôstu bude oveľa menší, alebo žiadny.... \":D\" \":D\" \":D\" \":D\" ...
To sú občajné strašiaky pre idiotov bez rozumu, a sú vytvorené len preto, aby tí čo odporúčajú pôsty, sa ideálne na 100% vyvarovali nejakému "prizabitiu", alebo "zabitiu sa" čitateľa, ktorý si urobil dlhodobejší pôst a už ho ukončil a začína jesť.
Lenže to je pre retardovaných. Čo myslíš, že Malachov napíše do knihy pod čiaru toto ? "Tak dlhú návratovku tu spomínam a odporúčam preto, aby nejaký idiot nešiel na 4 porcie špagiet hneď v prvý deň návratovky, alebo nezjedol 2 čokolády".....
Veľmi si chcem dať 14-15 dňový pôst od 28. decembra, ale budem sa musieť popasovať so zimou, a s rodinou. Urobím ale všetko pre to, teraz je vhodná doba z dôvodu, že momentálne nemám zamestnanie (len nejaké úkolové veci za PC doma, za pár korún...). Teraz si môžem odskúšať, ako sa dá v mojej koži "prežiť" tak dlho trvajúci pôst, bez toho, aby som sa strachoval, že či náhodou budem v práci kde sa nesedí za PC, bez energie, totálne vyšťavený.
A čo sa týka "keď už sa báť, tak pôstu alebo báť sa návratovky ?", tak treba rozlišovať typ strachu........ Pôstu sa môže človek báť z dôvodu že si myslí že ho neprežije, alebo z iného dôvodu, že mu je nepríjemné schudnúť toľko kg a vyzerať takmer alebo úplne ako z koncentráku. Rovnako návratovky sa človek môže báť z dôvodu či ju jeho telo prežije, alebo z iného dôvodu, a to ako "prežije" konzumáciu tých potravín, ktoré v bežnom živote používa len ako malý doplnok k dennej strave, a na ktorých si NEVIE predstaviť mať založený bežný jedálníček, lebo mu samé o sebe vôbec nechutia.
V knihách o pôste (Dezonero to tu pred časom postol) sa píše, že na 5 dní pôstu sa odporúča 1 deň návratovky. Ja by som si po 14-15 dňoch dal nie 3 dni návratovky, ale 4 dni. Niekto si nedal žiadnu návratovku ani po dlhšom pôste (môj nový kamoš), ČO ALE SAMOZREJME NEODPORÚČAM NIKOMU !!! . \":-)\"
Prečo z extrému do extrému vo veciach návratovky ??? Na jednej strane extrému je po hladovke trvajúcej X-Y dní žiadna návratovka (jedine tak dodržanie delenej stravy, ale to by mal každý dodržiavať), na druhej strane extrému návratovka trvajúca tak isto dlho ako pôst samotný... Áno, ak náhodou nejaká zabije, tak tá "žiadna návratovka". Ale ja tu nikomu nepíšem, nech nerobí návratovky. Nech si robí každý tak dlhé návratovky aké chce (neodporúčam ale robiť kratšie, než návratovku o trvaní kratšom než je 1/5 pôstu). ALE KEĎ SI VäČŠINA ĽUDÍ NEDÁ PôSTY 7, 15, 21, 28 či 40 DŇOVÉ LEN PRETO, LEBO NECHCÚ MAŤ POTOM 7, 15, 21, 28 či 40 DŇOVÚ NÁVRATOVKU, KTORÁ VôBEC TAK DLHÁ/PRETIAHNUTÁ NEMUSÍ BYŤ, TAK POTOM JE CHYBA NA STRANE MALACHOVA A TÝCH, ČO TO ODPORÚČAJÚ.
Mali by to rozdeliť - na návratovky pre onkologických pacientov vo veľmi zlom stave, a návratovky pre pacientov, ktorí vedia normálne fungovať, chodiť, vstávať z postele, chodiť do práce či do obchodu, atď...
Môj kamoš si riešil problémy s chodidlami (dosť im pomohol pred pôstom) a dutinami, zdá sa mi že aj s krkom, a počas pôstu normálne fungoval, chodil do práce a aj športoval.
Lenže na to sa tí autori vysr.....
Predstav si niekoho, kto fyzicky pracuje, nemá rodinu, alebo má chorú rodinu, a nechce ísť do nemocnice, lebo chce žiť, a nechce, aby ho tam zabili.... Ako si ten niekto v prípade rakoviny môže dať 30-40 dňový pôst, keď potom ešte má držať 30-40 dňovú návratovku, ktorá mu dodá sily akurát tak na prenos 10kg nákupu z potravín domov ??? ... Taký človek môže niekoľko dní, možno aj 15 pracovať, no potom musí brať dovolenku... Keď chce 40 dňový pôst a 40 dňovú návratovku, tak akú dlhú dovolenku si má vybrať ??? Keby mal po 40-tke 8 dňovú návratovku, stačí mu vybrať napr. 30-33 dní dovolenku (čo je aj tak pre väčšinu nepredstaviteľné, resp. nemožné, takže pôsty si väčšinou dajú nezamestnaní, alebo podnikatelia, ktorí nepracujú fyzicky...). Alebo si niekto fyzicky pracujúci chce dať 15 dňový pôst.... Má 3 týždne dovolenky v rezerve, lebo kvôli tomu pôstu proste tú dovolenku OBETOVAL, lebo radšej nechce ťažšie fyzicky pracovať počas pôstu.... 21 dní dovolenky = 15 dní hladovka, 4 dni návratovka a dva dni "naberačka", samozrejme nie "nadžgávať sa"... A môže ísť smelo do práce, a AJ TAK bude slabší než pred pôstom, na nejakú dobu. Ale toto zvládne.
Tu nie každý pracuje za počítačom, a nie každému nevadí, keď má ruky tenké ako jeho kolegyňa, a keď zafúka silnejší vietor, tak ho skoro odfúkne.... Nie každý tu má "úchylku" po pôste, ktorý sám o sebe človeka oberie o pekných pár kg (v závislosti od dĺžky pôstu a hlavne od počiatočnej hmotnosti pôstujúceho), brzdiť priberanie pretiahnutou návratovkou, keď to vôbec nie je treba. Návratovku je treba, ale nie pretiahnutú. A pretiahnutú odporúčajú skoro všetcí tí "ovocníčkovia zeleninoví", ktorí sú buď chudí ako špilky a bez svalu, alebo majú "šunky" na tele.... Takže asi rozhodne robia niečo ZLE.... Chcel by som vidieť ako vyzerá Malachov, alebo aspoň ako vyzeral za mladších čias (neviem koľko má rokov, a žiadne fotky na nete neviem nájsť)....
Aspoň, že Partykovú je vidieť..... na videu s Dušekom..... Robí urinoterapiu, pôsty (ak ich ešte robí), a vyzerá ako každá iná priemerná, alebo "trochu nadpriemerná" žena v jej veku, ako v tvári, tak telom.
STRČTE SI NIEKDE TAKÉ VZORY, OČIVIDNE TÍ VAŠI "GURUOVIA" AJ S DEDKOM KORENÁŘOM ROBIA CHYBY, VY SLEPCI..... \":?\"
A ja viem kde to bude, v strave....
Partyková by po tom všetkom mala vyzerať na 50 rokov, a byť pevná, žiadna voda v rukách či šunky....Ale h*vno, vôbec to tak nie je, rovnako ani Dědek kořenář. Áno, vyzerá lepšie ako priemer jeho rovesníkov, ale mal by ŽIARIŤ AKO "BOH"......keď pre seba toľko robí.... Lenže aj on sa dodžubkáva nevhodnou stravou, preto tie "šunky" a čudné proporcie (nemyslím kostry, tú neovplyvní).....
Inak, tieto riadky píšem v podstate kľudný, bez nervozity. Len mi je ľúto, že ste väčšina z vás tak nainfikovaní KLAMSTVOM, že všeobecne mäso je pre človeka škodlivé, že nasýtené tuky sú škodlivé, a že najlepšia strava pre človeka je zelenina, ovocie a orechy.... \":roll:\"

Tuna má Partyková 74 rokov : https://www.youtube.com/watch?v=vJoBY_LNMOc

VYZERÁ NA MENEJ ??? Dobre, možno na 70 ? ...WAUUUUU..... Na 70 vyzerá každá tretia 74 ročná babka....jedna z nich na 74, ďalšia na viac než 74. Ale nerobia pre seba možno NIČ, a Vilma Partyková podľa všetkého užíva mumio (predáva ho v podstate ako jediný výrobok už roky), robí urinoterapiu (možno využíva aj inú než len svoju urinu - jej už by efektívna nebola kvôli veku a jej programu - patrí staršiemu človeku), určite aj hladovky - aspoň 2 x 36hodinové v mesiaci........
NAČO MÁTE OČI ??? Aby ste aj nimi pozerali na skutočnosť..... Takto taká žena NEMÁ VYZERAŤ.....Ani mozgové závity jej na videu už poriadne nefungujú (nedostatok nasýtených tukov, bielkovín....)..... A VY SI Z NEJ BERIETE PRÍKLAD ????? ...Prečo ???? ..... Oči vám jasne dávajú možnosť vidieť, že akosi to NIE JE ONO..... tak prečo to nerešpektovať ? ... Ja tomu proste nerozumiem.... Ja sa tu NEHÁDAM, len píšem priamu reč, moje postrehy, názory. Mne nejde o vytváranie hádok, načo ?? ..... Len som si vedomý zaslepenosti väčšiny ľudí stadiaľ, ktorí proste ŽERÚ TO, ČO NEJAKÁ ICH "AUTORITA" POVIE, bez ohľadu na to, či to dáva logiku, alebo nedáva. Ako napríklad spomínaná návratovka v pomere 1 : 1 s pôstom.............. \":D\" ..... To potom môžem rovno napísať, že nádych má trvať tak isto ako výdych (1 : 1), že spať máme 12 hodín a "byť hore" máme tiež 12 hodín (1 : 1), že keď zjeme jedlo o objeme 400ml, tak aj napiť sa musíme o takom istom objeme, že keď si dáme 4 štipky soli, tak si máme dať aj 4 štipky cukru, a mohol by som pokračovať....
Proste to, že návratovka má trvať tak dlho ako samotný pôst, to je VYCUCANÉ Z PRSTA, nič viac...... Kto to nevidí, je SLEPÝ.
Ukážte mi nejaký ZÁKON V ĽUDSKOM TELE, ktorý je na takejto návratovke závislý. NEEXISTUJE.

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: stř pro 10, 2014 8:45 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon led 06, 2014 5:20 pm
Příspěvky: 186
ty kráso, ty zase jedeš!!! \":shock:\" \":lol:\"
čteš co píšu? \":roll:\" asi ne, jinak by si zase neřádil jako starý Nowocayn2 \":!:\" \":roll:\"
přečti si to znovu a snad pochopíš, že si zase uletěl, že si se nepolepšil jak si slíbil, ještě k tomu zbytečně a jak si byl v amoku, tak si neodpověděl na druhý dotaz o historii masa a ohně!! \"8)\" jelikož kritizuješ jinde o historii a o tom co kde v lese najdeš atp. jak by si měl povědomí o tom kde na celém světě jaká příroda byla a co tam nacházeli, takže se vyjádři k dotazu ať jen neplácáš prázdnou slámu!!

Já ti to co jsem říkal vysvětlím, i když si myslím, že teď, jestli si už v klidu to pochopíš.
Dělej si půst jak chceš, směj se komu chceš jak radí v půstu, ať Malachov či Partyková, dělej si návratovky jak chceš, ale neraď jako by si měl za sebou již minimálně 40ku s tvoji plánovanou návratovkou a bez zdravotních následků si to zvládl!! Zatím máš jen 7ku tak se toho drž a dál neteoretizuj a nespamuj tady vlákno svým monologem!!

Podle kalendáře Pavla Máchy by si už dávno měl 40ku za sebou!! Je to podle mně velice dobře udělané, pomalé zvyšování délky půstu a hlavně tak to zvládlo bez následků spousty lidí, kteří na Pavla nedají dopustit!! Myslím si, že podle tebe nepůjde do takové návratovky nikdo, jen šílenec, který bude chtít hazardovat, ale třeba se mýlím!! Mně zelenina vyhovuje nad míru a o dietě nemůže být řeč, jelikož jsem navyšoval postupně porce a poté, když přišel po 14 dnech na návštěvu už i olej tak jsem to energeticky dohnal tam kde mám změřený bodystat, takže žádný hlad, žádná dieta, vstávání stále brzo jako v půstu atp. No už to stačí! \":oops:\"

_________________
Hodně zdraví, štěstí a úspěchů s hledáním správné cesty ke zdraví ;-)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: stř pro 10, 2014 11:27 pm 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
Nickname : čítam čo píšeš, ale kde je napísané, že musím rešpektovať tvoje odporúčania voči tomu, ako sa mám správať ? \":)\"
História mäsa ? Žeby "odnepamäti" ??? ... \":roll:\"
História ohňa ? ... Žeby "odnepamäti" ??? ...
Najzdravšie prírodné národy ? Žeby tie, ktoré konzumujú najviac živočíšnych potravín a mäsa, tuku ? ... \"8)\"
SI FAKT TAKÝ ZASLEPENÝ, PRE BOHA ŽIVÉHO ??? ... \":mrgreen:\"
Mňa nezaujíma, že kde rastú banány a pomaranče.... Viem to, že človek v nutričnej ketóze (sacharidy prakticky do 40g denne, ideálne ešte menej) nedá šancu rakovine..... Viem, že sacharidy vo veľkom PREKYĽUJÚ. Viem, že ľudské telo sa skladá predovšetkým z bielkovín a tukov, a tak nechcem namáhať pečeň, aby zo sacharidov pre mňa vytvárala bielkoviny a tuky ako zložky môjho tela. Viem, že bylynožravé živočíchy sú zásobárňou bielkovín a tukov pre mäsožravé živočíchy, ktoré sú vo výhode, lebo majú výživnejšiu stravu, než majú bylynožravé živočíchy... Najinteligentnejší papagáj je mäsožravý. Najinteligentnejšie vtáky sú mäsožravé. Rovnako najinteligentnejšie ryby a morské cicavce sú mäsožravé. Najzdatnejšie, najdlhšie žijúce, s najlepšími zubami a kosťami, s najnižšou úmrtnosťou novorodeniat, s najmenším množstvom chorôb sú kmene sú mäsožravé.
Norman Walker nikdy nežil. Ovocie sú kyseliny a cukor.
Stále si nepochopil ? Tak ti asi niet pomoci...
Slepo sa tu riadiš Pavlom Máchom, ktorý je proti klystírom počas pôstu (ak dobre pamätám), a proti urinovému pôstu. To sa mi zdá vážne nerozumné, hlavne, keď trávenie sa štartuje jedine vtedy, ak sa telu dodáva do žalúdka niečo, čo je mu NEVLASTNÉ, a to urina, ktorou sa dá aj VAKCÍNOVAŤ, rozhodne nie je...tá je telu vlastná a nezapína trávenie.
Mimochodom, žeby vyzeral nejak mladšie na svoj vek, to asi ťažko (takže aj on asi niekde robí chybu... \":)\" ....žeby strava ? ...)... Lebo ak zdravý životný štýl (alebo - VEĽMI ZDRAVÝ, ČO NAJVIAC ZDRAVÝ životný štýl) nemá byť aj o tom, aby dotyčný vyzeral VEĽMIII DOBRE svojim telom a mlado v tvári, tak potom o čom má byť, O VIERE, že na to NETREBA AJ VIDITEĽNÉ DôKAZY ??? ..... To je pre tých, ktorí neradí overujú, a UŽ LEN TAK BERÚ SLEPO NÁVODY NIEKOHO, KTO JE DOKONCA PROTI URINOTERAPII z dôvodu, že je to vraj nečisté, pričom urina sa dá pichať (sterilná, predsa len krvné riečište nie je žalúdok s kyselinou...) do žily ???? Čo je to potom za, s prepáčením, magora ???...

Inak, čo tu plieskaš, že keby som sa riadil Máchom už dávno som mohol mať 40-tku za sebou, keď sa pôstu venujem niekedy možno od júna-júla 2014, čo je 6 mesiacov ??? Veď Mácha 40 dňový pôst zaraďuje až 10-ty mesiac.... Tak čo tu píšeš hlúposti ? \"8)\"

Urobi si svoju 40 dňovú návratovku po 40-tke pôste v lese či na lúke, takže jedz ten čas trávu, korienky a huby, a ži v ilúzií, že je to pre človeka ľahšie stráviteľné, ako mäso.... \":wink:\"
Mäso je krásne ľahučko stráviteľné, dokonca aj u mňa, čo mám trochu slabý tráviaci oheň (zo psychosomatických dôvodov, ale zlepšuje sa to). Práveže U MŇA je to najideálnejšie. Mne zle trávi zeleninu a ovocie, a dobre mi trávi mäso, tak mi tu nepchaj do návratovky ten vlákninový balast, ktorý je viac-menej dobrý len v malom množstve, ako "dochutenie", alebo na zväčšenie objemu jedla, či jeho prifarbenie. Je dobrá v prvom rade pre bylynožravce, tie si z nej nabaľujú dostatok mäsa/svaloviny na svojom tele (NA ROZDIEL OD ĽUDÍ, takže aj z toho dôvodu by ti mohlo dôjsť, že pre nás je zelenina a ovocie druhoradá potrava).
Inak aby som nebol príliš proti Pavlovi Máchovi, tak proti jeho pôstovaciemu kalendáru nemám nič. To ale neznamená, že sa ho musím držať. Môžem, nemusím. Ja sa ho nedržím, ja na to idem pozvoľnejšie. Stále patrím do jedného z tisíca, ktorý pôst vôbec skúsil...A dostanem sa tam, kde sa dostane mikrozlomok ľudí, a to na 40-tku. Jedného dňa.
Nickname, chcel by som ťa vidieť.... tvoju konštitúciu, výšku, konštitúciu postavy, a celkovo tvoj prejav, koľko je v ňom "samečstva", a koľko "unisexu" (tak nemám rád to slovo...)...Jasné, v každom mužovi má byť aj trošičku ženy, to nepopieram, aj vo mne je. Ale teba si predstavujem skôr ako "unisex" osobu, čo sa týka správania sa (môžem sa mýliť, nemusím).
Čo tým chcem povedať ? Že tu chýba trochu niekto ako Vševěd, ktorého som nemal rád a ani nemám, ale je to aspoň mužský typ muža (nevravím ale, že nemá slabosti, a nevravím ani to, že je zákonite odolný voči stresu atď). Prípadne vypasený (možno už takým nie je) Kachně, ktorý tu doniesol tiež dávku skepticizmu, a svoj jasný podpis, ako napr. ja, svoje odhodlanie skúmať a neveriť niečomu len tak...
Ja nechcem, aby ma tu niekto "vyznával", ja len chcem, aby tu ľudia zapli mozog..... Opakujem znova, to, že návratovka má byť ronvako dlhá ako pôst, to je VYCUCANÉ Z PRSTA NIEKOHO, a odkopírovali to od neho/nich Malachov, Partyková a iní....
Moje telo odmieta zeleninu ako jediné jedlo (po dobu viac ako pár dní), lebo cíti, že je to PRD. Že to nemá skoro žiadne živiny, a že to má len sacharidy (z makronutrientov), z ktorých sa telo neskladá.... To, že sa živí sacharidmi taký bylynožravec, TO TAK MÁ BYŤ, lebo nemôže každý jesť mäso, aby ten kto mäso konzumuje, mohol zjesť toho, kto ho nekonzumuje.... Proste potravinový reťazec.... Ale niekto si myslí, že človeku prináleží vegetariánstvo či nedajbože vegánstvo alebo vitariánstvo, a tým sa HROZNE MÝLI....

Mláďatá keď sa narodia a ešte nič nejedli, tak ako prvé jedlo dostanú mlieko, alebo nejaké červíky... Nie je to žiadna zelenina, a sú tam aj bielkoviny a tuky (v prípade červíkov či niečoho iného živočíšneho okrem mlieka sú to len biekoviny a tuky). A tu človek na XY dňovom pôste má mať XY dňovú návratovku na zelenine, keď počas pôstu sa vyživoval od tretieho či štvrtého dňa len tukmi a bielkovinami svojho tela ???? .... Človek je vlastne počas pôstu v ketóze (alebo inak povedané v ketoacidóze, čo je síce rozdiel od nutričnej ketózy, ale nie až tak veľký, nakoľko je to celé tukový metabolizmus), a vy mu chcete potom naordinovať X týždňovú návratovku zo sacharidov ??? \":D\" \":D\" \":D\" Prečo, keď z tých sacharidov si aj tak bude vytvárať bielkoviny (svalovinu) a tuky ktoré stratil počas pôstu ???
Ešte raz opakujem - najzdravšie prírodné kmene žijúce KDEKOĽVEK NA ZEMI sú tie, ktoré konzumujú najviac živočíšnych bielkovín a tuku......... a je jedno, aká príroda to je, či Severný/Južný pól, alebo Afrika.... \":wink:\"

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: čtv pro 11, 2014 7:00 pm 
Offline

Registrován: pon úno 10, 2014 7:37 pm
Příspěvky: 857
Ahoj Nowocayn,
Toho nejinteligentnejsiho papouska, ptaky, ryby a ani savce bych do toho nezatahovala ...vzdyt ti to konzumuji ihned po odchyceni (uloveni) a bez jakekoliv tepelne upravy, ne?

Tady jsem nasla moc pekny clanek o tom co se kdysi jedlo. My ale dneska zijeme v dobe jedovate a vsechno je uz trochu jinak.

Jak se jedlo od pravěku po novověk

Čím hlouběji do středověku až pravěku, jedli lidé střídměji, vyváženěji (když pomineme období hladu, samozřejmě).
Vždy se panstvo a bohaté vrstvy, co se týče jídla, měli „lépe“, tzn., měli všeho více, větší výběr lahůdek, masa, ovoce, medu, jako první se dostávají k cukru, více chodů při jídle apod. To ale přinášelo u větších jedlíků daň ve formě obezity a zdravotních problémů.

Čím jdeme blíže k naší době, stravovací návyky se kazí, lidé si stále více v jídle povolují a „dělají si dobře“. Je to samozřejmé, je to lidské, máme to v povaze. U chudáků se toho až tak moc nemění. Největší změnou pro ně byl vznik cukrovarů od 19. stol. A tím pádem zlevnění cukru. Což sebou začalo přinášet projevy obezity i u prostých lidí ve větší míře.

Základem denního talíře byl od pravěku určitý poměr obilovin (kaše, varmuže), luštěnin (hrách, místně čočku), zeleniny (vařené - polévka, kvašené – zelí, i syrové) a masa, které se u prostých lidí objevovalo v jídelníčku sporadicky. Čím však blíže k dnešní době, tím častěji. Případně se objevovalo v hojnější míře, ale jen sezónně – o zabíjačkách a hodech.

Co se týče obilovin, více méně nám z těch dob snad kromě rýže a těstovin zbylo torzo pšenice v podobě bílé vymílané mouky, navíc téměř vždy pečené ve formě chleba, rohlíků, bulek, sladkého pečiva, dortů, buchet, koláčů, sušenek, keksů, atd. Ve velké míře jsou tyto výrobky navíc sladké a tučné, nic z toho naši předkové neměli.

Další častou potravinou bylo něco jako chléb, někdy více, někdy méně podobný tomu našemu, avšak ze zcela jinak připravené mouky a také mléčné výrobky a vejce, které se ale objevovaly také omezeně (sezónně), po dobu co zvířata dávala mléko, přes zimu většinou ne. To samé platí o slepicích, které nesly méně než dnes a jen část roku.

A navíc, chudí lidé jedli obvykle dvakrát, maximálně třikrát za den! Není se tedy co divit, že byli zdraví a vitální. Pokud někdo zemřel mladý, obvykle to nebylo (vyjma hladomory) díky stravě, ale spíše na úraz nebo infekci. Samozřejmě musíme k tomu všemu připočíst nezhuntované životní prostředí, téměř neustálý styk s přírodou, s lesem, s poli, se zdravým vzduchem a zdravou vodou, sluncem a množství pohybu.

Toto podle mě dokázalo vyvážit i občasné prohřešky proti „zdravé výživě“ v pozdějších staletích, kdy životní prostředí našich předků bylo proti našemu stále „křišťálově čisté“!

Ale podívejte se na to sami pod drobnohledem našich historiků a archeologů.
Takže jdeme na to \":o\")
………………………………………………………………………………………………

Jak se něco takového (tedy potrava lidí v dobách, kdy ještě neexistovalo písmo a písemné záznamy v různých kronikách a jiných dílech) vůbec dá zjistit?

To, čím se člověk živil předtím, než dospěl k vyšším formám zemědělství, se určuje podle archeologických nálezů. Kolik se ale čeho jedlo, je těžké určit. Na základě paleobotaniky a osteologie (z nálezů rostlin a kostí) se dá zjistit, které rostliny se pěstovaly, které se sbíraly (ty se najdou jen vzácně). Obiloviny se zachovají, ale třeba ze zeleniny se najdou někdy jen semena, přičemž se však neví, jestli je tehdejší lidé pěstovali, nebo ne.

Zjistit poměr masa a rostlinné výroby lze také těžko. Je ale známo, které maso se kdy a kde jedlo, jak bylo velké, tučné, staré, které kusy kde převládaly. Třeba na slovanských hradištích byly nalezeny jen kýty. Vesničané měli zřejmě povinnost dodávat kýty svým pánům.

Ví se, jak předkové konzumovali ptáky, které jedli ryby – většinou ty velké, i když malé se nám nemusely zachovat. Ryb bylo dost; ví se také, jak je lovili, čím je lovili.

Z historických pramenů se později už může srovnat, kolik se jedlo obilí a luštěnin ve středověku, ale o pravěku je známo jen to, že se jedlo obilí a luštěniny.

Ví se, kdy se jedla pšenice dvouzrnka, kdy pšenice obecná, kdy a kolik se jedlo prosa, kdy se začalo jíst žito, jaké druhy ječmene. Ale již zmiňovaný poměr obilnin a luštěnin si archeologové a historici jen domýšlejí, stejně jako poměr olejnatých rostlin.

Jen je známo, že v pravěku spíš mastili různými rostlinnými oleji, používanými ve středověku naopak „jenom“ v postních dnech (těch bylo ale skoro 2/3 roku), jinak používali sádlo a máslo.

Pravěké a starověké jídlo

Velký vliv na rozvoj lidstva mělo zemědělství. Ne že by lidé předtím nejedli rostlinné produkty, ty se sbíraly, pak i shromažďovaly. Lidé se v období sklizně stěhovali do určitých oblastí, kde třeba rostlo plané obilí nebo plané rostliny, a pak se zase odstěhovali. Ale se začátkem zemědělství byl základ výživy úplně jiný.

Nejsou žádné doklady o velkých hladomorech v té době anebo o velkých nedostatcích potravin, ale úplně přesně, kolik čeho snědli, se neví, patrně se to různilo. Někde jedli víc rostlinné a někde víc masité potravy, bylo to samozřejmě i společensky rozvrstvené.
Lidé byli zřejmě zdraví, silní, nemoci z jídla ani podvýživu antropologové v pravěku nezjistili. Zuby měli lidé dobré, jen někdy obroušené, protože v pravěkém chlebu byly příměsi z mlecích kamenů a obilí bylo hrubě nadrcené.

Středověk

V raném středověku jsou už známy téměř všechny druhy obilí. Na polích se pěstovalo především proso, pšenice, žito, ječmen a oves. Jejich kvalitu samozřejmě nemůžeme srovnávat s dnešním šlechtěným zrnem. Klásky středověkého obilí byly tenké, slabé a často podléhaly krupobití, či jen prudšímu dešti. Výnosy zrna byly taktéž velmi chabé. Ve dvanáctém století se na našem území rozšířila pohanka.

Nejběžnějším masem ve středověku bylo maso drůbeží a hovězí. Kromě krav s telaty a slepic se na středověkých usedlostech chovali také vepři, ovce, kozy a koně. Předpokládá se, že maso koňské bylo konzumováno jen ve výjimečných situacích a u lidí nebylo oblíbeno.

Chov hus a kachen nebyl běžný a na českém území se rozběhl až mnohem později.

Dobytek a drůbež, kromě masa, poskytoval další důležité suroviny. Především mléko bylo ve středověku hojně využíváno (ale ne celoročně, spíše jen sezónně, dočasně) a dále zpracováváno na smetanu, tvaroh, máslo, sýr nebo syrovátku. Lidé pili jak mléko kravské a kozí, tak ovčí a dokonce i mléko kobylí.

Na raněstředověkých zahrádkách, s pomocí rýče a motyčky, hospodyňky okopávaly různé druhy zeleniny. Z překladu slovanských textů máme doloženo pěstování cibule, česneku, mrkve, ředkve, dýně, tykve, řepy, okurky, kapusty a zelí. Od poloviny dvanáctého století se písemné prameny zmiňují také o celeru.

V sadech se sadily především jabloně, hrušně a broskvoně. Již od desátého století jsou na území dnešního Česka doloženy švestka, třešeň a ořešák.

Zvláštní skupinou bylo divoké ovoce rostoucí v lese a na pastvinách. Sbíraly se plody dřínu, borůvky, maliny, jahody a moruše. Vodní ořechy neboli plody kotvice plovoucí (dnes najdeme snad jen v chropyňském rybníku) byly vítanou pochoutkou středověkých lidí. Svůj význam měly i bukvice a žaludy, ze kterých se za časů hladu drtila mouka namísto obilí.

Zvěřina byla poměrně vzácná. Chudí lidé s ní přišli do styku jen málo. Za pytláctví byly ve středověku hrdelní tresty, a tak se jen málokdo opovážil ukrást z panského. Nicméně v lesech se proháněla stáda jelenů, srn, zubrů a buvolů, stíhaná vlky, medvědy a liškami. Na stráních se běžně vyskytoval zajíc a v mezích se schovávali bažanti a křepelky.

Nejtypičtějšími rybami prohánějícími se středověkými rybníky byli pstruzi a úhoři.

Přes veškerou prostotu jídla existovala řada možností jak pokrmy dochutit. Příroda nabízela bohaté množství divoce rostoucího koření. Lidé mohli jako ochucovadlo využít jalovec, luční hořčici, kmín, planý kopr, několik druhů šalvěje a bezpochyby také základ tvořila divoká cibule či česnek. V Kosmově kronice je v druhé polovině jedenáctého století zmiňován kmín a cibule jako ochucovadlo k sýru se skývou chleba.

Stejnou úlohu, jako koření při ochucování slaných pokrmů, mělo lesní ovoce při dochucování pokrmů sladkých.

Z ciziny se dováželo se hlavně koření, ve středověku se začala dovážet rýže. Cukr se začal dovážet až poměrně pozdě (ve středověku), ještě v Římě cukrovou třtinu neznali, takže se sladilo jenom medem. Domácí potraviny byly ale v podstatě dostačující.

Až do sedmnáctého či osmnáctého století se lidé v Evropě obešli bez různých potravin, jako jsou papriky, rajčata nebo brambory, a nijak jim to nevadilo. Jedlo se obilí, hrách, kroupy; hrách bylo hlavní jídlo.
Teprve v osmnáctém a hlavně v devatenáctém století nastoupily brambory. I když se k „nám“ dovezly trošku dříve, velmi oblíbenou a rozšířenou lidovou rostlinou se staly na počátku devatenáctého století.

Z dané doby (raný středověk) jsou známy tři základní druhy pokrmů vyrobených z rostlinných surovin. Do misky tak zemědělci nejčastěji od svých žen dostali kaši, polévku nebo noky.

Sytá polévka byla jedním z nejdůležitějších raně středověkých pokrmů. Vařila se v různých obměnách a často se jedla i vícekrát za den. Její základní podoba se skládala z mouky a drobeného chleba.
Oblíbená byla forma tzv. kyselé polévky. Základ této polévky tvořila stále ještě mouka, ale ochucovala se kváskem, nálevem z kyselého zelí nebo syrovátkou. Přidat se mohlo také samotné zelí.
Z druhé poloviny dvanáctého století pochází nepřímý náznak o existenci masové polévky. Podle etnografů se jednalo o vývar s kousky masa, do něhož se zavařovaly kroupy. S jistotou to ale nevíme.

Kaše se připravovala z mouky, která byla vyrobena z hrubě nadrceného obilí vařeného ve vodě, v lepším případě v mléce. Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná.
Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.

K dochucení (např. kaší) se používalo čerstvého i sušeného ovoce. Jako sváteční sladidlo byl využíván med, i když ho byl vcelku dostatek.

Za sladká se považovala třeba i jídla z mrkve, dělaly se dokonce marmelády z mrkve. V osmnáctém století prosazoval jeden lékař názor, že každému je zdravé to, co vyroste v jeho zemi.

Už ve středověku se začala docela hodně dovážet cukrová třtina, i když to bylo dost drahé. Za napoleonských válek se dovážet nemohla. Už se vědělo, že se dá dělat řepný cukr, ale nikdo ho do té doby nedělal.
Na začátku devatenáctého století začalo velké pěstování cukrové řepy, stavěly se cukrovary a nastalo rozšíření poměrně levného cukru a s ním sladkého jídla dostupného i pro lidové vrstvy.

Dřív bylo sladké jídlo něco vzácného, sladká kaše se podávala jako slavnostní jídlo třeba o Velikonocích. Ještě na počátku šestnáctého století sladkou kaši dostával jen pán domu a ti u jeho stolu. Obyčejní lidé dostávali jedině hrách, kroupy a maso, kaši s ovocem ne.

Jak již bylo zmíněno, medu bylo v pravěku dost, ve středověku také, ale pak už přestával. Včelařství nebylo zase tak rozvinuté a brtnictví ustupovalo s rozvojem zemědělství. Ale ještě v šestnáctém století bylo medu dost, ještě se vařila a pila medovina.

Z medu ale neupečete takové cukroví jako z cukru, protože když vaříte kaši a dáte do ní med, tak vám zhnědne. Když pečete cukroví, uděláte perník – ten je starobylý. Med má na vaření jiné nároky než cukr. Buchty s medem se asi neupečou, dají se upéct vdolky a medem pomazat. Ale dát med do těsta už je problém.

Noky byly dosti složité na přípravu, a tak se uvažuje, že pravděpodobně nebyl součástí běžné stravy. Těsto na noky se dělalo z kvalitněji umleté mouky, než jaká se používala na kaši nebo polévku.

Co se týče pečiva, placky se vyráběly z nekvašeného těsta uhněteného z hrubě namleté mouky. Pojídaly se nejen jako hlavní pokrm, ale konzumovaly se v průběhu celého dne. Prostý lid často pojídal placky sušené z ovesné či z ječmenné kaše.

První knedlíky vznikaly na konci osmnáctého století, říkalo se jim buchty.
Buchty, jaké známe dnes, jsou také v podstatě z konce osmnáctého století, předtím se pekly také různé bábovky, lívance nebo zemlbába. Dorty jsou také poměrně pozdní, takové ty piškotové, to je všechno osmnácté nebo devatenácté století.

Chléb byl obvykle tmavý, pečený z hrubé mouky, často i s otrubami. Bílý chléb se používal zejména pro církevní účely. Chléb je doložen v Čechách nálezem zuhelnatělých zbytků z 9. století. Nikdy se nejedl čerstvý, pekl se do zásoby.

Kosmas zmiňuje také tzv. bulky - tedy z bílé mouky pečené koláče. Podle etnografických pozorování jeho výroba trvala více jak třináct hodin a byla značně náročná.

Co se týče tzv. „českých jídel“, tak např. to naše „pravé české“ vepřo-knedlo-zelo je úplně vymyšlené jídlo, vymyslel ho jeden restauratér a začal prosazovat jako české jídlo. Dřív se podávaly knedlíky posypané škvarky nebo osmaženou cibulkou či polité omastkem a bylo to samostatné jídlo.

Když se vařilo vepřové, tak se do něj zavařily noky, ale žádné knedlíky a zelí k tomu. Zelí se jedlo k masu. Třeba martinská husa se zelím je velice staré jídlo, ale bez knedlíků. Jedlo se také zelí s chlebem, samostatně nebo s hrachem, s kroupami. Ještě Rettigová vepřo-knedlo-zelo neznala, recept na vepřové s noky je právě z Rettigové, z jejích pozdních kuchařek.

Šlechta nebo vyšší měšťané podávali ve středověku celkem šest jídel, z toho alespoň dvě masitá, ale nejméně jedno zeleninové a jedno ovocné. Takže se jedla zelenina i maso.

Pokud jde o postní dny – naši předkové se nepostili ani tak z dietních důvodů, jako z těch náboženských. Postními dny byly všechny středy, pátky, zčásti soboty, navíc ještě adventní půst, čtyřicetidenní velikonoční půst a vigilie, tzv. suché dny zostřeného půstu (celkem 192 dní v roce!).

Bylo zakázáno maso teplokrevných zvířat a o pátcích též vejce a mléčné výrobky. Velikonoční půst byl zpočátku dost přísný, mohlo se jíst jen 1x denně po západu slunce. Výjimku měli nemocní, chudobní, těhotné a kojící ženy. O případném mimořádném polevení půstu u ostatních rozhodoval papež.

V hlubokém středověku se tedy v pátek kromě masa nesmělo mléko, máslo, tvaroh, sýry. V sobotu a ve středu se nesmělo jen maso, ale mohlo se mléko a mléčné výrobky, to byl mírnější půst. Mléka se spotřebovalo celkem hodně (u poddaných ale jen po určitou část roku), zejména se doporučovala syrovátka.

Potraviny dnes už jenom způsobem výroby a dlouhou konzervací ztrácejí svou hodnotu. Všechno strašně dlouho vydrží. Dřív se mléko vypilo teplé, možná vydrželo ve sklepě ještě do druhého dne. Dneska mléko vydrží i několik měsíců.

Protože půst zakazoval maso teplokrevných zvířat, jedli lidé hodně ryb (kapry, okouny, sumce, úhoře, štiky). Ryby se připravovaly na mnoho způsobů, pekly se, smažily, nadívaly, připravovaly se z nich polévky nebo kašovité pokrmy. Ve středověku jídelníček obohacovaly i dovezené mořské ryby, sušené, uzené nebo solené.

Existovaly desítky receptů na přípravu raků, žab, želv a ústřic. K postním jídlům patřil i další vodní živočich, bobr. Pochoutkou byl bobří ocas a nohy, podávaly se s omáčkou z bílého chleba namočeného v dobrém víně spolu s rozinkami.

V pátek se kromě ryb povolovali všichni vodní živočichové, včetně vodních kachen (domácí byly zakázané, ale divoké kachny se mohly jíst, ty byly postní), zmiňovaných bobrů, vodních ptáků.

Hlemýždi byli postním jídlem středověkých mnichů, doloženo je to hlavně v Polsku, ale zřejmě i v Čechách. Kolem klášterů jsou dodnes uskupení hlemýžďů zahradních, což jsou takoví ti velcí. Dokonce jsou recepty, jak se mají hlemýždi vykrmit, aby nebyli schopni zalézt zpátky do ulity.

Chleba máčený ve víně se také považoval za postní jídlo. Svatá Anežka se velice přísně postila, takže měla o postních dnech jenom chleba a víno. Tehdejší karatelé se však rozčilovali, že lidé sice dodržují půsty, ale dávají si perníky a sladkosti, takže jakýpak je to půst, jaképak omezení, když hodují jiným způsobem.

Postní jídla nebyla nijak jednotvárná, vedle moučných jídel se na trhu objevovaly různé ryby, někdy i mořské, solené (herynky – poměrně levné), zelenina (zelí) a ovoce (ovocné a zelné trhy) a používalo se i jiných, rostlinných olejů (lněného, konopného).

Prakticky mimo postní dny se mohlo maso jíst v neděli, pondělí, úterý a čtvrtek. V době velké nouze lidé jedli kůru stromů, některé lesní plody, které jinak nesbírali (žaludy) a jedli zvířata jinak považovaná za nepoživatelná (psi, kočky, veverky).

Pozdní středověk a renesance

Ale ještě ve 13. – 16. století v podstatě platilo, že maso bylo sice oblíbené, ale ne vždycky a všude a každému bylo dostupné. Podávalo se často jenom v neděli nebo na velké svátky, o hodech a slavnostech, křtinách, svatbách a pohřbech.

Nejběžnější bylo vepřové, ale když vypukly hody, rádo se pochutnávalo i na hovězím a na telecím. (Ovšem to telecí už v 16. století řezníci schovávali pod pult a prodávali jenom tomu, komu chtěli.)
Mnohem víc než dnes přicházelo na stůj maso skopové a capí, tedy kozí. Kozina byla nejlacinější, ale nebudila všeobecný odpor jako maso koňské.
Telecí a hovězí se často sekalo, což byla hrozná dřina, protože strojky na maso nebyly a všecko se muselo dělat ručně, pracně a zdlouhavě, však také jídlo ze sekaného masa bylo označováno jako jídlo knížecí nebo královské.

Na venkově bývalo maso věcí více sezónní než ve městech.
Zabijačka bývala obvyklá v prosinci. V hospodářství s vepři bývaly vepřové hody před Vánoci či po novém roce. Do masopustu (4.2 –1.3) stoupla zásoba škvařeného sádla, uzeného masa, slaniny, jelit a klobás. V zimě se také více jedlo maso skopové – pravidelně se redukoval stav stáda (neměli dostatek píce pro přechování).

V letním období jedli venkované maso méně. S výjimkou nedělí, svátků, hodů, poutí a posvícení to bývaly spíše různé oslavy nebo obřady, kdy se jedla hlavně drůbež nebo maso hovězí.

Pokud se maso nepeklo na rožni nebo na roštu, tak se vařilo či dusilo podlité pivem, vínem a octem, bez opékání na tuku. Ani cibule k masu se nikdy nesmažila - jenom dusila nebo vařila. Šťáva z masa se zahušťovala chlebem, sušeným a strouhaným. Jíška se nedělala. Hotové maso se podávalo s různými omáčkami, ale bez dalších příloh. Omáčka byla určena jenom na maso, popřípadě aby se do ní namočil kousek chleba.

Určité pokrmy byly považovány za panské (zvěřina, některé druhy drůbeže, lahůdkové druhy masa, ryb), jiné za chudinské (chleba, oukrop, kysělice, zaur – z neměckého sauer – kaše nejčastěji z ječné mouky – polenta, noky s máslem – valdyně, kyselé mléko, syrovátka – kapalice, sýry, hrách a hrachová kaše – zaštpice, zelí).

U chudiny převažovala jídla moučná ze zrní buď praženého nebo drceného v ručních stoupách na kroupy, hrubě umletého na žernovech nebo častěji mletého na mouku a krupici v mlýnech.
Lidé znali jídla vařená, pečená, opékaná na roštu a na rožni, pražená, kvašená a připravovaná konzervací (uzením,..).

Jaká bývala tedy typická strava ve středověku?

Údajně pestrá a čerstvá. Skladba jídelníčku samozřejmě závisela také na společenském postavení. Chudí jedli střídmě, ale jejich strava byla z dnešního pohledu vyvážená, zdravá a čerstvá. Čerstvější bylo třeba i obilí, které se mlelo maximálně na pár týdnů dopředu.

Základem na stole chudých i bohatých byly luštěniny a obiloviny, hrách, proso, jáhly, pohanka, čočka. Dávaly se do polévek, pekly se z nich placky nebo se dělaly kaše na slano i na sladko. Hodně se také jedlo zelí na mnoho způsobů.

Kuchařky využily všechno zelené, co rostlo kolem: připravovaly saláty a polévky z lebedy, merlíku, šťovíku nebo řeřichy. Vyhlášené byly staročeské sýry, vyvážely se i do sousedních zemí.
Ze zdravotního hlediska bylo výhodou, že cukr byl tehdy vzácností a sladilo se, jak už jsem psala, medem nebo sušeným ovocem.

Pokud si někdo myslí, že předkové používali k maštění výhradně sádlo a máslo, nebylo tomu tak. Alespoň o postních dnech, které však tvořily většinu roku (192 dnů) se používaly oleje ze semen, máku, brusinek, pecek ovoce (švestek, broskví), z lískových ořechů nebo konopí.

Lidé tehdy tedy museli dostat polévku, kus masa, nějaké vaření, tedy hrách a čočku, patrně nějaké zelí a kus chleba. To bylo považované za běžné nutné potraviny.
Máslo bylo dražší, zato sádla se jedlo hodně. Vajec bylo dřív málo, slepice tolik nenesly a vejce se považovala za vzácnější věc.

Krávy dojily jenom dočasně, ne celoročně. Na zimu se často vybíjela mláďata, aby je nemuseli krmit. Dobytek na jaře někdy hlady nemohl stát, takže na jaře asi od krav moc mléka nedostali.

Jak to bylo s přípravou jídla ve středověku?

Pravděpodobně to byla práce na den. Hospodyňka se neobešla bez služebné, kuchařů bylo vždycky několik na šlechtických sídlech.

Ovšem když chudí lidé museli uvařit a omastit hrách, to zase nebyla taková práce. Anebo když dali do jednoho hrnku všechno maso, potom tam nasypali něco dalšího a uvařili z toho polévku. Polévky se daly vařit rychle, vařila se pivní či hrachová polévka po několik dnů.
Předvařovali si vodu, hrách nevyndávali, vodu dolévali a zase z ní sbírali hrách a případně přidávali nějaké další zavářky nebo i ryby. O obyčejných lidech toho moc nevíme, ale všechno záleželo na tom, jak náročná jídla vařili.

Víme, kolik dá práce hrách, kolik dají práce kroupy. Ještě lívance jsou poměrně jednoduché, nebo různá palačinková jídla, ta mohla být nejrychlejší. Ale když se vzalo kuře, než se zabilo a oškubalo… to nebylo jednoduché.

Semílání obilí bylo dřív zdravější, protože se mlelo častěji a mouka se tolik neskladovala. Ani nemohla, protože tak dlouho nevydržela. Aby vydržela dlouho, musí se do ní něco přidávat, tím však ztrácí svou původní hodnotu.

Ve 13. – 16. století základem stravy stále zůstávaly obilniny (žito, ječmen, proso, později od 15.st pohanka, oves, pšenice).

Obilným a každodenním pokrmem byla stále kaše nebo varmuž. Bavor Rodovský z Hustiřan jich uvádí ve své kuchařce víc než osmdesát kaší a na dvacet varmuží.

Jaký je rozdíl mezi kaší a varmuží? Varmuž, varmuže či varmuža bývala vařená ovocná kaše s medem a kořením, zatímco kaše nemusela vůbec kaši, jak ji známe dnes, připomínat - spíš to bylo to, čemu říkáme hašé.

Kaše i varmuže se často kořenily i sladily zároveň, cukrem nebo medem. Sladké kaše byly přitom jídlem velmi slavnostním. Dbalo se nejenom na jejich chuť, ale i na vzhled a barvu.

Existovaly zmiňované vařené kaše (vaření), noky (šišky) jako předchůdce knedlíků a jiné nekynuté těstové výrobky vařené v mléce nebo vodě, pokrmy z praženého zrna (pražmo) a pokrmy pečené - nekvašené placky nebo kvašený chléb.

„Vaření“ označovalo kašovité pokrmy (z mouky, krupice, prosa, pohanky, ovsa, konopného semene, kucmouch – škubánky, netyje), dále zahuštěné polévky (kysela, jíchy) nebo varmuže.
Často bývalo „vaření“ pestrou směsí typu „co komora dala“. Zejména ve starších dobách a obdobích hladu se vařilo z takového druhu obilí, který byl, a případně se nahrazovalo lesními plody (žaludy, bukvice …).

To platí i o moučných jídlech pečených. Nejjednodušší starou formou byly nekvašené placky z mouky zadělané vodou, pečené v popelu ohniště nebo v peci. Veškeré kvašené pečivo, kdy se musela vyhřívat pec, se nazývalo chléb. Převládal chléb žitný, ovšem třeba na Vánoce se pekl velký bílý chléb – vánočka, koláč.

Mimo to existovaly např. ještě tyto druhy pečiva – žemlové, vlašské, ječné, preclíkové, prosné, jáhlové, pohankové, z „rejže“, oplatkové, koláčové, perníkové, mazancové, žaludové.

Vedle moučných jídel se pojídala také pražma. Jako běžnou složku potravy známe hrách, zejména pražený (pučálka), který nahrazoval chléb, podobně jako pokrmy z praženého obilí. Pražení je vlastně tradiční způsob přípravy.
Slovanské pražmo (brašno) znamená jídlo z praženého nedozrálého obilí (ječmene) nebo namočeného hrachu. Pražmem se člověk snadno nasytil, zvláště zapíjeli-li ho mlékem nebo zrna rozdrtil a zamíchali s mlékem na kaši.

Upražením (často celých klasů) se obilí konzervovalo a předčasnou sklizní (2-3 týdny před žněmi) se zajistilo proti nepříznivým podmínkám. Ostatně před sklizní se již projevoval citelný nedostatek zásob, a tak pražmo nahrazovalo chléb.

Už tehdy, jak jsem už psala, jsme u nás měli například rýži. Někdy se drtila na mouku, ze které mohl být i chléb, často se z ní vařila kaše. Hodila se (podobně jako jáhly) také na nádivky. Ona to byla jakási obměna jáhel, které byly naší tehdejší nejdražší obilninou.

A luštěniny? Z těch se jedl hlavně hrách (případně místně čočka), a to jak na panském, tak i na selském stole. Páni si ho ovšem nechali rafinovaně připravovat, třeba s cukrem jako smažené koblížky nebo sladké homole.

Pro služebné lidi byla příprava jídla jednodušší, všechno se nejčastěji vařilo v jednom kotli nebo hrnci, ostatně jako na venkově vůbec. Tam to ostatně platilo i pro hospodáře.
V lidové kuchyni převažovala jídla vařená.

Pečeně bývala považována za stravu panskou (např. proto, že bylo nutno vyhřát pec před pečením. Pokud se nepekl chléb, nevyplatilo se hlavně v létě zatápět v peci. Proto bývala všední jídla vařená, dušená, pražená nebo opékaná na roštu. Výjimkou byly svátky a obřady, kdy se peklo pečivo (koláče).

V lidové vesnické nebo měšťanské domácnosti se uplatnil spíš rošt než rožeň – opékaly se na něm menší kusy masa, klobásy a ryby. Rožeň na velké kusy masa (čtvrti volů, berany, jehňata, selata) se uplatnil zejména v hradní kuchyni.

Ve 13. st. se peklo v chlebné peci s vnitřním topením, uzavřené hliněnou a zděnou klenbou, která zcela nahradila někdejší slovanské topeniště, na nichž se pečivo nebo pražmo kladlo na velké hliněné pekáče rozpálené žhavým dřevěným uhlím. Ve městech pekli chléb (pečivo) pekaři. Toto řemeslo nebylo příliš časté.

Kolikrát denně se jedlo?

Až do 16. století jenom dvakrát denně - v pozdním dopoledni a navečer. Ještě Jan Amos Komenský doporučoval první denní jídlo až v 11 hodin.

Např. na panství pánů z Hradce jídala čeládka třikrát denně, a to snídani, oběd a večeři. K snídani bývalo obvykle svařené mléko nebo polévka, kolik kdo požádal, a velký kus chleba. Chleba se měl dát každému tak velký skrojek, aby to stačilo na zasycení silného muže přes den při práci.

Polévky se vařily rychlé, například ze syrovátky se zavařenou krupicí nebo s noky, z kvásku s vejcem a kořením, rychlá byla rovněž za-pražená polévka nebo česnečka čili oukrop, velmi rozšířená byla polévka z piva, která se vařila obvykle z takzvaných patoků.

Snídalo se při východu slunce, protože čeládka odcházela za prací. Na oběd z pole nebo lesa asi domů nechodili, je možné, že se odbyli jenom tím kusem chleba, co s sebou dostávali. Teprve po návratu se dobře najedli teplého a sytého jídla.

Jak napsal kazatel Johann Geiler, který žil v 15. a na začátku 16. století:

"Kdo jednou denně jí, je Bůh.
Dvakrát jí člověk.
Kdo jí třikrát, je zvíře.
Ďábel je, kdo jí čtyřikrát.
Pětkrát jí jeho matka."

Ještě musím zmínit zeleninu (a ovoce) v pozdním středověku a za renesance u nás. I ty se hojně využívaly, stejně jako v předchozích stoletích.
Nejvíce se spotřebovalo zelí (nejlépe se konzervovalo – kysáním, kvašením). Jedlo se hojně jako příloha k masným jídlům, s kaší a slaninou, ale také jako snídaně s chlebem. I když se řepa (tuřín, vodnice) pěstovala i na polích (jinak se zelí a jiná zelenina pěstovala na zahradách), nebývala na stole tak často jako zelí. Vyskytují se i jiné kořenové plodiny – pastiňák, nevlák, rapotinka.

Zelenina se jedla buď syrová (příkrm), vařená (polévky) nebo konzervovaná kvašením (zelí) a solí.
Je doloženo používání mrkve, okurek, celeru a petržele, jako špenátová zelenina se pěstovala lebeda zahradní a sbíral divoce rostoucí merlík, šťovík, kopřivy. Běžná byla cibule.

Z ovoce se za syrova jedla jablka a hrušky; višně, slívy a dřín se používaly na povidla.

Pozoruhodný je doklad o konzumaci fíků u nás. Často se vyskytují plody ořešáku královského, lískové ořechy a další sbírané plody: trnky, ostružiny, maliny, jahody, borůvky - zpracovávané na povidla. Ta se vyráběla i ze sušeného ovoce.

Hojné bylo i používání koření (zvláště u masitých jídel – i k přeražení chuti nečerstvého masa) bylo ukazatelem honosnosti kuchyně. Běžně se vyskytuje doma vypěstované – kmín, pelyněk, muškát, myrta, rozmarýna, máta, majorán, kopr, koriandr, libeček, bazalka, šalvěj. Často zmiňovaný šafrán se používal i jako léčivo a barvivo. Pěstoval se na zahradách – šafránicích – kolem měst.

Nejvýznamnějším importovaným konzervačním prostředkem a nezbytnou složkou pokrmů byla sůl. Dálkový obchod se solí měl v hospodářství 13. - 15. stol. velice významnou úlohu. Obchod s kořením a jižními lahůdkami (fíky, citróny, mandle) býval omezen na městské trhy, kdežto obchod se solí pronikl na vesnice.

Vedle sirupů býval v tomto období jediným sladidlem med (kromě ovoce), získával se (ne už příliš často) od lesních včel brtnictvím nebo nověji (později a málo) jako produkt včelařství. Jako sladidla se v kuchyni používala rovněž březová a javorová míza.
Třtinový cukr se dovážel jako vzácnost k výrobě cukrovinkových konfetů (na léčení plicních, průduškových a krčních nemocí).

Nejrozšířenějším kvašeným středoevropským nápojem bylo pivo. Víno bývalo nápojem panským. Lidovými nápoji bývaly nekvašené šťávy z mízy stromů (bříza, javor) a různé mošty.
Medovina ustupuje do pozadí.

Způsob stravování

Poddaný prostý lid jedl své jednoduché jídlo většinou z jedné mísy společné případně, pokud se připravovalo v nízkém hrnci, tak přímo z něj. Sváteční jídlo bylo podáváno z jídelních misek. Nabíralo se lžícemi, obvykle dřevěnými, byly-li pak kousky placek nebo úlomky chleba.

To pouze jídlo řídké - polévky, kaše, ostatní jídlo se jedlo rukama a to jak „u žebráků“, tak i u panských stolů. Vidlička, jako součást stolního náčiní, se objevuje v našich krajích až začátkem 16. století, i když jako nástroj k pojídání potravin spíše u bohatých.
Nůž, zpočátku ostrý, později upravený – jídelní se používal odnepaměti. U „chudáků“ vidlička zdomácněla až o století později.

Naši dávní předkové, jako hlavní jídelní náčiní používali ruce. Z toho důvodu byla velká pozornost věnována jejich čistotě. Ruce se omývaly před jídlem v průběhu stolování i po něm. V chudých rodinách si omyli ruce vodou ve škopku před jídlem. V bohatých rodinách a panstvo k tomu mělo zvláštní nádobí.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: čtv pro 11, 2014 7:58 pm 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
[quote="miram":7o2khdna]Ahoj Nowocayn,
Toho nejinteligentnejsiho papouska, ptaky, ryby a ani savce bych do toho nezatahovala ...vzdyt ti to konzumuji ihned po odchyceni (uloveni) a bez jakekoliv tepelne upravy, ne?[/quote:7o2khdna]
A zvieratá nemajú paplón, vankúš, zateplený byt a pijú len vodu studenú alebo ľadovú, takže si nevaria ani čaj, kávu, a nerobia si ani kúpele..... Takže my všetci čo sa v tomto líšime od zvierat, ZÁKONITE CHYBUJEME, lebo je to neprirodzené....(irónia) \":D\" \":D\" \":D\" Miram, skús sa nad tým zamyslieť \</div

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: pát pro 12, 2014 11:11 pm 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
Čo sa Malachova týka, až doteraz som nečítal jeho knihu "Očista a hladovka".
Jeho odporúčania čo sa týka hladovky/pôstu, som čerpal z kníh "Urinoterapie - praxe" a "Bioenergeticka člověka".

Lenže čo to zrazu čítam v knihe "Očista a hladovka" od Malachova ? Toto :

Proč není vhodné jíst chléb, zeleninu nebo ovoce
ihned po ukončení hladovění? Odpověď je jednoduchá:
protože slinivka břišní začíná po období hladovění pomaleji
fungovat. Organizmus by se kromě toho obtížně vyrovnával
s velkým množstvím inzulínu, který by člověk přijal najednou.
Organizmus se musí zatěžovat postupně. Pokud nebudete
tuto zásadu po ukončení hladovění dodržovat, raději
se do hladovění ani nepouštějte. Mohlo by dojít k vážnému
porušení činnosti slinivky břišní. Místo kefíru je možné
požít například vařené mléko nebo rybí bujón; místo mléka
je vhodné také kyselé mléko a místo rybí polévky polévka
drůbeží. Vše se ale musí podávat bez zeleniny a bez pečiva.
Velmi si vážím Paula Bragga, ale nesouhlasím s ním s jeho
údaji při přechodu na normální stravu. Bragg doporučuje
pití ředěných šťáv. Není to správný postup a troufám si tvrdit,
že je i škodlivý.
Podívejme se na tuto otázku společně. Narodí se dítě
a přechází na mléčnou, bílkovinnou potravu. Ostatní savci
dělají totéž. Organizmus novorozence, který byl vyživován
jiným způsobem, přijímá tuto novou potravu. Podívejme se
ale například na ptáky. Rodiče přinášejí svým mláďatům
také bílkovinnou potravu. Nikdy však ne semena nebo bobule,
ty se pro mláďata nehodí. Zvířata také hladoví. Dravci
jsou často o hladu celou zimu a nic se neděje. Pak začínají
s bílkovinnou stravou. Ale co se týká býložravců, u nich se
absolutní hladovění nepodaří. Vždycky se jim něco dostane
do žaludku, byť jen stéblo trávy nebo kousek větvičky, takže
slinivka břišní nikdy neodpočívá (nepřestane fungovat).
A jak vysvětlíme zimní spánek u medvědů? Toto zvíře může
přijímat rostlinnou i živočišnou potravu a to se dá také
vysvětlit jednoduše. Než se medvěd uloží ke spánku, naplní
si břicho hořkou a bakteriocidní osikovou kůrou. Tyto zásoby
mu v útrobách vydrží na celou zimu, slinivka břišní
nepřestane pracovat a organizmus je stále v pohotovosti.

.....Zaujímavé, že ? ... \":)\"

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: úte pro 16, 2014 11:42 am 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
Vidím, že téma "pôst/hladovka" asi trochu stráca na popularite, keďže tu píšem posledné dni v podstate len ja... \":D\" \":?\"

Má tu niekto skúsenosti so suchým hladovaním ? Vraj sa 1 deň suchého hladovania/pôstu rovná 3-4 dňom hladovania/pôstu o vode (3x1 či 4x1deň, čiže nie 3 či 4 dni pôstu o vode za sebou)...
Zajtra je deň ekadaši, a tak prvý krát skúsim 36 hodinový suchý pôst... Dnes teda budem piť trochu viac ako iné dni, a dnes večer si urobím 2-3 klystíry, už len pre psychický pocit, že sa budem potom zajtra pri suchom pôste lepšie "čistiť"...
Myslím, že by mohol byť celkom zaujímavý pôst, kde sú napr. 1-2 prvé dni "suchý pôst", a potom sa prejde na urinu a vodu, a drží sa tak dlho, ako sa naplánuje... Alebo pôst, kde sa striedajú dni urinovo-vodného pôstu so suchým pôstom..... Napr. 1 deň suchý pôst, 1 deň urinovo-vodný, na striedačku....Alebo 2 dni urinovo-vodného a 1 deň suchého, a tak dokolečka, kým sa neskončí "predpísaný" počet dní pôstu, aký sme si naplánovali (pokiaľ to nezmenia nejaké okolnosti).... Má niekto z vás s niečim takým skúsenosť ?

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: úte pro 16, 2014 12:33 pm 
Offline

Registrován: ned říj 02, 2011 6:10 pm
Příspěvky: 1085
Bydliště: Praha
Kosican87 píše:
Vidím, že téma "pôst/hladovka" asi trochu stráca na popularite, keďže tu píšem posledné dni v podstate len ja... \":D\" \":?\"

Má tu niekto skúsenosti so suchým hladovaním ? Vraj sa 1 deň suchého hladovania/pôstu rovná 3-4 dňom hladovania/pôstu o vode (3x1 či 4x1deň, čiže nie 3 či 4 dni pôstu o vode za sebou)...
Zajtra je deň ekadaši, a tak prvý krát skúsim 36 hodinový suchý pôst... Dnes teda budem piť trochu viac ako iné dni, a dnes večer si urobím 2-3 klystíry, už len pre psychický pocit, že sa budem potom zajtra pri suchom pôste lepšie "čistiť"...
Myslím, že by mohol byť celkom zaujímavý pôst, kde sú napr. 1-2 prvé dni "suchý pôst", a potom sa prejde na urinu a vodu, a drží sa tak dlho, ako sa naplánuje... Alebo pôst, kde sa striedajú dni urinovo-vodného pôstu so suchým pôstom..... Napr. 1 deň suchý pôst, 1 deň urinovo-vodný, na striedačku....Alebo 2 dni urinovo-vodného a 1 deň suchého, a tak dokolečka, kým sa neskončí "predpísaný" počet dní pôstu, aký sme si naplánovali (pokiaľ to nezmenia nejaké okolnosti).... Má niekto z vás s niečim takým skúsenosť ?

Na ruskych diskuzich o suchem pustu casto lidi zacinaji suchym pustem a pak prejdou na vodu. Treba tyden sucheho a pak par tydnu o vode.
Nejake zkusenosti se suchym mam, naposled nedavno 4 dny a na jare nekolik pustu, nejvic 9 dni a taky tyden sucheho a pak prechod na 2 tydny vodniho, takze celkem 21 dni.
To stridani sucheho s urinovym co pises by melo byt OK.

_________________
Oliver Wendel Holmes, Harvard University: pevne verim, ze kdyby cela medicina, tak jak je nyni aplikovana, mohla byt potopena na dno more, bylo by to lepsi pro lidstvo a to nejhorsi pro ryby.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: úte pro 16, 2014 3:06 pm 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
[quote="pv33":9iyjnw5z]Na ruskych diskuzich o suchem pustu casto lidi zacinaji suchym pustem a pak prejdou na vodu. Treba tyden sucheho a pak par tydnu o vode. Nejake zkusenosti se suchym mam, naposled nedavno 4 dny a na jare nekolik pustu, nejvic 9 dni a taky tyden sucheho a pak prechod na 2 tydny vodniho, takze celkem 21 dni.
To stridani sucheho s urinovym co pises by melo byt OK.[/quote:9iyjnw5z]
Ďakujem pekne za odpoveď \</div

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: úte pro 16, 2014 11:37 pm 
Offline

Registrován: ned říj 02, 2011 6:10 pm
Příspěvky: 1085
Bydliště: Praha
[quote="Kosican87":swrqry0w]Ďakujem pekne za odpoveď \</div

_________________
Oliver Wendel Holmes, Harvard University: pevne verim, ze kdyby cela medicina, tak jak je nyni aplikovana, mohla byt potopena na dno more, bylo by to lepsi pro lidstvo a to nejhorsi pro ryby.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: stř pro 17, 2014 7:48 am 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
pv33 : Díky, Pavel.
Inak, narazil som na knihu (v angličtine) od Dr. Filonov-a, Fakta a mýty o suchej hladovke/suchom pôste. Mám ju v pdf. Je v angličtine, škoda, že v češtine a slovenčine nevyšla.... Máme tu len knihy na tému hladovky/pôstu od Malachova a Partykovej (Cingroša s pár stranami nepočítam).... Je to dosť hanba, ale tak asi ľudí viac zaujíma "numerológia, kartárstvo, snár" a iné prakticky nepotrebné veci slúžiace len na veci mentálne, no do hladoviek sa boja púšťať, lebo to je STRET S REALITOU...Preto sa na našom trhu nenachádza viac kníh o hladovkách/pôstoch, lebo po nich nie je dostatočný dopyt... Škoda.

Inak Pavel, aký typ suchej hladovky si mal ty ? Nejakú verziu polosuchej (sprchovanie a vyplachovanie úst, alebo len vyplachovanie úst), či čisto suchej (ani sprcha, ani vyplachovanie úst) ? Ešteže čistenie jazyka stierkou je v suchej hladovke povolené. Potom ten "stierač" na jazyk sa dá ľahko opláchnuť pod väčším prúdom vody bez toho, aby prišla koža do styku s vodou... Zistil som to dnes, večer som začal svojich prvých 36 hodín suchého pôstu... Mňa by len zaujímalo, ako ľudia takto fungujú...v spoločnosti... Keď človek neje a nepije, a zároveň si nijak neosviežuje ústnu dutinu (žuvačka, atď...), tak jeho dych musí byť dosť cítiť...... Neviem si predstaviť, ako niekto chodí do práce kde komunikuje s kolegami tvárou v tvár, a pritom drží napr. kaskádové pôsty, prvého až piateho stupňa, a k tomu úplne suché (aj bez umývania tváre a celého tela)... To musí byť hrozný pocit, hlavne počas tretieho až piateho stupňa kaskádového pôstu... \":D\" \":D\"

Prakticky teda väčšina ľudí čo robí kaskádové pôsty, KASKÁDOVÉ SUCHÉ pôsty NEROBÍ, ale POLOSUCHÉ, kde sa môžu sprchovať a preplachovať si ústnu dutinu. A keď niekto chce držať plne suchý pôst, tak asi ho drvivou väčšinou robí počas voľna, lebo prakticky suchý pôst sa dá držať najkratšie zo všetkých pôstov, a človek pri ňom najviac páchne, tak sa radšej izoluje od bližšieho kontaktu s ľuďmi, ak má tú možnosť. A keď chce človek skombinovať plne suchý pôst s pôstom vodným či vodno-urinovým, tak podľa mňa je ideálne (ale nie nevyhnutné) v prípade nedostatku voľných dní, s tým suchým začať počas voľna (napr. víkend, alebo predĺžený víkend...nie každý si chce brať kvôli pôstom dovolenku, keď nemusí), a s príchodom do práce "preskočiť" na vodný, vodno-urinový pôst.
V každom prípade je pôst najväčšia výzva v samoliečení organizmu, a zasahuje nie len fyzické telo, ale aj duševné/duchovné.
Rozhodne najsilnejší je plne suchý pôst (bez akéhokoľvek kontaktu s vodou - akurát ju človke smie cítiť nosom a vidieť očami \":D\")... Len ono je to prakticky najťažšie uskutočnisť... Ak si odmyslíme možnosť vzdialiť sa niekde na chalupu do prírody a vykonať plne suchý pôst tam, tak najľahšie je uskutočniť plne suchý pôst v domácich podmienkach pre človeka, ktorý žije bez partnera a bez detí.... Taký človek nemusí počas suchého pôstu nikomu variť (kontakt s vodou minimálne pri umývaní riadu), nemusí nikomu vysvetlovať "Teraz bozky nie, ver mi... \":D\"", nemusí spať mimo "manželskej postele", lebo povedzme si, kto by chcel spať napr. 4, 5 dní neosprchovaný počas suchého pôstu s neumytou papuľkou vedľa svojho partnera ?? ... No a zas na gauči spať nevie každý, a nie každý má gauč rozkladací, či náhradnú posteľ, nafukovaciu posteľ.... Neosprchovať sa pár dní pri bežnom pôste (vodný, vodno-urinový) bude menej "cítiace" čo sa pachu týka, lebo telo sa bude čistiť aj klystýrmi, vylučovaním moču... a hlavne ústna dutina neostane suchá...
Myslím si teda, že ak existuje nejaký druh očisty, ktorý priam volá (ale zas to NIE JE NUTNOSŤ) po jeho realizácii niekde "v osamení", tak je to práve suchý pôst trvajúci niekoľko dní.... \":D\" Veď komu by bolo príjemné niekomu "rozprávať do tváre" po tom, ako 4 dni nezavlažil svoju ústnu dutinu ani dúškom vody, ani prepláchnutím ? ...

Máte niekto skúsenosti s "pobytom medzi ľuďmi" počas suchého pôstu trvajúcom 2 a viac dní ? Napr. ty, Pavel ? Ono pri plne suchom pôste to prakticky bude nie len o niekoľkodňovom vzdaní sa jedla, pitia a umývania tela, ale aj o vzdaní sa túlenia k partnerovi, ak si odmyslíme túlenie sa "zozadu", bez dychčania do tváre, najradšej medzi lopatky, aby "suchý páchnuci dych" toho druhého neobťažoval...
Ono sa to bude týkať KAŽDÉHO. Samozreme, čím menej prečistený človek je, tým jeho dych bude katastrofálnejší počas suchého pôstu. Nikto ho ale nebude mať počas pôstu (a hlavne suchého) svieži, to je hádam každému jasné... \":-)\"

(možno zachádam podľa niekoho príliš do detailov, ale je to potrebné)

edit : Viem, ešte mi neprináleží sa nejak vyjadrovať k suchému pôstu, keď práve ešte len od včerajška 21:00 som s ním začal...\":D\"...a plánujem ho ukončiť zajtra o 09:00, čiže ho chcem 36 hodinový, je to totiž môj prvý suchý pôst.
Ale žiada sa mi napísať napr. takúto úvahu, logicky vyplývajúcu zo suchého pôstu, s ktorou bude asi každý súhlasiť, resp. každý, kto vie o tom, že pôst (či už vodný, vodno-urinový alebo suchý) je prospešný pre človeka... ...
Už teraz cítim, že suchý pôst bude iný než pôst, kde sa pije voda, urina a robia sa klystíry....
Pôst na vode či vodno-urinový pôst je dobré kombinovať s klystýrmi, najlepšie každý deň, alebo aspoň obdeň... Človek, hlavne pri príjme aj uriny, chodí často močiť... Pôst vodno-urinový (alebo urinovo-vodný, vyberte si...) je vlastne o častom pití vody a uriny počas dňa, ranného, alebo ranného a večerného klystírovania... Počas vodného/vodno-urinového pôstu človek nekonzumuje jedlo, ale prijíma vodu/ vodu a urinu.... Je teda závislí od pitného režimu, využije možnosť sprchovať sa či kúpať (tiež trochu závislosť, ale rozumne oddôvodniteľná), proste nepotrebuje jedlo, ale silne potrebuje VODU.
Človek na suchom pôste sa môže v aspoň trochu teplom období vydať na 1,2,3..X dní trvajúcu púť napr. po lese, s ľahkým stanom na pleciach, bez riešenie toho, čo bude piť, jesť, kde sa umyje... S náhradnými kusmi spodného prádla (aby sa cítil aspoň trochu čisto počas X dní, nakoľko sa obliekame...). Takému človeku DO ÚST NEVCHÁDZA NIČ, max. tak stierka na jazyk, ktorú si možno so sebou zoberie (a opláchne ju v potoku, alebo ju čistí suchými vreckovkami, aby jeho pokožka neprišla do kontaktu s vlhčenými plnými chémie...počas suchého pôstu dosť kontraproduktívne), ale nie je to nevyhnutné, hoci je to dobrý nápad. Taký človek, keď má so sebou stan a nemusí tak spať pod holým nebom, a je trochu vytrénovaný, môže kľudne 5 dní (či viac) takto putovať pár hodín denne po energiou naplnenom lese, s čistým vzduchom, prirodzeným tieňom, v jemne relaxačnom duchu.... Za tých 5 dní (alebo viac dní, jeden rus napr. vydržal 21 dní bez jedla a vody,je to na youtube, a je to veľmi dôveryhodné) putovania po pár hodín denne (je to na ňom koľko vydrží bez toho, aby sa cítil príliš vyčerpaný) po príchode na miesto kam smeroval, bude VEĽMI KVALITNE vydetoxikovaný...BEZ TOHO, aby musel použiť každý deň klystír, bez toho, aby si musel robiť denne kúpele alebo sa aspoň sprchovať, bez toho, aby musel piť vodu či vodu a urinu (piť urinu v práci je dosť ŤAŽKÉ \":D\" \":D\":D...ale nie nemožné), bez toho, aby mu počas vodno-urinovej hladovky netrebalo stále chodiť na malú potrebu v práci (a keď sa zase napije uriny, znova o chvíľu mu bude treba ísť na WC, lebo urina je močopudná - začarovaný kruh \":D\" ).............PROSTE TOTO JE SLOBODA !!!!!!!!!!!!!!! ....aspoň na pár dní... \":)\" ... Môže byť človek viac "ponorený" do svojho vnútra, než počas samoty v prírode, v ktorej dokonca ani nerieši nič iné, než zabezpečenie tepla (strecha nad hlavou, napr. stan, alebo spacák) ?
Si kedy chceš kde chceš (ak na to máš peniaze, choď robiť suchú hladovku do zahraničia \":D\" ) !!!!!!!....Aspoň tých pár dní si NEZÁVISLÝ............... Neriešiš čo budeš jesť, piť, kedy a kde sa umyješ, kedy urobíš klystír, kúpeľ...............SI OD TOHO OSLOBODENÝ........... Len škoda tej celý čas trvajúcej pachuti (asi sa intenzita bude meniť) v papuli, ktorá človeka bude doprevádzať celý suchý pôst..... \":mrgreen:\"

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Půst
PříspěvekNapsal: stř pro 17, 2014 9:11 am 
Offline

Registrován: ned lis 23, 2014 2:05 pm
Příspěvky: 207
Bydliště: Košice - Ťahanovce
...A deodorant počas suchého pôstu, keď koža nemá prichádzať do kontaktu s vodou ? ..... Je možný, či nie ? ...
Edit : A už som si musel umyť ruky... Išiel som autobusom, bol natrieskaný, musel som sa držať... K*rva, mal som si dať rukavice, aj keď vonku vôbec nie je zima... Ale tak, zas radšej umyť len ruky, ako celé telo, a tak urobiť zo suchej hladovky polosuchú... Tie ruky (od zápästia po končeky prstov) tomu určite až tak neuškodia...

_________________
Ak ani po klystýroch, shankapraksalanách, očistách obličiek, moč. mechúra a pečene nefungujú niektoré veci tak ako majú, ZAČNITE PôSTOVAŤ, a nie donekonečna hľadať "super kvapky/tabletky na detox"... PôSTY SÚ OVEĽA ÚČINNEJŠIE A SÚ ZADARMO.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2203 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92 ... 147  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz