sparcoo píše:
Ještě bych rád odstranil ten stres a strach. Já se stále bojím běžných činností, že je nezvládnu (nebudu na ně mít energii) nebo že mi po nich bude zase zle. A pak mi stále cirkuluje v hlavě, jak to vyřeším.
A to myslíte zrovna dobře, když vedete úvahy tímto směrem. Stres a strach a panika a hrůza, hlavně z maličkostí a každodennosti, dokáže člověka zabít, v menší míře mořit a mořit, ničit. Je potřebí si to rozebrati věcně, vzít rozum do hrsti. Stres a strach jednoznačně rozvrací metabolismus. Nutí tělo, aby fungovalo v krizovém režimu. Zvýšená funkce (a perverzní funkce) některých orgánů vede ku značnému zvýšení hladin některých hormonů, ty jsou spouštěčem dalších procesů, přecházíte na jiný typ metabolismu, důsledkem jest někde velký dluh, jinde přebytek, mimoto je tělo mírně otráveno produkty toho perverzního metabolismu, na druhou stranu hladoví po spotřebovaných minerálech. Zde nemá cenu řešit následky, jde o příčinu.
Odstranit stres a strach je velmi jednoduché. Je to tak jednoduché, že to je prostě jednoduché. Jde to. Jde to snadno. Je to prostě směšné a jednoduché a vy to nechcete, protože to prostě není fér a proč zrovna vy se musíte trápit, není to spravedlivé, proto se s tím skoncuje, trápit se nebudete, nebudete mít strach. Protože ty věci, ze kterých máte strach, jsou plytké. Nedůležité. Nestojí vůbec za to. Strach je nanic. Stres je nanic. A pointa - ty vlivy, případně ti vlivové, na vás zcela kašlou. Ten stres a strach si děláte vy. VY. Vy sám sobě. Není to směšné? Vy jste hybatelem věcí, původcem, konáte to, co vám nedělá dobře .... Tož asi přestaneme, ni? Hned ...
Mít strach je jen zlozvyk. Brát některé věci hodně vážně je také zlozvyk.
Není to potřeba.
Máte za povinnost (zodpovědnost ku druhým, vůči nám) mít se dobře.
Hned.
Porozuměl jste mi, příteli?