Možná některé napadlo, zda neexistují nějaká nebezpečí spojená s prací s energiiemi....
...U různých přístrojů nebo zasvěcení do nějakého druhu práce s energiemi někteří mají obavy (podobně jako např. u psychowalkmanů)
z napojení na "vysávající" nás nadzemské síli...(třeba na osud.cz se můžete dočíst: "
Chtěl bych skoncovat s aktem pokládání rukou na lidi, ale místo toho, abych to spojoval s „kolektivním vědomím všech vzestoupených mistrů“, chtěl bych mít v úmyslu aktivaci vyšších energií já dotyčného člověka. Možná můžeme být kreativní a přemýšlet o způsobech, jak být dočasným vodičem pro energie vyššího já dotyčného člověka. Použitím (vyšší) energie člověka samotného je méně pravděpodobné, že se napojíme na vysávající energie vzestoupených mistrů....")
....jiní zase uvažují o "čínská hrozbě", poté co Čína uvolňuje dříve tajné techniky čchi kungu i pro ostatní svět...:
Špičková technologie Čchi-kung( Ukázka je z knihy: Elmar R. Gruber, "Tajné služby a parapsychologie", Dialog 2005 )
V posledních letech přišla tradiční čínská medicína do módy i na Západě. Tisíciletá tradice léčitelského umění Východu však ještě zdaleka není vyčerpávajícím způsobem prozkoumána a je stále aplikována pouze v omezené míře.
Od dob dynastie Chan (206 př. n. 1. - 220 n. l.) je čchi-kung považováno v Číně za jednu ze čtyř velkých oblastí lékařství. Kořeny čchi-kungu si je možné představit jako duchovní a tělesná cvičení vycházející z taoistické a buddhistické praxe. Čchi-kung znamená doslova „práce (cvičení) s čchi". Čchi je základní pojem tradiční čínské medicíny. Označuje přírodní energii, která prostupuje ce lý vesmír i člověka. Je to termín příbuzný hinduistickému pojmu „prána" a řeckému „pneuma", které označují jak tělesnou, tak i duchovní energii. Je to životodárná ztvárňující síla, jejímž bezprostředním výrazem je dech. Dech je jakýmsi spojovacím článkem hmotné a nehmotné formy této energie.
Čchi-kung předepisuje určitá tělesná cvičení a duchovní koncentraci, které by měly vést k tomu, že člověk je s pomocí síly představivosti (ji) schopen vnímat energii čchi ve svém těle. To je předpoklad toho, aby proudění této energie organismem mohl sám řídit. Čchi může být přes určité body, zvané meridiány, vedena k nemocným místům těla nebo soustředěna do míst, jež jsou k onemocnění náchylná. Mnozí Číňané provádějí tato cvičení právě za účelem profylaxe. Pro maximální účinnost je ovšem zapotřebí realizovat cviky s co největší přesností. Podle čínských představ ovládá skutečný mistr čchi-kungu energii čchi do takové míry, že ji může cíleně navádět, akumulovat a vysílat. Pomocí vlastní čchi, kterou emituje z dlaní svých rukou, může uzdravovat nemocné osoby.
Jang Sin uvedl svou předváděnou schopností emitovat čchi v úžas celou zemi. Není tedy divu, že se brzy ocitl i v laboratořích ISME. Lu Cujing z oddělení pro chemii a biologii Pekingské univerzity provedl s Jang Sinem řadu zajímavých experimentů. V jedné sérii pokusů připravil různé chemické a biologické preparáty. Po dobu 10 až 15 minut pak mistr čchi-kungu vysílal ze svých dlaní na tyto objekty energii čchi. V obyčejné vodě došlo působe ním čchi k dramatické změně spektrální charakteristiky. Bezprostředně po „ošetření" ukázal spektrograf masivní vychýlení vlnové délky až na hodnotu 1 970 cm -1, která pak postupně klesala a po několika hodinách se ustálila na normální hladině. Fyziologický roztok soli (0,9 %) vykazuje na spektrografu za normálních okolností vychýlení o vlnové délce 246 cm -1. Poté, co byl roztok vystaven působení čchi, se bud' neukázalo vůbec žádné vychýlení, nebo bylo posunuto na hodnotu 237 cm-1.
Při „ozařování" padesátiprocentního roztoku cukru zmizelo jedno charakteristické vychýlení, zatímco jiná vychýlení se zintenzivnila. Všechny uvedené efekty ale s postupem času zeslábly a pokusné objekty se vrátily do původního stavu. Nicméně bylo mimo veškerou pochybnost prokázáno, že působením energie čchi došlo krátko době ke změně molekulární struktury roztoků. Co na těchto pokusech působí nejfantastičtějším doj mem je skutečnost, že mistr čchi-kungu Jang dokázal uvedené jevy vyvolat na velkou vzdálenost - ne z několika metrů či z vedlejší laboratoře, nýbrž z místa vzdáleného 7 až 10 kilometrů! Úspěch byl zaznamenán dokonce i na vzdálenost 2 000 kilometrů.
V ISME experimenty s Jang Sinem pokračovaly. Bylo zkoumáno, jaké další systémy lze emisí čchi ovlivnit. Jang Sinovi se kromě jiného podařilo změnit molekulární strukturu různých substancí, včetně řetězců aminokyselin (nositelů dědičné informace), a také poločas rozpadu radioaktivních izotopů. Dokázal rovněž změnit rovinu po larizace světelného paprsku vysílaného helio-neonovým laserem.
Zatímco výzkum PSI (neboli NFLT) pokračoval v tichosti, vyvolala činnost Jang Sina a dalších mistrů přímo masové hnutí. Vědci se v té době ještě vyhýbali tomu, aby fenomén čchi spojovali přímo s parapsychologií. Proto také nespadalo čchi-kung pod stranou vyhlášenou klatbu veřejné diskuze o PSI. Naopak.
Citace:
Ačkoli bylo čchi-kung v době kulturní revoluce zakázáno, nyní se těšilo popularitě přímo mezi stranickými kádry; bylo v něm spatřováno duchovní dědictví země a někteří funkcionáři přispívali k jeho popularitě dokonce i tím, že osvědčené cviky veřejně předváděli!
Chu Čchiaomu, člen politbyra Komunistické strany Číny, k tomu v roce 1987 prohlásil: „Měli bychom po vzbuzovat všechny složky naší společnosti k tomu, aby studovaly vědu čchi-kungu. Jsem přesvědčen, že se jedná o vědeckou skutečnost a v žádném případě nejde o nějakou babskou pověru."
Chu Čchiaomu vyzval k tomu, aby bylo šíření čchi-kungu všestranně podporováno. To bylo v příkrém proti kladu k tomu, jakým způsobem strana ohodnotila v roce 1982 výzkum PSI. Badatelům v ISME to však pomohlo.
„Somatické vědy" totiž
zahrnovaly jak čchi-kung; tak i výzkum různých fenoménů NFLT. Cchian upozorňoval již během dřívějších diskuzí o paranormálních jevech na to, že podle jeho přesvědčení mají svůj původ v energii čchi. Nyní se tedy postoj úředních míst změnil natolik, že výzkum PSI se mohl „zadním vchodem" opět připojit k velkým, státem financovaným výzkumným programům. V roce 1987 byla založena Čínská společnost pro somatické vědy. Časopis C'-žan Ca-či začal opět publikovat články o NFLT, které ovšem byly vždy spojovány i s čchi-kungem. V témže roce byl Cchian Snesen zvolen do funkce předsedy Čínské společnosti pro vědu a technologii, což je poloúřední komise, která koordinuje vědecký výzkum v celé zemi. Čchian se tak dostal na vrchol moci a mohl přímo ovlivňovat směr vědeckého bádání. Tuto možnost také dokonale využíval. Především pod dojmem experimentálních výsledků dosažených Jang Sinem se za sadil o to, aby byly „somatické vědy" podporovány. V je ho očích se jednalo o „absolutní top-technologii". Jak lze ohodnotit současný stav výzkumu PSI v Číně? Je snad třeba se obávat, že Čína získala na poli vojenského využití PSI nějaký rozhodující a nebezpečný náskok? Enormní finanční prostředky, které jsou na mnoha místech v Číně do tohoto výzkumu, zčásti tajného, investo vány, by takovéto obavy mohly vzbuzovat. Existuje v tomto ohledu nějaká „čínská hrozba"?
V roce 1995 jsem měl příležitost setkat se a hovořit s Li Č' Nanem, jednou z vedoucích postav na poli oficiálně schváleného výzkumu PSI v Číně. Li C' Nan je generálním tajemníkem Čínské vědecké společnosti čchi-kungu a členem představenstva Společnosti pro výzkum čchi-kungu. Zároveň je hostujícím profesorem na Pekingské univerzitě a má dobré kontakty i s politickou špičkou. Pokud někdo ví, jak dalece úspěšný je v Číně výzkum PSI, tak je to on.
Z našeho rozhovoru vyplynulo především to, že téměř celý výzkum PSI v Číně podléhá utajení. Li mi vysvětlil, že
v Číně rozlišují dva typy paranormálních schopností, typ jang a typ jin. Jangové schopností jsou získané tréninkem a cvičeními, jako je například čchi-kung. Jinové schopnosti spadají do temné, nekontrolovatelné sféry, jsou to vrozené mediální či šamanské schopnosti. Politické ve dení země není zajedno v tom, jaký oficiální postoj by k této oblasti mělo zaujmout. Někteří požadují „hon na čarodějnice" proti temným jinovým fenoménům, jako jsou například jasnovidné schopnosti dětí. Zároveň však jsou právě osoby s mimořádným jinovým nadáním po ce lé zemi horečně hledány a začleňovány do tajných vý zkumných programů (které Li nazýval „interní"). Oficiálním veřejným stanoviskem ale zůstává skepse. V zákulisí však jsou vědci nabádáni k tomu, aby NFLT a čchi-kung dále zkoumali. Li k tomu podotýká, že nega tivní oficiální stanovisko čínského politického vedení k paranormálním jevům odpovídá negativním postojům oficiálních míst v USA a v Rusku a bylo jimi do určité míry také ovlivněno. Úmyslné podceňováni a snižováni významu PSI se zřejmě stalo součástí mezinárodních di plomatických hrátek; široká veřejnost to však má za ber nou minci.
Zajímavé je, že se v Číně touto „bezvýznamnou" oblastí zabývá stále větší počet důležitých činitelů - Výbor pro somatické vědy měl dříve tří členy, dnes jich je už de vět. Nedávno byla také v Pekingu založena nová Čínská akademie somatických věd, kde jsou zkoumány NFLT a čchi-kung.
Přístup západních vědců k projektům a dokumentaci je nadále přísně omezen. V roce 1996 se v Číně konaly dvě významné konference. Jednak to byl 3. mezinárodní kongres o akademické výměně v oblasti lékařského čchi-kungu v Pekingu a pak ještě 6. mezinárodní symposium na stejné téma v Sanghaji. Obou akcí se zúčastnili téměř výhradně čínští vědečtí pracovníci. Jenom několik japonských badatelů zajímajících se o čchi-kung předneslo zprávu o své práci.
Západní kultura, věrna karteziánské tradici, striktně odděluje materiální a duchovní svět. Dlouhou dobu bylo vědomí chápáno jako sekundární projev, atribut mozkových aktivit. Teprve v posledních letech se tento názor mění i v řadách neurologů. Vědci začínají uznávat, že vě domí může příčinně působit na vlastní tělo. A pomalu se začíná prosazovat i přesvědčení, že vědomí může působit také na okolní materii.
Čínské myšlení nebylo zmíněným karteziánským paradigmatem nikdy zatíženo. Striktní oddělení vnitřního a vnějšího, těla a duše, není součástí čínské myšlenkové tradice. Čínské myšlení má svoji vlastní dlouhou holistickou tradicí, která je dnes doplněna západní vědeckou, empiríckou metodologií. To by mohlo být jedním z důvodů, proč je v Číně víc paranormálně nadaných lidí než v našem kulturním okruhu.
Svou bohatou historickou tradicí by Čína mohla do práce hraničních vědeckých disciplín vnést „čerstvou krev".
( Zdroj: OSUD.cz )
----------------------------
Ukázky z knihy Tajna cviceni taoistických mnichů:
http://www.cadpress.sk/tajna_cviceni.htm