Jarda píše:
To jsou dva odlišné pojmy, něco jiného je ionizace a něco jiného je ozonizace. Právě tvorba ozónu je špatná a předpokládám, že to zde bude mít výrobce dořešené. Existují i ionizátory na bázi vodní mlhy, ale zase je problém, že máte v bytě jak ve skleníku a to každému taky nevyhovuje.
Děkuji za upřesnění. Máte samozřejmě pravdu. Tady je o tom něco více:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1929Z článku vybírám:
Pokud si v Google zadáte vyhledat spojení „čistička vzduchu“, tak jen v češtině nabídne 154 000 odkazů. Hned u prvního odkazu se dočtete, že v průběhu jediného dne se až 20 000krát nadechneme. A že spotřebujeme více než 15 kg vzduchu, což je mnohokrát více, než je množství vody a potravin za stejnou dobu. Následuje výzva k zamyšlení nad tím jaký vzduch dýcháme, a jaký dýchají naše děti! Technická pasáž rozebírá další důvody, proč je nutné si čističku opatřit. Ve výčtu je někdy zmínka o tom, že u čističek vzduchu je důležitý ionizátor, který obohacuje vzduch o lehké záporné ionty a zvyšuje čisticí účinek. Závěr je, že čistička vzduchu zachytí domácí prach, pyl, výtrusy plísní, bakterie, zbytky roztočů, části zvířecí srsti, smog a řadu dalších alergenů. Usnadní a zpříjemní pobyt v interiéru alergikům a astmatikům.
...
Má to háček
Jedno přísloví praví, že „cesty do pekla bývají občas dlážděny dobrými úmysly“. Zdá se, že to platí i pro naše čističky. Produkují ozón. Pokud jsou molekuly této látky hodně vysoko, v ionosféře, tak jsou ku prospěchu. Stíní ultrafialové záření a chrání nás od slepoty a rakoviny kůže. Pokud je ale ozón nízko, škodí. Stává se z něj jed.
...
Konverzní faktory
Pro ty z vás, kteří už doma pračku vzduchu máte, bude možná zajímavé vypátrat, jak je to s její produkcí ozónu. Mnohdy tento údaj výrobce neuvádí. Někdy se jím ale chlubí. Často je tento údaj ale uveden v jednotkách „ppb“ (parts per bilion), nebo v „ppm“ (parts per milion). Tyto jednotky nejsou v soustavě SI. Pro porovnání s údaji, se kterými operují zdravotníci, je třeba je převést. Zde jsou konverzní koeficienty: ozón [03]: 1 ppm = 2 mg/m3. Peroxyacetylnitrát: 1 ppm = 5 mg/m3
...
Účinky na zdraví
Ozón je molekula tvořená třemi atomy kyslíku. Je silným oxidačním činidlem. Reaguje prakticky se vším s čím se dostane do styku. U biologických látek působí dvěma směry: Oxidací sulfhydrylových skupin a aminokyselin enzymů, koenzymů, proteinů a peptidů. A oxidací vícenásobně nenasycených mastných kyselin na peroxidy mastných kyselin.
Protože buněčné membrány jsou složeny z proteinů i lipidů, ozón je likviduje zcela spolehlivě. K poškození jsou zvláště náchylné buňky s velkým povrchem. Takové máme v plících. Jsou to buňky přes něž dochází k výměně plynů a jimiž dýcháme. Také plicní řasinkové buňky jsou vážně ozónem poničeny. K jejich poškození dojde již po expozici ozónu při koncentracích 400 µg/m3 působících denně 8 až 24 hodin po dobu 7 dní. Místo řasinkových buněk se v poškozené tkáni objeví buňky dlaždicové. Ke zpětnému procesu změny dlaždicových buněk na řasinkové nedochází a to dokonce bez ohledu na to, jak dlouhému vystavení působení ozónu tyto buňky byly. Dýchat vzduch s ozónem tedy není nic, co bychom měli vyhledávat.
Účinky na zdraví
Ozón je molekula tvořená třemi atomy kyslíku. Je silným oxidačním činidlem. Reaguje prakticky se vším s čím se dostane do styku. U biologických látek působí dvěma směry: Oxidací sulfhydrylových skupin a aminokyselin enzymů, koenzymů, proteinů a peptidů. A oxidací vícenásobně nenasycených mastných kyselin na peroxidy mastných kyselin.
Protože buněčné membrány jsou složeny z proteinů i lipidů, ozón je likviduje zcela spolehlivě. K poškození jsou zvláště náchylné buňky s velkým povrchem. Takové máme v plících. Jsou to buňky přes něž dochází k výměně plynů a jimiž dýcháme. Také plicní řasinkové buňky jsou vážně ozónem poničeny. K jejich poškození dojde již po expozici ozónu při koncentracích 400 µg/m3 působících denně 8 až 24 hodin po dobu 7 dní. Místo řasinkových buněk se v poškozené tkáni objeví buňky dlaždicové. Ke zpětnému procesu změny dlaždicových buněk na řasinkové nedochází a to dokonce bez ohledu na to, jak dlouhému vystavení působení ozónu tyto buňky byly. Dýchat vzduch s ozónem tedy není nic, co bychom měli vyhledávat.
Nyní se vrátíme k výsledkům pokusu Nižkorodova, který se, díky tomu co naměřil, stal přes noc slavným. Výsledky pokusu zveřejnil odborný časopis pro ekology Journal of the Air & Waste Management. V podstatě jde o důkaz, že provoz některých praček vzduchu je natolik zdraví ohrožující, že se jedná o nebezpečná zařízení. Američtí právníci již naznali, že bude nutné rozhodnut na úrovni úřadu hlavního hygienika a stávající legislativní díru v předpisech, která umožňuje takováto zařízení prodávat, bude nutné upravit. Týká se to čističek vzduchu určených k provozu v bytech (někdy jsou nazývané interiérové čističky). Úřad hygienické služby zatím vydal doporučení, která by měla zhoubné působení ozónu omezit. Jedná se zatím o doporučení, legislativní zákonné normy, které by prodej těchto zdraví ohrožujících výrobků regulovaly, ještě nejsou připravena.
...
Lékaři varují, že ozón, o kterém nemáme ani tušení že jej dýcháme, může být příčinou poškození plic. Že nám může vyvolávat bolesti na prsou, kašel, zkrácení dechu, pocit nedostatku vzduchu, svírání v krku,...
Před škodlivými účinky ozónu by se měli mít na pozoru zvláště ti, jež mají nějaké chronické respirační onemocnění jako je astma. Na lehkou váhu nelze brát ani negativní účinek ozónu vedoucí ke snížené odolnosti organismu k infekcím. Riziko snížené imunity se netýká jen nemocných, postihuje i „zdravé“ lidi.
Naměřenéhodnoty
Nižkorodov podrobil testu celou řadu typů čističek vzduchu. Provozoval je při různých podmínkách od 40 do 50% relativní vlhkosti vzduchu. Po umístění čističky do místnosti a jejím zapnutí, byly zaznamenávány hodnoty narůstajícího obsahu ozónu a to až do doby, kdy se jeho hladina ustálila. V mnoha případech naměřené hodnoty značně přesahovaly povolené hodnoty, které jsou v Kalifornii stanoveny jako bezpečná hranice a která je stanovena dvěma údaji: 180 µg/m3 po dobu jedné hodiny, a nebo 140 µg/m3 po dobu osmi hodin.
Koncentrace ozónu při puštěné čističce běžně dosahovala hodnoty 175µg/m3. To je více než je mezní hodnota při které se v Americe vyhlašuje ohrožení smogem a poplašný signál 2. stupně. Takové ohrožení ozónovým smogem bylo v Jižní Kalifornii vyhlášeno naposledy v roce 1988.
Jak se dalo očekávat, nejvyšší koncentrace ozónu vědec naměřil v malých místnostech s malou výměnou vzduchu. Na výsledné koncentraci ozónu se ale také do jisté míry podepisovalo vybavení místností. Nejhorší situace byla v objektech obložených keramickými dlaždicemi. Také místnosti s podlahami a stěnami z PVC a Linolea nedopadly dobře. Lépe na tom byly domácnosti s koberci. Bezpečněji je také v místnostech, ve kterých jsou kovové přístroje a zařízení, jako jsou pračky,ledničky,... Zřejmě to je proto, protože kovy s ozónem ochotně reagují.