petr2 píše o bezu:
"Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci,":
odkazy:
http://bylinky.abecedazdravi.cz/cerny-b ... uzelna-mochttp://www.celostnimedicina.cz/bez-cern ... z0yv5RF33Phttp://zdravi.ao-institut.cz/Zdravi/Byl ... nigra.html---------------------
zábavně a poučně od dědka kořenáře:
Bez černý
Vysazením černého bezu na vaší zahrádce dosáhnete pravděpodobně opuštění této drobnými podzemními bytostmi. Tím nemyslím pidimužíky (velikost do pídě, tedy asi 20 cm) ani trpaslíky (tedy třípíďáky - 60 cm), nýbrž hlodavce a krtky. Zvláště když jim necháte tlít a zapáchat v noře bezovo původně čerstvé listí. Také byste se odstěhovali, kdyby vám doma kvasilo za adekvátní hnilobné odorizace poházené přiměřené množství zapařeného léčivého listí černého bezu (já využívat list jinak pro vysoký obsah dusičnanů nedoporučuji). Ostatně si můžete cvičně vyzkoušet zahuštění domácího ovzduší sušením zapáchajícího květu bezu na skříních domácnosti. Pokud si ho budete sušit zavěšený na provázcích, což doporučuji jako nejlepší metodu, tak už budete na rozvod. Ovšem žlutí, protože bez je vynikajícím dodavatelem pylu, který při sušení snaživě odpadává na zem a na předměty a reálné bytosti mezi zemí a bezem.
Pylu produkuje opravdu hodně, aby nahradil opylování hmyzem. Hmyz totiž květ bezu nijak nadšeně nevyhledává, nejen protože čerstvý smrdí i jim, ale nemá ani nektar, kterým by se za opylení revanšoval. Vůně se rapidně zlepší až po nasušení.
Pro sušení si sbírejte květenství, jehož třetina je již rozvitá, ale ne více než polovina. To by vám při dozrávání při sušení nejen vypadla na zem většina důležitého pylu, ale květ by se zbavil převážné části účinných látek a většinou i sebe sama, protože přezrálý květ při sušení opadá a ten ze země doporučuji dopravit tak akorát do kompostu. Po proschnutí květních stopek se kvítka sdrhnou a v suchu uschovají. Měla by mít stále bíložlutou barvu. Občas to je potřeba při skladování překontrolovat. Tmavnoucí až černající květ je znamením pro vyhození. Také se podívejte, jestli tam nemáte hmyzí nájemníky, protože nyní je jim květ jako příjemně vonící výživa najednou dosti atraktivní.
Sbírá se také plod a suší se nebo zpracovává začerstva. Při sběru plodu černého bezu doporučuji dát si do uší trochu vaty, aby vám tam nevlezli škvoři, kterým se v podstatě nelze vyhnout. V každém trsu jich bývá 5 - 20 kusů. Vydatnost při jejich případném sběru lze očekávat nejméně 1,5 kg na deseti keřích. Bát se jich nemusíte, nemají vám jak ublížit (těmi kleštěmi na zadečku vám kůži neproděravějí... a na zadečku tím spíše ne...), ale škrábání jejich nožiček v uchu, jak jsem si osobně vyzkoušel, je velice nepříjemné až hysterizující. Zde jsou kupodivu ve výhodě sběrači s "volkmenem". Ti přijdou sice o uši rychleji než majitelé vaty, ale za údajně příjemného tuc-tuc. Cloumají-li charakteristicky až pubertálně při tom sebou, nebývá od vzdálenosti deseti metrů zcela jasné, kdo má kde jakého škvora.
Sušené plody se využívají k přípravě čajů a ke stavění průjmů.
Často se také z omytých plodů připravuje špičkové domácí víno. Asi 1 kg plodů (či vylisované nebo ještě lépe avšak pracněji na pařícím hrnci vydolované šťávy) se nasype do demižonu a přelije 10 l vody s 2 kg rozpuštěného cukru. Přidejte ušlechtilé portské kvasinky a překryjte hrdlo demižonu vatou nebo celofánem s gumičkou. Zprvu bývá kvašení tak bouřlivé, že by vám z kvasné zátky vystříkala všechna voda a není-li v demižonu prostorová rezerva (asi 20 %), tak i napěněné kvasivo. Veškeré plovoucí nečistoty je třeba první týden lovit špejlí, aby se na povrchu netvořila plíseň. Po vykvašení přeléváme čistou část do jiného demižonu a necháme sedimentovat asi rok. Potom přelijeme do lahví a tyto vydáváme k užívání po malých spíše koštovacích dávkách při zánětech trojklaného nervu a ostatních neuritidách, bolestech nervového původu,migrénách, ischiasu a přiskřinutých nervech, i ostatních indikacích bezu. Kdo se ale tímto vínem opije, tak ho bude druhý den bolet hlava asi dosti černě a bez-ohledně.
Každopádně se naše světlá vína druhdy přibarvovala plody černého bezu, aby se mohla vydávat za vína portugalská, která sice neměla léčivé účinky, avšak byla výrazně dražší. Často byla záměna rozeznatelná skutečně jenom léčivostí a hlavobolem při předávkování.
Začerstva se z bezinek vaří také sirup nebo marmeláda. Když se marmeláda správně připraví, tak je chutná a zdravá. V neúspěšném případě po ní bývá doživotně nevolno až k dávení při každém pokusu o polknutí. U dětí lze vnucováním těchto produktů přivodit ošklíbací psychoalergii, a to i bez ohledu na to, že plod obsahuje látky alergii tlumící. Podle mého mínění za to může při nedozrálosti plodů obsah reaktantů s cukrem. Pro jistotu to chce plody dlouze tepelně zpracovávat. Raději jen na vodní lázni, aby nevznikly další látky, kterým říkám prepřiboudliny. Vodní lázeň si doma vytvoříte vařením vody v rendlíku, v němž plave menší rendlík s vařeným obsahem. Je dobré mít puštěný odtah, ventilaci, digestoř nebo otevřené okno kvůli páře z prvního rendlíku.
V plodu přítomné antokyany příznivě působící na zrak se téměř nevyskytují v nasušeném květu. Květ působí zase spíše na fotoreceptory látkami opravujícími nervový systém na úrovni axonů a neurotransmiterů. Květ obsahuje také množství rutinu, což je přezdívka vitamínu P, kterýžto dodává cévním stěnám pevnost a pružnost. Hodí se i obsah malého množství vitamínu C na imunitu. Plody dále obsahují i provitamín A.
Doporučuji spíše využívat květ černého bezu, též pro obsah látek stimulujících pocení a tím tlumících horečku. Na tu, ale i na suchý kašel a astma doporučuji kombinaci s květem lípy (Lipová směs PPK). Zdá se, že i samotný čaj z květu černého bezu podporuje tvorbu řídkého hlenu, kterým se čistí plíce při kašli, chřipce a nemocech z nachlazení. Myslím, že se zde vhodně snoubí tento účinek s vlivem na nervový systém, takže se kašlání s plíce trhající razancí nekoná. Předpokládám, že hlavním efektem černého bezu u kašle je obnova korektní funkce svaloviny průdušek zlepšením inervace od míchy blokováním otoků vaziv kolem páteře. Díky tomu se svalovina průdušek přestává nadměrně uvolňovat a průdušky opět stáhnou svůj profil, což způsobí, že hlen s mikroby zaujímající původně velký obvod se stane kompaktnějším a zhustí se i řasinky slizničních buněk, které svým pohybem začnou odvádět hlen za mírného pokašlávání korektně do jícnu.
Očekávám, že věda časem objeví příznivý efekt účinných látek bezu v kombinaci s lihem i na eliminaci vlivu přebytečných neurotransmiterů z příliš exponovaných synaptických spojů neuronů přetížených v důsledku kyselého prostředí a pravděpodobně i na neurokvalitu myelinu.
Při pokusech s lihovým extraktem z květu černého bezu (pPPK) jsme zjistili poměrně vysoký účinek při neuralgiích - zánětech nervů v libovolných lokalitách. Tedy trojklaný nerv, sedací nerv, nervy drážděné blokádami páteře, ústřelem, houserem, lumbagem a tak podobně, když vás bolí v zádech či mravenčí v rukou. Působí příznivě, i když ne zásadně, při bolestech hlavy a migrénách původem od krční páteře a při parkinsonizmu, rukytřesu, epilepsii, schizofrenii a roztroušené skleróze. Též při dráždění nervu v karpálním tunelu. Zkoušeli jsme i použití při silných stresech a psychickém tlaku či psychopřetížení, kde se "lihobez" osvědčil také, ale potřebuje k sobě ještě B-komplex forte a koenzym Q10. Výsledkem bádání je zjištění, že odečteme-li podíl psychosomatiky, je nanejvýš vhodné s černým bezem počítat přinejmenším do směsí s dalšími bylinami (podle struktury příznaků).
Květ bezu má také určitý (neboli neurčitý, ale spíše menší než zásadní, ovšem ne zcela zanedbatelný, očekávaně důležitý - takže nyní to víte zcela určitě přesně) vliv na zlepšení tvorby mléka při kojení. Zřejmě poněkud stimuluje některé žlázy k vyšší aktivitě. To by potvrzovalo pozorované snížení cukru v krvi (způsobené podle mě vyšší aktivitou slinivky díky zlepšení inervace obvykle přiskřinutých nervů pod otokem v oblasti horních úponů vzpřimovačů zad) i lehká projímací schopnost, způsobená pravděpodobně vyšší sekretolytickou činností střeva v důsledku snahy střeva zbavit se látek, které ve vyšších porcích vyvolávají dávení. Také mírná močopudnost podporuje tento předpoklad.
Kromě protizánětlivého a potopudného účinku se bezu přisuzuje i mírně protirakovinný efekt, který si vysvětluji vlivem sambunigrinu (v bezu chebdí je ho více) rozpadajícího se na HCN, který je přednostně a likvidačně vychytáván buňkami se zvýšenou látkovou výměnou. Tedy buňkami v zánětu, parazitickými, zavirovanými, zachlamýdiovanými, plesnivými nebo rakovinovými. Podobně jako u semena lnu, jader hořkých mandlí a meruněk (laetryl, amygdalin).
Praktické využití květu černého bezu doporučuji tedy směřovat na nervový systém, v němž působí bez spavého utlumení a snížení pozornosti při nejrůznějších neuralgiích, zánětlivých a podrážděných nervech, kde není příčina mechanická. Myslím ale, že ho lze doporučit při bolestech páteře a kloubů vždy (viz výše, i níže, i tady, viz vlastně všude...).
Pro zklidnění předrážděné vystresované mysli jsem vymyslel s obsahem květu bezu Dobromyslovou směs NK (NK jako nervové kapky) obsahující dobromysl, kozlík, meduňku, srdečník, mařinku, chmel, bez (test pozornosti) a třezalku, která se hodí při neklidu, nespavosti, ale netlumí pozornost a proto ji lze podat i při dlouhém řízení nebo do školy před důležitou písemkou. Největší pochvalu jsem dostal za omezení nervochvění před televizní kamerou. Nicméně ji ocení i vystresovaní učitelé před drzými žáky a fotomobilními postpuberťáky zkoušejícími, co vydrží, a žáci zkoušení před tabulemi učiteli přeživšími předchozí, také řidiči na dlouhých šichtách, záchranáři u pohrom, prostě všichni pracovníci s vysokým psychovýkonem, stresem a zanedbaným spánkem. Tato kombinace bylin zlepšuje usínání při nespavosti a stresu, ale neuspává, spíše pomáhá odstranit mikrospánky a snové halucinace za bdění u dlouhodobě přetíženého mozku.
Zajímavostí je, že vysoký účinek černého bezu na nervový systém je potencován alkoholem. Možná proto se doporučuje přidat si do čaje lžíci silného alkoholického nápoje. Doslechl jsem se, že v Anglii se to dělá naopak - do lahve brandy si přidají při chřipce černý bez a užívají při pocení po doušcích zachumláni v posteli tak dlouho, dokud nevidí láhve dvě... V sychravém anglickém prostředí snad, ale našemu člověku to nedoporučuji - játra.cz by to asi nevydržela. Ani již tak dost namáhaný mozek (tedy, kdo ho ještě má...). Ani peněženka (kdo má...), protože do Anglie to máme i po propojení Evropy strašně daleko a brandy je tam pro našince drahá... Nicméně i já sám jsem se již vícekrát začal učit anglicky a učebnic mám v knihovně nejméně deset - ale výsledek vidíte sami - píši česky tak, že to nejde přeložit, rozumím většině slov slovensky, slabikuji většinu znaků ruské azbuky... Ještě umím trochu trojčlenku, páku dvojzvratnou, volit a vzorec volného pádu (es rovná se jedna polovina gé té na druhou)..., to by člověk netušil, jak to spolu moc souvisí...
Staří bylinkáři měli před černým bezem velikou úctu, zahrádkáři po prvotní euforii s hlodavci a krtky také, ale až později bez ovládne prostor a nezničitelným plevelným způsobem vytlačí majitele ze zahrady, názor se obrátí jak politická příslušnost a moderní sekačka vytlačí pracovitého zahrádkáře pěstitele do domova důchodců. Pak si pohodlně z uspořeného důchodu nakoupí nádhernou chemickou mrkev a podobné plasty v hypermarketu a bude si ji strouhat, aby měl nějaký pohyb...
Bylinkaření i zahrádkaření je umění využít dobré vlastnosti účastníků (své, sousedů, byrokratů i rostlin) a vyhnout se konfliktním (kterých se může pěstovat 5 ks na hlavu) a konfliktům s konfliktními (protože bránit zloději v krádeži vidlemi není nutná sebeobrana a škoda do pěti tisíc na jednoho zloděje je jen přestupek). To se ale netýká jen černého bezu, tomu se učíme často po celý život. Mnohdy bez viditelného výsledku. Zvláště při pohledu do telebedny nebo na občana kradoucího na vaší zahradě...
Černý bez (v cizích jazycích: blek mínus) je naše místní česká kytka a je na nás jako na hospodářích v několika případech ještě naší české krajiny, jak se s ním naučíme žít, jak ho chápat a jak ho využít ku prospěchu, protože je pokladnicí, ze které se lze mnohému naučit a pochopit alespoň z části nadhledu sebe. Netušíte, jak moc jste mnohdy černému bezu podobni (to by dalo ale téma na knihu...).
-----------------------
Sano píše:
Moje skúsenosti sú, že keď sa vylieči seknutie v krížoch pomocou bazy / bezinky/, tak sa choroba nevracia.
aNONym píše(sekce bylinky forum u pramene) :
BEZ ČERNÝ
Před něčím (většinou před Heřmánkem nebo před Meduňkou) smekni a před Bezem klekni.
Asi každý z nás zná toto staré lidové přísloví. A protože teď je ten pravý čas, kdy zrovna kvetou bezinky, tak si pojďme ukázat, co všechno se z nich dá doma vyrobit. Jenom Vás poprosím, abyste při sběru květenství pamatovali na to, že květy slouží k obživě i jiným tvorům, tudíž je zbytečně nedecimovali až "do nuly" (je to významná medonosná dřevina). Nehledě na to, že bychom na podzim přišli o ty fialové kuličky. A z čeho bychom potom vyráběli např. bezinkový sirup a povidla (popř. i Bezinkový likér, víno a další pochutiny). Ponechte tedy na keřích minimálně tři čtvrtiny těch zvláštních placatých lat bílé barvy, aby mohly splnit svoji předurčenou úlohu.
To, že přírodní produkty máme sbírat co nejdále od silnic a dalších míst znečištění, nemusím asi připomínat. Pro sběr je nejlepší proutěný košík, kam květy volně pokládáme, v nouzi můžeme použít i papírovou krabici. Rozhodně nikdy nepoužíváme igelitové a jiné neprodyšné tašky jelikož hrozí zapaření. Bez černý patří mezi ty rostliny, u kterých je nejlepší sběr v dopoledních hodinách, kdy ještě tolik nepraží ostré slunko, popř. po dešti, kdy proudí nejvíc mízy. Sbíráme pouze ta lata, která mají všechny květy již zcela rozvinuté!!!
Čaj z květenství bezu je velmi účinný:
- při zánětech průdušek (je potopudný)
- proti migréně
- při bolestech nervového původu
- je močopudný a mírně projímavý (proti zácpě)
- při zánětu trojklanného nervu
- pomáhá při kloubních onemocněních
- a mnohých dalších
Co se týče těch kloubních a svalových onemocnění, tak si babička často balila na noc své staré nemocné klouby postižené revmatismem do listí z bezu a vyráběla i olejové mazání z květů, listů a plodů. Údajně pomáhá i při ischiasu, ústřelu zad a při výhřezu plotýnek. Až budou bezy plodit, tak se k tomu tomuto tématu ještě vrátíme a budeme se mu věnovati podrobněji.
Při vnějším užití velmi pomáhá na bolesti hlavy, uší, zubů (zde pomáhá i pouhé žvýkání čerstvé větvičky) a při křečových žilách. Jeden známý vyzkoušel obklad z květů aj při hemeroidech a velmi si ho pochvaloval. Hemeroidy se zatáhly do pozadí (doslova a do písmene ).
Jedna kamarádka pak používá odvar z bezového květenství na údržbu vlasů. Jsou zdravější a lesklejší. A jdou lépe rozčesávat (nu jak vidno, tak tuto bylinu lze úspěšně používat na všechny možné části těla )
Máte problém s hlodavci?? Vsuňte jim do děr několik listů z bezu. Spolehlivě se odstěhují. Nevoní jim to
Sušení: Nejlépe na sítech nebo volně zavěšené na šňůře. Nejlepší je tmavé vzdušné místo. Při sušení nelze použít zvýšené teploty, neb květy při tomto způsobu velmi rychle hnědnou a nejsou k použití. Doporučuje se nepřekračovat 35°C (některé prameny hovoří o 45 stupních). Zkrátka klasická půdová teplota.
Na závěr ještě přidávám citaci z "Českého herbáře" vydaného roku 1899.
Květy v mléce vařené ženou na pot, thé bezové nehodí se pro mladé a krevnaté osoby, způsobí snadno horečku neb zánět. Nejlépe jest, užívá-li se jen při nastuzení.
Květ svaří se s vepřovým sádlem, což protlačeno skrze plátno, dá léčivou masť.
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
