dapos píše:
Myslím si, že k velkoobjemovým klystýrům se musí dojít postupně. Nejdříve je potřeba poznat své tělo a to může nějakou dobu trvat. Mám s klystýrem skoro 20letou zkušenost a až posledních několik let aplikuji i objemnější klystýry.
Většinou objemnější klystýr aplikuji jako poslední část očistné seance. Po mnoha pokusech jsem se dopracoval k následujícímu postupu, který je vlastně dost podobný i standardnímu přístupu k očistě.
První věc, na kterou je třeba myslet je čas a soukromí. Celá procedura zabere nějaký větší časový horizont, orientačně je potřeba počítat s 3 až 4 hodinami (někdy i více a není to na škodu), je potřeba s tím počítat. Ideálně nespěchat a nechat všemu dostatek času. Nebýt příliš vyrušován a soustředit je další dílek, který nám pomůže dosáhnout úspěchu. Mě se nejvíce osvědčilo provádět očistu večer nebo brzo ránu. Vždy je ideální dělat klystýr na lačno. Ráno, je to snadné vstanete a pustíte se do toho, večer je dobré před začátkem očisty alespoň minimálně dvě hodiny nejíst a vyhnout se i během dne objemné stravě. Jíst ten den lehkou stravu.
Jako pomůcky se mi nejvíce osvědčil na českém trhu nejdostupnější irigátor od firmy Erilens s přibližným obsahem necelé dva litry (dobře se čistí) a 3 litrový od Německé firmy Servoprax, který je svým objemem a možností uzavření praktičtější, ale zase se bohužel hůře čistí a déle vysychá. Ideální koncovka do konečníku je nafukovací, kde nemusíte řešit, že vypadne, ale dá se to zvládnout i z klasickou koncovkou dodávanou k českému irigátoru. Ideální koncovka je, že má dva retenční balónky. Jeden fixuje rourku uvnitř a jeden venku. Ale bohatě stačí pouze fixace uvnitř konečníku jednobrankovou rourkou. Dá se tedy použít i jako alternativa nafukovací katetr, standardně používaný na cévkování.
Začínám obvykle prvním maloobjemovým výplachem, kdy vypláchnu hrubé nečistoty z konečníku a esovité smyčky. U mne je to většinou objem do půl litru. Následuje druhý, kterým se už snažím, vypláchnou větší čas těla. U mne se to pohybuje okolo jednoho až dvou litrů. Do tohoto klystýru většinou přidávám buď citron, nebo sůl. Tyto výplachy provádím 2 litrovým irigátorem. Následně provedu objemnější výplach 3 litrovým irigátorem a snažím se pojmout větší množství tekutiny do střev, aby se voda dostala všude. Do toho klystýru přidávám většinou sůl nebo Aloe Vera. Většinou na to stačí a mohu přistoupit k závěrečné proceduře. Pokud ale ze střev vycházejí stále velmi hrubé nečistoty, je dobré poslední klystýr opakovat.
Poslední závěrečná část, kde do hry vstoupí oba vaky, je nejnáročnější. Je potřeba počkat až se dokonale vyloučí předešlé klystýry. Zde můžeme jít více možnostmi. Já často využívám tuto variantu. Do 2 litrového irigátoru si připravím odvar z bylinek a do 3 litrového si připravím vodu. Ideální teplota tekutiny je okolo teploty lidského těla, či mírně nad. Tím zajistíme nižší činnost střev a pohodlnější příjem. Klidně se usadím. Polohu, kterou nejvíce využívám, je na všech čtyřech, kdy jsou hýždě mírně výše, než je zbytek těla. Druhá, často používaná poloha je, kdy je oblast hýždí podložena. To zapříčiní, že je konečník výše a tekutina nebude tak tlačit na anální svěrač. V obou případech je důležité uvolnění a dostatek prostoru pro rozpínání břišní krajiny, jak se střeva budou plnit a roztahovat. Vak ideální jen kousek nad úrovní těla, aby proud tekutiny byl pozvolný a ne střevech nevznikal tlak, který by způsoboval nepříjemné křeče, či mohl střevo nějak poškodit. Já mám spojkou spojené oba vaky do jedné hadice, takže nemusím během procedury nějak více manipulovat s vaky. Používám nafukovací rourku, mám tak obě ruce volné a nemusím se bát, že rourka vypadne. Nejdříve aplikuji obsah 2 litrového irigátoru, kde mám většinou 1,5l až necelé 2l, bylinného odvaru. Jakmile je vak prázdný, čekám 5 až 20 minut. Následně otevřu druhý vak, nechám vodu téct do většího tlaku, pocitu plnosti. Snažím se v rámci zdravého rozumu a k dané situaci přijmou co nejvíce. Většinou celý vak nepojmu. Jen výjimečně se mi podaří aplikovat až k hranici 5l. Většinou se pohybuji okolo 4l až 4,5l.
Druhá možnost je, obsah obou vaku přijmout kontinuálně bez přestávky, zde se ale rychle zředí obsah odvaru a účinek je menší, což ale nemusí být vždy na škoda a dá se po této proceduře ještě aplikovat malé množství tekutiny, které udržíte do další stolice.
Tímto jsem chtěl jen naznačit jeden přístup k objemnému klystýru a klystýru obecně. Rozhodně to není návod pro každého, spíše jen inspirace, že není důvod se takových klystýrů bát. Jen je potřeba přistupovat zodpovědně, s rozumem a ne každému vyhovuje to či ono. Dříve jsem spíše šel cestou několika menších klystýrů, ale pocit očisty a pocit svěžího těla jsem dosáhnul až takto. Ale cesta k tomu byla dlouhá a stále se učím. Je nutné poznat tělo, co chce a jak. Neexistuje šablona a i různé rozpoložení má vliv na kvalitu očisty a množství tekutiny, kterou pojmete. Někdy do Vás „zahučí“ objemný klystýr a jindy po prvním malém zjistíte, že tělo říká ne.
Jako inspirace opravdu dobré i když podobný objem opravdu nebude pro každého, to vyžaduje značné zkušenosti a určitě bude reálný konečný objem, který tělo bez bolesti přijme, dosti individuální.